Září 2012

Přesýpací hodiny, které jdou čím dál rychleji.

30. září 2012 v 4:59 | Petr |  Počítače etc...
Škoda, že si nevedu nějakou bibliografii, protože teď bych nutně potřeboval link na prorocký článek, který jsem četl už aspoň před 10 lety. Ten článek popisoval situaci v oblasti PC softwaru, kde pokaždé, když uživatelský interfejs dosáhne rychlosti Klasické Amigy, s procesorem 68000 na 8 MHz přijde nějaký jouda a vymyslí nějakou úroveň abstrakce která usnadní život programátorům, ale zato pozře nadbytečný výkon. JAko důkaz uváděl ECLIPSE což je IDE psané v intepretovaném jazyku - JAVĚ.

Osobně dráždím mládež, která prd pamatuje otázkou, proč jsme tak dlouho vydrželi s operačními systémy baz multitaskingu - jako je legendární a dnes už zapomenutý MS-DOS. Starci v mém věku odpověď znají, ale mladým musím napsat smutnou pravdu. Mutitasking jsme nepotřebovali, protože to jediné k čemu jej uživatel běžně využívá - to jest k přepínání programů z "lišty" na "celou obrazovku" a zpět bylo nahrazeno startováním programů, které byly schopny nastartovat rychleji než dnešní softwary překreslí obrazovku. V závěru MS-DOSu bylo standardem, že programy si pamatovaly poslední nastavení, takže když jste přepínali mezi MATem (textový editor) a Quattro pro (tabulkový kalkulátor - pro blondýny pra-EXCEL) byla odezva PC stejná, nebo lepší než dnes - s výkonem o mnoho řádů menším.

Když pozdeji přišel multitasking ve windows ten byl až do WIN95 kooperativní - takže všechny programy si předávaly procesor "dobrovolně" takže to byl vlastně zase MS-DOS akorát programy byly v paměti všechny najednou, což neslo nevýhodu že jeden spadlý program s sebou vzal všechny ostatní.

Pak přišly WIN95 které si hrály na preemptivní mutitasking dnešního stylu, ale to byla jen iluze, protože ten fungoval jen pro 32 bitové programy, kterých po vládě 16 bitových Widows 3.11 byla žalostná menšina.

Pokud to vezmeme reálně tak Microsoft vyrobil jen dva slušné operační systémy - Windows 2000, které jsou dodnes považovány za krále MS OS a pak - líbívou verzi téhož Windows XP, které byly opravdu tak dobré, že se jich dodnes nemůže zbavit.

Čím to je, že Quattro startovalo v roce 1994 za vteřinu a Excel dneska minutu a o Open Office (které je částečně v Javě) ani nemluvím ? Jsou to ty další "úrovně abstrakce" kdy dvacátá vrstva softwaru absolutně netuší co 19 vrstev pod ní vlastně dělá ?
Nebo je to tím, že všechno se dneska programuje objektově takže když napíšete
A := A + 3
Kompilátor vyhodí chybu, protože v objektové době jste měli napsat
SystemObjectInstance.A.Add (SystemObject.GetNumber (3))
(příklad jsem si vymyslel, ale takové zdrojáky se dnes běžně píšou).

No a samozřejmě přichází nepříjemná otázka - vyzná se kompilátor v objektovém kódu do té míry aby příkad 2 optimalizoval až na kód identický s příkladem 1 (když oba dělají stejnou věc). Protože naivním překladem objektového kódu vznikne mižmaš procedur dlouhých několik bajtů a skákání mezi nimi.
Je takovým mižmašem napsaný dnešní software ? Který ještě pro jistotou a pro "Easy portability" je napsán v nějakém skriptu nebo Javě ? Který běží na Operačním systému psaném stejným mižmašem ? Vědí programátoři (v Microsoftu), že výkon procesorů už léta (fakticky) neroste ?

ATD, ATD mohl bych vypsat ještě stránku spekulací, ale místo toho zase výlet do historie. V 80 - 90 letech se vždycky psalo - pokud poroste výkon PC jako dneska za 5 let budou počítače mluvit, rozumět mluvenému slovu, samy rozhodovat, nakupovat, vařit, provozovat sex, atd. (dosaď další podle fantazie) - uplynulo 30 let a nic. Teda ne nic - je tu třeba SIRI na Applu - ale to že se nerozšířila ven svědčí o tom že to je nezralá věc, kterou nelze používat bez nekritického obdivu k celému "jablečnému ekosystému".

Kde jste roboti chodící pro nákup ? Kde jste expertní systémy diagnostikující rakovinu z nepatrných příznaků (kromě článků, na základě kterých se pan docent stal panem profesorem) ?
Kde jste počítačová moudrosti - sežrala vás lenost lidí, kteří upřednostňují rychlost programování (politicky korektně zvanou produktivita) před kvalitou kódu ? Má 1 směna práce programátora větší cenu než milionkrát 1 sekunda čekání uživatelů ? Pesimista by řekl, že nic ze Sci-fi možností počítačů nebude. Já optimista doufám, že až i baba Dymáková pochopí, že výpočetní technika je už leta na fyzikálních limitech, třeba si někdo sedne a začne přemýšlet jak psát programy alespoň tak efektině jako hry pro ZX Spectrum z roku 1983 .....

Neurověda pro Geeky 12. Dodatek k řízení motoriky.

27. září 2012 v 5:20 | Petr |  NeuroScience pro Geeky
Jako obvykle mě napadlo, že minule jsem neprobral všechno. U člověka totiž pohyby ovládané vůlí natolik dominují, že zdánlivě žádné jiné ani nejsou. Proto dneska probereme pohyby, které vůlí neřídíme.
Ty se v základu dělí na dvě složky - pohyby hladkého svalstva a pohyby řízené extrapyramidovým systémem.

Pohyby hladkého svalsva - jak jistě tušite člověk a auto mají společné to, že pod lesklou kapotou je spousta smradlavých trubek. Od jícnu po konečník játra, ledviny, vejcovody , dělohou a penisem konče. Tyto tělesné funkce jsou dědictví po našich primitivních předcích a jsou řízeny z oblastí mozku nepřístupných našemu vědomí. Nepřístupnost jde tak daleko, že například řitní svěrač, nebo uzávěr močového měchýře jsou ve skutečnosti vždy dva svaly těsně k sobě přirostlé - hladký sval, který se pohybuje pomalu ale zato se nikdy neunaví (srdce je taky hladký sval), který drži stolici dlouhodobě a automaticky, abysme na to "nemuseli myslet" a pak příčně pruhovaný sval, kterým si stolici (moč) můžeme vůlí přidržet "když je zle". Tato složka motoriky je celkem pochopitelná i programátorům, kteří na ni mohou nahlížet jako na "služby operačního systému".
Pohyby příčně pruhovaného svalstva řízené extrapyramidovým systémem.
Abyste rozuměli o čem bude řeč MUSÍTE mít přečtený tento článek o extrapyramidovém systému. Máte ? Takže, co jsme probírali minule bylo volní řízení pohybu příčně pruhovaného (kosterního svalstva). Ten řídí motorická mozková kůra přes Pyramidový systém. Jak jste se dočetli ostatní funkce jako je řízení postoje, klidové polohy končetin, nebo svalového napětí řeší exrapyramidový systém, který je s pyramidovým systémem natolik spjat, že si jeho činnost ani neuvědomujeme.

Nejvyšší stupeň činnosti extrapyramidového systému je tzv orientační reflex - ten je řízen mezimozku a máme jej po dinosaurech - pokud uvidíme (uslyšíme) prudký pohyb kolem automaticky k němu stočíme hlavu a očí. Že se nejedná o volní záležitost ví každý kdo v pubertě hrál "hru na facku" někdo vám naznačil že vás praští a centimetr před obličejem zarazil - i přesto jste sebou škubli a to i po dvacáté, přestože jste sami sebe přesvědčovali, že facku nedostanete .....

Poněkud primitivnější jsou základní obranné reflexy flekčního typu - sáhneme na rozžhavenou plotnu, kopne nás proud a ucukneme - flekční, proto že lidské tělo je tak chytě postaveno, že svaly ohýbající končetiny - flexory svojí kontrakcí tuto funkci automaticky zajistí. Přizpůsobení hardwaru úloze je vidět i na svalech - flexory, které musí bý rychlé ale nemusí být tak silné a vytrvalé jsou poněkud jiného typu než svaly- Extenzory, které drží končetina a tělo v natažené (vzpřímené) pozici proti působeni gravitace, které jsou pomalejší ale zato silnější a jen tak se neunaví. Mimochodem přenechat základní obrannou motoriku reflexům bez plánování mozkem - není špatná idea ani z hlediska blbuvzdornosti robotů.

Poslení a nejprimitivnější reflex, který můžete pozorovat aniž byste museli být neurolog - klonické záškuby.
Pokud jste mladí znáte to sami, pokud jste staří půjčte si dítě (vnouče) a pozorujte jej při usínání. Svalové napětí klesá a klesá a klesá ... až extrapyramidový systém v míše usoudí, že klesl až příliš a svaly mírně "zatne" což se pozitivní zpětnou vazbou šíří po celém těle a projeví se jako prudký záškub, který někdy usínajícího i lehce probudí - brr to jsem se lekl asi se mi něco zdálo - otočí se a už se správným svalovým napětím spí dále. Toto je reflex vzinakjící v míše, do jehož základů mozek prakticky nezasahuje a vůle už vůbec ne.

Lidská motorika je mimořádně zajímavá, skoro bych doporučil nějakou učebnici neurologie, protože poruchy pohyblivosti jsou spolu s poruchami citlivosti nejvíce obtěžující a tudíž jsou jádrem zájmu neurologů.

Tak co jak dopadla domácí úloha z minula? Vykašlali jste se na ni ? Pche - házím perly - geekům.

Úvod do teorie nepracovitosti 2.

25. září 2012 v 4:19 | Petr |  Svět okolo
Minule jsme probrali, že práce není COOL, uznání vám nepřinese, nepřinesla by ani v minulosti a patrně nepřinese ani v budoucnosti. Mezitím jsem si všiml jisté ambivalence současné společnosti, která opravdu neví co chválit a co hanět. Například máme prodejce COOL sportovních věcí ENVY, Hewlett Packard vyrábí notebooky ENVY, kdyby slovo ENVY neznamenalo česky ZÁVIST bylo by možno nějaké obskurní produkty klidně přejít. Ale takto ? Znamená to snad, že marktetig hraje na naší temnou stranu a krom nepracovitosti i závist je COOL ?

Abych nebyl tak vyloženě negativní, tak musím připustit, že lenost má i pozitivní aspekt. Pokud bychom byli všichni pilní jako mravenci, nebo jako Asiati, patrně bychom už v době kamenné frenetickou aktivitou upokojili všechny své potřeby a zůstali bychom tam - na úrovni doby kamenné. Je známo, že motorem pokroku jsou inteligentní flákači, kteří raději, než dělat práci, jak jim nařídil šéf, přemýšlejí jak totéž dělat snadněji.
Takže lehké flákání je vlastně pozitivní ? Takže všeobecný obdiv k líným a vysmívání se pilným je vlastně z hlediska vývoje společnosti správné ? Nevím jestli správné, ale rozhodně hluboce fixované, tak hluboko, že ani sami netušíme jak, viz můj přiklad s veverkami kradoucími oříšky.

Nicméně až budeme vlastní flákání obhajovat poukazem na "pokrok společnosti" měli bychom si uvědomit že pokrok přinášejí "inteligentní !!! lenoši". Pokud jste líní a ještě k tomu blbí - patří vám opovržení a hlad. Bohužel v dnešní společnosti se vám nedostane ani jenoho. Opovržení je "politicky nekorektní" a hlad ? V dnešní vyspělé Evropě plné "sociálních států" ? Tím ve společnosti vzniká úplně opačná motivace - líní - blbí - nevzdělaní požívají ochrany, aby tyto vlastnosti mohli v klidu přenést na potomstvo. Když se naučíte něco, čím se lze živit, stát vás okamžite potrestá regulacemi, daněmi a odvody, ze kterých budete výše uvedená individua živit. Navíc vám společnost přidělí nějakého workoholického šéfíka s poruchou osobnosti, který vám na přenesení vaší pracovitosti na potomstvo ani nenechá čas ... Lze tohle interpretovat jinak než jako jasný signál shůry ?

Takže mnou zmiňovaný obézni borec z minula je jistě ubohý invalidní důchodce, který má důchod na "obezitu a vysoký tlak" a jeho partnerka zase v době, kterou si ani sama nepamatuje byla možná uklízečka, ale dnes je taky chudina nemocná a jistě bere "důchod na páteř". Jedině vy - pracující / idealista / blb - stojíte v dešti na zastávce a čekáte na zpožděný autobus do práce. A pokud jenom nejtišším šepotem vyslovíte biblické "Kdo nepracuje - ať nejí" dostanete od politicky koretní společnosti přes hubu, až se třikrát otočíte...

Toxikologie a trh v 7 odstavcích

23. září 2012 v 4:17 | Petr |  Svět okolo
Protože jsem huba nevymáchaná a navíc ještě povoláním biochemik, ač jsem naprosto nechtěl v tomto blogu použít slovo methanol - tlak čtenářů je silnější než já.

Příběh 1: V dřevních dobách, před zřízením centrálního příjmu se mi opakovaně stávalo, že mi do špitálu přivezli člověka, v bezvědomí. Když jsem se ptal co se stalo - kolega ze záchranky povzdechl a prohlásíl - "sežral všechno, co se sypalo" (tím myslel léky) "a vypil všechno, co teklo" (tím zase samozřejmě nemyslel basu minerálek). A pak nastalo složité vyjednávání kam s tak tak dýchajícím, léky otráveným ožralou - na ARO ? Metalbolickou JIP ? Do místnosti na smetáky a ráno do kafilerie ?

Takže chlastající většina na Ostravsku se brzy propracuje do stavu, kdy je jim blbě z abstinence když mají méně než 2 promile a pokud mají více než 4 promile je jim blbě z opilosti. Neustálé "krmení draka" je vzhledem k rychlosti odbourávání alkoholu opravdu složité a život člověka mezi "dvojkou a čtyřkou v žíle" je opravdu podoben peklu.
Není tedy divu že u nás je silná poptávka po "čemkoliv, co teče". Methanol taky teče a je smysly neodlišitelný od ethanolu, divíte se tedy, že poptávka si na trhu našla svoji nabídku ?

Takže výsledek se dostavil a v současné době je prohibice, 23 lidí mrtvých, 45 v kritickém stavu po ARO a JIPkách v celé republice. A novináři se ptají co dělala státní správa ? Jak to mohl stát připustit ? Regionální zlé jazyky říkají, že policie a celní správa vybírá 100 000 za "ochranu" každé ilegální stáčírny takže vám stačí 200 000 měsíčně a máte od kontrol pokoj....
Příběh 2: aneb o kvalitě státního dozoru. V Roztokách u Prahy fungovala až do roku 2004 fabrika na efedrin, ze kterého se vyrábí pervitin. Managoři fabriky i státní správa se dušovaly, že ani miligram efedrinu nikdy neunikl z výroby na drogovou scénu, ale v srpnu 2003 se stala nehoda - a fabrika vyhořela. Služby na Interní ambulanci byly ten podzim peklem - každou noc 2-3 pervitinisti, kteří přišli v absťáku, protože pervitin prostě nebyl na trhu - jasně, že je to "náhodná shoda okolností", ale velmi poučná i pro kauzu s methanolem .....

Takže máme prohibici a někteří aktivisti ji ani nechtějí zrušit. Navíc chtějí zavést licence na prodej tvrdého alkoholu a další drakonická opatření. Myslím, že je to skvělý nápad, ze kterého mají okresní policejní a celní velitelé orgasmus za bílého dne - "výpalné za ochranu" se mnohonásobně zvýší, a kromě toho bude možno vybírat mastný úplatek od každého Vietnamce, který chce ve večerce prodávat rum - opravdu skvělé - těžko si představit pozitivnější a ziskovější výsledek celé aféry.

Rozhodně je lepši dostávat v úředních hodinách pod stolem bílé obálky, než chodit za sychravé noci kontrolovat vlhké garáže, což lze činit už i za současné legislativy a právě díky těm 100 000 měsíčně tak policajti ani celníci nečinili ....
Takže poplatky za "ochranu" se mnohonásobně zvýší, tím se zvýší i náklady podvodníků s alkoholem, trh si však vždy najde nový rovnovážný bod - takže se nedivte až za rok uvidíte ochlastu lít "tekutinu z hrdla do hrdla" z modrého 20l barelu s nápisem "desinfekce".

Výsledek celé bezpečnostní akce se jistě dostaví - otravy methanolem poněkud poklesnou, zato přibydou otravy řadou dalších organických látek, protože fantazie pašeráků i alkoholiků je nekonečná. Alespoň doktoři nezleniví a navíc bude důvod systém ještě zpřísňovat a úplatky tím ještě zvyšovat podle momentální inflace a drzosti úřednictva.

Přítel komunista-anarchista kdysi prohlašoval - na alkohol mají být vysoké daně, ale methanol se má - zřetelně označený - čepovat zadarmo.... Možná by tohle byla radikální varianta, která by vyřešila problém poptávky po "všem co teče", bez korupce a jedou provždy....

Neurověda pro Geeky 11. Řízení motoriky

20. září 2012 v 3:04 | Petr |  NeuroScience pro Geeky
Pokud se týče ovládání periferií je na tom člověk mnohem hůře než i tej nejubožejčí počítač. Na jakýkoliv podnět má k dipozici pouze dvě reakce - produkci nějakého seretu žlázami, nebo svalový pohyb.
Jestli nevěříte - zde je malá demonstrace
  • Sbíhají se vám sliny na pivo - sekrece žlaz
  • Jdete do hospody - pohyb příčně pruhovaného svalstva¨
  • Vypijete pohárek více než jeden
  • Doma je vám špatně a poblijete, pomočíte a poserete celý byt - pohyb hladkého svalsva
  • Manželka na vás křičí a tluče vás válečkem - pohyb (jejího) příčně pruhovaného svalstva
  • Pak uteče do ložnice a tam pláče (sekrece žlaz)
Jasné ?

Takže dnes je na pořadu dne řízení motoriky. V robotech má řízení ophybu minimálně dvě vrstvy - Vysokoúroňové plánování trasy a nízkoúrovňové řízení motorů. O Lidské motorice na nízké úrovni jsem psal zde a zde, takže mě nenuťe to přepisovat a nastudujte sami. Dnes se tedy budeme zabývat analogií robotického plánování trasy - tedy řízení pohybu na vysoké úrovni.
Nerad, ale musím opět sem dát stejný obrázek mozku. Když jsme probírali zrakovou oblast vysvětloval jsem, že zraková informace jde v kůže od primární zrakové kůry k asociačním obastem tedy od týlu (hnědá oblast) vpřed.
Zcela analogicky jde procesing motorických povelú od čelního laloku vzad. Jak už jem psal minule "MY" -jako naše vědomí sídlíme ve fialové prefrontální kůře na obrázku popsané jako "decision planing judgement" tam vznikají myšlenky typu "jdu nakoupit" a tam taky vznikají podrobné "dekompozice" těhto akcí jako - musím si vzít kalhoty z čehož vyplyne musím strčit nohu do nohavice. Těmto procesům se říká ideatorní složka pohybu, protože se pohybujeme ve světě ideí - myšlenek a představ pohybu, který provedeme.

Pak následuje zelená "Motorická asociační oblast" kde bazální úlohy z ideatorní oblasti dostávají konkrétní obrysy - takže musím si zapnout knoflík se transformuje na - "zvednu ruku dokud jej nenahmatám" a pak "táhnu palcem" atd ... toto je tzv Ideo-motorická složka pohybu.

Nakonec jdou příkazy do Sulcus praecentralis - červený mozkový závit - tam sídlí pyramidové buňky, které jsou ty, které vysílají své axony do míchy - takže tam už se pohybujeme na opravdu bazální úrovni typu - jako když Bedřich pošle robbusem povel - "tři otáčky vpravo" Tomu se říká "primární motorická kůra".

Chtěli byste podrobnější popis - neznáme - protože nemáme výzkumnou metodiku jak tuhle oblast detailně uchopit. Pícháním mikroelektrod do mozku získáme přehled o pár neuronech v sousedství jehly, a magnetickou rezonancí zase vidíme příliš veká centra. Nicméně i přesto lze na základě analogie se zrakem usoudit
  • čím jdeme dále dozadu - k červené primární motorické oblasti, tím má mozková kůra dokonalejší somatotopické uspořádání (je obrazem anatomie těla)
  • náš pohyb neřídí vůle v běžném slova smyslu, ale vůle jenom zapíná tisíce a tisíce "podprogramů". Pohybových stereotypů, které mají v mozkové kůře každý svůj okrsek.
  • patrně existuje hierarchické uspořádání desítek tisíc okrsků mozkové kůry specializovaných na každou myslitelnou činnost. Tak jako ve zrakové kůře je okrsek, který pozná kolečko stejně bude v motorické kůře okrsek pro "Jdu nakoupit" který bude napojen na okrsky "hledám kalhoty" a "hledám klíče" a ty pak jsou napojeny na okrsky "oblíkám kalhoty" a "strkám klíče do zadní kapsy"
S tím souvísí i choroby - ideatorní apraxie - pacient neví jak uchopit lžíci. Idemotorická apraxie - pacient se snaží nabrat polévku opačným koncem lžíce atd....

Nezanedbatelnou složkou motoriky jsou pohybové stereotypy - každý pohyb, který vykonáváme s jistotou je pohybový stereotyp - naše databáze stereotypů je tak velká, až působí dojmem libovolného volního pohybu, kdo si ale zkusil čist zuby, nebo se podepsat levou rukou ví, že to tak snadné není. Schválně si zkuste čistit zuby levačkou půl roku a po půl roce uvidíte, že pohybový stereotyp vznikl a půjde vám to mnohem lépe.

Druhý problém motoriky, který se týká zvířat od velikosti psa výše je zpoždění - signál se nervy šíří rychlostí kolem 5 m/sec - to jsou 3 sekundy z mozku do ocasu velryby. S tím souvisí databáze pohybových stereotypů, které se u velkých zvířat prostě spouštějí s předstihem. I u lidí vidíte malé mrštné a velké spíše neohrabané - až na výjimky lidi s mimořádně vyspělou motorikou, kteří umějí s konečnou rychlostí CNS pracovat.

Pro dnešek zadám domácí úkol
  1. Napsat pár řádek levou rukou
  2. Zajímavý pokus - dejte si na čelo kus papíru a na něj piště tiskacím své jméno - když se podíváte, co jste napsali - vidíte tu podivuhodnost ? Kde se stala chyba ? Prostě jsme idemotorickou kůru dostali do nezvyklé situace
Samozřejmě, že vyžaduju popis výsleku pokusu č. 2 do komentáře, abych viděl, že se bando neflákáte.

Úvod do teorie nepracovitosti 1.

18. září 2012 v 5:34 | Petr |  Svět okolo
Když chcete nekoho na jihu USA urazit nazvete ho redneck. Proč to? Redneck neboli správně red neck - česky rudý krk. To pochází od farmářů, kteří se ohnutí při práci s motykou opálili především vzadu na krku a to až do ruda.
Takže pohrdlivé označení pro blbce je v angličtině etymologicky shodé s označením pracujícího sedláka ? Jací ignoranti - vysmívat se lidem, kteří svou prací všechny živí ? Nicméně jak probereme - pracující lidi byli vysmívání vždy a všude, ve všech kutlurách a ve všech dobách, které jsou na dosah naší historické zkušenosti - komické figury barokních komedií - Sedláci - vidláci - vidíte stejný princip nejen v "primitivní" Americe, ale i ve "vzdělané" Evropě - dokonce na šlechtických dvorech ?

Vezměme třeba otázku módy - je notoricky známo že módní jsou vždy ty atributy, které naznačují, že jejich nositelka se neživí prací.
Dokud většina ženské práce spočívala v kopání brambor na poli - byly moderní kypré až obézní postavy a bledá pleť, protože tyto atributy říkaly celému okolí - tahle panička se motyky ani nedotkla.
Pak přišla industrializace zemědělství, ženy se přesunuly do kanceláří - najednou bledost pleti znamenala - sekretářka vysedává za psacím strojem. Proto po I světové válce jako mávnutím proutku se idál krásy prudce změnil - do módy se dostaly opálené štíhlé ženy - prostě "paní sekční šéfová" i její dcera mají dost času válet se celé léto "u móóře" a hrát tenis - viz Saturnin a slečna Barobora - literární zhmotnění tohoto principu.
Že stejný princip platí i v jiných kulturách - čínští madaríni (státní úřednící) prací hluboce opovrhovali, a je známa komická historka, kdy vysoký císařský úředník navštívil britského místodržícího v Hong-Kongu v době, kdy tento hrál tenis - chvíli se na to díval a pak říká "Pro boha, sire, proč si na to nenajmete kulie!!"

Takže když dnes vidíte sedmi zlatými řetězy ověšeného muže, který svými 160 kily přetéká všemi směry z teplákovky Puma a jeho partnerku která má stejnou postavu a 10 cm umělé nehty - co mám tito lidé svým "stylingem" sdělují ? Nebo anorektické shopaholičky, letící na podpatcíh metzi butiky ? Jsou to lidé, kteří každým coulem dávají na jevo, že práce je jejich první prioritou ? Otevřeme-li bulvár dočteme se tam o celebritě, která maká jak zjednaná - poctivou prací, aby zaplatila dluhy své minulosti ? Nebo spíše něco ve stylu "Hanychová má kšeft století" ? Přičemž nad smyslem tohoto "kšeftu" i sumou za něj zůstává rozum stát.

Teď patrně budu obviněn ze zpátečnictví a k návratu ke komunismu a jeho "pracovní onanii" včetně pozdravu "práci čest" ale nemylme se - komunisiti sami práci nesnášeli, proto trestali své oponenty vyhazováním z práce, kterou trestaný chtěl dělat rád a přeřazováním na práce, kterých se komunističtí pohlaváři sami štítili, pracovním tábory pro vězně v to počítaje.
Nejzajímavější na GENu s kardinálem Miloslavem Vlkem bylo jeho povídání jak STBáky sralo, když dával celou svojí existencí najevo, že mytí oken, které dostal jako práci za trest - jej docela baví.

Podtrženo sečteno - praci nejenom nezbohatnete, ale nedočkáte se ani jiného uznání. Vaše babička a maminka vás sice formálně pochválí "aby vám to nebylo líto", ale už manželka se bude na výsledky vaší pracovitosti dívat, do vaší peněženky, s krajním podezřením. Ale nebuďte smutní, já jsem si toho vědom a budu vás uznávat vždycky. Nicméně společnost do lidí hučí všemi kanály - vykašlej se všechno a živ se podvody nebo dávkami - proto vámi sice budu hluboce opovrhovat, ale nebudu se divit, ani když poslechnete volání této, zjevně existující "společenské objednávky"....

Nepatrná osobní poznámka - letos o prázdninách jsem měl (jen) 2 dny dovolené, Přesto kvůli nim bylo mnoho křiku a mimořádná pracovní schůzka, na které mi šéfová oznámila, že jsem si je vybral neoprávněně a můžu z ní být kdykoliv odvolán. Neměl bych to taky brát jako prst prozřetelnosti ukazující na pracák ? V kadém případě díky, že mě nenecháte upadnout do bahna zahálky ...

Vidlákovo elektro 15. Ochrana proti přepólování 2.

16. září 2012 v 5:36 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Říká se, že opatrného muže poznáte podle toho že má kšandy i pásek zároveň. No nejsem si jistý, že blondýny vědí co to jsou kšandy, takže rychle k elektru.

Někdy prostě nemůžete použít nepřepólovatelný konektor, nebo musí ochrana proti přepĺování být tak dokonalá, že krom mechanické potřebujete i elektronickou ochranu.
Omlouvám se za ručně kreslenou malůvku. Probereme vše důkladně.
A - je úplně nejjednodušší ochrana proti přepólování - dioda v napájení, často ve spojení s velkým kondenzátorem za ní může mít zároveň funkci "Kubáčovy magické diody" která brání resetování procesoru při velkých proudových odběrech. Problém tohoto zapojení je v úbytku napětí na diodě, které u klasických diod činí 0,7V a u Schottkyho kolem 0,4V takže pokud potřebujete diodou prohnat proud 10A klasická dioda "protopí" 10 * 0,7 = 7 Wattů a to je hodně.

Proto zejména výrobci radiostanic si zvykli používat destruktivní paralelní ochanu dle obr.B. Při správném pólování se neděje nic při přepólování se dioda otevře a pojistka shoří. Tolik teorie, problémem je praxe - pojistka musí být dimenzována na proud, který je o něco větší než je maximální proudová spotřeba obvodu. Tudíž i dioda by měla být dimenzována na ještě větší proud než pojistka - což vede k diodám na 5-20A - obrovským. Takže v praxi se na to výrobci vysílaček (a i robotici) často vykašlou a dají tam nějakou normální diodu a počítají s tím, že při přepólování prostě shoří i ona. Přitom doufají že shoří ve zkratovaném stavu, protže jestli shoří v rozpojeném stavu tak je "její oběť" zbytečná a obvod stejně dostane ránu.
Zdá se, že nevýhody převažují, ale světe div se - sám tento způsob ochrany používám zejména u MOSFETových můstku řidicich motory - pojistku v nich najdete, ale diodu byste hledali marně, přesto tam je - jsou to "substrátové diody" MOSFETů, nebo ochranné diody u bipolárnícm můstků, které tam stejně musí být k potlašení napěťových špiček na indukčnosti motoru.
Z praktického hlediska se snažím vyhnout trubičkovým pojistkám, které při přepólování "jenom shoří" a raději používám Polyswitche - vratné tepelné pojistky, často i v kombinaci s "magickou diodou" která chrání procesor a s malinkatou ochrannou diodou, která chrání ostatní elektroniku.

Kupodivu ani pojistka nemá nulový odpor - hlavně pokud je to pojistka v držáku a navíc musí mít i odpor na kterém vznikne teplo, které ji nakonec přepálí. A ještě navíc tahle ochrana je opravdu někdy destruktivní v tom smyslu, že proudy prři přepólování jsou obrovské a třeba přehoří i spoje na desce - takže pro dokonalou blbuvzdornost je vhodné zapojení dle schemátka B. Při přepólování se tranzistor ani neotevře žádné obrovské proudy nikam netečou, nic nehoří. Zdánlivá idylka, která má dva problémy.
1. Pro dokonalé vybuzení by proud do báze tranzistoru měl být kolem 10% proudu kolektorem - už při 1A je 100mA relativně hodně.
2. Při velkém napětí baterie - nad 12V hrozí lavinový průraz báze tranzistoru a tím selhání ochranné funkce.

Proto máme téměř ideální zapojení D - tím že tranzitor PNP vyměníme za P-MOSFET zmizí nám problémy s budícím proudem do báze. Navíc tenhle MOSFET je celou dobu zapnutý, takže si nemusíme dělat starosti s kapacitou hradla a vybrat typ pro obrovské proudy 100A a výše, jeho odpor v zapnutém stavu je nepatrný (někdy menší než odpor plošného spoje). Opět idylka, akorát u napětí kolem nad 5V a více nesmíme zapomenout na ochrannou zenerovu diodu (červeně), která zajístí aby napětí GATE-SOURCE nestouplo nad výrobcem doporučenou mez (obvykle 5-20V - viz datasheet) podle typu MOSFETu.
Druhý problém je substrátová dioda MOSFETU - při návrhu zapojení musíme dát pozor abychom ji zapojili tak aby při přepólování nevedla. Takže když se podíváte na obrázek je vám jasné, že jsem nevědomky předvedl jak se to nemá dělat, protože při přepólování mého schématku vám proud projde i vypnutým MOSFETEM. Správně to má být zrcadlově obráceně - berte to tedy jakože tedy baterka je připojená na pravé svorky a zbytek obvodu na levé (opačně než ostatní schémátka). Promyslete to s tužkou a papírem pro obě polarity a uvidíte ....

Pro speciální případy (vysoká napětí, velké proudy, konzervativně ladění robotici) se stejné zapojení dá udělat i s relé - schémátko E. Jedna dioda propouští proud přes cívku relé jenom když je polarita baterky správná. Druhá dioda chrání před napěťovou špičkou na indukčnosti cívky relé když se baterka odpojí.

Poslení zmínka - celá řada jiných obvodů má chránicí funkcí "jen tak mimochodem" jako příklad jsem uvedl klasický čtyřdiodový Graetzův usměrňovač schémátko F - který usměrňuje střídavý proud a tudíž "logicky" umožňuje zapojení provozovat při obou polaritách stejnosměrného proudu.
Úplní paranoici si mohou do obvodu zapojit i indikaci přepólování. D1 je červená LED - svítí když je přepólováno D2 je zelená led svítí když je všechno v pořádku. Pokud se vám zelená kontrolka nehodí dejte tam obyčejnou nesvítivou diodu, ale D2 nevynechávejte protože svítivé diody v závěrném směru více než 5 voltů nevydrží.

Ještě oblibená rada pro brunety - baťoch a pohory jsou pro jisté muže více sexy než latexový obleček a bič -tak využijte toho že jste bruneta a hrr. s chlapem na hory. Jenom si dejte pozor aby na vás nebylo vidět, že baťoch nesete poprvé v životě.

Neurověda pro Geeky 10. Sériový Mozek? Paralelní Mozek?

13. září 2012 v 4:24 | Petr |  NeuroScience pro Geeky
Když jsem se aktivně zajímal o neurovědy šla literaturou diskuze zda mozek funguje sériově, nebo paralelně. Z eventuelních výsledků této diskuze mělo vyplynout jaká je úloha "vědomí" v celém systému datového procesingu v mozku.

Proč ? Vědomí má zcela jasně sériové složky a povrchním pohledem celé vědomí je sériové - vezmi vejce - rozklepní vejce - usmaž vejce ... Tudíž pokud by mozek byl sériový stroj - pak lze soudit, že vědomí je daleko větší částí datového procesingu, než pokud by mozek byl paralelní stroj.

Na druhou stranu - proč se zabývám věcmi, které jsou elementární. Zásadní rozdíl mezi mozkem a počítači je přece v tom, že procesory jsou z definice sériové protože jejich činnost běží takto
MOV CX, 1024
ADD CX, AX
REP STOSW
Zatímco činnost mozku je jasně paralelní, protže všechny neurony "pálí" své signály naráz.
Takže OK - budeme píchat elektrody do mozku a kamkoliv píchneme bude alespoň "nějaká aktivita".
Pak vezmeme procesor odbrousíme horní kryt a budeme do něj pod mikroskopem píchat elektrodou. A světe div se, díky superskalárnímu superpipelinovanému zpracování dat bude po celém čipu taky všude "nejaká aktivita".

Pokud by mozek byl sériový stroj - musela by hloubka "instrukční pipeline" být obrovská, protože mezi rychlostí práce jednoho neuronu a rychlostí celého mozku je neskutečný nepoměr. Stroj s obrovským množstvím funkčních subjednotek se podobá paralelnímu počítači, přestože může být sériový. Takový stroj by i přes obrovský hrubý výkon měl dosti velké latence - než intrukce projde dlouhou frontou (jako mozek).
Pokud jsem vás rozkolísal - tak dnešní názor na mozek a vědomí je - technickou hantýrkou takový - mozek je obrovský paralelní stroj a vědomí je něco jako GUI tohoto stroje. Tedy podíl vědomí na celkovém datovém procesingu je malinkatý. "MY" - jako složka našeho mozku vědomá si sebe - běžíme ve vlastním mozku jenom jako podružný proces a vědomí jako GUI máme k dipozici jako pracovní plochu na terminálu obrovské serverové farmy.

Prakticky jenom kousíček mozku v čelním laloku dva prsty nad obočím jsme "MY" - ostatní je zpracování dat z čidel a z dalších částí mozku a těla, které běží "na pozadí" a jsou našemu vědomí nedostupné. Podle výzkumů na Magnetické rezonanci jde tahle nedostupnost tak daleko, že dokonce při řešení příkladů, nebo když nás něco napadne, tak řešení vymyslí paralelní struktury mozku stovky milisekund před tím, než je nabídnou vědomí a my pak kroutíme hlavou - "prostě mě to napadlo když jsem tlačil na záchodě !!!"

Takže na jedné straně máme velký paralelní počítač a na druhé straně máme "sériové periferie" - ruce i nohy máme jenom dvě a někdo musí stanovit s konečnou platností jestli paže půjde nahoru nebo dolů protože oběma směry najednou to nejde.
Takže i mozek má struktury pro "serializaci" paralelních procesů a dokonce existuje choroba jménem "ideatorní apraxie", kdy tyhle struktury selhávají. To se projevuje tak, že člověk není schopen svoji činnost rozplánovat na jednotlivé pohyby a proto se pohybuje zmatěně, nebo častěji zůstává bezradně stát.

Z výše uvedeného vyplývají dva závěry.
  1. "Učit se učit se učit se - jak říkal soudruh Lenin" - pokud si myslíte že "PDF na Flashce" vám poskytne informace pro řešení - nemylte se - řešení každého problému vzniká mnohem dříve z informací které byly v hlavě ještě než jste si uvědomili, že je vyřešeno. Pokud jste v té době měli v hlavě pouze "mám to na flashce" - bude řešení podle toho vypadat.... (Ano, vidím produkty tohoto stylu myšlení i tam kde nechci)
  2. Zkoumáním procesů uvnitř serverových farem se možná blížíme pochopení mozku více než modelováním umělých neuronových sítí. Smůla je, že matematici nám naznačují, že takto složité systémy jsou svým způsobem neprozkoumatelné, minimálně ne do detailů jak máme zvládnuté dnešní křemíkové procesory - Fetch - Instruction Decode - Execute - Write Back ....

Mládeži - přijměte moji hlubokou omluvu.

11. září 2012 v 4:08 | Petr
Asi tak před 3 týdny se stala klasická situace - seděl jsem ráno na záchodě a najednou se střípky složíly, a věci se mi vyjasnily tak náhle a tak jasně jakoby mnou projel blesk.

Představte si 17 sjezd KSČ za bolševika - kamera ukazuje "kandidáty" a všichi vypadají jako bratři - nepříliš inteligentní "vepřové hlavy" se sklony k obezitě, kariérizmu a lehkému intrikátnství, za 5 let - kongres ODS - stejný obraz - jenom ty nejstarší vepřové hlavy šly do penze a ostatní oholili kníry, oblíkli fialové sáčko a bílé ponožky do špičatých polobotek. Za dalších 5 let ti nejdrzejší odložili fialové sáčko pořídili "Giorgio Armani" obleky a limuzínu "7A7-7777. Stále to jsou ovšem stejní lidi jenom "transformovaní" podle momentálních potřeb společnosti.

Dokonce když jsem chodil na atestační kursy do "Hotelu ILF" . bylo to jasné kdo je na jakém školení - zmalované třicítky = kongres farmaceutů, nasrané padesátnice v kostýmcích = školení posudkových lékařek, nafoukaní mladíci v "Armanim" = GE money bank, a nakonec - směs odrbaných pomatenců všeho věku a pohlaví - sláva to jsou chemici - tam se musím vydat ....

Dokonce i státnici z "Preventivního lékařství" jsem kdysi dělal kde to bylo řečeno úplně jasně - pokud děláte práci, která je na vás příliš složitá je to stejně stresující jako když děláte práci, která je na vás příliš jednoduchá. A vidíte stejně jsem to nepochopil a celé dva roky jsem na svém blogu nadával, že současné školství vychovává blbce a objekty onoho "vzdělávání" - tedy mládež - se tomu ani příliš nebrání. Už chápete můj omyl ?
Ze školy totiž můžete vyjít buď S IQ o 5 bodů vyšším ale s jazykem na vestě a nalomeným sebevědomím, že "nikdy nebudu umět co profesor" nebo s IQ o 5 bodů nižším, zato s červeným diplomem a s vědomím, že "to byla fraška a kreditů jsem měl tři prdele"...

Která varianta nastane je jenom věc "společenské objednávky". A tady jsem právě zaostal a nepochopil. Za "mé doby" 100% platil starý komunistický vtip, který říkal, že musíme "předehnat západ" pak už jen "udržet krok" a pak už jenom "neztratit stopu".

Co to znamená "předehnat západ" dneska v době globalizace ?
Chceme se vyrovnat nezaměstantným gaunerům Alžírského původu, kteří v Paříži zapalují auta? Nebo nezaměstnaným gaunerům Pákistánského původu, kteří v Londýně zapalují obchody ? Nebo snad Číňanovi, který 20 hodin denně letuje procesory, aby nemusel stejně dlouho, po kolena v blátě orat rýži vodním buvolem, jako jeho předci orali už od dynastie Ming ?

Takže "společenská objednávka" se nyní z "dohnat západ" změnila na "dodržet montážní postup". Tudíž lidi, kteří ještě byli vzdělávání v paradigmatu, že "honíme západ" se stále ještě nezbavili tendence myslet a třeba i něco vymyslet, a proto jsou zbytečně frustrovaní. Na paradigma "dodržet montážní postup" totiž stačí ráno vypnout mozek a pak 8 hodin hýbat končetinami přesně podle návodu, který z Korejštiny přeložili do špatné Angličtiny a odtud do špatné Češtiny.

Jak do toho zapadá vysoké školství ? Snadno - každá maminka přece chce mít doma "pana inženýra". Pokud by školy vychovávaly skutečné inženýry - ti by byli "u pásu" k ničemu a ještě by byli frustrovaní. Takže vysoké škoství dokonale plní společenskou objednávku a vychovává budoucí "spokojené konzumenty". A mládež, která s tím nic nedělá ? Proč se těžkou prací propacovávat k frustraci z "nadměrného vzdělání" ? A "potřeby civilizace" ? Potřebuje snad David Rath, Ivan Langer nebo Stanislav Gross kosmické lodě, nebo termojaderné elektrárny - když "vrcholnou technologií současnosti" je dotovaná fotovoltaika a úplatky z "operačních programů EU" ?

Nakonec zbývá jenom konstatovat shodně se švejkem "co císař-pán činí, dobře činí", nebo si vzpomenout na mou vlastní větu "co společnost žádá, to společnost dostane". Že se civilizade řítí do problémů - ale prosím tě "ty mluvko" - jaké problémy když máme desítky tisíc "vysokoškoláků" a 99.97% z nich s červenými diplomy....

- - -

Jenom Post scriptum při druhém čtení - Těžko se divit, že po zkušenostech z prázdninovou praxí vysokoškoláků mám lehkou fóbii z jakékoliv mládeže. Nicméně - podepisoval jsem potvrzení praxe slečně Nguyen (omlouvám se že si nepamatuju celé jméno), která je etnicitou Vietnamka, vzhledem kočka, inteligencí a pílí nás všechny převyšuje a ještě má specifický - velmi příjemný smysl pro humor. Takže jí přeju mnoho úspěchů a my ostatní můžeme jenom koukat jak vládu nad světem budou přebírat Ti, kteří si to objektivně zaslouží ...

Vidlákovo elektro 14. Ochrana proti přepólování 1.

9. září 2012 v 5:38 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Celý minulý měsíc jsme probírali otázku blbuvzdornost robotů a pojmy jako filtrace napájení a ochrana proti přepóliování tam jenom pršely. Filtraci napájení jsem už kdysi dávno probral, takže zbývá už jenom ochrana proti přepólování.

školním pohledem vzato můžeme ochranu proti přepólování třídit na Aktivní, pasivní, sériovou, paralelní, destruktivní, nedestruktivní a kdoví jak ještě, ale to všecho je moc složité, tak to rozdělíme na dvě kapitolky
  • Mechanická ochrana alias - Nepřepólovatlené konektory
  • Elektronická ochrana alias obvody, které prežijí přepólování.
Dnes jsou tedy na programu konektory.

Nejjednodušší obranou proti přepóliovaní konektrou je samozřejmě taková konstrukce konektoru, které mechanicky vylučuje zasunout jej špatně. Tomu vyhovují známé (a hnusné) konektrory z fastonů pro auta a celá řada dalších konentorů je udělána tak, že nejde "zasunout opačně"
DO důsledku dovedená blbuvzdornost dokonce vyžaduje, aby pro každý účel byl použít jiný konektor - tedy napájení jiný konektor, vnitřní sběrnice jiný konektor, každé čidlo svůj typ konektoru atd.
Tento požadavek je krásný a určitě snižuje zmetkovitost na lince, kde negramotní indové montují Hi-Fi věže SONY, ale pro robotiky je nepraktický, jednak protože by se mohlo stát, že budete hledat 20 typ exotického konektoru, který jste ještě nepoužíli a navíc robot není nikdy hotov. Vždy je to rozestavěné staveniště, na které se "až bude čas" pověsí další moduly.
Proto robotici s oblibou používají konektory do jisté míry univerzální - většinou typu "pinová lišta" - tedy řádka pinů která se zapáji do desky a později se k ní vyrobí náležitý "protikus" Vlastnotí konektorů typu pinová lišta je symetrie podle osy - takže nic nebrání zapojit konektor opačně. Přesto i takové konektry se dají udělat "Blbuvzdorně" a to tak že při opačném zapojení sice daný modul nefunguje, ale alespoň neshoří.
Jak se to dělá bych ukázal na nejjdenodušším konektoru v robotech - konektoru pro servo
Jenom pro představu si vezmeme špatné zapojení , které v případě servo-konektoru by vypadalo takto : Zem na jenom krajním pinu, napájení na druhém krajním pinu a signál uprostřed - při otočení takového konektoru se zem zkratuje na napájení a naopak a je konec ...
Proto mají serva konektory signálový pin na kraji - pokud zapojíme konektor obráceně - střední pin vždy zůstane zapojený správně a jediné co se staně je že se nám na vstup serva připojí (podle druhu konektoru) buď napájen, nebo zem což ochrané obvody vstupu serva musí vydržet.
Na střední pin, který je v obu polohách zapojen správně je lepší zapojit zem, pro případ že by vaše elektronika byla přes kostru robota spojená se zemí ještě někde jinde, takže Airtronics má lepší konektory pro serva než Futaba, ale to je jenom detail.

Jinými slovy- už v okamžiku návrhu rozložení pinů v konektoru musíte počítat se zapojením "obráceně". U konektoru s lichým počtem pinů prostřední pin je vždy zapojen správně, proto je vhodné na něj dát zem a zrcadlově obráceně proti napájení je vhodné dát buď nezapojený pin, nebo nějaký vstup, s ochranným odporem, který snese plné napájecí napětí.
Příklady, které by ani při přepólování neshořely vidíte na obrázku, vlevo sice není na středním pinu zem, ale to by nemuselo tak vadít.

Nicméně jako univerzální radu bych dnes dal - nenechávejte rozložení pinů na náhodě, a vždy si na kus paíru nakreslete rozložení pinů na zásuvce i zástrčce, vystřihněte nůžkami s "virtuálně" zkuste zapojit obráceně "co by se stalo". Jako vždy v otázkách blbuvzdornosti - 5 minut navíc ušetří mnoho hodin "blbé nálady" nad spáleným robotem.

Dnešní rada pro brunety zní - pokud je robotik zaujatý robotem - striptýz ve dveřích robotické pracovny jej sice vytočí do vysokých otáček, ale často ne v tom správném směru. Neberte to jako své selhání, pokud se vám jedná především o sex - svalovců bez mozku je přece všude plno ....