Lehká a těžká řešení.

14. července 2015 v 5:13 | Petr
Přestavte si , že otevřete "Zdravky" a tam manažeroidně vypadající borec v obleku vykládá o "certifikovancýh osobách" a "notifikovaných osobách" a dalších ( dle něho ) "nezbytných" komponentech "elektronického zdravotnictví". Víte co mě v takovém okamžiku napadne - buď iZip nebo "tunel" nebo obojí najednou. Nevím totiž, jestli je to jenom moje iluze, ale zjistil jsem že existují nejméně "dva Internety" a s tím spojené nejméně dvě rodiny "moderních technologií".

První z ních jsou borci v oblecích - "notifikované osoby", certifikované serverové farmy, "trusted moduly" - paragrafy, rozpočty a výběrová řízení. Této skupině pro sebe soukromě říkám "těžká řešení" Přiklad : datové schránky a cokoliv, co v IT oblasti, podniká státní správa. Pak máme druhý internet - přihlásite se k nějaké službě a "ono to funguje" - příklad "email.cz", "blog.cz", "youtube.com" a další - které fungují aniž by nás obtěžovaly zdůrazňováním technologie k tomu nutné, a pokud nefungují - jdeme jinam. Této části internetu soukromě říkám "lehká řešení" - ne snad, že by byla lehká z hlediska toho, kdo je provozuje, ale na rozdíl od těžkých řešení "neexportují svá rizika" mezi uživatele.

Abych teda nebyl nespravedlivý - mám soukromě i kategorii "středně těkých řešení" kam téměř bez výjimky spadají internetová bankovnictví všech bank. Pozoruhodné je, že těžká řešení většinou přestavují postarší seladoni v obleku, kteří zjevně už dlouho nenaprogramovali ani pythagorovu větu, zatímco lehká řešení často představují klasičtí "geekové" v teniskách. A než se na mě vrhne celá čtenářská obec je nutno poznamenat, že klasifikace na "lehké a těžké" je ve skutečnosti klasicky orwellovsky obrácená. Tedy ne že bych vás chtěl nějak lámat a podřizovat velikému bratru, ale ve smyslu orwellovského "svoboda je otroctví" a taky ve smyslu "moravcova paradoxu" je "lehké řešení" ve skutečnosti těžké a naopak.

Je mi jasné, že právě jsem prohospodařil poslední iluzi své příčetnosti, proto je třeba začít vysvětlovat takže typické "těžké řešení" vzniká takto - sejdou se maníci s obavami o "splátky na bávo" a dohodnou se, že je třeba "vydělat rychle a hodně". Tak schopnostmi nějakého najatého ajťáka udělají "kostru aplikace" typu iZip nebo datových schránek, kterou ještě v polo-funkčním stavu "střelí" státu za 1,8 giga. Oni by mohli tu věc dopracovat do naprosté dokonalosti, ale proč by to dělali ? Jednak posledních 20% efektu je 80% práce a tudíž i nákladů a navíc pokud nějaké klasické "těžké řešení" dotáhnete do 100% perfekcionismu a zbavíte nutnosti smolit se s "notifikovanými osobami" a "manažéry bezpečnostních certifikátů" - hrozí že 99.99% vaších "klientů" ve státní správě, která nemá tuchy o Moravcově paradoxu vám řekne - proč platit 1,8 miliardy za věc, která je tak jednoduchá jako Google.com ?

Samozřejmě kontrolní otázečka soudruzi - co je ( uvnitř ) složitější ? Systém datových schránek v ČR nebo vyhledávač Google ?


OK o "lehkých řešeních" bych mohl napsat "a naopak" a článeček ukončit, ale přesto musíme explicitně probrat i ta. Rozhodně to není tak, že "lehká řešení" jsou zrcadlovým obrazem těžkých takže si asi nepředstavujte, že Zuckerberg si v roce 2001 řekl nechci 1,8 giga v českých, ale 500 giga v dolarech - tak musím vyrobit něco lepšího než iZip. Většina "lehkých řešení" vznikala z psychologického ( tvůrčího ? ) přetlaku a ze zvědavosti "jestli to vůbec jde". Sergej Brin když měl první rack serverů - vytažených z popelnice - v pokoji na kolejích na Stanfordu a taky hned neuvažoval o "účetní bilanci firmy Google" žejo ?

Nerad ale musím připustit existenci ještě čtvrté skupiny a to jsou "řešení na hovno" - ta většinou vznikají tak, že aifounama ověšení maníci se rozhodnou "chceme 1,8 giga, nejlépe ze státního, ale musí se to stihnout během půl roku flákání se po EU sponzorovaném podnikatelském inkubátoru". Bohužel zejména na českém internetu se často zaměňují řešení "lehká" s těmi "na hovno", ale to už musíme my uživatelé nějak přežít.

Tolik tedy k situaci na Internetu - slovutnému čtenářstvu bych si jenom dovolil zadat malý úkol, se kterým mám sám problémy - jak by mohly vypadat IT techologie ve státní správě, u kterých výše úplatku není technickým parametrem č. 1 ???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr G. Petr G. | 15. července 2015 v 10:09

Moc o tom nevím, tedy v podstatě nic, protože média mlčí ...
Co probrat Demokracii 2.1 Karla Janečka? To by mohla být odpověď na otázku jak ve státu funguje funkční IT (volební systém přes internet).

2 Gornarok Gornarok | 15. července 2015 v 11:11

[1]: osobně jsem příznivcem Demokracie 2.1, do hloubky jsem to moc nezkoumal a nerozebíral, ale myšlenka vypadá logicky. A živé testování mě docela přesvědčilo.

3 Petr G. Petr G. | 15. července 2015 v 13:39

[2]: Máte někde odkazy? Už samotný fakt, že to Janeček testuje v zahraničí, značí že je to opravdu založeno na matematice a nikoliv na stranické "statistice" kde si nejmocnější partaje mění volební systém tak, aby se vlk nažral a koalice zůstala celá.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama