Destilka mi šplouchá na maják.

25. února 2014 v 5:15 | Petr

Byla nebyla v Praze firma GORO - což znamenalo GOldman a ROček - tahle firma vyrábí přístroje na výrobu deionizované alias destilované vody. Legrační je že pand Goldman se patrně pohádal s panem Ročkem a oba si založili vlastní "firmu GORO", neboť od jisté doby mi do mailu chodí zprávy ve stylu POZOR POZOR falešná firma GORO obchází republiku.

Tudíž nevím jestli u nás v práci byla předminulý čtvrtek "pravá" nebo "falešná" firma GORO. V každém případě "expert" od nich se snažil spravit nefungující (a k ničemu nepotřebné) čidlo destilované vody. Opravu provedl tak, že elektroniku zapojil metodou "krucosvorek" - to jest kolem pinů konektoru, ke kterému neměl protikus - omotal dráty a ty pak zakroutil tak až nastal kontakt - a ani se neobtěžoval obtočit to izolačkou, aby ta hrůza nebyla vidět. O co méně použil izolačky na elektriku, o to více použil izolační teflonové pásky, když rval čidlo do trubky - až se výsledek dostavil - trubka pod tlakem "narvaného" čidla praskla. Kdy praskla ? V pátek odpoledne - když byly v práci už jen laborantky na službě a já.

Dovolím si poznamenat, že od října 2010 už jsem 3x vytíral nějakou místnost po prasknutí vodo-instalace - takže jsem jednal zcela instinktivně - vypnul čerpadlo, volal na "devítku" (havarijní číslo), že je havárie a šel vytírat. Za 10 minut mi volala úřednice - jaké že je "výrobní číslo" destilátoru. To jsem věděl, že je zle, protože špitál je jako úřad - každý přesně ví co NENÍ v jeho kompetenci. Tudíž ptá-li se vás úřednice na výrobní číslo - je to proto, aby vám vzápětí sdělila, že "s velikou lítostí, vám nemůže nijak pomoci, ani neví kdo by pomoci mohl", protože daný "inventář" NENÍ v její kompetenci. Pak nezapomene dodat, že to asi budu mít těžké, neb je pátek, konec směny a ve špitále už stejně nikdo není a nejlépe by bylo celou věc odložit na pondělí....

Vytírání destilované vody - taky není v mé kompetenci, ale kdo má mít tu psýchu, zůstat v klidu, když vidí jak voda teče do mašiny za 6 500 000 kč, dvou zapnutých 3 kW UPSek, a jenoho PC - tak jsem pořád vytíral a mezitím pořád volal a neustále zvyšujícím hlasem křičel, až se dostavil "pohotovostní údržbář". Toho jsem ještě neznal, protože to byl 16 letý hoch, co je ve špitále měsíc, i s oschnutím výučního listu. Dostavil se a prohlásil, že to telefonicky konzultoval se staršími kolegy. Ti mu řekli, že si má dávat pozor, protože to není jen tak nějaká trubka na "vodu", nýbrž trubka na "destilovanou vodu", a navíc to ani není "trubka" ale "americká trubka", kterou se on rozhodně nemá pokoušet spravit, protože oni - ač staří mazáci - by do toho taky nešli....


Tak jsem volal vrchní laborantce, ta volala jinému údržbáři, ten volal tomu "děcku s hasákem" a dodával mu odvahu ať se o to aspoň pokusí - a taky že se pokusil - celý praský úsek odřezal a zbytek utěsnil pomocí šroubovací ucpávky. Ta mu sice jednou sklouzla - takže jsem vlastně vytíral 2x, ale i tak budiž mu díky nesmírné - neboť ve svém mladém věku, projevil více odvahy než 7 pater "mistrů" a "manažerů" nad ním.

Potom špitál urychleně vypsal výběrové řízení - a vyhodil z něj některé firmy, které za opravu chtěly skutečně nestoudné peníze - protože to přece "není voda" a navíc tam jsou ty "americké trubky". Až k nám konečně dorazili 3 muži v červených overalech. Pamětníci znající Windosowský spořič obrazovky "potrubí" - si rychle vybaví, jak přibližně vypadalo to - co začali slepovat na podlaze laboratoře.

A skutečně - původní potrubí mělo - pojistný kohout pod falešným stropem za dvířky. Nové potrubí v okamžiku kdy primářka definitivně podepsala fakturu - mělo za stejnými dvířky 2 kohouty. Jededen "poněkud mimo střed", ale alespoň jej bylo vidět a druhý kohout - pod stropem 30 cm "za okrajem" otvoru - schovaný za trubkou a ještě otočený od otvoru pryč - tak jsem cvičně zkusil ten druhý kohout zastavit - a když se mi to nepodařilo - přestože jsem tak vysoký, že se dotknu stropu loktem - přivolal jsem opět primářku, ať si to sama zkusí, když to tak klidně převzala.

Když se jí to nepovedlo - řemesnící začali brblat, že to "přece nevadí". Tak jsem vybuchl jako atomová bomba a křičel na ně, že za takovou fušeřinu by se ani PAT a MAT nemuseli stydět - PAT s MATem to vzali v klidu, ale "ten třetí" se na mně vrhnul, že jemu nikdo do fušerů nadávat nebude - a že mi rozbije hubu.
Pak nastala vzrušená debata - PAT držel "toho třetího" a MAT navrhoval, že to přece opravdu nevadí. Ventil je sice zcela mimo díru, ale přece stačí za otvor pořádně zabrat a vyrve se celý stropní panel ....
Nakonec přišli na to že dosavadní dvířka 15x30 cm do kterých se "netrefili" se "rozšíří" na 30x30 cm - a kdybych na ně neřval - už to měli dávno hotové ...

A rada pro blondýny ? Tentokrát je radou pro mně - vím zcela přesně, kde se stala chyba - už v pátek - jelikož bylo po šichtě, měl jsem se potichu vytratit zadním schodištěm, jako všichni, nic více totíž NENÍ v mé kompetenci....

Poznámka při druhém čtení : Byli - za Jakeše a Bilaka - machři, kteří uměli udělat rozvod destilované vody v trubkách z borosilikátového skla - sami ještě v práci máme pozůstatek jejich umu. Celá zábavná historka, ale není tento případ. Všichni "speciááálisti" zápasili s lepeným PVC běžným ve většině amerických a nezanedbatelném množství evropských staveb....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 25. února 2014 v 6:12

-Kdysi existovaly kroucené spoje v telekomunikacích, ale bylo to na čtyřhran a utažené speciálním nástrojem, spolehlivost značná
-Teflonová páska je naprd, musí se jí dát opravdu hodně, jinak netěsní, používám raději loctite provázek
-Jinak to co jsi popsal, je standardní příběh o českém řemeslníkovi, oni jsou všichni takoví fušeři, když někdo staví dům svépomocí, tak jedním z důvodů proč si ns to nenajmul firmu je právě fušeřina českých řemeslníků (ale na hw nadávají i na francúzské).
-Když někdo ze zdravotnictví třeba tvrdí, že na rentgenu XY dostane člověk zanedbatelnou dávku ozáření, jsou to vlastně kecy, protože ten přístroj klidně mohl seřizovat člověk, který nastoupil do firmy před třemi dny a neví vůbec nic
-Řemeslník do domu, čagan do ruky

2 m.marianek m.marianek | 25. února 2014 v 9:02

[1]: Ovíjené spoje máme ještě pořád u nás ve firemní ústředně a stačí to ovíjet obyčejnými kleštěmi, navine se pár závitů, a konec drátu se utrhne, tím se překoná mez tečení materiálu a spoj je utažený tak, že i po 30 letech je dostatečně spolehlivý. Pin na kterém se ovíjený spoj vytváří má obdélníkový průřez a v místě spoje je obloukové "vybrání" do kterého se drát navíjí. Závity mají snahu sednout si do nejužšího místa vybrání a tak se k sobě dobře natlačí a utáhnou se. Řekl bych, že ovíjený spoj vytvořený tímto způsobem a ovíjený spoj od GOROa si snad ani netroufneme srovnávat :-)).

3 Petr G. Petr G. | 25. února 2014 v 9:44

Dva závity lana na bubnu jeřábu stačí k tomu, aby se zavěšené břemeno udrželo. I tehdy, kdy se konec lana na bubnu uvolní. V praxi zná každý, kdo si pro lepší držení omotal lano kolem ruky ... a dostal se do péče lékařů.

4 Karel Karel | 25. února 2014 v 11:14

[3]: s lékaři je to vlastně jako s těmi řemeslníky, lépe se doma ošetřit sekunďákem :-)

5 Dalík Dalík | 25. února 2014 v 13:32

Tož tedy nám Goro zatím funguje, asi k nám jezdí ten druhej :)

6 rvx rvx | 25. února 2014 v 19:09

moc jsem se nasmál, jako byste pracoval u nás :) Co si člověk nezfušuje sám ... (ale nesmí se k tomu přiznat, protože když na to nemá papír s razítkem, tak nic dělat nesmí). Být to někde na jihu Evropy, tak na vás ještě skočí odbory, jak to že jste si dovolil vytírat vodu místo uklízečky ... takže to nakonec docela dobře dopadlo ;)

7 kolemjdoucí kolemjdoucí | 26. února 2014 v 13:29

[2]: jen bych poopravil - spoj není utažený, ale svařený termokompresí. Ale kleště na to opravdu nestačí, ovíjené spoje se dělaly strojově.

8 m.marianek m.marianek | 26. února 2014 v 14:53

[7]:Ty o kterých se bavím já se tak dělaly a drží tam dodnes. Mnou popisovaný trn vypadal jinak a i kdyby se to dělalo strojově, větší síla se tím nevyvine, spoj se dá utahovat jen tolik, kolik vydrží drát v tahu a zvonkový drát se utrhne rukou jako malina. K těm mikrosvarům na hranách trnu patrně dojde, měď tohle dělá a utažením se hrana trnu prořízne až na čistý kov.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama