Hovnopráce neboli Bullshit Jobs

24. listopadu 2015 v 5:45 | Petr |  Filosofování
František Nepil - spisovatel a rozhlasový moderátor měl za dob hlubokého bolševika pořad zvaný "Dobré a ještě lepší jitro". Každé ráno uváděl v rádiu minifejeton o životě a charakteristickým konejšivý hlasem nakonec všem popřál "Dobré a ještě lepší jistro".

Netvrdím ani náhodou, že jsem slyšel všechny tyto fejetony ( na první z nich jsem něměl ani věk ), ale rozhodně jeden z nich nemůžu vyhnat z hlavy dodnes. Tedy cituju nepřesně ale obsahově správně:
Míli posluchači - máme různé lidi, kteří dělají různé věci a podle toho dostávají různé platy. Takže si představte třeba prvoligového fotbalistu. Kdo potřebuje prvoligového fotbalistu ? Nikdo nepotřebuje prvoligového fotbalistu, a proto má fotbalista nejvyšší plat. Představte si třeba kardiochirurga. Kdo potřebuje Kardiochirurga ? Kardiochirurga už nějkteří lidé potřebují, a proto má kardiochirurg mnohem nižší plat než fotbalista. A teď si představte popeláře. Kdo potřebuje popeláře ? Všichni potřebují popeláře, a proto má popelář úplně nejnižší plat. Takže vám přeji dobré a ještě lepší jitro....

Je udivující, že něco takového prošlo komunistickou cenzurou, nicméně prošlo a zasilo to do mé hlavy červíka, který tam vrtá dodnes. Ba dokonce čím jsem starší, tím častěji na adresu práce ve zdravotnictví slyším věty typu: "Jak proboha můžete za tak důležitou práci žádat ještě výplatu ?!?!". A k tomu často ještě douška "To přece není povování ale poslání !?!?!" - vše špatně a jedna z příčin zdravotnického marasmu je právě v tomto.

Nicméně ne všechna povolání jsou stejně důležitá. Stávku řidičů autobusů byste poznali i pokud "bávem" jezdíte i na hajzlík. Naopak pokud by stávkovali "akreditační auditoři firmy ČIA" asi by to poznal málokdo, a pokud ano, tak výraznou úlevou a úsporou 100 - 300 tisíc ročně na každou špitální laboratoř, což nesvědčí o přílišném významu těchto buzerujících úředníků.

Do nedávna jsem se nad tímto fenoménem pozastavoval, aniž bych měl čas hlouběji ze zamyslet nad jeho příčinami, což za mě udělali jiní. V diskusích pod několika mými články se objevil odkaz na článek pro "zdatné angličtináře" zvaný Bullshit Jobs. Sice mám takový "Zemanovsko-Peroutkovský" pocit, že jsem něco podobného četl z pera Michala Kašpárka z Finmagu, který se stavěl spíše proti, ale "nemohu to najít" ( huráá tak přece - ZDE je přesný překlad ) , přesto cítím jako svou povinnost jednak na článek upozornit, a jednak pro ( anglickým ) jazykem nevládnoucím stručně tlumočit vo-co-go.

Britský antropolog David Graeber tvrdí, že k udržení chodu společnosti dnes stačí pracovní doba 15 hodin týdně. Takto málo práce by však lidem nechalo spoustu častu a společnost by mohla skončit ve zmatcích podobhých komunisticko-maoistickému "květinovému hnutí", které otřásalo západními univerzitami v 60 letech. Proto je potřeba všechny "řádně zaměstnat" - tedy lidi, kteří mají užitečnou práci je nutné nechat dělat jejich práci, aby si však příliš nevyskakovali, je třeba společenské hodnocení důležitosti jejich práce, alespoň srazit malým platem.

Pak máme velikou skupinu lidí, pro které ( užitečná ) práce není. Ty méně inteligentní ( a tudíž méně nebezpečné ) je možné nechat hnít doma na sociálních dávkách. Ty inteligentnější a nebezpečnější je však nutné zaměstnat za každou cenu. Ba dokonce jelikož tito "pseudopracující" jsou inteligentní, nemohou v sobě utlouct pocit zbytečnosti vlastní práce, proto je třeba je podplatit vysokým platem, aby se vydrželi tvářit, že "zpráva z jednání dozorčí rady" nějaké přikrádající korporace žijící z dotací EU je střed celé galaxie.
Poslední odstavec Graeberova článku bych si dovolil přeložit téměř doslova:
Pokud by někdo chtěl vymyslet systém udržující moc světového finančního kapitálu - těžko si představit lepší systém. Opravdu produktivní pracující jsou neustále ponižování a zenužíváni. Zbytek lidí je rozdělen mezi nezaměstanou menšinu, a většinu, která je ve skutečnosti placena za to, že nedělá nic - na pozicích, ve kterých se identifikují s vládnoucí třídou ve společnosti - a jejími "finančními avatary" - ale zároveň se v nich pěstuje nenávist k lidem, jejichž práce má jasnou a nepopiratelnou společenskou hodnotu. Je zjevné, že tento systém nebyl vědomě vytvořen, ale vznikl sám během století "pokusů a omylů". Přesto je jediným vysvětlením, proč navzdory pokroku v technologii nepracujeme jenom 3-4 hodiny denně.

Osobně bych dodal "robotickou poznámku" : Lehce nabyl, lehce pozbyl - díky "Moravcovu paradoxu" jsou Bullshit jobs extrémně snadno automatizovatelné. Můžeme se tedy dočkat zvrhlého systému byrokracie, kdy jedny počítače zaplavují jiné počítače neúčelným výkaznictvím a "analýzami" ? Možná. Na druhé straně si myslím, že tím bychom překročili určitou hranici, kterou i ti nejzaslepepenější hovnopracovníci v sobě mají. Tudíž celá koncepce "bullshit jobs" bude mít paradoxní vedlejší a nežádoucí - efekt v podobě umělé - společenskou poptávkou vynucené - stagnace vývoje počítačového softwaru a umělé inteligence. Současná epidemie "facebooků", "minecraftů" a "angry birds" je možná něco jako předehra takové stagnace.

V každém případě - KAŽDÝ nechť si POVINNĚ přečte český překlad zmíněného článku, ale jinak PŠSST - nikomu ani slovo - co kdyby se "analytici", "poradci" nebo "auditoři" přece jenom naštvali a zkusili nás přesvědčit o smylu svého bytí stávkou. Jako se k tomu chystají řidiči autobusů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 R.Richter R.Richter | 24. listopadu 2015 v 9:18

Často nad důsledky popisovaného jevu přemýšlím a kupodivu nenacházím ani náznakem možné vyústění zapeklitého stavu.

Policie přijme 2000 nových posil neb je podfinancována. Musíme přijmou další vojáky neb je armáda podfinancována. Pro EET musíme přijmou 2000 nových daňových džihádistů aby se vybralo víc na policii, armádu neb jsou podfinancovány.

Přitom za posledních 10 roků státní sektor nabobtnal o 21000 nových duší.

Má to nějaký konec?

2 blr blr | 24. listopadu 2015 v 9:26

Nekonečný tovární pás a byrokratická rutina na jedné straně a televize, automobil a sex na straně druhé tuto rozpornou kombinaci umožňují. Pouhá posedlost prací by lidi dovedla k šílenství stejně jako naprostá lenost. Ale v kombinaci obou lze žít. Kromě toho oba rozporné postoje odpovídají ekonomické nutnosti: kapitalismus dvacátého století se zakládá na maximální konzumaci zboží a služeb a na rutinní práci ve skupině.

Erich Fromm

3 blr blr | 24. listopadu 2015 v 9:29

Ovšem účelem pruské Lidové školy (Volksschule), již navštěvovalo 92% dětí, vůbec nebyl nějaký intelektuální vývoj, ale socializace v poslušnosti a subordinaci. Myšlení bylo ponecháno studentům Reálných škol (Real Schule) navštěvovaných 8% dětí. Na intelektuální vývoj mas pohlížely nadřízené orgány s hrůzou, jako na cosi, co způsobuje, že armády prohrávají v bitvách.

Vzdělávání podle pruského modelu totiž vymaže duchovní schopnost myslet sám za sebe.

Je sice pravda, že správně vyškolení studenti někdy zní chytře, jelikož memorují spousty názorů významných myslitelů, ale skutečností je, že jsou těžce poškození tím, že jejich schopnost samostatně uvažovat zůstala zakrnělá.

John Taylor Gatto

4 fň | 24. listopadu 2015 v 11:15

Otázka je pro pro jednotlivce lepší- zda mít bullshit job nebo být shitkickerem :-). Myslím že pro bullshit job by se rozhodla většina.

5 wyrrm wyrrm | 24. listopadu 2015 v 13:30

Dobrý den.
Chtěl bych jenom nadhodit k diskusi, zda se p.Graeber nemýlí(nebo přímo nelže) v této větě :" Je zjevné, že tento systém nebyl vědomě vytvořen, ale vznikl sám během století "pokusů a omylů".".
Za sebe bych si tipnul, že ten systém byl vytvořen v e l i c e  v ě d o m ě.

6 R.Richter R.Richter | 24. listopadu 2015 v 14:41

[5]: Spiklenecké teorie nikdy nebyly k užitku. Vždy platí  Occamova břitva. Volně: pro vysvětlování určitého jevu nemá být používáno více argumentů, než je nezbytně nutné.
Ještě polopatičtěji, nejjednodušší vysvětlení je i nejpravdivější.

Je bezesporu, že existuje tisíce protichůdných zájmů, ale jejich výslednicí je právě ten spontánní vývoj  "pokusů a omylů".

7 Tin Tin | E-mail | 24. listopadu 2015 v 19:53

ohledně dělení zisku sem nadhodím modelovou situaci z teorie her:

Máme podnik, kde je N dělníků, každý přispívá rovným dílem k celkovému (čistému) zisku X, a jeden manažer, který sám o sobě nevytváří nic, ale bez jeho přítomnosti neudělejí nic ani dělníci. Jak si těchto N+1 lidí rozdělí zisk X?
Je zřejmé, že dělníci by měli dostat všichni stejně, ale co manažer?
Asi by to mělo být podle přínosu dané osoby pro skupinu.
Přínos osoby pro skupinu se odvozuje z rozdílu mezi tím, kolik vydělá ta skupina, a kolik by vydělala tatáž skupina bez zkoumané osoby (a dělá se to přes všechny možné skupinky).
Matematiku si odpustím, koho to dál zajímá, tak klíčové slovo je "Shapley value", a jdu rovnou na výsledek. Protože žádná skupina bez manažera nic neudělá, a protože vynecháním jednoho dělníka se zisk zmenší jen o zlomek, dopadne to tak, že manžer shrábne půlku zisku a dělníci se podělí o zbytek.

Ne že by se mi to líbilo, ale je to zajímavá úvaha a asi na tom něco bude.

8 dotaz dotaz | 24. listopadu 2015 v 21:35

[7]: Dělníci nepotřebujou manažera, ale motivaci... to je trochu (někdy dost) rozdíl.

9 petr-kubac petr-kubac | 25. listopadu 2015 v 9:31

[7]: Nejsem si jistý jestli jste zachytil jádro pudla, proto napovím příkladem :

Ještě před 15 lety se ve zdravotnictví pracovalo dle hesla "dělej co ti velí zdravý rozum" . Dnes se pracuje dle hesla "dělej co velí směrnice". Pozoruhodné je že na "agendu" kolem směrnic vznikl rozdáhlý aparát čítající určitě 30 lidí, kteří směrnice příší, kontrolují, revidují, archivují, kteří  způsobili že směrnice jsou složité a prakticky nepoužitelné. proto stále platí "dělej co ti velí zdravý rozum" se dvěma rozdíly - jednak se o tom nesmí mluvit, protože to "není ve směrnicích" a potom se ani tolik práce nestihne, protože nezanedbatelné úsilí zaměstanců směřuje ke snaze "vyhovět směrnicím"

A teď můj dotaz jaký je dle "Shapley value" podíl na zisku těch 30 lidí kteří provozují "směrnicovou agendu" ?

Mamažery, křeří opravdu velí ( a nesou za to zodpovědnost ) se totiž článek netýká.

10 Tin Tin | 25. listopadu 2015 v 11:48

[9]: tak z té situace ve zdravotnictví je mi špatně a rozhodně ji nechci obhajovat, proto prosím berte zbytek tohoto příspěvku jen jako početní cvičení.

Takže těch 30 lidí, pokud jsou součástí podniku, platí pro ně to, co pro manažera -- bez nich podnik nevydělá, protože nikdo z venku nebude moci nakoupit něco bez směrnic. Ale jejich podíl na zisku bude menší, protože jsou do určité míry vzájemně zastupitelní a když by jich bylo méně, podnik by i tak asi něco vydělal.
(Abych to vyčíslil přesně, musel bych si jednat zopakovat teorii her a jednak bych musel znát zisky všech možných kombinací zaměstnanců.)
A kdyby byli součástí agentury, pak přinášejí zisk té agentuře (a o ten se budou dělit, tzn. nedělí se o zisk výrobního podniku) tím, že buzerují ostatní lidi.
Shapley value řeší, jak si rozdělit zisk za určité existující situace. Nikoliv to, koho nakopat do zadní části těla za to, že tu situaci způsobil.

Váš článek se tohoto sice netýkal, ale stížnost na manažerské platy se dá najít ve starších článcích o technologické singularitě a Moravcově paradoxu, které s tímto souvisí, ale prostě mi přišlo užitečné pro ostatní čtenáře zmínit ten koncept Shapleyho hodnoty.

12 sestra sestra | 26. listopadu 2015 v 20:13

Předpis ad absurdum: před každým úkonem identifikujte pacienta nejméně 3x a to na identifikačním náramku, na teplotní tabulce na posteli, v dokumentaci a slovním dotazem jak se jmenujete a kdy jste se narodil? Jdu  odebírat krev pacientovi Novákovi, na teplotce Novák, na náramku novák. Na dotaz jak se pacient jmenuje a kdy se narodil mi odpoví : jsem Adolf Hitler a narodil jsem se roku 1889. Zjišťuji, že údaje nesouhlasí, odběr nemohu zrealizovat, tudíž odcházím......

13 Vašek Vašek | 26. listopadu 2015 v 21:31

[12]: tak už víme kdo ho zabil... sestra! Jsem zvědav co na to historici :-) Ale k věci: jedním slovem hrůza.

14 Petr G. Petr G. | 29. listopadu 2015 v 7:20

[13]: za smrt může neznámý zdravotní bratr, jenž obešel směrnice a uložil Ádu do první volné postele.

Teorie her je na hraní. Nás 7 dělníků + 3 vedoucí si máme dělit.4 milióny měsíčně. Teoreticky 7% na dělníka. Prakticky se dělí 2% mezi 7 dělníků :-)

No a o platu ISO zavaděče se radši mlčí. Ostatně ISO "zavedeno" tak došel s dalším papírováním a vytváří popis pohybu pracovníka okolo mašiny. Snad dostaneme ergonomické boty, židli :-)  Nejsme rizikové pracovště, příplatek za zničené zdraví není na.pořadu dne.

15 Vladan Vladan | E-mail | 4. ledna 2016 v 21:06

[7]: V antice to bylo tak, že majitel zaplatil dělníkům stejně jako uředníkům.I ůředník byl jen kolečko v soukolí. Sám užil větší zisk protože riskoval majetek , který do podniku přinesl v začátku podnikání. Platilo, ale, že nejbohatší lidé v obci měli jen 3x víc než ostatní (takový byl kodex).
Pak se to nějak zvrhlo a v touze po nehorázném obohacování akcionářů je managment strašidelně přeplácen , aby zajistil ještě větší zisky .
Akcionáři atd potřebují ještě více jachet, kurev , hamburgerů a.t.d. Pomocná elita nám ještě do očí tvrdí, že na chudý musí být přísnost, ale musí se jim dát tolik péča, aby nezačali roznášet nakažlivé choroby.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama