Vidlákovo elektro 93. Antény 2.

29. ledna 2015 v 5:29 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Představte si situaci, že umotáte cívku a k ní dáte kondenzátor, tak aby výsledný paralelní LC obvod měl rezonanci na frekvenci, na které chcete vysílat. Pak si představte virtuální situaci, že desky kondenzátoru od sebe vzdalujete a drát v cívce zase rozmotáváte až máte rovný kus drátu s deskami kondenzátoru na koncích. Jelikož desky kondenzátoru vzdálené od sebe metr - stejně nemají žádnou pořádnou kapacitu - tak je ucvaknete A co vznikne ? Anténa !

Tedy přesně takto se vysvětluje vzník "pramáti všech antén" - půlvlnného dipólu. neboli pokud vezmete zdroj signálu a ke kabelu, který vám tento signál vede buete přidělávat drát - zjistíte, že pro určité délky se drát bude chovat jako cívka - roztažená do roviny a pro určité délky drátu se bude chovat jako kondenzátor. Pro určité délky se však bude chovat jako LC obvod naladěný do rezonance, který nemá žádnou zjevnou kapacitní ani induktivní reaktanci (zdánlivý odpor kondenzátoru nebo cívky) a chová se prostě jako odpor.


Podíváme - li se na půlvlnný dipól podrobněji - zjistíme, že vysokofrekvenční signál na něm kmitá tak, že na dipólu vzniká stojaté vlnění, které má maximum napětí na obou koncích dipólu a maximum proudu uprostřed dipólu. Taky si povšimněte, že napětí na obou koncích dipólu kmitá v opačné fázi. V místě připojení napájení na obrazku jako "feedpoint" má ideální dipól impedanci neboli vstupní odpor 73 ohmů a chová se opravdu jako čistý odpor. NA koncích drátu je impedance teoreticky hodně hodně vysoká - staří radioamatéři uvádějí že impedance na konci dipólu ke kolem 1200 ohmů.

Ergo - doplníme nějakou tu Kubáčovu chybějící větu: Tedy máte radioamatérský vysílač s výkonem 100 Wattů jaké bude VF napětí v místě připojení na anténu ?
P= U2/R tedy U= odmocnina( P*R) = Odmocnina ( 100*73 ) = 85 Voltů
A teď slovo do pranice - jaké bude napětí na konci antény ?
Odmocnina (100*1200) = 350 voltů
Tedy poučení, které se jen tak někde nedočtete - bacha na antény - vysílající antény kopou - a to tak že dosti a čím je výkon větší a čím je konstrukce antény lepší ( impedance na konci drátu vyšší ) tím kopou více.
říkáte si že 350 voltů ze 100W vysílače není nic moc - uvědomte si, že toto je nejjednodušší příklad, pokud se dostaneme k mým oblíbeným magnetickým smyčkám - tam se vám v rezonančním obvodu "nakmitá" několik kilovoltů i z CB radiostaničky od Vietnamce.


OK tedy pro antény platí pravidla jako pro rezonanční obvod - tedy můžeme mít rezonanční obvod s vysokým "koeficientem Q" - tedy ostře naladěný do rezonance na jediné frekvenci "jako zvon" - takové antény označují radioamatéři jako "ostré" - tedy vysílají ideálně na jediné frekvenci. Pak máme antény "šírokopásmové" - ty mají daleko nižší koeficient kvality obvodu Q ( asi jako zvon, který tlumíme rukou ) - ty pracují na daleko širším pásmu za cenu ztráty intenzity signálu - antény "tupé". Extrémním případem "antény", která je extrémně "tupá" tedy dá se s ní vysílat na jakékoliv frekvenci a přitom vůbec nic nevyzařuje - je "umělá zátěž". Prostě jsme se vykašlali na nějaké ladění a vzali jsme odpor 50 ohmů, který jsme zapojili místo antény a bylo. Realita je poněkud složitější - aby takový odpor vydržel vysílání třeba těch radioamatérských 100W musí to být "pořádný odpor" často sestavený z více paralelně spojených větších odporů a někdy i chlazený vodou či olejem - viz "plechovková" umělá zátěž na obrázku nahoře.

Otázka samozřejmě zní : k čemu je dobrá umělá zátěž ? Ke zkoušení vysílaček samozřejmě. Někdy je třeba vysílat do "černé díry". Pak samozřejmě vzniká otázka zda není lacinější prostě vysílat bez antény. Upřímně - rozhodně ne - ptotože tak jako světlo, když narazí na rozhraní dvou prostředí se částečně (nebo úplně odráží) i radiové vlny když narazí na rozhraní dvou impedancí tak se odráží a pokud jedna z těch impedancí je nekonečno (konektor bez antény) nebo nula (zkratovaný kabel) tak se odráží 100% signálu - tím vznikne stojaté vlnění ne v anténě - ale v kabelu a ve vysílaččce a pak je otázka jenom jak dobře je udělaný koncový stupěň VF zesilovače ve vysílači jestli shoří nebo neshoří.

V praxí je to tak, že pokud omylem "zavysíláte" do radiostanice bez antény - tak na to jsou dnes výrobci připraveni a ochranné obvody většinou vysílačku zachrání, pokud ale zavysíláte do zkratu - bude smrad a pá pá dárku od Ježíška.....

Po dnešek by "strašení radiovlnami" asi stačilo zbývá už jenom rada paní Kubáčové novomanželkám - koupil si manžel vysílačku a teď místo s vámi "vykecává s chlapama na pásmu" - vy taky místo nošení lahváčů v jehlových lodičkách surfujete po "Modrém koníku" ne ?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 RxD RxD | 29. ledna 2015 v 14:01

Každodenní vysílání 100W výkonu do černé díry za tak dvacet až padesát papírů ročně je určité fo-pa většiny dnešních radioamatérů. Co se týče třeba jen neúplného odstranění zajímavé a všeobecně rozšířené analogie antény jako rezonančního obvodu z kusu drátu, na konci kterého jsou utrhané kondenzátory bych navrhoval například navinout a prakticky změřit teslovu cívku. Na konci na nás bude zákeřně číhat například Dollardovo radiotechnické porno, a spatříme li ho skutečně, vydrží nám i do penze...

2 Honza Honza | 29. ledna 2015 v 23:37

Zdravím
RxD: Nevěřím, že by někdo utratil tolik za elektriku vysíláním. A Radiostanice se nekupuje každý rok nová.

3 RxD RxD | 30. ledna 2015 v 9:39

Měl jsem na mysli cenu radosti v podstatě zbytečného vysílání minimálně 100W do prostoru, nikoli cenu energií. Jinak znám amatéry, kteří mají ve svých domovech plných zařízení  ve svém koníčku investované spíše miliony než statisíce.  Mnozí z nich pak ani nechápou Ohmův zákon, natož přizpůsobení antény, na což mají zase další drahé digitální přístroje. Vidět však třeba ambiciozního solventního blbce s antenním analyzátorem analyzátorem a nebo měřicím přijimačem za dvěstě papírů "Rhóde a Švarc", a padesáti metry koaxiálního kabelu je však pro mne něco jako štědrovečerní večeře. Kdysi jsme si to půjčovali tajně z práce, a dneska si to každý bohatší blbec může objednat, a za čtrnáct dní to má doma. Lidské Ego zvláště u ambicioznějších blbců, to je horší než feromony.....

4 Honza Honza | 30. ledna 2015 v 20:51

Zdravím,
RxD: Myslím, že dnešní typický radioamatér je důchodce, který počítá každou korunu. Takovéto extrémy, jaké popisujete neznám. Je potřeba si uvědomit, že v tak velké skupině lidí se určitě najdou různí jedinci myšleno pozitivně i negativně. Já jsem si poprvé koupil tovární radiostanici až asi 10 let po získání koncese. Předtím jsem byl QRV na klubové zařízení při společných akcích a SWL na ubastlené přímače.
Z mého subjektivního pohledu to zbytečné není. Mám většinu zařízení vlastní výroby a výkony většinou pod 1W. Radioamatérské konstrukce a provoz je motivace se stále něco nového učit. Když jsem se ucházel o práci jako vývojář elektro, tak to vždy bylo pozitivně hodnoceno. Jsem nekuřák a abstinent, když slyším kolik lidi v okolí prokouří a prochlastaj, tak můj koníček je levná záležitost.

5 RxD RxD | 31. ledna 2015 v 10:12

Pokud se jako radioamatér stále neco nového učíte, pak Vám čest, ovšem dnes většina lidí nejen není schopna cokoli nějak efektivně zkoumat, a buďto si na tom jen založila kšeft, jako třeba bělovlasí kluci z amatérského radia, a nebo jsou to takzvaní "profesionální amatéři". Pokud se dneska podíváte třeba na obsah povolovacích podmínek na získání koncese, dostane to, pokud si to zaplatí, každý solventní blb. Podíváme li se pak do dnešních moderních radioamatérských časopisů a srovnáme je třeba dle úrovně zkoumání se stařičkými časopisy stejného druhu po druhé světové válce, zjistíme, že je to dneska sice barevně na křídovém papíře, ale jinak to z hlediska nějaké novosti stojí za nic. Groteskní je, že ale i obchodníci dnes kašlou na to, aby si vychovali a rozvíjeli nějaký kvalitní technický kádr, a jako hlavní zájmovou skupinu si stanovili zásobování ambiciozních neschopných solventních idiotů digitálním šrotem. To už pak není technika, ale psychiatrie, kde prvním je ten, který má nejdražší totem. /Zkuste někomu takovému říci třeba telegrafie../.

6 Honza Honza | 31. ledna 2015 v 11:53

Zdravím,
RXD: připadá mě to, že to vidíte zbytečně černě. Mě bastlení baví, ale že někdo používá výhradně komerční řešení mě vůbec nevadí. K řízení auta také není vyžadovaná schopnost umět si ho vyrobit. Když dřív byla jediná možnost získání radiostanice vlastní výroba, tak to byl současně filtr, že všichni radioamatéři byli dobří technici. Na druhou stranu co kdysi fungovalo v době, kdy v domácnostech nebylo tolik elektrických přístrojů a v okolí nebylo tolik vysílačů (jakýchkoliv), tak dnes už to nefunguje. Například mám VKV tuner podle Jana Klabala a v paneláku nefunguje. Odnesl jsem ho do práce a tam hraje. Dřív se na mikrovlnách dělaly spojení jen na směšovače, to už dnes taky moc nejde. Také po odsíření elektráren a celkově teplejšímu klimatu se už nevyskytují takové dobré podmínky šíření. Telegrafie to je téma na dlouho. Z technickému hlediska to už není modulace se kterou by se překonávaly rekordní vzdálenosti. Dnes se dá dovolat nejdále digimódy (MS, EME). Mě digimódy nezaujaly. Příjde mě to neosobní komunikace. Nejvíc mě baví SSB. Telegraf jsem se naučil jen kvůli závodům, je škoda neudělat stanici jen proto, že jí nerozumím a nezískat body. Digitální šrot - když se podívám na reflektor, tak těch stanic moc není. Zajímavé je, že do podmínek VKV závodů se D-STAR dostal jako povolená možnost domluvy na mikrovlnách.
Za tu dobu, co se radioamatérskému vysílání věnuji (cca 25 let), tak se to dost změnilo. Pokrok tam je viděť, něco mě připadá jako degradace, ale zase jiné věci jsou pozitivní. Já vidím problém radioamatéru, že chybí mladá generace.
Myslím, že zas přijdete s něčím, co vidím úplně opačně. Jak říkám. V takovém množství lidí se jistě najdou různí jedinci.

7 RxD RxD | 31. ledna 2015 v 13:06

Vidím dva základní moderní mory skutečného radioamatérství, a to :

-  organizátory radioamatérských  závodů

-  strkání antény do portu mikroprocesoru z neznalosti nahradit obvod LC něčím podstatně lepším.

8 Honza Honza | 31. ledna 2015 v 18:06

RxD: Ani v tomto nevidím problém.
1) Závody zvláště na VKV jsou velice populární, je při nich nejvyšší hustota provozu.
2) Většinou se ANT nestrká přímo na port MCU. V podstatě jsou 2 principy. direct-sampling SDR (Perseus) nebo low IF SDR (KX3) Obě zařízení jsou velmi kvalitní. KX3 má 3. nejlepší přímač na světě http://www.sherweng.com/table.html V SDR se dají udělat takové filtry, že to analogově jde velmi těžko nebo vůbec. Úzké filtry v SDR rádiu nezvoní, dají se jim nastavovat parametry dle libosti. Naopak u SDR je potřeba znát jak tu VF techniku, tak a to především digitální zpracování signálu. Kdo umí vyvinout SDR rádio HW a SW, tak je to velmi chytrý člověk.

9 Martin Martin | 31. ledna 2015 v 18:11

Pravda je, že dřív děti začínaly amatérskou činnost v radioklubech tím,že se učily technickou stránku věci a při tom se přidávalo samotné vysílání (sám jsem pamětník). Na druhou stranu nebyla pásma tak nacpaná (hlavně "komerční") a tak zařízení, které dřív nikomu nevadilo by dnes přineslo dost problémů (jo ty hrabičky). Ham spirit je dneska kapitola sama pro sebe.

10 RxD RxD | 31. ledna 2015 v 21:00

"Profesionální" rozhovory o moderních přijimačích a jejich geniálních principech mi připomínají rozhovory žen o jejich milencích, a nebo rozhovory starých bělovlasých mužů o kvantové fyzice z kuřáren vědeckých ústavů, kdy věda skončí, když má na základě vědeckých rozhovorů nastoupit nějaký praktický výsledek. Za posledních dvacet let jsem měl doma asi třicet krámů, a nakonec zas stejně jako všichni ostatní dokázal jen pravěké pravidlo Slávy Nečáska, že " nejlepší zesilovač je anténa....".

Co se týče výuky mladé generace, za předchozích bolševiků se ve Svazarmu prosazovalo pravidlo, "učit se programovat s pistolovou páječkou v ruce". Za těch dnešních je to velkovýroba ambiciozního technického šrotu, který pořádně neumí ani pájet, ani programovat, protože hlavní je celé k dny žvatlat na internetu pig-engliš......

11 Honza Honza | 31. ledna 2015 v 22:54

RxD: A co jste chtěl dokázat ??? Dobrá anténa je základ. Pokud na vstupu přijímače nebude signál, tak nic neuslyšíte. Ostatně to ukazuje vaši úroveň.
Do dalšího nadhozeného tématu "výuka" se už nebudu pouštět.
Na závěr. Z mého pohledu je dostatek protistanic, se kterýma mohu navázat spojení modulací, jaká mě vyhovuje a na pásmu které mě vyhovuje. Je dostatek radioamatérů se kterýma si rozumím a mohu se bavit prakticky o čemkoliv (technika, provoz, atd). Každý to dělá na úrovni a způsobem, jaký mu vyhovuje. Je to zábava. Pokud někomu vyhovuje FMka a převaděče, tako to dělá. Jiný zas dělá třeba spojení odrazem od měsíce.

12 RxD RxD | 1. února 2015 v 9:08

Řekl bych, že daleko zajímavější u radioamatérů než technika je sledování jejich psychiatrie / bez jakéhokoli pejorativního významu /, to je "proč se s tím vlastně zabývá, proč ho to baví". Pokud se s tím někdo živí, pak bych to bral jako věrohodnou omluvu. Pokud pomocí toho vyhazuje prachy, a reprezentuje se před ostatními, co si může dovolit, bral bych to jako stejně věrohodnou omluvu. Pokud něco někde měří, zdokonaluje, a pohybuje se na okraji možného, i to bych bral, protože je to třeba můj případ, ale když si pustím radioamatérský provoz na pásmu, tak to raději rychle zhasnu, protože jsem dosud nepřišel na to, z jakého konkrétního důvodu bych to vlastně poslouchal...

13 OK1ACR OK1ACR | 1. února 2015 v 13:00

RxD: Upřesněte prosím pásmo a druh modulace zmiňovaného provozu. Ono to dost ovlivňuje obsah :-)

14 Saša Saša | 1. února 2015 v 13:23

Mám z toho tady pocit, že někteří jedinci chtějí vidět problémy všude, kde to jen jde. A tak je tam i vidí a pokud na jejich slova dojde, tak jsou šťastní, že měli pravdu, ale i nešťastní, protože měli pravdu...

15 RxD RxD | 1. února 2015 v 23:39

U přijimačů mne vždy zajímaly hraniční citlivosti a provoz za silných signálů. Mám půlmiliwatový maják na všechny pásma, který šoupnu někam do lesa, vezmu tašku radiostanic, vzdaluji se od něj, a kontroluji signál. Už tak po půl kiláku signál u některých zcela mizí, pak je zajímavé sledovat směrový diagram, případně měnit pendreky, a signál znovu naskakuje, a nebo pendrek zkusit přiladit feritem nebo duralem. Pokud člověk měří šumovým můstkem impedanci na konektoru antény, většinou se nestačí divit, k čemu všemu se může napsat 50 Ohmů. Někdy čínské šunky ztrácejí signál mezi posledními. Další test je běžící úsporka, a širokopásmý výkonový šumový generátor 100 kHz až asi 10 GHz. Tam nevyhoví skoro nic, a třeba PMR-ka jsou citlivé i na deset metrů. Přitom nic neindikují, signál prostě znenadání zmizí. Tyto praktické testy nikde nenajdete, a když pak o něco jde, i třeba drahé a špičkové zařízení od renomované firmy znenadání když to nejmíň potřebujeme, nepříjemně překvapí.

16 OK1ACR OK1ACR | E-mail | 2. února 2015 v 2:41

RxD: No, u PMR z lidlu se docela dá očekávat že bude mít vstup poměrně odolný, když mívají na vstupech SAW filtry.

A k vašim předchozím příspěvkům - už je to tak že různé lidi baví různé věci. Někdo se zabývá vysíláním, někdo stavěním robotů, někdo popíjením alkoholu a někdo psaním věčně negativistických poznámek pod cizí blogy ...

17 RxD RxD | 2. února 2015 v 9:54

U těch "PMR z lídlu" je právě zajímavý depresivní princip levného výrobce typu: "drát z antény do portu procesoru", a když se ukáže, že je to beznadějný, tak se tam strčí ještě SAW, a ostentativně se to zdůvodní v návodu, aby uživatel "věděl že je to správně". Už jste někdy viděl v papírech charakteristu filtru SAW ? Jinak, pokud dnes někdo neožralý může propagovat "pozitivní přístup", pak to může být snad jedině příslušník "Sluníčkových lidí".

18 OK1ACR OK1ACR | E-mail | 2. února 2015 v 14:29

No, u většiny PMR446 radiostanic těžko odhadovat jestli ten "šváb" co je uvnitř má na RX straně SDR (jako např poulární baofeng, vouxun, vierwei, puxing a spol.) nebo jestli je to "single chip FM reciever" - tj klasika s dvěma mezifrekvencemi. Nepřipadá mi to tedy jako zoufalost, ale jako prostá snaha o minimalizaci výrobních nákladů. Totéž se SAW filtry - vzhledem k malé požadovaná šířce pásma naprosto vyhoví, a nemusí je nikdo při výrobě dolaďovat na měřáku - tj. další úspora. V papírech k PMR446 jsem nikdy charku SAW filtru neviděl, ale taky netuším co by tam měla dělat - běžnému spotřebiteli je taková informace naprosto k ničemu. Dokonce si ani nevzpomínám že bych tam kdy viděl zmínku o tom co filtr je na vstupu. Pořád v tom ale nikde nevidím žádnou zoufalost. Jsou to prostě levná zařízení pro nenáročné uživatele, tak těžko čekat zázraky techniky. Jsou levné a svůj účel plní.

Pozitivní přístup může i neožralý propagovat člověk který dokonce "sluníčkové lidi" (pokud si pod tím představujeme oba to samé) nemá zrovna dvakrát v oblibě. Kdybych byl tak negativistický jaky vy se vyjadřujete, už by mi z toho asi dávno hráblo ...

19 Honza Honza | 2. února 2015 v 14:30

RxD:
1) PMR nemá nic s radioamatérským provozem společného.
2) princip low if (SDR) rádia není nic nového. Stejný princip je využitý ve starém přímači "Pionýr 80" případně zde to je krásně vysvětlené: http://lea.hamradio.si/~s53mv/zifssb/block.html Rozdíl je jen ten, že místo operáku je AD převodník a jednočip. Jednočip 90° posun udělá mnohem líp a dále signál zpracuje (filtrování, AGC, ...)
3) Tak jak to popisujete to obvodově řešené není. Je tam mezi filtrem a procesorem LNA, směšovač, AD převodník.
4) PMR existují různé, setkal jsem se s PMR na principu superhetu. (občas někdo něco přinesena opravu)
5) PMR jsou úplně nejhorší radiostanice, co jsou na trhu. To že maj také nejhorší parametry neznamená, že jiný princip zpracování signálu je špatný. Perseus, KX3 jsou také SW rádia a maj špičkové parametry.
6) charakteristika SAW filtru: http://media.digikey.com/pdf/Data%20Sheets/Epcos%20PDFs/B39441B4841U310.pdf Ořízne to mimopásmové signály o 55dB. Že to zhorší citlivost dělníkům na stavbě nevadí.
7) Vyřazovací diagram antén se měří v homogénním prostředí (bezodrazová komora, případně volné prostranství (např letiště)
PS: Zjistěte si rozdíl mezi psychiatrie a psychologie.

20 RxD RxD | 2. února 2015 v 14:54

Pánové, máte oba pravdu, protože jsem na dnešek již vydělal,/ tedy ne místními du iskusemi / jdu si vzít lodičky s jehlovými podpatky, a surfovat na Modrého koníka.

21 Karel Karel | 2. února 2015 v 18:45

Kdysi, když jsem se zajímal o vysílaní, tak mě udivovalo, jak koncesovaní amatéři pohrdají CB i 2m pásmem a hlavně jejími uživateli, hamspirit se leckdy bral tak doslova,že neváhali kohokoliv udat i kvůli banalnimu prohřešku. Do téhle skupiny lidí jsem se odmítl zařadit.

22 RxD RxD | 2. února 2015 v 20:34

Tak jsem si zasurfoval po Modrém koníku, ale pořád jsem nevymyslel, proč je třeba prestižní být první, druhý, třetí...ale v podstatě bezprestižní být třeba tisícátý, nebo tisící první, ale proč se o to každý tak pracně a mnohdy marně snaží.

http://www.youtube.com/watch?v=5ksiVKQVv5s&feature=related

Co se týče radioamatérského udavačství, rád vyprávím neuvěřitelnou historii asi 200W pirátské stanice LX4EPG z Prahy ze začátku  šedesátých let minulého století, která mi tehdy žhavila několik let denně tak pět hodin na půdě....

23 TxD TxD | 2. února 2015 v 22:57

[22]: běžte se ukájet někam jinam. Pokud máte něco konkrétního k tématu, něco co ostatní poučí tak jako zde publikované články, prosím, ale tohle co předvádíte jsou nekonkrétní plky o ničem (také o vágním nic nesdělujícím stylu, jako je ten váš, tu byl článek), ze kterých je nemožné si cokoliv vzít. Obávám se že víte prd o čemkoliv k čemu se vyjadřujete a kamuflujete to stylem kterému nikdo nerozumí. Pravděpodobně půjde o psychickou poruchu (ostatně reagovat sám na sebe také nebývá běžné, že?). Pozdravujte Chocholouška až budete zpátky doma v ústavu...

24 RxD RxD | 3. února 2015 v 9:35

Doufám, že TxD má doma minimálně 10 diplomů CB, nejnovější SDR, a již volal topenáře...

25 TxD TxD | 3. února 2015 v 10:06

[24]:zde je právě vidět ten nedostatek sebereflexe. Přečtěte si zde na blogu znovu všechny své příspěvky a musí vám být jasné, že ten kdo volá v tom skeči topenáře jste vy sám :-) Pokud ne, tak vám nic nepomůže. P.S. dejte sem odkaz na váš blog, či jinou ucelenou prezentaci vašich názorů na nějaké téma a pokud bude mít srovnatelnou úroveň jako tento blog, tak se vám omluvím. Jinak jste komentářový kecal který se snaží na cizím blogu vytvářet paralelně svoje pískoviště.

26 RxD RxD | 3. února 2015 v 10:49

Já jsem toho topenáře sem dal jen proto, že jsem předpokládal, že se Vám bude líbit. Na různých jiných blozích ovšem topenář způsobuje daleko masovější a spontálnější reakce. /Berte to jen jako test, píši o tom knihu../.

27 TCVR TCVR | 3. února 2015 v 11:45

Toho trola RxD nemá cenu krmit ...

28 RxD RxD | 3. února 2015 v 12:02

Toho trola nemá cenu krmit...To měl říci ten Topenář před tím, než znovu volal servis. Sám jsem vždy na tom videu obdivoval Sadžíba: Je sice opovážlivé ale profesionální, chtít za výměnu ventilu sto doláčů, ale kdyby se líp oblíknul, a vyčistil si boty, a místo ventilu třeba Kosmonautovi ustříhnul a znova nakrimploval SMC konektor u rádiostanice, mohl si říct klidně dvěstě doalrů, a kdyby mu pochválil měsíční kámen, mohl se stát jeho dvorním opravářem.

29 TxD TxD | 3. února 2015 v 13:05

[27]:přesně. Za chvíli tu bude víc jeho bezobsažných plků než skutečného obsahu. Když tu není dlouho komentář k věci nebo reakce na jeho bláboly, tak začne reagovat sám na sebe. Prostě případ. Říkám dávno, že je nerozumné zavádět internet do blázince.

30 RxD RxD | 3. února 2015 v 13:11

Ten "topenář", to je dobré psychologické / psychiatrické ?/ GDO na hlavu Radioamatéra. Psychologické rezonance jsou mnohdy zajímavější než ty LC.../ co se týče zavádění internetu do blázinců, za deset let se stal internet ostnatým drátem, zarostlým do mozku každého, kdo mu neodolá.../.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama