Televizor ještě nevyhazujte

Úterý v 5:23 | Petr |  Internet
Přibližně desátý článek po založení tohoto blogu se jmenoval "Blogujme rychle bo sa stmívá", protože cenzura internetu byla už tehdy v roce 2011 jasně zřetelná, přestože od této doby se cenzurou internetu zabýváme na tomto blogu každého čtvrt roku je na čase zabývat se cenzurou opět - tentokrát poněkud obecněji.

Tedy máme tady politiky a korporacemi milovanou Evropskou Unii, která má následující styl práce : Chtěla se stát evropským superstátem, a třeba pokud by to 20 let poctivě a upřímně probírala se svým obyvatelstvem, třeba by na to kývli, ale 20 let je za hranicí volebního období a moc je třeba uchvátit ryhle. Takže vymysleli evropskou ústavu, nad kterou nevládla shoda. Ratifikace této ústavy dopadla katastrofou, protože Holanďani a Francouzi ji odmítli v referendu, předpokládám že ze dvou hlavních důvodů :

  1. Jednání "o nás bez nás" hrubě uráží jejich národní hrdost.
  2. ústava patrně neobsahovala co by obsahovat měla, tedy tři základní komponenty spravedlivého federálního státu :
    1. Dvoukomorový parlament, kde horní komora je volena tak, aby blokovala přehlasovávání malých států velkými
    2. Jmenný seznam federálních kompetencí
    3. Výslovný zákaz strhávat na sebe další kompetence, jejichž předání neschválily JEDNOMYSLNĚ všechny státy federace.
Takto to mají Američani a s jistým drhnutím jim to téměř 250 let funguje. OK takže potajmu připravovaná ústava byla smetena ze stolu, takže postupujeme pěkně po Evropsku - text ústavy znesrozumitelníme právničtinou a nabídneme ji opět pod jménem "Lisabonská smlouva", která k nedostatkům původní ústavy přidává ještě horu další Euro-buzerace. Jestli si dobře pamatuju, Klaus odmítl tento paskvil podepsat a tak mu havlisti hrozili dokonce psychiatry - Souostroví Gulag se vynořuje na obzoru.

OK to máme politiku, ale pak tady máme spoustu dalších "Euro-kompetencí" : žárovky, vysavače, rum, "ochranu autorských práv"....Nejprve tedy Američani vymysleli legislativní návrhy zvané SOPA a PIPA, které byly zcela ve stylu "boje proti terorismu" George Bushe mladšího - tedy vláda USA nařizuje poskytovatelům Internetu, velkým webovým stránkám, vyhledávačům a všem ostatním - jak mají zmršit své služby aby "správně bojovaly" za to co Bush uznal za vhodné ochranu autorských práv.

Paralelně s tím Evropská unie ( tajně ) připravila smlouvu ACTA, která byla téměř totéž jako SOPA a PIPA jenom psaná v Euro-úředickém ptydepe. Protesty veřejnosti proti všem těmto třem smlouvám probíhaly prakticky paralelě, v lednu 2012 a všechny tři tyto paskvily v Americe i Evropě byly smeteny ze stolu.

OK, pak se ale stalo to, že Donald Trump vyhrál prezidentské volby. A to tím způsobem, že on psal 140 znaků dlouhé zprávičky na Twitter a tím porazil multimiliardovou mašinérii globalistické propagady známou pod krycím názvem "média". Od té doby se boj přiostřil a už se nejedná jenom o drobné technikálie, třeba že hudební byznys zaspal nástup MP3 formátu a nejraději by prodával pořád CD jako v osumdesátkách. Dnes se "pravdivými informacemi" například že : dva Afgánci kopali mladého Němce do hlavy až umřel na srdeční infarkt, bojuje proti "fake news" a "ruské propagandě" , jako když důchodkyně na Facebooku k tomu článku napíše : "No věřili byste tomu ?!"

Proto Euro-papaláši našli starou USB flashku s textem smlouvy ACTA a začali ji přepracovávat na "nové poměry". Vezmeme-li jako příklad dvojici Euro-ústava/Lisabonská smlouva, lze očekávat, že nová "ochrana autorských práv" bude daleko nesrozumitelější a za tou nesrozumitelností daleko parchantovitější. Jenom z diskuse s nějakým Euro-poslancem v rádiu mě zaujalo, že vyhledávače by měly preferovat "ověřené informace z oficiálních zdrojů" - jakože když vás kopou do hlavy, dostanete infarkt. Navíc by za sebekratší informaci ( třeba jenom odkaz ) měly jejich autorům platit. Vyloženě se těším až mi Google bude posílat prachy za informace, které vy, moji čtenářové, hledáte na tomto blogu ;-)) Ve skutečnosti se samožejmě jedná o pokus o návrat do před-internetové doby, kde pravda byla co řeklo CNN a lež, když babiny nad tím kroutily hlavou.
Takže se konečně dostáváme k meritu článku. To jest -vzal jsem za vzor jeden svůj dřívější článek a v podobném stylu vypracoval "Kubáčovu předpověď vývoje Internetu" :

Internet verze -1 : Na prvním programu vykládá Jakeš o cestě "delegace" do Sovětského Svazu a na druhém programu vykládá Bilak - jak JZD bojují o zrno.

Internet verze 0 : Ve vyhledávačích, které byly před Googlem zadáte "návod na výrobu jaderné zbraně" a dostanete detailní plány včetně emailu na Iránce, který vám sežene plutonium. Pokud zadáte : "sex s mrtvými erosenkami" - dostanete i toto v udivujících detailech. - Překonaná verze

Internet verze 1 : Fungoval ještě před pár lety. Pokud hledáte totéž co ve verzi 0, dříve nebo později se na váš počítač přijedou podívat pánové se samopaly. ( Proto to laskavě nedělejte, nebo mě alespoň nejmenujte ! ) Nicméně Google prohlašoval "don't be evil" tedy "nebuď zlem". Sociální sítě pod právní obezličkou, že vy sami jste svéprávní a zodpovědní za to co píšete, zveřejnily všechno, až kvůli tomu Trump vyhrál volby.

Internet verze 2 : technicky stejný jako verze 1. Google změnil své heslo na ( svazácké ) "do the right thing" alias : "dělej správnou věc". Umělá inteligence na pokyny "Center pro boj s nepravdivými zprávami" cenzuruje co si zamane. až se dovíte že "Mikuláš Koperník byla žena"... Funguje dnes.

Internet verze 3 : Vláda zablokuje všechny servery, nad kterými nemá kontrolu, což jsou všechny důležitejší servery v zahraničí - pokud se znelíbíte - informace, které jste zveřejnili zmizí bez slovíčka vysvětlení a pokud se v tom budete příliš vrtat - zmizíte taky. Příklad : Čína, která se touto i dalšími věcmi vrací na "předvoj" civilizačního vývoje.

Internet verze 4 : Vláda provozuje všechny servery, kterých je proto jen 28. Spojení po Internetu do zahraničí na 28 serverů sousedních států je obtížné až nemožné. Jinak platí pravidla verze 3. Příklad : Severní Korea

Internet verze 5 : po spuštění prohlížeče se objeví všem stejná, Euro-certifikovaná stránka se dvěma odkazy : Odkaz 1 - Mayová informuje jaká je momentální "правда" o otravě Sergeje Skripala. Odkaz 2 - Merkelová vysvětluje že dostat infarkt z kopání do hlavy je úplně normální a komu se to nezdá je "pravicový extrémista", kterého dříve, nebo později navštíví pánové se samopaly....

Totéž je paralelně vysíláno v televizi, proto televizor zatím nevyhazujte, ušetříte za internetové připojení, protože televizní koncesionářský poplatek je ( zatím ) levnější. Za ušetřené prachy kupte poštovní holuby, nebo kolo a koženou brašnu, abyste alespoň v blízkém okolí mohli šířit informace bez cenzury. ( Poštou nic neposílejte, ta má totiž stroj na rozlepování obálek, který ji zůstal po STB ).
 

Sudeťácká lyrika

11. září 2018 v 5:24 | Petr |  Filosofování
Stojíte na několik kilometrů čtverečních veliké pláni porostlé řííďoučkou travičkou. Vedle je cedule: "Projekt ČEZ - Revitalizace odkaliště popílku Hrušovany 2010-2018." Jako Ostraváka vás zaujme, že haldy hlušiny z černouhelné těžby se "revitalizují" osázením olšemi, břízami a jinými "odpadními dřevinami". Elektrárenský popílek bude asi toxičtější než důlní hlušina, proto žádné stromy, jen živořící travička. Na okraji "Projektu" se pohybují zeměměřiči s teodolitem - asi vyměřují pozemky pro další sádrokartonovou čtvrť, kde si své domy postaví "lepší lidi", aby unikli z multi-etnické společnosti blízkého Chomutova. Za obzorem jdou k nebi bílé páry - vlevo Tušimice, vpravo Prunéřov, ještě více vpravo se točí radar armádní protiletecké obrany. Březenský drak tiše rezaví nad krajinou a na obzoru se táhne elektrické vedení 400 kilovoltů, které spojuje Temelín s Berlínem. Větrné elektrárny na německé straně Kušných hor stojí, aniž by vrtulemi hnuly, hlídají české primitivy, kteří nechápou význam pojmu "Energiewende".

Poslední poznámka než dojdeme k podstatě věci. Víte jaký je rozdíl mezi Kadaní a Českým Krumlovem ? Kadaň je mnohem pěknější, neb to je opravdové město, nikoliv divokým kapitalismem rozžvýkané kulisy pro Japonce, kteří si potřebují rychle odškrtnout položku ve smartfounu SONY a jet někam jinam.

Celou dobu jsem musel přemýšlet o Česko - Slovenském rozdělení. Dovedete si představit, že kromě českých gaunerů bychom dnes měli ještě ty slovenské, kteří by svůj nekalý byznys doprovázeli hlasitým pláčem, že se jim na všech federálních úrovních děje "diškriminácia" ( konkurencí české mafie ) ?

Otázka je proč jsem v Sudetech uvažoval nad Slováky : Dostalo se mi totiž té cti projít si zámek Červený Hrádek v Jirkově. Na prohlídkové trase sice není paní Kubáčovou milovaná "enfiláda", zato se dostanete do "pracovny pána", kde u dubového psacího stolu vznikal text Mnichovské dohody. Ano 18. 8. 1938 se u tohoto stolu sešly celkem 3 pozoruhodné osobnosti.
  1. Walter Runciman první vikomt z Doxfordu - vedoucí delegace britských vládních úředníků, kteří ve stylu agenta 007 byli pro tuto zavánějící výpravu formálně "uvolněni ze služby", aby nevznikl ani "stín podezření", že se jedná o zasahování britské vlády do československých vnitřních záležitostí.
  2. Konrád Henlein rodák z Vratislavic nad Nisou, bojovník za lidská práva utlačovaných německých osadníků, kteří byli na naše území pozváni Přemyslem Otakarem II. a ani za 700 let se nestihli integrovat do české společnosti.
  3. Maxmilián Egon princ z Hohenlohe-Langenburgu - domácí pán a hostitel. Pozoruhodná otázka ( na kterou jsem nenašel odpověď ) je jaké občanství měl tento rodák z Jirkova u Chomutova ? U šlechty ( opravdové i vládní šlechty dnešní doby ) je to asi jedno. Každý přece ví, že - už z podstaty svých titulů a funkcí - nezjištně konají dobro všem bez národnostního nadržování !!
Tito tří mužové dohodli náš osud. Němcům se děje v pohraničí křivda. Je třeba Česko - Německé oddělení. Nikdo přece nechce poslouchat slovanské skuhrání ve federálních orgánech budoucí "tisícileté říše". Tak bylo řešení nalezeno. V "pracovně pána" sepsáno a o 6 týdnů později tehdejšími Euro-papaláši v Mnichovské hudební škole podepsáno. Ptáte se kde byli Češi při sepisování tohoto textu ? Nějaká Boženka ze zámeckého personálu možná servírovala zákusek a kávu a kočí Josef pak vezl panstvo na nádraží, pokud Max zu Hohenlohe náhodu nepěstoval národnostní diskriminaci u služebného personálu. ( Možná ano. )
Jaké bylo pokračování : Euro-velmoci po nás žádaly odstoupení Sudet, Slezska a jižního Slovenska. Samozřejmě, že jsme se nebránili, neb česká bojová morálka je od bitvy na Bílé Hoře podlomena. Později, při obsazování zbytku republiky (omylem) bojovala alespoň jedna vojenská posádka - v Czajánkových kasárnách mého rodného Místku. Němci totíž obsadili druhou republiku 15. března 1939, ale Hitler se bál o ostravský průmysl, proto na východě zaútočil o den dříve a tím způsobil, že Místecká posádka ještě nedostala kapitulační rozkaz - podvolit se německé moci.

Pak nastal protektorát Böhmen und Mähren. Během něho se exilová vláda v Londýně smířila s ideou Česko - Německého rozdělení. Kdo by chtěl poslouchat národovecké skuhrání ( hajlování, žhářství a střelbu na četnictvo ) Němců ve federálních orgánech budoucího obnoveného Československa ? Jenom konkrétní představa techniky tohoto rozdělení byla jiná než pánů Henleina a Hohenlohe-Langenburga. Tedy ne dejte území i s Němci Německu, ale Němce si nechte a území Koruny České - prokazatelně naše od buly Karla IV. z roku 1348 - vraťe. Tomu se dnes říká "Vyhnání německé národnostní menšiny". Dnes je tato akce, která nám umožňuje mít s Němci stejně dobré vztahy jako se Slováky považována za největší hřích Národa českého málem na úrovni německého "konečného řešení Židovské otázky".

Zanedlouho bude 80. výročí Mnichovské "dohody". Pochybuju, že se dočkáme stejného humbuku jako u oslav Sovětské okupace 1968. Spíše bych čekal, že se dočkáme nějakého toho novinářského plivání do českých řad. Dráty 400 kilovoltů totiž stále vedou z Hradce u Kadaně do Berlína a "pánův dubový stůl" na Červeném Hrádku je v perfektním stavu, pořád připraven k sepsání nějaké té "smlouvy", která dá Čechům najevo, kdo se v Evropě cítí být pánem. Zbývá jenom otázka evropská : Když česko - německé vztahy skončily rozvodem po 700 letech, česko - slovenské vztahy skončily rozvodem po 75 letech jak budou vypadat třeba Švédsko - Konžské nebo Francouzsko - Alžírské vztahy po 75 a 700 letech ? A potom ještě otázky české : Jakou hodnotu mají ( po zkušenostech s Runcimanem a Henleinem ) "smlouvy se spojenci" ? Zejména pokud stát - smlouvám navzdory - není po zuby ozbrojen a zřetelně odhodlán bránit se násilím ? A z toho vyplývající otázka poslední, nejsmutnější : Jak dlouho ještě budeme mít konfidentů každého režimu ( našeho i cizího ) více než vojáků schopných nás (u)bránit ?

Vidlákův hledáček pro bolavá záda

4. září 2018 v 5:40 | Petr |  Hvězdičky
Nemohu se udržet, abych se nepochlubil. Před několika dny jsem po 35 letech snah poprvé pozoroval ( planetu ) Merkur, čímž jsem v tomto punktu předehnal sira Isaaca Newtona, který si na smrtelném loži stěžoval, že ji neviděl nikdy. Merkur z hlediska pozemské astronomie je 6 úhlových vteřin malý narudlý srpek šmrdolící se v neklidné atmostéře těsně před východem Slunce, takže WOW faktor třeba jako z prvního spatření Saturnových prstenců tam není, ale pozoroval jsem jej opakovaně několik rán za sebou a dále už o tom nebudeme mluvit....

V úplně pradávných dobách jsem zažil, že na nejmenované hvězdárně měli několika miliwattový helium-neonový laser, kterým zkoušeli ukazovat na oblohu. Jenže ten laser byl veliký klunkr, spojený tlustým kabelem se zdrojem napětí, který na těch pár miliwattů bral pár stovek wattů ze zásuvky. Pak se objevily polovodičové červené a pak zelené lasery velikosti tužky, po kterém moje srdce zatoužilo, jakože budu příbuzným a známným ukazovat, kterým směrem leží objekt, na který se dalekohledem díváme.

Takže jsem si koupil zelené laserové ukazovátko někdy v létě před 5-6 lety. V létě je okurková sezóna a zrovna tamto léto TV Nova řešila oslňování pilotů zeleným laserem na letišti Praha-Ruzyně. Takže ukazování hvězdiček příbuzným a známým v parku Frýdek-Místek probíhalo asi takto : "Tady je Labuť , tady je Lyra a tady je hlídka policie, která svítí baterkou naším směrem, takže raději zdrháme děti!" Po několika epizodách tohoto typu jsem zjistil, že prostě někde v okolí je nějaká aktivistická osoba sledující dění v parku, která "bojuje proti terorismu" a má telefon s číslem 158 neustále vytočený. Takže jsem zelené ukazovátko odložil a používám jenom červené, kterým honím psy "za červenou tečkou", když mají málo pohybu.

Pak jsem si koupil "zabijáckou" taktickou baterku, které téměř jako standard mají reflektor průměru 1 palec, zatímco astronomické dalekohledy mají "díru pro okulár" velikosti 1,25 palce. Takže ta díra přímo svádí k tomu strčit místo okuláru do teleskopu baterku, rozsvítiti a zkusit co s tím optický systém teleskopu udělá. A udělá toto - baterka je v místě okuláru - tedy velice blízko ohniska objektivu, takže z teleskopu vyrazí k obloze prakticky rovnoběžný sloup bílého světla, který i v případě mého malého teleskopu má dosvit přes 2 kilometry ( zkoušeno na těžní věži šachty Staříč II. ).

Ukázal jsem to manželce a bral to jako optickou zajímavost pro děti školou povinné, jenomže pak jsem znovu seřídil svůj "velký" zrcadlový dalekohled Newton 150/750mm. Jestli jste někdy pozorovali hvězdy dalekohledem Newtonem na paralaktické montáži jisté tušíte kam mířím. Optická dráha paprsků v Newtonu je zalomená do pravého úhlu, navíc světlo hvězdy jde nejprve "na dno roury" a pak teprve k hornímu okraji kde je okulár. Navíc paralaktická montáž nemá dvě osy "jak sme zvyklí" tedy "nahoru, dolů" a "doleva doprava" ale osy pojmenované "rektascenze a deklinace" které jsou rovnoběžné a kolmé k zemské ose, která právě u nás má sklon 50 stupňů k horizontu, tedy se ani neblíží směru "vodorovně" nebo "svisle".
Ergo jste jistě pochopili, že pozorování Newtonem je někdy pěkná gymnastika, kdy teleskop a jeho okulár se dostává do nejpodivnějších nepohodlných poloh. A to už vůbec nemluvím o tom do jakých poloh se dostává malinkatý přídavný teleskop - hledáček. Kdo umí u dalekohledu zrcadlového typu najít nějaký objekt nízko nad východím obzorem, kdy hledáčky čínských newtonů jdou do země - hadí muž.... Takže jsem hledáček - malý teleskop - nahradil kolimátorovým hledáčkem typu "red dot" - což je de-facto optický průhledový zaměřovač jak jej známe ze stíhacích letadel, nebo ze zbraní speciálních jednotek. Před okem máte sklíčko, přes které vidíte do dáli, avšak optika vám odrazem od sklíčka promítá do oka tečku "opticky v nekonečnu" - kam namíříte tečku tam míří teleskop. Výhodou je, že se do takového hledáčku můžete dívat i pěkně z daleka, tedy můžete klečet v poloze modlícího muslima za teleskopem a ještě stále vidíte "tečku" a můžete zaměřovat aniž byste museli lámat páteř do dvou pravých úhlů pokud byste stejným směrem mířili konvenčním hledáčkem.

I proto "staří astronomové" mívají na dalekohledech více hledáčků, pro oblast od místního poledníku na východ, od místního poledníku na západ, pro sever kolem polárky atd. a doufají, že aspoň jeden z nich bude v rozumné poloze. Američani zase často používají zelené laserové ukazovátko místo hledáčku. Ukazovátko máte ( stejně jako hledáčky ) v držáku na teleskopu přesně rovnoběžné s jeho osou. Zapnete, k obloze vyrazí zelený paprsek, namíříte celým teleskopem paprsek tam kde se chcete dívat. Vypnete a koukáte. Přitom celou dobu stojíte vedle teleskopu s rovnými zády. Skvělé - až na to, že v Česku to má ještě ten dodatek - při pozorování třetího objektu téže noci - babina-udavačka volá a přijede policie pátrat po "teroristech". Je vám tedy jasné kam pohádka směřuje. Prostě jsem si v poslední době zvykl, že krkolomné polohy teleskopu řeším tím, že místo okuláru strčím do teleskopu baterku a místo zeleným tenoučkým paprskem zaměřuju "sloupem" bílého světla. O tom na TV Nova nic neříkali, takže je klid.

Než to začnete taky používat jenom povinný disclaimer:
  1. Opravdoví astronomové s vámi už nepromluví
  2. Pokud nepozorujete sám a někdo z kolegů astronomů kolem vás fotí - spolehlivě mu fotky zníčíte
  3. Přestože vás důchodkyně ( možná ) neudá, světelná intenzita je obrovská - nesvítit na letadla, auta, lidem do očí a do oken ani nikam jinam, kam byste nesvítili laserem.
  4. Opatrně při zastrkávání a vytahování baterky. Je nutné dodržet postup - zasunout, pak rozsvítit, pak zaměřit, pak zhasnout, pak vytáhnout - pokud omylem vytáhnete zapnutou baterku - spolehlivě oslníte sami sebe.
  5. Nezneužívat - přece jenom zaměřování hledáčkem nebo "červenou tečkou" je bezpečnější a nikoho neotravující.
Pochopitelně, že jsem byl líný, a zkoušel svítit rovnou do okuláru, bez jeho vytahování - nestojí to za to. Světelné ztráty jsou příliš veliké a riziko, že oslníte sami sebe je příliš vysoké. Taky jsem zkoušel omotat hlavici baterky izolepou, aby přesně zapadla do okulárového výtahu - neosvědčilo se. Při delším svícení mimo teleskop se baterka přehřívala a horká izolepa se odlepovala. Přemýšlel jsem o tom nechat si udělat nějaký adaptérový kovový kroužek, ale zatím jsem neměl čas jej navrhnout a nakreslit, nemluvě o tom, že i bez něj to funguje naprosto uspokojivě. Tolik tedy mé zkušenosti : držte záda rovná a sviťte s rozumem !
 


Úchylné zacházení s plasty

28. srpna 2018 v 5:53 | Petr |  Chemie pro šílence
Nezanedbatelný důvod, proč zlato má v byznysu postavení, které má - tkví v jeho "nezničitelnosti". Měkký snadno kujný žlutý kov ( téměř ) dokonale chemicky inertní, nerezavějcí nerozpustný běžnými kyselinami atd. Uchovává hodnotu navěky, a vždy lze přetavit v něco užitečnějšího. Znáte jiný materiál těchto vlastností ? Vzdělanci si pravděpodobně vzpomenou na ostatní "Ušlechtilé kovy" : Ruthenium, Rhodium, Palladium, Osmium, Iridum Platina. Ale kdo z vás držel kousek takového kovu v ruce ? Osobně jsem léta leštil platinové drátky v kyslíkových elektrodách a to je všechno.

Musím odbočit - chcete vydělat majlant - kupte si zametací vůz a zametejte svinsvo kolem D1 a ostatních frekventovaných silnic. V tomto prachu bude ( z automobilobých katalyzátorů ) více "Platinových kovů" než v přírodních ložiscích těchto kovů. Jenom až vás ekologisti + prokurátoři budou zavírat, protože podnikání mimo jejich mentální obzor považují za zločin - nezmiňujte prosím moje jméno.

Takže zpátky - dokonale inertní materiál, který jste drželi v ruce ? Sklo (?) se pomalu rozpouští v alkalických roztocích a rychle v taveninách hydroxidů. Ano máte pravdu dokonale inertní materiál je třeba polyethylén, polystyrén, polyethylén-tereftalát a další plasty. Pozoruhodné je, že vlastnost, která u zlata způsobuje orgasmus byznysmenů, u plastů způsobuje hysterické záchvaty ekologických aktivistů a jimi ovládané státní správy.

Představte si takový polystyrén - jelikož je ( téměř ) dokonale vodoodpudivý - prakticky nepodléhá rozkladu v životním prostředí. Pokud máte polystyrénový odpad v nějaké rozumné formě můžete za nízkých teplot jej přetavit a vylisovat do nového výrobku. Pokud je v "nerozumné formě" znečištěný atd. Můžete jej pyrolyticky rozložit na původní styrén a z něj vyrobit výrobek v kvalitě nového "panenského" plastu. Polyethylén - je také snadno roztavitelný a přepracovatelný, nedá se však tak snadno depolymerizovat, zato je, až na délku molekuly, chemicky identický s vosky, parafíny, živočišnými tuky. Pokud zajistíte dostatečnou teplotu spalování - produkuje jeho spalování méně toxických zplodin než řepková biopaliva. ATD. ATD.

Spolupráce eko-aktivistů s ropnými firmami a emiráty v oblasti ( jaderné ) energetiky je dostatečně známa. Pravděpodobně i v oblasti plastů vane vítr stejným směrem. Je totiž těžko pochopitelné, že ušlechtilý a z 95% již zpracovaný materiál jako je použitý plast je "odpad" zatímco surová ropa která těch 95% operací, se všemi riziky pro životní prostředí má ještě před sebou je "surovina". Když budu opravdu drzý : Pokud věříte, že lidmi produkovaný CO2 zahřívá ZeměKouli - nejsnazší způsob jak "dostat uhlík zpátky pod zem" je zakopat na skládku plast. Např. 86% hmotnosti polyethylénu je uhlík. Kam se hrabe "biomasa" která navíc ( anaerobním ) hnitím produkuje skleníkový methan a ( aerobním ) kvašením skleníkové CO2. Zmíněnou skládku plastů je třeba pečlivě geograficky zaměřit a potomkům předat souřadnice : "Zde jsme vám nechali surovinu neb jsme byli blbí, abychom ji využili sami a místo toho jsme pludnrovali ropná ložiska, a platili ropným režimům zahálku a zbraně, kterými nás zabíjeli".

Takže místo do nekonečna použitelného ušlechtilého materiálu tady máme "nebezpečný odpad". Jak vyřešíme "nebezepečný odpad"? Do polyethylénu mícháme škroby jako "plnivo". Baktérie škroby sežerou a tenká síť polymeru je poté tak slabá, že se rozpadne na "mikroplasty" které zamoří celý svět a ještě zvětší naši hystérii a snahu plasty úplně zakázat. Nebo ještě hůře - do plastů přidáme ultrafialové "senzitizéry". Katalyzátory, které absorbují ultrafialové záření a jeho energií rozkládají příslušný plast. Při takovém rozkladu BEZ VÝJIMKY vznikají toxické meziprodukty. Hlavně že "taška igelitka sejde z očí a tím i z mysli" ( hlupáků tvořících vládnoucí elitu ). Existují sice plasty dokonale biologicky odbouratelné, po kterých nezbude vůbec nic - jako polykaprolakton nebo kyselina poly-mléčná, ale ty jsou drahé a ZEJMÉNA - nejsou z ropy, tudíž jejich výrobou neplynou prachy na "správná konta".

Jako všude, úpadek Západu je vidět i zde : Bosý Ind si koupí "tašku igelitku" do které uloží svůj skromný majetek navěky. Bohatá nána si na "Fifth Avenue" koupí za nekřesťanské prachy nějakou zbytečnost, kterou dostane v tašce, která se za rok rozpadne a zaneřádí ( a kontaminuje ) skříň i byt. Pod tlakem přírodovědně negramotných "ochránců přírody" se vracíme k pytlíku z voskovaného pláténka jaký měla Babička Boženy Němcové, zatímco my se trávíme "rádoby odbouratelnými" plasty, zatímco Indové a další vyrábějí megatuny zcela neodbouratelného plastu, aniž by na rozdíl od nás, měli byť NÁZNAK nějakého recyklačního systému !
Egologisti s doktorátem z "vědeckého feminismu" znají jen souhrnný pojem "plast" se kterým mají zkratkovitě spojeno "=zlo". Státní správa by měla alespoň přihlédnout k názorům chemiků. Základní poučka je : "není polymer jako polymer". Některé plasty jsou nezničitelné jako zlato, pokud je nezpazgříme falešnou "odbouratelností", jiné mají špatnou pověst oprávněně. Příklad : veškeré plasty kde v molekule zůstávají dvojné vazby, nebo jiné reaktivní chemické skupiny - syntetický kaučuk, ABS, Polyurethany, PVC - to jsou plasty, které matička příroda napadá a ve snaze mikroorganismů se jimi nějak uživit vznikají toxické chemikálie, které vytékají ze skládek rádoby separovaného, ale ve skutečnosti NETŘÍDĚNÉHO plastového odpadu. Ani tady není situace neřešitelná. U všech plastů cestu jejich dekompozice a odpadní produkty alespoň tušíme, u běžných ji známe velice přesně. Navíc většina "ne zcela inertních" plastů se dá chemicky přepracovat, depolymerizovat a znovu využít.

OK jak tedy vypadají "plasty dle Kubáče" : používají se hojně a s chutí. Striktně se třídí nejenom "směsný" ( a tudíž nebezpečný ) plast v popelnici, ale na třídíci lince se třídí až na jednotlivé chemické entity. Ty se recyklují chemicky jako zdroj cenných organických monomerů. Co zbyde - pokud je to inertní - bez výčitek svědomí se to zakope na skládku - k tomu určenou "jednodruhovou" !! Ne jako dneska - mix všeho možného ještě s ne-plastovým komunálním odpadem. Polohu takových skládek musíme předat potomkům. Pokud zbyde plast, který není inertní ( takového materiálu už nebude mnoho ) tak se za vysokých teplot spálí nejlépe jako uhlíková vsádka některého vysokoteplotního procesu ( cementárny, hutě ). Po lesích se na "veřejně prospěšných pracích" pohybují "sociální dávkaři" a sbírají plasty ( jsou placení od kila ). Ve známých "plastových" oblastech světového oceánu jezdí ( robotické ) recyklační lodě a "těží suroviny", abychom nemuseli kupovat tolik ropy od našich ( prohnilých ) přátel.

Jenom taková drobná poznámka na závěr - euro-úřednictvo každou euro-buzeraci odůvodňuje tím, že "Evropa musí jít světu příkladem". Bylo by hezké, kdyby Evropa šla příkladem a ( třeba ) by předvedla jak depolymerizovaným odpadním plastem pohání spalovací motory, což je zcela v dosahu dnešní technologie. Fabriku tohoto typu by záhy obšlehli Číňani, od nich by "technologii" koupila Brazílie, Indie atd. Zákazy "picích" brček a samorozpadávací igelitky jsou také příklady pro celý svět - jak se mocní euro-blbci stávají směšnými i v negramotných slumech třetího světa, kde navíc vzniká a navěky zůstává převážná většina světového plastového odpadu.

Invaze 1968

21. srpna 2018 v 5:00 | Petr |  Filosofování
Nejsem dvakrát nadšen z faktu, že dnes je 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Česka a že tudíž mám morální povinnost přidat se k těm tisícům veleduchů, co mají do zadku díru, a proto píšou o "významu dějinné události". Především tedy na generaci mých rodičů mělo "pražské jaro" alias "obrodný proces 60. let" obrovský vliv. Když se podíváte třeba na některé pražské intelektuály - je zjevné, že z 50 let staré historie žijí dodnes. Ba dokonce můj vlastní otec mi vždycky říkal "až ti bude 18 vytáhnu noviny z roku 1968 a dám ti je přečíst" Mezitím přišel listopad 1989 a už jsem ani nic číst nechtěl, protože hlásné trouby na mně křičely ze všech stran jak za "normalizace" jedni soudruzi vyhazovali jiné soudruhy.

Legrační historka z mého mládí : S astronomickým kroužkem Ostravské Hvězdárny jsem přesně před 30 lety : 21. srpna 1988 pomalu končil pobyt na hvězdárně v Úpici na "expedici Perseidy". Přesně toho dne byl táborák se špekáčky, když se setmělo oheň se nechal vyhasnout a rozběhli jsme se k dalekohledům - pozorovat. Než ovšem oheň vyhasnul přijel typický žlutobílý žigul "Veřejná bezpečnost" a vystoupil policajt, že nás jako "pro naší bezpečnost" bude dnešní noci hlídat. Bylo to divné, protože jsme tam byli už třetí týden a celou dobu na nás údy režimu kašlaly. Teprve následujícího rána, když znuděný policajt zmizel jsme byli šeptem informováni, že úpičtí bolševici žili v obavách aby cizí puboši z Ostravy nespáchali v den "20. výročí dějinné události" nějakou "protistátní" nepřístojnost.
Takže celý život poslouchám od starší generace jaká že to byla "zmařená příležitost", jak jsme mohli mít 20 let náskok a "dnes být jako Rakousko". Souhlasím se zmařenou příležitostí. Komunisti nedostali díky invazi možnost se definitivně historicky znemožnit a proto tady zasmrádají dodnes. Kdyby invaze nebyla - byl by morální krach "komunismu s lidskou tváří", ze kterého by vyplynul ekonomický krach, potom krvavý převrat, pár jedinců by viselo na pražských lampách a dnes bychom neřešili 100 000. díl telenovely, kdy zpovykaná můra z Prahy vysvětluje národu, že : "stát tě bude okrádat a buzerovat a ty za to budeš děkovat".

Povšimněte si následující pozoruhodné kontinuity :
  1. Krvaví komunisti - stalinisti utopili v krvi poválečný ( rádoby ) demokratický režim.
  2. Pak báťuška Stalin + Gottwald zemřeli a komunisti z bodu 1. ztratili oporu, proto jim zakroutili krkem jejich nástupci - "komunisti Bruselské etapy", v rámci boje proti "kultu osobnosti". Lid to vnímal jako "ohromné uvolnění režimu".
  3. Pak byla "likvidace kultu osobnosti" málo, takže komunistům dle bodu 2. zakroutili krkem "reformní komunisti s lidskou tváří", což zhusta byli "transformovaní" krvaví komunisti z bodu 1.
  4. Pak přijela Rudá Armáda a nastoupili normalizační komunisti - často oběti komunistů dle bodu 1., spolupracovníci komunistů dle bodu 2. a tudíž nepřátelé komunistů dle bodu 3.
  5. Disidenti - často identičtí s lidmi z bodu 1. a 3. nepřátelé lidí z bodu 2. a 4. - např. agenty Stb. infestovaná suita intelektuálů kolem Václava Havla a jeho "nepolitické politiky"
  6. Komunisti šedé zóny jako Valtr Komárek a jeho "třetí cesta", často ve spolupráci s reformními komunisty, Stb a KGB dle bodu 1. 3. a 5.
  7. Pravičáci na hubě - jako Komárkův podřízený z Prognostického ústavu - Václav Klaus starší.
  8. Nová generace - manažéři a "nová šlechta" jako Telička, Tlustý, Dyba, Ježek, Dlouhý, dětičky agentů a papalášů, kmotři politických stran, privatizátoři a "dotační podnikatelé" + celé politické strany : ODS ( mínus Klaus Mladší ), ČSSD, Zemanovci, TOP09, Zelení, Piráti,
  9. Král nekonečné kontinuity komunismu, korporátní a státní buzerace. Agent, privatizátor a podnikatel za státní prachy - BUREŠ / BABIŠ
  10. Nemusíme zůstávat doma - Merkelová, a celé vedení Evropské unie, a převažující frakce "státotvorných stran" evropského západu.
  11. Veškerá média, kromě některých serverů "fašismu, xenofobie a ruské propagandy"
Tedy pokud někomu komunisti a jejich odpadní produkt - "socialismus" nevoní - opravdu není nadšen z toho, že konce kraje komunismu, nebo možná korporativismu / fašismu - nevidět. Takže aby se udělala mlha, u příležitosti výročí invaze budou elity a "nová šlechta" hlasitě křičet : "tamto byli strááášní komunisti", aby se tak nějak zapomnělo že oni sami jsou též komunisti, ještě horší, protože to nenesou hrdě na hrudi jako "staří komunisti", ale naopak to tají a někteří dokonce sami před sebou.

Takže sláva, sláva, sláva - invazi Rudé Armády jsme přežili a po 50 letech od ní máme vytouženou svobodu, kterou neustále zdokonalujeme pomocí EET, směrnic EU / ISO / DIN, zákazů žárovek, vysavačů, igelitových tašek, peroxidu vodíku, rumu, pomazánkového másla, křivých banánů a okurek, dieselových aut, multikulturní výchovou "integrovaných" dětí, genderovými kvótami, cezurou Internetu a bojem proti "hate speech", nadvládou nefachčenků nad pracujícími, daně platicímí, nadvládou ( škaredých ) feministek a "třetího pohlaví" nad rodinami vidláků .... atd., atd., atd.

Jen ten policajt už s námi u táboráku nesedí. Proč by taky seděl, když si "centrála" stahuje vše on-line přímo z našich mobilů jejichž napíchnutí jsme odsouhlasili už podpisem "obchodních podmínek".

Rasistické úvahy nad polygenní dědičností

14. srpna 2018 v 5:49 | Petr |  Příroda
Před 3.5 miliardami let, když se na ZeměKouli poprvé objevil život - rozmnožování bylo probém. Praorganismy neměly spolehlivé mechanismy jak celý svůj "metabolický stroj" vyrobit v kopii pro potomstvo a tak rozmnožování znamenalo, že převážná většina potomstva "pra-prabaktérie" byly její nefungující - mrtvně narozené děti - zmetky. Pak se rozmnožování bakterií nějak ustálilo a nastal opačný problém - fungovalo až příliš dobře, takže generace a generace potomstva "prabaktérie" byly jejími identickými kopiemi a drobné změny vznikaly horko těžko - náhodnými mutacemi, které ve většině případů byly smrtící a jen ojediněle ku prospěchu.

Nevíme jak, ale už v jednobuněčném bakteriálním životě se objevila kopulace s výměnou genů - plazmidů a odtud už není daleko k sexuálnímu rozmnožování, které má jediný účel - dramaticky zvýšit variabilitu ŽIVOTASCHOPNÉHO potomstva a tím urychlit přizpůsobování se tohoto potomstva měnícímu se okolí. I nezadaní geekové obrysově tuší jak sexuální rozmnožování funguje. Žijící matka ( tedy s fungující kombinací genů ) "obcuje" s žijícím ( tedy s fungující kombinací genů ) otcem a potomstvo má náhodnou kombinaci genů od obou rodičů. Jelikož obě sady genů pocházely z živého organismu lze očekávat že i jejich kombinace povede ke konstrukci fungujícího organismu, který však bude ODLIŠNÝ OD OBOU RODIČŮ. Tedy ne čekání na to až jedna ze 100 000 nepodařených kopií pra-prabaktérie náhodou nezdechne, ale cílená produkce živého a variabilního potomstva.

Jednoduché vlastnosti organismu jsou kódovány jediným genem, tudíž se dědí tzv. "monogení dědičností". Obvykle se jako příklad uvádí Mendelovy pokusy s barvou květů hrachu, ale já mám hezčí ( a složitější ) příklad pro matematiky mezi vámi a to je dědičnost krevních skupin. Tedy ( hrubě zjednodušeně ) Existují 3 geny A který vede k produkci receptorů typu A na červených krvinkách, pak Gen B, který vede k produkci receptoru typu B a třetí gen 0 který nevede k produkci žádného typu receptoru. Ergo 3 kombinace od 2 rodičů existuje celkem 9 variant genetické informace, která vede k celkem 4 variantám výsledné krevní skupiny.
Gen OtceGen MatkyGenotyp potomkaVýsledná krevní skupina ( Fenotyp )
00000
A0A0A
B0B0B
0A0AA
AAAAA
BABAAB
0B0BB
ABABAB
BBBBB

Jasné ? Přidal bych komickou historku. V jednom z prvních laboratorních cvičení na medicíně medici pomocí protilátek proti receptorům A a B určují vlastní krevní skupinu a v každém takovém cvičení se stane, že někdo zjistí, že není potomkem svého otce. Celá kombinatorika kolem krevních skupin je krásné cvičení pro středoškoláky, protože jedné krevní skupině může odpovídat více genových kombinací a tudíž více genotypů potomků. Tudíž někdy lze zjistit jestli jste synem svého otce a něky ne. Třeba pokud jste AB a otec je 0 ( nebo naopak ) je to průser. Nebo příklad, kdy to zjistit nejde : Otec je A matka B, protože nevíme jestli A znamená A0 nebo AA a taktéž nevíme jestli B je B0 nebo BB je nejpravděpodobnější krevní skupina dětí AB, ale není vyloučena ani A ( genotyp A0 ) nebo B ( genotyp B0) ba dokonce ani 0 ( v tom případě jsou rodiče A0+B0 ). Za domácí úkol poptat se příbuzenstva na krevní skupiny, rozkreslit na papíře kdo je jaký genotyp a ( třeba ) zjistit, jestli nejste levobočci a jestli to vůbec lze z vaší kombinace prokázat.

Pro matematiky jenom shrnuji - ultra jednoduché vlastnosti ogranismu jako krevní skupiny se dědí jediným genem, který může mít více variant a má-li N variant existuje N2 kombinací, které se navenek projeví méně než N2 vlastnostmi organismu. My máme 3 varianty genu ergo 9 kombinací a 4 výsledné krevní skupiny.
Pak tady máme složité vlastnosti organismu jako je třeba tělesná výška, kterou v nepatrné míře obvlivňují stovky a stovky genů od citlivosti receptorů na růstový hormon, po rychlost produkce růstového hormonu, po vlastnosti metabolismu ( jestli tělo vůbec uživí hormony nastavený nastavený růst ) až po nastavení příchodu puberty, kdy se uzavřou růstové štěrbiny v kostech a je s růstem konec. Představme si že tuhle vlastnost ovliňuje třeba 100 genů, které mají minimálně 2 ale ve skutečnosti ještě více variant. Vzhledem k množství genů a jejich variant se tomuto říká "Polygenní dědičnosti" a je to takové to co známe z praxe - otec je vysoký, matka je malá, děti budou "někde uprostřed".

Když mechanismus "děti jsou někde uprostřed" modelujeme matematicky je třeba si představit jako že každý z ( hypotetických ) 100 genů ovlivňujících výšku může na výšku mít 2 účinky výšku nepatrně zvyšuje, jako +1mm výšky nebo npatrně snižuje, jako -1mm výšky. Pak nastane sex a 10 000 kombinací genů od otce a matky, které budou mít "binomické" neboli "Gaussovské" rozdělení a vrchol gaussovy křivky pravděpodobnosti výšky dítěte leží v místě průměru výšky otce a matky, protože nejpravděpodobnější varianta je, že dítě dostane od každého rodiče polovinu genů "do plusu" a polovinu "do mínusu". Jinými slovy můžeme celou složitou polygenní dědičnost shrnout do jednouchého praktického ( a desítky let známeho ) vzorečku

Pravděpodobná výška dítětě = ( výška otce + výška matky ) / 2 + 6 cm u chlapců a - 6 cm u dívek

Korekční koeficient 6 cm je "korekce na mužské pohlaví" - tedy de-facto na vliv mužských pohlavních hormonů a mužského typu metabolismu na růst. Čím více se dítě liší od této spočtené výšky tím extrémněji nepravděpodobnou kombinaci genů zdědilo, ale pokud mají rodiče více dětí, nebo pokud takto počítáme průměrné vlastnosti celých populací je tento vzoreček prakticky 100% spolehlivý. Obecně lze říci, že pro polygenní dědičnost platí
Vlasnost dítěte = průměr vlastnosti rodičů +- pohlavní rozdíly
Takto se dětí prakticky všechny polygenní vlastnosti, třeba váha, svalová hmota, nebo INTELIGENCE, protože ta vychází z konstrukce našeho možku, na které se jistou částí podílí všechny naše geny. Polygenní dědičností inteligence se však dostáváme na tenký led.

Představte si že do státu plného lidí vysokých průměrně 170 cm se začnou hromadně stěnovat lidi průměrně vysocí 190 cm. Co se stane s průměrnou výškou v dané oblasti. Nebo jiný příklad - můj rodný Frýdek Místek měl v roce 1945 - 15 000 obyvatel, pak se v okolí otevřely uhelné doly a v roce 1985 měl 65 000 obyvatel. Kdo bylo těch 50 000 lidí navíc ? A jaké měli IQ ? Myslíte si, že to není na populaci poznat. Naopak díky "dědičnoti průměrem" bude "migrace za hornictvím" na obyvatelstvu našeho kraje znatelná ještě nekolik staletí.

Co se tedy stane s městem, ( státem, kontinentem ) trpaslíků kam se začnou stěhovat obři :
Varianta A - mezi novou a starou populací vznikne bariéra - jazyková, etnická, náboženská atd. a udrží se dvojí populace, což povede automaticky ke vzniku "kastovního systému" ve kterém vysocí i malí zaujmou takové postavení ve společnosti jak to vyhovuje jejich zděděným vlastnostem.
Varianta B - nakonec vznikne populace s "průměrnými vlastnostmi". Pak je otázka jestli "průměrná vlastnost" například "průměrné IQ" ( v Evropě po Africké migraci ) bude dostatečné k udržení dosavadních funkcí společnosti.

Tedy shrnutí:
  1. Když se nad tím zamyslíte - sexuální chování má zajistit variabilitu genů zatímco polygenní dědičnost vede ke vzniku "průměrné populace" - je to pozoruhodný případ kdy dva biologické mechanismy na sobě závisí ač každý vede jiným směrem.
  2. Politici i neziskovky řeší otázku "integrace" cizinců do naší společnosti - Pchá - holá nemožnost, když vliv polygenní dědičnosti po migračních přesunech je viditelný a nezničitelný desítky až stovky let. Jak se můžeme bavit o rychlých změnách vlastností migranů ze kterých vyplývají změny věcí tak efemérních jako je "kultůůra".
  3. Migrace do "chytré" Evropy z "hloupé" ( viz obrázek ) subsaharské Afriky je tragédie.
  4. Vzájemné křížení a "zprůměrování inteligence" povede k zániku "specializace podle IQ" neboli "kastovní společnosti", což povede ke společenské katastrofě, zejména v budoucím ( doufám jen obchodním ) souboji s Asiaty, kteří už dnes jsou o 5-10 bodů inteligentnější než Evropani.
Mapa též naznačuje časový obrys polygenní dědičnosti - povšimněte si IQ v rovníkové Africe = 70. IQ černošské populace v USA = 86. Od konce dovozu černých otroků do USA v roce 1865 uplynulo 153 let za tu dobu vzrostlo IQ populace vystavené tlaku na vyšší mentální výkon o 16 bodů to je 0,1 bodu za rok ERGO předpokládané dosažení amerického průměru lze ( když dobře ) očekávat za 120 let v roce 2140.

Obvyklé vysvětlení těchto rozdílů zaznívající z tábora "pravdy a lásky" jsou "špatné životní podmínky", nebo něco jako "nedostatek bílkovin v potravě". U polygenně děděných vlastností to může být pravda, avšak pokud je to pravda - Bůh s námi ! V takovém případě totiž první generace kompletně vyrostlá - od početí po dospělost - ve zlepšených životních podmínkách dosáhne maxima IQ ( tělesné výšky, atd. ) kterou toto zlepšení umožňuje a pak se zarazí na dalších, limitujících - neznámých, nebo těžko ovlivnitelných - faktorech. Pokud tedy za nízké IQ v Africe může "nedostatek bílkovin" ( a spol. ) je vyrovnání se inteligence amerických černochů s průměrem v USA v nedohlednu. Tím opatrněji je třeba postupovat v otázce koho si v Evropě ubytujeme a koho ne.

Možná ze špatné historické zkušenosti společností kde došlo k migraci a masivnímu "křížení etnik" a ze snahy aby zůstal alespoň někdo s původními "nezprůměrovanými" vlastnostmi jsou skutečným podkladem rasismu. Pokud je tomu tak, pak je rasismus biologicky účelné chování jak zajistit, aby ve společnosti byli i vysocí, i malí i chytří i hloupí ( a mnozí další ) a bylo z koho vybírat pro všechny různé společenské role. Pozoruhodné je, že "druhá strana" - tedy všichni krom Evropanů to podvědomě cítí a rasismus striktně dodržují - vytvářením kmenů, uzavřených komunit a paralelních společností, zákazem sňatků mimo své etnikum atd., přestože třeba v případě "Afrického IQ" to pro migranty v Evropě ani není výhodné, ale je to asi výhodné pro méně viditelné vlastnosti děděné stejným mechanismem.

Micro:Bit - počítač pro děti a elektro-důchodce.

7. srpna 2018 v 5:10 | Petr |  Elektro
Ani nevím odkud začít - třeba jak jsme si na Robotickém dnu v roce 2015 dělali legraci, že britské ministerstvo školství rozdává mladým, muslimům časovače k bombám, nebo jak se mě jistý kolega na letošním robotickém dni ptal : "děláš ještě roboty nebu už jen psy a děti ?" Výsledek byl ten, že jsem paní Kubáčové v zácpě na D1 cestou do Frydku suše oznámil: "Koupím si nové procesory a nebudeme o tom diskutovat !!"

Než se tedy dostaneme k Micro:Bitu neboli těm "novým procesorům" - zde lehká zmínka o "Arduínu" neboli "starému procesoru" jehož móda mě zcela minula. Někdy v roce 2000 jsem hledal který mikrokontrolér budu používat do svých tehdy ještě nepostavených robotů. Na výběr tehdy byly Microchip PIC a Atmel AVR. Vybral jsem si AVR, protože svojí konstrukcí silně přimomíná "na 8 bitů ořezané velké RISCocé procesory" a má kráásný školsky jednoduchý assembler. Takže jsem do všech robotů strkal AVR a mezitím nějací Taliání vymysleli Arduíno a strčili do něj AVR taky. Takže jsem se pak dostával do zvláštních situací, kdy se mě různí joudové ptali : "A je váš robot kompatibilní s Arduínem ?" Na to jsem odpovídal "Uvnitř není Arduíno, ale je tam stejný procesor" a na to oni ode mně utíkali jako od prašivého : "Ani Arduíno neumí používat !!".

Jenom taková poznámka Michrochip koupil Atmel takže dneska PIC i AVR jsou "stejná firma". Kromě příšerných PIC 16 dnes těžíště "picek" je v daleko programovatelnějších PIC 18 a dokonce si můžete koupit PIC32 což je jediný 32 bitový MIPS procesor, který sežene v trafopájkou pájitelném DIL pouzdře. Navíc mám neblahou tuchu, že Microchip se bude snažit AVR postupně zbavit, takže dnes by volba PIC, nebo AVR nebyla zdaleka tak jednoduchá, ale o tom dnešní pohádka není.

Tam kde žáčci v komunistickém česku zápasili s doutnajícím klunkrem IQ151 tam mají Angličani mají dlouhou tradici kvalitních "školních počítačů" BBC Micro s procesorem 6502, potom Acorn Archimedes - "otec architektury ARM", Raspberry Pi, které nebylo pod patronací dvojice firem ARM + BBC a možná právě proto teď je na řadě Microbit, též psáno jako Micro:Bit. Co tedy dostanete za necelou pětistovku : 16 MHz 32 bitový ARM procesor na destičce s legračním displejem 5x5 "pixelů" z červených LEDek + 2 tlačítka + Akcelerometr + Magnetometr alias "elektronický kompas" + Bluetooth verze 4 + jednoduchý teploměr a indikátor intenzity světla - vše jako preriferie toho 16 MHz ARMu to vše na destičce velikosti poloviny papírové vizitky s konektorem na který se dají "přicvaknout" krokodýlky a dokonce se do něj dají zastrčit banánky.

Je nutné poznamenat, že BBC + ARM + Univerzita v Lancasteru udělaly maximum, aby Micro:Bit byl maximálně přístupný žáčkům školáčkům.
Způsob programování : ZDE si klinkěte na "vývojové prostředí" a začněte psát program. Až budte mít napsáno "v obrázkovém programovacím jazyku" prostě připojíte svůj microbit k USB portu, ten se přihlásí jako USB Flash disk, na který nahrajete *.HEX soubor, který si stáhnete s "vývojového prostředí" a vše je naprogramováno. Vskutku Micro:Bit má online "cloudové" vývojové prostředí a "javascriptový" kompilátor kódu. Ba dokonce zdrojový text programu je uložen v samotém *.HEX souboru, který je tedy jediným souborovým formátem, se kterým žáčci pracují, takže rádi odpustíme, že "blikání LEDkou" má 560 kiloByte a že délka tohoto HEX souboru se s délkou programu prakticky nemění.

Pokud by se vám nelíbil obrázkový programovací jazyk ( je skvělý ) můžete programovat ještě v JavaScriptu a Pythonu. "Velcí ajťáci" asi více milují Python, ale ten je interpretovaný, pomalý a tak-tak se do Microbitu vejde, protože zdrojový text k interpretaci se ukládá do RAM, které nemá Micro:Bit nazbyt. My vidlácí máme mnohem raději Java Scritpt, který je kompilovaný, a spolu s runtime knihovnami ( proto má HEX pořád 560 kB ) se ukládá do FLASH paměti, kde je místa více.
Když jsem dopsal sem ujasnilo se mi proč můj vztah k Arduinu je o tolik méně vřelý než k Micro:bitu. Arduino je totiž prakticky holé AVR s USB portem s Bootloaderem a s "takovými těmi ajťáckými perireriemi", kterým veřejnost nerozumí jako je I2C, SPI, UART atd. Tedy Arduino je uděláno přesně k tomu účelu, který má plnit - to jest svádí k nákupu "čtyřdírkových modulů" z Číny. Teprve jejich připojením k Arduínu - chumlem drátů - něco vznikne. Micro:bit je pravý opak - pan učitel vám dá destičku s procesorem, na které je tolik perfierií, že si vyhrajete celý školní rok a můžete vytvářet programy ve stylu "blikající srdíčko" a vzhledem k onlinovém vývjovému prostředí a způsobu programování "jako Flah Disk" můžete tyto blbůstky velice rychle programovat třeba i na návštěvě u známých.

Stálí čtenářové mého blogu právě vrtí hlavami - jak si přítel "holého železa" a nepřítel "softwarových serepetiček" může koupit školní hravý rádoby-počítač velikosti 4x5 cm ? V mém případě byl rozdhodující asi tyto faktory :
  1. Bluetooth 4.0 a snadnost jeho použítí v softwaru pro Micro:bit. Už dlouhou dobu válčím s bezdrátovým interfacem pro roboty i další elektroniku, který by bezešvým způsobem zapadl do mých zapojení.
  2. Dostatečný výpočetní výkon na palubě, abyste k bezdrátovém přenosu nemuseli hned přídávat "Arduíno" nebo v mém případě AVR jako u modulů typu HC-05.
  3. Spotřeba ve špičkovém provozu 13,5 mA při 3V. 2 tužkové baterky vydrží 180 hodin "plného provozu" - na rozdíl třeba od WIFI modulu s ESP2866 který skýtá bezdrátovou konektivitu i výpočetní výkon na palubě ovšem za cenu 350 mA trvalé a 1A špičkové spotřeby.
  4. Velice rozumná cena srovnatelná s ( nepadělanými ) moduly pro Bluetooth nebo Zig-Bee.
  5. Dostatek periferií, které se dají použít k lecčemus - řízení robota náklonem akcelerometru, jednoduchá indikace na displeji, počítačová hra, digitální hrací kostka atd.
Následuje odstavec - chvála 32 bitových Timerů. Ano časovač je "Ajťácká periferie, které veřejnost nerozumí" ale pokud porovnáme 32 bitový timer v Microbitu (ARMu) se 16 bitovým timerem v AVR - nebe a duddy. Zejména pokud si hrajete s analogovou elektronikou a mrcha piezzoelement vám rezonuje na nějaké nemožné frekvenci ve stylu 40.073 KHz a vy už jste popsali dvě stránky Excelových tabulek úvahami jak nastavit Timer v AVR aby tuto frekvenci vyrobil s přijatelnou chybou. Zde prostě nastavíte jedním příkazem frekvenci s maximální chybou 1/232 a pokud chcete ještě nejaké divoke plnění PWM ve stylu 39,9% taky není problém. Možná vypadám jako blb, ale 32 bitové timery na mně udělaly dojem ve stylu "neuvěří, kdo nevyzkoušel" a pokud vezmeme v úvahu, že k microbitu se dají připojit banánky a krokodýlky - jednoduchoučký generátor přesných frekvencí je otázkou pár minut programování v "obrázkovém jazyku".

Následuje odstavec - Hana Micro:Bitu : Microbit má zvláštní konektor, ke kterému je těžké sehnat protikus. Navíc z 80 pinového konektoru vám leze jen 19 výstupů, což je způsobeno tím, že celá jedna strana konektoru Micro:Bitu není nikam zapojená což je "blbuvzdornost proti zasunutí Micro:Bitu obráceně" Na internetu najdete obrázky jak žáčci mají microbit "přibitý hřebíky" do svého obvodu. Za nevýhodu se též považuje 3,3V "palubní napětí". Jako člověk, který vyrábí vlastní většinou analogové periferie to nepovažuju za problém, co mě ale štve je zatížitelnost pinů 0,5 mA, pouze 3 piny přepnuté do režimu "High current" - jehož aktivace není nikde pořádně popsaná mohou dávat 5mA. Obojí je pro "vidláckou elektroniku" směšně málo.

Tedy abych nějak skončil - Zkoumáte-li jak mají děcka zapojené roboty na Robotickém dnu - zjistíte že to je chaotická směs různých modulů původně vymyšlených v Evropě a USA za $19.9 nyní však nedokonale číňanem padělaných za $1.99 spojených přes kontaktní pole zvonkovým drátem. Nepřítomnost promyšleného konceptu z toho sívítí na kilometry. Zde jsem se po dlouhé době setkal s "Anglickou konstrukční elegancí" ve stylu stíhačky de Havillandu Mosquito, nebo prvních ARMů a navíc je tato konstrukční elegance zabalena do formy, která neuvěřitelně svádí ke hraní i elektro-dědky stižené syndromem vyhoření ( =mně ), což je doufám dostatečná chvála, abyste tuto blbůsku taky vyzkoušeli.

Historky astronomicko - alkoholické

31. července 2018 v 5:45 | Petr |  Hvězdičky
Prosím nečekejte článek na téma : "Noci jsou teplé, tak jsem se vožral jako prase". Nicméně v posledních týdnech je konstelace planet taková, že pokud vylezete a podaří se vám sestavit a vytemperovat teleskop ještě před 21.00 můžete snadno vidět 4 planety za 2 hodiny :
  1. Venuše, která má vzhled srpku v první čtvrti a zapadá kolem 22.00
  2. Pak otočíte teleskopem o 50 stupňů východně, kde budete půl hodinky pozorovat Jupiter.
  3. Pak otočíte teleskopem o dalších 50 stupňů východně kde bude právě kulminovat Saturn.
  4. Mezitím vám dostatečně nad obzor vyleze Mars ( který vychází kolem 21.00 ). Mars je v opozici ke Slunci nejblíže ZeměKouli za posledních 15 let a je opravdu parádně vidět ( pokud odmyslíme, že celá ekliptika je v létě nízko nad obzorem)
Pokud tedy příroda nabízí 4 planety za 2 hodiny - takovou nabídku nemůže přetížený Turbo-Astronom odmítnout. I pozoroval jsem planety v tomto pořadí mnohokrát "turboteleskopem - malokukem" který je čočkový 80mm ( průměr objektivu / 400mm ( ohnisková vzdálenost ). Tedy má světelnost 1:5 - skvělou pro mlhoviny a hvězdokupy, ale pozorování planet v tomto teleskopu značně kazí neschopnost dosáhnout velkých zvětšení ( kvůli krátkému ohnisku ) a zbytková barevná vada čočkového objektivu ( velká kvůli krátkému ohnisku ).

Navíc jsme měli zatmění měsíce a kombinace "4 planety za 2 hodiny + zatmění" je neodolatelná jako sleva v Kauflandu a tedy příležitost oprášit "velký zrcadlový teleskop" což v mém provedení je skromný Newton 150mm / 750 mm. Šťouralové mezi čtenáři si jistě všimnou že poměr průměru zrcadla a ohniskové vzdálenosti je přesně 1:5, stejný jako u malokuku a tedy pro planety nevhodný (???) Kouzlo zrcadlových dalekohledů je však v tom, že paprsky se v teleskopu nelámou, ale odrážejí od zrcadel a tudíž není žádná zbytková barevná vada. Tak proto.

Takže jsem ve čtvrtek 26.7. odpoledne v obyváku sestavil, oprášil a zkolimoval starý Newton. Dcera i paní Kubáčová z toho byly bez sebe nadšením. A že jako další den vyrazím pozorovat planety + zatmění. Nutno poznamenat, že planety i Měsíc jsou jasné objekty takže není třeba jezdit za tmou na venkov, stačí najít vhodné místo blízko bydliště. Proto jsem už několik dní předtím při nočním venčení psíků hledal místo s nekrytým východním obzorem, které jsem nakonec našel ( vím o něm už dlouho ) na terase komunisitického "kulturního střediska Růžový pahorek" nedaleko prodejny "Hruška".
27. července po menších peripetiích se zataženou oblohou jsem tedy vyrazil i s teleskopem "ke Hrušce". Místo je to s krásným výhledem na východní i západní obzor ( jih kryje kostel ) leč má zásadní problém. "Kulturní středisko Růžový pahorek" to dnes jsou 3 hospody poslední cenové skupiny z nichž nejméně jedna je Non-Stop Bar ( Ostraváci vědí, co to znamená ). Takže jen co jsem postavil teleskop začali na mně z hospod pokřikovat opilci. "Co to tam ten chlap dělá ?"....."Hlídáš svoji starou ?!"......"Né kouká jak se mladé holky svlíkají !".... Pak přišla značně obnošená krasavice před třícítkou začala se věšet na teleskop a alkoholickým dechem mi do ouška šeptala : "Taky jsem kdysi byla manekýna a každý mě chtěl fotit"..... Marně jsem vysvětloval, že nemám žádný fotoaparát. Alkoholický mozek kočeny byl tak soustředěn na trojnohý stativ ( snad ) připomínající foto-modelkovskou minulost, že mé námitky prostě nebral.

Pak začalo zatmění a mně obstoupili lidé v počtu asi 6 osob s 1-4 promilemi v krvi a pravidelně se střídali u okuláru teleskopu. Každý podle své nátury ( a hladiny alkoholu ). Téměř střízlivá šedesátnice jukla do okuláru : "Musím se dívat rychle - manžel spěchá domů". Její manžel - nevonící borec v nátělníku s agresivní opicí se rozkročmo postavil k teleskopu, vystrčil do okuláru pupek a aniž by přiložil oko prohlásil : "Piču tam vidim ! Mamo jdeme dom !!". Jak zatmění spělo do maxima pohled na rudý měsíc ( při 100x zvětšení ) psychicky podlomil vrávorajícího mladého muže, který mi pak několik hodin stále obřadně děkoval a třásl rukou : "Ten pohled zcela změnil můj život ! ..... Zcela změnil můj život !! "

Pak se zatmění blížilo ke konci, jenomže z jedné z hospod se začali troustit naštvaně vypadající alkoholici kteří bručeli "Piča !!!! Ani nás nenechala dopít!" Když šli kolem teleskopu tak prohlásili : "Ukaž co tam máš!" a koukli se taky. Celá záhada se vysvětlila za chvilku kdy přiběhla čiperná paní se servírkovskou zástěrkou : "Už dvě hodiny na vás koukám z okna, tak jsem je zkasírovala dříve, abych se taky stihla kouknout"........

Na závěr přišel ještě intelektuální pár : ( téměř ) střízlivý borec + nafintěná blondýna, která se ptala : "Když pozorujete v noci venku - nebojíte se, že vás zbijí - OPILÍ LIDÉ ?" Když se tihle dva dívali do teleskopu - najednou PRÁSK !!! - vidím jak po rozkopané silnici pod terasou se řítí dvě-stě-po-městě auto přímo do jámy vykopané kvůli opravě autobusové zastávky. BUM !!!. Pod parami z praského chladiče se motá řidič a ženská - spolujezdkyně vůbec není schopna vylézt. Tím jsem se dostal do dilematu - nechat si ukrást / rozbít teleskop nebo dostat 3 roky natvrdo za neposkytnutí první pomoci ? Alespoň že opilci přešli od telekopu k nehodě. Tak jsem překotně balil a křičel : "Volejte záchranku - 155 - mohou mít vnitřní krvácení !" Do toho řídič řval :"Nevolejte nikoho, všechno je naprosto v pořádku !" a do toho alkoholici volali : "Řidič je vožralej, nechce volat policii a my jdeme domů !" Naštěstí jela kolem Městská policie a začala konat místo mně.

Přišel jsem domů a prohlásil : "Na terasu u Hrušky mě už nikdo nedostane !!" Jenomže Mars v zrcadlovém dalekohledu - bez zbytkové barevné vady - byl nádherný a sliboval možnosti vidět nějaké detaily na povrchu. Takže o dva dny později jsem vyrazil jen tak do parku, kam chodím večit psy. Našrot zfetovaný narkoman ledva dýchající, ležící na lavičce - dával naději, že bude klid. Bohužel nebyl, protože odnikud se vynořil podivný pár nadrženého seladona a korálkové intelektuálky - sluníčkářky : "Neviděl jste tady běhat takového malinkatého pejska ?"...... a : "Můžeme se kouknout ?" Měl jsem zařvat z plných plic : "Táhněte do ********** !", ale místo toho jsem se chtěl zachovat slušně tak jsem jim dal kouknout a přitom zaznívaly věty, ze kterých mi šel mráz pozádech : "Prý má být vidět Mars ?"..... "Ten vyleze nad stromy až ve 22.30 !"..... "Tak to my si klidně počkáme !"...... "Kolik stál ten dalekohled ?"......."Asi 10 000."...... "Tak málo ? Není to nějaká hračka pro děti ?".....a: "Vy ani nevíte do kterého ZNAMENÍ patří Jupiter ? Vždyť je to PLANETA MÉHO OSUDU ?!"..... atd...... doprdelepráce !!!

Tedy vážená veřejnosti - vylezte ven nejlépe na nějakou hvězdárnu a koukejte na planety. Pokud se týče mé osoby : klidně si otevřu soukromou hvězdárnu a budu dělat programy pro veřejnost. Potřebuju k tomu jedinou podmínku : Aby mi živnostenský úřad dovolil jednoho - nejhoršího - návštěvníka každou noc zabít a tím odreagovat nahromaděnou frustraci. Do té doby se vracím mezi elektrické ohradníky a přežvykující dobytek na pastvinách u rozhledny Okrouhlá. Krávy sice občas v noci provozují sex, který třese zemí i teleskopem, ale není to tak často, nevrávorají chlastem, nezdržují, nekladou přiblblé otázky a nerozčilují se, když na ně neumím odpovědět.

Dřinou k chudobě

24. července 2018 v 5:35 | Petr |  Filosofování
Do roka a do dne bude globální ekonomická krize. V Česku ještě dříve - možná vypukne už v září. Důvod je jednoduchý a jmenuje se Donald Trump, který už v 80. letech žertem prohlašoval že "na Manhattanu jezdí příliš luxusních Mercedesů, proto až se stane prezidentem bude zvyšovat cla tak dlouho, až z New Yorku zmizí". Donald Trump není typický politik - "flexibilní guma", takže dodržuje, co řekl a vede pomocí cel obchodní válku s Číňany, což způsobí globální ekonomickou krizi "do roka a do dne".... No a v rámci dobrého rozmaru bude na nějaký drzý výrok Merkelové reagovat uvalením cel na německá auta, což povede k okamžité ekonomické krizi laciné něměcké montovny - tedy nás.

Mohl bych několik odstavců věnovat svému oblíbenému tématu : jestli když Amerika uvalí 35% cla Německá auta jestli to způsobí v Německu ekonomickou krizi ? Primárně nikoliv. Ekonomickou krizi způsobí až panika vysokých manažerů, kteří ač v kategorii "100 násobek půměrného platu" - s obavami sledují změny svého příjmu o každý fenik. Proto úsporná opatření a propouštění "robotů" z Mladé Boleslavi, což sníží o pár korun platy zase jiných manažerů, proto panika a krize v celém Česku. Proto je Trump ( zase a neustále ) ten nejhorší a dokoce se objevují články typu "Číňani stavějí kvantové počítače a Trump je chce porazit ( zastaralým ) hliníkem, ocelí a uhlím"

Poslední věta by taky byla na samostatný rozbor - jestli stále platí "nikdo ti nemůže dát, kolik já ti mohu slíbit" a v jakém poměru tedy jsou imaginární čínské "kvantové počítače" k opravdu existujícímu hliníku, oceli a uhlí. O tom ale dnešní pohádka není - dnešní pohádka je tom co má vidlák obyč. z cyklů hospodářské konjunktury a krize. Tedy nejprve proč si myslím, že Trump má právo uvalit cla na cokoliv co se dováží do USA, pokud si myslí, že tím zlepší život svých voličů. Zdá se mi totiž, že každý politik má především hledět na prospěch vlastních občanů. A bohužel je pravdou, že USA svým obchodním deficitem, který přináší nezaměstanost a ( relativní ) chudobu Američanů financují půlku ZeměKoule. Cly se chudoba a nezaměstnanost přelije z USA do zbytku světa, ale dobře nám tak ! Každý stát má mít takové hospodářství, aby jeho vlastní obyvatelé domácí spotřebou utáhli domácí ekonomiku jako USA a ne být kriticky závislý na každém procentu celní sazby, který ovlivní export zboží XYZ na druhý konec světa.

Tím se dostáváme k paradoxu - USA mají relativně špatné ekonomické ukazatele a deficit obchodní bilance, přesto ekonomiku stále táhne domácí spotřeba. Čína má dnes lepší ekonomické ukazatele než USA, ale Číňani zůstávají nesrovnatelně chudší než Američani a ekonomiku žene vývoz, který až se zadrne - bude průser jako mraky. Možná ten průser bude takový, že komunistická vláda v Pekingu prohlásí : "čínský šmejd Američanům prodáme i kdybychom se tam měli prostřílet" a bude z toho III. světová válka. Pokud si přečtete nějaké ty noviny - nelze se ubránit pocitu, že dvě fronty budoucího konfliktu se už rýsují - Strana 1 : Sluníčkáři + globální korporace + Čínská komunistická vláda. Strana 2 : Frustrovaní hlupáci + malé firmičky + USA v čele s Trumpem. A pak ještě k té technologické rozvinutosti - Čína se chlubí kvantovou elektronikou, ale továrny na opravdickou elektroniku jsou obehnané pletivem aby bezprávní a zoufalí dělníci nepáchali tolik sebevražd z vyčerpání. Neboli otázka na čtenářstvo - žili byste raději v USA ( navzdory horším ekonomickým ukazatelům) nebo v Číně....?

Tím se dostáváme k historickému aspektu celé věci. Evropa i Amerika měla své cykly prosperity a úpadku, které probereme jen tak přehledově : 1865-1914 prosperita, 1914-1918 úpadek, 1918-1929 - prosperita 1929-1945 úpadek. A tak dále a tak podobně. Charakteristickou vlastností těchto cyklů bylo, že v dobách prosperity prosperovali opravdu všichni tedy i chudí ( relativně ) bohatli. Poslední období kdy bohatli i chudí bylo 1946 - 1973, což byl vrchol naší technologické civilizace - lety Apolla na Měsíc. Od 70. legt v období krize chudnou především chudí a v období prosperity bohatnou především velké korporace. Do této doby spadá i celá reforma Čínského hospodářství a také celé období po pádu komunistických států sovětského impéría.

Neboli stručně shrnuto - v letech 1860 - 1970 byla společnost nastavena tak, že za konjunktury vydělal každý. Ještě za poválečné prosperity v letech 1945-1970 vznikla základna Američanů, kteří ač "obyčejní lidé" byli tak bohatí , že jejich životní styl táhne ekonomiku USA dodnes. V letech 1980-2008 vznikal "Čínský ekonomický zázrak" a taky "postkomunistický ekonomický zázrak" na kterém zbohatli především vysocí korporátní manažeři, američtí technologičtí miliardáři, a ( nejen čínští ) komunističtí papaláši. I tito lidé trpí panikou z poklesu milionových příjmů o cent, proto tlak na státy aby zavedly "pro-korporátní" legislativu ( proto nadvláda EU a u nás EET/ANO/Babiš ), proto "too big to fail" a z toho vyplývající "privatizace zisku a socializace ztrát", proto obavy vysokých manažérů jestli samotná Čína vlastní ekonomický zázrak tak trochu nefalšuje. Proto žádný vznik střední třídy tak bohaté, aby utáhla ekonomiku když se někde zvednou cla.
Týká se tato pohádka vůbec nějak české reality ? Především tedy jestli se týká Evropské reality ? Povšimněte si, že krize roku 2008 a dalších byla univerzální a celosvětová a že po krizi nastalo období konjunktury, kterou experti popisovali jako "bezkrevnou". Neustále jsme četli články, že ekonomické ukazatele stoupají avšak nezaměstantost v Evropě je pořád stejně vysoká, neustále jsme četli, že "veliký úspěch" je růst HDP o 1% zatímco Čínský ( patrně částečně zfalšovaný ) růst o 7% už jejich vláda ( a mezinárodní byznysová komunita ) považovala za stagnaci. ATD. Tedy shrnuji znovu dnes je celosvětová ekonomika nastavena tak, že za ekonomických cyklů se bohaté vrstvy pohybují v rozsahu -5% když je krize a +50% když je konjunktura, zatímco vidláci z venkova si za konjunktury koupí na předraženou hypotéku předražený barák, který je za krize finančně zničí na tři životy dopředu. Možná někde tady je stále omílaný paradox, že v současné době ve většině ekonomických parametrů překonává Česko státy "tvrdého jádra" Evropské Unie, ale na životním stylu to nepoznáte, kdybyste se rozkrájeli ?!

Díky tomuto nastavení světového hospodářství začali přibývat asijští miliardáři, ale bohatí "obyčejní Američané" postupně ubývvají. Trumpovo realitní, hotelové a sázkařské impérium není tak úplně mezinárodní - rozlezlé po 5 kontinentech, proto se jej nestabilita chudnoucích USA bytostně týká. Proto začal do soukolí globálních megakorporací, které vidí jako nekalou konkurenci amerického byznysu házet vidle. Idylický výhed do budoucnosti by byl takový, že cla způsobí ekonomickou krizi v Číně, která se přes "paniku bohatých manažerů" přenese do celého světa a povede k tomu, že státy budou hledat zdroje prosperity uvnitř vlastních ekonomik v omezování korporátního byznysu a v podpoře spotřeby vlastního obyvatelstva, živícího se drobným podnikánám na úkor cly bržděného mega-korporátního byznysu. Pesimistická vize je, že globální obchodní válka povede ke globální zabíjecí válce a na konci bude celý svět vypadat jako prašný a rozbombardovaný blízký východ. Skutečná realita bude někde mezi tím. V každém případě ale stojí za to si uvědomit, že pokud televizní redaktor pronese slovo "prosperita", nebo "krize" - i my pravičáci si dnes musíme položit komunistickou "doplňující" otázku : "pro koho vlastně?"

Pan Spock a SmartFoun s naprasklým displejem.

17. července 2018 v 5:03 | Petr |  Počítače etc...
Předem mého dopisu musím poznamenat, že můj cyklistický spolujezdec po balkáně mi už před řadou měsíců doporučoval zahodit moji milovanou Nokii 6300 a koupit nějaký SmartFoun Acatel za 1500 kč. Pak musím taky poznamenat, že si Acatelu za 1500 kč. vážím více než nejnovějšího iPhonu - toho co stojí 29 999 a nemá ani sluchátkový konektor. Připadá mi totiž poctivější snažit se do mobilu za 1500 natlačit, co prachy dovolí, než věřící Applovské sekty odrbat o 29 999 jak Svědci Jehovovi babinu z Těrlicka.

Pak musím poznamenat, že před více než třemi měsíci jsem Nokii 6300 rozbil, navzdory tomu, že jsem ji měl od roku 2008 a za tu dobu jsem s ní X krát úmyslně a 10x tolik neúmyslně mrsknul za zem - vždy bez nejmenší závady. K rozbití došlo tak, že mi na ni padla "bílá kostka" což je dřevěná krychle velikosti 10x10x10 cm o váze 500 gramů, která se používá jako robot-oponent při homologacích robotů-bojovníku v soutěžích Mini-Sumo. Kostka totiž padla na mobil tak neštastně že dopladla rohem na střed dolní strany displeje a tím jej vyřadila z chodu, pokud nepočítáme sloupeček 20 pixelů vlevo a sloupeček 20 pixelů vpravo.

Takže jsem váhal nad Alcatelem za 1500 a nakonec jsem koupil StupidPhone Nokia 216 Dual Sim za 1000, navzdory tomu že nemá Applikace, 3G sítě, GPS, má mizerný foťák a já nevím co ještě. Zato se vejde do kapsy, nefízluje vás a nereportuje Googlu ( doufám, že ani Microsoftu ), nepotřebuje antivir a prostě jen funguje = volá a píše SMS. Je poněkud větší než stará Nokia 6300 - což je designový prvek, protože pod krytem je mobil až překvapivě "prázdný".

Pokud chcete slyšet mé názory na Nokii 216 - "dá se snést". Mobilní část, displej, rádio, baterka, MP3 jsou překvapivě dobré. Vše ostatní je korporátní "ojebávka made in Microsoft" - majitele Nokie v době návrhu tohoto mobilu. Co mám na mysli ? Neumí otevřít soubory s "prostým textem" tedy *.TXT. Neotevře 90% vysoce komprimovaných JPEG obrázků pokud jsou menší než 400 kiloByte ( celé svoje obrazové album na XD kartě jsem musel rekomprimovat ). Neustále vám nabízí nějaké pochybné Aplikace které chce stahovat přes GPRS z E-shopu, který už ani nefunguje atd.
Dostáváme se však k jádru dnešní pohádky - "nakonec" jsem seděl v hospodě se známým, co mi doporučoval Alcatel za 1500 a ten se mlátil do hlavy se slovy : "Nokia 216 !!! Vyhozený litr". Tak jsem jej potřeboval nějak uzemnit tak jsem se zeptal : "Proč komunikátory ve Star Treku nemají 5 pacový displej ?" No schválně - projděte svá alba historických Sci-Fi filmů a řekněte kde mají telefony typu "placka co se nevejde do kapsy s prasklým displejem ?" Namítnete, že autoři příslušného Sci-Fi neměli dosti fantazie.

Já namítnu kontra-námitku autoři Star Treku a spol. v 70 letech neměli dosti fantazie jak daleko dojde technické zaostávání naší civilizace - oni měli komunikátory velikosti odznaku a Warpové jádro, my máme "sdílené bicykly" a dotace na solární elektrárny. Ruku v ruce se zaostáváním v oblasti skutečných ( těžkých ) technologií jde dopodud netušené "korporátní ojebávání" zákazníků vydávané za technický pokrok. Příklad z jiné strany - koupíte počítač a díky nevypnutelnému UEFI jste ( za vaše prachy ) odsouzeni k té verzi a k té instalaci operačního systému, který si v něm megakorporace usmyslela.

Majitelům mobilů je totiž nutné "prodat nic" - též známé pod pojmem "prodat obsah". Tedy Applikace nejlépe jednoúčelové pro přístup na stránky, kde v PC stačí napsat adresu do prohlížeče. Tyto aplikace je třeba nějak ekonomicky a nenákladně vyrobit - tedy nejlépe rekompilovat - přesněji v Javě jenom "adaptovat" ze základu který existoval pro PC, tablety, nebo jinou platformu - na formu pro mobil.

Pokud byste takovou aplikaci psali pro displeje velikosti 320x240 pixelů, které se dají nosit v kapse - bylo by to příliš pracné, protože byste museli pro každou aplikaci na míru vymýšlet jak udělat uživatelské rozhraní aby bylo ergonomické a inteligentní. Vy potřebujete znovu a znovu recyklovat tutéž knihovnu pro multidotykové zoomování bitmapových obrázků a prvků grafického zozhraní, které se používají od PC přest Tablety "Phablety" po SmartFouny - "one size fits all". Hardware se musí přizpůsobit platu a schopnostem Indického programátora a požadované výši korporátního zisku. Zákazníkům se pak řekne : "tohle je pokrok, po kterém máte toužit".

Je však možné, že doba mobilů blízkých Star Trekovým komunikátorům znovu nastává. Klasické Tablety - jsou mrtvé, nad SmartFouny panují rozpaky a shoppaholičky šílí nad "retro" edicí Nokie 3310, která se od mé Nokie 216 neliší prakticky ničím. Pokud nepočítáme manažery, kteří tím demonstrují svoji nepostradatelnost, většina lidí začíná být unavená z tahání "placky" s naprasklým displejem, což vzbuzuje jiskérku nadějě, že třeba stagnace přestane být vydávana za pokrok a jednoho dne poletíme na Jupiter lodí s Warpovým jádrem s hlasem ovládanými "komunikátory" velikosti Star Trekového odznaku....

Další články