Poslední šance

19. května 2020 v 10:34 | Petr
Článek z rána ještě v 10.34 není zveřeněn - toto je pokus "prošťouchnout trubky" druhým článkem napsaným jako "ihned zveřejnit".
 

Od mafiánského kapitalismu k mafiánskému socialismu

28. dubna 2020 v 5:17 | Petr |  Svět okolo
Užijte si poslední článek na tomto blogu, a vzhledem k nedostatku času i vůle mi, prosím nenabízejte přechod na jiný server, nebo podobnou pomoc, za kterou předem děkuji. Nálada na takovou akci prostě není. Vysvětlení : Server Blog.cz má již více než rok technické problémy proměnlivé povahy. Nešlo vkládat odkazy, nebo obrázky do článků atd. V poslední době vypadala moje práce zde takto:
  • Napsal jsem článek jako prostý text bez odkazů - při uložení hlásil server "Článek nemohl být uložen. Zkuste to prosím znovu později." a článek zmizel.
  • za 2-3 dny se článek objevil ve složce "rozepsané" a dal se ( s opakovanými hláškami o chybě uložení ) editovat.
  • při vložení odkazu a pokusu o uložení takového článku, redakční systém padl s hláškou "Chyba serveru. Zkuste to prosím znovu později." a za pár hodin se dalo znovu přihlásit a vložit další ( jeden ) odkaz.. 1 článek = okolo 20 odkazů = týden zkoušení jestli už se dá zase přihlásit....
  • Takže jsem měl rozepsané ještě tři články - o anténním analyzátoru, o uvolňování anti-koronavirových opatření, a o intelektuálech nadávajících na "líné zabedněnce", kteří je ale daněmi živí.
  • Problémem je, že tyto články - v různém stupni rozpracovanosti - ze složky "rozepsané" znovu zmizely, a do dnešního dne se neobjevily - tudíž nemá smysl začínat psát články další a taky je nechat zmizet v černé díře....
  • Pokud se některý z nich objeví - tak jej samozřejmě dopíšu a zveřejním, a pokud BLOG.CZ začne fungovat jako z partesu ( pochybuji ) - dovolil bych si opět něco napsat, ale nynější stav s třemi nocemi ztraceného psaní, mě nutí čekat.
Následuje původní text příspěvku :

Kde jsou ta "zlatá devadesátá" ? Politické strany sponzorovali mrtví Maďaři, z Orlické přehrady lovila policie mrtvé podnikatele. Banka vám půjčila na koupi fabriky a TU fabriku, která ještě nebyla vaše přijala jako zástavu. Státní úředníci se do ničeho nepletli a uctivě salutovali, když si živnostník šel otevřít "provozovnu" nebo místní mafián žádal ( anebo taky ne ) stavební povolení na obrněnou vilu.

Pak se zjistilo, že "koupí" fabrik vznikla škoda na "národním majetku" ve výši 600 - 1000 MILIARD korun. Číselně napsáno : 1 000 000 000 000 kč. A to se do těch škod nepromítaly ještě další "výsledky privatizace", které vedou k tomu, že každá koruna zisku, která by šla reinvestovat v Česku se nakonec utratí v Německu. Tím byly velké majetky v tomto státě definitivně rozkradeny privatizovány a nastala nová etapa vývoje. Primátor Prahy vystoupal na polovinu osmitisícových hor za peníze "politických podnikatelů" které ( pravděpodobně - soudně neprokazatelně ) pocházely z Pražského dopravního podniku. Pozoruhodné je, že trest hrozil jeho nástupcům, ( na základě PODVODNÉHO JEDNÁNÍ SOUDCE !!!! ), kteří se snažili z této situace nejak vybruslit bez další miliardové korupce. V Chebu se na objednávku mafie postříleli "význační sociální demokraté" - prostě idyla.

Pak nastala další fáze společenského vývoje - urputný boj proti korupci. Přivedl jsi ( za pomoci budoucího premiéra ) na buben největší důlní firmu v česku a rozkradl její majetek - okéééj to jsi pravý bojovník za "liberální demokracii". Ale běda jestli jsi někdy podepsal (nebo taky nepodepsal ) něco z čeho by podle "právního názoru" některých prokurátorů mohl být nějaký prospěch ( ačkoliv tobě ani nikomu z tvého okolí z toho nešel ani halíř ). "Investigativní redaktoři" poroučeli policejním důstojníkům a státním zástupcům, kteří na základě těchto "rozkazů" "prošetřovali" politiky.

I tento systém časem narazil na své limity - při likvidaci vlády Petra Nečase. Jeho zločiny byly tak závažného druhu, stamiliony v hotovosti, stovky kil zlata, že se zatím hladce obhájil u soudu, on i jeho sekretářka / milenka / manželka Nagyová ( až na nezaplacené daně z krokodýlích kabelek přijatých úplatkem ). Poslední křečí "před-Nečasovského" boje proti korupci je "kauza Čapí hnízdo", která sleduje "nečasovskou trajektorii" - obrovský mediální povyk následovaný zastavením vyšetřování, pak jeho ( aktivisty vynuceným ) obnovením a překvapivým zjištěním, že "nemorální" a "trestný" jsou dvě věci - dosti od sebe vzdálené. Takže nyní žijeme v období relativního klidu, kdy všechny kauzy zdají se být úspěšně zameteny pod koberec. Jenom pesimisti kubáčovského typu se bojí, že věci nejsou jak se zdají.

Příklad č. 1 : na českém trhu je nedostatek léků. Myslíte si, že chybí drahé léky, ze kterých je obrovský zisk ? Ne, chybí Framykoinová mastička za 60 kč, léky pro diabetiky za 200 na měsíc. Digoxin - lék vyráběný od roku 1785 měl "výpadek výroby". Proč Státní Ústav pro kontrolu léčiv, který dle legislativy má nad farmaceutickými firmami absolutní moc, nepráskne do stolu a neřekne : "léky za 100 000 za balení vám schválíme až budete 100% spolehlivě dodávat mastičku za 60 za balení ?" Odpověď jistě tušíte. Každý jeden funkcionář SÚKLu má "úzké vztahy s farmaceutickými firmami", které jsou "až příliš úzké". Kdo by chtěl dělat svoji práci = hájit zájmy veřejnosti proti zájmům farmafirem - už tam po přiští výplatě nebude, protože na něj mezitím prasknou "kompromitující informace" typu : "jeho majetek je v příkrém rozporu s jeho oficiálními příjmy".

Aniž bych maloval čerta na zeď - léky jsou výrazné politikum. Dokonce tak výrazné, že na "Čínském SUKLu" jsme, dlouho před koronavirem, byli svědky popravy jeho šéfa. Sice to bylo za korupci a schvalování nekvalitních léků, které otrávily desítky tisíc lidí a dětí po celém světě a způsobily zákaz exportu čínských léků kamkoliv do civilizovaného světa, ale u nás to vše bylo vydáváno jen za projev totalitární podstaty čínské státní správy.

Příklad č. 2. : "Aby se nekradlo" máme zákon 134/2016 "O veřejných zakázkách". podle tohoto úžasného "právního konstruktu" jsou si veřejnoprávní sféra kupuje všechno od rekonstrukce dálnice D1 po hajzlpapír v LDN. Zákon má několik drobných problémečků :
  1. Naprosto neumoňuje racionální výdej peněz ve stylu "rozumná kvalita za rozumnou cenu". Naopak umožňuje jen dva jiné režimy použití :
  2. "Cena je rozhodujícím kritériem" = nakoupí se šmejd, dnes nejčastěji od "neprůhledného dodavatele" zboží z východní asie. nebo druhá možnost :
  3. Vyloučení všech zájemců ( až na jednoho ) pomocí : "Procesních kritérií". Což samozřejmě může ( ale nemusí ) zavánět korupcí na trase zadavatel - jediný dodavatel.
Kdyby náhodou se zdálo, že veřejné prachy budou vynaloženy účelně - ještě vždy je tady "Úřad na ochranu hospodářské soutěže". Tam se může každý odvolat a jejich závěry jsou tak absurdní, že zcela nemorální rozsudky našich soudů ( včetně ústavního ) jsou proti tomu krystalicky čistá racionalita a dobré mravy.

Nesmím uvést 2 kokrétní případy ze zdravotnictví v mém okolí, protože to bych použil zdravý rozum a proto bych mohl být obviněn ze "stranění" ( těm co nejsou gauneři ). Proto si vymyslím bajku analogického typu : chcete koupit náklaďák, ale automobilka, která náklaďáky nedodává se do tendru tlačí s osobákem a úporně se odvolává na "'ÚHOZ"..... "ÚHOZ" vám vaše rozhodnutí vytrvale vrací s odůvodněním ve stylu : "zadavatel dostatečně neprokázal že nabídka uchazeče X nevyhovuje jeho požadavkům" A vy marně argumentujete "osobák neuveze 5 tun kamení" a na to dostanete ( za 3 měsíce ) odpověď "zadavatel se dostatečně nevyrovnal s prokazováním rozdílu ve schopnosti převozu kamení".....

Reakce "ÚHOZU" jsou natolik abdurdní, až začnete uvažovat takto : Nejsou běžné léky, protože úředníci SÚKLU jsou ( pravděpodobně ) zkorumpovaní. Není situace s "Veřejnými zakázkami" analogická, protože i úředníci "ÚHOZU" jsou ( pravděpodobně ) zkorumpovaní ? Není to tak, že korupční mafie napsala "Zákon o veřejných zakázkách", aby mohla "čerpat státní prachy podle zákona" a malý podíl těchto prachů platí úředníkům ÚHOZU "za ochranu" ?

Myslíte, že jsem pesimista a situace se ve skutečnosti uklidňje ? Zapíchtěte prst do plánu Prahy kteréhokoliv většího města a já vám řeknu "kdo tam bere". Třeba : na nábřeží Vltavy "pod Stalinem" je hnusná budova Ministerstva dopravy - a tam se pravidelně vyskytují případy "akutního zbohatnutí". Všichni bývalí ministři dopravy mají za své kariéry vily - zjevně nepřiměřené výši jejich ( oficiálních ) příjmů a my máme na silnicích výmoly od dálnice D1 po okresku směr Prdelovice nad Labem.

Stát není Bůh, proto bychom neměli mít 10, ale třeba 30 základních zákonů, které by stát měl úporně vymáhat "padni komu padni". Místo toho - máme "v dobrém úmyslu" (???) vydáno tisíce zákonů s desítkami tisíc ( nezamýšlených ??? ) negativních účinků. Stát je v praradoxní roli, protože na hubě vymáhá pravidla "padni komu padni", avšak v realitě jeho úředníci vymáhají nesmysly - "ve mzdě od mafie".

OK - takže měli jsme "mafiánský paragraf" v ústavě a to byl paragaraf o vedoucí úloze KSČ a z něj se odvíjela řada dalších zákonů, které z hlediska "opravdového práva" v demokratických zemích byly vlastně protiprávní. Dnes se dostáváme do situace, kdy máme obrovskou rozbujelou legislativu. Část toho asi bude z hlediska "otců zakladatelů" světových demokracií protiprávní taky, ale o to vůbec nejde, protože demokracie zajímá už jenom zabedněnce, xenofoby a fašisty. Ještě větší část legislativy je v rozporu s jakoukoliv racionalitou. Paragraf o vedoucí úloze KSČ už nepotřebujeme - na to máme ( pazgřivou ) legislativu vlastní a kdyby to bylo málo tak máme i legislativu Evropské Unie, která je ( dle svých vlastních paragrafů ) nadřazená legislativě naší....

Šumový generátor.

21. dubna 2020 v 5:20 | Petr
Tak soustředěnou pozornost na elektroniku, jako v současném období koronavirózy jsem neměl od jara 2008, kdy jsem na ( své jediné ) nemocenské s těžkou bronchitidou vyráběl Mini-Sumo "robota Ferdíka", který se pak stal několikanásobným šampionem Česka. Kouzlo je totiž v nedostatku součástek, které činí "vidláckou elektroniku" o to zábavnější a "můžu se do toho vrhnout hned, protože lepší součástky v dohledné době stejně nebudou", než když ( mimo epidemii ) přemýšlím, jestli něco postavit, když čtyř-dírkový modul z čínského e-shopu je lepší a snadno ke koupi.

Tedy náš byt je tvaru písmene L a nedávno jsem přišel na myšlenku, že mohu mezi dvěna okny napnout drátek a učinit z něj anténu. Problém je v tom, že potřebuji anténu se svislou polarizací a tak vodorovný drátek mohu použít leda jako "kapacitní klobouk" abych mohl zkrátit svislý zářič bez ( znatelné ) újmy na výkonu antény. Antény které mají na konci vodorovný drát jsou známy jako "inverted L". Spočtete délku antény podle vzorečku a pak část vedete svisle a zbytek vodorovně.

Anténa typu "obrácené L" má ten problém, že svislý úsek vysílá svislou polarizaci a vodorovný úsek vodorovnou. Proto se používají "Téé antény" zvané též "Marconiho antény", které mají vodorovný drát protažený na obě strany od svislého - čímž se ( nechtěné ) vyzařování v horizontální polarizaci ruší. Tyto antény mají drobný problém - na jejich výpočet existuje několik vzorečků, jejich autoři prohlašují o konkurenčních vzorcích, že nefungují neb "vycházejí ze špatného pochopení teorie".

Proto jsem návrh své antény spočetl podle několika vzorečků a vyšlo mi, že vodorovný drát by měl být dlouhý asi 1 metr na obě strany od svislého. Spájel jsem takovou anténu, a abych s ní nemusel laborovat mezi dvěma okny v pátém patře, vydal jsem se do parku zavěsit ji na dva provázky mezi dva ( dostatečně vzdálené ) stromy. Vodorovný úsek měl být 2 metry, avšak dokonalé rezonance jsem dosáhl při délce 75 centimetrů. To svědčí o tom, že "nepochopení teorie" opravdu existuje, jen není jisté na čí straně. V každém případě "Téé antény" jsou tak stará věc, že v době, kdy byly běžné byly i krátké vlny plné "černé magie" a všichní vynálezci ( Marconi, de Forest, Tesla ) byli tak trochu šarlatáni, které nějaký nefungující vzoreček nemohl rozházet.

Tím vyvstala nová potřeba na starou věc - "anténní analyzátor", abych mohl experimentovat s "T-anténou" na 70 cm - v bytě - ujasnit si teorii, pak zkusit stejnou anténu na 2m ( někde na tyčce od smetáku na zahradě ), a pak opatřen dostatečnými zkušenostmi přejít na krátké vlny do 5 patra. "Skuteční radioamatéři" právě omdleli "jak někdo může zkušenosti z UHF aplikovat na krátké vlny, kde vlnová délka je 20x delší". V tom je právě to kouzlo jak jinak detailně poznat vlastnosti stejné antény, než ji vyzkoušet na více pásmech a výhoda antény na 70 cm je v tom, že si ji budu z kusu drátu cvakat kleštičkami v obyváku u televize.

Takže mám RTL-SDR což je jako základ anténního analyzátoru docela slušné. Pak potřebuju zdroj širokopásmového šumu až do 400 ( nebo více ) MHz a pak potřebuju širokopásmový anténní můstek. Můstek necháme na příště ( zatím sám nevím jakou variantu budu stavět ) dnes je na řadě šumový generátor.
K výrobě širokopásmového šumu ( od 0 HZ do několika GHz ) se většinou požívají zenerovy diody. Pokud se zenerova dioda prorazí "zenerův proud" obsahuje přesně takový šum. Takže pod vlivem "úspěšného" použití obyčejných tranzistorů ve vysokofrekvenčním zapojení vyrobil něco ve stylu schémátka na obrázku nahoře vlevo. Musím podotknout, že můj "stavební styl" je šetřit proud z baterky tím způsobem, že tranzistory nechám protékat nejmenší rozumý proud a nakonec získám "signál na nízké impedanci" emitorovým sledovačem (Q2). Tohle zapojení funguje bezvadně v nízkofrekvenční oblasti. Ale jak jsem zjistil pokusničením ve vysokofrekvenční oblasti je velký problém s odporem R4, který "vybíjí zátěž" když se tranzistor Q2 uzavírá. Odpor R4 tvoří se všemi kapacitami následujících stupňů RC článek, který omezuje maximální frekvenci ať je tranzistor Q2 jakkoliv vysokofrekvenrční.

Řešením by bylo udělat "emitorový sledovač" jako "push-pull" stupeň - naznačeno vpravo, ale tím se dostaneme do problému PNP vysokofrekvenčního tranzistoru. Aby celá věc byla ještě horší - zenerova dioda se předpisově prorazila, ale nějak extrémně šumící "zenerův proud" - se neostavil.
Výsledkem všech výše uvedených problémů bylo zapojení na obrázku nahoře. Obětoval jsem jeden vysokofrekvenční tranzistor BF199, který jsem našel na dně škatule, a obklopil jsem jej odpory nepatrné hodnoty - odpovídající 50 ohmové impedanci vstupu RTL-SDR. Jako zdroj "šumového proudu" jsem použil ( mně nechvalně známý ) lavinový průraz "obyčejného" tranzistoru BC337, kterých mám pořád dost. Jenom jsem už podruhé "třídil krabičku" abych zjistil, který typ a který kus v rámci tohoto typu šumí nejvíce.

Problém je, že lavinový průraz nastává až při napětí emitor-báze kolem 9V takže napájení 9 votlovou baterkou jsem musel opustit a navíc - množství produkovaného šumu je ( ne zásadně, ale dosti ) závislé na napájecím napětí a při 12.8 V dosahuje maxima. Budu tedy muset šumový generátor napájet z laboratorního zdroje, než vymyslím něco lepšího.
Pokud se týče vlastností. V pásmu mého osciloskopu ( do 60 MHz ) produkuje šumový generátor šum o amplitudě kolem 500 mV peak-to peak, a pokud lze věřit decibelům z "S-metru" RTL-SDR - na frekvenci 1 GHz produkuje tento zdroj ještě stále kolem 100 mV šumu. Na obrázku vidíte pokusné zapojení ( chybně, ale nemohu si pomoci ) provedené na kontatním poli. Dolní šipka ukazuje na 10.7 MHz keramický mezifrekvenční filtr z tranzistoráku, horní šipka ukazuje křivku jeho propustnosti v závislosti na frekvenci získané tím, že širokoáspmový šum pouštíme skrze filtr na vstup přijímače RTL-SDR. Získávání křivek frekvenční propustnosti různých obvodů je totiž druhé využití šumového generátoru.
Na závěr foto realizačního týmu : Vzadu v černobílém dresu - inženýr "Andrew the Prince Bencilla" alias Andík - ucpávání průvanu zadkem. Vpředu v hnědobílém dresu - magistr "Uncas Bencilla" alias Maxík - předení jako kočka a ohřev ( mých ) nohou až na tělesnou teplotu psa = 39 stupňů celsia. Řekněte - nešli byste s tímto týmem do elektro-pokusničení taky ? ( A mimochodem stůl z masivního modřínu - časem výrazně zčervenalého - pod kterým oba "inženýři" leží - je taky výrobek mých vlastních rukou z doby, kdy jsem byl mladý doktor bez koruny v kapse. )

Poznámka při druhém čtení : server BLOG.CZ je opět v takovém technickém stavu, že moje blogy, nebo celý server může zmizet v kterémkoliv okamžiku - a nebude to cenzura, ale šlendrián, neshochopnost a lenost adminů z "holdingu" televize NOVA. Jen pro zajímavost - KAŽDÝ jeden odkaz vložený do tohoto článku znamenal pád redakčního systému a několik hodin čekání, než jsem se mohl opět přihlásit !!! Rozhodně NEKUPUJTE ZBOŽÍ které vám vyskakuje na reklamách kolem článku ! TV.NOVA neodvedla práci, aby si zasloužila prachy za tyto reklamy !!!
 


COVID-19 versus Vnukovo-32

14. dubna 2020 v 5:21 | Petr |  Příroda
Dnes žijeme v době "třísekundové pozornosti" - o každém problému je a musí být rozhodnuto do tří sekund, ať jse sebe-složitější : Obtloustlý plešatec středního věku píše na blog, že státní televize lže - "Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet" - to znamená, že věří na únosy UFOny, HAARP, NWO, ilumináty, léčivou sílu čaker a tak dále. Přesně takhle uvažují někteří moji čtenářové, kteří po třísekudovém úsudku - mi tři hodiny píšou sáhodlouhé litanie o konspiracích všeho druhu. Mezi těmito maily v poslední době dominuje jedno téma : "Koronavirus je bojový virus vyrobený Číňany". Pro ušetření času píšu tento článek, abych pak - místo 20 minut vysvětlování - každému řekl "přečti si to na mém blogu".

Tedy : každá zbrojovka, která před a během války vyrábí kulomety musí několik let po válce vyrábět šicí stroje, aby se něčím uživila, když zbraně ( přechodně ) nejdou na odbyt. Přesně tímto způsobem vznikl virus Vnukovo-32. Vnukovo je původně samostaná vesnice, nyní předměstí Moskvy asi 30 kilometrů jiho-západně od Rudého náměstí. Na tomto předměstí sídlí "virologický ústav" který proslul "vyšlechtěním" oslabeného viru vztekliny - alias Vnukovo-32, ze kterého si celý východní blok vyráběl vakcíny ( proti vzteklině, pro lidi i zvířata ).

Co tedy je úkolem "virologického ústavu" v totalitním státě :
  • Zkoumat viry z přírody a vytvářet jejich katalog
  • vybírat nadějné viry pro biologické zbraně
  • pokoušet se vyrábět biologické zbraně
  • zkoumat a pokoušet se odhalit biologické zbraně protivníka
  • vyvíjet vakcíny proti biologickým zbraním svým i cizím.
Odtud Vnukovo-32. Přesně podle sovětského vzoru, měla Čína na předměsti Pekingu svůj "virologický ústav", který proslul tím, že z něj v roce 2003 unikl koronavirus SARS, dokonce prý opakovaně. Proto se rozhodla vybudovat celou síť "virologických ústavů nové generace" dokonale zabezpečených a první z nich je ve Wu-Chanu, kde vznikla epidemie choroby COVID-19, kterou způsobuje příbuzný původního viru SARS, který se dokonce oficiálně jmenuje SARS-CoV-2.

Je otázka jestli se "výrobní program" čínských výzkumných ústavů významně liší od výrobního programu sovětských/ruských ústavů typu Vnukovo ? Pravděpodobně ne. Ba dokonce podezření ještě zvyšuje to, že dle oficiální čínské propagandy se první pacient s COVIDem-19 objevil někdy v polovině prosince 2019 a za tři týdny měl Wu-Chanský ústav hotové články do světových lékařských časopisů, kde bylo o viru skoro vše, včetně nasekvenovaného kompletního genetického kódu.

Ba dokonce můžeme vymyslet ultra-konspiraci: Měli jsme v poslední době "operace pod cizí vlajkou" v oblasti chemických zbraní : otravy Sergeje Skripala, bratra Kim-Čong-Una, chemické útoky v Sýrii. Proč by totalita, která nemá žádné zábrany, pokouší se klonovat lidi, má k dispozici miliardů a půl obyvatel a jednotlivec pro ně nemá žádnou hodnotu - nemohla vypustit bojový virus mezi vlastní, aby si tak udělala alibi a léčením vlastního viru, které přirozeně zvládne lépe než nepřipravený zbytek světa si udělala celosovětové renomé a prostor pro převzetí vlády i nad tím nepatrným zbytkem hospodářství, kde zatím dominoval Západ?
Pak je tady opačný pohled. Světoví molekulární genetici se podívali na genom viru a zjistili, že pokud by byl vyroben uměle, měl by sekvence získané z "optimalizačních softwarů", které tento vir nemá. Naopak má stopy přirozených mutací, které vedou k tomu, že jeho "bojové vlastnosti" to jest infekčnost a smrtnost zdaleka nejsou tak vysoké, jako kdyby "optimalizačním softwarem" prošel ( díky Bohu ).

I přesto bychom mohli předpokládat že se jedná o "super-ultra-konspiraci". Číňani vyrobil virus, "aby vypadal přirozeně" a nakazili vlastní obyvatelstvo. K tomu, abyste takovou věc VĚDOMĚ udělali, musíte být opravdoví "experti v oboru". Pokud by Číňani byli experti v oboru výroby biologických zbraní - bylo by o tom ( alespoň okrajově ) něco známo už před epidemií. Jako je třeba ledacos známo o Izraeli, přestože jejich vláda všechno popírá. Druhá analogie : zmíněné chemické útoky "pod cizí vlajkou" udělaly super-velmoci ve výzkumu a použití chemických zbraní, ne stát, který je rád, že má cisternu chloru pro desinfekci vody. Taky je to na způsobu provedení znát : otrávili ty jedince, které otrávit chtěli, nikoliv celá města a regiony. Místo toho je o Číňanech známo, že jim unikl SARS, který nebyl bojový virus, ale "zkoumaný virus". To svědčí spíše proti hypotéze "virologické velmoci" a tím i proti hypotéze "super-ultra-konspirace". Naopak - než by se Čína stala velmocí na "rádoby přirozené bojové viry" pravděpodobně by jim před tím unikl virus "se stopami optimalizačního softwaru" - o čemž ( zatím ) není známo, že by se stalo.

Jelikož se snažíme vymanit z "třísekundového úsudku" je nutno zmínit jinou stránku věci : Předchozí odstavce rozhodně neznamenají, že Číňani nelhalli a nelžou celému světu, jejich "humanitární pomoc" je zadarmo drahá, jejich "investice" jsou špinavé prachy roznášející bídu do celého světa a jejich způsob jednání, včetně obchodního, je 100% opak anglosasského "fair play".... ERGO oni by vlastně nejraději byli - přesně ta "velmoc na bojové viry", za kterou je konspirační teorie považují.

Jak tedy věci ( pravděpodobně ) proběhly "dle Kubáče" : Ve Wu-Chanu začali umírat lidi na virový zápal plic. Jestli je to únik viru z ústavu, nebo "netopýr z tržiště" je z mnoha důvodů důležité pro čínskou státní správu, ale po 3 měsících řádění globální pandemie už to není podstatné pro nás. Podstatné je, že Wu-Chanský ústav získal vzorky viru a když začali bádat nad genovými sekvencemi - někdo se chytil za hlavu ve stylu : "proboha - ( skoro ) stejný virus už máme v kartotéce". Sáhli do kartotéky a tam bylo vše, co tak rychle vyšlo ve světových lékařských časopisech.

Je koronavirus "bojový virus" ? Tato otázka je stejného druhu jako otázka proč "Vnukovo" proslulo zrovna výzkumem VZTEKLINY ?!? Kartotéky "virologických ústavů" určitě obsahují mnoho virů, které by se "po drobné úpravě" mohly stát "bojovými" a případné léky, či očkovací látky vyšlé z těchto ústavů - jsou něco jako šicí stroje, nuceně vyráběné ve fabrice na kulomety.

Poznámka při druhém čtení : východoevropské konspirační teorie jsou až primitivně přízemní - prý bojový virus vyrobený na příkaz čínského politbyra..... To bratři anglo-sassové jsou jiní kabrňáci. Virus prý neexistuje a všechny mrtvé způsobují "datové sítě páté generace od firmy Huawei". Tahle konsiprace je tak výživná, že si nezadá s "neplodností muslimských žen", co jsme probirali minule, nebo s bajkou o americké armádě rozsévající virus ve Wu-Chanu - což je nynější "oficiální" vysvětlení epidemie z hlavy čínských komunistů.

Rádio za časů cholery

7. dubna 2020 v 5:38 | Petr |  Elektro
Minule jsme vyprávěli o radiovém zaměřování na PMR pásmu a o tom jak "signál najednou zmizel". Druhá věc, která se stala je, že můj oblíbený, leč stařičký skener Yaesu VR-500, který je, podle vychloubání výrobce, vyroben z "ultra pevného polykarbonátu" se začal vlivem prostředí drolit až komickým způsobem. Baterky se tlakem kontaktních pružinek "protlačily ven" přes vylomený bok rádia. Takže jsem všechno musel složitě lepit a předělávat z AA na AAA baterie ( z tužek na mikrotužky ).

Byl jsem z toho, že "semi-profesionální" elektronika za 10 000 vydrží sotva 10 let tak psychicky nalomen, že jsem si těsně před korona-virózou objednal RTL-SDR. To je původně čínský "dvoučipový" televizní tuner na digitální televizi připojitelný přes USB - mé oblíbené konstrukce "drát jde z antény rovnou do procesoru". Tedy abych byl úplně přesný - drát jde z antény do "tuneru" R820T což je čip s kmitočovou ústřednou 25-1700 MHz a prvním směšovačem a odtud jde signál do "dekodéru" RTL2838 kde je druhá kmitočtová ústředna 0-28.8 MHz, kvadraturní směšovače a A/D převodníky. Jestli máte představu, že se jedná o nějakou hogo-fogo elektroniku - tak tomu není tak. Jedná se o ultra- konzumní elektroniku vyráběnou v milionech klonů a padělků a i ten můj byl z předraženého e-shopu za 900 kč nebo tak.

Tenhle kousek elektroniky je v poslední době v široké komunitě Geeků nejrůznějšího typu velice populární, protože už před drahnou dobou nadšenci zjistili, že tohoto televizního tuneru můžete získávat stream digitalizovaného VF signálu na jakékoliv frekvenci od 0 do 1700 MHz - s malou "dírou" v oblasti 14.4-25 MHz. Tento stream pak můžete v počítači digitálně demodulovat a tím přijímat a poslouchat opravdu cokoliv na jakékoliv frekvenci ( podle instalovaného demodulačního softwaru )
Tímto "rádiem" jsem nakonec objevil, že rušivý signál, "který zmizel" se ve skutečnosti jen přesunul na frekvenci 445 MHz, kde mi už nevadí, nicméně z cvičných důvodů jsem v zaměřování pokračoval a moje podezření, že zdroj rušení je poblíž "ulice Kvapilova" se potvrdil - jen ne na straně "průmyslové zóny", ale na straně vilek na návrší nad touto ulicí. Dnes jsem podezření zúžil na dva rodinné domy v ulici "Nad Potokem". Jeden je ověšen anténami od skenerů domácí výroby a druhý má vlastní solární elektrárnu a je ověšen anténami od "zabezpečovaček" dosti uboze namontovaných nějakou "odbornou firmou".

Tím moje zaměřovací dobrodružství zatím skončilo, protože jak "zaměřování modlením" tak "zaměřování magnetickou smyčkou" definitivně narazilo na své limity - spočívající v tom, že když se blížíte k anténě - v určitém okamžiku vám sama budova začne stínit UHF signál, jehož intenzita začne klesat, a odrazy od okolních budov, kterých je tam hafo, začnou dominovat. Proto budu přece jenom muset postavit nějakou "pseudo dopplerovskou anténu" a zkusit to s ní, přestože jsem tvrdil, že na kratičké pulsující signály jsou takové antény nevhodné.

Tím mi na stole zbylo "z lítosti koupené" RTL-SDR a mohu říci jen PÁÁÁNÍ - kdo ho nemáte : Okamžitě koupit ! Kvalita příjmu je ubohá. Zejména je nutné si zvyknout na 8-bitové vzorkování, které poskytuje jen "tááákhle malý prostor" mezi: "neslyším nic, protože signálu je málo" a mezi : "neslyším nic, protože přijímač je zahlcen". Proto si zvykejte že tlačítka typu "RF-gain" ( nastavení vysokofrekvenčního zesílení ) , "Noise blanker" ( umlčovač impulsního rušení ) , "Automatic gain control" ( automatické řízení zesílení ) a další budou vašimi "největšími kamarády". Nicméně šířka přijímaného pásma a možnosti "digitálního rádia" jsou i přesto impresivní. A v tom je právě to kouzlo. RTL SDR má dva vstupy a dva režimy práce.

První režim je "tak jak to Číňan vymyslel" to jest příjem od 25 do 1700 MHz řetězcem obvodů anténa - RT820 - RTL2838 - Notebook.
Druhý režim se jmenuje "direct sampling" - obchází vstupní obvod RT820 a je schopen digitalizovat signál z antény v pásmu 0.0-14.4 MHz "čistě" a v pásmu 14.4-28.8 MHz je to mix signálu na dané frekvenci na který je namixovaný zrcadlový příjem z oblasti 0-14.4 MHz ( proto jej do příjmu moc nepočítám ).

Kouzlo je v tom že "direct sampling" mode je hluchý jak stará babizna. Na radioamatérskou - závodní anténu přes dvě zahrady - ledva-ledva slyšíte krátké vlny. To není nevýhoda - to je pro mně výzva - vyrobit anténu "aby bylo něco slyšet". Takže jsem začal uvažovat. Lepší by byla nějaká polo-náhražková anténa s předzesilovačem. Oblíbený Mini-WHIP - je citlivý především na elektrické pole, to by v paneláku plném spínaných zdrojů ve "smart" elektronice ( u sousedů ) asi nebylo žádné terno.
Takže to chce "magnetickou anténu". Čímž jsem se dostal do oblasti mých oblíbených smyček a už první schéma "dle M0AYF" vypadalo nadějně, ale mělo na můj vkus "příliš mnoho součástek" a hlavně když už budu motat VF transformátor - proč jej do obvodu umísťovat takto nemožně - že nezajistí slušné potlačení "soufázového rušení".
Ergo druhé schéma dle Steve Ratzlaffa, kde je trifilárně motaný transformátor ( to je skoro stejná práce jako bi-filární ) - daleko lépe umístěný v obvodu. Jenomže pořád "moc součástek -příliš moc součástek".
Tak jsem vyrobil brutální "vidláckou verzi" kde jediné "součástky navíc" jsou - filtr na vstupu, ten ale doporučuji nechat, pokud náhodou nevylepšit výměnou R1 za tu největší tlumivku, kterou doma najdete ( povšimněte si pokusu o "Svatou trojici kondenzátorů" C1, C4, C5, C6 ). Obvod, tak jak je navržen, má při napájení 3V ( dvěma tužkami ) spotřebu kolem 25 miliampérů a zesílení 25x ( teoreticky 28dB ). Při napájení z USB nabíječky 5V má odběr kolem 60mA a zesílení 40x ( 32 dB ). Pokud ubohé stupnice softwarů k RTL-SDR nelžou - je skutečné zesílení mnou vyrobeného kusu ( při 5V ) asi 30 dB.

Jenomže mezitím nám vypukla koronaviróza a GM elektronik s vysokofrekvenčními tranzistory je uzavřen. Tak jsem po drahné době váhání, výpočtů, uvažování se rozhodl použít "obyčejné tranzistory" BC337, které jsem používal do robotů, ale ve verzi -40 tedy s nejvyšším proudovým zesilovacím činitelem a dokonce jsem doma "protřídil krabičku", abych měřením našel ty dva nejvíce ( a oba stejně ) zesilující. Jenomže to nebylo všechno. Výpočty ukazovaly, že slušných VF vlastností dosáhnu jedině když všechny parazitní kapacity v systému vykompenzuje "indukčnost jako bejk" VF toroidního trafa. Naopak smyčka antény by měla mít co nejnižší indukčnost a dokonce se doporučuje používat dvě smyčky kolmo na sebe umístěné, zapojené do série a tak.
Vím že "opravdoví radioamatéři" mě za následující odstavec sprdnou na tři doby, protože toroid na obrázku je přece "jasně označen" žlutou tečkou. Já opravdu nevím jaký toroid to je, koupil jsem jich několik kusů z velikého "pytle náhodných feritů" na radioburze a měřením indukčnosti jsem dospěl k závěru, že se dosti blíží typu FT100-61 od Amidonu. Výpočty vycházelo, že toroid by měl mít indukčnost alespoň 50 mikroHenry - což vycházelo na 24 závitů trifilárního vedení. Nakonec jsem "navinul vše, co jsem měl v ruce" to jest 26 závitů a tím indukčnot vyšla na 59 mikroHenry - žádná škoda. Konstrukce obvodu je "ošklivá" na kousku prototypového plošného spoje.
Na dalším obrázku "celková sestava" včetně atnénní smyčky vyrobené z 1 metru měděného drátu - před zabudováním do krabice. V pozadí ekologicky šetrná, "multikulturně a pohlavně vyvážená" a "nekompetitivní" švédská hra "Želva" ( a úplně vzadu na obrázek nějak "pronikl" sklad chlastu, bez kterého "hru Želva" vůbec nelze hrát. )
Poslední obrázek, který měl ve skutečnosti být první : Celková sestava v papundeklové krabici mé obvyklé konstrukce. Na krabici s předzesilovačem ještě leží LC obvod ze staré feritové tyčky, a ladícího kodenzátoru 6-140 pF, který rezonuje na naladěné frekvenci a volnou vazbou přes jeden závit smyčkové antény funguje jako pomocná anténa a preselektor na střední vlny ( vše funguje i bez něj ) . Vpravo krabička s modrou LEDkou - TO je samotný RTL-SDR.

A výsledky ? Anténa by teoreticky měla fungovat od 100 KHz do 100 MHz - což kupodivu funguje. Nad 30 MHz už jsou "průsaky" signálu parazitními kapacitami tak velké, že je skoro jedno jestli je zapnutá, nebo ne. Nicnéně od 100 KHz do "limitu vzorkovací frekvence" RTL SDR to jest 14.4 MHz je překvapivě slušná. Až na "peklo" elektromagnetického rušení moderní civilizace, které končí někde kolem 4 MHz. Mimochodem anténa má vlastnosti magnetické smyčky - hluboké minimum příjmu v ose smyčky, takže si můžete doma "zaměřovat" odkud vás co a kdo ruší, nebo se pokusit najít kompromisní polohu, ve které je rušivých signálů co nejméně.

Hluboko v noci, až je všecno vypnuté - příjem na Dlouhých a středních vlnách "docela ujde". s Feritovým preselektorem, při točení kondenzátorem "vidíte jeho rezonanci" běhat po spektru signálu . Radioamatérská pásma 1.8, 3.5 a 7 MHz - super - nejlepší jaké jsem svými primitivními prostředky ( v bytě ) slyšel. Rozhlasová pásma 5-6-7-9-11-13 MHz - dokonalé "Radio Romania", "Radio Iran", "China radio international" trhají ( paní Kubáčové ) uši. Radioamatérské pásmo 14 MHz je poslouchatelné, ale už je poznat, že je příliš blízko hornímu limitu vzorkování 14.4 MHz. Přesně na frekvenci 14.4 MHZ je konstatní "průsak" systémových hodin RTL-SDR do přijímaného signálu. Obecně - celé pásmo 14,4-25 MHz je poslouchatelné, ale je velice únavné zjistit, co v "bordelu" zrcadlových příjmů vlastně posloucháte a z jaké frekvence to doopravdy jde. ( Oprava : Nakonec jsem zjistil, že to není zas tak únavné - krom stanic na frekvenci, kde máte naladěno slyšíte ještě zrcadlové příjmy, které se řídí vzorečkem 28.8-F takže třeba "stanici Praha" ze středních vln 639 kHz slyšíte "ještě jenou" na frekvenci 28.800-0,639 = 28.161 MHz, radioamatérské pásmo 7.1 MHZ v LSB slyšíte na 21,7 MHz v USB a tak dále. )

Konečné hodnocení : V prvotním nadšení jsem před paní Kubáčovou prohlásil - nejlépe použité dva tranzistory v mém životě. Neboli metr tlustého drátu, tři metry tenkého, jeden ferit, papundelková krabice slepená Herkulesem + hrst součástek "z krabice" a výsledkem je že, RTL-SDR v režimu "direct sampling" z "hluchého jak důchodce s koronavirem" poskočilo o několik pater nahoru a vysoce překonává "rádio, které mě neuráží" a dokonce znatelně překonává krátkovlnnou část mého "rozpadlého" skeneru Yaesu VR-500.

Dlouhodobé soužití s koronavirem ?

31. března 2020 v 5:38 | Petr |  Příroda
Lidstvu se podařilo vymýtit jedinou smrtelnou virovou chorobu - pravé neboli "černé" neštovice ( smrtnost 13% ), které se od roku 1978 považují za neexistující, už se proti nim neočkuje a vzorky viru ( prý ) mají uschované jenom USA a Rusáci. Je dobé si uvědomit jaké byly vlastnosti "černých neštovic" :
  • byla to vysoce nakažlivá smrtící choroba
  • Virus byl infekční POUZE A JEDINĚ pro člověka
  • Měli jsme účinnou, lacinou a bezpečnou očkovací látku.
Od té doby byl učiněn pokus vymýtit druhou virovou chorobu - poliomyelitidu, neboli dětskou obrnu. Nemocní lidi přestávájí na 14 dní akutní infekce hýbat svaly, včetně dýchání, proto je smrtnost v epidemii až 25%, mimo epidemii kolem 2%, protože je dost prostředků dýchat s marody uměle. Mimochodem Česko(Slovensko) bylo první země na světě, která na svém území obrnu vyhubila - během 4 leté masivní ( 6,3 milionu očkovaných ) kampaně v letech 1957-1961. Celosvětové vymýcení ( a tudíž možnost ukončit očkování ) se ale nepodařilo, neb vše krachlo na fundamentalistických mohamedácnech a jejich Imánech v Afgánistánu a sub-saharské Africe - před pár lety. Protože tito považovali očkování proti obrně za způsob jak "zlý západ chce učinit muslimské ženy neplodnými". Například v jednom ze semenišť choroby - v Nigérii nebyl v posledních letech jediný případ v křesťanských = očkovaných = utlačovaných rodinách, pouze u mohamedánů, kterých je ale 51% z 200 mega obyvatel - což pro udržení viru dokonale stačí.

Pak tady máme řadu chorob, které z hlediska možnosti "vymýcení", mají teoreticky stejné, nebo ještě lepší vlastnosti než černé neštovice - to jest člověk je jediným nositelem viru a existuje účinné očkování. Příkladem budiž Infekční žloutenka typu B, kterou se navzdory tomu vymýtit nepodařilo ( díky alespoň za očkování zdravotníků ) a dokonce podobné vlastnosti má i "choroba špinavých rukou" - žloutenka typu A, kterou nejen že se nepodažilo vymýtit, ale navzdory dřívějším názorům epidemiologů, že toto není možné - tvoří na našem území nevymýtitelná ložiska ve "vyloučených lokalitách".

Tolik tedy oblíbené "poučení z minulosti". Nyní nastává srovnání s koronavirem, který je :
  • vysoce nakažlivý, nakažlivější než chřipka
  • jediným zdrojem nákazy není jen člověk, protože pravděpodobně vznikl mutací netopýřího viru a pro ostatní savce ( netopýry ) je stále infekční
  • není proti němu očkování ( Kubáčova jedovatá poznámka : komunističtí tajemníci "škrtem pera" nechali naočkovat skoro polovinu tehdejší republiky proti obrně - vakcínou domácí výroby! Dnes je celý "průmysl vakcín" dokonale globalizovaný a naprosto vyčerpaný 20 let trvajícím bojem s "bio-ženami", které se soudí i za to, že jejich Pepíček je po injekci bez nálady. A to menluvím o LŽI o post-očkovacím autismu. DĚKUJEME, CTĚNÉ KRÁVY, že jste dostaly na kolena obor, který teď nutně potřebujeme!!! )
  • má střední smrtnost ve výši 2-15% nemocných
Toto srovnání vzbuzuje poněkud černé myšlenky jak si si koronavirem poradit z hlediska dlouhodobé budoucnosti ( počítané na roky ):
  1. Po mnoha letech soužití s koronavirem by se tento mohl stát jednou z mnoha otravných, ale neškodných "školkových infekcí", které prodělají malé děti, bez újmy na zdraví a proto v seniorském věku mají imunitu a neonemocní ( nebo jen lehce ) a nezemřou.
  2. Jak se k tomuto stavu "kolektivní imunity" ve společnosti dostat bez statisícové úmrtnosti - nikdo neví.
  3. Můžeme jít cestou karantén a izolace a v optimistickém připadě virus ( prakticky ) vyhyne na nedostatek vnímavých lidí, které by mohl nakazit ( což ale není "soužití s virem" ). Tato varianta je už nyní prakticky vyloučena, vzhledem ke globálmínu rouzšíření viru i do míst, kde jsou lidi, ale není tam "civilizace" v epidemiologickém slova smyslu ( např. slumy třetího světa ).
  4. Pak existuje méné optimistická vize : navzdory drastickým proti-epidemickým opatřením se ložiska infekce nepodaří zlikvidovat a drobné a větší epidemie ( vynucující si další a další opatření ) budou dále a dále propukat. Pro odhad vývoje u nás - bedlivě sledujte situaci v Číně. To je prototyp "dalšího propukání" infekce. Číňani totiž pomalu povolují drastická protiepidemická opatření, ale stále mají statisíce bezpříznakových avšak infekčních lidí, kteří, díky lehkému průběhu choroby, nebyli testování a tím ani započteni do statistik.
  5. Nakonec jsou jen dvě možnosti - Buď bude objevena zavedena a hromadně použita účinná vakcína.
  6. Nebo se populace "promoří" přirozenou cestou - opakovaně propukajícími epidemiemi různé velikosti a závažnosti.
  7. Musím však zopakovat : Hlavní problém současného "prvního promořování" populace je - jak se vyhnout 2-5% "smrtnosti" u obecné populace a 10-15% smrtnosti u seniorů, zejména v západních civilizacích, kde senioři tvoří třetinu ( i více ) voličů Agrofertu obyvatel.

Mládež na Facebooku prý považuje koronavirus za "penzijní reformu verze 2.0" a v Německu jsou prý nesmírně populární tajné "korona-párty", kde se můžete ožrat a od pozvaného maroda nakazit. Taky jsem ( se zkušenostmi ze zdravotnictví ) často zaražen otřesným chováním seniorů, ale že bych chtěl tento poklad paměti, zkušeností a kvalitního "starého" vzdělání ze společnosti odstranit - smrtí udušením při koronavirovém zápalu plic ???

Otázka dneška tedy nezní jaká další - totalitní opatření má vláda v rukávu zítra, za týden, nebo za měsíc. Manažerskou hatýrkou řečeno : jakou má vláda "dlouhodobou", neboli tzv. "exit" strategii ze současné situace? Vůbec bych se nedivil, kdyby doufali v ( zatím neexistující ) očkování a v ( zatím sporné ) léky a jejich plán, pokud by jedno i druhé selhalo - není žádný, protože nic jiného - geniálního - se na obzoru nerýsuje.

RGBW lampička

24. března 2020 v 5:25 | Petr |  Elektro
Úvodní koronavirový odstavec : STBák Babiš začíná věci, které původně vypadaly jen jako škodlivá byrokratická buzerace typu: "zaklekávání" konkurence Agrofertu, EET a hlášení DPH, spojovat do projektu "koncentrák - Česko". Epidemiolog Prymula mu k tomu dělá užitečného idiota a dostane za to, až epidemie pomine - něco jako švýcarským frankem bohatě placené místo u Světové zdravotnické organizace v Ženevě ??! S ÚČINNÝM bojem proti koronaviru nemají poslední opatření vlády ( např. povinné nošení roušek pod širým nebem ) společného nic.....

Nám to ale nevadí a pokačujeme ve věcech, které jsme nedávno probírali. To jest : svícení výkonovými LED diodami a ještě předtím výrobu červené noční lampičky. A jelikož jsem tvor hravý, snažím se hračikovitý potenciál každé technologie vytěžit do krajnosti - ERGO "uklidňujcí" RGBW lampička.

Jistě tušíte, že se jedná o lampičku, která má 4 "čudlíky" kterými si nastavíte světelnou intenzitu červeného, zeleného, modrého a bílého kanálu. Smísením RGB ( červené, zelené, modré ) lze připravit světlo jakékoliv barvy chceme. Tudíž je záhadou, proč je tam W - tedy bílý kanál. Ten svítí relativně kvalitní "teple bílou" LEDkou a je v lampičce vestavěn z "preventivní opatrnosti", kdyby se z nějakého důvodu z RGB kanálů obtížně míchala nějaká oku příjemná barva.
Tentokrát je lampička natolik experimentální ( a mnou navržený plošný spoj tak šlarerý ) , že celé schéma uvádím jenom v náznaku. Na obrázku vidíte 1/4 tedy jeden ( zelený ) kanál ostatní jsou zcela stejné s výjimkou červeného kanálu, který má odpor R4 zvětšený na 15K. Je jasné, že se jedná o "floating buck" z článku o LED diodách jako vyšitý. Též je jasné, že v lampičce jsou 2 obvody 74HC14 a po 4kusech MOSFETů, tlumivek a všech ostatních součástek.

Kombinace schmidtova klopného obvodu 74HC14 s potenciometrem a dvěma diodami tvoří jednoduchý PWM regulátor. Frekvence oscilací je téměř konstantní kolem 150 kHz, ale jejich střída se mění od nepatrného zlomku procenta po asi 50%, podle natočení potenciometru RV2. Maximální střída je nastavena poměrem odporu R4 k ostatním odporům a odporu potenciometru ve zpětné vazbě HC14. Nutnost omezit maximální střídu vychází z nutnosti nezatěžovat LED diody větším proudem než 350 mA, který je běžný pro 1W led diody na chladiči koupitelné jako hotové moduly.
V lampičce je jeden RGB modul a jedna sólo bílá LED. Potenciometry všech 4 kanálů jsou vyvedeny na přední panel, kde si můžete "natočit" barvu, jaká se vám právě líbí. Věřte tomu, že "hračičkovitý potenciál kroucení čudlíky" je až drogově opojný. "Mechanická konstrukce" je běžná pro mé výrobky z poslední doby - z několika vrstev slepeného tvrdého papíru. Obliba této konstrukce je u mně obzvláště vysoká, protože naše 3 letá dcera může u vystřihování "pomáhat" zatímco u řezání, dřeva, plechu, plexi nebo čehokoliv jiného - pilou - by pomáhat nemohla.

Pokud se ptáte, proč jsou čudlíky nepravidelně a každý směřuje jiným směrem - je to protože tvrdý papír je po zaschnutí lepidla překvapivě pevný, ale předtím je jako živý kroutí se a posouvá a "holčička" = naše dcera odmítá čekat na takovou nepodstatnost jako je zaschnutí nějakého lepidla.

Tolik tedy další "blbůstka, která potěší". Podstatným zlepšením a zvětšením srandy - by bylo dát do obvodu procesor, který by nastavenou barvu po určité době pooooomaličččku měnil, a teprve při pohybu potenciometry by zase "skočil" zpátky na nastavené hodnoty, ale do důchodu smrti na koronavirus - času dost, čekejte až mě osud dovede znovu k obvodům podobného typu.

Chemik o koronaviru

17. března 2020 v 4:54 | Petr |  Příroda
První odstavec původně měl znít: "vláda to dělá dobře", nicméně situace se mění každým okamžikem a tak i hodnocení "protiepidemických opatření". Nejprve je však nutno se vyrovnat s názorem že "koronavirus je jenom chřipečka":

1. Počty nemocných

"Sezónní chřipkou" v česku běžně onemocní 2 milióny lidí, z toho 2000 zemře. Náš imunitní systém nepřišel s koronavirem do kontaktu, proto se jeho infekční potenciál dá odhadovat ve stylu "od chřipky nahoru" tedy od 2 mega lidí až po 100% populace mínus pár ( tisíc ) extrémně odolných jedinců. Merkelová prohlásila, že může onemocnět 70% Němců - to můžeme ( v jejím případě zcela výjimečně ) považovat za docela realistický odhad.

2. Smrtnost

Tzv "smrtnost" neboli počet zmeřelých k počtu nemocných se u "sezónní chřipky" pohybuje kolem 0,1% u koronaviru je nejúspěšnější Jižní Korea, kde mají smrtnost kolem 0,7% a nejméně úspěšná byla Čína v době ( utajeného ) počátku epidemie, kdy smrtnost byla kolem 15%. Násobeno předpokládanými počty nemocných dostáváme široký rozsah počtu mrtvých od 15 000 do 1,5 miliónu lidí. 1,5 miliónu zavání "šířením poplašné zprávy", ale pokud by se koronavirus vymknul kontrole - 200 000 mrtvých, tedy 100x "chřipečka", by se dalo považovat za realistický odhad.

Zaznívají názory, že z celkového počtu nakažených uniká převážná většina "lehkých onemocnění", a že pokud by se tito lidé připočetli do statistik, "smrtnost" koronaviru by nebyla větší než smrtnost chřipky. Tyto názory však nevysvětlují, jak se v ohniscích epidemie vyskytlo najendou tolik lidí vyžadujících intenzivní lékařskou péči, kteří se při stejně velkých chřipových epidemiích prostě nevyskytují. ( Není známo že by v Itálii umíraly stoky seniorů na chřipku, protože pro ně není místo na JIP. )

3. Postup vlády

Pokud by byla nějaká ideální intenzita proti-epidemických opatření měl by stát nastavit 105% této intenzity na 105% doby. Nejdůležitejší je však nakonec - po epdiemii - odstranit ( pro jistotu ) 110% zavedených regulací a nařízení, abychom po 2-3 epidemiích nezjistili, že jsme znovu v reálném socialismu.

Intezita "protiepidemických opatření" má ten paradox, že čím bude přísnější tím bude mrtvých méně a tím více bude hlasů: "Bylo to vůbec nutné ?" Naopak čím bude protiepidemických opatření méně tím bude mrtvých více a tím více pak bude otázek: "Něměli jsme dělat více ?"

Nicméně i přesto mám vnitřní problém s "nastavenou intenzitou" protiepidemický opatření. Taky jsem dělal státnice z epidemiologie a taky jsem četl tu knihu, co teď rychle studují na Ministerstvu a dokonce prošel kursem ( a za povodní i praxí ) "vojenské epidemiologie". Jen pro pesimisty : vrcholná opatření jsou : totální zákaz pohybu mimo byt, legitimování ( zatčení ) každého na ulici, hlídané check-pointy na všech cestách, oplocené - vojskem z druhého konce republiky ( kvůli vyloučení osobních vazeb ) - střežené tábory pro nakažené / umírající, neustále kontroly všech a třídění potenciálně nakažených do táborů několika typů ( podle rizika ), hromadné hroby kopané bagrem v areálu toho "nejhoršího tábora" atd.

Podle neustále vrzrůstající intezity protepidemických opatření je jasné, že náměstek Prymula se už vidí v učebnicích epidemiologie, nebo jak po epidemii objíždí konference s přednáškovým turné : "jak jsem byl nejlepší na světě". Babiš mu nadšeně tleská, jednak protože nemá tušení, co se vlastně děje, a potom nejlepší výmluva z vlastní špatné hospodářské politiky je: "Ne moje vláda ! KORONAVIRUS MŮŽE ZA KRIZI !!!"

Podivné chování státní správy ?

Teď nemám na mysli Babiše a spol. Mám na mysli policejní hraniční kontroly, hasiče, azjnboňáky, atd.: Přijede autobus s podezřelými cestujícími a co udělají policajti ? Ve žlutých overalech a maskách lezou dovnitř. Správný postup je právě opačný:
  • odstavit autobus uprostřed největší prázdé betonové plochy, kterou si pro takový účel mohou uvolnit
  • vyhnat cestující s doklady avšak bez bagáže ven - 100 metrů od autobusu 10 metrů jeden od druhého
  • nechat je 10 minut stát na větru a sluníčku, aby tyto rozehnaly infekční aerosoly a zabily drtivou většinu koronavirových částic
  • pak teprve se přiblížit po větru, měřit teplotu, vyslýchat, legitimovat, cokoliv jiného.
Neboli doporučení čtenářům "kam nechodí slunce ( a vítr ) tam chodí lékař ( hrobník )". Neboli ještě jinak: NEVYTVÁŘEJTE ZATUCHLÉ NEVĚTRANÉ BRLOHY, POKUD TO NENÍ ABSOLUTNĚ NEVYHNUTELNÉ.

Prostředky s omezenou viruciditou ?

Kdysi vás při každé injekci popatlali jódem a nikdo s vámi nijak nediskutoval. Ve stejné době nám při studiu mikrobiologie tloukli do hlavy: LÍH NENÍ DESINFEKCE !!!. Tedy líh ničí spoustu baktérií i virů a kolik válečných veteránů by nedožilo míru, kdyby nebyla "vodková" desinfekce i anestezie, ale ještě jednou : desinfekce MUSÍ obsahovat nějakou oxidační složku. Takže desinfekce JE chloramin, SAVO, ajatiny, Septonexy, fenol, formaldehyd, nehašené vápno, ozón, peroxid vodíku ( i ten z barev na vlasy ). Naopak správná desinfekce NENÍ 90% toho, co se jako "omezeně virucidní" desinfekce ve špitálech používá. Zejména bych si dovolil vás varovat před slovem "bezchlórový" ( přírodní, ekologický, odboratelný, šetrný ). Pokud má výrobce nutnání cokoliv inzerovat jako "bezchlórové" - je to většinou na hovno - zejména pokud se jedná o desinfekci. Koronavirus jako "obalený" RNA virus je sice na lihové vodičky "desinfekce" citlivý, ale pro soukromé potřeby v rodině - lépe smrdět choraminem nežli rakví.

Ještě poznámka : princip dezinfekce spočívá v tom, že zabíjí mikroby. Spolu s tím může zabít ( nebo poškodit ) i nějakou tu naši buňku, proto byly staré a účinné desinfekce vyřazeny z používnání jako "příliš dráždivé" nebo dokonce "příliš rakovinotvorné". To může být pravda, pokd by "na desinfekci" zemřelo třeba 10 - 100 lidí ročně. Nyní - s potenciálním rizikem 200 000 mrtvých na koronavirus se nám toto riziko "rakovinotvornosti" poněkud posouvá.

Desinfekce už není !

Když jsme u desinfekce "zimní tekutina do ostřikovače" je ( většinou ) 50% ethanol a 50% isopropanol + modrá barvička a kecy o "speciálních přísadách". Díky isopropanolu je tekutina do ostřikovače "více virucidní" než "omezeně virucidní" špitální desinfekce!!

Někteří výrobci se pokoušelí míchat tyto prostředky i z methanolu. Takové čistidlo je ještě účinnější, ale není dobré používat na sliznice a rány, ale na nábytek, kliky, zábradlí, podlahy a další se stále použít dá. Při nejasnostech hledejte ( výjimečně Googlem ) heslo "název prostředku" + "bezpečnostní list". V bezpečnostním listu najdete složení a pokud nenajdete - pomyslíte i o výrobci svoje a "vodičku" budete používat jen na podlahy a předměty.

Někteří výrobci asijského "úsporného" nebo evropského "eko-bezchlórového" typu se chubí, že jejich čistící prostředky obsahují "méně než X.X%" ethanolu a méně než Y.Y% isopropanolu. Tím nám jinými slovy říkají, ze ve flašce kupujeme 100 - X - Y% vody. Pokud vzniknou pochybnosti jestli lihové čistidlo není "cinknuté" - je možné jej destilovat ( a tim riskovat požár v baráku ). Je ale daleko elegantnější metoda - "vymrazit". Šup se svinstvem do mražáku ( v poloprázdné plastové láhvi, aby nepraskla ) pozorovat jestli mrzne, nebo ne. Pokud zmrzne - nic není ztraceno. Směsi tohoto typu mrznou tak, že první mrzne voda a až nakonec zmrzne "azeotropická směs" vody a alkoholu což je 96% alkoholu. Takže nechat polo- zmrznout, led vyhodit, tektutý podíl odlít - a nechat znovu mrznout a znovu odlívat.
Pod vlivem "bezchlórové" reklamy zmizely z obchodů všechny neúčinné vodičky, ale potivé smradlavé desinfekce je stále ještě dost. Při epidemii je smrad desinfekce dobrý - je to jednoduchá kontrola koncentrace / účinnosti / provedení desinfekce. Takže, pokud nejste jako podpatková můra, co jsem ji viděl dělat dusno v "drogerii Teta", jakože: "Péépóó - Voni už nemaj ani tu voňavou vodičku na ruce - voni maj už jen tu vobyč.!" - necháte své tělo - smrdící chloraminem hrdě kažnému očichat.

Test realitou

Tuto kapitolu na 100% zpracuju samostatným článkem, až epidemie pomine. Obrysy se však z mlhy vynořují už nyní.
V celé společnosti a tím spíše ve zdravotnictví máme "na každý prd 3 směrnice" a 6 "manažérů za 100 000 čistého", kteří je vymýšlejí a kontrolují. Na jedné straně máme "Postup ošetřování hnisavých ran" a na druhé straně máme sestru, která vzdychá, že "na převaz 30 zhnisaných břich má jen 10 rukavic". A výsledek se dostavil! Pár dní před příchodem epidemie se najednou začalo pracovat "podle směrnic" metodou "co je psáno, to je dáno". A najednou nejsou roušky, rukavice, pláště, desinfekce.... Stání ( krajské ) hygienické stanice, jsou v médiích vychvalované - v realitě však udílejí nepoužitelné knížecí rady typu "izolujte všechny s teplotou a kašlem" - což byly 3/4 pacientů i před koronavirem, a tvrdí jak jsou přetížení když udělali 4000 testů na koronavirus v 10 krajích při oficiální kapacitě jedné krajské laboratoře 100 testů denně = 4000 / 10 / 100 = 4 dny práce !!! Protože oni "v míru" vůbec nejsou zvyklí nic dělat !!! ( Krom byrokracie a buzerace živnostníků. ) Podobně jiná "naprosto zásadní zlepšení" zdravotnictví jako třeba GDPR, které nevydrželo tlak koronaviru ani týden. Podobně "mezinárodní spolupráce" - spočívající v univerzálním "zákazu vývozu zdravotního materiálu" odkudkoliv kamkoliv. Slováci prý předělávají fabriku šijící košile na výrobu roušek, protože vlastní výrobu nemají a nikdo jim nic neprodá. Totéž Evropská unie, která by se měla striktně držet kubáčovského hesla: "Necheš-li pomoci, alespoň neškoď".

Obecně řečeno : tento zvláštní stav je určitě způsoben tím, že ve všech patrech civilizace "procesům" šéfují a pravidla vymýšlejí ti nejlepší z nás, s bohatými zkušenostmi z praxe, nikoliv kariérističtí debili typu: "poturčenec horší Turka".

Radiové zaměřování metodou modlitby

10. března 2020 v 5:35 | Petr |  Elektro
Koronavirový odstavec na úvod: boje s koronavirem se ujal slovutný primátor "našeho překrásného města". To mi doopravdy spadl kámen ze srdce !!

Některé historky "radiového typu" jsem určitě zmiňoval : V roce 2001 nám CB pásmo začal rušit člověk, který se 4 promilemi v žíle předstíral blití do vysílačky na kterékoliv frekvenci někoho zaslechl. Naštval jsem se, posavil "magnetickou smyčkovou anténu" a přesvědčil se o její přesnosti : Ze vzdálenosti 3km jsem rozlišil azimut dvou známých - vysílajcích "přes ulici" 100m od sebe a už první dva azimuty z kopečků nad Místkem se protly na správné adrese blijíciho rušila. Pak stačilo tyto azimuty dalšími měřeními potvrdit a pak promluvit s majitelem taxislužby jejíž taxikář - alkoholik (?!?) a "známá firma v baráku" - to dělal.... A bylo ticho.

Druhá historka : v době zoufalství po rozvodu mi volali známí, že - opět na občanském pásmu - je na jednom kanále radiostanice která vysílá už 4 dny nepřetržitě a asi už je sakra přehřátá, protože nepěkně chrčí - tak ať vezmu nádobíčko a jdu ji zaměřit, než bude požár. Tehdy jsem zjistil, že radiové zaměřování může být docela nebezpečné. Signál mě vedl do prostoru mezi několik věžáků na "sídlišti Anenská" zvaných "domy hrůzy" a mezi dva "hotelové domy pro sociálně slabé". Tam se na mně přilepil borec vzhledu Jaromíra Nohavicy před proti-alkoholní léčbou ( a "pod vlivem" ) a mlel stále dokola: "nevím co to děláš, ale stejně ti rozbiju hubu!" Signál vedl do jednoho z věžáků - přibližně do poloviny jeho výšky. Nakonec se zjistilo, že tam má, na zábradlí od balkónu, namontovanou anténu nějaký obtížně pohyblivý senior, kterému, zapadl mikrofon od vysílačky mezi matrace v gauči a stisklo se na něm tlačitlko PTT alias "push to talk".....

Loni touhle dobou jsem si koupil dvě radiostanice QuanSheng UV-R50 a samozřejmě jsem si do pamětí naprogramoval kdejakou zajímavou frekvenci. Při té přiležitosti jsem zjistil, že "sdílený kmitočet" 448.490 MHz je rušený nějakým datovým přenosem, který vysílá pár milisekund digitálních dat a pak stanice "odklíčuje" a je vteřina bez signálu : PST ------ PST ----- PST ------ a tak pořád dokola. Tak jsem si říkal - zaměřit tohle rušení bude dobrá zábavka na letní venčení psíků.

Samozřejmě jsem se k tomu nedostal, a když jsem v nedávné době začal o tom uvažovat - zjistil jsem, že rušící signál už zmizel. Pak se ale znovu objevil a to "v prostoru" mezi frekvencemi 4. a 5. PMR kanálu tedy 446,04375 - 446,05625 MHz, pravděpodobná přesná frekvence 446,050 MHz. Jelikož považuju PMR - zejména po rozšíření na 16 kanálů za to nejhodnotnější pásmo, které je k veřejnému použití k dispozici - okamžitě jsem svůj plán na zaměření tohoto signálu obnovil.

O zaměřování signálů bylo na tomto blogu už mnoho napsáno, proto si dovolím popsat jen několik základních principů :
  • Zaměřování směrovou anténou "na maximum signálu" je to, co by neinformovaný začátečník použil jako první. Má to ale problém že směrové antény pro některá pásma jsou obrovské, navíc nemají "ostré maximum" a i ty, které mají úzký "lalok maximální citlivosti" mají ve směru tohoto laloku tak velikou citlivost, že to při přibližnování k vysílači začne dělat obrovské problémy s nezvladatelně vysokou intenzitou signálu.
  • Zaměřování směrovou ( smyčkovou ) anténou na minimum signálu. Excelentně udělaná "magnetická smyčková anténa" má v ose smyčky minimum citlivosti šířky 3-4 úhlové stupně, kde má signál útlum až 80 dB. Tyto antény "zaměřované na minimum signálu" - ve všech parametrech překonávají směrové antény zaměřované na "maximum signálu"
  • Zaměřování na pricnipu fázového rozdílu signálu na několika anténách. Oblíbená Adcockova anténa, nebo různé "pseudo-dopplerovské" zaměřovače založené na tom, že přepínáme signál na několika ( 2 - 4 - 8 ) anténách a elekronicky ( podle fázového posuvu signálu na anténě ) vyhodnocujeme, které z antén jsou k vysílači blíže než ostatní. Výhodu je, že k získání azimutu stačí krátká relace - třeba jen sekundu, ale ne méně. Amatérské zaměřovače totiž potřebují alespoň kratičký setrvalý signál k ustálení všech úzkopásmových filtrů, které takový zaměřovač potřebuje. Super kratičké signály ( jako ten "můj" ) nejsou pro amatérský způsob vhodé. Ledaže to děláte jako vojáci, kteří na to mají "Tamary" za několik miliard, digitalizující přímo VF signály ze všech antén a jejich demodulaci a analýzu dělají digitálně z pospojovaných dat uložených v počítači.
OK - po výtečných zkušenostech s magnetickou smyčkou na 27 MHz, jsem orientačně spočetl ( laděnou ) smyčku na 446 MHz. Velikost takové smyčky má být méně než 0,08 vlnové délky. Vycházela z toho smyčka o průměru 1,5 cm. Nevyrobitelná z koaxiálního kabelu, že kterého se takové smyčky většinou dělají. Proto jsem ideu "laděné" smyčky opustil a vyrobil jednoduchou širokopásmovou alias "neladěnou" smyčku.

Od počátku bylo vidět, že frekvence 446 MHz už není pro smyčky to "pravé ořechové" - V místech kde jsem narazil na homogenní signál přiměřené síly byly výsledky výborné a i "neladěná" smyčka má ostré minimum - byť ne tak ostré jako laděná. Problém je ve slovíčkách "homogenní pole" a "přiměřená intenzita". UHF signály se totiž s oblibou šíří odrazy. Většina prostoru je zaplněna interferencemi původního s odraženým signálem, což v praxi znamná, že prosotor je rozdělen na "rastr" bodů vzdálených od sebe 1/2 vlnové dékly - tedy 35 centimetů a v tomto rastru se ( kvůli sčítání přímé a odražené vlny ) síla i zdánlivý směr signálu výrazně mění.

Po 2 nočních venčeních psíků ( přes den nemám na "blbosti" čas ) jsem průsečíkem několika azimutů ( ze vzdálenosti 2-3 km ) určil pravděpodobné místo signálu do "průmyslové zóny" okolo marketu OBI v Místku, kde je několik benzinových pump, autoservisů, pneuservisů, telefonní ústředna, sběrný dvůr, výroba plastových oken, betonárna, výrobce/dovozce hodinek MPM, "velkouzenář" Chodura, zkrachovalá textilka Slezan - dnes plná nejroztodivnějších živnostníků, atd. Další noc jsem se "se smyčkou" vydal přimo do jámy lvové a tam se problém "šíření signálu odrazem" ukázal jako neřešitelný. Po mnoha kilometrech nachozených sem a tam jsem nabyl nejistého přesvědčení, že signál jde z nejjižnější části průmyslové zóny" v sousedství ulice "Kvapilova". To je problém sám o sobě. V této části areálu převažují oplocené - veřejnosti nepřístupné budovy a plochy. Nicméně přesné lokalizace zdroje rušení jsem nedosáhl.
Bylo nutné vymyslet něco jiného, a protože použitelné a jednoduché konstrukce "na jeden večer" už jsem vyčerpal, ze zoufalství jsem zvolil "zaměřování stínem lidského ( vlastního ) těla". Princip je v tom, že sepnete ruce mezi prsní bradavky a v těch rukou držíte radiostanici. "Citlivost příjmu" ovliňujete tisknutím a vzdalováním antény ke svému hrudníku - kapacita hrudníku rozlaďuje anténu a tím dramaticky snižuje její citlivost. Vtip je v tom, že vzdalováním a přibližováním radiostanice k hrudníku + pomalinkým otáčením se kolem vlastní svislé osy tam a zpět + držením celého těla co nejvíce souměrně vzhledem k vysílačce - musíte docílit takové citlivosti antény a polohy těla, kdy vám signál na "malinkatý úhel" zmizí. V takovém případě je směr ke zdroji signálu přesně za vašimi zády.

Ačkoliv američtí radioamatéři si tuto metodu chválí - není vyloučeno, že příčina chvály je v tom, že jsou nezruční a nic lepšího vyrobit neumí. Takže jsem nejprve šel tuto metodu cvičně vyzkoušet ( zase v noci ) s psíky do parku. A opravdu - nemá smysl anténu úplně "zahušit" aby radiový stín byl 1/4 kruhu, nebo ji naopak nechat příliš citlivou aby nebyl vůbec, ale v poloze "modlícího se faráře", který na hruď místo krucifixu tiskne vysílačku ( a přes ruku má 2 vodítka se psíky ) se dá najít poloha kdy "signál na okamžik zmizí". Dokonce se mi zdálo, že "stín" mé korpulentní postavy zablokuje i část odrazů, alespoň v půlkruhu za zády, a tím učiní zaměřování zase o něco jednodušším.

Jak vidíte na obrázku použil jsem k tomuto zaměřování ( padělek ) antény Diamond SRH805S bratry číňany inzerovanou jako : "lipstick antenna" = rtěnková anténa, která má celkem tři výhodné vlastnosti : Jednak je oproti ostatním anténám relativně "hluchá" = nemá problémy se silným signálem, druhak je tvořena cívkou, která je naladěna na relativně úzké pásmo, a proto se o to snadněji rozlaďuje kapacitou vašeho hrudníku, a potom je to plastová trubka, tak tuhá, že můžete vytlačit důlek do své hrudní kosti, aniž by se anténa ohnula ( a tím nechtěně změnila citlivost ).

Vlnové délky "na délku paže" tj 300 - 500 MHz jsou k tomuto způsobu zaměřování nejvýhodnější, protože největší změny citlivosti jsou při vzdadlování antény do 1/4 vlnové délky od těla - v tomto případě je to 17 cm, ale na CB, kde 1/4 vlny je 2,7 metru, by to takové terno nebylo. U výrazně kratších vlnových délek zase začíná hrát roli "mikrovlnná černá magie" typu : Jaká je dielektrická konstanta vaší bundy, mikiny, trička ? Máte na bundě ( mikině, náprsní kapse ) zip ? Je kovový ? Potíte se ? Dýcháte = pohybujete hrudníkem ? Atd...

Po ( nočním ) překvapivě uspokojivém nácviku v parku, jsem měl v úmyslu další noc se znovu vydat "do jámy lvové". Víte co se stalo? PMR pásmo je opravdu široce využívané. Někdo asi věděl komu ( nebo na koho ) si stěžovat. Možná jsem to byl já - viděn nočními hlídači a kamerami, jak "mezi ploty" hledám smyčkovou anténou rušivý signál. Odpoledne před dalším venčením / zaměřováním - signál zmizel a od té doby se už neobjevil.

Pár poznámek na závěr : Jestli taky trávite desítky minut denně sledováním jak psíci čmuchají stopy při venčení - můžete na oplátku čmuchat v éteru. Směrové antény jsou jedna zábavka, druhá je samotné vysílání, a pokud nemáte chuť se s nikým bavit - s oblibou jsem během venčení surfoval po krátkých vlnách za pomoci skeneru Yaesu VR 500 (viz foto), který nevyniká v příjmových vlastnostech, ale umožňuje vám odejít od zdrojů městského VF rušení a hlavně - dá se ladit dvěma prsty ruky, kterou jej držíte, zatímco v druhé ruce držíte vodítka.

Nože Mikov - šmejd za všechny prachy

3. března 2020 v 5:09 | Petr
Nemohu se vyhnout úvodnímu super-aktuálnímu korona-virovému odstavci : Ještě před týdnem měla každá "mluvící hlava" v televizi milion řečí o tom, jak to komunistická, nedemokratická a totalitní Čína dělá špatně. Teď máme možnost předvést, na našich vlastních nemocných, jací jsme kabrňáci a prozatímní ( můj ) dojem : Nic moc. Babiš imperativně prohlašuje : "nedělejte paniku", tónem, který v pamětnících bolševika budí paniku. Ministr zdravotnictví třaslavým hlasem vykládá o věcech, o kterých si není jistý jestli je před 3 minutami z Wikipedie dobře pochopil. Státní hygienická služba se léta tak soustředila na buzeraci živnostníků v pohostinství, až vzniká podezření, jestli vůbec mají předem promyšlené proti-epidemické plány. Informace, kdy začátek věty ( že 4/5 chorob má mírný průběh ) je v rozporu s koncem věty ( že nemáme dostatek lůžek na JIP pro 5% komplikovaných pacienů ) vede k tomu, že i managementy špitálů nají tendence vymýšlet zmatená opatření. Jen televizní hlavy už ( naštěstí ) mlčí.

Následuje text původního článku : Už jako malý kluk jsem si našetřil a šokoval všechny kamarády tím, že jsem si nekoupil nožík, ale kleště - kombinačky. Pak jsem jezdil na divokou skládku do Sviadnova, kde jsem svlíkal kabely z izolace. Kabely to byly hliníkové, ve sběrně je nevykupovali a navíc Rómové byli komunistickým "paragrafem o příživnictví" nuceni chodit do práce, tak na to něměli čas, stejně jako na spoustu dalších věcí. Ze získaného drátu jsem dělal skobičky do skobičkového praku. Po jisté době mě pižlání kabelů kleštěni přece jenom omrzelo a tak začala nekonečná cesta za rozumným kapesním nožem.

Tehdejší jediný dodavatel - firma Mikov mě zásoboval noži Rybičkami - v 80. letech za cenu kolem 30 korun- Rybička byla na kabely hrubě nedostatečná - tak jsem přešel na jejich elektrikářské nože, které ( tehdy ) byly perfektně vyrobené, velice ostré - leč z uhlíkové - tedy rezavějící oceli. Tak jsem šetřil a šetřil až jsem našetřil na "čtyřželízkový nůž s červenými střenkami" který se tehdy prodával i s koženým pouzdérkem. Tento nožík mi vydržel až do rozvodu rodičů, kdy nastalo "majetkoprávní vypořádání" = rozkradení všeho. Klavír se například nenašel dodnes a stejně i můj červený nožík.

Naštěstí na mně myslel můj otec, který z první služební cesty "na západ", po pádu komunismu, dovezl Victorinox Champion - verze 1985, který mi dal. Skok z dvouvrstevného "čtyřželízkového" nožíku na 7 vrstevný 13 želízkový - byl opravdový civilizační šok. Dodnes si vzpomínám jak jsem pilkou řezal větve v lese jen z čiré radosti jak snadno to jde.

Pak šla léta, až nastala dovolená v Bulharsku roku 2006, kde mi milovaný, stále luxusně vypadající Champion ukrada ( asi ) pokojská v hotelu. Jen pro upozornění : V okamžiku ztráty měl Champion 2006-1990 = 16 let. Celou dobu spolehlivě řezal bez nutnosti jediného broušení a do svého posledního dne vypadal tak dobře, že stál Bulharům za krádež.
Byl jsem z této ztráty natolik vykolejený, že ještě téhož roku mi "Ježíšek přinesl" Victorinox Handyman, který mám dodnes ( = 14 let ) a jak vypadá vidíte na obrázku zcela vlevo. Podotýkám, že jej nešetřím, vyrábím jeho pomocí elektroniku, stříhám s ním dráty i nehty, jeho pilkou jsem řezal aportovací klacky pro psy atd.

Pak mi přece jenom švýcarského nože začalo být poněkud líto, tak jsem na nejhrubší práci koupil v železážství "Mikov praktik" tříželízkový. Tento nůž nůžtičky na nehty nemá a ani je nepotřebuje : Oba otvíráky jdou ( přes veškeré čištění a mazání ) tak ztuha, že každý pokus o jejich otevření skončí strhanými nehty. Povšimněte si ještě starého loga firmy Mikov "šermíře" - značně již olezlého ( navzdory tomu že nůž je novější než červený Victorinox ).

Někdy kolem roku 2010 ( = před 10 lety ) jsem dostal další ( modrý ) Victorinox Climber, který nosím v pracovní tašce. Nedávno jsem s ním nařezal celý kamión odpadních kartónových krabic, ve kterých nám přišlo kompletně nové přístrojové vybavení laboratoře.

Pak jsme koupili nejprve jednoho a pak druhého psa a řezání klacků / aportů pilkou se stalo denní rutinou. Opět mi bylo starého Victorinoxu líto a tak jsem velice váhal jestli koupit "Victorinox Trailmaster" ( protože místo vývrtky má křížový šroubovák, který je užitečnější a navíc netrhá kapsy ), nebo jeho téměři identický ekvivalent od firmy Mikov. Nakonec zvítězil nůž Mikov, protože má lépe navržené pojistky čepelí, které jistí nebezpečnou pilku, nikoliv neškodný šroubovák jako u Victorinoxu. Už podruhé byla koupě nože Mikov zklamáním. Ostří samotného nože bylo od prvního dne rozviklané a pojistku jsem musel ohýbat kleštěni aby vůbec držela.

A nakonec "finis coronat opus" - malinká dcera se dožaduje "nakrájet pomeranč", což znamená nakrojit kůru aby si jej mohla oloupat. To se nejlépe dělá malinkým nožíkem, po krájení jsou mnoh-želízkové švýcarské nože ulepené, musí se mýt a pak dlouho schnou. Takže jsem chvíli váhal, až jsem koupil "tradiční nůž našich dědečků" = Mikov 100-NN-4D = HRŮŮŮZA. Kudla je rozviklaná, "tupá jak prdel", čepele se řádně neotevírají ani nezavírají, kymácejí se ve všech směrech. Navíc jsou divného tvaru kdy špička ani nejde pořádně nabrousit.

Takže závěrečná rekapitulace : Za svůj život jsem měl 3 švýcarské nože. Všechny byly konstantní kvality, perfektně vyrobené, dokonale ostré, že holily a po mnohaletém nijak šetrném používání holí dodnes. Čepele se neviklají, otevírájí se a zavírají s ostrým cvaknutím. Logo firmy se střenek neslízá. Výrobce poskytuje doživotní záruku, i po mnoha letech používání jsou jeho nože stále ve slušném stavu.

Pak jsem měl 4 české nože, které každý další byl větší hrůza než ten předešlý. Mikov brnká na národní notu avšak logo dvouocasého lva sleze ze střenek za pár dní ( viz foto ). Nože jsou dodávány tupé, Pojistky fungují nespolehlivě, některé čepele se viklají, jiné jdou ztuha jak přivařené a musí se otevírat kleštičkami ( nože Victorinox. ) Nože Mikov čerstvě rozbalené jsou v horším stavu nez 10-15 let staré, denně používané nože Victorinox.

Možná byste namítli že švýcarské nože jsou drahé. Totální šunt Mikov stál v době psaní článku 351 korun. Jeho švýcarský ekvivalent - "opravdový nůž" nikoliv "kovové něco", stojí na e-shopech 299. Možná byste namítli, že Victorinox je "globální korporace" - nevidím tak velký rozdíl mezi fabrikou v Ibachu u Schwytzu a v Mikulášovících. Obě jsou přibližně stejně staré, stejně velké a obě u silnice v horském údolí, kde lišky dávají dobrou noc. Možná je na vině "národní povaha" : Švýcaři tvrdohlavě preferují "kontinuitu" a "kovovýrobu", zatímco v Mikulášovících ( soudě podle klesající kvality ) proběhla mnohastupňová "privatizace" následovaná "nesmiřitelnou generační obměnou" zámečníků za "Power-Pointové manažéry".

Drobné pobavení na závěr : "Tradiční český výrobce" si je vědom, že jejich nože jsou k ničemu - jinak by se na každé krabičce neprezentoval nápadnými varovnými značkami, které vysvětlují na svých stránkách v "galérií pikogramů", kterou vřele doporučuji shlédnout, než se rozhodnete utratit prachy za "tradiční český výrobek".

Abych nebyl úplně nespravedlivý : když jsem hledal staré logo "šermíře", narazil jsem na článek, že prý posledních pár měsíců se nějaký bohatý místní nadšenec snaží Mikov Mikulášovice vytáhnout z bryndy. Nevím jak se mu to daří, ale staré zásoby nožíků "post-privatizační kvality", kterých jsou plné sklady v obchodech jim to budou ještě dlouho kazit.

Další články