Úvod do teorie nepracovitosti 1.

18. září 2012 v 5:34 | Petr |  Svět okolo
Když chcete nekoho na jihu USA urazit nazvete ho redneck. Proč to? Redneck neboli správně red neck - česky rudý krk. To pochází od farmářů, kteří se ohnutí při práci s motykou opálili především vzadu na krku a to až do ruda.
Takže pohrdlivé označení pro blbce je v angličtině etymologicky shodé s označením pracujícího sedláka ? Jací ignoranti - vysmívat se lidem, kteří svou prací všechny živí ? Nicméně jak probereme - pracující lidi byli vysmívání vždy a všude, ve všech kutlurách a ve všech dobách, které jsou na dosah naší historické zkušenosti - komické figury barokních komedií - Sedláci - vidláci - vidíte stejný princip nejen v "primitivní" Americe, ale i ve "vzdělané" Evropě - dokonce na šlechtických dvorech ?

Vezměme třeba otázku módy - je notoricky známo že módní jsou vždy ty atributy, které naznačují, že jejich nositelka se neživí prací.
Dokud většina ženské práce spočívala v kopání brambor na poli - byly moderní kypré až obézní postavy a bledá pleť, protože tyto atributy říkaly celému okolí - tahle panička se motyky ani nedotkla.
Pak přišla industrializace zemědělství, ženy se přesunuly do kanceláří - najednou bledost pleti znamenala - sekretářka vysedává za psacím strojem. Proto po I světové válce jako mávnutím proutku se idál krásy prudce změnil - do módy se dostaly opálené štíhlé ženy - prostě "paní sekční šéfová" i její dcera mají dost času válet se celé léto "u móóře" a hrát tenis - viz Saturnin a slečna Barobora - literární zhmotnění tohoto principu.
Že stejný princip platí i v jiných kulturách - čínští madaríni (státní úřednící) prací hluboce opovrhovali, a je známa komická historka, kdy vysoký císařský úředník navštívil britského místodržícího v Hong-Kongu v době, kdy tento hrál tenis - chvíli se na to díval a pak říká "Pro boha, sire, proč si na to nenajmete kulie!!"

Takže když dnes vidíte sedmi zlatými řetězy ověšeného muže, který svými 160 kily přetéká všemi směry z teplákovky Puma a jeho partnerku která má stejnou postavu a 10 cm umělé nehty - co mám tito lidé svým "stylingem" sdělují ? Nebo anorektické shopaholičky, letící na podpatcíh metzi butiky ? Jsou to lidé, kteří každým coulem dávají na jevo, že práce je jejich první prioritou ? Otevřeme-li bulvár dočteme se tam o celebritě, která maká jak zjednaná - poctivou prací, aby zaplatila dluhy své minulosti ? Nebo spíše něco ve stylu "Hanychová má kšeft století" ? Přičemž nad smyslem tohoto "kšeftu" i sumou za něj zůstává rozum stát.

Teď patrně budu obviněn ze zpátečnictví a k návratu ke komunismu a jeho "pracovní onanii" včetně pozdravu "práci čest" ale nemylme se - komunisiti sami práci nesnášeli, proto trestali své oponenty vyhazováním z práce, kterou trestaný chtěl dělat rád a přeřazováním na práce, kterých se komunističtí pohlaváři sami štítili, pracovním tábory pro vězně v to počítaje.
Nejzajímavější na GENu s kardinálem Miloslavem Vlkem bylo jeho povídání jak STBáky sralo, když dával celou svojí existencí najevo, že mytí oken, které dostal jako práci za trest - jej docela baví.

Podtrženo sečteno - praci nejenom nezbohatnete, ale nedočkáte se ani jiného uznání. Vaše babička a maminka vás sice formálně pochválí "aby vám to nebylo líto", ale už manželka se bude na výsledky vaší pracovitosti dívat, do vaší peněženky, s krajním podezřením. Ale nebuďte smutní, já jsem si toho vědom a budu vás uznávat vždycky. Nicméně společnost do lidí hučí všemi kanály - vykašlej se všechno a živ se podvody nebo dávkami - proto vámi sice budu hluboce opovrhovat, ale nebudu se divit, ani když poslechnete volání této, zjevně existující "společenské objednávky"....

Nepatrná osobní poznámka - letos o prázdninách jsem měl (jen) 2 dny dovolené, Přesto kvůli nim bylo mnoho křiku a mimořádná pracovní schůzka, na které mi šéfová oznámila, že jsem si je vybral neoprávněně a můžu z ní být kdykoliv odvolán. Neměl bych to taky brát jako prst prozřetelnosti ukazující na pracák ? V kadém případě díky, že mě nenecháte upadnout do bahna zahálky ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 18. září 2012 v 7:00

Petře poslední rok, celou tu dobu každému říkám, že je třeba začít krást. Je jen třeba zjistit, jak se to dělá. Já to neumím. Nevíš jak na to? Jak jsi zjistil, chozením do práce člověk nezbohatne a to ani když dělá vysoce kvalifikovanou práci - jako Ty např. Co začít důchodcům prodávat předražené hrnce, nebo obyč infraledku v pouzdru s tím, že to léčí raka, ukážeš titul a budou ti věřit. Já s dovolenou víceméně problém nemám, ani ty věci nejsou moc drahé, akorát ty peníze, ty jaksik nemají tu hodnotu... Bydlíš v paneláku, tam ti stačí na nájem minimální mzda, ale kdyby jsi stavěl barák, tak tvrdě pocítíš, že ten plat jaksik na to nestačí, proto buď začneš krást, nebo škrtit kde to jde. A půjčit si = fenomén dnešní doby? Půjčíš si 2M, vrátíš 4M. Vydělej v následujích 20 letech 4M čistého jen na splátky...

2 Psavec Psavec | Web | 15. října 2012 v 8:20

[1]:Říkat druhým lidem, že je třeba začít krást? Trochu mi to připomíná volání o pomoc rádoby sebevrahů, kteří vyhrožují, že se zabijí. Obojí je snaha o získání vnější pomoci, jenže ta nepřichází a ani nemůže. Pomoct si totiž musí každý sám. Česku by pomohlo, kdyby se lidé naučili komunikovat, spolupracovat, rozvíjet své dovednosti a kdyby si přestali stěžovat. Existují například ohromné exportní příležitosti, které nám unikají. Parazitismus ve společnosti je pravděpodobně způsobený absencí životních hodnot nebo jejich pomýlením a také vadným školstvím.

Když se někomu nedaří, snaží se stáhnout ke dnu i ostatní, namísto aby energii vynaložil na to, aby se dostal z bahna ven a nahoru.
Jednou z cest je přijmout životní strategii výhra-výhra. Začněte sloužit druhým. Podnikání je především o uspokojování potřeb druhých. Stát sice všemožně zabráňuje rozvoji podnikání, ale šikovný živnostník vždy najde cestu jak začít lidem pomáhat i navzdory dementním zákonům a úřadům.
Namísto vyvolávání nesnášenlivosti a stupňování problémů je lépe soustředit se na řešení své vlastní situace skrze službu druhým. Pomůže ochota, vstřícnost, porozumění potřebám, snaha uspokojovat potřeby, hledání nových cest.
Zároveň přestat srovnávat nesrovnatelné. Co na tom, že někdo vydělává miliony a někdo jen desetitisíce? Důležité je, děláte-li svou službu druhým nejlepším možným způsobem, jakého jste schopný.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama