2 soutěže = 2 roboti !

18. června 2015 v 5:53 | Petr |  Roboti
Robotický den ve mně stále doznívá - takže pro dnešek přerušujeme nekonečný seriál o fetování, přestože jsem kolegům sliboval ( vyhrožoval) , že vědecky zdůvodním, že dnes kouří už jenom společensky vyřízené socky. Nicméně nevím jestli je to stárnutím a "moudřením" nebo jestli je to stárnutím ostatních robotiků , které způsobuje, že povahové vlastnosti se zvýrazňují ( ty dobré, i ty špatné ), ale letos na robotickém dni bylo opravdu geekovitosti nebo dokonce nerdovitosti až přes míru. Proto považuju za svou povinnost vytrhávat robotiky z jejich zaměření na jediný infinitesimálně malý bod v celém vesmíru a neustále otravovat se svou bludnou přestavou typu "ono tak nějak souvisí všechno se vším".

ERGO není to tak dávno, co jsem vyprovokoval velikou hádku mezi ženskými v práci když jsem dal do souvislosti dva axiomy, o kterých patrně robotici nemají potuchy:
  1. Každá žena má více než jednu kabelku
  2. V každé kabelce, kterou žena nese je binec.
ERGO výrok 1 a 2 vede k logické otázce, kterou jsem položil - tedy : Když žena mění jednu kabelku za druhou- přesýpá binec z jedné do druhé, nebo má binec ve všech kabelkách a to i v těch, které leží ve skříni. Princip hádky byl v tom, že mladé kolegyně se rozdělily na "skupinu přesýpající" a "skupinu nepřesýpající" ale nakonec to ukončily baby důchodkyně rázným prohlášením, že bod 1 je blbost, že poctivá ženská má jenom jednu kabelku a že více kabelek mají jenom coury...

Stejně tak jsem tady zmiňoval Přemysla Otakara I. který k nám pozval Německé osadníky - budoucí Sudetské Němce, které jsme ( bohužel ) potom vyhnali - o tom se tvrdilo, že byl nesmírně bohatý velmož, neboť měl "dvoje kožené boty". ERGO dnes rozebíráme otázku - kolik robotů robotici mají a její podstatnější variantu - kolik robotů robotici mají mít.


je to totiž jedna z "čertových idejí" - ušetřit peníze a práci za stavbu více robotů přihlásit se do více soutěží s jedním robotem, který se bude lišit jenom softwarem - nebo dokonce se ani nebude lišit softwarem, ale bude lautr stejný a jenom červeným tlačítkem se pouští "režim minisumo" modrým tlačítkem se pouští "režim sledování čáry" a zeleným tlačítkem se pouští "režim robocarts"......

Používat tři tlačítka - fujtajxl !!! To znamená platit o 6 korun více za mikrospínače - routovat, vrtat a pájet další 4 dírky. Spráně se to vyřeší takto - jeden stisk - sumo - dva stisky - čára - tři stisky - robocarts a chtělo by se napsat - 4 stisky "autodestrukční sekvence" - tak to má být ne ?

NEE - proboha NE !!! Neprobírejme ani otázku třesoucí se ruky, která zapne jiný režim ( soutěžící v mini-sumo by letos mohli vyprávět ). Problém je jinde - pokud upravujete software a pokud během ladění softwaru upravujete i hardware ( polohu čidel atd ) - nakonec vám neodvratně vznikne "robotický Frankenstein" s hlavou přišitou na prdeli - který nebude pořádně fungovat v žádné disciplíně.

Tedy zásady robotické "blbuvzdornosti" velí - mít pro každou disciplínu robota - specialistu. Tím je samozřejmě umožněno, aby každý z nich měl jiná čidla, jiný tvar, jiné motory, jiná kolečka atd. - což je ten základní předpoklad aby byl opravdu dobrý pro danou disciplínu. Je otázka jak zdůvodnit před rodiči aby koupili součástky na 2 roboty - zkuste fintu - jeden rok se účastnit jedné disciplíny a další rok druhé a přes vánoce "napište Ježíškovi" třeba i s odkazem na tento článek. Já to dělám taky tak a paní Kubáčová - se zatím vždy ustrnula a nový pytlík se součástkami vždy odsouhlasila....

Když už jsme u toho jak všechno se všim souvisí - máme v historii extrémní případ tohoto principu a to byl první mikrobiolog na světě - Holanďan Antonie van Leeuvenhoek. V době kdy nic jako mikroskop nebylo ke koupi vyráběl si mikroskopy sám a to v obrovských množstvích - prakticky pro každé - nové pozorování - nový mikroskop. Dokonce měl pracovnu rozdělenou na dvě místnosti - v přední měl stovky "starých modelů" které ukazoval návštěvníkům a v zadní "třinácté komnatě" měl ty nejnovější, o kterých vždy věřil, že jsou ty nejlepší - ty veřejnosti neukazoval. Mírně ojetými mikroskopy pak obdarovával své sponzory z řad evropské šlechty a panovníků.

Takže - ne že budete doma vykládat, že píšete Ježíškovi o nového robota, abyste pak starého dali mně !! Samozřejmě, že mezi robotiky funguje princip "kanibalizace" kdy součástky ze starých robotů se neustále používají v nových robotech znovu a znovu !! Ale opakuju na závěr důrazně - myslet si že s jedním robotem zvládnu 2-3 disciplíny je poukázka na veliké problémy často končící 2-3 zklamáními....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr G. Petr G. | 28. června 2015 v 21:00

Dle fotky oba používal 2D ultrazvuk. Byl mezi nimi rozdíl v algoritmu. Nebo oba byly stejné.

2 petr-kubac petr-kubac | 29. června 2015 v 15:12

I když se to nezdá - rozdíl byl v čídlech čáry, přední radlici a poloze baterií - tedy poloze těžiště - všechny tyto faktory - posouvání těžště o milimetry - se ukázaly jako nicotné - což vedlo ke konstrukci "robota Ferdíka" - který prý dodnes straší bývalé soutěžící ve zlých snech ;-)))
Letošní vítěz byl rozměrově i tvarově - Ferdíkovo dvojče z Deggendorfu - takže koncepce 30 mm vysokého "klinu na kolečkách" asi ještě pořád není mrtvá.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama