Napište Ježíškovi o Malokuk

17. prosince 2015 v 5:49 | Petr |  Hvězdičky
Pokud se týče elektroniky - jde na mě čím dál větší skepse. Místo pokroku ve prospěch lidstva tu máme nekrytými penězi hnanou "bublinu startupů" - které jednoznačně spadají do kategorie "řešení na hovno" a na druhé straně tu máme výrobu elektroniky v Číně s typickým otrokářským kapitalismem 19. století - a mezi tím stojí postarší jouda, který by měl takovým věcem věnovat těžce našetřený volný čas ?

Takže už minulý rok jsem se naštval a začal se zaměřovat na něco jiného - a to na "starou lásku" astronomii. Možná vám to bude připadat neuvěřitelné, ale v době revolučního kvasu 1989 jsem na Brněnské hvězdárně udělal "demonstrátorské zkoušky" což byla velice vážně se tvářícící zkouška, která mě pak opravňovala předvádět v Brně pozorování pro veřejnost, což jsem paradoxně využil párkrát - rozhodě né tak, kolik jsem od toho očekával.

V té době jsem měl ruský dalekohled "Alcor" - zrcadlový newton nepatrného průměru zrcadla - 65 mm. Tento dalekohled "vzali čerti" neb jsem jej neprozřetelně nechal u mé drahé máti na chatě a od té doby jsem jej neviděl. Dnes po letech už jenom přeji těm, kteří jej mají, ať jim dobře slouží.

Po zkušenosti se zrcadlem velikosti 65 mm - jsem chtěl "co největší dělo" a tak jsem v jisté době koupil Newton 150 mm, který je "můj miláček" dodnes. Pak jsem ovšem měl takové období, kdy jsem začal po létech prášení na optiku, znovu pozorovat hvězdy a potřeboval jsem triedr, tak jsem si od otce půjčil jeho "astronomický" triedr, k jehož koupení jsem jej sám zblbnul. Je to triedr parametrů 15x70 - tedy 70mm průměr objektivu a 15x zvětšení - nádhera. Každému, kdo má pevné ruce jej mohu doporučit. Problém je v jediné věci - potřebujete k němu zahradní křeslo s opěrkou hlavy. Opřete hlavu o opěrku a dalekohled o hlavu. Váží totiž 1,5 kg a při zvětšení 15x už je každý záchvěv vidět. V pohodě zahradního křesla s hlavou v hlubokém záklonu - PARÁDA.

Od koupě mého vlastního triedru této obří kategorie mě odradila jediná věc - je relativně složité a drahé jej rozumně umístit na stativ a tím je relativně složité a drahé "ukazovat oblohu" ostatním, což v dnešní "nadvládě blbismu" považuju za svatou povinost každého, kdo se prohlhašuje za amatérského astronoma.

Ergo - podtrženo sečteno - potřeboval jsem "triedr 15x70 jinými prostředky" a skončil jsem u notoricky známého dalekohledu - "Sky watcher 80x400mm" na azimutální montáži AZ3 - mezi našimi astronomy poněkud pejorativně nazývaném "Malokuk". Jasně -astronomové, kteří 30 let veškeré "volné peníze" peníze investují do optiky se na měj dívají skrz prsty, ale já jsem nepokrytě nadšen.
Tedy - je to čočkový dalekohled alias "refraktor" - což na rozdíl od zrcadlových nese tu výhodu, že celý dlouhý tubus se zrcadlem na dně se nemusí chladit, takže než dojdete se psem do parku je dalekohled vychlazen k pozorování. Z tono vyplývá druhá věc - váží jenom 7 kg - zcela komplet tudíž se dá přehodit přes rameno a v druhé ruce ještě udržíte to vodítko od toho psa. Dá se nastavit do rúzných výšek - od "výšky pro Barunku" po normální výšku kdy i dospělý může pozorovat. Montáž AZ3 o se stativem , je považována za málo stabilní, ale při zvětšeních, která "malokukem" dosahujete to není problém. Potom další výhoda "pro děcka" - není to newton - s optickou drahou zalomenou o 90 stupňů - tedy každému je hned jasné "kde je Měsíc" a "kudy je třeba se koukat" - což u newtonovskýzch zrcadlových dalekoholedů dělá potíže. A potom - pro malé dalekohledy platí "Kubáčův zákon o velikosti foťáku" - tedy "čím menší foťák je - tím více se s ním fotí" - a to u "malokuku" platí 100%. Nevím jestli by se vám chtělo tahat 25 kg. Newton jenom protože "je pěkný měsíc" nebo "je vidět Saturn".

Nastává "Kubáčovo okénko negativní publicity" - tedy do mě na "Malokuku" sere - především okuláry - "standardní" okulár 10 mm je směšně ubohý kus optiky s nepatrným zorným polem. Ani okulár 25mm ( někdy je dodáván 20 mm ) není o mnoho lepší - k dalekohledu je dodáváván Amiciho hranol, který obrací opbraz a umožňuje pozemská pozorování - okulár 25 mm má i ve "standradrní" verzi tak velké zorné pole, že vidíte jeho ohraničení hranolem. poslední výtka - spíše teoretická - dalekohled má převracející hranol a zobrazuje "vzpřímeně" - avšak hledáček je klasický "keppler" obracející hlavou dolů - to "zvyklého astronoma" mevyvede z míry, ale děcka to dráždilo natolik, že jsem si nakonec zvykl nosit dalekohled bez hledáčku a "mířit podlél trubky"

Problém s okuláry jsem nakonec vyřešil takto - nosím i s dalekohledem okulár 15mm se zorným polem 70 stupňů - to je okulár ( rádoby ) Erfle, číské výroby, který mezi astrononmy taky nemá moc dobrý zvuk, ale pro takové to domácí pokoukání - luxusní. S tímto okulárem dává malokuk zvětšení 27x a zorné pole na obloze 2,3 stupně. Druhou optiku, kterou nosím je Barlowowa čočka 2x s ní je zvětšení 54x a to je rozumné maximum, za které nemá smysl se pouštět. Výhodou této kombinace je, že okulár zasunete do "barlowovky" a tu zašroubujete do teleskopu a nemusíte tahat žádné - volně ložené vybavení vedle v tašce, nebo v kapse.

Co je takovým dalekohledem vidět? Messierovy objekty - ty běžné - bez problémů. Měsíc - naprosto luxusní. U planet začíná vadit zbytková barevná vada ale pořád vidíte na Jupiteru 2 proužky a Galileovy měsíce, Prstenec Saturnu, Luxusní srpek Venuše, když je blízko. Snad jenom ten Mars vidíte jako červenou a Uran jako modro-zelenou "ďubku" s minimem detailů. V každém případě - obecenstvo se začne vaším výkladem nudit dříve než vás začne barevná vada omezovat. Poslední věc, kterou jsem si dodělal je sluneční filtr z fólie a i sluneční skvrny vzbudily mezi příbuzenstvem náležitou reakci.

Pokud tedy nejste optičtí fetišisti, které nic pod 100 000 neuspokojí - napiště Ježíškovi, třeba budete mít tolik štěstí jako jsem měl loni já. Upřímně - když je dcera natolik unesena viděným, že zapomene na otce a vykřikne- "tý vole hustý" což se opakovalo 2x - jednou u Měsíce podruhé když "začala vidět" prstenec Saturnu - stojí to za ty prachy - tedy v dnešních cenách - něco málo přes 4 000 kč.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BaSta BaSta | 17. prosince 2015 v 16:53

"Ty vole hustý...."  jo tak to znám od syna ... :-)

2 A A | 18. prosince 2015 v 14:26

Mně by stačila nějaká hezká knížka o astronomii. Nemáte nějaký tip?

3 petr-kubac petr-kubac | 18. prosince 2015 v 15:15

[2]: Skutečný pohled na skutečnou oblohu má se k "hezké knížce o astronomii" ve stejném poměru jako se má skutečný sex se skutečnou ženou k "hezké knížce o sexu"

Takže nemohu doporučit nic, protože jediné knihy, které mám jsou mapy - kníhy jsem vždy darem dostal a obratem "poslal dál"

4 dotaz dotaz | 18. prosince 2015 v 16:37

[3]: Do jisté míry chápu, ale jinak je to skutečně stejné jako s těmi ženami - občas není špatné si o nich něco přečíst (a navíc se občas člověk dozví věci, které nejsou vidět/cítit a samy mu to „ty potvory” málokdy řeknou :D )

Hezké články o vesmíru jsou např. na technet.idnes.cz, zajímavé (i když nevím nakolik přesné) i na vesmir.stoplusjednicka.cz

5 Perpeťák Perpeťák | 18. prosince 2015 v 17:08

Podívám se na Uložto, jestli tam není nějaký Klimovův román o hvězdách...

6 petr-kubac petr-kubac | 18. prosince 2015 v 20:55

Když už jsme u toho - jeden z důvodů proč nedoporučuju žádnou "pěknou knihu" - jsou snímky z Hubble space telescope.
Jsou volně dostupné na WEBu NASA - jsou často dokonale zpracované - často ve falešných barvách ve spektrálních pásmech oken neviditelných - a jsou zadarmo
To vydavatele různých publikací "na křídovém papíře" neodolatelně láká, ale výsledek pak není astrnonomie, ale spíše fotošopované "astronomícké porno"
Takže základní literatura je TriAtlas Set A a Set B http://www.uv.es/jrtorres/triatlas.html
Potom velice hodnotné jsou české stránky "Amatérské prohídiy oblohy" na které jsem dokonce v jejich začátcích před rokem 1990 spolupracoval. http://www.astronomie.cz/
Nakonec - doporučení-hodný je i Illustrated DSO observing Guide  http://www.deepskywatch.com/deepsky-guide.html

V každém případě nejsem příznivcem automaticky navigovaných dalekohledů ani notebooku s nainstalovaným "planetáriem" tedy softwarem ukazujícím hvězdnou oblohu - venku pod hvězdami.

7 A A | 19. prosince 2015 v 9:00

O "hezké knížce na křídovém papíru" jsem ale nepsal, i když se to tak dá chápat. Ta je na tom ostatně stejně jako Malokuk - "tý vole hustý", ale to je tak vše. Žádný kontext.

Samozřejmě je na Internetu spousta informací, ale vyznat se v nich může jen astronom profesionál. Viz třeba světoznámý arXiv: http://arxiv.org/archive/astro-ph

8 PT PT | 20. prosince 2015 v 11:56

To bude asi zenitovy hranol, nie Amiciho. Ten sa pouziva v spektroskopoch.

9 petr-kubac petr-kubac | 20. prosince 2015 v 16:10

Předtím než mě budete opravovat prosím proklikat odkazy https://en.wikipedia.org/wiki/Amici_roof_prism

Giovanni Amici nezůstal totiž jen u jednoho vynálezu, který se jmenuje po něm.

10 PT PT | 20. prosince 2015 v 20:34

Mozno je to o slovickareni, ale pouzivanie zauzivanych fraz v odbore casto odlisi odbornika s prehladom v odbore a cloveka, co si len nieco prave precital (v sucasnosti najma na Wikipedii).
V optike ked sa povie Amiciho hranol mysli sa disperzny hranol. Tento, co prevracia, je urcity typ strechoveho hranolu. Vyplyva to aj z Vaseho odkazu na Wiki.

11 petr-kubac petr-kubac | 21. prosince 2015 v 9:05

[10]: Při vší úctě jsem termín "Amiciho hranol" slyšel poprvé na Ostravské hvězdárně v roce 1986 - od lidí kteří byli profesionální astronomové celý život - jako název přesně tohoto druhu střechového hranolu.

Asi je to tím, že každý obor má svoji hantýrku - "rakvička" a "věneček" v cukrárně taky není to samé co v krematoriu že ?

12 PT PT | 21. prosince 2015 v 16:43

Ano, moze to tak byt s roznou hantyrkou v roznych oblastiach. Na Hurbanovskej hvezdarni sme taky prevracajuci hranol nemali, preto som Amiciho hranol spoznal az ked som zacal riesit spektroskopiu.

13 Perpeťák Perpeťák | 25. prosince 2015 v 22:53

Amiciho hranol jsem kdysi vytáhl jako protekční pracovník VŠCHT ze sklepa, kde byly skladovány vyřazené přístroje. Jsou to dva korunové a jeden flintový hranol uprostřed, a paprsek který do toho vstupuje vychází na druhé straně rozložený na spektrum. Byl jsem překvapen, že pokud jsem na to zepředu zasvítil doutnavkou, vzadu jsem ve spektru pouhým okem napočítal asi 26 spektrálních čar neonu, takže to mělo mnohem větší rozlišovací schopnost než spektrometr z CD...

14 petr-kubac petr-kubac | 27. prosince 2015 v 20:36

[13]: To je skvělá idea, zbývá jenom drobná rada mládeži, kde Amiciho disperzní hranol tmelený ze dvou korunových a jednoho flitnového sehnat, zejména pokud jste z Horní Dolní a rodiče mají hluboko do kapsy.

15 Perpeťák Perpeťák | 28. prosince 2015 v 22:12

Nechci Vás zase vybudit, protože mi právě UPC přidělil novou IP, ale pokud bych byl opravdu chudý, obrátil bych se s důvěrou na firmu HELAGO, kde mají amiciho hranoly takřka za babku.

16 Perpeťák Perpeťák | 31. prosince 2015 v 18:14

Výzkum laciného amiciho přímohledného hranolu skončil nákupem rozmasakrovaného ruského plastového kukátka za dvě pětky na burze na Kolbence. Z něho jsem vybrakoval dva neuvěřitelně velké skleněné hranoly, které jsem přilepil dole silikonovou pastou na frézovanou duralovou destičku, dále stejným způsobem přilepil ze stran dvě mikroskopická podložní sklíčka, a do véčka mezi to nalil panáka izopropylu. Zepředu dvě žiletky a mezi nimi mezírka, před to ještě doutnavka, a vzadu jsem užasl nad ostrostí zobrazení neonových čar. POkud jako perfekcionista vezmete do prstů mastných od silikonu spojku a rozptylku, a uděláte z toho pakodalekohled nebo spíš mikroskop s dlouhým ohniskem, můžete ty čáry neonu počítat prstem, protože jsou od sebe i 5 mm. Samozřejmě že se tento kapalinový Amik nemůže používat jako polarizátor, protože by se vylil...

17 Leoš Ondra Leoš Ondra | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 19:36

Svět je malý a zeměkoule kulatá - Amatérskou prohlídku jsem kdysi s Kájou Kolomazníkem založil :-) Původně jsem ovšem Vaše stránky našel při hledání odpovědí na své chemické otázky - čas dozrál a teď objevuji znovu základní principy světa se svým synkem, a ten trval na tom (mimo jiné), že budeme vyrábět elektřinu.

18 petr-kubac petr-kubac | 11. ledna 2016 v 9:27

[17]: Jestli se nepletu tak jsem Vás mnohokrát potkal v Brně na hvězdárně, kde my - drobotina jsme pozorovali "binarem" ze střechy hvězdárny a nakukovali jsme do pozorovatelny kde "velcí astronomové" jako třeba Leoš Odra ;-)) fotometrovali proměnné hvězdy "čtyřstovkou"

Jo a mimochodem asi se pletu, ale to jste Vy kdo proslul reprotováním supernov v M31 ?

Jestli se nepletu tak jste jeden z nejvíce VIP čtenářů tohoto blogu.

19 Leoš Ondra Leoš Ondra | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 18:10

Tak to jsme se asi potkali, v o něco pozdějších dobách jsem APO vedl s Jirkou Duškem, současným ředitelem hvězdárny v Brně, ovšem pozorovali jsme výhradně vlastníma očima. Proměnné jsem nikdy moc nepozoroval, a fotometrii dělal například Dalibor Hanžl, pozorováním nov v M31 proslul Kamil Hornoch, ten byl v APO taky.

20 petr-kubac petr-kubac | Web | 11. ledna 2016 v 18:48

[19]: Jojo Brněnská Hvězdárna - jak vidím, tak se mi ty astronomické idoly za ta léta už trochu pletou.

Legrační byla třeba historka s Vladimírem Znojilem - ač astronom a matematik pracoval pro Lékařskou faktultu, když jsem ho tam viděl tak jsem si nemohl pomoct a vykřikoval - děckáá to je docent Znojil - ten vydal Gnomonický atlas 2000 - první počítačem generované mapy na východ od železné opony.  

I pro konzervativce a příznivce klasického star-hoppingu je díky počítačům doba nesrovnatelná - dlouhá léta jsem vlastnil jedině špatně oxeroxovanou "prirátskou" kopii Atlasu Coeli, kde nebylo jasné, co je hvězda a co je smítko z kopírky.

Dneska v době TriAtlasu set B do 11.2 magnitudy, který se zasvařovaný do Euroobálek hladce vejde do baťůžku - "hvězdaření" s 80mm refraktorem stává se směšně jednoduchým i bez počítačů. Jenom ta tma, kdyby někde byla

Takže jestli chcete experimentovat s elektrikou a můj blog vám bude nápomocí - bude mi ctí.

21 Leoš Ondra Leoš Ondra | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 21:46

Taky mi bude ctí jakož i vepřovými hody :-) Ještě bych poprosil jaký přesně ten Erfle a Barlow používáte? Ideálně odkaz někam do e-shopu by nebyl?

22 petr-kubac petr-kubac | 11. ledna 2016 v 23:05

[21]: Barlow-čočka je naprosto obyč
http://www.binox.cz/cocky-barlow/achromaticky-nasobic-barlow-2x-1-25-quot-s-t2-zavitem/

A okulár je 15 mm z této série, jenom v Česku už se nějak neprodává
http://www.telescopeplanet.co.uk/skywatcher-uwa

Výrobce se konstrukcí nechlubí, ale podle čoček co jsou uvnitř je to velice silně "Erfle inspired"

Rozhodně to je low-tech optika - jenom o jeden stupeň nad "setovými okuláry"

23 Vladan Vladan | E-mail | 13. ledna 2016 v 20:48

Před hodinou jsem poprvé viděl v dalekohledu mlhovinu v  M 42 v Orionu. Úplně jsem se pomát.  I slza hrkla. Naživo nádhera. Zítra běžím do ,, Dalekohledy Matoušek ,, Koupit Malokuk
Pane doktore . senilním nebo tak neco když mne to dojímá ?
Jsem nar, 1964

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama