Vidlákovo elektro 101. Antény 8.

2. dubna 2015 v 5:36 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Jeden z mých čtenářů - stavitelů antén - mi psal, že zatím s anténami sklizí velké úspěchy a jestli by se anténa uvedená ZDE nedala postavit i bez novodurové trubky. Autor antény tam rozvíjí nějakou černou magii o "vlastní rezonanci koaxu" - tak jsem mu napsal - tahle anténa je příklad použítí "tlumivkového balunu"


O co tedy jde ? Jak vidíte na obrázku - tak princip je ten, že máte koaxiální kabel, že kterého ne na konci oloupané stínění. Oloupaný úsek je dlouhý 1/4 vlnové délky. pak máte kus normálního koaxu - který je skoro stejně dlouhý jako oloupaný úsek - a pak máte 13 závitů koaxu na trubce. Prakticky tedy anténa funguje tak - že oloupaný úsek je "zářič" a celý koax je "protiváha" - problém tohoto řešení je v tom, že po povrchu koaxu vám tečou VF proudy a tudíž se vlastnosti antény mění podle délky koaxu a dokonce podle toho kudy koax vede - přiblížíte koax k litinovému topení a nestačíte se divit.

Tomuto fenomenu je třeba zamezit za každou cenu, proto autor smotal koax do cívky, která svojí indukčností VF proudy na povrchu koaxu zastaví. Zbývá otázka - proč je to 13 závitů a důvod proč úsek protiváhy je je o 28 milimetrů kratší než úsek zářiče ? Sám bych si rád odpovědi autora poslechl, protože reálná odpověď - zbavená černé magie - je "že mu to tak nějak vyšlo".

Takže jsem mému čtenáři doporučil - zbav se černé magie - pro tlumivky, které brání VF proudům téci po koaxiálu platí "čím větší indukčnost tím lépe" - takže jsem mu poradil ať si koupí nacvakávací odrušovací ferity na kabel a místo motání 13 závitů - tam nacvaká ferity. U antény pro přjímač nepochybně stačí jeden ferit - u antény vysílací jich musí být více, těsně za sebou, protože tam by vám VF proudy mohly ferit přesytit magnetickým polem a to by bylo jakoby přestal existovat. Ani přesnou polohu feritu jsem mu neporadil - obecně bych to udělal tak aby neoloupaného koaxu bylo stejně jako zářiče a posouváním feritu po anténě bych de facto měnil její délku a tím ji "doladil".

Tím se dostáváme do oblasti "ladění antén" což je subkapitola tvorby antén, která sama o sobě je na celý život a má v sobě tolik černé magie, že můžete chodit po hospodách a před alkoholiky hrát tajemného experta ještě déle než jeden lidský život.

Staří radioamatéři vyráběli antény "natahovací" - dala se měnit jejich délka - a do žíly koaxu zapojili žárovičku a měnili délku antény "na maximum svvitu žárovičky". Dneska EU žárovičky zakázala a navíc vlákno žárovičky je stočené (dokonce několikrát) tudíž má nezanedbatelnou indukčnost rozlaďující anténu - proto používáme jiné prostředky. Předpokládám, že v diskusi vypukne vřava jaké prostředky jsou nejlepší - anténní analyzátory, VF můstky, "VF ampérmetry" měřící proudy v koaxu, GDO indikující "kmitny a uzly" v anténě.

Osobně jsem si zvykl na PSV-metr - tedy přistrojek měřící "poměr stojatých vln" - mašinku s jedním, nebo dvěma ciferníky, která vám ukáže jaké napětí jde do antény a kolik se odrazí zpátky. Pokud je anténa dobře naladěná - neodrazí se nic, protože se vše vyzáří ( nebo ztratí z koaxu do radiátoru ;-))). Takže jak bych naladil "anténu s nacvakávacími ferity" ?

Nejprve si ujasněme pro jaké pásmo ji vlastně autor zamýšlel - tedy
F = 0,95*C/4L = 0,95 * 300 000 000 / (4*1,273) = 55,970 MHZ
A teď si představte že do hotové antény zkoušíme malinkatým výkonem vysílat a sledujeme kde je PSV nejmenší - tam má anténa rezonanci. - představme si, že anténa místo 56 MHz má rezonanci při 58 MHz - je tedy příliš krátká. Radioamatérští důchodci to řeši tak, že ferity posouvají "o kousek" a pořád dokola měří PSV- jenomže to prakticky znamená anténu vždy - sundat ze stožáru - posunout ferity - našroubovat zpátky. Takže si představte jaká je to pruda, pokud takhle "sundáváte" 10 metrový vertikál pro krátké vlny.

My potřebujeme anténu prodloužit o rozdíl mezi 56 a 58 MHZ - což je delta F / F podíl délky dipólu. Takže posun si spočteme jako 2MHz / 56 MHZ * 2,546 m = 9,1 cm - posuneme ferity o 9,1 cm ven a zkusíme znovu, kde anténa rezonuje. Můžete vzít jed na to, že nejpozději na třetí pokus bude všechno v pořádku.

Zbývají otázky pro šťouraly
  1. Má se posun počítat z celé nebo z poloviny délky antény ? Anténa rezonuje jako celek takže z celé délky.
  2. Neměl by se posunout i střed antény - ANO - pokud budete zcela korektní měli byste oloupat 4,5 centimetru koaxu uprostřed abyste prodloužili i zářič. Problém však je, co dělat, když oloupáte příliš dlouhý úsek.
  3. Kde vlastně končí kmitající část koaxu - někde uvnitř nacvakávacího feritu - teoreticky uprostřed - ale nikdo to přesně neví.
Podtrženo sečteno - nebudu dále šířit černou magii - zahoďte inženýrskou mentalitu a nepředpokládejte, že se pokud se ferit má posunout o 9,0928571 cm - že to hned na první pokus anténu naladí. Raději počítejte s 2-3 demontážemi antény "kvůli ladění" - což je pořád lepší než 10-20 demontáží pokud po důchodcovsku - nic nepočítáte a raději "posouváte jen o kousek".

Nakonec i u antém, které mají jiný systém než "tlumivkový balun" se na koax někdy "pro jistotu" nacvakávají ferity a pokud nemáte nacvakávací ferity - je možné vzít izolepu a hned za konektorem - jakékoliv antény - smotat koaxiál do několika závitů - aby zbytečně nevyzařoval.

Poslední otázka před koncem : Čím ladit - a zbytečná odpověď : Ladícím prvkem..... Pokud má anténa v patě kompenzační cívku - dá se ladit posunem této cívky, pokud má šroubovací zářič dá se ladit změnou jeho délky. Některé antény mají v patě celý VF transformátor - tam se dá ladit posunem odbočky na tomto transformátoru - často mívá tento posun charakter zašroubovávání a vyšroubovávání matice. Stejně tak antény které mají delta nebo gama match - dají se ladit posouváním napáječe po ráhnu antény - atd... - "nutno nastudovat" pro každou konkrétní anténu.

Pro dnešek jsem zcela vyčerpán - čekám bouřlivou diskusí - zbývá už jenom rada paní Kubáčové novomanželkám - když manžel sleze ze střechy, kde celé odpoledne ladil antény - a prohlásí "dnes jsem skvěle naladěn" - není úplně jasné - jestli je na místě rychle obléci erotické prádlo - nebo se spíše smířit s tím, že bude celý večer se sluchátky poslouchat na 3.5MHz jak si radioamatéři těžují na vysoký tlak a drahotu v Kauflandu ?

Poznámka při druhém čtení : když jsem po sobě dočetl větu "manžel se vrátí ze střechy" napadlo mě, že bych měl zodpovědět otázku proč ladit anténu na střeše - a v rámci odpovědi založit "oddělení radioamatérských prasáren". Takže - můžete ladit atnénu u vysílačky - ale berte to tak, že pokud máte na střechu 100 metrů koaxu tak vlnění do antény se dékou koaxu utlumí stejně jako odražené vlnění cestou zpět - takže vlastnosti antény vycházejí falešně lepší než ve skutečnosti jsou - cynicky řečeno - při určité délce koaxu ani nepoznáte že anténu na druhé straně srazila vichřice. Stejně tak je prasárna když bojatý ( a obézní ) radioamatér si koupi drahý anténni tuner, aby si anténu "doladil" doma a nemusel lézt na střechu. Jistě pochopíte - že tímto způsobem vlastně odraženou a tím ztracenou energii měníte na ohřev tuneru i koaxu - atd. - prasáren je spousta a každý by se v nich poznal. Proto říkám na plnou hubu - fyziku neobechčiješ - pokud máme ladít anténu a ne "vyzařování koaxiálu" - je třeba činit tak "u svorek antény" - nikde jinde to dělat nejde.

Poznámka při třetím čtení - i samotný "tlumivkový balun" je vlasně taková prasárnička - místo abyste se namáhali jak zařídit aby signál netekl pro plášti koaxu - jenom mu feritem vymezíte prostor kam ještě může a kam už ne.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 2. dubna 2015 v 6:34

Též jsem používal PSV metr, mám teda i GDO ale zatím jsem nenašel čas se s ním naučit (hlavně protože už pár let stavím tu střechu).

2 Dalio Dalio | 2. dubna 2015 v 8:53

Nejraději mám profesionální anténní teoretiky, kteří leta věří, že na CB mohou tak od prvního patra vysílat na něco jiného než na dipol, a kmitny antény zjišťují jinak, než podle příslušného rozčileného souseda v patrech  pod a nebo nad, kterému se neobvykle často resetuje počítač, jeho starý  bliká v rytmu naší značky OK doutnavka v žehličce, a v koupelně jiskří v ruce při holení holicí strojek.

3 kolemjdoucí kolemjdoucí | 2. dubna 2015 v 9:29

Zbyde po pár EM impulsech něco, čím by se dalo přijímat, nebo dokonce vysílat? Jaký dosah má vlastně EMP běžného standardizovaného posla míru?

technet.idnes.cz/atomova-bomba-praha-litlle-boy-alcm-hirosima-fmp-/vojenstvi.aspx?c=A140805_150831_vojenstvi_kuz

(ale o EMP tam nic nepíšou)

4 Dalio Dalio | 2. dubna 2015 v 15:43

Kromě poslů míru založených na štěpení atomu jsou dnes již naprosto běžné i poslové míru na principu EMP. Pokud to již nemáte také doma, stačí si pro tréning postavit nejběžnější malý Marxův generátor, s jiskřičkami tak 30 cm, a ten Vám snadno odpráskne první ranou vše v okolí více než jednoho metru, což s překvapením zjistíte hned poté, co Vám za pět minut přestane zvonit v uších, a před očima postupně zmizí žluté skvrny.

5 kolemjdoucí kolemjdoucí | 2. dubna 2015 v 16:17

[4]: To je sice hezké, ale pořád to neřeší odpověď na moji otázku, do jaké vzdálenosti od místa štěpících se atomů nepřítelova radioaktivního materiálu je třeba bát se EMP..? Předpokládám že jakákoliv anténa venku bude dost nevýhoda, kterou asi nevyřeší pár feritů na koaxu... ale do jaké vzdálenosti?

6 Kopri Kopri | E-mail | 2. dubna 2015 v 16:59

[5]: V případě EMP z poslů míru se jako anténa chová jakékoli dlouhé vedení, třeba rozvodná síť.

7 kolemjdoucí kolemjdoucí | 2. dubna 2015 v 17:45

[6]: To je furt dokola... samozřejmě víme, ale elektroniku může mít člověk záložní odpojenou (nebo jenom odpojenou). Zajímá mě prostě, do jaké vzdálenosti musí ne/padnout atomový dárek, aby byla elektronika ne/zničena (záložní elektroniku jako např. CB bude mít kdekdo, ale asi nikdo ve velkém železném uzemněném sejfu).

8 petr-kubac petr-kubac | 2. dubna 2015 v 18:42

Myslím že odpověď na vaše otázky nepřímo poskytl po II. světové válce Albert Einstein, když novinářům řekl : "Nevím jakými zbraněmi se povede třetí světová válka, ale jsem si jist, že čtvrtá světová válka se povede klacky a kameny"

Zcela se připojuji k jeho názoru. V civilizaci, kde zatmění slunce hrozí kolapsem elektrorozvodné soustavy bych se po jaderné válce raději spoléhal jen na "Aristotelovské jednoduché stroje" které jsou : páka, kladka, klika, rumpál a nakloněná rovina ....

Jenom nepatrná poznámka - ferit na koaxiáu antény není k potlačení EMP po jaderném výbuchu -  že jsem takovou hovadinu nikde v článku nenapsal žejo ?

9 Kopri Kopri | E-mail | 2. dubna 2015 v 19:24

Také se připojuji k Albertovi.
Navíc otázka je tak obecná že na ni neexistuje jednoznačná odpověď. Jinak se bude chovat jaderná zbraň určena přímo na vyvolání EMP (což bude zajímat i lidi protože se toho dosahuje výbuchem ve velké výšce bombou s velkou produkcí gama záření) a jinak "klasická" bomba.
Odolnost elektroniky bude také rozdílná podle typu, nejodolnější jsou elektronky a naopak polovodiče s jemnou strukturou FET transistorů snesou nejméně. Kovová uzemněná krabice je taky výhoda.
Takže se ta bezpečná vzdálenost může lišit klidně i o stovky kilometrů.

10 kolemjdoucí kolemjdoucí | 2. dubna 2015 v 21:28

[8]: K té poznámce - však to také netvrdím, to byla lehká nadsázka, myslel jsem že je to dostatečně zřejmé.

Válka (pokud nějaká bude) může trvat několik let, sem tam někde atomový dárek, velká výměna až jako velké finále. Myslím, že dokud bude někdo žít a pokud to bude možné, bude se hodit být ve spojení, nebo aspoň na příjmu. Připojil jste se k alibismu ostatních, beru to tedy tak, že o této oblasti nemáme znalosti nikdo. Nepochybuji o tom že přesah EMP jaderného výbuchu bude značný, daleko větší než jeho fireballu a tlakové vlny, chtěl jsem ale vědět jako moc větší (čistě teoreticky, prostě mě to jako technicky orientovaného člověka zajímá).

Jinak neříkám nic, ale se trochu bojím aby na má slova nedošlo...

zpravy.aktualne.cz/zahranici/utok-na-usa-zacne-u-sopky-v-yellowstone-rika-rusky-vojak/r~9951b8e2d90f11e4ad630025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-1

11 Karel Karel | 3. dubna 2015 v 8:41

[10]: ČR je v NATO, my jsme tedy NATO a nevím o úmyslu že bychom bychom rusko napadli. Nerostné suroviny? Chacha, těžit je pomocí naších lidí by vyšlo násobně dráž, takhle se rusovi zaplatí vodka a on tu ropu za par šupů pošle, protože to tvoří většinu jeho státního rozpočtu (a zbytek beztak prodej železa z rudy) tak pokud nepošle = umře hladem. NATO není nic jiného než obranná aliance. Pokud se rusko někoho chce obávat, tak ať se podívá na čínu. V rusku jde jen o to, že se cítí ublížené, že už nemá tu moc co dříve, případně se to střídá s pocitem, že je mocnější než ve skutečnosti je.
Ať si tam vybudujou ekonomiku nezávislou na prodeji nerostných surovina a pak ať kecaj.

12 Dalio Dalio | 3. dubna 2015 v 9:31

Šoupnout to do sopky, to už se toulá internetem leta, ovšem u toho  výšeuvedeného článku se mi líbilo nejvíc to foto Stropnického v té helmě. Viděl jsem před časem v helmě i Nečase, toho dokonce v afganistánu obalili neprůstřelnou vestou, a posadili do vrtulníku,a v tom horku z něj teklo sádlo,  ale stejně jsem se nemohl při pohledu na ty oba české Švejky rozhodnout, zda právě začíná film Knoflíková válka, a nebo film Myš, která řvala.

13 Honza Honza | 3. dubna 2015 v 21:32

Zdravím,

staří radioamatéři vytáhnou ze sklepa staré RSI (elektronková radiostanice) a "zachrání" spojení / velení. :-)

14 Dalio Dalio | 4. dubna 2015 v 9:12

Pokud nezjistí, že z toho mají už sedumdesát let vykradený 6L6 na PA, a budou točit vedle ručně dynamem, tak zachrání tak leda spojení, protože velení bude již dávno i s nakradenejma prachama za kopečky.

15 Petr G. Petr G. | 4. dubna 2015 v 17:57

Nám na vojně říkali, že stačí kabel zakopat 30cm pod zem. Takže se kloním k názoru, že EMP bude max do dosahu tlakové vlny. Další co hraje pro "malý dosah" EMP je fakt, že po ČSSR bylo zakopáno v zemi hodně antén, které by se připojili až po několika dnech, kdy by byla "jistota", že už nikde další atomová bomba nebouhne. Nevím jestli je to dobou, ale lidi sou čim dál blbější. Kdyby EMP bylo ničivé na stovky kilometrů nemohli vědci provést 2053 atomových výbůchu. Poslední v roce 2013.
Ještě se mi otvírá kudla v kapse, když slyším jaderná válka.
Válka založená na Uranu/Plutoniu se dá přežít, aspoň švábi :)
Válka vedená vodíkovými bombami se přežít nedá. Krom radiace by nebylo fyzicky kde žít. Snad jen ti švábi na tichomořském ostrově, pokud by je tam tlaková vlna 60-100 MT bomby odnesla.

16 Dalio Dalio | 5. dubna 2015 v 12:10

Válka vedená vodíkovými bombami se přežít nedá.......

Takový telefon TP-25 s dvěstě metry linky je v tomto případě geniální zařízení, protože když spadne první atomová bomba, tak sám zazvoní, a když spadne vzápětí druhá, tak operátor TP-25 , který se bude snažit zazvonit kličkou, aby se zeptal kam to spadlo, dostane tou kličkou přes prsty, protože dynamo na zvonek bude zrovna fungovat vlivem přepětí na lince  jako motor...

17 Coufal Coufal | 16. dubna 2015 v 23:27

Moje babička vždycky říkávala: bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na jatka ... Ty jseš tedy taky ten v ... veleduch. v ... viď?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama