Poznámka k usměrňovačům

Úterý v 5:39 | Petr |  Elektro
Čím usměrníme 220V ze zásuvky ? Graetzem ! Čím usměrníme 20mV z nějakého robotického čidla ? Taky Graetzovým můstkem který má ubytek napětí 2x úbytek na diodě neboli u konvenčních usměrňovacích diod 1,4V ? Asi ne, asi by to chtělo nějakou "superdiodu" která se chová tak jak se na průmyslovce učí, že se dioda má chovat - v jednom směru dokonale propustná v druhém směru absolutně nepropustná.
Kupodivu takové zapojení existuje a dokonce mu bratři anglosassové říkají "Superdiode". Zdá se to být jasné - dioda je zapojená do zpětné vazby operačního zesilovače, takže ať je úbytek na této diodě jak chce veliký zpětná vazba jej kompenzuje. Celé zapojení má celkem 5 problémečků
  1. Zapojení je jednocestné - na rozdíl od "Graetze" usměrňuje jenom jednu půlvlnu signálu.
  2. Při druhé půlvlně signálu je dioda zavřená, zpětná vazba je přerušená a operační zesilovač je buď úplně v krajním záporném napětí, nebo nějak šíleně kmitá, což nedělá dobře situaci, kdy se má "vzpamatovat" a začít znou spořádaně usměrňovat tu "propustnou" půlvlnu.
  3. Z bodu 2. vyplývá, že maximální frekvence signálu, kterou toto zapojení zpracuje je překvapivě nízká - u operačních zeslilovaču s šírkou pásma do 1 MHZ ( třeba TL072 ) počítejte tak s 1/100 této frekvence - tedy 10 kHz max.
  4. Ani "superdioda" není tak úplně super - pro zcela miniaturní napětí ( asi tak pod 5 mV ) se začne projevovat parazitní proud diody, která pak "jako by tam nebyla" a zapojení přestává tak malé napětí usměrňovat.
  5. Běda vám jestli vynecháte odpor RL který by měl být 1K nebo max 10K. Pokud si budete myslet že místo tohoto odporu vystačí třeba vstupní odpor AD převodníku - jste vedle jak ta jedle. Vstupní odpor operačního zesilovače je obrovský i malý zpětný parazitní proud diody způsobí špatné chování dle bodu 4. u daleko vyšších napětí než 5mV.
Jasné ?

Takže takdy máme zlepšenou super-diodu. Záporné půlvlny vycházejí z tohoto zapojení jako kladné ( zapojení je invertující ) a zesílené v poměru -R2/R1. Kladné půlvlny projdou přes diodu D2 beze škod do země a na výstupu se neprojeví. ( projeví se jenom jako nepatrný rozdíl úbytků napětí na diodách D1 a D2 ). Toto zapojení má oproti prvnímu zásadní výhodu, která spočívá v tom, že operační zesilovač má "nějakou" zpětnou vazbu pro obě půlvlny signálu takže divoce nekmitá, ale situace ani tak není ideální - existuje totiž oblast -0,7 až +0,7 V kdy ani jedna z diod pořádně nevede a tuto oblast musí operační zesilovač ukrutně rychle překmitnout. Takže u běžného zesilovače se šířkou pásma 1MHz počítejte s maximální frekvencí tak 100 KHz ale lépe méně. ( pro robotické ultrazvuky na 40kHz to stačí ). Poznámka o mizerném usměrňování signálů pod 5mV platí i tady.
Teď takový příkládek - pokud usmerňujeme signál z robotického ultrazvuku ( protože nejsme ubožáci, co kupují špatně navržené čínské moduly na Aliexspress ) má takový signál 40 kHz střídavých. Pokud ho usměrníme jednocestně, bude základní frekvence takového signálu pořád 40 KHz a budeme muset vymýšlet velmi složité a strmé analogové filtry, které nám z takového signálu vyfiltrují "amplitudovou obálku" a zároveň nám do signálu nevnesou veliké zpoždění - což u ultrazvuku znamená nepřesnost měření vzdálenosti. Fundamentální frekvence dvoucestně usměrněného 40khZ signálu je 80kHz takže dvoucestým usměrnením jsme si vlastně v této úloze dosti pomohli, protože jsme "vynásobili frekvenci" a tím zvýšili nutnou "frekvenční vzdálenost" mezi filtrovaným signálem a propustným pásmem filtru.
Ergo by nebylo špatné umět zapojení, které usměrňuje dvoucestně. A hned si předvedeme jedno "učebnicové zapojení" které jsem, na rozdíl od autorů učebnic, opravdu zkoušel a mé doporučení je UTÍKEJTĚ OD NĚJ JAK MŮŽETE. Rozebereme si proč : První operační zesilovač je jasný - na jeho výstupu jsou jednocestně usměrněné půlvlny. Druhý operační zesilovač sčítá jednocestně usměrněné záporné půlvlny přes odpor R3 s nezměněným vstupním signálem přes odpor R4 a navíc záporné půlvlny přes R3 zesiluje 2x zatímco vstupní signál k tomu přičítá bez zesílení - výsledkem je dvoucestně usměrněný signál - tedy usměrněné kladné i záporné půlvlny.
Tušíte proč se tomuto zapojení vyhnout ? Sčítá se totiž původní NEZPOŽDĚNÝ signál se signálem ZPOŽDĚNÝM prvním operačním zesilovačem - tudíž čím větší frekvenci zpracováváte tím větší fázový rozdíl mezi těmito dvěma signály je a asi tak od 2KHz nahoru ( !!! ) bez ohledu na vlastnosti operačního zesilovače začnou z tohoto zapojení lézt nesmysly jako polo usměrněné do záporné polarity překmitávající "velbloudí hrby" atd. Prostě v učebnicích to je, u zkoušky na VUT to namalujte a pak ZAPOMEŇTE.
Další zapojení bylo mé oblíbené a pro signály nad 5mV a pod 100 kHz je zcela bezproblémové. Obvykle se o něm píše, že R1 a R4 musí být stejné hodnoty kvůli "symetrii diod". Opravdu je nutné aby D1 i D2 byly stejné diody ( to je snad jasné !! ) a zatíženy pokud možno stejnými proudy. Proto je třeba aby R2 a R4 byly stejné R1 si udělejte jak chcete.
Zapojení na posledním obrázku původně nebylo mé oblíbené, protože má o jeden odpor více, a to mi jako lakomému elektro - vidlákovi připadal jako neodůvodněné plýtvání součástkami, ale nyní je to moje nejoblíbenější zapojení "precizního dvoucestného usměrňovače". Proč ? Jednak má vlastnosti jako předchozí - to jest pracovní frekvence něco málo pod 1/10 šířky pásma operačních zesilovačů, ale hlavně odpor R1 se může lišit ( být menší ) než ostatní a tak je toto jediný zesilující dvoucestný usměrňovač. Zesílení se s výhodou využije aby se kompenzovala ztráta na výstupním filtru.

Takže nejoblíběnější zapojení je tu, zbývají jenom poslení poznámečky :
Výstupní filtr ? I Graetz. který usměrňuje 220V někde ve spínaném zdroji tak činí tím způsobem, že nabíjí filtrační kondenzátor, který dělá z "tepavého napětí" to pravé DC. POkud byste chtěli usměrňovat 40 KHz ultrazvuk doporučil bych na výstup operačního zesilovače odpor 1K jako "ochranný odpor" pro AD převodník někde v arduínu, a jako filtraci na stranu toho odporu směrem k Arduínu připojit keramický kondenzátor 10nF na zem - tím vznikne RC filtr s dělící frekvecní 16 KHz která vám 80 kHz docela pěkně vyfiltruje.

A poslední poznámečka, kterou v učebnicích nenajdete - měl jsem opravdu všechny zde uvedené obvody zapojené a mám je důkkladně osahané. Mezi předposledním a posledním zapojením je jeden malý, ale důležitý rozdíl. Předposlední zapojení funguje nejlépe když pracuje s diodami, které mají malý úbytek napětí v propustném směru, vhodné jsou tedy Schottky diody třeba má oblíbená BAT48. Poslední zapojení naopak nejlépe funguje s diodami které mají malý ( skoro nulový ) parazitní zpětný proud - třeba 1N4148, i proto je poslední zapojení mé oblíbené, protože mám doma tisíce komunistických ekvivalentů této diody ze zrušené Tesly Rožnov - známé pod jménem KA261.

Jasné ?
 

Co dělat s lidmi, kterým hrabe ?

8. srpna 2017 v 5:24 | Petr |  Příroda
Moje máti měla pár známých, kteří během 70. let postupně emigrovali z komunistického Československa na západ a po jedněch z nich zbyly kompletní sebrané spisy Sigmunda Freuda, včetně vzácností, jako bylo první české vydání "Výkladu snů" z roku 1912. Kouzlo spisů Sigmunda Freuda je, že ačkoliv dnes víme, že o funkci mozku nevěděl vůbec nic, psal tak autoritativně ze jeho spisy prostě musíte dočíst do konce a na konci nemáte ani stín pochybností, že "tak to prostě je".
Mimochodem Sigmund Freud kolem sebe ve Vídni shromáždil skupinu žáků a spolupracovníků, kteří se pod jeho vlivem začali hrabat ve vlastní psychice a většina z nich nakonec objevila věci, dnes považované za normální, avšak tehdy v tak příkrém rozporu s představou "slušného člověka", že řada z nich spáchala sebevraždu, někteří bohužel taky jako poslední spásu před Hitlerem.

Tahle četba Freuda ve 13 na mně zanechala stopy dodnes. Za studií jsem váhal, jestli nebýt psychiatrem a bráno pohledem dnešní doby by to byla skvělá profese, jenomže za praxí na psychiatrických klinikách jsem zjistil, že psychotici úmorně opakující různé variety svého bludu mě spíš trochu štvou. Ale zájem o psychiatrickou stránku medicíny jsem později využil jako sloužící na "noční ambulanci" Tam se totiž setkáte s různými lidmi : narkomany, kteří přebrali, narkomany, kterým došly prachy a teď se třepou v absťáku, schizofreniky, kteří přestali brát léky, nebo u nich vypukla nová ataka a záchranka je nechce vést až do Opavy do léčebny atd. Tito pacienti sice mohou být až nebezpeční, ale diagnosa je většinou jasná ode dveří, prvotní léčba též, takže nezpomalují "průtok marodů" příjmovým traktem špitálu.

Naopak nepopulární jsou jsou lidi s "obsednatně kompulzivní" poruchou alias "neurotici". To jsou lidi, kterí ze širšího pohledu jsou vlastně zdraví, ale mají nějaký problém typu - "buší srdce a ještě vynechává", křeče nohou, knedlík v krku, chorobné obavy, že omdlí, chorobné obavy že se ztratí, že někoho zabijou atd. Jejich nepopularita spočívá v tom, že zdržují s problémy z objektivního pohledu málo závažnými. Právě když máte na vedlejším lůžku kardiaka s infarktem a babinu s mrtvicí na chodbě - vám movitě vypadající slečna podrobně líčí : "právě mi začala mrtvět vnitřní strana třetího prstu na levé noze".... Vlastností neuróz je, že pacienti se svých příznaků bojí, a proto nikoho nezabijou. Naopak "špatné myšlenky" jsou zdrojem jejich úzkostí, na rozíl od schizofreniků, kteří případné násilné pohnutky popisují klidně a odtažitě, čím klidněji, tím větší riziko, že mohou něco provést.

Takže jsem znal už dávno a mezi Internisty zaváděl "Systém dle Praška" - což je systém cvičení, který nutkavé neurotické příznaky potlačuje. Princip je v tom, že "stejné se léčí stejným". Má slečna fobii, že se udusí ? Pak se s ní domluví experiment : "vyzkoušíme jak dlouho vydržíte nedýchat". Ona s obavami svolí, nejprve vydrží sotva pár vteřin, ale cvik se zadržováním dechu se 5-10 minut stále dokola opakuje až nakonec patologická hyperregulace a úzkost povolí. Má někdo pocit knedlíku v krku - tak se nechá 10 minut stále dokola polykat ( zkuste si to ). Hltanové svalstvo se unaví a "knedlík" zmizí. Ba dokonce lidem, kteří mají obavy z prostorové dezorientace se nařizuje zírat na sebe upřeně do zrcadla atd. Ačkoliv to ryzí Internisti moc neberou - fungují tahle cvičení báječně, i jako samo-pomoc. Často se takovému neurotikovi ulevilo rychleji, než kdybych mu dával nějaké oblbováky ( nejdoucí po podstatě problému ) a čekal jestli zaberou. Velice často rychlost úlevy a možnost pomoci si sám je zásadní - život zlepšující faktor, účinnější než nejsofistikovanější léky.
Na systém dle Prof. Praška jsem si vzpomněl minulý čtvrtek, kdy jsem omylem nezablokoval diskusi pod článkem o neblahých poměrech u nás ve Frýdku. A když jsem se konečně dostal domů zjistil jsem že v diskusi je 5 příspěvků slušných a 18 příspěvků ve stylu : "Muhehe - Kubáč hledá vlastního ptáka mikroskopem" nebo "emír Mohamed zabije všechny bílé sračky v Česku"..... Protože původní článek byl napsaný tak, aby magistrátním úředníkům vyskočil v "denní svodce" musel jsem ty pomatené komentáře smazat, aby na základě nich nebyl celý článek ignorován jako výplod nějakéhho chorého mozku. Při té příležitosti jsem si uvědomil, že člověk, který tyto věci píše je hlavním důvodem, proč z nedostatku času JEJ hlídat jsem diskuse zablokoval. Na jedné straně bych klidně napsal pojednání o hlednání vlastního penisu mikroskopem - jsem totiž slušný mikroskopista, ale na druhé straně tento blog už mi vysloužil "trestné" snížení platu a pravidelně se opakující vyhrůžky vyhazovem, proto považuju za zbytečné nejprve osobně riskovat a pak dávat komukoliv záminku k nějakým "opatřením" proti blogu, kvůli jedinci, který ani nepíše k věci.

Otázka je, kdo je autor těchto příspěvků ? Podle typického používání zahraničních proxy serverů a typického způsobu vyjadřování mám důvod si myslet, že to je pan Václav Šedý z Prahy - Autor knihy "Rozeberte si PC" a majitel jednomužné firmy "Laboratoř přístojových aplikací", prodejce pájecích vodiček a smyček pro trafopájky. Paradoxní je, že jsme se nikdy nesetkali a nevím o něm více, než o sobě prozradil do diskusních příspěvků. Teoreticky jsme se mohli potkat na burze v Holicích, ale tam je důchodců, co jsou trochu divní spousta.

Má manželku, která jej hlídá ? Bere nějaké prášky ? Měl někdy kontakt s psychiatrií ? Podle opakovaných zmínek o Dr. Strunzové a Dr. Čírtkové - ( skutečné pražské psychiatryně ) hádám, že ano, ale více opravdu nevím. Nicméně jsem se rozhodl k experimentu. Zkusíme "Výcvikový systém dle Praška" na panu Šedém, třeba se z krize vypíše. Čtenářové, kteří dočetli až sem jistě tuší co se bude dít. Tentokrát nikoliv omylem, ale ÚMYSLNĚ nechávám diskusi odblokovanou a necenzurovanou. Případným "bojovníkům za čistotu Internetu" z české státní správy uvedu jen malý Disclaimer : pan Václav Šedý je nepochybně svéprávný a tudíž zodpovědný za své písemné projevy, za které naopak nejsem zodpovědný já, přesto je nechvávám v této diskusi i s vědomím jejich možné závadnosti, jako studijní materiál pro veřejnost.

Pak je tady ještě poznámka pro ostatní mé čtenáře : Znáte toho člověka ? Je to takový ten drobný "elektro-autista", co si doma kutí, ale do očí se vám nepodívá ? Pokud budete mít odvahu vmezeřit své příspěvky mezi ty jeho, zkuste o tom napsat - velice by mě to zajímalo. Rozhodně však vyzývám k maximální zdvořilosti a doufám, že BLOG.CZ vydrží nápor nastávající diskuse.

Vše řečeno, je čas začít :

PANE ŠEDÝ HRR DO DISKUSE !

A nepřestávejte psát.... Až do únavy.... Protože jedině pak je úleva z výcviku dle MUDr. Praška maximální.

Frýdek-Místek: chci defenestraci kvůli "Hříbku"

3. srpna 2017 v 0:05 | Petr
V roce 1974 jsem se dostal do "malého oddělení" mateřské školky a týž rok jsme za dobrého počasí šli poprvé "na Hříbek" - což byl kolotoč zvláštní konstrukce zhotovený koncem 60. let ve Frýdecké Mostárně - tehdy divizi "národního podniku Vítkovické strojírny".
Hříbek se mezitím stal symbolem města. Vydržel 70. léta, 80. léta, 90. léta. za nového milenia točil ještě moji starší dceru a najedou Bác - místo Hříbku je jednoho dne jenom betonová díra v zemi s pletivem a na něm nápis "Dětský prvek DOČASNĚ (!!!) odstraněn". Mohl bych sice argumentovat nějakou nejapností jakože od doby "ovobození Rudou Armádou" v roce 1968 je známo, že jednotka dočasnoti je "jeden furt" ale problém Frýdku-Místku je, že zdejší magistrátní zastupitelstva jsou napříč politickými stranami ti nejzlodějštější prolhaní hajzli jaké si dovedete představit.

Příklad : měli jsme architektonickými cenami ověnčený zimní stadión, který se v divokých 90 letech "privatizoval" pak byl zkrachovalý, zastavený bankám, pak jej magistrát vykoupil zpět, aby prohlásil, že nemá několik milionů na běžnou údržbu a proto bude muset stadion nechat strhnout. Což se taky stalo a na místě vyrostl Shopping park "Frýda" který je díky své ne-architektuře obyvatelstvem nazýván "třídírna odpadu", protože opravdu vypadá jako hala recyklačního závodu u železnice do Ostravy.

Ok - "staré musí ustoupit novému" - jenomže to bychom nebyli u kurva-zastupitelstva města Frýdku-Místku, aby to nemělo jistou hořkou příchuť. Magistrátní úředníci nabulíkovali investorovi "třídírny odpadu" že kolem po silnici projede 40 000 aut denně - což dle marketingových propočtů je lokalita výnosnější než shoppiny v Praze. Páni poslanci tak nějak zapomněli, že z těch 40 000 aut je 25 000 polských kamionů, které tu jezdí neb není dálniční obchvat a dalších nejméně 5000 aut jsou lakomí Guralé z Třinecka a Těšínska, kteří mají vše za polovic od příbuzných v Polsku. Ergo investor krachuje neboli : "hledá strategického partnera". Frýda je poloprázdná, 700 mega je v prdeli, a svým způsobem dobře jim tak, alespoň poznali charakter "mužů na radnici", kterým cpali úplatky.
Pak jsme na nejhorším sidlišti / ghettu ve městě měli stoly, lavičky, pískoviště, basketbalový koš a altánek, kde měl bolševik v úmyslu pořádat "promenádní koncerty". Nebylo pár desítek tisíc na šmirgl, štětky a barvy k údržbě této "vybavenosti" ale zato bylo 7 mega na "vložku s křidélky" - hrůzostrašné laminátové mostrum, které celý park zabilo tak dokonale, že před týdnem, když jsem tam byl se psy - viděl jsem jenom kopačákem omlácenou, deštěm protékající "vložku" a kolem bezdomovce a narkomany - krom borce se dvěma velikými psy - všichni "spořádaní občané" chodí uctivě okolo. Mimochodem "vložka s křídélky" též dostala architektonickou cenu - ale dnešní - od mutlikulturně etnicky a genderově integrovaných rychlo-architektů - což se dle reálné reakce veřejnosti vůbec nepočítá.
Pak jsme měli industriální retro - Landsbergerovu továrnu. Alias bývakou textilku, po které by se v Praze-Karlíně multikulturní miliardáři mohli utlouct, aby tam udělali třeba další pobočku "nakladatelství Ekonomia", nebo loftové byty za hafo peněz. Ne tak ve Frýdku - tam dostali kurva-papaláši slíbeno hafo úplatků - takže textilku z 19. stol. - zbořit - jaképak copak. Jenomže mezitím tak nějak praskly ty lži a průsery s krachujícím investorem "Třídírny odpadu", takže prázdný oplocený plácek s cihlovou drtí rozježděnou buldozerem máme v centru města už hezkou řádku let.

OK jak to tedy souvisí s ikonickým kolotočem "Hříbečkem" : cituji doslova včerejší prolhaný "Zpravodaj" místní radnice : "Na současném odstraněném dětském prvku byla provedena nezávislá technická kontrola odborným revizním technikem v oboru tělocvičného zařízení a dětských hřišt..... Pro vysokou fianční náročnost opravy bylo doporučeno tento prvek již dále neprovozovat" A pak ještě :"My v současné době zkoumáme jaké máme možnosti jej opravit, nebo nahradit prvkem jiného charakteru".... a na závěr (ne)optimistické : "Atypické dětské prvky, jako je tento se certifikují až po zhotovení a instalaci na místě samém, takže se jedná o velmi náročný úkol."

Se znalostí výše uvedné historie "architektonického rozvoje" organizovaného magistrátními kurvami - jak byste předchozí odstavec interpretovali ? Co uměla postavit Frýdecká Mostárna v 60. letech, bolševik to 40 let pečlivě udržoval - a fungovalo to až do letošního jara - to dnešní zkurvení aparátníci umí jenom vytrhnout jeřábem ze země a odvézt do šrotu. Lze větám o "odborném revizorovi tělocvičných zařízení" a "náročném úkolu" rozumět jinak ?

Na cyklistických výpravách po Balkáně jsem opakovaně slýchal historky o starostech obcí, co zklamali důvěru občanů, pak šli se sousedy na lov divočáka a za rok je našli ohryzané liškami s kulkou zezadu v lebce.... My Češi jsme holubiččí povahy. Komunální volby příští rok nestačí, protože zkušenost z Frýdku ukazuje, že zloději se domluví napříč politickými stranami, proto žádám kompromis : lidi nestřílejte ty hajzly - vemte je za límec a z oken s nimi ven !!!
 


Poznámka k diodám

1. srpna 2017 v 5:09 | Petr |  Elektro
Pro "běžného uživatele" Arduina je otázka výběru "analogových součástek kolem" spíše obtěžující. Proto jsem už kdysi "ve vidlácích" prohlásil : najděte si pár oblíbených součástek jejichž parametry budete znát a ty používejte stále dokola. Jistý tajný projekt mě dovedl k precizním usměrňovačům : tedy ke kombinaci diod a operačních zesilovačů a "kombinace diod a operačních zesilovačů" mě zase přivedla k otázce, jestli by nestálo za to probrat myšlenkové pochody běžného elektro-vidláka při volbě diody do elektrického obvodu.

Z pohledu Arduina se zdá být nejlepší "sázka na jistotu" - potřebuju do obvodu, který bere 20mA max při 5V dát diodu ? Volba je jasná - použiju "diodu jako bejk" nejlépe nějakou lacinou od firmy "JingJang" z čínského e-shopu A výsledek je, že beru 15A10G která má závěrné napětí 1000V a propustný proud 15A. Je to tak správně ?

V principu je lepší nějaká dioda, než žádná, ale je třeba počítat s následujícími problémy : Pouzdro takové didody je taky "jako bejk", takže zabere místa jako půlka "Arduina nano". Úbytek napětí v propustném směru obrovský počítejte 0,8 - 1V. Parazitní proud v závěrném směru taky obrovský. A rychlost spínání níc moc, takže síťový usměrňovač při 50 Hz je maximum, ale nikam do žádných "precizních" zapojení ji nestrkejte ani omylem - jasné ?
Tudíž je dobré mít "ve svém" repertoáru více než jednu diodu a osobně nejčastěji používám tuto trojici.
1N4148 - signálová "hrotová" dioda - má nepatrnou kapacitu PN přechodu proto zvládá vysoké frekvence, má relativně vysoký úbytek napětí v propustném směru ( kvůli konstrukci a malé ploše PN přechodu ) ovšem má nepatrný parazitní proud v závěrném směru ( kvůli malé ploše PN přechodu ). Nominální parametry : Závěrné napětí 100V, propustný proud 150mA. Použítí : veškerá "precizní zapojení" - logaritnické zesilovače, limitery signálu, precizní usměrňovače, diodové přepínače do stovek KHz, ochrany proti přepólování malých mikrokontrolérů atd. -
1N4007 - typická usměrňovací dioda. Nominální parametry : Závěrné napětí 1000V propustný proud 1A. Relativně malé pouzdro, relativně vysoký úbytek v propustném směru. Daleko větší kapacita v propustném směru tudíž dalěko pomalejší spínání. Použítí : usměrňování zásuvkových napětí 220 - 380 V, ochrany proti přepólování, diodové přepínače napájení, ochranné diody v napájecích zdrojích a nabíječkách atd. Dvě zvláštní použití, kvůli kterým je dobré ji mít v zásobě : Přepínač vysokofrekvenčních signálů, které nezkresluje kvůli svým PIN vlastnostem. Nouzový varikap alias ladící dioda do LC oscilátorů.
BAT48 - je svými parametry velice podobná 1N4148 až na to že to je tzv schottky dioda. To jest PN přechod je konstruován pro co nejmenší úbytek v propustném směru, cenou za to je nízké napětí v závěrném směru ( jen 40V ) a velký parazitní proud v závěrném směru. Použítní : některá "precizní zapojení" zejména některé "preczní usměrňovače", odchrany proti přepólování, ochranné diody pro menší motorky, usměrňovací diody v menších spínaných zdrojích atd. Je vhodná i pro některá "vysokofrekvenční" použití ( detektor v AM rádiu ) - zejména tam, kde nevadí, že má větší kapacitu PN přechodu než 1N4148 ( tedy nedávat BAT48 třeba do zpětných vazeb operačních zesilovačů, kde vytvoří se zpětnovazebními odpory nechtěnou dolní propust ) .

Je mi jasné, že Arduínoví robotici mají po předchozím odstavci v hlavě zmatek takže se pokusím předvést nějaký "myšlenkový pochod" : Příklad 1: stavím demodulátor pro KV rádio. Jaká vlastnost diody je rozhodující ? Schopnost usměrnit MHz signály - použiju 1N4148 ( pokud ne nějaké ještě více specializované diody ). 1N4007 je pro tento účel opravdu k ničemu a BAT48 se za jistých okolností použít dá. Příklad 2 stavím měnič pro LED baterku kde "napětí na palubě" je 2,4V NiMh akupack. Jaká vlastnost diody je rozhodující ? Nízký úbytek v propustném směru, protože při 2,4V je 0,7V úbytku na diodě drtivá ztráta. Jakou diodu použiju ? ..................... Příklad 3 : Stavím distribuci napájení z centrálního akumulátoru do modulů robota a potřebuju "protiresetovací diody". Jaká vlastnost je rozhodující ? Totální blbuvzdornost ! Jaké diody použiju ? 1N4007 ( pokud ne 15A10G pro motorový modul ;-) )

Jasné ?

Zbývá probrat ještě jemné detaily : Třeba 1N4007 má "sesterské diody" 1N4001, 02 03, 04, 05, 06 stejně tak BAT 48 vlastně existuje BAT 41 - 48. Nechci detailně probírat technické parametry, proto napíšu jen pár obecných závislostí.
  1. Čím větší závěrné napětí tím větší je úbytek na diodě v propustném směru. Proto existuje 1N4001 - 7 a proto nepoužíváme "diody jako bejk" 1000V na 5V rozvod.
  2. Čím větší závěrné napětí tím menší je parazitní proud v závěrném směru.
  3. Čím větší je dovolený proud v propustném směru tím větší je skutečný parazitní proud v závěrném směru.
  4. Čím větší proud v propustném směru tím větší kapacita PN přechodu a tím horší usměrnění vysokých frekvencí ( rychlé spínání u jiskřících motorů ).
  5. Čím je větší dovolený proud v propustném směru tím menší úbytek napětí v propustném směru.
Jenom poznámka ke všem bodům - je jistý rozdíl mezi katalogovými parametry diody a jejími vlastnostmi ve skutečném elektrickém obvodu. Třeba bod 5 : pokud máme dvě jinak stejné diody, jednu na 2A a druhou na 10 A pak ta 10A bude mít při stejném proudu menší úbytek napětí než ta 2A. Zcela jiná situace je, pokud "malou" diodou necháte protékat 100mA a "velkou" diodou 5A - pak je reálný napěťiový úbytek na menší diodě menší ( navzodry katalogovým údajům ), kvůli rozdílné hustotě proudu v reálném obvodu. Jasné ?

Zbývá poslední otázka Arduínového robotika - tak kterou diodu tedy dát ( kamkoliv ) ale hlavně jako ochrané diody k motorům a cívkám. Jiří Rotta říkal, že : když vůbec nevíte odkud kam "univerzální dioda na všechno" je UF4007 - dioda, která je "blbuvzdorná" ( skoro ) jako 1N4007 a přitom rychlá ( skoro ) jako 1N4148.

Jasné ? Asi ne, ale lépe to popsat nedovedu.

Poznámka při druhém čtení - možná to lépe popsat dovedu. Vlastnosti diod rozhodujícím způsobem určují dva parametry :
  1. Plocha PN přechodu. Čím větší PN přechod tím více snese proudu v propustném směru a tím více pouští proudu v závěrném směru. "Hustota proudu" je u velikých PN přechodů malá proto i úbytek napěti v propustném směru je menší. Kapacita velkého PN přechodu je velká, proto od jisté frekvence funguje součástka jako kondenzátor ( pouští střídavý proud oběma směry ) čím větší PN přechod tím je ta "jistá frekvence" nižší.
  2. Konstrukce PN přechodu to jest jestli se v P-N oblasti stýkají "vysoce dopované" polovodiče - taková dioda má veliký úbytek napětí v propustném směru ale zato malý parazitní proud v závěrném směru - příklad 1N4007 nebo 1N4148. Nebo jestli se v oblasti PN přechodu stýkají polovodiče "málo dopované" to jest málo znečištěné trojmocnými a pětimocnými prvky - to jest "slabé P a slabé N" - příklad Schottky diody, PIN diody - vlastnosti takového PN přechodu : malý úbytek v propustném směru a velký proud v závěrném směru ( hlavě při teplotě nad 25 stupňů )
Samozřejmě, že existují kombinace různých velikostí a různých konstrukcí PN přechodu - příklad : malá dioda vysoce dopovaná - 1N4148. Velká dioda vysoce dopovaná 1N4007, Malá dioda nízce dopovaná BAT48, Velké diody nízce dopované - schottky diody z 3.3 a 5V větve PC zdroje atd....

Tak to asi opravdu líp popsat nedovedu....

Tekutá buzerace a vláda tvrdé ruky.

25. července 2017 v 5:10 | Petr |  Filosofování
Představte si následující situaci : potřebujete koupit automat, který bude ve špitále dělat nějaká biochemická vyšetření - tak objedete 5 laboratoří, které takové automaty od různých výrobců už mají, a pak oznámíte svým šéfům : "tento koupíme, protože je za ty prachy nejlepší". Pak se vaši šéfové pokusí takový stroj koupit, pak začne celou věc prověřovat Nejvyšší "kontrolní úřad" a "ÚOHS". Nakonec přijede URNA a zavře vás do vazby odkud vás po dvou letech propustí pro "nedostatek důkazů". Příčina je totiž v tom, že když prohlásíte "Mercedes je lepší nežli Trabant, ale pro firmu nám postačí dodávka od Renaultu" - je to přece jasná dehonestace Trabantu a nadržování Renaultu a je tudíž třeba vyšetřit vaše finanční vazby na Renault a kde máte pro tak drzý výrok "objektivní důkazy". Pak se zjistí, že jste si ( za vlastní ) koupili už před mnoha lety "koncernovou" Dacii Logan "v plné palbě" - a je s vámi konec - s hajzlem zkorumpovaným....

Jak se to tedy dělá, když opravdu musíte nějaký přístroj koupit a nechtete jít sedět : postupujete podle vzorce :

Hodnotící_index = CENA + Bulharská_konstanta_1 * šířka_v_milimetrech + Bulharská_konstanta_2 * vzdálenost_servisního_střediska + Bulharská_konstanta_3 * Rychlost_vyšetření + Bulharská_konstanta_4 * Spotřeba_reagencií + ..... + Bulharská_konstantna_X * fantazijní_cifra_neznámého_původu + .... atd.

Hodnotící index se spočte pro všechny "uchažeče výběrového řízení" a prostým porovnáním se "zjeví pravda". Bakaláři "lidských práv" rozlezlí po ministerstvech, neznalí matematiky mají určitě pocit jakýže to není geniální princip "objektivního rozhodování". Jako obvykle se ďábel skrývá v detailech. Tedy buď je parametrů málo a pak celkovému hodnocení dominuje cena - a tudíž se koupí laciný šmejd "made in India". Nebo je parametrů hodně a tudíž hodnota žádného z nich nehraje zásadnější roli - proto rozdíly mezi "kandidáty" jsou minimální a často se stane, že náhodná fluktuace parametrů násobených nejasně určenými "bulharskými konstantami" rozhodne. Viz výběrová řízení na mýtný systém, "OpenCard", a cokoliv jiného, jen trošku složitého. Nakonec - pokud se díky intrikaření dodavatelů celá věc táhne až ohrožuje provoz špitálu - vždy se najde chytrolín, který prohlásí : "zadavatel = vy - je blb neb nebyl schopen správně nastavit hodnotící kritéria".

Tudíž se asi nebudete divit, že nedávno jsem se svou šéfovou konzultoval, jak je možné, že i tímto systémem jsme kdysi koupili stroj, který jsme doopravdy chtěli a musel jsem konstatovat, že hlavním rozhodovacím mechanismem byla "šťastná náhoda". Ale dosti již s tímto příkladem, který je jenom malou ilustrací "práce našeho laskavého státu". Nemůžu si však odpustit druhý příklad - asi před 10 lety chtěli špítální laboratoře vyřadit ze systému "infekčních pracovišť", protože biochemici pracují "pouze" s krvemi všech marodů, narkomanů a dalších pochybných existencí ve špitále a přilehlé části okresu odkud se sváží vzorky. A navíc, oni přece nečistí hadice svých strojů, kudy toto "bio-svinstvo" protéká a zanechává tam různé slizy a šlemy žejo ? Takže jsem důkladně nastudoval "hygienickou legislativu" a nestačil jsem se divit - daleko větší pravomoce než "Zákoník práce" o kterém se žvaní neustále dává šéfům firem "Zákon o Úřadu práce" o kterém jsem zmínku na veřejnosti neslyšel - a navíc rozhodující právní "klička", kterou jsem obhájil náš "infekční" status byla jako "přílepek" k "Nařízení vlády o výsadbě lesních porostů", které se mi už nedaří ani vyhledat na Internetu.
OK - takže shrnuji - v "česku je bordel" - zákony ( o kterých hlasuje parlament ) jsou prázdné skořápky plné odkazů na vyhlášky ( na kterých se bez hlasování dohonou lobbisti ). Nikde není specifikováno jak závažná věc už vyžaduje zákon a na co ještě stačí vyhlášky. Ba naopak - o bezvýznamných kravinách "panuje shoda", proto proniknou do zákona, zatímco jednostranné legislativní sviňárny se "potajmu upraví vyhláškou". Skoro se chce připomenou historka o císaři Neronovi, který psal nové vyhlášky malým písmem, vyvěsil je vysoko na sloup na Forum Romanum a pak za jejich nedodržování udílel drakonické pokuty, kterými plnil zkrachovalou římskou státní pokladnu. Jinými slovy máme systém "tekuté buzerace" - Ať jste sebevíce opatrní nevyhnete se porušení nějakého přílepku k nějaké vyhlášce, a když řeknete, že ve dne je více světla než v noci - tak vás popotahují za nedostatek objektivity a nadržování denní době. Pozoruhodné je, že celému tomuto systému říkají "Euro-intelektuálové" liberální demokracie ??

Na druhé straně je tady ještě jiný systém : "všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí." A pak ještě pozitivistické "je dovoleno, co není zákonem zakázáno", kteroužto větu "úúdajně" musí respektovat i náš "laskavý stát". Tento systém by de-facto měl fungovat tak, že každý si dělá co chce, ale pokud poruší žákladní desatero .... dvacatero .... třicatero .... stát takového člověka zatkne, odsoudí a zavře až zčerná. Veřejnost unavená všudypřítomnou lepkavostí "tekuté buzerace" začala žádat jednoduchý a striktní systém "otců zakladatelů USA", který díky tomu paradoxně získal nálepku "vlády tvrdé ruky", xenofobie a nacismu.

Je otázka jak k takové přesmyčce mohlo dojít. Nejsem zastáncem spiklenecké teorie že to je příznak nástupu totality ve stylu "Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla". Daleko spíše bych tento paradox přisuzoval tomu, že "tekutá buzerace" i "vláda tvrdé ruky" vyhovují různým skupinám lidí. Pokud jste kolečkem v megakorporaci - žijete v plynulém kontinuu zmatečných informací - od drbů a intrik mezi kolegy, které prosakují do ( nepoužitelných avšak auditorem schválených ) firemních směrnic, které přes "poradní komise ministerstev" prosakují do ( gaunerům nahrávajících ) "Vyhlášek o výsadbě lesů" které prosakují do zákonů - "prázdných skořápek", které vedou až ke zpochybnění ( skutečných ) občanských práv ve jménu vágních a tekutých "skupinových práv" a "rovných příležitostí". Naopak - pokud jste zaměstnanec malé firmy případně přímo "jednomužné s.r.o." nebo živnostník - daleko lépe vám vyhovuje styl "toto třicatero je tabu, ale jinak si dělej co chceš".

Systému "tekuté buzerace" býval efektivní, protože umožnil chod megakorporací, které ovládly svět. Proto dosáhl neuvěřitelné moci, která nás obklopuje jako Matrix. Přesto se v poslední době ukazuje, že překročil bod "maximálního užitku" a teď nás vede do problémů. Na druhé straně na něj je napojeno tolik "auditorů", "kontrolorů", "manažerů kvality, rizik a dalších modalit", a jiných nesrozumitelných profesí, že jeho opuštění jeví se těmto jedincům jako ohrožující. Proto platí, že "zdroj mé obživy" je demokracie, pokud zdroj tvé obživy je s ním v rozporu - je to "fašismus". Proto svázáni složitým systémem jako ovce opakujmeme : "účinné řešení je ( politicky ) neprůchodné" - což jinými slovy znamená, že západní civilizaci čeká "vyhnití" a krach systému tekuté buzerace, po kterém se, bohužel, nevrátí jednoduchá americká demokracie 18.-19. století, ale pravděpodobně přijde ultra-jednoduché právo šaríja z roku 0 dle Hidžry, které teprve ukáže "vládu tvrdé ruky". Hrubě zjednodušeně : mohli jsme mít přísnou, demokratickou vládou řízenou policii, která by jednala tvrdě a na základě srozumitelných volbami potvrzených pravidel by gaunery trestala pendrekem - toto jsme kvůli "lidských práv" odmítli - takže dostaneme hlídky bosých mudžáhedínů v prostěradlech, neholených a s holemi, podléhajících nejasným rozkazům místního negramotného imána....

S krokovými motory dobrého robota nepostavíte.

18. července 2017 v 5:29 | Petr |  Roboti
Při psaní článku o tom, že navzdory snům o "nekonečné rychlosti" technické evoluce během technologické singularity - tato poběží maximálně tou rychlostí jakou "umělá inteligence" stihne své nápady testovat jsem se opět zamyslel nad mým oblíbeným tématem - zvířátka jako roboti a roboti jako zvířátka.

Tedy co je potřeba k přežití hmyzu - nějaká čidla ( často dosti vyspělá ) která detekují důležité věci - něco málo světa okolo, potravu, sexuální partnery, predátory a jiná nebezpečí. Takový brouk, který má mozek zvíci 1 / 100 000 velikosti lidského nepotřebuje produkovat filosofické traktáty. Někdy stačí i brutálně jednoduchý datový procesing na principu "taxe".

Příklad "fototaxe" - svítíte li hmyzu do levého oka - pravé nožičky kmitají rychleji - to je "pozitivní fototaxe" neboli "cesta za světlem". Jiste jě vám jasné, že existuje i "negativní fototaxe" kdy svícení do levého oka vede k rychlejšímu kmitání levých nožiček a brouk se tím odvrací od světla. Totéž reakce na chemické podněty alias "chemotaxe" na jejímž principu : "čmuchání feromonů" levým a pravým tykadlem často funguje sex. Jestli vám to připadá primitivní vězte, že "psí čenich" má jen tři rozdíly oproti lidskému
  1. Je mnohem citlivější
  2. dovede lépe pracovat s nepatrnými rozdíly intenzity pachů ( běžela srna zleva doprava nebo zprava doleva
  3. psi dovedou čichat každou nosní dírkou zvlášť - tedy vnímají rozdíl pachů zleva a zprava a na tomto jednoduchém pricnipu "pozitivní divočáko-taxe" naženou pánečkovi nedělní oběd.
Jasné ? V čem je tedy problém ? Máme brouka, který má vysoce sofistikovaná čidla, brutálně jednoduché plánování chování často na principu nejprimitivnějších reflexů a potom musí mít vysoce rozvinutou motoriku. Jinými slovy - na nalezení partnerky stačí chemotaxe založená na pár desítkách neuronů - problém je jak na cestě neupadnout, umět se převrátit ze zad zpátky na nohy, nikde se do ničeho nezamotat, neutopit se atd. ERGO brouci jsou postavení takto : velice pečlivě konstruovaná čidla, primitivní ( až nulové ) plánování trasy a pečlivě řízená motorika.
To je prakticky zrcadlově obráceně než to dělají inženýři robotici, ale pro naprosto důkladné objasnění probereme ještě situaci u člověka. "Výpočetní výkon" na jednotku plochy mozkové kůry se zdá být konstantní - ergo jak velká oblast mozku řídí danou funkci tak velký výpočetní výkon teto funkci "matička evoluce věnovala". Jasné ?

Proto mrkněte na obrázek mozku. Červeno-modře vybarvené oblasti jdoucí od středu šikmo dozadu jsou hlavní motorické a senzitivní oblasti mozku, které ohraničují "centrální rýhu" Kouzlo je v tom, že veškerá mozková hmota, co je od centrální rýhy dozadu se věnuje různým levelům analýzy dat z čidel - neboli smyslovému vnímání. Naopak VEŠKERÁ mozková hmota která je od centrální rýhy směrem dopředu se věnuje různým levelům plánování a řízení pohybu. Podíváte li se na obrázek zjistíte že "centrální rýha" se takto nejmenuje nadarmo, protože děli mozek na přibližně stejně velké poloviny. STEJNĚ VELKÉ - neboli analýze dat věnuje mozek stejnou kapacitu jako plánování pohybu.

Teď rozkliněte zdrojové texty posledního software vašeho posledního robota a spočtěte kolik řádek kódu se věnuje čidlům a plánování a kolik se věnuje řízení pohybu - a pak mluvte ! Právě proto různé "obezličky" které robotikům umožňují ignorovat důkladné řízení pohybu vedou k zaostalosti robotů a de-facto vedou k "Moravcovu paradoxu" - jakože krokovými mototy ( bez zpětné vazby ) řízený CNC obráběcí stroj, nebo 3D tiskárna je "táákhle" přesnější než člověk, ale jen do té doby dokud se nepokazí a není třeba povolit tu "zatraceně špatně přístupnou" matičku vzadu vlevo dole. Kvůli takovým matičkám - nedostupným rameni se 3 krokovými motory zatím nemáme roboty-opraváře, ze stejného důvodu nemáme robotické zdravotní sestry, robotické pradleny, robotické kuchařky, robotické automechaniky a spoustu dalších, které skutečně budeme mít asi až "konstrukci robotů převezmou roboti", kteří nebudou líní dát robotickému chapadlu 100 kloubů 100 motorů a 100 jader procesoru řídících jejich pohyb.

Na závěr Historka č. 1. amatérský malíř a pastýř ovcí Giotto di Bondone žádal o zakázku na portrét papeže Bonifáce VIII. když se papežovi zástupci ptali proč bychom měli dát zakázku vám - nýmandovi ze salaše - vzal uhel a na stěnu namaloval kruh, který byl tak přesný, že ani přineseným kružítkem nezjistili žádnou měřitelnou odchylku - tak zakázku dostal a pak mnoho dalších a dnes je znám jako jeden z prvních malířů, kteří zcela realisticky namalovali Haleyovu kometu jako "Betlémskou hvězdu" na stěnu kaple Scrovegni v Padově.

Historka č. 2. u prvního robota jsem chtěl předvést jak "dělají motoriku" biologicky vzdělaní konstruktéři robotů - tak jsem vyrobil ultra složitý software, který jezdil robotem po hladce navazujících úsecích parabolických oblouků - a v kategorii "volná jízda" na robotickém dni roku 2005 se mi dostalo komentáře : "naše kočka taky umí kličkovat po místnosti". Neboli Moravcův paradox podporuje sám sebe. Nezanedbatelné množství veřejnosti a pravděpodobně i nezanedbatelné množství kapitánů průmyslu si myslí že "i blbé zvíře se umí pohybovat plynule", ale "cukání po zubaté čáře", silou krokových motorů, bez zpětné vazby, to vyžaduje "opravdového robota" - což mimochodem naznačuje, že robotická motorika se jen tak nezlepší a to ani tam, kde by k tomu byly podmínky, jako třeba u robotů od Boston dynamics v soutěži "DARPA robot challenge".

Co bude, když nic nebude ?

11. července 2017 v 5:24 | Petr |  Filosofování
Pozorní čtenářové na tomto blogu jistě postřehli neformální seriál "Technologie XXXXX nebude", a přestože komentáře jsou ( a zůstanou ) kvůli psychopatickým jedincům vypnuté, občas ke mně dopluje nějaká reakce typu : "když nic nebude tak ať Kubáč řekne, co podle něj tedy bude"... Tento požadavek mě donutil hluboce se zamyslet nad "pozitivní vizí budoucnosti". Předtím než probereme MOJI pozitivní vizi. Bylo by dobré zmínit se o tom, co mi vadí na pozitivních vizích budoucnosti TĚCH OSTATNÍCH.

Jako obvykle bych mohl zmínit vojenské pravidlo, že "každý plán ( vize ) přestává platit okamžikem prvního kontaktu s realitou" a tím skončit, ale to by mi asi čtenářové nerozuměli, proto je třeba věc probrat. Začal bych seznamem modelových příkladů, které mě vždy zvednou ze židle :
  • Extrapolace až za hrob. Příklad : Za posledních 20 let stoupla účinnost ( špičkových ) solárních panelů z 8 na 40% tedy 5x znamená to že za dalších 20 let stoupne opět 5x, ze 40% na 200 % ? K omylům ( lhaní ) tohoto typu svádí moderní elektronika která neustále mluví o exponenciálním "Mooreovu zákonu" aniž by zmínila jak rychle se blížíme k fyzikálním limitům technologií, které používáme. Prostě a jednoduše když letadla za 50 let vývoje začala lítat rychleji než zvuk - rakety budou za dalších 50 let lítat rychleji než světlo - žejo ? Tento fenomén zvaný zákon klesajícího marginálního užitku není populární, protože naznačuje, že po desítkách let vývoje určitým směrem dostaneme za stále větší práci ( a prachy ) stále menší zrníčka žádoucího výtěžku. Kardinálním nesmyslem pak je "jetí ve stejných kolejích" dotovat z daní. Jinými slovy : jsem si 100% jist, že zatímco "grantové agentůůry" jsou zavaleny žádostmi "ne-tak-zcela-úplných-podvodníků", opravdu převratné věci se mezitím horko těžko rodí v zaprášených cimrách outsiderů, které "pan profesor nemá rád".
  • Částečně podobné předchozímu je nerespektování "kruhové kauzality" - tedy že akce budí reakci, která pohltí ( převážnou ) část účinků akce. Přiklad - Euroúředníci chtěli ušetřit 80% elektřiny na svícení, proto zakázali klasické žárovky ve prospěch lobbingu firem Osram a Philips 5x úspornějších rtuťových výbojek ( zářivek ) a LED světel. Dostavila se úspora ? Nedostavila, protože lidi nahradili jednu žárovku třemi úsporkami a přestali se omezovat ve svícení. Tento fenomén je též nazýván Peltzmanův efekt. Úloha k procvičení : Co by se stalo s průměrnou dobou cesty do práce, kdyby doprava zrychlila 2x ? ( Odpověď : Nic, jen sádrokartonové satelitní čtvrti by rostly do 2 násobné vzdálenosti od měst. )
  • Nerespektování zákonitostí lidské psychiky. Pokud se sám rozhodnu dělat tu a tu práci, nebo používat tu a tu technologii - nic se neděje, pokud stejné rozhodnutí za mně udělá strana a vláda.... rodina... manželka... tchýně... umělá inteligence... Evropská unie - nebudu s jejich rozhodnutím spokojen a pravděpodobně budu mít tendenci demonstrativně dělat něco jiného, i kdyby to bylo horší než vnucené "optimální řešení".
A tak dále a tak podobně. Pokud čtete o nějaké "vizi budoucnosti", která je zamořena chybami tohoto stylu - co si můžete myset jiného, než že "fenomen XXXX nebude fungovat" podle představ svých autorů ?!
Zbývá samozřejmě otázka co tedy fungovat bude. Vzhledem k výše zmíněnému vojenskému heslu je čestné přiznat, že nevím. Některé z mnou vysmívaných technologií "které nikdy nebudou" pravděpodobně částečně budou, tím se ovšem situace ve společnosti a na trhu změní tak, že jiné technologie, které dnes považujeme za "100% motor budocnosti" pravděpodobně nebudou, nebo ne v té formě, jak se to dneska jeví.

Tedy futurologie dle Kubáče :
  1. Ve společnosti převládnou techno-idioti - buď tedy myšlenkoví potomci Matěje Stropnického, kteří z terasy rodového zámku tatínkovy vily budou chtít velet hnitím biomasy poháněné ekonomice pro plebs. Nebo naopak nerealističní techno-optimisti, kteří budou prohlašovat : "kreativní třída" na 3D tiskárně vytiskne rakety, které "smart dust" vynese až na Venuši, kde si budeme lebedit - každý chlap s 3 robotickými milenkami.... V obou těchto případech patrně budoucnost bude úplně jiná, silně primitivní, hnaná zaprášeným solárem a rezavou benzínovou elektrocentrálou, s korupcí, nemocemi a státním útlakem - přibližně jako civilizace, kterou už dnes můžeme vidět na trase Gaza-City - Bagdád - Lahaur - Bangalore.
  2. Ve společnosti převládnou techno-realisti ( Kubáčovského typu ;-) ) Avšak nepodaři se ( budou politicky zablokovány ) některé zásadní technologické průlomy. Zejména tedy mám na mysli jadernou a termo-jadernou energetiku verze 4, 5, 6, a další. V takovém případě nás patrně bude čekat něco jako mnohem chudší, chaosem zmítaná verze dnešního Německa.... Vyjde slunko a vy rychle utečete z "pracovní porady galaktického významu" abyste smartfounem dálkově zapli doma pračku, protože celý minulý týden bylo zataženo - tudíž domácí solár nedodal dosti proudu a vy máte poslední čisté slipy.....
  3. Převládnou techno realisti a podaří se zásadní technologické průlomy - teprve pak nastane ten pravý techno optimismus - syntetickým buthanolem hnané auto vás doveze na kosmodrom, odkud poletíte ( syngtetickým buthanolem hnonou raketou ) do práce v pásmu asteroidů - těžit kovy vzácných zemin, a odtud na dovolenou na ( terraformovanou ) Venuši - prohřát kosti a zaskotačit s 3 robotickými milenkami.... Ve skutečnosti to takto optimistické ještě dlouho dobu nebude, pokud vůbec. Nicméně je dobré si uvědomit, že dostatek energie znamená dostatek civilizace a i příroda se chrání lépe, když nemusíte ve stylu ekologických neziskovek, lidem nabízet "(ne)-dobrovolnou chudobu", ani těžit veliké masy masy "energeticky řídké" suroviny kvůli energii. Příklad : přírodu na Ostravsku zachránila těžba uhlí !!! Před rokem 1840 tu byly holé Beskydy bez jediného stromu - všechny lesy totiž padly za oběť před-uhelnému hutnictví !!
Co se pravděpodobně bude realizovat :
  1. Lokální zemědělství - místní bio-farmy, hydroponické a akvaponické pěstování zeleniny přímo ve městech, drobné zahrádkářství a samozásobitelství oproti minulosti silně usnadněné elektronikou typu Arduino / RaspberryPi / Internet věcí. Nezanedbatelným argumentem pro malo-zemědělství bude sestupný trend kvality "krmiva" vyráběného velko-zemědělstvím.
  2. Lokální energetika - soláry na střeše domů přece jenom nakonec ( částečně ) budou - když už pro nic tak jako zdroj energie pro různé klimatizace, bojlery , čerpadla, pračky a jiné spotřebiče, které stačí zapnout "když zrovna svítí". Nezanedbatelným argumentem pro "vlastní" solární panely bude i chaos ( ve smyslu výpadků i deformovaných cen ) který do energetické soustavy vnesou "soláry těch druhých".
  3. Rozdělení celé výroby zboží na dvě "filosoficky odlišné" kategorie - hromadně vyráběný asijský šunt ( stále klesajicí kvality ) a místní polo-zakázkovou "výrobu s příběhem" kdy majitele fabriky budete znát a taky za výrobek budete ( dobrovolně a rádi ) platit násobně více než za šunt, jenom proto, abyste měli možnost "panu továrníkovi" za případný zmetek v hospodě vynadat. Paní Kubáčová například už dnes nosí ručně šité boty, které lze u "paní ševcové" objednat jen jednou měsíčně během 5 minut, než se její e-shop zase na měsíc beznadějně zahltí objednávkami z celé republiky.
Co se pravděpodobně nebude realizovat :
  1. Lidská super-inteligence a spojení člověk-umělá inteligence-internet. Důvod : co by Facebookem otupělé mozky mohly takovému "partnerství" nabídnout ?
  2. Nepodmíněný základní příjem - zejména ne ve verzi kdy by člověka uživil zcela bez práce : Jděte do místního ghetta a koukněte jak to tam vypadá. V ghettech totiž evropské sociální státy už "nepodmíněný příjem" dávno vyplácejí. Taková idea je dobrá pro nezaměstnaného "kreativce", který si honí ego řečmi o "neziskových projektech, které změní svět". Zbytek populace je nutné ráno vypráskat z pelechu do práce - jinak budeme mít města zamořená alkoholem, drogami, právem šaríja a kriminalitou.
  3. Úplná robotizace výroby - viz předchozí bod - až začne jít do tuhého ( už začalo ), státy začnou omezovat sociální výdaje - lidi budou muset omezovat spotřebu roboticky vyrobeného zboží.
  4. Úpná globalizace obchodu - každý stát bude postaven před dilema zdali je pro obyvatele lepší koupit patery samorozpadávací čínské hadry za ( státním dluhem financované ) sociální dávky - nebo jestli je lepší zavést cla, nahnat lidi do práce i kdyby to znamenalo jen jedny kvalitní šaty domácí výroby za těžce vydělané peníze....
Před závěrem je nutno poznamenat, že existuje i pesimistická varianta - pokračování současného stavu státního řízení každého prdu na sub-atomární úrovni. Tato varianta hrubě omezuje volnost v konání každého člověka. Zvyšuje startovací náklady - tedy s malým nápadem, který nezaplatí ani náklady na EET se nevyplatí začínat a kde není malý projekt, nebude ani velký. Příklad : vznikl by Google kdyby "korporátní hlídači" Babišovského typu "drtivě zregulovali" Brinna a Page už ve stadiu nic nevynášející pokusné serverové farmy na kolejním pokoji ? Navíc státní regulace a zejména "státní podpora vědy" hrubě narušují zpětné vazby a vedou k vytváření "technologií pro těžbu grantových peněz" nikoliv pro užitek veřejnosti.

Tedy hlavním závěrem dnešní pohádky budiž : nevím jaká optimistická budoucnost nastane a jestli vůbec, ale jsem si naprosto jist, že bez svobody konání a zachování zpětných vazeb to bude jen chudoba a nezaměstnanost v prašné zbídačené krajině + nějaké ty mediální řečičky, že tak to musí být, neb jsme vlastně "skrytě" na špici vývoje, mezi ostatními státy, které šly stejným směrem a jsou taky v pr......

Nejasnosti kolem obnovitelnosti.

4. července 2017 v 5:48 | Petr
Sluníčko je typická "hvězda hlavní posloupnosti", která je klidná, stabilní a miliardy let termojadernými reakcemi "spaluje" vodík na helium. Helium je těžší ( hustší ) než vodík, proto klesá do středu Slunce, kde postupně roste hustota i teplota hmoty, až se v určitém okamžiku helium "zapálí" a začne se přeměňovat na uhlík, který klesá do středu, kde roste teplota až se uhlík s heliem začne spalovat na kyslík, který klesá do středu, kde roste teplota , až se kyslík spaluje na křemík, který klesá do středu, až se křemík začne spalovat na hliník a dalšími vedlejšími reakcemi na všechny chemické prvky až po železo. Kouzlo je v tom, že první fáze z vodíku na helium trvá několik miliard let, ale spalování těžších prvků za vysokých teplot je postupně rychlejší a rychlejší, tepelný výkon Slunce ke konci jeho existence exponenciálně roste, tím roste velikost jeho atmosféry, až "červený obr" spálí blízké planety včetně matičky ZeměKoule. Poslední křečí termojaderných reakcí těžkých prvků Slunce odhodí tuto obrovskou atmosféru a uvnitř zbyde super hustý, super zářivý, avšak chladnoucí bílý trpaslík, který vyčerpal termojaderné palivo.

Touto logikou vzato i Slunci jednou "dojde šťáva", proto žádné "obnovitelné zdroje" energie neexistují. Na druhé straně máme před sebou ještě několik miliard let "poklidného Slunce" takže vlastně není třeba se tak úplně strachovat, že jakékoliv naše potomstvo žijící v dohledné době by mělo problémy s nestabilitou energetické produkce ze Slunce. Tím vznikl ekologický koncept "obnovitelných zdrojů" energie - tedy situace, kdy energie je v souvislosti s lidským měřítkem tak mnoho, že se takový zdroj zdá "nekonečný" a může se využívat neustále.

Jenomže tahle idea má své mouchy. Příklad : "přílivové elektrárny" - vím, že existují zatím spíše teoreticky, ale využívání energie přílivu a odlivu je vlastně přeměna rotační energie ZeměKoule na elektřinu. Pokud by se takové elektrárny rozšířily, mohla by se časem rotace Zěmě a celá "dynamika" soustavy Slunce - Zěmě - Měsíc stát nestabilní. Myslíte sí, že mi hrablo a vidím trávu růst ? Otázka poruch rotace Země je svým principem stejná jako otázka zdali baron Rothschild, když po roce 1830 otvíral ostravské černouhelné doly, tušil o produkci oxidu uhličítého a o "globálním oteplování" ?

Zdá se tedy, že některé obnovitelné zdroje energie nejsou tak úplně obnovitelné. Pak tady máme další příklad a to je geotermální energie. Island je chválen za své - sopečnou činností hnané - elektrárny. Jaký je jejich mechanismus : voda se tlakem pumpuje do hloubi zemské kůry, kde je teplem roztaveného magmatu ohřívána tak, že pak stoupá zpět jako horký geotermální pramen. Kde se bere teplo ? Stoupá ze zemského pláště. Co ohřívá zemský plášť ? Rozpad radioaktivních prvků zejména Thoria, Uranu a v menší míře Draslíku.

Počkat Rozpad Thoria a Uranu, který žene geotermální elektrárny na Islandu je "obnovitelný zdroj", zatímco rozpad Thoria a Uranu v jaderných reaktorech je "neobnovitelný zdroj" energie ? Proč tomu tak je ? Protože Brusel řekl !? Protože parní gejzíry v ledové krajině vypadají estetičtěji než pára stoupající z chladicích věží, po kterých lezou feťáci z ekologické neziskovky ? Jinými slovy : pokud radioaktivita zemského jádra a pláště udržela uvnitř zeměkoule vysoké teploty celé 4 miliardy let, pravděpodobně je radioaktivních materiálů dosti i pro prakticky neomezeně dlouhé provozování dnešní konvenční jaderné energetiky.
Ano je to tak - "obnovitelné zdroje" energie je politicky motivovaná mlhavá kategorie bez zakotvení v realitě jako jakákoliv jiná definice prosazovaná dnešní politickou třídou. Odtržení Kosova je OK, odtržení Krymu a Sudet je BAK BAK .... Islandské geotermální Thorium je OK. Indické Thorium v pokusném reaktoru je BAK BAK, atd.....

Na závěr poslední "obnovitelná" pozoruhodnost. Lithium je jediný prvek, který kvůli malému a lichému počtu protonů nevziká termojadenými reakcemi ve hvězdách ve větším než stopovém množství. Lithium stejně jako prvky těžší než železo ( třeba Uran ) vznikají téměř výlučně při výbuších supernov. Proto je Lithia v zemské kůře nepatrné množství kolem 17 miliontin - PPM - part per milion. Uranu jsou 3 miliontiny a Thoria 7 miliontin. Proč to srovnávám ? Přestavte si rok 2100 - v Česku aktivně jezdí ( odhadem ) milion elektromobilů ( což je 20% z dnešních 5 milionů "oficiálně registrovaných" aut ). Každý elektromobil potřebuje do svých baterií kolem 50 kg lithia. To je 50 000 000 kg neboli 50 000 tun lithia. Pokud předpokládáme 10% obnovu vozového parku - je to 5 000 tun lithia každý rok. Hrubým odhadem roční spotřeba ( všech včetně tepelných ) energií v ČR je 1,8 * 1018 Joule pokud by CELÁ tato potřeba byla kryta jadernou energetikou znamenalo by to spotřebu 760 tun uranu. Poměr 5 000 tun lithia : 760 tunám uranu téměř přesně odpovídá poměru výskytu těchto prvků v zemské kůře. "Obnovitelné" lithium je tedy stejně vzácné jako "neobnovitelný" Uran. ( A to jsem počítal Uran "na všechno", ale lithiové baterky jenom pro automobilismus )

Nechci šířit žádné paranoidní teorie. Jenom znovu připomínám rozdíl mezi skutečnými technologiemi, které ( radikálně ) mění svět kolem nás a polo-technologiemi, které obaleny "vědeckou hantýrkou", Euro-úředníky a Euro-dotacemi udržují, nebo dokonce zhoršují současný "status quo"..... Proto si nemohu odpoustit poslední příklad : Čína je největší výrobce neodymových magnetů na světě. Kdyby se čínské Thorium, které je odpadem při těžbě Neodymu spálilo v jaderných elektrárnách, pokrylo by VEŠKEROU energetickou spotřebu ZeměKoule. Pápá spalování ropy, pápá ropou placení terorističtí mohamedání, pápá báťuška Putin, pápá ten komunistický blázen ve Venezuele, pápá ropou placené Norské Fondy. Pápá produkce CO2, Pápá "Pařížská smlouvo", pápá ekologické dotace, pápá ekologické neziskovky - proto to nikdy nebude. Proto Čínani vylívají Thoriové soli do řek a my ostatní se třeseme, aby "obnovitelná" ( solární, větrná ) energetika nepřivedla ( dotacemi ) ekonomiku na buben nebo neudělala "blackout" přes polovinu Evropy.

Poznámka při druhém čtení : "Čínské thorium" sice existuje, ale je to "příklad". Neznamená, že "pokrok" vyžaduje, aby Karel Alzheimer Schwarzenberg, nebo jiný bafuňář, vstoupil do Komunistické strany Číny, jinak jsme potmě. Největší ložiska Thoria jsou ve "slušných státech" - v Indii, Austrálii, USA a Kanadě, každé jedno z nich se zásobami pokrývajcímí celosvětovou spotřebu na stovky let, nemluvě o tom, že každá žula kdekoliv na světě obsahuje tolik Thoria, že dlažební kostky od vás z Dupy nad Labem - "spálené v jaderné elektrárně" dají více energie než uhlí o stejné váze.

Poznámka při třetím čtení : jak je možné, že Uranu, kterého jsou v zemské kůře 3 PPM je "málo" zatímco Thoria, kterého je 7 PPM je "nespotřebovatelně mnoho" ? Pricnip je v "nešíření jaderných zbraní" tedy místo abychom z uranu 238 kterého je 99,3% vyrobili Plutonium 239 a to spalovali v jaderných elektrárnách - spalujeme jenom 0,7% Uranu 235 a těch 99,3 % zatím skladujeme jako odpad. ( Američani z něj alespoň dělají protitankové střely ). U Thoria žádných 0,7% spalitelného Thoria není - tam je jediná možnost přeměnit v "plodivém" reaktoru Thorium 232 na Uran 233 a ten pak spálit. ERGO shrnuto díky politickým tlakům využíváme ze 3 PPM přírodního Uranu jen 0,7% a místo toho každý muž žena i dítě platí ze svých daní 2618,50 kč ročně na "energetické polotechnologie".

Jasné ?

Smart technologie 18.století

27. června 2017 v 5:33 | Petr |  Filosofování
Manželka má nalepovací "turistický deníček" takže v poslední době jsme objeli spoustu zapadlých památek, o jejichž existenci nemá nikdo tušení, ale "jsou za něj tři nálepky do deníčku" ( za zámek za zahradu a třeba za historickou kašnu ). Takhle jsem objevil spoustu zapadlých sídel venkovské šlechty - třeba zámek Raduň, který od 14. století do roku 1949 sloužil jako zámek, pak do roku 1971 jako sklad, mateřská školka, zdravotní středisko, klubovna zahrádkářů atd... a od roku 1971 se dodnes přestavuje zpátky na zámek.

Zámky, co část své existence byly kravín mítního JZD mají často problém s "mobiliářem" - jakože co nebylo zazděné se za bolševického plenění rozkradlo a teď se dají návštěvníkům ukázat leda tak holé zdi. Aby se holé zdi neukazovaly často se sežene nějaký "historický mobiliář" alias starý nábytek často z půd okolních venkovských stavení ( kde obvykle leží ty ukradené kusy ) a taky se exponáty mezi zámky různě vypůjčují atd. Tímhle postupem často uvidíte věci nevídané, které by se tradičním muzeům zdály málo nóbl.

Například jsem v jedné expozici viděl kartáček na zuby z přelomu 18. a 19. století. Štětiny nebyly nylon jako dneska, ale opravdové štětiny z jezevce, což se zdá dosti nechutné. Zajímavější než štětiny byla ta rukojeť, do které jsou štětiny zašité, která byla ze slonoviny, vykládaná "zlatem, stříbrem a drahým kamením". Věcí podobného typu uvidíte na zámcích spoustu, princip vždy stejný : z hlediska funkce mizerné, avšak bohatě zlatem vykládané.
Pokud se nad tím zamyslíte - moderní kartáček Spokar za 19 kč se štětinami z nylonu a rukojetí z ABS je vlastně daleko lepší a hodnotnější než slonovinový zázrak 18. století. I oni mohli udělat rukojeť z tvrdého dřeva bez ozdob a takhle by vlastně byl kartáček lepší už ve své době, ale z nějakého důvodu to neudělali. Když začnu fantazírovat dovedu si ten mechanismus docela jasně představit. Výrobce kartáčků musel kromě funkce nabídnout ještě nějaký marketing, "image značky" pocit exkluzivity, pocit, že knížepán strká do huby "technologický vrchol doby". Kartáček s dřevěnou rukojetí by byl jistě o něco lepší, ale šlechta by jej nepřijala a našla by na jeho funkci tisíce vad, které ten ze slonoviny s "drahým kamením" určitě neměl.

Muselo uplynout 200 let aby nános nepodstatností opadl, a zůstala holý, ale hodnotný funkční základ. Samozřejmě pohled na "prakartáček" vzbuzuje otázky co z naší techniky je "hodnotný základ" a co je "drahé kamení" které časem opadá virtuálně i fyzicky. Dosti často si hraju na představu roku 2200 a co z dnešní techniky zůstane ve formě dokonale optimalizované funkční účelnosti a co nakonec "vezme čert". Dnešní "smart-všechno" výrobky k takovým úvahám přímo provokují.

Ještě poslední otázka proč se rozčilovat nad "načinčaností" a zbytečnými kudrlinkami dnešní technologie. Napoví příklad z 18 století - kdyby hodináři tehdejší - relativně mizerné - hodinové stroje nevykládali zlatem, stříbrem a drahým kamením a místo toho bádali nad vysoce přesnou výrobou ozubených kol - mohli jsme mít jednoduché, ale kvalitnější hodiny třeba o 50-100 let dříve. Proto je na zvážení zdali dnešním techno-blbostem, které odvádějí od podstaty věci tleskat, nebo je považovat za neškodné, nebo se stavět proti nim, zejména když dnešní civilizace nemá před sebou 200 let poklidné existence na zapadlém venkovském sídle.

Neuspokojená potřeba utrpení ?

20. června 2017 v 5:22 | Petr |  Svět okolo
Agent Smith v Matrixu říká Morpehovi : "Věděl jste, že první Matrix byl stvořen jako dokonalý lidský svět, kde nikdo netrpěl a každý měl být šťastný ? Byla to katastrofa ! Nikdo program nepřijal. Přišli jsme o celou generaci. Někteří mysleli, že nemáme jazyk pro naprogramování vašeho světa, ale já myslím, že lidská rasa definuje svou existenci skrze bídu a utrpení. Vaše primitivní mozky nesnesly dokonalý svět, který vnímaly jako sen, ze kterého se chtěly probudit...."

Hmmm ?? Víte jak probíhá preventivní kontrola babin, které se vyléčily z leukémie ? Jaký je krevní obraz ? A co diferenciál ? Co lymfocyty ? Modřiny se dělají ? Dušná nejste ? Nohy otékají ? Tak ještě prohmatáme uzliny ! OK - kontrola za tři měsíce - objednejte se v sesterně. DALŠÍ !!! 5-7 minut a není co řešit. Po 4 takových babinách, které si na nic nestěžují, neb slezly hrobníkovi z lopaty přijde nápadně dobře oblečený borec na hranici třiceti a čtyřiceti let : "Doktore !! Něco se se mnou děje : Po divoké noci v baru s Tequilami a RedBully jsem ráno běžel na Lysou Horu, ( 10 km do kopce, 1 km převýšení ), cestou jsem promokl na kost a když jsem doběhl domů - celé tělo mě bolelo, celý zbytek neděle, až se mi mladá přítelkyně posmívala, že už jsem starej. Nevím co mi je, ale cítím, že už to není jako ve dvaceti." Tak začnete s borcem opatrně vyjednávat jakože : "Uděláme základní vyšetření, která ( pravděpodobně ) neukážou nic a pokud nenarazíme na nějakou hrubou patologii je nutné včas přestat pátrat, protože příliš podrobné vyšetřování zdravých lidí na sub-atomární úrovni prudce zvyšuje pravděpodobnost poškození pacienta zbytečnou léčbou nezávažné / neexistující choroby". Po více než hodině ( během které byste zkontrolovali dalších 10 spokojených babin vyléčených z rakoviny ) muž celý nespokojený odchází domů, že jako přijde na kontrolu "s výsledky", ale spíše vypadá, že půjde hledat "jiného specialistu", který bude mít lepší klíč na jeho problémy.....
Umírající
Tedy obecně vzato až do 70. let 20. století - si každý dospělý pamatoval nějakého příbuzného, který dostal strašlivou chorobu, třeba zápal plic před érou antibiotik a na tu dlouhé týdny v hrozném utrpení pomalu umíral. Nebo příbuzné zabité ve válce, nebo sourozence zemřelé v kojeneckém věku. Dnes jsme z tohoto hlediska dosáli "dokonalosti prvního Matrixu". Nikdo zásadním způsobem netrpí a dokonce spousta lidí nikdy - skutečně trpícího - ani neviděla. Agent Smith měl zjevně pravdu, protože lidská mysl začíná spojení s realitou, bez dostatečného utrpení, postupně odmítat. Příklad : dovedete si představit jak po II. světové válce ( tehdy mladí ) lidi, co jediní z celé rodiny vylezli živí z koncentráku bojují za nějakou typicky dnešní "galakticky důležitou" kravinu jako "zvířecí práva laboratorních zvířat" nebo "záchody pro třetí pohlaví" ?

Zbývá jediné a to vysvětlit mechanismus tohoto fenoménu : V robotice i v neurovědách jsme probírali, že čidla, aby byla užitečná pro různé intenzity signálu, musí mít regulovatelný práh citlivosti. Pokud dlouho nepřijde žádný podnět čidlo ( receptor v mozku ) prodělá zpětnou vazbou "UP-Regulaci" ve smyslu zvýšení citlivosti, nebo zvýšení počtu receptorů. Pokud opravdu dlouho nepřijde závažný podnět zvýší se citlivost čidel tak, až normální a běžné podněty začnou způsobovat - silnější než normální - reakce. Odtud dnešní "přecitlivělost na každou kravinu".... Boj Evropské unie za zakřivení banánů a okurek. Hyper přecitlivělost každého na každý náznak "porušení jeho práv", nebo hysterický boj proti každému náznaku "špatného chování" od "xenofobie a rasismu" po párek v rohlíku ve školním bufetu. Mnohé z těchto těžce vnímaných křivd vůbec neexistují a jsou jenom šumy přecitlivělých receptorů v našich mozcích.

Ještě před 50-60 lety měl každý příbuzného, který zemřel v horečkách, blouznění za strašlivých křečí a na jeho pohřbu došlo k "resetu" příliš citlivých receptorů. Proto lidi neřešili žádnou z moderních blbostí, protože "žiju, mám co jíst, kde hlavu složit a nic mě nebolí". Je to málo když západní civilizace nabízí ( skoro všem ) právě toto ? Je to "nechutný bazál" nad který musí "ezotericky orientovaná" populace "transcendovat" a vymyslet si boj a utrpení z nepřítomnosti extra hajzlíků pro 0.03% transsexuálů ?

Na druhou stranu - navzdory bordelu, který odpuzuje od práce ve zdravotnictví - nemohu dostatečně poděkovat za tu příležitost přivést pár beznadějných pacientů ( v dobrém ) "do hrobu", protože moje receptory jsou resetovány na dva životy dopředu. Až mám neblahý pocit, že když na lidičky, co "kvůli ničemu" křičí a hrozí pěstičkami reagujete ve stylu "snad nebude tak zle" - mají vás za hrubiána a cynika, protože je dráždí, že jejich problémy považujete ( právem ? ) za nicotné.

Nepřeju žádnému příbuznému nikoho z nás strašlivou smrt, "pro poučení ostatních", ale z pozice člověka, který vzdáleně "čichl" k utrpení, přemýšlím jak předat takovou zkušenost ostatním, kteří řeší gigantické problémy, že "ve čtyřiceti to není jako ve dvaceti". Otázka je jestli takovou zkušenost lze sdílet a přitom nikoho nezatáhnout do skutečného utrpení a skutečné mizérie, která je vždy blíže než jsme ochotni připustit.

Další články