Auta na vodík nebudou !!!

Úterý v 5:21 | Petr |  Příroda
OK - Situace je následující - světu vládnou lidi, kteří mají minimální povědomí o přírodních vědách. Takže vznikají blbosti jakože CO2 - kysličník uhličitý ( který nás ve skutečnosti všechny živí ) - nás zabije. Roztajou ledovce, moře stoupne o kilometr a bude..... Této jednoduché představě podléhají Euro-blbci, kteří pak bojují proti C02. Ne tedy tím, že by zakázali nesmyslné kácení pralesa v Brazílii, plýtvání energiemi v USA, nebo zbytečné indické a hlavně čínské hutě, které komunisticky "bojují o ocel", kterou pak musí prodávat pod cenou, ale tím, že v Evropě regulují automobilismus, který se na produkci CO2 podílí naprosto menšinovým procentem. ( Ze zmatených statistik zavánějících propagandou jsem odhadl, že je to 6% evropské produkce CO2 - tudíž nula nula nic z hlediska světa, kde produkci CO2 dominují USA a Čína ).

Nakonec ani "teatrology" není těžké přesvědčit, že pokud auto "žere" 8 litrů benzínu - patrně vyprodukuje více CO2 než když žere 5 litrů nafty. ( Pomlčíme-li že výroba auta uvolní vice CO2 než jeho jakkoliv dlouhý provoz ). Toho využili lobbisti všech barev - takže máme po celé Evropě různé Babiše a spol. kteří rýžují prachy veřejnosti na přidávání řepkového oleje do nafty, lihu do benzínu a kromě toho automobilky řekly - dejte dotace na vývoj "ekologických" dieselových motorů. Výsledek se dostavil v USA, kde nejsou absolutně žádné dotace jezdí 0,5% naftových osobáků a pokud si nějaký koupíte - ještě nedávno jste dostali brožurku se seznamem pump, které vůbec čerpají naftu, protože jich bylo asi tolik kolik je v Evropě pump čerpajících do aut plyn ( LPG / CNG ). Naopak v Evropě jezdí 35% dieselových aut. Každý jouda si chválí "nafťák v plné palbě" z německého autobazaru, který skutečně jezdí levněji - než se něco pokazí. ( Pomlčíme-li kolik zaplatil první majitel ).

OK - jenomže dej Eroblbci prst - sežere ti celou ruku. Takže v poslední době se nám dieselový byznys zasekl na aféře "dieselgate" - jejíž podstata je z hlediska chemie následující :
Při konstrukci a provozu motoru jde proti sobě několik požadavků :
  • Podmínky spalování nafty z hlediska nízkých emisí C02 ( nejméně = 0 totiž samozřejmě produkuje stojící motor )
  • Podmínky spalování nafty z hlediska výkonu a točivého momentu ( je lepší "bohatší" směs = více nafty, méně vzduchu )
  • Podmínky spalování z hlediska minimalizace produkce oxidů dusíku ( je lepší chudá směs )
  • Podmínky spalování z hlediska minimalizace nespálených ( rakovinotvorných ) uhlovodíků
  • Podmínky spalování z hlediska minimální produkce CO ( oxid uhelnatý ) - a tak dále a tak podobně.

Postupným "zlepšováním" emisních norem se prostor pro "kompromisní nastavení" motoru zmenšoval až zmizel docela. ERGO jsme se dostali do bodu, kdy normě nelze vyhovět žádnou konstrukcí nebo nastavením motoru ( pokud vůbec chceme, aby motor poháněl auto ), což se projevilo tím, že některé automobilky se na hledání optima z hlediska nízkých emisí vykašlaly a začaly do výfukových plynů vstřikovat močovinu, která reaguje s oxidy dusíku (NOx) za vzniku čpavku a CO2. Močovina, neboli AdBlue - jako každý "leštěný prd" - je pěkně drahá ( nevím proč, když se jí produkují megatuny pro zemědělství ). Jiné automobilky se přece jenom pokusily její spotřebu omezit ( nebo úplně vyloučit ) konstrukcí motoru, což se jim nepovedlo, proto si ( asi z nouze ) pomohly podvodem, kdy software řídící jednotky motoru má dva módy v 99,99% případů jede na "provozní režim" s bohatší směsí ( aby motor rozumně táhl ) a 0,01% času má režim "emisní zkušebna" - kde naopak spaluje extrémně chudou směs, na kterou byste se po silnici sotva rozjeli. Což prasklo a bylo to příslušnými "orgány" hodnoceno jako podvod, ačkoliv majitelé "postižených" aut jsou k takovému úniku před úředním blbismem překvapivě tolerantní.

Mimochodem jsem přemýšlel jestli místo "AdBlue" by se nešlo do modré nádržky prostě vymočit - asi by to šlo, ale AdBlue je vysoce koncentrovaný roztok močoviny ( 30% ) zatímco moč obsahuje maximálně 10% močoviny a navíc obsahuje soli, které by mohly být korozivní, takže čůrejte raději do záchodu ( nebo na kompostiště ), plaťte a plačte.

Pod vlivem aféry dieselgate, která nám pěkně dokumentuje, jak to dopadne, když Euroblbci hlasují o "autě na vodu", se Evropou opět prolila vlna úvah "kam s automobilismem". Ekologisti to mají jasné : "budete chodit pěšky - o žebrácké holi" - Matěje Stropnického však bude vozit limuzína z tatínkova ministerstva. Nula je zároveň optimální nastavení jakéhokoliv motoru dle jakékoliv emisní normy. Široká veřejnost přesto doufá, že snad bude mít dovoleno koupit si za své peníze elektromobil, zvláště když vidí opravdu pěkné bouráky firmy Tesla a tím bude "ekologický automobilismus" vyřešen. Jenomže ono to tak jednoduché není, protože baterky do elektromobilu váží así 20 násobek váhy kapalného uhlovodíkového paliva. Navíc výroba akumulátorů je špinavá a hrubě neekologická. Navíc akumulátory - čím jsou energeticky účinnější - tím jsou nebezpečnější, což se bude růstem jejich kapacity ještě zhoršovat, protože supervýkonný akumulátor = mnoho energie v malém objemu hmoty, která se může uvolnit i když nechceme. To je fyzikálně-chemický fakt - nikoliv "drobný nedostatek, který zmizí příštím upgradem firmwaru".

Ani automobilovému průmyslu se elektromobily moc nelíbí. V elektromobilu není dostatek míst pro "kurvítka". Takže je předpoklad vysoké životnosti a tím malého objemu výroby. Jenom takové příklady: v Praze jsou stále provozuschopné křižíkovy tramvaje z období kolem roku 1900 a tramvaje T3 z roku 1960 jsou dodnes v denním provozu. Mimo to zavedením elektromobilů začnou do automobilismu kafrat elektrárny, solární baroni. "Energetický regulační úřad" a kdoví kdo ještě - což autmobilky sledují s obavami. Proto se v poslední době objevují staronové úvahy o "autech na vodík" - což je sice technologicky realizovatelné ale z praktického hlediska je to nesmysl jako hrom.
Možná by stačilo uvést toto: Kapalný vodík musí být udržován při teplotě pod -250 stupňů Celsia - navíc litr kapalného vodíku váží jenom 71 gramů a tudíž obsahuje jenom 71 molů jednoatomárního vodíku - neboli 35 molů molekuly H2. Pokud se teplota zvedne a vodík se přemění v plyn - každý mol expanduje na 22,4 litrů plynu takže litr kapalného vodíku zaujme asi 780 litrů - pěkná šlupka při poruše nádrže, ještě než začne hořet. Proč se tedy vodík používá jako raketové palivo - právě proto. Extrémně snadná mísitelnost s kyslíkem, vysoká teplota hoření a malá molekulová hmotnost spalin ( voda váží 18 g/mol zatímco CO2 váží 44 g/mol ), která umožňuje super-rychlé proudění tryskou ven, dává raketě výkon navíc oproti ostatním raketovým palivům.

OK tohle je všechno hezké, ale nedělá to z používání vodíku jako paliva PRINCIPIÁLNÍ NESMYSL. Principiálním nesmyslem se použítí vodíku stává až po následující úvaze - litr benzínu váží 800 gramů a obsahuje 114 mol jenoatomárního vodíku ( !!! ) mimo to obsahuje energeticky bohatý uhlík, který se dá spálit na CO2 ( v motoru molekulová hmotnost CO2 nevadí, protože auto nejede tryskáním spalin z výfuku ). V tom je patrně ten problém - CO2 neni dostatečně "cool" a grantové agentůůry podporující "ekologickou vědu" patně už nechtějí financovat výzkum motorů na uhlovodíková paliva.

Když už jsme u té Tesly - i Raketový podnikatel Elon Musk si uvědomil, že vodík jako raktetové ( a tím více automobilní ) palivo je blbost a místo toho používá kapalný zemní plyn, který obsahuje 112 mol atomárního vodíku na litr a skladuje se "jenom" při -160 stupních. Jinými slovy řečeno - vodíkové auto je a bude technologicky složitější, nebezpečnější a dražší než jakákoliv jiná auto-moto technologie a dojezd na plnou nádrž ani tak nebude nic moc. Šli byste do takového "kaufu v plné palbě" ?

Jaká tedy bude budoucnost automobilismu ? Už jsem psal, že fyzikálně chemická realita kolem nás naznačuje, že to budou KAPALNÁ PALIVA !!! - jako doposud. Nejlepší by bylo kdyby to byly syntetické uhlovodíky ( nebo vyšší alkoholy) vyrobené ze vzdušného CO2. Třeba takový buthanol je velice elegantní - dá se lít i do dnešních benzínových aut bez nutnosti úprav motoru. Navíc neláká ožraly, aby se otrávili chlastáním z cisterny na odstavné koleji ( na rozdíl od závodníky používaného methanolu, nebo Brazilci používaného ethanolu ). Takové uhlovodíky není problém vyrábět - skutečný problém dnešního automobilismu je, kde na takovou výrobu a tedy na celou automobilovou dopravu sehnat energii, pokud se vzdáme energie tryskající v podobě uhlovodíků z ropného vrtu.

Poznámka při druhém čtení: v celém dnešním příspěvku jsem spoustu věcí nakousl avšak nevysvětlil, proto považuju za nutné pokračovat z poněkud jiné strany příště. Jednu věc však musím vysvětlit už teď. Jak je možné, že kapalný Vodík má hustotu 71 gramů na litr a obsahuje méně vodíku než kapalný zemní plyn ( převážně tedy methan ) který má hustotu 455 g/litr. Odpověděl bych heslovitě, že kovalentní vazba která drží vodíky v methanu je de-facto k sobě stlačuje těsněji než kompresor, který se o to snaží při zkapalňování vodíku. Jinými slovy molekula methanu celkem s 5 Atomy ( CH4 ) je jen o málo větší než molekula vodíku se 2 atomy ( H2 ). Navíc jsou molekuly methanu díky vyšší hmotnosti méně pohyblivé a tudíž snáze stlačitelné a zkapalnitelné. Jasné ?
 

Sbohem České dráhy !

10. ledna 2017 v 5:54 | Petr |  Svět okolo
Před 6 lety se na mně usmálo štěstí, protože jsem za pár korun koupil hodinky Lorus/Seiko, které mě dodnes udivují tím, že jejich odchylka od přesného času není větší než 5 vteřin za rok !!! Pokud nastavuju hodinky 2 x ročně se změnou letního času na středoevropský a naopak - mám téměř jistotu, že odchylka od správného času není nikdy větší než 2-3 vteřiny.

Takto přesné hodinky dávají člověku úplně jiné možnosti - napřiklad dlouhodobě pozoruju jak se po nádražích, úřadech, špitálech a dalších veřejných místech rozšiřují hodiny, které jsou stejně přesné jako moje hodinky, ale v jejich případě bych tipoval, že jsou centrálně řízené přes DCF / GPS / Internet, aby je nikdo nemusel nastavovat a hlídat. V posledních letech mám dokonce, pocit, že jsme dohnali Japonsko, kde prý hodiny, které nejdou na vteřínu přesně jsou na veřejných místech zakázané.

Před více než rokem mě udivila náhlá změna chování řidičů Frýdecko-Místecké MHD. Do té doby jezdili tak trochu podle větru, ale najednou když bylo v jízdním řádu psáno že autobus jede v 15:33, mohli jste vzít jed na to, že v 15:33:00,00 řidič řadí jedničku, pouští spojku a odjíždí. Od začátku mi to smrdělo GPS trackerem a manažerem, který hrozí : "kdo bude mít zpoždění bude bez prémií". Nemám sice v ČSAD Frýdek-Místek žádné známé, ale tak 3 měsíce po této změně chování se najednou začaly po městě objevovat displeje známé spíše z Prahy - jakože :"Autobus č. 2 přijede za 3 minuty a 17 vteřin" - což považuju za potvrzení své hypotézy o GPS trackingu.

Pak nastala nečekaná potíž - nedalo se přesednout z meziměstkého spoje na MHD, protože meziměstské autobusy i vlaky jezdily stále ( tak trochu ) podle větru, ale městská doprava jezdila absolutně přesně podle GPS. To trvalo asi půl roku pak se ( pravděpodobně ) autobusáci domluvili a i dálkové autobusy začaly jezdit na vteřinu - hlavně ty na trase Ostrava - Frýdek - některá ďoura v Beskydech.
Ne tak "Národní dopravce - České dráhy" - kterážto zkratka "ČD" je zlými jazyky překládána jako "Času Dost". Ba dokonce si představte tuto situaci - vláček, který vás veze z práce bez vysvětlení zastaví v bažinatém lesíku mezi Paskovem a Lískovcem a na vašich zcela přesně jdoucích hodinkách tikají vteřiny, které naznačují, že ve Frýdku budete 20 minut moknout při čekání na následující autobus, protože ten "správný" vám neodvratně ujede.

Jistě nadšenci pro železnici budou namítat - potížemi při zabezpečení trati, čekání na zelenou atd., ale vemte to takto - buď mohu jet autobusem za 31 korun a díky GPS trackigu mít prakticky 100% jistotu že STIHNU přesednout na místní linku. Nebo mohu jet vlakem za 36 korun a díky fenomenu "Času Dost" mít prakticky 100% jistotu že to NESTIHNU.... Taže jsem nějakou dobu ještě "Národního dopravce" podporoval a mrznul na nádraží při čekání na městské autobusy, až jsem minulé pondělí zjistil, že železnice chce za své služby o korunu více a že od nového roku mě jízdenka domů bude stát 37 korun, zatímco autobusoví dopravci zůstali na starých cenách....

České dráhy jsou tak velká firma, která má tolik managerů, tolik odborových centrál, dozor 2 ministerstev, že je předem jasné, že na železniční dopravu jim síly ( ani peníze ) nezbývají. Tedy koruna navíc byla poslední kapkou : Milé vláčky, mějte se dobře, mnoho jsem ve vašich vagonech zažil, ale od 3.1.2017 - až na věčnost - už budu do práce a zpět jezdit jenom autobusem.

Matematika pohybu stále vpřed.

3. ledna 2017 v 5:10 | Petr |  Filosofování
Už jsem to omílal mnohokrát - nejprve renesance, potom osvícenství, potom marxismus-leninismus, potom moderní řízení ve Fordovském stylu, potom ISO standardy, potom..... Všichni opakovaně přicházejí s "paradigmatem", že věci se mají neustále zlepšovat. Navzdory ( kvůli ) neustálému zlepšování jsme opakovaně svědky, že mnohé věci se "zlepšováním" dostaly až ke krizi a krachu. Příkladů jistě vidíte kolem sebe spoustu. Proto považuju za nutné znovu probrat otázku "cesty vpřed" a zejména cimrmanovský fenomén "jdu na sever a najednou jdu na jih", protože Země je kulatá.

1. Fenomén eskalace

Jistě znáte filmy o Bartáčkových a Novákových - chcete nenápadně naznačit sousedům, že nejste póvl - jako oni - ale že jste "lepší lidi" ? Pozvěte je na návštěvu, veďte snobské řeči a servírujete šampaňské a kaviár. Oni musí dokázat, že jsou ještě lepší, tak budou servírovat marinovaného úhoře - atd... až po několika kolech skončíte u lanýžů, pečených vlaštovčích hnízd a ryby fugu. Dnešní korporátní sféra je plná takových - usměvavě-intrikujících jedinců, kteří navíc musí prokázat "proaktivitu" takže je zjevné, že pokud nějaký krok vede ke zlepšení věcí - bude se v rychlém sledu neustále opakovat, aby se na něm každý kariérně přiživil, až "najednou jdeme zase na jih". Namátkový příklad - od středověkého: "děti jsou majetkem rodičů" - přes novější: "i děti mají občanská práva" - jsme došli až po: "jestli nedostanu ajfoun - udám fotra OSPODu".....

2. Fenomén neomylnosti

Takže desitíky let jsme hnali vpřed nějaký proces: "computerizace", "dětská práva", "vzdělanostní společnost" a najednou tady máme kyber- byrokracii, cenzuru a fízlování, fetující parchanty, nepoužitelné teatrology.... Prostě jsme to přešvihli. Co tedy budeme dělat ? Vrátímě se "poněkud zpět" - k poslední "stabilní verzi systému" ? Absolutně neexistuje - to by přece znamenalo, že "někdo udělal chybu" a z té chyby musí vyvodit důsledky. Přesněji řečeno - draví kolegové / oponenti dle bodu 1. vyvodí důsledky za něj a rozsápou oslabený kus. Tedy varianta, kdy někdo vysoupí a řekne "Soudruzi ! Právě jsme překročili lokální optimum ! Dalším postupem vpřed bude všechno jenom horší ! Vraťme se o krok zpět ať zůstaneme na lokálním vrcholu a získáme čas zvolit jiný směr !" - tento fenomén prostě neexistuje a mám obavy, že ani existovat nebude, protože 100% populace přece jsou lidi neomlyní, kreativní, proaktivní, geniální, protože na to vystudovali ty 3 ( snadné ) vysoké školy - ne ?

3. Lokální optimum a vícerozměrný prostor.

OK - takže pod vedením proaktivně-neomylně-geniálních lídrů jsme došli do řiti a vrabci na střeše čimčarají, že je třeba vrátit se o pár ( mnoho ) kroků zpět. Jak se tedy vrátíme na vchol hory, aniž bychom udělali krok zpátky ? Uděláme "cimrmanovský úkrok stranou". Nepovedené "geniální řešení" necháme vyhnít a pak se nenápadně vrátíme k předchozímu stavu ? Lze to ? Bohužel nelze ! "Prostor možných řešení" se často zjednodušeně popisuje jako krajina s vrcholy a údolími, ale lepší představa je trojrozměrný, nebo dokonce více-rozměrný prostor - něco jako hlubiny moře, kde hustota sardinek, kterými se živí tuňák je v každém bodě jiná. ERGO - pokud uděláme úkrok stranou s pokusem o návrat jinou cestou - můžeme se z hlediska jedněch souřadnic ocitnout v bodě původního optima, ale z hlediska dalších souřadnic už jsme někde jinde. Příklad : Mozek vyléčeného alkoholika není identický s jeho vlastním mozkem než začal chlastat, nebo z korporátní sféry : "kontra-směrnice" nezruší tak zcela vliv blbého nařízení, které uvedlo firmu v chaos.

4. Fenomén špičky pyramidy

Když už jsme tedy u té zjednodušené představy "prostoru možných řešení" jako krajiny - není těžké si uvědomit, že vrcholy lokálních optim mají daleko menší plochu než údolí kolem nich. ERGO pokud vás někdo ( v rámci "proaktivity") nutí "vymyslet cokoliv" - je vysoce pravděpodobné, že to bude horší než současný stav. Tomuto fenoménu, původně odvozenému ekonomy se též říká : "Zákon klesajícího marginálního užitku".

Jako obvykle končím vyčerpán, ačkoliv matematicko-společenských fenoménů tohoto typu je kolem nás spousta. Proto bych si dovolil jen stručnou "Kubáčovu radu lídrům společnosti" :
  1. O změnách přemýšlej často, ale dělej je zřídka.
  2. Pokud musíš něco změnit ve velkém - zkus nejprve experiment v malém.
  3. Když "to nedopadne" - včas a otevřeně přiznej "byla to blbost".
  4. Náhodné průšvihy neřeš zaváděním "nápravných směrnic protí náhodě" - jejich vedlejší účinky se časem stanou zdrojem potíží.
  5. Vadné prvky systému neopravuj přidáváním dalších ( potenciálně vadných ) prvků, ale zruš je bez náhrady.
HMMM : když to čtu tak mám pocit, že to je seznam věcí, které současní "Euro-Manažeři / Euro-Lídři" dělají až jako poslední, teprve když strach z toho že budou zlikvidování "nespokojenou veřejností" přesáhne strach, z likvidace "neomylnou většinou" uvnitř vlastní firmy / politické strany.

Poznámka při druhém čtení : Byl jsem příjemně překvapen, že politolog Petr Robejšek patrně má elementární anung o matematice, jinak by totiž nezaložil politickou stranu "Realisté" která se ohání Paretovým pravidlem. Teď je jenom otázka jestli jejich slogan : "20 procenty regulace dosáhneme 80 procent efektu" ( a na zbytek "řízení každého prdu" se záměrně vykašleme ) - není jenom aktualizovaná varianta neblaze proslulého "Ano bude líp".
 


Nedostatek kontaktu s numerickou realitou

27. prosince 2016 v 5:28 | Petr |  Filosofování
Jeden opravdu slovutný a matematicky orientovaný kolega - urolog - mě kdysi u oběda zkoušel: "Kolik je 1,3 miliardy ?" A očekával, že udělám obvyklou chybu našich médií a řeknu "miliarda tři sta tisíc", což je 1,0003 miliardy. Nicméně v televizi a rádiu to syšíte denně - místo správného miliarda tři sta miliónů. Pak máme celou řadu dalších chyb - jen z poslední doby : Redaktorka se ptá: "Vy jste milionář"... "No řekl bych že jsem o řád bohatší".... "Aha tak to jste tedy miliardář ?"..... Excelová tabulka obsahuje hodnoty 1000, 1005, 1007, 1010 - tak se z ní udělá graf který na svíslé ose začíná hodnotou 995 a končí 1015 a hned máme dramatický růst křivky pod úhlem 45 stupňů. Nebo oblíbená nečestná finta - máme datový subor dvou paramertů které spolu vůbec nesouvisí - tak je vynesem v LOG - LOG škále - tedy do grafu, který na X i Y má logaritmické měřítko - a tím se nám "mračno much" okamžitě změní v jasnou lineární závislost typu LOG (x) = LOG (Y).

Tím se dostáváme od omylů a neobratrností k vyloženým podvodům. My ve zdravotnictví třeba máme "evidence based medicine" - tedy medicínu založenou na "faktech". A fakta jsou "vědecké studie" - tedy klasické ne-lži ve smyslu mého minulého článku. Pokud si celou medicínu přestavíme jako plochu - pak "výnosné body" jsou díky penězům farmaceutických firem prozkoumané na subatomární úroveň a pak jsou celé rozsáhlé oblasti o kterých si myslíme, že víme, ale ve skutečnosti nevíme nic. Pátral jstem třeba po chybě v jednom vzorečku a vysledoval jsem její vznik až do článku z roku 1929 - od té doby se nikdo nezamyslel a nezpochynil tehdejší autoritu.

Medicínské studie nejsou vyložené lži. Vybereme selektivně pacienty u kterých je předpoklad maximálního efektu zkoumané léčby, pokud nedosáhneme "statistické signifikance" na pár lidech - uděláme obrovský výzkum. Tím je mezi řádky řečeno: "náš lék nepomůže prakticky nikomu", protože musíme dávat prášky tisícům lidí - pokusných králíků, aby efekt vůbec vystoupil z šumu. Legrace je že matematiky neznalí profesoři pak chválí "kvalitní studii na velké pouplaci". Pak nutíme doktory zahodit vzdělání, inteligenci, zkušenost, ignorovat stav pacienta, jeho přidružené choroby a dle návodu farmafirmy aplikovat postup, který měl sotva měřitelné efekty na pacientech přísně vybraného, úplně jiného typu.

Je totiž známo, že díky chaotické podstatě světa je možné prokázat "statisticky průkaznou" závislost čehokoliv na čemkoliv - stačí jenom mít destíky tisíc až milióny pozorování. Například se opakovaně prokázalo, že množství čápů koreluje s porodnosti.
V medicíně se naštěstí blýská na lepší časy - lékařské časopisy začínají odmítat články založené "odmítnutí nulové hypotézy" - tedy na čisté statistice bez zkoumání kauzality mezi měřenými jevy. Daleko horši situace je v běžém životě - v médiích, v managementech podniků, ve státní správě - všude narazíte na "grafy mluvící jasnou řečí". Jaké je měřítko osy X ? Jaké je měřítko osy Y. Jsou to reálná data ? Simulace ? Náhodná čísla vycucaná z prstu ? Je to vůbbec důležité ? Je mezi daty kauzalita nebo náhodná souvislot ? Koho zajímají tak zanedbatelné detaily, když korporátní snaživec dramaticky komentuje PowerPointovou prezentaci ?

Když pracujete s pravítkem tužkou a kalkulačkou, získáte "intimní kontakt" se zpracovávanými daty. Jak se vkládá milión ? Jak se zapisuje miliarda ? Pokud násobíme 100 000 * 5 000 jaký řád bude mít výsledek ? Dneska nikdo čísla nezapisuje a proto je ani nikdo neumí číst - kliknete na tlačítko v Excelu a "pravda se zjeví na displeji". Není divu že přestava o řádu čísel se vytratia. Proto miliarda tři sta tisíc. Je to problém ? Dochází při řízení společnosti k chybám typu "neotravujte s miliardami, dokud jsme nevyřešili milióny" ? Pokud předpokládám, že to není úmysli a pokud vidím současnou společnost, vládu a státní správu - mám nepříjemý pocit, že k takovým chybám dochází velice často.

Od ne-lži k post-pravdě

13. prosince 2016 v 5:26 | Petr |  Filosofování
Můj zemřelý šéf a učitel zásadně odmítal konsensuální teorii pravdy. Jeho výrok : Celý svět může odhlasovat, že Auta jezdí na vodu, ale pak je nutné nalít ji do nádrže a zkusit nastartovat. Tato forma pravdy je blízká živočišné říši, kde filosofický pojem pravdy vůbec neexistuje, protože otázka vytváření modelu okolního světa a jeho shody s realitou tam nemá žádný význam. Neseženeš potravu - zdechneš. O to racionálněji, z našeho pohledu až krutě se zvířata chovají.

Pak existuje pravda - přesněji polo-pravda dle Richarda Feynmanna. Firma tvrdí: "náš smažící olej nevsakuje do jídla". Je to lež ? Není ! Je to pravda ? Kouzlo je v tom, že za určité teploty žádný smažící olej nevsakuje do jídla a za jiné teploty všechny. Výrok tedy není lež, ale prakticky použitelná pravda dle definice mého šéfa také ne. Tedy ne-lež.

Kouzlo je v tom, že žijeme v období obrovské inflace ne-lži. Všude - důležité obory nevyjímaje : Lék naší firmy snižuje cholesterol o 30%. Ba dokonce lze tvrdit, že převážná většina informací nejsou pravda, ale pouze ne-lži. To samo o sobě je problém, protože pokrok západní civilizace je založen na rychlém nalezení ( téměř ) optimálního způsobu jak dělat věci. S rychlým nalezením optima není kompatiblilní nutnost brodit se po krk informacemi, které sice nejsou vyložené lži, ale.....

Tedy někdy od vynálezu knihtisku, vzniku novin, vzniku reklamy - někdy v období kdy šíření informací je stále jednodušší a jednodušší, začalo množství krystalicky čisté a prakticky využitelné pravdy klesat až na dnešní téměř nulovou úroveň. Ba dokonce dnes existuje ještě vyšší stupeň ne-lži.

Politici , aktivisti, sociální inženýři a další "aranžéři davů" už desítky let neříkají : "naše politická strana / neziskovka / nátlakové sdružení - usiluje o toto...." Na takové tvrzení se totiž dá snadno reagovat způsobem "ale my to nechceme". Proto se ve veřejné sféře nidky neříká "chceme toto", místo toho se říká : "Katedra sociológie ve výzkumu podpořeném grantem EU č. 10-5-0 objevila, že.... a proto stát musí nařídit lidem toto....."
Lze proti "vědecké studii" uplatnit argument "my to nechceme" ? Není to totéž jako hlasování o lití vody do nádrže auta ? Takhle vzniká současná realita "neonormalizace" hezky popsaná ZDE : "Relevantní zprávou o světě je pouze překlad do jazyka expertní objektivity, do údajně nestranné řeči 'tvrdých faktů'. (...) Jazyk 'nestranné expertizy' je přitom jazykem politického statu quo, který definuje normalitu, vůči níž se jiná, kritická stanoviska jeví jako nekompetentní, irelevantní či extremistická."

Pokud tedy "vědecké studie" neustále potvrzují to, že zjevné blbosti vycházející z útrob dnešní doby jsou ta jediná čistočistá a nejrozumnější věc, kterou můžeme dělat - je třeba se zamyslet : Jsou tato "tvrdá fakta" pravda, nebo ne-lež ? V záplavě informací je totiž těžké rozlišit, která fakta vznikla nezaujatým pozorováním reality, a která byla vyrobena "na objednávku", aby někdo nemusel řící "toto chci".

Pozoruhodným fenoménem dnešní doby, je, že manipulátoři veřejností dokonale podlehli vlastní manipulaci. Zaplavili veřejnost "objektivními poznatky", které vedou k "jednoznačným závěrům", ale lidi si pořád vedou své.... Veřejnost to možná nedovede formulovat slovy, ale je jasné, že lidi se naučili rozlišovat mezi realitou, ne-lží, manipulací a dalšími formami polopravd. Není divu, že zmanipulovaní manipulátoři jsou zmatení a myslí si, že "poskytli veřejnosti pravdu a oni přesto ....." ( nechtějí migranty, volí Trumpa, straní se černých, chtějí dítě s manželem-chlapákem navzdory feminismu a LGBT atd.... )

Pokud zjistíte, že veřejnost tvrdošíjně odmítá fakta, která považujete za pravdivá - logický závěr z vašeho hlediska je : "veřejnosti na pravdě nezáleží". Pak už je jenom kousek k teoretizování o "době post-pravdivé". Pravděpodobnější vysvětlení je, že lidé přestali ztrácet čas bádáním co jim bylo zamlčeno a proč a odvrhli oficiální informace jako celek.

Osobně se nebojím "zániku pravdy". Spíše se bojím, že ne-lži nás dovedly do situace, kdy ve všech nádržích všech aut je už dávno nalitá voda a svět se třese strachy co se stane až bude potřeba nastartovat.

Alifatické uhlovodíky ženou přírodu i civilizaci.

6. prosince 2016 v 5:23 | Petr |  Příroda
Je notoricky známým faktem, že dieselové motory jsou schopny jet na rostlinné oleje. Ba dokonce nejlepší z nás - Andrej Babiš - si na výrobu nemrznoucí varianty rostlinných olejů zvané MEŘO zavedl skvělý byznys, kdy z každého litru nafty prodané v ČR jde mu pár kaček do kapsy a ještě z této zlodějiny za bílého dne mají zelení aktivisti orgasmus.

Považuju za signifikantní, že jak my lidi, tak příroda - dospěli jsme jinými cestami k využití stejné suroviny. Tedy oleje a tuky můžeme buď sníst a z jejich energie se hýbat, nebo je můžeme spálit v motorech a hýbat věcmi pomocí nich. Jestli jste četli "chemii pro šílence" jiste víte, že účinnost přeměny "sádla na pohyb" je překvapive podobná jak u spalovacího motoru tak u savčího organismu a činí okolo 35%. To, že obě dramaticky různé technologie vedou ke stejné účinnosti bych považoval za známku toho, že patrně my i matička příroda jsme velice blízko nějaké zatím nám nejasné avšak principiální fyzikálně-chemicko-energetické bariéře, která brání přeměňovat alifatické uhlovodíky - tedy dlouhé řetězce -CH2-CH2-CH2- na mechanickou práci efektivněji.

Tohle uvědomění samozřejmě dává snahám EuroByrokratů o boji za snižování "emisí" CO2 ze spalovacích motorů a zoufalým snahám automobilek vyhovět konfliktním požadavkům podvodem - trochu jinou perspektivu.

Pak tady máme druhou možnost - hýbat věcmi elektřinou. Baterie automobilu TESLA S má 85 kWh - což je ekvivalent 10,2 kg uhlovodíkového paliva, což je ekvivalent asi 13 litrů benzínu. Byli byste nervózní vyjet s autem s tak malým množstvím paliva v nádrži ? Uvážíme-li, že motor elektromobilu se účinností ( téměř ) blíží 100% znamená to vlastně 13 x 3 = 40 litrů paliva a to už není tak panicky málo že ?

ERGO jsme v tomto punktu asi předehnali matičku přírodu. ERGO rozvoji elektromobilismu nic nestojí v cestě. ERGO Německo / EU / Norská snaha zakázat spalovací motory do roku 2025 / 2030 není nesmysl ?

Pozor - je nutno zchladit nadšení. My biochemici víme, že systém předávání energie v organismu - zejména systém katalýzy výroby nám užítečných molekul, který je založen na přenašečícch vodíkových protonů a elektronů typu NAD, NADP, FAD je vysoce sofistikovaný a rozhodně je vyspělejší a detailněji regulovaný než přenos elektronů v lithiové baterce - jak je tedy možné že matička příroda používá zastaralou "bionaftu" = tuky ?

Odpověď možná přinese jiný pohled na "zázrak elektromobil" 10,2 kilo paliva - tedy 13 litů i s kanystrem určitě nebude vážit více než 20 kilo. Lithiový ekvivalent tohoto množství energie - tedy akupack elektromobilu TESLA S váží asi 550 kilo !
Matička příroda tedy v době, kdy evoluce řešila tento problém u prabaktérií patrně s nějakou formou "elektropohonu" experimetovala ale v našich tělech z něho zbyly jenom ty systémy makroergických látek a elektronových přenašečů - kterých organismus syntezuje denně metráky, ale jejich doba od syntézy ke spotřebě je jenom v desítkách sekund a tudíž gramová množství cirkulují neustále dokola.
Brutálně a hrubě nepřesně zjednodušeno je náš organismus "hybrid" kde dieselové palivo ( tuk ) žene nabíjení baterií ( syntézu makroergických sloučenin ) které mají kapacitu jen asi tak na minutu provozu. Jinými slovy řečeno - někdy v minulosti byla evoluce postavena před otázku jestli má do zvířátka "zamontovat" 30 kilo tuku, nebo skladiště na 550 kilo makroergických sloučenin.

U automobilů, kde máte kolo na hřídeli, které drží statickou tíhu baterií a energii z nich používá pouze na udržování vozidla v pohybu "rovnoměrném přímočarém" ( na kvalitní německé dálnicici ) - je baterie na hranici akceptovatelnosti, ale u zvířátek, která svou váhu drží aktivním ( energii žeroucím ) tahem svalstva a navíc v rámci lovu / úniku před dravci neustále prací svalstva zrychlují, brzdí a mění směr - je výsledek jasný že ?

Aniž bych tedy obhajoval smradlavý ropný, řepkový a automobilní byznys - zákazem spalovacích motorů v roce 2030 ( obrazně ) ustupujeme z další oblasti, kde technika šlape matičce přírodě na paty do oblasti primitivních organismů bez tukového metabolismu, které na ZeměKouli žily tak před 3 milardami let a stejně dlouhou dobu už tady kvůli neschopnosti konkurovat tuky metabolizujím - nejsou.

Kouzlo totiž není v tom, že odvrhneme spalování alifatických uhlovodíků. Kouzlo jak udržet civilizaci v chodu a dokonce ji rozvinout - je naučit se VYRÁBĚT energeticky bohatá kapalná paliva z CO2 a H2O jako rostliny. Tato kapitola je na samostatný článek se spoustou otázek někdy v budoucnu, nekteré z nich můžeme probrat už nyní. Například :
  • Proč nestačí "MEŘO" proč je nutné syntetické palivo - protože na "MEŘU" vydělávají mafiáni a rozvojový svět hladoví
  • proč vyrábět z CO2 a H2O ? Menší argument je "globální oteplování" a větší je že se tím uzavře koloběh látek - PALIVO - CO2 - PALIVO - CO2. Navic odpadním produktem takové výroby je kyslík ( jako u rostlin ). Navíc díky "globální dostupnosti" CO2 a H2O je menší šance, že i na této výtobě budou profitovat oligarchové / mafiání / mohamedáni.
  • Existuje na to technologie ? Ano existuje - neznámou těchto technologických postupů je kde pro ně sehnat energii / teplo.
Tím se dostáváme k tomu, co je jádro problému automobilismu - kde sehnat energii. Ne tak jak si to představují ekologisti tedy 80% dosavadního množství energie pro 80% dosavadní ( západní ) populace za 2 násobek ceny, ale energii pro 10 miliard lidí na úrovni 2 násobku spotřeby na osobu ve vyspělém světě.

Tedy opět tu máme ten zvláštní fenomén, kdy "zelená" cesta vpřed je vlastně cestou vzad. Naopak náznak budoucího skutečného řešení se pravděpodobně válí zaprášený v záznamech opuštěných experimentů v archivech "šílených vědátorů"....

Poznámka při druhém čtení - LiIONkou hnané transoceánské dopravní letadlo jsme ani neprobírali, neb na něj nevěří ani zelení aktivisti. Na druhou stranu společenský vývoj naznačuje, že v roce 2030 budou Němci ( možná ) jezdit v elektromobilech, ale Francouzi budou ( zcela jistě ) jezdit v Toyotě Hillux s kulometem na korbě - takže česko - někde uprostřed - si bude moci vybrat.

Chvála žakárové sukně.

22. listopadu 2016 v 5:37 | Petr |  Příroda
Jako obvykle jsem dopsal minulý článek jménem "Matrix a von Neumannovy stroje" a než jsem si to po sobě pořádně přečetl - hned mě napadlo milion poznámek, které budeme muset probrat nyní. Bohužel dnešní článek vám bude bez minulého obtížně srozumitelný, proto nejprve čtěte ZDE.

Kouzlo je v tom, že jsem si dovolil ( opět ) zapochybovat o high-tech technice. Proč jsou počítače tak relativně vyspělé, že dohánějí člověka v mentálních úlohách ? Protože není problém vyrobit pro ně součástky vnitřně složené z miliard drobných dílů ( tranzistorů ). Proč jsou fyzičtí roboti relativně zaostalí ? Jakože si nikde nekoupíte "robotickou manželku" která udrží v chodu domácnost včetně úloh, které dnes stroje nezvládají - jako uložit nádobí z myčky do kredence, utřít prach, ustlat atd...?

K takovým úlohám totiž potřebujete hardware - příklad hardwaru, který takovou úlohu zvládne je člověk - zvíci 220 kostí - kloubní plocha každém konci každé kosti ergo člověk má ( přibližně ) 220 zásadních kloubů a tím vším hýbe 650 svalů. Inženýři namítnou, že průmysloví roboti - daleko jednodušší - dnes sestaví, svaří a nalakují auto. Já namítám - do jaké míry je konstukce auta přizůsobena limitaci robotických linek ? Doveli by títíž ( nebo kteříkoliv jiní ) roboti restaurovat Masarykovskou Tatru Phaeton z Technického muzea ?

Takže pokud chcete robotickou manželku která bude více než zbyteční a strašidelní japonští "Aktroidi" musíme se naučit vyrábět série řádově 1000 motorů ( aktuátorů, pohybových jednotek - nazvěte to jakkoliv ) pro jednoho robota a tudíž budeme pro milionové série robotů potřebovat 109 takových komponent. Což třeba pro matičku přírodu není žádný probém neboť člověk se skládá ( asi ) z 1013 buněk, které obsahují miliardy velkých makromolekul sestavených atom po atomu z rostlinných surovin, kteréžto jsou prapůvodně z CO2 a H2O.

Taky jsem minule zapochyboval o 3D tisku a vůbec o CNC technologiích - které ač dnes jsou velice HOGO-FOGO - vědecky se tvářící - vedou spíše k zakázkové výrobě drahých exkluzivit - což je pravý opak technologického pokroku, který vždy šel přes masivní nasazení hromadně vyráběné nové technologie.

Už minule jsem zmiňoval tisk jako technologii, která umí vyrobit složité věci ve velkých sériích a lacino. Pod pojmem TISK si však musíme představit spíše "lisování" jedním úderem lisu vznikne celá stránka novin, stovkami úderů - kniha, nanášením a leptáním masek na křemíkový substrát vznikne procesor. Lisováním vznikne prakticky všechno z dnešních automobilů - karosérie, interiérové plasty - vysokotlaké vstřikování bloku motorů, skříně převodovky atd...

Tím se zdá technologie "opravdu masové" výroby vyčerpána, ale není - máme tady ještě jednoúčelové stroje - vřele dopručuju zajímat se o lisování hřebíků, lisování šroubů, vrtání matek a král tohoto typu výroby - zašívání štětin do zubních kartáčků. ( Zcela vážně - kartáčků se vyrobí milióny denně a každý má alespoň 1000 štětin )

Stále to ještě není všechno - obdivuhodná a velmi stará masová technologie je pletení a tkaní. Pletací stroj na fusekle vyrobí velice složitý výrobek s přísně organizovanou a přísně deterministickou strukturou - ponožku - za pár desítek vteřin. Dokonce lze říci, že pletení lan je technologie, která vede k výrobku tak složitému, že ve struktuře i rychlosti výroby se prakticky vyrovnáme syntéze makromolekul buněčného cytoskeletu ( jenom místo v nanometrech pleteme v milimetrech ).
Totéž tkaní - a králem tkaní jsou "žakárové stavy". Jejich varianta s děrnými štítky se dokonce považuje za prazáklad počítačů a jejich počítačem řízená varianta dneska vyrábí i velice složité "žakárové" tkaniny - jako jsou krajky, vzorované záclony, vzorované bordel-punčochy atd. To je CNC výroba, která "odsýpá", proto se dá nasadit na obrovské série - ne jako strojírenské CNC nebo 3D tisk.

Směřujeme tedy k tomu, že budoucí roboti budou ze součástek utkaných v tkalcovně - jak předpokládal Čapek v R.U.R. ? Pokud si odmyslíme pravděpodobnou výrobu robotů - umělých živočichů - metodami molekulární biologie - možná ano. V každém případě bych si dovolil upozornit, že ačkoliv nás nálepka "Made in China" naučila pohrdat hromadnou výrobou - technologické revoluce nepřišly s horko-těžko vyrobeným prvním prototypem, nebo s luxuxním modelem pro královský dvůr, ale s masovým nasazením dané věci "jako houska na krámě". Proto by samozřejmou úvahou každého inženýra mělo být "jak toho vyrobíme milión kusů" a to spíše než úvaha jak horko-těžko vyrobíme další - ještě složitější prototyp.

Dvě poznámky při druhém čtení :
  1. Slečna na obrázku není paní Kubáčová ani vizualizace plánované robotické manželky. Je to ukázka šatů ušitých z látky utkané na CNC žakárovém tkalcovském stavu.
  2. Dočetl jsem se že "roboti s tělem" už nejsou moderní - a možná ne tom něco je. Třeba technologická singularita už nastala a my nemáme schopnost to poznat. Třeba místo výroby miliard motorků používá umělá inteligence "biologické periferie" v podobě mladých mužů mdlého rozumu, které vhodnou cenzurou Facebooku ovládá. Borec pak vystříli Mekáč v Mnichově a maminka se diví : "takový to byl hodný chlapec, nikam nechodil, jen tiše seděl u tabletu".

Matrix a von Neumannovy stroje.

15. listopadu 2016 v 5:30 | Petr |  Příroda
Přestavte si tu scénu z Matrixu, kde Morpheus oznamuje, že stroje vyslaly ke zničení Sionu 250 000 robotických "chobotniček" - jednu na každého muže, ženu i dítě. Chobotničky jsou složité stroje vypadající jako hlava hmyzu nasazená na těle s množstvím chapadel. každé chapadlo má desítky až stovky článků, které se hadovitě pohybují vzhledem k ostatním článkům. Tedy pro pohyb článku potřebujete minimálně 3 motory ( jakéhokoliv typu třeba i pneumatické ). Ergo 3 motory x 100 článků chapadel x 10 chapadel na chobotničku x 250 000 chobotniček = 750 miliónů = 109 motorů které musí robotická fabrika vyrobit jenom proto, aby během jednoho dne byla většina z nich při útoku na Sion zničena.

Proti robotům stojí lidi - každý z nich má 220 kostí, 650 svalů, 1013 buněk vlastního těla ( a ještě o dva řády více baktérií ve střevě ;-). Ergo každý člověk je patrně složitější než celá robotická armáda dohromady. Jak probíhá výroba robotů ? CNC frézy, nebo třeba vstřikovací lisy do úmoru vyrábějí články chapadel a motory do nich ? Jak probíhá výroba člověka - buňky se dělí a průměrně po 47 generacích je jich dostatečný počet na celého člověka. Dělení Lidské buňky trvá přibližně 48 hodin - důvod proč vývoj člověka od oplození do dospělosti není jenom 2x47 = 94 dní je v tom, že frakce dělících se "kmenových" buněk je s postupným zráním organismu menší a menší.

Tím se dostáváme k celé řadě otázek z oblíbené "Sheldonovské" oblasti kolem "technologické singularity". Nastane singularita vůbec ? Nezahubí ji "Moravcův paradox" ? Má lidstvo technologicky na to, aby spustilo revoltu strojů ? Má lidstvo inteligenčně na to, aby spustilo revoltu strojů ? Má lidstvo inteligenčně a morálně ( ! ) na to, aby jí zabránilo ?
Než však začneme bádat v oblasti zdali nás spíše zahubí roboti, nebo spíše mohamedáni - je vhodné opět vypíchnout rozdíl mezi umělými a přírodními "technologiemi". Základem tohoto rozdílu je von Neumannův stroj - tedy stroj, který umí vyrábět své vlastní kopie - tedy pro jednoduchost - buňka.

Povšimněte si jak probíhá "kinetika" práce takových strojů - tedy nejpozoruhodnější je to, že von Neumannovy stroje pracují a množí se zároveň. Rychlost práce proto s rostoucím počtem strojů EXPONENCIÁLNĚ roste, proto doba doba potřebná k vykonání daného množství práce není na množství práce závislá LINEÁRNĚ ale LOGARITMICKY. Zjednodušeně řečeno - vinař neřeší velikost sudu, protože kvasinky zkvasí malý sud vinného moštu prakticky stejně rychle jako velký sud. Potřebovala matička příroda při evoluci stonožku s 2x tolika nohama - OK žádný problém z hlediska výroby. Potřebuje člověk 5 prstů místo jednoho kopyta ? Potřebuje pro každý prst 4x tolik svalů než skot pro kopyto ? Potřebuje pro řízení této končetiny 100x tolik nervových buněk ? OK. Když vezmeme úplné extrémy - Vačice opossum je březí 13 dní, Slonice je březí 610 dní, ale pořád to nejsou takové rozdíly, které by odpovídaly velikosti a složitosti tělesné struktury zvřat, kdyby exponenciální / logaritmická kinetika dělení buněk nebyla.

Můžeme namítat, že umělé technologie se přírodě blíží - máme ( řádově ) 10 miliard lidí, kteří mají ( řádově ) 10 miliard bot, 20 miliard tkaniček do bot a třeba 10 miliard mobilů kde každý mobil má ( řádově ) 10 miliard tranzistorů. Přestože naše technologie výroby se blíží logaritmické kinetice - ještě stále nejsme tam kde matička příroda. To si snadno uvědomíme, pokud si představíme jak snadné je přemnožení ( třeba ) sinic v přehradě, nebo sarančat v Africe a naopak - co by se muselo dít, kdyby potřeba bot, nebo mobilů ze dne na den stoupla třeba 10 násobně.

Tím se dostáváme k technologické podstatě Moravcova paradoxu - robotické obchodování na burze je snadné, protože procesory do PC, které jej řídí, se vyrábějí semi-logaritmickou technologíí ( de facto se tisknou ), kde složitost tisku není v přímé úměře ke složitosti procesoru, proto mohou mít tolik součástek, kolik je potřeba - klidně miliardy tranzistorů složených do statisíců větších bloků. Naopak žehlení košil, nebo utírání zadků v domově důchodců vyžaduje robota, který bude mít ( řádově ) 220 kloubů, kterými bude pohybovat ( řádově ) 650 motorů. Mechanické prvky a motory zatím vyrábíme pouze lineární kinetikou tudíž jejich ceny jsou příliš vysoké, proto každá mechanická konstrukce robota je kompromis, který robota omezuje. Tím vzniká bludný kruh - drahý a nedostatečný hardware vede k malé sériovosti výroby, což způsobuje, že hardware je drahý a relativně zaostalý. Proto vývoj ve směru k miniaturizaci a "biologizaci" robotických těl - stagnuje.

Dnes tedy žijeme ve světě, kdy eletronický průmysl umí vyrobit NE555 s 50 tranzistory relativně stejně snadno jako procesory do PC s miliardami tranzistorů - až bude stejně snadné vyrobit 109 miniaturních motorků - bude důvod těšit /obávat se vytlačení lidí na okraj společnosti, nebo vzpoury robotů, nebo čehokoliv takového.

Předposlední námitka - pokud "opravdový pokrok" vyžaduje masivní sériovou výrobu, která má smysl teprve pokud se pohybuje v násobcích základní - 10 miliónové série - kam do takové představy zapadají "vlhké sny" techno-frikulínů o pokroku skrze 3D tisk jednotlivých kusů čehokoliv ?

Dostáváme se k poslední otázce : Daleko dříve než nastane pokus o vyhubení lidstva stroji řízenými pomatenou umělou inteligencí - nepochybně nastane pokus o zabíjení ( vyhubení ) lidí stroji řízenými pomatenou lidskou "inteligencí". Tento pokus začně dříve než budeme umět hladce vyrobit stovky miliard motorků - je otázka zdali předehra k tomuto pokusu neprobíhá už nyní. Rozebráno podrobněji - stroj, který se pohybuje troskami budov a likviduje zbytky "lidského odporu" - je stále otázka 220 kloubů a 650 motorů, takže se na jeho příchod ještě čeká. Naopak dnešní zabíjející stroje jsou relativně hrubé konstrukce ve formě létajících dronů - na obranu proti nim by se měl soustředit technologický vývoj a to i ten v dílnách geeků - amatérů.

Švédsko v prdeli 2.

8. listopadu 2016 v 5:32 | Petr |  Svět okolo
Musíme začít o jazycích : Surfování po švédském internetu je díky dokonalé znalosti a častém použivání angličtiny u Švédů velice snadné. Na druhé straně jsem viděl komické video s Milou Kunis ( americkou herečkou původem z Ukrajiny ) kde tato ruskou mateřštinou mluvící osoba plynně diskutovala s Rusy, ale transparent "я тебя люблю" ( miluji tě ) kvůli cyrilici / azbuce přečíst nedovedla, protože rodiče utekli z Ukrajiny do USA ještě než zvládla čtení v mateřském jazyce.

Přesně stejně na tom budou děti "trpících syřanů". Jejich rodiče jsou v převážné většině negramotní amatérští pyrotechnici a gynekolovové. Dětem dají evropské neziskovky vzdělání v latince - tudíž zůstanou v arabském písmu stejně negramotné jako rodiče...

I hledal jsem další insipraci pro nějaké elektro - a zejména pro své obíbené infračervené LED diody a objevil jsem úžasnou švédskou stránku jménem "Resistance" česky "Odpor"- s podtitulem :

"How to defend your nation against dictatorship and occupation. When your national army has become defeated or corrupted then the only option is the peoples resistance. And these webpages are about how to build at home weapons that can be used against military hard targets. Targets like armoured military vehicles and unmanned aerial vehicles UAV".

Hrubě přeloženo pro angličtinou nevládnoucí : "Jak ubránit svůj národ proti diktatuře a okupaci. Když je vaše armáda poražena, nebo zkorupmována, pak jedinou možností je lidový odpor. Tyto stránky jsou o tom jak doma vyrobit zbraně, které lze použít proti "tvrdým" vojenským cílům jako jsou obrněná vozidla a drony".

a stránky to jsou vskutu zajímavé - dovolím si odcitovat kapitoly :
Improvizovaná výroba výbušnin - příručka teroristy používaná vládou USA.

Mimochodem kapitola o IR dálkovém ovládání i o dronech opravdu stojí za přečtení z hlediska elektroniky, i odporu proti vlastizrádné politické reprezenaci.

Tak jsem si utěšeně říkal : ani Švédové nejsou jako ovce a jsou už asi opravdu naštvaní. Jenomže tahle představa se mi po pár minutách čtení tak nějak zhatila. Jednak jsem narazil na stránku, kde autor úpěnlivě žádá o překlad svých článků do arabštiny. A aby to nebylo všechno tak tam jsou i nějaké zmatenosti o tom, že Židi jako nejsou skuteční Židi a tudíž nemají právo na území Izraele a taky, že Bůh bude čistit ZeměKouli od závadné židovské DNA a bylo vymalováno.

Víte o co se jedná ?
Mladý přičmoudlý hajzlík se dostal do Švédska ještě dříve než se naučil psát arabsky. Ve Švédsku se naučil mluvít a psát švédsky, mluvit a psát anglicky. Pak usoudil, že vlastně Švédsko, které jej toto všechno naučilo a dodnes jej živí - je ten vlastizrádce - ruka do které bude kousat. Tak sepsal opravdu zajímavé internetové stránky, které jsou zajímavé pro lidi se slušnou angličtinou, ale nemají dostatečný "dosah" mezi ostatními přičmoudlými hajzlíky, kteří sice možná taky neumí arabské písmo, ale mít stránky v orientální mateřštině - nikoliv v "jazyku nepřítele" je tak nějak více Cool žejo ?

Ergo i lehké čtení na Švédském internetu ve mně vzbuzuje ty nejhlubší obavy o poslušné "ovčany" ze Skandinávie .....
Obrázek je z dílny původního autora

Peterův princip opakovaně.

1. listopadu 2016 v 5:25 | Petr |  Svět okolo
Neustálým evergreenem tohoto blogu je "Moravcův paradox" jakože v technické společnosti - co se zdá složité ( obchodování na Burze ) - je pro počítače / roboty snadné a co se zdá snadné ( utřít seniorovi prdel ) - je pro počítače / roboty nepřekonatelný problém.

Druhý evergreen je "Peterův princip" aneb každý je povyšován tak dlouho, až se dostane na místo, které nezvládá. Pokud současnou pozici zvládáte - vaši šéfové si říkají : "je dobrej - povýšíme ho", což se opakuje do té doby než uděláte průser - pak si řeknou "další povýšení už nezvládne" a tak vás nechají tam, kde jste udělal ten průser, abyste mohl udělat ještě mnoho dalších. Nastoupíte na stavbu a zametáte prach na staveništi, pak chodíte zedníkům pro pivo, pak jim podáváte cihly, pak mícháte maltu, pak zdíte, pak se pokoušíte stavět lešení, ale to vám spadne, tak u lešení už zůstanete....

Ergo megakorporace ( a někdy i menší firmy ) jsou plné lidí na místech tak vysoce postavených, kde jim to už příliš nejde ačkoliv o patro níže by to nebylo s takovými famfárami ale byli by daleko užitečnější. Proti Peterovu principu se těžko bojuje, protože se tak úpně nedá čekat superiorní práce od člověka, kterému už při nástupu řekneme "zkysneš u míchačky navěky". Jednou z cest jak se s ním některé firmy snaží vypořádat jsou "vnitřní kasty" uvnitř megakorporace.

Tedy - byl jsi přijat na místo technika - zůstaneš technikem až do penze a povýšení do managementu je ti uzavřeno, ale tvůj plat poroste podle toho jak dobrý technik budeš - klidně i výše než pat tvého šéfa, který byl od počátku přijat do managementu a nikam jinam. To má zase ten problém, že mnozí šéfové si myslí, že jsou "hlavy pomazané", protože když se nějak stalo, že nosí oblek, rozkazují a jíní je poslouchají - tak přece "něco v nich musí být" - a za to "něco" si přece zasluhují více prachů než obézní ňouma v monérkách a před důchodem - néé ?!

Ergo Peterův princip je nevykořenitelný a je morem moderních firem - jenom je otázka - jak velká firma musí být, aby jim byla postižena - malá firmička o 5 lidech asi nebude k těmto věcem tak náchylná. Takže velká firma ? Megakorporace s pobočkami na 5 kontinentech ?? Celý stát ??? Evropská unie ???? Celý západní svět ?????
Příklad ze Švýcarska : Společnost je natolik konzervativní, že pokud je otec majitelem autodílny - je prakticky nemyslitelné, aby nejstarší syn dělal neco jiného. Tlak maminek, babiček, tetiček a dokonce sousedů je takový, že pokud nechcete spravovat auta - máte jedinou možnost - utéct do Ameriky a za 10 let se vrátit finančně zajištěný s úspěšnou kariérou v zahraničí. Naše paní Marxová - Leninová by mohla Švýcary kritizovat za "nízkou sociální mobilitu" - neboli jak říkají bratři anglosassové "skleněný strop". Jakože pokud váš tata byl automontér - z vás se těžko stane předseda představenstva autokoncernu.

Na druhé straně "nízká sociální mobilita" - je jinými slovy totéž co "kasty" - což jinými slovy znamená že díky kastám se alespoň občas stane, že na určítém místě "zkysnul" člověk, který zvládá co zvládat má. Představte si opačný případ "dokonalé sociální mobility" - kde skutečně kažý se dostane tak vysoko na společenském žebříčku až už to dále nejde. To znamená, že celá společnost je jako když třepete kýblem se štěrkem - malá zrnka propadají dolů, mezi velkými zrnky, které se tím posouvají nahoru - až dojde k neodvratnému. Společenské třídy už nejsou výrazem drobné ( nebo velké ) životní nespravedlnosti, která vás zadržela "mezi dělnictvem", ačkoliv jse měl i na "mistra ve výrobě'" a dokonce možná na "provozního inženýra". Ve společnosti, - ( téměř ) dokonalé sociální mobility - je každý ( ! ) na místě, které je pro něj "poslední štací", kterou už nezvládá.

Tím dochází přesně k tomu, co vidíme všude kolem sebe
  • Nikdo nedělá nic užitečného, protože místo užtečné profese za 900 se vždy dá se dělat kravina za 1000
  • Ani tu kravinu za 1000 ti, kteří ji dělají tak úplně nezvládají.
  • Zrušení "sociálních kast" vedlo k zavedení "mentálních kast" které jsou daleko tvrdší než dřívejší systém historicky daných společenských vrstev.
  • Nepropustnost nových vrstev vede k tomu, že doktoři se celý život vídají jen s doktory, právníci s právníky - zedníci se zedníky atd.
  • Což vysvětluje současnou nepřítomnost "společenské smlouvy" a obecných pravidel "zdravého rozumu", protože taková pravidla vzniknou jedině diskusí ve společnosti napříč kastami.

To má samozřejmě obrovské a málo vnímané společenské důsledky. Už kdysi jsem se pozastavoval nad tím, že stavební dělnící v česku jsou buď učitelé matematiky z Ukrajiny nebo - Češi - alkoholici z ubytovny s tendencí k bezdomovectví. Probém však je daleko širší. Představte si třeba moderní verzi "boje za práva dělníků". Při vší úctě k dělníkům - je správné vůči společnosti bojovat za pozvednutí určité skupiny - nad její reálné schopnosti ? A kdo by vůbec měl za danou společenkou skupinu bojovat ? Tí kteří v ní zbyli, protože na více už neměli ? Nebo někdo z venku ?

Nakonec se vždy nějaký "placený bojovník" za práva utlačovaných najde. Příznačně to není "dělník" ale nějaký neziskovkář, který vystudoval "sociolóógii". A ten obratem pozná mentální limity "své" vrstvy. Takže aby to nebyla úplná prohra - vybojuje alespoň nějaké sociální dávky / minimální mzdu. Které ale mají opačný efekt - tlak na ( pracovní = mentální ) výkon tím klesne, takže boj za společenské pozdvižení nižší vrstvy vede k jejímu dalšímu pokesu, což vede k relativnímu vzestupu vyšších vrstev ještě výše. To vše za nemalé spotřeby státních peněz z daní, které je stále těžší vydělat, neb nikdo nedělá to co by uměl / mohl / chtěl dělat na 100% svých schopností.

Brutálně shrnuto - na celém západě bohatí bohatnou, chudí chudnou, sociální dávky tečou - jak vlna tsunami. A ještě horší je, že chudí jsou chudí nejčastěji protože nejsou dost chytří - kecům o "vzdělanostní společnosti" navzdory !

Další články