Chemie pro šílence 53. Fetujeme vědecky 10.

13. srpna 2015 v 6:00 | Petr |  Chemie pro šílence
Došel jsem k názoru že seriál o fetování v délce 10 dílů trvající dva měsíce - je už dost, proto dnešní díl o halucinogenních drogách je definitivně poslední. Divíte se, že na celou jednu velkou skupinu drog jsem si vyhradil jeden díl - a divit se budete ješte více, že to bude stačit.

Tedy na mém blogu se opakovaně vyskytuje jedna správná a jedna patologická myšlenka - ta správná je "Moravcův paradox" tedy věci, které se zdají být snadné - jsou těžké a věci, které se zdají být těžké - jsou snadné. Druhá myšlenka - více méně násedek mé pokračující schisofrenie je "všechno tak nějak souvisí se vším". Dnes tedy opět dáme tyto dvě myšlenky dohromady a na jejich základě vysvětlíme halucinogenní drogy.


Nejprve si tedy dáme halucinogenní drogu Meskalin a její vzoreček

A pak si pro porovnání dáme extázi - pozorujte zejména ty dva kyslíky vystupující z benzenového jádra směrem doleva. Vídíte tu nápadnou podobu ? A pak že "všechno nesouvísí se vším" Nicméně halucinogenní drogy to je trochu jiná kapitola. Z praxe vzato nejpopulárnější halucinogenní droga je LSD, neméně populární je psilocybin z "houbiček lysohlávek" - a potom řada jiných alkaloidů - třeba už vzpomínaný meskalin.

Feťáci by opět protestovali a uvedli nám řadu rozdílů, ale mechanismus působení halucinogenních drog jsou jeden jako druhý - jsou to drogy účinné už v nepatrné koncentraci, po malých dávkách je svět "zajímavější a barevnější" - po větších dávkách začínají "pseudohalucinace" alias halucinace jejichž nereálnost si uživatel drogy uvědomuje, a po velkých dávkách jsou opravdové halucinace a psychóza prakticky identická se schisofrenií - což taky vedlo k hromadném "experimentálnímu využití" LSD v psychiatrii. Pozoruhodné je , že - česko bylo úplně poslední stát na světě, který LSD v roce 1977 zakázal.


Další pozoruhodné a společné vlastnosti halucinogenních drog - nevzniká fyzická závislost, velmi snadno však vzniká silná závislost psychická. Kromě toho prakticky nevzniká ani tolerance - tedy k dosažení stejného účinku není třeba zvyšovat dávku. A ještě navíc - toxicita halucinogenních drog je nepatrná - toxické dávky jsou mnoho-tisíci násobky dávek účinných. Prostě idylka a kdyby po velkých dávkách nehrozila paranoia s panikou, kdy je uživatel nebezpečný sobě i okolí - prakticky by nebyl důvod tyto drogy zakazovat.

Pokud začneme podrobně rozebírat mechanismus působení halucinogenních drog - objevíme ten "drogový Moravcův paradox" - tedy v ghettu populární toluen (už zakázaný) nebo dnes ještě populárnější plyn - butan - do zapalovačů - proniká díky své nepolárnosti do mozku ve velikých kvantech a tam "komplexně působí" - ERGO jak jsme si to zkrátili na - dělá bordel všude. Výsledkem tohoto "komplexního působení" je jednoduchý průběh drogového rauše - kdy uživateli "je tak nějak divně" - což inteligenci uživatele v ghettu, dokonale vystačí.

Na druhé straně halucinogenní drogy mají velmi komplexní prožívání rauše - obraz na stěně je barevnější a barevnější až s vámi začne promlouvat a pak zjistíte, že to ne mluví on ale "univerzální inteligence všehomíra" a tak. Ergo už jsem naznačil že působení halucinogenních drog bude daleko cílenější než "dělat bordel všude" - a je to skutečně tak. Halucinogenní drogy bez ohledu na chemickou podstatu své molekuly - aby byly halucinogenní - působí zcela výhradně na serotoninových synapsích - a to buď jako částečné stimulátory a částečné inhibitory a dokonce i jako částečné "inhibitory zpětného vychytávání" serotoninu - čímž se podobají moderním antidepresivům.


Tedy shrnuji - komplexní ( necílený ) terč působení drogy = jednoduchý rauš a naopak cílený terč drogy = komplexní rauš. JASNÉ ? Samozřejmě je otázka jak to funguje - a podstata je taková, že pokud je droga "univerzálně tlumivá" - tak dojde k celkovému útlumu mozkové aktivity a nic více. Komplexní prožívání drogy vzniká právě z toho, že celý mozek pracuje relativně normálně, pouze jsou oslabeny kontrolní zpětné vazby mezi jednotlivými moduly. Podrobnosti o "vazbách v mozku" viz. seriál o neurovědách.

Pokud droga není ani příliš stimulační ani příliš tlumivá - nutnost organismu adaptovat se na ni a tudíž "biologická závislost" je minimální, k čemuž přispívá i to, že halucinogeny nestimulují dopaminový systém. Psychická závislost naopak vzniká nepřímo - tedy "rozhovor s inteligencí všehomíra" se může feťákovi zdát natolik "zásadní pro život", že tento pocit sám nepřímo ovlivní dopaminové systémy motivace v mozku.

Otázka je jak "nahlédnout účinky" halucinogenních drog, aniž bychom museli zrovna něco brát - je to relativně snadné - pro přibližnou představu stačí shlédnout nějakou výstavu "Art Brut" což je výtvarné umění vytvářené psychatrickými pacienty často pod vlivem "přirozených" halucinancí. Což konec konců jsou i obrázky visící zde.

Předposlední poznámka - když už jsme začali podobností molekul meskalinu a extáze - tato podobnost není čistě náhodná - a dokonce i o "klasických drogách", kde nedominují halucinace, lze říci, že jejich halucinogenní potenciál je tím větší, čím větší je působení na serotoninové receptory v mozku. Proto u pervitinu dominuje hyperaktivita, u extáze už je podíl "družnosti lásky a splynutí s všehomírem" a u meskalinu tohle naprosto dominuje - přesně ve stylu jak moc se od sebe molekuly drog liší - hezké ne?

Poslední poznámka - moji čtenářové v diskusi chtěli rozebrat kofein - sám jsem tohle už jednou učinil ZDE a navíc ZDE je naprosto geniální článek o kofeinu včetně vysvětlení toho - co jsme brali i u opia, jak tatáž molekula "hmyz zabíjí ale větší zvířátka motivuje šířit semínka".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bystroushaak Bystroushaak | 14. srpna 2015 v 13:24

Díky, škoda že už je konec.

2 Vladimir Vladimir | 14. srpna 2015 v 14:24

Tak ze Petre - snupnout meskalinu a rychle se vratit k roborum :)

3 Vladimir Vladimir | 14. srpna 2015 v 14:25

teda robotum :)

4 ☣ | 14. srpna 2015 v 20:38

Všechno jednou skončí, nu což, snad bude nějaké pěkné téma následovat. IMHO po redakční úpravě by se to mohlo dát do ABC mladých chemiků a přírodovědců.

5 TNT TNT | 15. srpna 2015 v 9:02

Když tu bylo o budičích, mělo by následovat i něco o tlumičích. Třeba u takovýho haloperidolu se mi strašně líbí ten fluor, zapíchnutej zprava do toho benzenovýho jádra.

6 Bagr Bagr | 23. srpna 2015 v 21:09

Ahoj,
když chemie pro šílence, tak pořádně. Co se stane, když karbid vápníku hodím krtkovi do nory a zaliji to peroxidem vodíku?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama