Vidlákovo elektro 102. Antény 9. ( a konec !!! )

9. dubna 2015 v 5:27 | Petr
Pokud jste přečetli minulý příspěvek - myslím, že doteď vydýchváte tu děsivou představu, jak v hromobití, krubpobití, vlnobití a kodvíjakém dalším bití - lezete po střeše rodinné vily s akumulátorem vysílačkou, koaxy , PSV metrem, bednou s nářadím a ve visu střemhlav za hromosvod počítáte na kalkulačce jestli atnénu o 5.142857 mm prodloužit, nebo zkrátit.

Protože dnes "se dá koupit všecho" je samozřejmě otázka - zdali se nedá koupit anténa "která vysílá úplně všude" a tudíž se nemusí ladit. V tomto seriálu jsme už naznačili dva přístupy k takovým anténám.


Naprosto ultimativní anténa, která "vysílá všude" je umělá zátěž - tedy máte 50 ohmový výkonový odpor, do kterého můžete bez škody na vysílačce vysílat na jakékoliv frekvenci - vysílačce se nic nestane, veškerý signál se spáli v teplo. Pokud máte umělou zátěž jako na obrázku - pěkně stíněnou v plechovce - můžete si být jisti, že se opravdu nevyzáří nic. Extrémně širokopásmová anténa, která vůbec nevysílá to je asi trochu silná kávička, ale existují antény takového typu, které aby se nemusely ladit - mají někde ve své konstrukci odpor na kterém se pálí ta energie, která by se jinak odrazila zpět k vysílačce, nebo by tekla po stínění koaxu. Už jsem se zmiňoval, že Číňani u těch nejubožejších vysílaček dělají antény tak, že na konec kratičkého dipólu přiletují odpor, ve kterém se pálí většina výkonu vysílačky


Na obrázku vidíte krásný příklad - máme skládaný dipól, který je na druhé straně "naproti balunu" spojený přes odpor, který bývá kolem 600 ohmů. Taková anténa vysílá i přijímá přes celé krátkovlnné pásmo - problém je v tom, že minimálně 30%, ale reálně daleko více signálu se "propálí" na odporu. Předpokládali byste, že takové antény používají jenom ti největší ubožáci. Opak je pravdou - Antény podobného stylu používá většina armád světa - aby vojáčci v palbě nemuseli lozit po stromech "ladit zářič".

Bikonická anténa

U antén "doladěných odporem" se signál, který by se odrazil a vytvořil na anténě stojaté vlnění pálí v odporu. Kromě antén, kde se signál pálí v odporu existuje i celá skupina antén "s postupnou vlnou". Příkladem budiž oblíbená "diskona" nebo anténa, na obrázku. Vtip těchto antén je v tom, že VF signál se směrem ke konci antény šíří snáze než odrazy opačným směrem - a to bez ohledu na frekvenci. Tyto antény jsou velice populární, a téměř se vyrovnají dipólům.

Logarithmic periodic antenna

Jedna z "antén pro cyniky" je americká "random wire" antenna - tedy návod a "širokopásmovou anténu" zní - kupte 100 metrů drátu a rozvěšte jej po půdě - signál si ve zmatku drátu "nakonec nějakou rezonanci najde". Tento princip pojatý poněkud vědečtěji vedl ke konstrukci "logaritmicko periodických antén". To co vidíte na obrázku je jedna z nich - povrchnim pohledem vypadá jako Yagina, ale není - je to série dipólů z nichž každý je o určitý koeficient delší než předchozí - každý signál, který na anténu přijde si "najde délku dipólu, která mu vyhovuje" z té se vyzáří. A navíc dipól bezporostředně za ním funguje jako reflektor (jakou Yaginy) a jak jistě tušíte kratší dipól bezprostředně před ním zase funguje jako direktor (jako u Yaginy).


Princip "signál si svoji rezonanci najde" znají radioamatéři už dlouho a používají jej třeba u "antén windomek". Vtip je v tom, že radioamatérská pásma jsou na celistvých násobcích jedíné frekvence 3,5MHZ, 7 MHZ, 14 MHZ, 21 MHz, 28 MHz atd. Takže lze postavit anténu, která vypadá jako dipól napájený v 1/3 délky, která se (teoreticky) chová tak, že na nejnižších frekvenci kmitá celá anténa jako 1/4 labmda, na vyšších pásmech pak dlouhé rameno kmitá jako 1/4 lambda - na ještě vyšších kmitá dlouhé rameno jako 1/2 lambda a krátké jako 1/4 labmda, na ještě vyšších kmitá krátké rameno jako 1/2 labmda a dlouhé jako 3/4 lambda atd....


Tím jsme se dostali od antén "širokopásmových" k anténám "vícepásmovým" což je rozdíl, protože log-periodická anténa vysílá (i přijímá ) všude třeba do 50 do 500 MHz zatímco Windomka vysílá upokojivě jenom "na svých pásmech" a mimo ně je k ničemu. Královnou takových antén je mnou zmiňovaná "trapovaná yagina". Trap - otrocky přeloženo "past" - je LC obvod naladěný tak, že pro nekterou frekvenci se chová jako zádrž - a zkracuje tak délku elementů yaginy, pro jiné frekvence se chová více jako cívka, nebo více jako kondenzátor - a tím elektricky prodlužuje, nebo zkracuje prvky yaginy, která pak "zázračně" dobře vysílá na více pásmech. Podle obrázku jste pochopili že trapy jsou "válečky" nakresléné na prvcích antény na obrázku.

Tím jsme se dostali velice daleko od stříhání WIFI antény ze zvonkového drátu - tudíž je čas vidlácké antény ukončit. Celý seriál bych shrnul do dvou rad - nevěřte černé magii a ptejte se "proč".

Třetí rada je rada paní Kubáčové novomanželkám - jasně že manžela potěší když poznáte na střeše baráku - "tohle je trapovaná Yagina" - ale daleko více jej potěší když dostane k narozeninám balík a na něm napsáno - "tohle je trapovaná Yagina" - pak vám možná ( krátkodobě ) odpustí i bezuzdné utrácení v Orsay.

Poznámka při druhém čtení : Při venčení psa jsem prošel mnoho sádrokartonových čtvrtí zbohatlíků - antény, které jsou na některých vilách - vypadají spíše jako "vrhače paprsků smrti" z papundeklových sovětských Sci-Fi - nicméně "širokopásmové prvky" jsou všudypřítomné. Pokud uvidíte direktory jako "kočiči vousy" pod jistým úhlem se rozbíjhající nahoru a dolů, nebo dokonce "trojitou yaginu" z nichž jedna jde horizontálně a dvě daší míří mírně do země a mírně pánu bohu do oken, a další takovéto kuželovíté / trojúhelníkové prvky - berte jed na to, že to je širokopásmová anténa. Konec konců majitel vily chce "za své prachy něco dostat" a rozhodně se nechce zabývat technickými detaily, jakože i do "MPEG-17" digitálního televizoru za 199 999,999 je třeba nějak dostat signál....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dalio Dalio | 9. dubna 2015 v 9:27

Již telegrafista paradesantní skupiny Silver Ohne která měla za protektorátu zlikvidovat Heydricha, na gestapu tvrdil, že daleko důležitější než impedance půdní random wire antény je průměr jejího drátu, který musí být daleko silnější než na domovní zvonek, ale daleko slabší než na domovní rozvod, protože jinak, než sejde po schodech a zaklíčuje ve skrýši, slyší í podle klepání ampérmetru v anodě PA, že již zase vysílá jen do pahýlu, a dále uvedl, že jednou našel dole u vysílačky dokonce jen ohnutý banánek v anténí zdířce, a celý drát byl pryč. Taky bylo prej šílený, když přijímal signálem S3 z centrály další šifrovací tabulky, a najednou mu domovnice začala nahoře na půdě na anténu věšet vypraná prostěradla......

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 9. dubna 2015 v 21:25

"  Vylez´jsem na střechu na anténu,
strýc - idiot neměl jí uzemněnu !
... v chvíli, když držel jsem anténu
svým zpoceným trupem jsem překlenul
anténu s jímacím vedením....

V tu chvíli se ozvalo zahřmění  !!

... moje  i strýcovo zděšení !
¨Ze střechy slezl jsem nahý !"

... řvou děti : Kouká mu pahýl !!"

Yann  Paznehtt  si načechral ochlupení,
by nebylo vidět mu přirození....

Strýc křičí : " Jsi znovu narozený !"

... řve dědek : " Proč lezl s´ tam  wolu ??
... zdalipak znáte vy normu
třicet čtyři...třináct devadesát ??"

Yann Paznehtt  rozdrbán, neučesán
nedbaje ničeho, rozčilen, v kvapu,
klackem strh kalhoty ze  okapu....
dí :  " Seru ti na to !  to věř mi !"

Křičí strýc :  " Vlez tam !  už nehřmí !
Zapoj to !  vylez tam na anténu !"

... " Už jsem řek :  ani se newiseru !
To bych musel být na palici !"
... nahý hoch vyběhl na ulici
s pokřikem " Nejsem přec na hlavu "
skočil  a vmísil se do davu !

3 petr-kubac petr-kubac | 9. dubna 2015 v 22:00

[2]: Bravóóóó trochu mi to připomíná moji nejoblíbenější poezii :  
http://www.kresadlo.cz/hvezdoplavba.htm

4 Dalio Dalio | 10. dubna 2015 v 9:44

Nejhorší je, když po teoretickém výpočtu délky koaxiálu na čtyři desetiná místa okamžitě vzplane umělá zátěž, naplněná litrem východoněmeckého PCB / polychlorované bifenyly /, i když se říká, že:

Polychlorované bifenyly určeny jsou zejména pro debily....

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama