Vidlákovo elektro 34. Nebezpečí nízké impedance.

7. dubna 2013 v 5:35 | Petr |  Vidlákovo Elektro
V této robrice obvykle uvádím imperativní rady - postavte to tak a tak. Tentokrát, se však dostáváme do oblasti, která je velice ožehavá a vůbec ji nemám vyřešenou.

Jedná se o "tvrdé" zdroje napětí - tedy zdroje které mají minimální vnitřní odpor a buď nemají žádnou proudovou limitaci, nebo při tak vysokém proudu, že při tom stejně hoří dráty, součástky a cestičky na plošném spoji.

Posuďte sami :
- V 7 letech jsem pozoroval jak otec měří napětí v zásuvce, neboť v nově postavené čtvrti rodinných domků napětí kolísalo a nám blbla barevná televize - která tenkrát byla složitá jak Temelín. Večer když naši šli do kina zkoušel jsem taky měřit. Začal jsem tím že banánky od Avometu jsem strčil do zásuvky, pak jsem ale druhé konce spojil, protože z "trafa od vláčku" jsem věděl, že to dělá pěké jisky - výsledek se dostavil - vyletěla nějaká 80A pojistka v provizorní trafostanici a celá čtvrť byla den bez proudu....

- kolem 14 roku jsem chtěl udělat provizorní osvětlení z automobilového olověného akumulátoru, autožárovky "sulfitky" a zvonkového drátu - jak jsem tak pájel drátky na sulfitku (kde byste za bolševika sehnali objímku ??!!) zkratoval jsem asi 30 cm kouskem drátu svorky autobaterie. Zvonkový drát, který jsem držel v ruce proměnil v "čáru ohně", pak v proužek kouře, který beze stopy zmizel. Jediný hmotný zbytek byl tmavý PVC a spáleným masem smrdící pruh v mých dlaních.

- Zhruba v srpnu 2003 jsem v našem tehdejším ubohém bytě "ladil" pulsní zdroj pro vysílačku - Už odpojená deska - avšak s nabitými kondenzátory se mi zvrtla a upadla na ocelový šroubobák - průměr tak 5 mm - šroubovák se v mžiku přetavil a prskající kulička roztaveného železa proletěla celou místností a propálila peřiny a matraci na posteli. Za 2 měsíce zvedla exmanželka kotvy a šla za "borcem z posilovny" a dodnes tvrdí, že tohle byla "poslední kapka".

Je třeba pokračovat ?
Tedy nic nevypadá mírumilovněji než zdroj napětí, který má na štítku 10-20A, pokud však jeho filtrační konenzátory dají 150-200A - stačí po pár milisekund během kterých hoří dráty, železo prská jako prskavka, svařují se kontakty vypínačů - je opravdu problém, jak takovou elektroniku udělat dostatečně "blbuvzdorně".
Jasně, že každý zdroj opatřený nějakou regulací by měl být opatřen i proudovou pojistkou - ale třeba v případě H-Můstků pro motory - je problém kam regulaci vlastně nastavit - pokud nastavíte proudové omezení na proud, který je 100% bezpečný - patrně budete mít problémy s proudovými špičkami při rozjezdu a náhlém zvýšení jízdních odporů - motor bude prostě "gumový". Pokud nastavíte proudovou pojistku dosti vysoko - při určitém proudu si ji klidně můžete "odpustit"...
Jiný problém je naznačen na schémátku jestli zapojíte vstup do obvodu jako nahoře - to jest pojistka je až za filtračními kondenzátory - značně to sníží jejich účinnost. Pokud to zapojíte jako dole - pojistka bude fungovat na dlouhé zkraty - ale krátkodobě jakoby tam nebyla - protože náboj v kondenzátoru sám o sobě nadělá slušnou paseku. Ve spojení s MOSFETy které mají RDSon (odpor v sepnutém stavu) v setinách ohmu - klidně se může stát, že roztržené pouzdro takového MOSFETu vám cinkne o brejle - jak se stalo mně - což mě vyprovokovalo k tomuto příspěvku.

Jinými slovy - jestli nemáte nápad co s tím - "dávejte si bacha" - zejména s olověnými akumulátory, LiPol, nabíječkami na vysoké proudy, pulsními zdroji pro desítky až stovky Wattů, velkými filtračními kondenzátory atd.... Tady už nejde o eventuelní prohru v soutěži, protože"robot shořel" - tady jde o to, jestli budete na své budoucí děti mrkat skleněným okem nebo ne.

Jestli máte nápad "jak zkrotit olověnku" aby dávala svých 100A ale přitom nebyla při zkratu zdrojem velkého nebezpečí - sem s tím - jakákoliv idea je vítána.

Myslím, že varování už bylo dosti - zbývá už jenom rada pro brunety - blondýna by z toho asi udělala hysterickou scénu, ale vy víte, že drobné kopnutí elektrickým proudem zdravě rozproudí krev - a při náhlé srdeční fibrilaci vás miláček klidně může "druhým pulsem" zase defibrilovat - takže není důvod panikařit a hledat si svalovce bez mozku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 8. dubna 2013 v 17:42

Tak to je neřešitelné, jediná možnost zvyšující bezpečí baterie (a taktéž poruchovost) by bylo něco ve stylu inteligentní baterie, tedy jako by řízený zdroj proudu. Pokud by se motory netočily, pak by baterie dala max 1A, při rozjezdu by bylo povoleno 100A, při nějaké standardní rychlosti třeba 30A. Požadavek na 100A by se musel pravidelně opakovat, jinak by watchdog baterky proud omezil.

2 Karel Karel | 8. dubna 2013 v 17:47

Ještě dodám, že aby to fungovalo spolehlivě, tak takovou baterku by museli sestrojit jedině japonci z éry 80. max 90. let.

3 Saša Saša | 8. dubna 2013 v 20:30

Co třeba něco takovéhoto http://pandatron.cz/?3247&externi_proudovy_omezovac ?

Nebo nějaký vhodný pozistor? Ten chvilku pustí veliký proud, ale hnedka ho zase utne, takže se dráty rozžhaví, ale nechytnou. Funguje to ale jen na celé vodiče, polovodiče neochrání asi nic.

4 petr-kubac petr-kubac | 9. dubna 2013 v 7:59

[3]: Všechno, co je v tom odkazu znám a je to tak do 5A (nebo méně pokud člověk nemá odvahu) Mezi baterkou auta a startérem taky není pojistka - takže pokud máte proudy jakov v CERNU ale nechce se vám platit taky tolik za jejich regulaci - asi žádné zázračné řešení nebude.

5 Saša Saša | 9. dubna 2013 v 16:29

Tak ještě použít reaktor, ale to je, přeci jenom, trochu silná káva :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama