Chemie pro šílence 65. Vyžít z mála 3.

11. února 2016 v 5:13 | Petr |  Chemie pro šílence
Doprava materiálu na oběžnou dráhu kolem Zeměkoule je extrémně drahá - až 20 000 dolarů za kilo, proto kosmické agentury při zásobování kosmonautů na oběžné dráze extrémně šetří na váze. Díky tomu je známo, že k udržení jednoho člověka naživu na ISS na jeden rok stačí tuna ( kapalného ) kyslíku a 500 kilo dokonale dehydratovaných potravin.

To bychom mohli vzít za bernou minci a dále o tom nediskutovat, ale musím přece jenom trochu počítat. Energetická hodnota tuků je 30 MJ/kg, energetická hodnota sacharidů a bílkovin je 20 MJ / kg. Pak tu máme druhou stranu mince - dřevorubec kácející sekerou stromy v lese má spotřebu až 25 Mj za den, naopak "bazální metabolismus" - tedy energetický výdej nehybně ležícího člověka je 8 MJ za den. "Zlatý střed" to jest úředník jezdící do práce autem má energetický výdej 10-12 MJ za den.

Suma sumárum nejoptimističtější až nejpesimističtější verze vychází na 100 - 460 kilo potravin na rok na jednu dospělou osobu. Tím máte hrubý obrys kolik by bylo potřeba "nakřečkovat" abyste přežili období od okamžiku "kdy to praskne" do okamžiku kdy nastanou "normální poměry". Aby to nebylo tak pesimistické - k zásobě potravin připočtěte ještě nadváhu všech členů rodiny - která se v podobě tuku určitě do značné míry "rozpustí".

Dostáváme se k tomu "jak donutit organismus šetřit". Především, pokud chcete "hladovět inteligentně" je nutné se zbavit představy afrického děcka, které žvýká kořínky. Má-li organismus vyžít z mála - musí toto málo být "biologicky hodnotné".

Především převážmnou většinu živin nedovede organismus skladovat a z toho vyplývá smutný poznatek zvaný Rubnerův zákon limitní aminokyseliny, který by se pro potřeby situace "až to praskne" dal přeformulovat na "zákon limitní živiny obecně". Tedy "jídlo je jenom tak výživné, kolik je v něm živiny, které má organismu největší nedostatek".
Nerozumíte ? V pondělí se nažereme masa "at jsme tlustý na tři prsty" - problém je v tom, že maso má málo fenyalaninu, proto organismus může nasyntezovat jen tolik bílkovin kolik má fenylalaninu, zbytek přemění na sacharidy a spálí, nebo v horším případě vymočí. V úterý žereme čočku - fenylalaninu je dosti, ale chybí methinonin, na kterém troskotá proteosyntéza dnes. Jasné ?

Ergo - "až to praskne" - budete jíst tako : "Lžičečka" sacharidů v podobě rýže nebo těstovin. K tomu "lžičečka" luštěnin : vždy sója + další luštěnina, která se bude pravidelně střídat - na chuť. K tomu "lžičečka" masa z konzervy a k tomu "lžičečka" nějakých mastných semen nebo ořechů.

Připomíná vám to "pestrou stravu" kterou doporučují doktoři i nejrůzenjší "výživoví pomatenci" - zapomeňte - teprve teď se ten návod začne pořádně lišit - COKOLIV SNÍTE - BUDETE VŽDY JÍST VAŘENÉ. Důvody pro toto jsou dva
  1. Bezpečnost před střevními infekcemi - což je paradoxně ten méně závažný důvod
  2. Vyšší stravitelnost vařených jídel. Rozdíl ve využitelnosti energie ze syrové potraviny a vařené potraviny je až 1 : 3. Proto různé blijící shoppaholičky tak milují "syrovou zeleninu" - vy budete milovat zeleninu taky ( protože vám poroste na zahrádce) ale do měkka uvařenou + všecho ostatní. I olejnatá semena lze "nahňahňat" do hrnce a dusit s ostatními. Proč si myslíte, že to Číňani dělají právě takto ?
Jistě si říkáte, že ta válka s mohamedány bude docela selanka, když budou "tři teplá jidla denně". Takhle to bohužel nebude, výraznou součástí signálu "je nouze" - pro náš organismus je jedno jídlo denně. Optimální bude jíst k večeru, aby klidnější tělesný režim v této době přispěl k efektivnějšímu trávení těch "lžičeček" , ze kterých se bude "večeře" skládat.

Poznámka k pojmu "lžičečka" - berte to jako relativní jednotku, jejíž velikost závisí na poměru mezi ještě zbývajícími zásobami a předpokládanou dobou nouze. Celková velikost porce se tedy může měnit od normální dávky "mírového typu" po úplné nic. Přitom je dobré poznamenat, že i naprosté málo potravy zabrání chátrání organismu lépe než úplné hladovění. Pokud hrozí nouze, je rozumnější snižovat dávky spíše dříve, nežli později.

Samozřejmě budete dostatečně pít. Armádní norma ČS armády - za mé vojny byla - 8 litrů pitné vody denně a v "době útoku" bylo povoleno max na 48 hodin dodávat jen 2 litry pitné vody. Samozřejmě, že tohle je teorie, kterou snad ani naše vojsko nemyslí vážně. Už od Švejka je známo, že vojsko i koně buď žízní, nebo pijí z kaluže, ale pro obrysovou představu to stačí. Pokud by se vám to ani tak nezdálo - zde poznámka cyklistického kolegy : cyklista má spotřebu jako "žigulík" - 8 litrů ( vody ) na 100 kilometrů - je třeba něco dodávat ?

Když se hubne - je občas dobré dát "šlehačkový den". Během toho se hubnoucí člověk přežere. Jednak tím krátkodobě zažene frustraci a jednak tím vyšle organismu signál "nešetřit". Vy to budete dělat zrcadlově obráceně - občas - jednou za dva týdny - bude "hladový den" aby se vyslal signál "šetřit". To možná nemusím ani zdůrazňovat, protože lze očekávat že o jídlo bude stejná nouze, jako o vodu, takže "hladový den" půjde více než snadno.

Jelikož ve vaší dietě nebude nic, než vařené věci - a nebudou to brambory - je třeba se zabývat ještě poslení otázkou a to jsou vitamíny rozpustné ve vodě - zejména vitamin C. Ten si opatříte tak, že po dočtení tohoto článku vstanete a půjdete si do obchodu koupit veliké množství tub nějakého "šumivého multivitamínu" který pak budete dělit asi tak na čtvrtky a každý den jednu čtvrtku pozřete ( vypijete rozpuštěnou ).

Doposud jsem všechny rady měl prakticky vyzkoušené na cyklisitických výpravách ( kvůli váhy bagáže ). Teď se se dostáváme k otázce opravdové nouze. Platí univerzální rada - "rostlinný materiál" rozmělnit a povařit na hustou ( hnusnou ) kaši. Rád bych poradil "výživné rostliny" ale tak dobrý botanik bohužel nejsem, proto bych rád zaměřil vaši pozornost ještě jiným směrem.

Pokud v době krize budete za cenu nasazení života hlídat vlastní zahradu s plodinami pěstovanými pro svou obživu - přidávám jenom jednoduchou tabulku s výnosem plodiny na hektar pole, abyste viděli, co vás uživí a co ne.
  • Obiloviny obecně - 5,4 t/hektar
  • Kukuřice na zrno - 6,7 t/ha
  • Hrách - 2,5
  • Sója - 2,1
  • Slunečnice na semeno - 2,3
  • Brambory - 23,8
  • Zelí - 39,1
  • Květák - 12,6
  • Mrkev - 31,3
  • Cibule - 19,7
  • Rajčata - 25,1
  • Salátové okurky - 43,7
  • Kukuřice na siláž - 32,5
  • Řepa cukrovka - 54,2 t/ha
Než nakonec zjistíte, že jsem se opravdu zbláznil - dovolil bych si upozornit, že v případě opravdové nouze je i řepa cukrovka, nebo "kukuřice na siláž", což je de-facto kukuřice i se stonky a listy - kvašená ve stylu kyselého zelí - jedlá, zdravá a nelákající zloděje a kořistníky. Jinak pohledem na tabulku je jasné, proč, i v míru, máte na zahrádce mrkvičku a zelí, a taky je jasné, že do obilovin se nemá smysl pouštět pokud nemáte opravdu pořádné lány. Pokud máte pořádné lány je to naopak vhodné, protože suché zrno, dobře uložené je ( prakticky ) neomezeně trvanlivé.

Tolik tedy miniseriál o hladovění, jenom doufám, že jej NIKDY nebudete potřebovat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vladan Vladan | E-mail | 11. února 2016 v 12:11

Pane doktore díky. Super seriál.
Kdy TO vypukne? :-)

2 Vladan Vladan | E-mail | 11. února 2016 v 13:57

Pane doktore, bylo by možné k článku ještě připojit informaci typu ,, když budete v době konfliktu na jednom místě, potřebujete do první sklizně na období od-do tyto potraviny v tomto množství ..... v plastových sudech uložených ve sklepě,,  nebo takový návod co jít koupit do foroty a jak často tyto zásoby měnit .

3 petr-kubac petr-kubac | 11. února 2016 v 14:12

[1]: Jednak doufám, že to neprasne nikdy - i když obrysy - de facto - občanské války na západ od naších hranic se už rýsují.

[2]: Velice nedoporučuju návody typu "kuchařka" pro takové siutace - příklad z USA kam to může vést : všude se psalo jak jou pušky - malorážky - dobré zbraně pro přežití civilizační katastrofy, protože patrnony jsou lehké a vláda nekontroluje držené množství - a výsledek - střelivo do malorážky už dva roky prakticky není k sehnání.

Obecně platí kupovat, co člověk sám spotřebvovává i v době míru - mít toho více a obměnu řešit tím, že člověk koupí nové, ale konzumuje "procházející" zásoby.
Mít ve sklepě sud potraviny, kterou bych byl ochoten sníst jen v případě smrti hladem - je na nic.

4 pb pb | 11. února 2016 v 14:44

Jak vhodne jsou vlastne mlecne potraviny? Treba tvrdy syr lze skladovat ve vhodnem prostredi velmi dlouho. Je to dulezite pro nas vesnicany, zda poridit kravku, kozu...

Pak jeden detail: cinane temer nedusi, cinane jidlo hlavne smazi, coz ma tu vyhodu ze zelenina se obohati tukem.

5 Honza Honza | 11. února 2016 v 16:42

[4]:
Teoreticky je kráva zlatý důl. Narozdíl od lidí žere trávu, té bude (krom zimy) dost, mléka dělá strašně a v něm je prakticky vše, co by člověku chybělo. Jak ji ale schováte pod podlahu, nebo strčíte do batohu a budete s ní utíkat, to fakt nevím. Myslím, že do týdne hladu bude kravka (sousedem) sežrána. Pokud ovšem nebudete střílet rychleji. Pak nezapomeňte, že z kostí souseda se dá udělat výživná polévka (škoda je jen tak zakopat, byť ohlodané).

6 Vladan Vladan | E-mail | 11. února 2016 v 19:11

[3]: Já vím, že je to všechno taková nadsázka, ale je dobré mít někde v mozku zasunutou informaci ,, co dělat, když,, přímo přístupnou naší mysli . Né  "v iPhonu" jak hezky říkáte.

7 petr-kubac petr-kubac | 11. února 2016 v 22:54

[4]: Holanďani v 15-18 století měli dokonce "sýrové banky" tedy více-méně veřejně provozovaná skladiště sýrů.

Takový tvrdý sýr - celý bochník - zalitý ve vosku - je skvělý způsob jak uložit živočišné bílkoviny - daleko lepší, ale mnohem méně dostupné než konzervy

"A vo tom to je"

8 Gatilo Gatilo | 12. února 2016 v 2:20

Pár postřehů z reálné praxe: http://disidenti.org/redakce/urban-survival-tipy-a-rady-z-valky-v-bosne
Pro toho, kdo nemá čas to číst celé, stučný výtah: jídlo je důležité. Důležitější než jídlo, jsou zbraně. Důležitější než zbraně, je skupina.

9 petr-kubac petr-kubac | 12. února 2016 v 7:27

[8]: Do Bosny jako cyklisti jezdíme docela neradi - kvůli nedostatečnému odminování - převalíte se v noci ve spacáku a BUM - mina odskočna - si vás najde

Nicméně o tomto ne-potravinářském aspektu "společenkého vývoje" už jsem psal
http://petr-kubac.blog.cz/1303/obejmi-chlapa-na-zastavce

10 Had Had | 12. února 2016 v 15:49

K těm výnosům jedna poznámka. Jde o celkový výnos nikoli o sušinu. Takže brambory dělte 10, obilí 1,2. Kukuřice na siláž se dělá ve stavu, kdy má sušiny cca 1/3, ale bohužel v té době převládá celulóza. Nejsem vůl a nemám složený žaludek. K tomu, co se dá sníst z přírody platí dvě zásady. Znát jedovaté rostliny, jíst čerstvé výhonky, neboť nemají tolik celulózy. Ta sice sytí, ale energii nedá. A čerstvé výhonky dodají vitaminy.
Jaro se blíží a tak si můžete kromě kopřiv za měsíc dva zkusit bršlici kozí nohu, popenec břečťanolistý, ptačinec žabinec, sedmikrásky, pampelišky, ... Pampelišky, pokud je necháte vybělit pod kbelíkem chutnají ještě lépe.
Docela zajímavou rostlinou je netýkavka. Jak žlutá malokvětá, tak červená - žlaznatá která zamořuje naši krajinu. Mají skvělá olejnatá semena. Pýru se také říká žitňák a obecně semena trav mohou nahradit obilky...
Skvělým zdrojem vitamínů na zimu jsou sušené šípky kvůli obsahu C i karotenů. Horší je, že většina populace nebydlí kousek od pramene pitné vody, sporák má na plyn nebo elektřinu, topení ústřední. Pořiďte si na panelákový balkon malý sporáček na dřevo!

11 sachy sachy | 12. února 2016 v 21:40

Ohledne zasob vitaminu C (kyseliny askorbove) - napr. ve Ficheme se prodava za cca 190,-/Kg, coz je oproti libovolnym lekarnovym multivitaminum bezkonkurencni pomer cena/hmotnost. Kdyz uz jsme u toho, zasoby kofeinu (na nocni hlidky) a ritalinu (na dlouhe rychle presuny s plnou polni) je vhodne mit taky.
Obecne vsechny zasoby doporucuju mit castecne u sebe, castecne schovane na "jeden pochod" vsemi smery.

12 petr-kubac petr-kubac | 12. února 2016 v 22:15

[10]: Díky za doplnění - jenom se "sporáčkem" bych zase doplil zkušeností

Na panelákových sídlištích na Balkáně jsou běžná malinkatá železná kamínka uvnitř bytu s komínovou rourou vyvedenou dírou v panelu ven z bytu - nejenom navaří, ale při předpokládaném selhání ústředního topení i zahřejí.

13 Had Had | 13. února 2016 v 22:27

Když chtěl Stalin vyhubit některé národy Sovětského svazu, sebral jim veškěré zásoby. Přežily například na sušené březovém listí, možná pili březovou mízu... Ono se sdá lecos. Ale "civilizovaný" člověk je v krizi, kdežto barbar přežije a možná i zvítězí. On totiž přírodě rozumí. V tom jsou možná v nevýhodě barbaři z jiného klimatického pásu a oblasti s jinou flórou. Až přijdu barbaři, znalost ovládání dotykového mobilu nám bude na houbelec. Zásoba potravin je dobrá na pár měsíců, ale co když pak nebude líp?

14 m.marianek m.marianek | 14. února 2016 v 10:05

[10]: Ještě lepší než to přepočítávát na sušinu by bylo přepočítat hektarový výnos na MJ (resp. GJ) a pak plodiny seřadit podle energetického výtěžku s ohledem na skladovatelnost. No, osevní plán pro přežití asi nebude úplná prdel. Samozřejmě schopnost nalézt potravu z přírodních zdrojů (kořínky, pupeny, bobule, výhonky...) je cenná a ceněná zkušenost, která velice pomůže zvláště při delším pochodu.

15 dotaz dotaz | 14. února 2016 v 19:30

Jen bych zvýraznil co nastínil Had, a to že víc než na žrádle to všechno bude (krom zbraní a skupiny) záležet hlavně na dostatku pitné vody. Jelikož těch zdrojů není zas tolik a čistých ještě méně, je víc než jasné že k vodě se většinově bude (v případě hypotetické? krize) cestovat, a určitě nebudeme sami, komu tohle dojde, takže „se tam určitě s někým potkáme” (a to ještě nezminuju „bonusy” typu „Ind seroucí do Gangy”, které na té vodě nepoznáte při pití, ale až při infekci, kterou může být obtížné zvládnout i dnes v době míru). Cisterna vody na zahradě a půl flašky sava vedle asi nebude úplně nenápadný equipment.

16 gilhad gilhad | 14. února 2016 v 20:30

[15]: na druhou stranuá zakopat na zahrade par nadrží už teď a průběžně vodu obměňovat by moc rozruchu nemělo způsobit.

Pokud je zahrada z kopce, cisterna v horní části, tak to teče i samospádem, když se udělá kaskáda (do horní se v době míru lije chlorovana z vodovodu, přepadem se plní další jedna až dvě a z té dolní se zalévá, tak v době nepokojů je v té horní pitná čerstvá voda, v dolní aspoň užitková a pokud předem jsou přístupy k celé kaskádě, tak se to dá managovat i s dešťovou a savem celkem dobře a nenápadně.

Ostatně bazén má na zahradě už taky kdekdo a když se kolem nasází keříky, tak to ani není vidět.

17 Had Had | 15. února 2016 v 6:11

Ono to celé nebude ani o žrádle, ani o vodě, ale o hlavě. Ten kdo už úzkostlivě desinfikuje dnes, nebude asi dostatečně odolný ani po psychické stránce. Jinak, jak je z cestování známo, než potraviny omývat nejistou vodou, je někdy lepší je je nemýt. Slunce dezinfikuje UV zářením a sucho některým patogenům škodí. U vody bych ještě zmínil filtraci. Písek je vhodné doplnit vrstvou dřevěného uhlí.

18 I I | 16. února 2016 v 9:07

Co sa týka vody tak praktická vec je "osobná" čistička vody. Pomaly z akejkoľvek urobíte pitnú. Švagor ju má a používal ju počas 3 mesačnej túry po indii a nepále k plnej spokojnosti. Link :  http://www.katadyn.com/en/de/89-2010000-katadyn-pocket

19 Vácha Vácha | 17. února 2016 v 17:44

Prosím o dořešení problému - savčí metabolismus, aby mohl metabolizovat tuky, potřebuje k tomu malé množství sacharidů - pořád čekám vysvětlení proč a kolik.
Díky, s pozdravem Jirka

20 petr-kubac petr-kubac | 17. února 2016 v 19:24

[19]: mastné kyseliny z tuků obecně mají vzorec CH3-CH2-CH2-CH2.....CH2-COOH každá dvojice CH2-CH2 se oxiduje na kyselinu octovou CH3-COOH, zbytky kyseliny octové se dále spalují Krebsovým cyklem - jehož meziprodukty - zejména teda kyselina oxaloctová - pocházejí ze sacharidů.

Nejsou sacharidy - není jak spálit tuky....

21 petr-kubac petr-kubac | 17. února 2016 v 19:27

[20]: odpověď předem - Krebsův cyklus je cyklus, tedy oxalacetát se na konci cyklu regeneruje, ale i tak je potřeba - i malinkatý přísun sacharidů na obnovování hladiny oxalacetátu

Tedy - irští vězni umírali s 5% tělesného tuku, zatímco afričanovi žvýkání kořínků stačí k vyhubnutí do úplné nuly

22 JirkaK JirkaK | 20. února 2016 v 9:54

Zajímalo by mne, proč jsou v těchto úvahách opomíjené brambory? Ano, je mi jasné že se nehodí pro skutečně nouzové zásoby potravin, už kvůli  skladování. Na druhou stranu bych s nimi neviděl problém, pokud by šlo o dlouhodobý stabilní stav společnosti, kde by ani tak nešlo o nějakou válku nebo podobnou katastrofu, jako spíš úpadek někam na úroveň 19. století. Tedy dlouhodobější stabilní stav, kdy by nebyly problémy s nějakou válkou nebo vysokou kriminalitou, ale opatření jídla by zkrátka neznamenalo jen "cestou z práce proběhni supermarketem". Přece jen - od doby, kdy se brambory po evropském kontinentu rozšířily, hladomory se staly v podstatě minulostí.

23 petr-kubac petr-kubac | 22. února 2016 v 9:59

[22]: Ale vůbec ne - Brabory se nehodí ke dlouhodobému skladování, jsou příliš těžké, aby s nimi člověk utíkal jako s "pohotovstní zásobou" ale jinak je jejich úloha přesně jak píšete.

Jezdíme se známým na kole po státech východní evropy považovaných za "zaostalé" - tam je pěkně vidět kdo je zaostalý a kdo ne - náš známý v Srbsku kupuje jenom elektriku, internet / mobil , cigarety a benzín - všechno ostatní má z vlastních zdrojů. A navíc široko daleko kolem není nikdo, kdo by to dělal jinak - To jsou lidi, kteří mohou s klidem hledět do budoucna.  

My si myslíme, že jsme "vyspělá společnost" ale ve skutečnosti jsme "Bohušovi poddaní" - proto máme důvod být posraní strachem více než on.

24 Anri ... Anri ... | 4. března 2016 v 0:01

Petře, díky za seriálek ... :good: ... přestože se o toto téma již drahně let zajímám, dal mi přesto pár nových informací ...... jinak co se týče "kolapsu civilizace", před časem jsme na toto téma rovněž diskutovali na FuP ... http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=3&t=1368 ... sic dlouhé, ale "výživné", se spoustou užitečných rad z praxe ... tj. od lidí, kteří díky svému způsobu života opravdu vědí, o čem je řeč (především NAVAR, ale i Jarda Ovčák, atd.) ...

[10]: ... k tomu výčtu sežratelných divoce rostoucí rostlin bych kupř. ještě přidal mou oblíbenou, velmi rozšířenou Šruchu/Portulák ... http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=86499#p86499 ... roste všude, snadno se sama množí, nenáročná na vodu i půdu, zkrátka plevelojidní nezmar, tak jak má být ... přitom vynikající zelenina ... :-) ...

... a co se tejče zásob vitamínů, velmi vhodné jsou zásoby sušených brusinek/brusinkového kompotu (přírodní antibiotikum/zdroj energie/rovněž coby hodně účinný prostředek k ošetření otevřených zranění) http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=8820#p8820 ... dále pak často plošně opomíjený hořčík (Epsomskou sůl), to abyste měli dobrou náladu (a lépe vám fungovalo tělo) ... ;-) ...

... :bye: ... Anri

25 Anri ... Anri ... | 4. března 2016 v 0:31

[24]: PeS: ... málem bych zvopomněl, ... až budete "zdrhat s tím báglem na zádech" :-D , mějte u sebe na jemno namletý pepř ... hodí se jak v zimě, tak i v létě do bot http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=8839#p8839, ale taktéž i na ošetření povrchových zranění http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=37&t=1047&p=46139&hilit=pep%C5%99+krv%C3%A1cen%C3%AD#p46139 (spolu s cukrem z brusinkového kompotu http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=12&t=18&p=120803&hilit=cukr+ran%2A#p120803) ...
... stejně tak vhodné je míti silnou, ale opravdu silnou (sytě tmavě zelenou) konopnou mast ... např. na bolavé klouby, natažené šlachy, atd. ... ;-) ...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama