Chemie pro šílence 52. Fetujeme vědecky 9.

6. srpna 2015 v 5:48 | Petr |  Chemie pro šílence
Představte si následující situaci - denní dávka heroinu pro opravdu "rozjetého" heroinistu je gram alias 1000 miligramů avšak jednorázová smrtelná dávka pro nezvyklé "amatéry" je 60 mg. Je tedy jasné, že aby heroinista vydržel 16 násobek smrtelné dávky, je nutné aby si organismus zvykl. Tedy dnešní článek bude o "zvykání" a zároveň taky o "odvykání". V dosavadním "fetování" jsme v podstatě řekli všechny informace o "zvykání" i "odvykání" - takže dnes se v podstatě nic nového nedozvíte, pouze budeme věci už notoricky známé dávat do souvislostí.

ERGO jsme v prvním díle řešili 4 kategorie morfinových receptorů a jejich účinků na lidský mozek - útlum bolesti, euforii, útlum dechu útlum střevní činosti, pokles krevního tlaku, euforie, dysforie, deprese atd. Teď si představte, že tyto účinky nějakou látkou ( heroinem ) neustále vyvoláváte. Mozek není vůl a snaží se zpětnými vazbami dosáhnout "normální funkce" i za "nenormálních podmínek". V mozku tedy nastane proces zvaný - kontraregulace. ERGO - máme některé receptory trvale stimulované a signál jimi dodávaný příliš vysoký - mozek v rámci kontraregulace spustí tzv "down regulaci" - tedy receptorů daného druhu začne ubývat aby se signál jimi poskytovaný vrátil do normy.

S úbytkem síly signálu ubývají i účinky drogy - na to feťák reaguje zvýšením dávky - na což organismu reaguje dalším snížemím počtu receptorů - na což feťák reaguje zvyšováním - na což organismus reaguje snižováním - bludný kruh jak vyšitý.

Kde se celý cyklus zastaví ? Organismus nemůže morfinové receptory z mozku zcela zlikvidovat, protože je sice omezeně, ale přesto potřebuje - takže konečný stav - morfinových receptorů je "skoro nula" a dávka heroinu je "skoro nekonečno" - nebo vám 16 násobek smrtelné dávky připadá jinak ?

Pak "dojde k nehodě" a přísun heroinu se zastaví. Co se stane ? Signál dodávaný heroinovými receptory - je najednou opravdu "skoro nula" což znamená nad tlumivými účinky morfinových receptorů vysoce převládnou signály ostatních receptorových systémů - proto - i ti, kteří heroinový absťák nikdy nevideli mohou okamžitě popsat jak bude vypadat - místo útlumu - psychóza - místo poklesu činnost střev - sračka jako hrom - místo euforie - smrtelná úzkost deprese paranoidní halucinace, místo sníženého svalového napětí - křeče, místo pokesu tlaku - vysoký tlak a srdeční činnost na hranici selhání, obrovské bolesti celého těla bez vnější příčiny ( proč asi ? ) atd.

Jinými slovy absťák je zrcadlový ( a mnohem horší ) obraz stavu při podání drogy. Vezmeme ještě jeden příklad a to je alkohol - jeho účinky jsem ( klasicky ) označil za komplexní, ale popis alkoholového absťáku - vědecky zvaného "delirium tremens" - jsem už kdysi výstižně popsal, tak si jej přečtěte zde.


Zdá se to být velice jednoduché - až dojdeme k pervitinu a ostatním amfetaminovým drogám, kde "rauš" je hyperaktivita a pocit geniality, ale při dlouhodobém užívání obojí přeroste v paranoidní bludy. "Absťák" je spojen s útlumem - potud to vypadá jednoduše, ale absťák je navíc spojen taky s paranoidními bludy a ty mohou zase být spojeny s neklidem - výsledkem, je že máte na ambulanci halucinujícího řádícího feťáka a prdlajs víte jestli si "šlehl málo nebo moc".

V drogové komunitě i mimo ni se často řeší otázka "biologické závislosti" - tedy to, co jsme popsali u heroinu a alkoholu - je biologická závislost - organismus potřebuje nějak přežít tlumivé účinky smrtelných dávek drogy - tak ji zneškodní tím, že ji "svým způsobem" učiní dalším neurotransmiterem. V učebnici se dočtete, že takové drogy jsou "horší" protože při snížení dávky automaticky a neodvratně přichází absťák.

Pak existují drogy - většinou stimulační a halucinogenní, kde dávky, které feťák potřebuje k účinku drogy - nejsou zdaleka tak vysoké a tím nedochází ke "kontraregulaci" - čímž není "biologická závislost" - dokonce feťáci říkají - "u drogy XXXXXXX není biologická závislost - proto mohu přestat kdy chci". Celá tahle věc má drobný problémeček - koncovým cilem každé drogy je dopaminergní systém "odměn" v limbickém systému a v čelním laloku. Pokud je "odměn" příliš - dostaví se "kontraregulace" na úrovni dopaminergnich neuronů.

A teď kontrolní otázečka soudruzi - kdy je bažení po droze větší - když "máme jiné starosti" neb jsme na hranici života a smrti, posraní , v křečích a bolestech z nedostatku heroinu, nebo když jsme dokonale fit, sedíme tiše doma na gauči a "šňupat mě cos neodolatelně nutí" ? Toto - samozřejmě díky chybějícímu dopaminu v systému "odměn" ???

Vzhledem k počtu obézních by se dalo říci, že droga od které se nejhůře odvyká jsou klobásy ( u mužů ) a čokoláda ( u žen ). Teoreticky můžete namítnout, že to ani nejsou drogy, ale nemylte se - před 30 lety hazard taky nebyl droga. Jaký je mechanismus působení automatů na socku ? Že by to bylo taky přes dopaminový systém a jeho "down regulaci" ??? Bingo jasně že máte pravdu a to nám hrací automat ani nemusí kolovat v krvi stejně jako naprosto cokoliv čemuž lze propadnout až k "down regulaci" dopaminových receptorů - což znamná, že droga může být úplně cokoliv - i nošení puntíkovaných šatů.

Kromě "down regulace" existuje i "up regulace" tedy zvýšení počtu receptorů. Tento fenomén sice nesouvisí s drogami, ale je to mé "tak nějak souvisí všecho se vším". Tedy opakování slasti vede k poklesu citlivosti na ni - co tedy vede ke vzrůstu slasti ? Že by to byly průsery a životní nesnáze ? ANÓÓÓÓ - Krásně to popsala Božena Němcová ve svých pohádkách : "Honza musel sedm železných valachů zkrotit, aby mohl s princeznou žít šťastně až do smrti"

Vzhledem k přechozímu odstavci bych si dovolil jenom doporučit - nevyhýbejte se práci, zejména té složité a těžké, a taky se nevyhýbejte riziku drobných průserů - to všechno jsou strázně vedoucí k "up regulaci" dopaminových receptorů v mozku, což jenom připravuje podmínky pro to, aby i drobný úspěch vedl k velké slasti bez fetování. Připadá vám to jako náboženské slibování ráje ? Nikoliv - jestli budete makat - slast nastane ještě za vašeho života, a dokonce i makání, které skončilo krachem má naprosto stejné - ba lepší - účinky než makání, které skončilo úspěchem - jenom tomu makání s neúspěchem se říká "životní zkušenosti".

Když to vezmeme kolem a kolem - tak i makání má drogový potenciál - jenom netuším, jestli je to kvůli up nebo down regulaci, ale to už jsme se dostali od drog pěkně daleko - takže dneska končíme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pirx Pirx | 8. srpna 2015 v 9:47

Dobrý den pane Kubáči, teď konečně díky Vám vím, co mě už více než 30 let drží u vývoje elektroniky všeho druhu - jsou to "strázně vedoucí k "up regulaci"". :-)

2 Dalík Dalík | 8. srpna 2015 v 10:52

A já zase konečně vím, co mě drží u pojídání klobás.

Jsem mírný kuřák a pivkem nepohrdnu, ale kdybych si měl vybrat na pustý ostrov cigarety, pivo, či klobásy, bylo by to obtížné rozhodování. Když bych odmyslel rozdíly ve škodlivosti na zdraví těchto komodit a bylo by jinak zajištěno, že bych na ostrově hlady netrpěl, tak bych si asi v prvé řadě neodpustil cigarety, to je jasňačka. Ovšem výběr mezi pivem a klobásami by byl dramatický a troufám si tvrdit, že bych nakonec sáhl ke klobásám.

Co v blogu není zmíněno, je závislost na  čtení blogu pana Kubáče. Mnozí příspěvkáři ji mají slušně rozvinutou.

3 jujik jujik | 8. srpna 2015 v 14:05

Opět velice zajímavý článeček, který mi navíc tak nějak objasnil některá má pozorování. Jde kupříkladu o poměrně rozšířené tvrzení: "ke štěstí už mi chybí jenom ...". Praktické zkušenosti mi naopak praví, že uspokojení jedné potřeby okamžitě vyvolá potřebu další (mám žízeň, musím se napít jinak zemřu ... mám už půl roku starý mobil, potřebuju nový protože vypadám jak trubka). Pomineme-li fiziologický aspekt, pak subjektivní vnímání míry nedostatku může být v obou případech prakticky stejné, čemuž odpovídá i tvrzení: "bez televize, mobilu, internetu ... bych nemohl žít".
Jinak mi z toho logicky vyplynulo ,že se všichni cítíme +- stejně (tedy alespoň ti zdraví jedinci), akorát mě nehrozí absťák pokud přijdu o své posty jako se to může stát velkým oligarchům, bo žádné nemám.

4 UHO UHO | 8. srpna 2015 v 22:48

Co mi je platný že se odměním, když v nejlepším momentě (neomylně a pravidelně) příjde ředitelka zeměkoule a pokazí mi to.
Lepší je se neodměnovat tak nezažiju tu pokaženou odměnu a mám aspoň klid :(

5 Olda Olda | E-mail | 28. září 2015 v 18:33

Heureka. Konečně vím, proč mne uspokojují už jen neúspěšné, extrémně únavné, po nocích dotahované projekty a na ty snadné se už nemůžu vůbec soustředit. A taky už vím, proč je většina mých stejně výkonných a efektivních kolegů úzkostně depresivní stejně jako já - protože si takhle šleháme tak vzácného dopaminu.

6 petr-kubac petr-kubac | 29. září 2015 v 12:15

[5]: Jo - tak to bude asi něco jiného - co teprve vyjde pod názvem : Byrokracie - blbá nálada - bída
Už jenom ten nadpis popisuje váš stav přesněji ne ?

7 Antonie Antonie | E-mail | 22. ledna 2016 v 13:28

K heroinovému abstáku patří pořádná řádka příznaků,které se sice jeví banálně,ale ve skutečnosti jsou velmi nepříjemné.Jeden z nepopsaných,alespon jsem si nevšimla,je kýchání.heroinista totiž nikdy nekýchá.Takže na abstáku jste potom jak rozdováděný metalák :D Ono kýchnout si párkrát,je příjemné,ale desetkrát za sebou a za deset minut zase,kor když si k tomu přidáme zmíněný průjem :D...(při kýchnutí zatínáme břišní svaly)
No..patřím k první heroinové generaci v téhle republice.Herák jsem kupovala ještě předtím,než se dostal na ulici a byl třikrát dražší...o dva roky později hadrák na ulici...Dnes 17 let abstinující.No..pokud by někdo měl zájem,v rámci studie tématu,se dozvědět více a jak takový "život" vypadá,aby mohl strašit vnoučata,klidně zodpovím všetečné otázky...Jinak výborně napsáno !

8 petr-kubac petr-kubac | Web | 23. ledna 2016 v 18:02

[7]: Díky za poznámku "z praxe" - na ambulanci bylo všem abstinujícím heroinistům už tak blbě, že případné kýchání / nekýcání zaniklo ve spoustě ostatních příznaků a na "rozhovor" nebylo dostatek klidu

9 Antonie Antonie | 23. ledna 2016 v 19:47

Naprosto chápu.Já to spíše zmínila jako zajímavý a humorný detail.Po letech už se tomu smějete.Ale je to opravdu procházka peklem.Já osobně jsem nejvíc nenáviděla ty výkyvy, kdy si připadáte jako v sauně jak vás poleva horko a za pár vteřin, jako by na vás vylili kýbl té nejledovejsi vody.To znemožňuje spolu s tahanim v nohách a bedrech usnout. To, že brecite dojetím i u reklamy na psí žrádlo a vadí vám výrazné barvy, slzite, kychate, to se ještě dá.Nesnášela jsem také uviznuti nějakého slova nebo slovního spojení, které se opakuje v hlavě neustále a donekonečna. Tak jsem chtěla popsat takové zvláštností, kdyby to někoho zajímalo. Protože všude se dočtete, že abstak jsou křeče, nevolnost, chřipkové stavy, ale dozvědět se takové detaily je vzacnost, kterou musíte mít přímo od aktérů :-D Suma sumárum, je to tak nesnesitelny stav, že ze strachu to absolvovat, jich spousta raději umře. Tak přeji mnoho úspěchů a hodně štěstí.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama