Chemie pro šílence 64. Vyžít z mála 2.

4. února 2016 v 5:01 | Petr |  Chemie pro šílence
Minule jsem si dovolil upozornit na to, že není hladovění jako hladovění a že pokud chceme vyžít s málem - alias přežít, co nejdéle na co nejmenší porcí - je třeba dělat to s rozmyslem. Dnes bych se soustředil na opačný konec problému. Před pár lety WHO vydalo práci, ze které vyplývalo, že Zeměkoule je při současné zemědělské produkci schopna uživit 10 miliard lidí, kteří se stravují jako Číňani, ale jenom 2,5 miliardy lidí, kteří se stravují jako Američani.

Přestože Američani ( v průměru ) jsou ti nejtlustší lidi na Zeměkouli - rozhodně to není tím, že by oni sami jedli příliš - je to tím, že oni jsou opravdu velcí milovníci masa a k výrobě 1 kila masa potřebujete podle druhu zvířete 10 - 100 kg rostlinných krmiv, které za určitých okolností mohou lidé zkonzumovat přímo. Přesněji řečeno - plochu polí mohou osít něčím, co lze zkonzumovat přímo.

Z tohoto hlediska je třeba na stravování v době "až to praskne" nahlížet celkem ze čtyř pohledů
  1. Dostupnost - neboli "něco jako cena" potravin.
  2. Uchovatelnost potravin
  3. Energetická hodnota
  4. Bilogická hodnota
Všechny 4 body zdají se býti elementárními, ale nejsou. Mohou totiž nastat okolnosti, kdy pytel hrachu bude, z hlediska všech 4 bodů, hodnotější, než celá lednice zkaženého masa.

Dnes bych nerad zabíhal do detailů bodů 3 a 4 nicméně, když budete nyní ( ještě ?) v době míru plnit svoji "krizovou krabici SAMLA" už teď je potřeba držet se jistých zásad a tak trochu počítat.

Především energetická hodnota téměř všech potravin založených na škrobech je - v suchém stavu 20 MJ / kg. Tato energetická hodnota se týká, rýže, těstovin, pečiva, "suché frakce" brambor a čehokoliv jiného.

Energetická hodnota jakéhokoliv tuku od vepřového sádla po panenský olivový olej je 30 MJ / kg. Zdánlivě je možné naplnit "krabici Samla" samým sádlem a lebedit si jak jsme vydrbali se systémem. Realita ovšem tak optimistická není - savčí metabolismus, aby mohl metabolizovat tuky, potřebuje k tomu malé množství sacharidů / škrobů. To je důvod proč Irští hladovkáři z roku 1922 ( z minulého dílu ) zemřeli dříve než vyčerpali tělesné tukové zásoby.

ERGO - pokud máte 30 kilo nadváhy - nemá smysl k tomu přidávat ještě dalších 30 kilo sáda v krabici - protože stejně bez sacharidů nemůže váš metabolismus cizí ani vlastní sádlo řádně využít.

Poslední skupinou potravin jsou potraviny, ktré jsou založeny na vysokém množství bílkovin. Je třeba poznamenat, že energetická hodnota (suché) stravy bílkovinného typu - čímž jsou konkrétně myšleny luštěniny a maso je podobná jako energetická hodnota škrobovin tj 20 MJ/kg. Opět se tedy zdá že "na fazole se můžeme vykašlat". A opět to není pravda. Princip tohoto druhu potravy je právě v bílkovinách, které jsou nezbytné pro udržení svalstva ve funkčním stavu.
Vypadá to složitě ? Chtěli byste na to jít nějakou zjednodušenou variantou - typu "nakoupím hromadu masových konzerv a budu mít klid" - špatně. Problém je v neefektivitě takového postupu - vezmeme li 500g pytlík sójových bobů - takový pytlík obsahuje kolem 200 gramů čisté bílkoviny + několk gramů samotného obalu - vezmeme - li 500g i toho nejkvalitnějšího masa - je v něm maximálně 100 g bílkovin + nezanedbatelná váha konzervy. Pokud by tedy "průser nastal" a vy byste museli utíkat - je batoh plný luštěnin z hlediska přežití daleko efektivnější než batoh plný konzerv.

Dostáváme se k otázce uchovatelnosti potravin. Zapomeňte na cokoliv, co je nutné chladit. Vizte Krym - elektrika bude první věc, která přestane fungovat. je tedy třeba se soustředit na "vysoce konzervované" horku odolné, přirozeně dehydratované potraviny.
  • Sacharidy - v podobě rýže a těstovin - je třeba preferovat těstoviny, které jsou kompaktní jako jsou třeba špagety, ne zaplnit "nouzovou krabici Samla" vzduchem uvnítř pytlíku s "kolínky".
  • Bílkoviny rostlinné - luštěniny všeho druhu v přibližně stejných poměrech - luštěninám dominuje sója, ze které my ve střední Evropě nedovedeme příliš chutně vařit, proto teoreticky by tato měla převažovat, ale vzhledem k výše uvednému - jenom mírně.
  • Bílkoviny živočišné - nebudou tvořit základ jídelníčku ve stylu "oběd = brambory + maso", ale spíše budou "vzácným vitamínem" doplňjujícím spektrum aminokyselin, k čemuž se dostaneme příště.
  • Tuky - ano tuky - jsou natolik energeticky bohaté "v kompaktním balení", že je nelze pominout. Plechovka sádla nebo flaška oleje se ale za chvíli stane spíše bakteriologickou zbraní, je třeba skladovat "jinou formu tuku" - v podobě tučných semen - slunečnicového semínka, buráků ( zejména nesolených ) a všech ostatních ořechů, které se namanou. Výhoda tohoto způsobu "balení" tuků je v nezanedbatelném obsahu bílkovin v těchto semenech.
  • Glutamát sodný - neboli nějaké laciné koření pro chudinu z Kauflandu "Podravka", polský "Kucharek", nebo úplné no-name typicky žluté kořenící směsi - vychází ze zkušeností II. světové války, kdy američtí vojáci preferovali ukořisěné japonské konzervy - právě kvůli obsahu glutamátu, který jednotvárnou stravu přece jenom učiní poživatelnější.
  • Chrornan sodný - neboli SAVO - neboli překlad názvu výrobce "SAnace VOdy" - nemá smysl kupovat drahé "tablety na čištění vody" z outdoorového obchodu - doporučená dávka je 1 litr běžného, komerčně dostupného 5% "bělidla" na 4-5 m3 vody - takhle jsem dezinfikoval vodu za povodní na vojně v roce 1997. Sice "v mém rajonu" byly stížnosti na "vodu jako na sídlišti", ale průjem nebyl ani jeden. Jenom nepatrná poznímka - voda musí být čirá ničím nezapáchající z co nejčistšího zdroje - a potom - po nalití SAVA do cisterny ( nádoby ) - promíchat a počkat alespoň 30 minut.
Dostáváme se k otázce "záruční doby" potravín. Zapomeňte na ni - pro potřeby krize lze potraviny nashromážděné podle výše uvedeného návodu považovat za neomezeně trvanlivé. Semena a těstoviny je nutno chránít před vlhkem a hmyzem. Plastová krabice, pevně uzavíratelná, případně plastové vědro s víkem + skladování "mimo kaluž" udělá svoje. Pokud jste paranoidní doporučuju "proložit" suché potraviny mýdlem, které je výrazně "hygroskopické" - jímá vhlkost z krabice a navíc svou parfemací udrží hmyz z dosahu. Navíc mýdla z "vyžraných beden" můžete použít pro praní a mytí.

Pokud to přece jenom nedopadne - je li jídlo plesnivé - raději se mu vyhněte, pokud naopak jsou v něm ( mouční ) červi - zavřete oči a šup s nimi do vařícího kotle - rýže, nebo čočka s občasným křidélkem, nebo nožičkou vůbec nevadí.

Jistě jste četli dramatické historky o "otravách konzervami", proto na adresu konzerv musím výslovně zmínit - jejich životnost je neomezená, pokud jsou hermeticky uzavřené a nejsou nafouklé. Pracovníci Britského muzea v roce 1932 otevřeli konzervy z polární výpravy z roku 1822 - a ve spolupráci s tehdejčí britskou hygienickou službou konstatovali, že jejich obsah i po 110 letech vyhovuje - tehdejším - předpisům pro stravování.

Tím jsme probrali otázku co uchovávat a nakousli otázku proč - příště snad dojdeme ke stavu kdy se "všechno spojí" a konečně začne dávat smysl.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 A A | 4. února 2016 v 10:06

A co třeba med?

2 petr-kubac petr-kubac | 4. února 2016 v 10:46

[1]: Med má pro "nouzovou stravu" dvě zásadní nevýhody - obsahuje spoustu vody - tudíž je relativně těžký a obsahuje jednoduché cukry - nikoliv škroby - tudíž se nedá konzumovat dlouhodobě ve větších kvantech - něco jako být týden jen o chlebu nebo jen o rýži - celkem jde ale týden jen o medu ??

3 Vladan Vladan | E-mail | 4. února 2016 v 13:51

[2]: Pane doktore, Kolik těch potravin na osobu/měsíc musí být ? Nebo na kilo váhy dospělých a dětí.
Když bude průser, tak jak dlouho potrvá. To je blbá otázka?
Nás teď školí, že musím mít potraviny na 3 měsíce v situaci, že zůstanu ve svém domově. Ale kolik toho ponesu, až mne někdo vystěhuje z baráku?

4 Perpeťák Perpeťák | 4. února 2016 v 14:34

Sava do vody tolik, aby když uživateli  řekneme " Zapískej", tak aby jen nezapífkal...

5 wek wek | 4. února 2016 v 17:40

sója, ze které my ve střední Evropě nedovedeme příliš chutně vařit,
proto teoreticky by tato měla převažovat,

... aby sme v case nudze nemali chut jej vela zjest? ;-)

6 pan Hole pan Hole | 4. února 2016 v 18:30

Odpusťte neznalému, ale jak je to s tou energetickou hodnotou, resp. biologickou vstřebatelností? Když vidím číslo 30 MJ/kg, vzpomenu si na černé uhlí. V tom je taky kolem 30 MJ na každé kilo, ale jíst bych to nechtěl...

7 petr-kubac petr-kubac | 4. února 2016 v 20:02

[3]: Množství bude probráno příští týden

[6]: Ano přesně tak to je i nafta  a benzím ná "výhřevnost" 30 MJ/kg -  protože pří "spalování" vycházíte z
CH2-CH2-CH2-CH2.... a končíte u CO2 a H2O

Jedno jestli jste manželka, nebo naftový motor - rozdíl je snad v tom, že každý potřebuje to své palivo.

8 Pavel Pavel | 4. února 2016 v 21:06

perfektní článek ! díky!

tak mě ještě napadá praktičtější stránky věci, co se sušenýma luštěninama, když to nebudu mít kde uvařit resp. než to uvařím ostatní mě to "sežerou" , jaké potraviny nachystat , tak aby byly i v rozumném času (a prostředků) připravitelné ke konzumaci ?  
co takhle jídlo v alobalu (které ohřeju na motoru) jak používá US army ?

co čokoláda ? sacharidy+tuk , jakou volit ? 90% poctivá nebo "shit" z rostliného tuku ?

co sušené maso ? suchary ? instanti polevky ? musli tyčinky? vitamíny? jaké léky, přípravky zaženou hlad ? (něco jsem viděl v televizi , z Jihoafrické rep. - křováci vydrží při lovu 24hodin bez jídla)

9 Saša Svobodová Saša Svobodová | 4. února 2016 v 21:18

křováci vydrží při lovu 24hodin bez jídla)

Nejenom Křováci, mám osobně vyzkoušeno, že i bílý člověk vydrží bez jídla od neděle do pátku a nic zvláštního se nestane. Pochopitelně je třeba pít. Jen pak na konci týdne člověk doslova sežere na co padne :-)

10 Honza Honza | 4. února 2016 v 22:21

Asi si koleduji o ban, nicméně mi to nedá zase trochu nezarýpat.
1) trvanlivost ořechů je z mé zkušenosti dost pochybná. Zaprvé plesniví a zadruhé žluknou. Docela by mě zajímalo, zda se tomu dá bránit (asi moc ne, zejména mandle jsou často zkažené už z obchodu). Jistě se jim to nestane během měsíce, ale udržovat si rozumně velkou zásobu čerstvých ořechů je asi dost logisticky a finančně náročné.
2) Plesnivé vyhodit, červivé zachovat se mi také nezdá. Jistě, červ je zdroj bílkovin, ale plísně zas tak škodlivé nejsou, ne? "Normální plíseň domácí" co já vím nic moc škodlivého neprodukuje - s výjimkou kancerogenů, ale to je běh na dlouhou trať vypěstovat si nádor pojídáním plísní. A i kdyby, je lepší umřít za dvacet let na rakovinu než rovnou hlady. To spíš bakterie jsou průšvih - hladovím-li a mám k tomu nedostatek pitné vody, průjem a zvracení je to poslední, co potřebuji. Vzhledem k tomu, že plísně a bakterie spolu zpravidla nekamarádí, není trochu plesnivé jídlo až taková hrůza (zejména po odkrojení toho nejhoršího).

11 Pavel Pavel | 4. února 2016 v 22:30

[9]: no to jsem viděl nějaký dokument , že v nějakých bylinkách co pojídají je látka, které potlačuje pocit hladu ... a hnusné americké farmaceutické firmy z wallstrítu tu látku syntetizovali a chtěli ji dávat do přípravků na hubnutí a vydělat miliardy a ubohým křovákům nic ....

12 Saša Svobodová Saša Svobodová | 5. února 2016 v 11:30

[11]: Pokud taková látka bude na trhu a bude skutečně fungovat, tak na tom firma vydělá pohádkové jmění. A já budu stát ve frontě taky :-)

A co by měla dávat firma Křovákům? Pokud tedy tu rostlinu nevyšlechtili oni sami.

13 Gilhad Gilhad | 5. února 2016 v 12:15

[8]: se susenyma lusteninama mam tu zkusenost, ze kdyz se namoci do vody na par hodin, tak nabobtnaji (coz se snad pouzivalo i na trhani kamene) a zmeknou. Takze jist se daji snadno (ale nevim, jetli neni nejaky chytak s travenim, ovsem syroveho hrachu jsem jako dite sezral plno).

Takze proste umelohmotnou flasku s sirokym hrdlem, hrst lustenin, zalit pri nabirani vody a povesit k pasu. Sezrat po par hodinach na odlehlem miste. Sance, ze mi to hyeny seberou je stejna jako u susene verze nez jsem ji namocil - cela akce namaceni zabere par vterin narozdil od zdlouhaveho vareni, jen se musi pocka na vysledek dele.

14 Gilhad Gilhad | 5. února 2016 v 12:17

[12]: platit jim za objeveni toho, ze kdyz kytku sezerou, tak nemaji hlad. A minimalne 70 let po smrti autora a kdyz se ta hranice priblizi, tak ji zase prodlouzit, jako u Disneyovek.

15 Pavel Pavel | 5. února 2016 v 12:48

přesně tak + poplatky OSA a Petru Jandovi.....

16 petr-kubac petr-kubac | 5. února 2016 v 12:54

[13]: Ano takto to funguje - nejenom s luštěninami, ale i s těstovinami.
Pro "nóbl" horolezce existuje dokonce i "nóbl termoska" - kovová se širokým hrdlem kde příslušnou luštěninu, nebo těstovinu zalijete vroucí vodou a za pár hodin ji jako z misky vyjíte přijatelně teplou a v "téměř jako uvařené" úpravě.

17 Mroks Mroks | 5. února 2016 v 15:55

To je sranda, že práve dnes som narazil na "ideálnu potravinu" pre krízový balíček
http://www.mojemana.cz/

18 blr blr | 5. února 2016 v 16:45

No, nevím jestli je dobrý jíst v případě krize cokoliv "syntetickýho"... ořechy a co vyroste - ok, ale nějakej prášek kterej se sice vejde do grafů, ale jinak je udělanej v továrně, no...

19 petr-kubac petr-kubac | 5. února 2016 v 17:23

[17]: Umělé stravy tohoto typu mají problém, že nezanedbatelná část ( +- třetina ) lidí po nich buď blije, nebo má průjem.

Druhý problém je cena - za syntetickou porci na jeden den - se uživíte přirozdenými potravinami 3 dny i déle podle toho jak "vědecky" to autoři "krmné směsi" pojali.

20 Neal Neal | 5. února 2016 v 21:05

Obavám se, ze survival strava založena na sacharidech je cesta do pekel. Američané nejsou tlustí a zdravotně ve sračkách proto, ze dlabou maso, ale proto ze jejich strava je založena na sacharidech a rostlinných olejich. Příklad bychom si měli vzít z indiánů a eskymaku. Jejich pemmican (75% živočišný tuk, 25% bílkoviny, trocha sacharidů ze sipku nebo borůvek, nebo taky bez nich) je imho super potravina. Trvanlivost měsíce, roky i desetiletí. Žvýkat se to dá jen tak, nebo s vodou vyrobit polévku. Pomer vaha:energie bezkonkurenční.

21 blr blr | 5. února 2016 v 21:21

Pane Kubáči, píšete 1 litr 5% "bělidla" na 4-5 m3 ... do cisterny ( nádoby ) - promíchat a počkat alespoň 30 minut.

Jsem z mladší generace, tudíž nevoják, proto bych se rád zeptal - jak jste to promíchal (v cisterně)?

22 petr-kubac petr-kubac | 6. února 2016 v 0:03

[21]: Nalít čerpadlem pár set litrů vody 200-300 - to je v citerně "na dně" pak shora přes otevřený dekl nalít SAVO pak dočerpat zbytek vody.

Teoreticky je možné nalít savo jako úplně první, ale nechtěl jsem riskovat, že bude rozežírat nějaká těsnění, nebo tak.

23 Vladan Vladan | E-mail | Web | 6. února 2016 v 0:16

[21]: No to nemusím být voják abych smíchal dvě tekutiny ve správném poměru. Klidně naliju vodu , savo a budu to pádlem půl hodiny míchat

24 Gatilo Gatilo | 6. února 2016 v 4:05

Potlačit hlad mohou některá psychoanaleptika. Jejich přírodním zdrojem je např. Kata jedlá (Catha edulis)-kathin, Chvojník čínský (Ephedra sinica)-efedrin a pod. Ovšem, jejich pěstování, před tím, než to tady padne, může mít docela závažné následky.
Jinak, s těmi luštěninami opatrně. Fazole, vyjma fazolý mungo, jsou za syrova slušně jedovaté.
Osobně bych zásoby na zlé casy, stavěl hlavně na cukru (levný, neomezeně skladovatelny), zrní např. pšenici 10-15% bílkovin, také vcelku dobře skladovatelná, konzumovatelná i přímo, pokud máte dobré zuby a oleji, nejlépe řepkovém pro vhodný poměr kyseliny linolové a linoleové. K tomu nějaké to kilo NaCl a E300, IMHO jako základ na přežití stačí.

[11]:

25 vladimír šmídl vladimír šmídl | 6. února 2016 v 4:51

O dobrovolném cvičení skupiny  prepperů hovoří i Václav Cílek v rádiu
www.prehravac.rozhlas.cz./audio/3510528

26 petr-kubac petr-kubac | 6. února 2016 v 10:51

[20]: [24]: Tuky jsou od dob "Atkinsovy diety" opět populární, ale Eskymácká strava spíše dokumentuje helso "jiný kraj jiný mrav"

Můžu sloužit kontra-příkladem a to je strava na našem území od stěhování národů do začátku pěstování brambor v 18. Stol. která byla taková : Obilná kaše + Zelenina + Kozí mlíko, velmi zřídka jiné pečivo a velmi zřídka maso nebo vejce.
Přesto si troufám tvrdit, že průměrný věk "našich" byl delší než průměrný věk eskymáků - sacharidům navzdory

27 blr blr | 6. února 2016 v 11:11

[23]: Nevím jak byste to dělal, když jsou v cisterně prepážky aby se dala vůbec přepravovat a při zabrždění Vám nezničila tažné vozidlo...

28 Vladan Vladan | E-mail | 6. února 2016 v 12:21

[27]: Třeba tak, že když mi z hadice teče voda do cisterny tak z flašky Savo  ,, čůrkem ,, přilévám přímo do proudu.
Je potřeba zapojit fantazii a mít v hlavě exaktní vědomosti. Blbci prostě umřou.

29 neal neal | 7. února 2016 v 0:40

[26]: střední délka života eskymáků na začátku 19. st. byla kolem 43 let. Poddaný Habsburků se mohl těšit na nějakých 45 let. S ohledem na životní podmínky si dovolím tvrdit, že to zas takový rozdíl nebyl. Každopádně, pokud se bavíme o nouzovém jídle, vidím větší potenciál v eskymáckém přístupu. Už jen pro mnohem menší potenciál zlikvidovat vaše zuby (což u obilné kaše a zvláště jiných dříve zmíněných poživatin je hrozba velmi reálná).

30 SPECZ SPECZ | 24. února 2016 v 13:46

[27]: :-) Přepážka má u dna cisterny díru, aby to šlo vyčerpat :-) Jak by jste jinak chtěl rozumně vypustit kapalinu z cisterny, když by zůstávala stát mezi přepážkami ?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama