Chemie pro šílence 9. Polykarbonát.

2. března 2014 v 6:05 | Petr |  Chemie pro šílence
Jestli jste drželi v ruce CD tak víte co je polykarbonát a můžeme skončit ....
Na druhou stranu asi byste byli zklamaní, že dnešních 800 slov jsem takto ošidil. Takže - když jsem psal o molekule, že které mají spermie (a paní Kubáčová) opravdovou hrůzu - zmínil jsem, že bisfenol A se používá i na výrobu polykarbonátu.
A skutečně je to tak. Zatímco moje manželka má hrůzu z bisfenolu A. My chemici víme, že to je látka relativně neškodná. To výroba polykarbonátu je jiné kafe. Klasický a nejběžnější polykarbonát se vyrábí reakci bisfenolu A s fosgenem.

Fosgen to je ta molekula uprostřed vzorečku Cl - C=O - Cl je to vlastně formaldehyd, který místo vodíků mác chlory. Mimo to, že to je základní surovina chemických syntéz, tak byl velmi populární za I. světové války jako opravdu nebezpečný bojový plyn. Takže jestli při havárii v továrně na Epoxid budet mít přechodně zduželá prsa a horší spermiogram, po havárii v továrně na polykarbonát - bude vaše manželka vdova a bude mít znovu volné ruce k hledání muže s dobrým spermiogramem.

Pozoruhodnou vlastností klasického polykarbonátu je to že karbonátová skupina -O-CO-O- která je velice polární se pravidelně střídá s nepolárními benzenovými jádry původně z bisfenolu. To umožňuje aby se polární i nepolární části molekul vzájeně do sebe zaklesly a výsledkem je nejpevnější existující opticky čirý plast. O něco méně houževnatý je polyester (PET láhve) , ještě méně pevný je polymethylmetakrylát alias plexisklo a úplně křehký je polystyrén - a to je z "organických skel" všechno....

Obyčejný polykarbonát má lineární řetězce a vlastnosti termoplastu (teplem se taví a chladnutím opět tuhne). Chemikům se to ještě nezdálo dost, proto existují i polykarbonáty se síťovitou strukturou a vlastnostmi termosetu. Pro svůj vysoký index lomu a vysokou cenu se používají především na čočky brejlí - zkuste se pozeptat kolik stojí "lehčené" plastové čočky a dáte mi za pravdu.

Polykarbonát obecně je trošku dražší než plasty z kategorie "nejsprostších" plastů, proto se používá relativně málo a opravdu jenom tam, kde jsou jeho vlastnosti využity. Nicméně viděl jsem robota celého postaveného z instalačních CD starých Windows - proto stojí za to probrat otázku lepení, která je dětsky jednoduchá - epoxidy - zejména ty houževnaté rychleschnoucí a kyanoakrylát (vteřinové lepidlo) pro lepení epoxidem je vhodné povrch zdrsnit, pro lepení čímkoliv je nutno cédéčko důkladně odmastit.

Poslední nepatrný problém - je vrtání. Rád bych poradil geniální postup, ale nemám takový -polykarbonát je houževnatý pružný a úporně se vrtání brání, když se pak vrták zakousne má tendeci se roztříštit - snad bych doporučil, že nejméně problematické je vysokoobrátkové vrtání malými vrtáky a postupné zvětšování díry většími a většími vrtáky se stále menšími otáčkami.

Zbývá nám už jenom rada robotům ke zničení lidstva - když už si nemůžete dovolit mít kovovou lebku v polykarbonátové přilbě pořiďtě si alespoň polykarbonátové kryty kamer ...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dalík Dalík | 2. března 2014 v 8:47

Máte nějakej vhodnej materiál na samodomo odlévání čoček?

Zkoušel jste toto?:
http://web.elchemco.cz/epoxyd-ciry-elicer.php

2 rvx rvx | 2. března 2014 v 10:19

mě se na vrtání plastů osvědčuje předvrtat malým vrtáčkem a následně použít vrták do dřeva:

http://www.pilanamarket.cz/obrazky/23437/spiralovy-vrtak-do-dreva-hawera-default.jpg

a samozřejmě na vrták málo tlačit. Pak se plast neštípe.

3 petr-kubac petr-kubac | 2. března 2014 v 11:03

[1]: Nezkoušel - problém je s bublinami
Tento problém má 2 řešení - odbublinovat ve vakuové / podtlakové komoře
Nebo nechat vyzrát za zvýšeného tlaku aby se bubliny "smrskly"
Zatím mám "hafo" čoček ze stupnic starých vysílaček - a s těmi vyžiju až do penze (no realisticky by při mém tempu stačila 1)

4 Dalík Dalík | 2. března 2014 v 16:49

hmhm, oni tam píšou, že by to bubliny dělat nemělo, no, těžko říct.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama