Strach a hnus na noční ambulanci.

14. června 2012 v 3:07 | Petr |  Příroda
Jistě jste si všimli, že organizace současného světa je svým způsobem "zrcadlově obrácená" - firmy jsou plné duchaprázdných existencí mechanicky jednajících podle ISO zatímco zkušení praktici ve věku po 50 letech sedí jako "neperspektivní" doma na podpoře a celému tomu velí mladý muž typu "neviem písat neviem čítat ale vojnu ti viem spravit", který má 25 let, MBA a panu předsedovi lezl dostatečně do zadku...

Zdravotnictví je toho krystalicky čistou ukázkou. Začne vás v noci bolet na hrudi - voláte 155 a RZP vás odveze do nejbližší nemocnice na centrální příjem - jedná se o minuty, takže všichni jednají racionálně a s maximální erudicí...

HAHAHAHA !!! Která naivka si myslí, že to chodí právě takto ? Ve skutečnosti to chodí právě naopak. V celku i v detailech je práce dle zásad "zdravého rozumu" ve zdravotnictví trestána a to finančně i fyzicky. Jelikož jsem od roku 1998 na nočních ambulancích něco nasloužil - berte to jako smutný výčet smutných zkušeností.

Blud č. 1 Rychlá záchraná pomoc vozí ty nejtěžší případy: Z mé zkušenosti RZP vozí babičky, u kterých se nic nehoršilo, ale je jim v noci smutno a za leta marodění se naučily přesně "tu správnou větu" kterou mají říct operátorce na č. 155 aby ta podle svého ISO musela pro ně poslat sanitu. Měli jsme dokonce pacienta - alkoholika a bezdomovce, který dovedl "příznaky na hrudi" popsat tak barvitě, že jej RZP pravidelně vyzvedávala z hospod, když byl opilý tak, že se nemohl zvednout. Všichni věděli "o co jde", ale nikdo něměl odvahu mu na monitorované lince 155 říct "vy*** si voko vožralo". Takže RZP převážně vozí bezdomovce, hysterické neurotiky, které v noci probudilo "stráášné bušení srdce" a babky co si chtějí pokecat, zatímco nejtěžší případy jsou lidi, kteří sami přijedou tramvají "že je jim nějak divně".....

Blud č. 2 nemocnice mají zájem objasnit pacientovu diagnózu : nemocnice mají zájem diagnostikovat "finančně výnostnou" diagnózu. Pokud máte infarkt a změny na EKG - špitály se o vás porvou jako psi, protože jste "materiál" pro výnosný kardiologický byznys. Běda pokud jste stařeček se zápalem plic, močovou infekcí, dehydratací, nebo dokonce je vaše diagnóza nejasná, nebo nevýnostná - spadnete do kategorie "neperspektivních pacientů" a máte smůlu....
Blud č. 3 na vstupu do nemocnic jsou zkušení doktoři : Příjmové ambulance neskýtají žádnou možnost úplatku, a navíc se na nich musí makat, kromě toho "jdete s kůží na trh" - pracujete s diagnostickou nejistotou, se širokým spektrem možných diagnos, s mylnými (lživými) informacemi od pacientů, o kterých nic nevíte. Navíc to jsou lidi staří, dementní, sprostí, špinaví, opilí, narkomani (nebezpeční), psychotici (nebezpeční) , neurotici (úmorně otravní), agresivní romské klany..... Očekávali byste na tomto místě primáře nebo - staršího specialistu - seladona,který objíždí své tři výnosné soukromé ambulance a ve špitále je jen na nepatrný úvazek ? Ne tahle - z hlediska systému klíčová - místa se obsazují zásadně - za trest - těmi nejmladšími, těmi které nelze k ničemu použít, primář je nemá rád, měli průser, atd. - obecně doktory pro které je to "poslední štace, ze které není úniku"....

Blud č 4. Diagnosa rozhoduje o osudu pacienta : Viz bod 2 "neperspektivní pacicenti" a bod 3 "nevědomost hříchu nečiní". Jste 3 měsíce po promoci a 2 měsíce pracujete, víte, že máte "poslední 2 volná lůžka" a že máte "někde nahoře" staršího kolegu, kterého můžete "kdykoliv zavolat" pro radu, ale víte, že když to uděláte - dostanete (od něj) strašně vynadáno proč jej budíte, a když to uděláte vícekrát, stane se z vás šikanovaný otloukánek s pověstí blbce.... Vaše pozice je tak nizká, že ani sestry nechtějí "povlíkat postel", když chcete někoho přijmout. Budete se, v takové situaci, řídit stavem pacienta ? Navíc když jste většinu chorob, které diagnostikujete ani v praxi neviděl ?

Tedy shrnuji: Ve dvě ráno je čekárna plná nervozních lidí s nezávažnými potíženi. Sanity v rychlém tempu vozí další a další, kteří by v normálním nezkorumpovaném systému byli ošetřeni ve dne. Mladý lékař zoufale uvažuje, jak poslat stařečka i proti vůli urputného příbuzenstva zpátky domů, protože "nejsou lůžka". Jak napsat nález aby až jej budou číst pacientovi právníci - bylo naprosto jasné, že "nic se stejně nedalo dělat" a hlavně jak se obejít bez volání kolegy, konziliáře, rentgenu a laboratoře, protože ti všichni v noci často křičí do telefonu.

Přesto může jít o člověka na hraně života - snadno zachranitelného, kdyby věci fungovaly jak mají. Pokud mladý lékař pacienta poškodí - stejní kolegové, co neradi v noci vstávají, budou u znalecké komise nebo soudu cynicky tvrdit: "Že nebyly lůžka a nikdo vám nechtěl poradit - nás nezajímá - vždy se to dá "nějak" zařídit !!!"

Protože jsem už docela starý tak jsem jako "noční sloužící" byl docela nepříjemný, protože jsem se nezdráhal pronést do telefonu agresivní větu: "Pane kolego : mohu zapsat do chorobopisu, že jste paní odmítl vyšetřit (přijmout) ?" - takže jsem měl zlomek problémů, co mají mladí, ale na druhou stranu prohnilost celého zdravotnictví se při akutních přijmech do špitálu projevuje natolik, až jsem si uvědomil, že prací pro špatný systém jej činíme ještě horším a od loňska s nočními službami přestal....

Pacientům tedy důtklivě doporučuji - dodržovat návštěvní dobu jako na státní úřad v Praze - od úterý do čtvrtka od 9 do oběda - mimo tuto dobu choďte do zdravotnictví jen pokud jste několik dní předem objednaní, nebo pokud je pravděpodobné, že do 9 hodiny nejbližšího pracovního dne už nedožijete.
Rozhodně přes den nečekejte, "že to snad přejde" a pak v noci nevolejte 155, "protože to nepřešlo" - to je cesta jak se dostat do rukou člověku, který vaši chorobu v životě neviděl a starší kolega mu do telefonu radí "něco s ním udělej - já rozhodně nevstanu".....

Mladým kolegům pak doporučuju používat mou agresivní větu často a s úsměvem Josefa Švejka. Studovat diferenciální diagnostiku prvního kontaktu a zejména pakovat se z centrálních příjmů a příjmových ambulancí co nejrychleji někde do "výnosné soukromé ambulance". Proč riskovat vlastní existenci a nechat se cynismem systému tlačit do rozporů se svým svědomím ? Aby se ušetřilo na plýtvání jiných a celá zvrhlost zdravotnictví ještě chvíli vydržela - ohrožovat lidi ....?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama