Duben 2016

Jak fungují softwarová rádia 1.

28. dubna 2016 v 5:34 | Petr |  Elektro
Nedávno jsem si dovolil hodně - pochválil jsem ubohé "Made in China" rádio SilverCrest z Lídlu a dokonce jsem prohlásil, že rádia založená na DSP - digitálních signálových procesorech a softwarové demodulaci rádiového signálu jsou ta nejmodernější a, že "superhet s dvojím směšováním" je mrtvá věc, která nás vede do minulosti - přestože předražené radiostanice tohoto typu, olepené milionem certifikátů, vyhrávají armádní zakázky. V diskusi se pak na mně sneslo krupobití o podvodných číňanech, a dokonce o zániku "bílých firem". Na konci sáhodlouhé diskuse ale jeden čtenář položil nevinnou avšak klíčovou otázku : " A jak vlastně ten Lídl-tranzistorák funguje ?"

Tedy nikdy jsem nestavěl softwarové rádio, ale některá moje robotická čidla mu byla tak blízko, že kdybych místo IR fotodiody přiletoval drát jako anténu, mohl bych chytat na krátkých vlnách.
Ergo zde je blokové schéma radiopřijímače, který je dle mně i mnoha dalších ten nejjednodušší a zároveň nejlepší možný, jaký dnes radioamatér může postavit ( bez ohledu jestli umí a chce motat cívky, nebo ne )

Tedy : Kmitočtová ústředna kmitá na 4 násobku přijímané frekvence. Signál z antény jde rovnou do spínaného mixéru který přepíná anténu postupně na 4 výstupy A, B, C, D, operační zesilovače reallizují analogově operaci I = A-C a Q = B-D, tím se nám signál dostává z RF frekvence do oblasti "nulové mezifrekvence" neboli "basebandu". I je "Immediate" neboli přímý signál. Q je "Quadrature" neboli kvadraturní signál - stejný ale oproti Immediate posunutý o 90 stupňů. Kouzlo je v tom, že I a Q signály obsahují veškeré informace o apmplitude a fázi, které obsahoval původní RF signál.

Za Operačními zesilovači, které jediné realizují nějaké analogové zesílení jsou Anti alias - filtry - dolní propusti které hrubě omezují propustné pásmo Tento filtr dává přijímači hrubou selektivitu, ale jeho hlavní úloha je zabránit, aby mixováním frekvence vzorkování AD převodníku a signálů I a Q vznikly nejaké artefakty. Obě dolní propusti mohou být velice ubohé klidně obyčejné RC filtry a dokonce unitř čipu. S tím se digitální část rádia většinou vyrovnává převzorkováním - např : potřebujeme digitalizovat signál do 10 KHz - dáme ubohý RC filtr, který propouští frekvence až ke 20 kHz takže tuto frekvenci AD převodu nemůžeme použít - tak vzorkujeme na 200 KHz kde už RC filtr nepustí ( skoro ) nic - tzv "oversampling" ale jako výstup z AD převodu vydáváme průměry skupin 10 hodnot na frekvenci 20 KHz - tvz. "decimace" - výsledek je, že data jsou stejně kvalitní jako bychom měli dobrý anti-alias filtr a 20kHz AD převod.

Ideální frekvence digitalizace v AD převodnícich je 4násobek maximální frekvence, kterou chceme použít. Dobré radiostanice používají ještě více 40-200 KHz. Pak následují bloky FIR I a FIR Q - to jsou Finite Impusle Response Filtry pro přímý i kvadraturní signál. Toto jsou "digitální" mezifrekvenční filtry - jejich vlastnosti určují příjmové vlastnosti celého rádia. Finite impulse response filtry pracují tak, že se vezme několit ( 4-16 ) za sebou jdoucích digitalizovaných hodnot - každá jedna se násobí koeficientem - jakousi váhou, která určuje vlastnosti filtru a pak se z celé skupiny spočte průměr. Pak se "okno" ze kterého se počítají průměry posune o jednu hodnotu dopředu a znovu a znovu. Koeficienty filtrů určují šířku propustného pásma a mohou se za běhu měnit.

Pro SSB demodulaci tam vidíte poznámku že jeden z filtrů dělá "Hilbertovu transformaci" - to je otočení všech frekvenčních složek signálu o 90 stupňů - je to něco jako fázové zpoždění každé frekvence v datovém toku o čtvrt periody, převod všech sinusových složek na kosinusové a naopak. Rozhodně to není zpoždení jenoho kanálu o 1/4 vzorkovací periody. Hilbertovy transformace se dosáhne úpravou koeficientů filtru - během demodulace není spojena s žádnými výpočty navíc oproti filtru bez Hilbertovy transformace.

Pak jdou I i Q signál do "černé skříňky" ve které probíhá vlastní demodulace, která pro základní modulace je dětsky jednoduchá, podle vzorečků na obrázku. Jenom pár poznámek :

U AM demodulace okamžitá hodnota závísí pouze na vstupních hodnotách I a Q - to je digitální ekvivalent "synchroní AM demodulace" která poskytuje nejkvalitnější možné audio. Digitální AM demodulace je dokonce o kousíček lepší, protože nemá problémy s nepřesnostmi vzorkovacího kmitočtu - to není jako analogová - frekvnenčně omezená a rušení chytající demodulace s diodou a kondenzátorem ve stylu krystalek.

U FM demodulace existuje jednodušší vzoreček než na obrázku - a to že výstupní signál je arcustangens podílu I / Q - počítat arcustangens je však složité, takže vzoreček na obrázku je vlastně fázová demodulace. Mimochodem si povšimněte, že ve jmenovateli je hodnota okamžité amplitudy - to je náhrada za limiter který u analogových FM demodulací odstraňuje pronikání parazitní AM modulace do audio-výstupu.

Tolik ktedy nejjednodušší rádio s DSP softwarovou demodulací - podotýkám že nejjednodušší neznamená v tomto případě ošizené. Nejenom Číňani u "SilverCrestu" ale i Japonci a dokonce Američani, pokud by chtěli udělat jednoduché rádio se softwarovou demodulací museli by to udělat přesně stejně. Kouzlo ( a poctivost ) Číňanů je v tom, že neobalili moderní princip milionem keců a cenovkou v desítkách tisíc, ale že jim není blbé postavit kolem signálového procesoru Lídl-tranzistoráček za 249.

Ačkoliv to nevypadá - když jsem začal rádia tohoto typu studovat - opakovaně jsem narazil na výroky zkušených radioamatérů ve stylu : "nejlepší přijímač, který jsem kdy postavil". Takže opravdu - i fórově udělané rádio na moderním principu porazí již mrtvý koncept klasických superhetů.

Poznámka při druhém čtení - pokud chcete stavět rádio typu "drát bez jakéhokoliv filtru jde z antény do čipu" - je nutné aby takové rádio mělo extrémní odlonost proti intermodulačnímu zkreslení - to uspínaných CMOS mixérů je splněno, protože mixér začíná být zahlcen až se napětí z antény blíží napětí napájení ( 1-2 V ) - přitom prakticky nejsilnější signály na radioamatérské stupnici - "9S" znamenají že z antény jde napětí 50 uV !! Přesto existují softwarová rádia staré koncepce používající Gilbertovy mixéry - které jsou notoricky známé tendencí k intermodulačnímu zkreslení. I u těch ale jde "drát rovnou do čipu". Bohužel smutným případem tohoto typu je dvojice integrovaných obvodů E4000 + RTL2832 které dohromady dávají oblíbenou USB klíčenku, alias přijímač digitální televize - známý z projektu RTL-SDR. I přes notorickou ne-odolnost gilbertových mixérů však toto softwarové rádio nemá zdaleka tak špatné reference.

Teorie umělého lidu

26. dubna 2016 v 5:56 | Petr |  Svět okolo
Není od věci připomenout, že v tomto týdnu bude "První máj - Svátek práce" - signifikantní pro dnešní dobu je, že tento svátek vznikl na památku bombového útoku, kdy neznámý "demonstrant" hodil nálož mezi policisty při velké stávce Chichagských dělníků v květnu 1886. Podíváme li se na dnešní stav "práce" a vztahu k ní na vyspělém západě - je jasné, že není co oslavovat. proto se "První máj" přeměnil ze "svátku práce" na svátek "hlasitého vyjadřování politického názoru".

S vyjadřováním politického názoru není problém, pokud "My všichni jsme Charlie", nebo pokud "My všichni jsme Sobotka / Babiš". Problém není ani tehdy když se veřejnost rozdělí ( podaří se ji rozdělit ) na několik menšinových frakcí, která každá "má svůj názor". Problém však nastává když veřejnost zastává ( téměř ) jednotný názor nehodicí se momentálním establishmentu do krámu.

Byl tady Máhatma Ghándí, který byl vůdcem takové "nepatrné" několika-setmiliónové "extremistické menšiny", která chtěla nezávislost Indie na Britech. Už ten si všiml jistých zásad, které zhmotnil do legendárního výroku : "Nejprve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují, pak zvítězíte".

Jelikož máme moderní dobu plnou jemné manipulace davy - je nutné Ghándího výrok poněkud aktualizovat. Nyní k tomu máme jedinečnou příležitost - jednak protože se blíží první máj, který je "laboratoří" všech manipulací davy a navíc tu v česku máme jedinečný stav, kdy veřejnost se na jistém tématu téměř 100% shoduje a to je ( negativní ) vztah k importu muslimů do česka, který nejde pod nos "komunistické internacionále" vládnoucí u nás i ve většině zemí Evropy.

Takovou situaci neuvěřitelně trefně popsal Lubomír Vylíčil, osobně si jenom dovoluji doplnit procentuální odhady, které vycházejí právě ze současné ( proti ) muslimské situace :

0-30 % populace zastává vládě nepohodlný názor : toto je bězný stav, který vlády zcela ignorují, a v principu je to správně, protože v demokracii by ( teoreticky ) menšina neměla ovládat většinu, dokonce ani tehdy, pokud jste vládní hlásná trouba, nebo některá menšina "postižená" pozitivní diskriminací.

30-50% populace zastává vládě nepohodlný názor : v médiiích se objevují uštěpačné poznámky o "extremistech". Případné demonstrace jsou "oficiálními médii" okázale ignorovány, přestože jsou policií bedlivě sledovány a potlačovány.

50-70% populace zastává vládě nepohodlný názor. Média bouří, propagandistická masáž jede na 100%. Noviny jsou plné falešných argumentů, které nerespektují základní pravidlo svobodné společnosti a to totiž že "moje NE má stejnou váhu jako tvoje ANO". Samozřejmě se místo argumentů k věci, kterých není příliš ( jinak by se 70% populace nenechalo přesvědčit ) nastupují argumenty ad hominem : "populisté, xenofobové, fašisti". Některé z článků jsou dosti ostré a svědčí o obavách dosavadních "majitelů pravdy", z obratu ve společnosti a s tím spojené ztráty jejich postavení.

70-80% populace : objevují se "výzvy intelektuálních elit" financovaných vládou. Na demonstracích se objevuje "umělý lid" - tedy pokud se sejde 500 odpůrců migrace muslímů do česka - vláda tuto demonstraci "vyváží" stejně velkým shromážděním "placené opozice" - v podobě zaměstnanců státem financovaných "nevládních" a "neziskových" organizací, kteří jsou v situaci - jdi demonstrovat za "správnou věc", nebo "marš makat do Kauflandu". To vysvětluje třeba mnou popisované "otrávené anarchisty". V diskusi ke zmíněnému článku též jeden ze čtenářů výstižně popsal, že "placená opozice" nemá jasný politický směr. Je to spíše "univerzální opozice" proti všemu. Není se čemu divit - tyto společenské struktury předává jedna vláda druhé a očekává od nich, že budou spolehlivě sloužit každé vládě, bez ohledu na to, co si sami myslí.
Média v této situaci informují stylem "pravicoví a levicoví extremisté se střetli, těžkooděnci oddělovali masy demonstrantů". Demonstrace jsou mohutně infestovány agenty tajné policie, informátory a udavači, kteří působí výhružně svou ( tušenou ) přítomnosti, ale zatím nevstupují do dění.
80 - 95% - případné demonstrace už jsou tak masové, že obstarání tolika tisíc jedinců "umělého lidu" se stává obtížným. Už ani televizní obrazovka není schopna vytvořit iluzi, že se jedná o "střet dvou stejně početných názorových skupin", proto nastupují "prostředky jiného druhu" - infiltrování "nežádoucí skupiny" agenty tajné policie, provokace, "umělé násilnosti" - bomba hozená z davu dělníků na policisty atd. Média už se nezabývají žádnou argumentací, a jenom pokukazují na "vlnu násilí" a výhružně vyzývají ke klidu. Veřejně činní jedinci citliví na "náladu společnosti" zmlknou, aby získali čas později vysoupit s názorem, který je 100% negací jejich dosavadních výroků.

95-100% - teoreticky lze namítnout, že žádný názor nemá 100% podporu . Problém současnosti je propaganda, která vždy musí zamlžit, co si kdo myslí. Proto se zřídka stává, že za nějakým "opozičním" názorem stojí 100% populace, ale často se stává, že po odpadnutí propagandy překvapivě vyjde najevo, že za doposud vykříkovaným "vládním" názorem nestojí vůbec nikdo. Příklad z literatury : "komise úředních lékařů bazíruje na vrozeném kretenismu Josefa Švejka vyjadřujícího se slovy : Na Bělěhrad, na Bělehrad! Tuhle vojnu vyhrajeme! Za císaře pána a jeho rodinu!"

V tomto okamžiku by mělo nastat Ghándího "pak zvítězíte". Opět to není tak snadné. Dlouhodobá nutnost lži pronášet, lži poslouchat, lži navenek schvalovat a přitom s nimi vnitřně nesouhlasit za sebou zanechává pokřivenou psychiku lidí, která často vede k pokřivenému vítězství - víz "vyhnití" komunismu a nástup demokracie v Česku od roku 1989 dodnes.

Zajímavá je i jiná historická paralela - Evropské královské dvory byly tak rozsáhlé, že se zhusta stávalo, že král ani šlechta kolem něj se celý život nesetkala s nikým, koho by král neměl "na výplatní listině". V dobách demokracie se tento princip zdá zhola nemožný, dokud si neuvědomíme, že feudální daně tvořily okolo 5% HDP, zatímco dnes některými státními rozpočty proteče 50-80% HDP. Žijeme tedy v situaci, kdy většina z nás ( ve Skandinávii úplně všichni ) jsou potenciální "umělý lid".

Jestli opravdu patříte do této kategorie - můžete zjistit malým self testem :
Nesouhlasítem s názory uklízečky u vás v práci ? Je hlavní argument nesouhlasu, že ona je "bába blbá, co nemá ani maturitu ?" Pokud jsou obě odpovědi ANO - jste umělý lid jako vyšitý - marš na demonstraci - ukázat "vidlákům", že jsou zabedněnci v celku i v detailech. Pokud se vám do takového rizika nechce - ignorujte na chíli svoji "povýšeneckou hloupost" a sledujte události prvního máje. Jednak - jestli je tato teorie správná, a potom - na kterém stupni žebřičku momentálně stojíme.

Poznámka při druhém čtení - všimli jste si obrázek - už dříve jsem dovozoval, že transparent na fotce pravděpodobně nesou agenti tajné policie, ale přečtete si pořádně nápis v červené stopce. Ten nápis není "Proti nenávisti" ale zní "Proti PROJEVŮM nenávisti" - lze to interpretovat jinak, než jako výhružku známou z dob pozdního bolševika : "Mysli si co chceš, ale jak to řekneš nahlas, dá ti režim přes hubu ??"

Poslech krátkovlnného rozhlasu 3.

21. dubna 2016 v 5:51 | Petr |  Elektro
Už zmíněného "významného robotika" jsem provokoval "než se budeš ptát nastuduj si MUF". Takže dneska bych jenom zopakoval větu z minula. Krátké vlny mají "magický potenciál" v tom, že "když to lítá" - stačí vysílat nepatrným výkonem a v místech "kam to lítá" vás dokonale slyší a "když to nelítá" tak nenaděláte nic ani s obrovskými anténami a obrovskými vysílacími výkony. Složitým úkolem dnešního článku bude vysvětlit proč to "někdy lítá" a "někdy nelítá".
Tedy krátké vlny se odráží od Ionosféry - což je několik vrstev ionizovaného plazmatu ve výškách 60 - 300 km kolem ZeměKoule. Hlavním zdrojem ionizace iohosféry je Slunce a tudíž Ionosféra mění své vlastnosti podle 11 letého slunečního cyklu. Neboli v době slunečního maxima "to lítá" výrazně lépe. Navíc je jasné, že ionosféra má na denní straně ZeměKoule jiné vlastnosti než na noční straně. Sluneční vítr, i sama Ionosféra jsou tvořeny elektricky nabitými částicemi, na které má vliv zemské magnetické pole. Zemské magnetické pole rotuje spolu se zeměkoulí a tudíž denní a noční stranu ionosféry "magneticky míchá" Navíc zemské magnetická osa není identická s rotační osou, takže vlastnosti ionosféry tak zcela nekopírují změny dne a noci a ani tak úplně neplatí, že ionosféra ráno má podobné vlastnosti jako inosféra večer. Navíc zemská ( rotační i magnetická ) osa nejsou kolmé na rovninu oběhu ZeměKoule kolem Slunce, takže vlastnosti ionosféry se mění i s roční dobou. Stačí ?

To jsme probrali "magii" na straně inosféry. pak je tu ještě vztah Ionosféra - radiovlny. Tedy obecně lze řící, že čím nižší frekvence tím více inosféra danou vlnu pohlcuje. proti tomuto trendu jde druhý trend - od určité frekvence ionosféra nechce danou frekvenci odrážet a ta prostě "projde skrz" někam do vesmíru. Tudíž nad každým bodem zeměkoule lze zjistit tzv. "kritickou frekvenci" - to jest nejvyšší frekvenci radiovln, kterou ionosféra ještě odrazí zpátky dolů. Kritická frekvence je tím vyšší čím je v daném místě vyšší vodivost - tedy ionizace ionosféry. Vidlácká mnemotechnická pomůcka "plech ( dokonale vodivý ) odrazí vše". Ionizace ionosféry závisí na parametrech - zmíněných v předcházejícím odstavci. Pokud nevysíláme kolmo nad sebe ( k čemu taky ) pak ionosféra odrazí i vyšší frekvence než "kritickou frekvenci" a nejvyšší frekvence, kterou inosféra při daném "úhlu elevace" ještě odrazí je Maximum usable frequency alias "MUF".

MUF lze spočítat pro komunikaci mezi kterýmikoliv dvěma body na ZeměKouli a na této frekvenci vysílat, pokud chcete aby vás v "cílové oblasti" někdo mohl přijímat. Na frekvenci MUF Ionosféra ještě signál odrazí, ale díky vysoké frekvenci z něj jen málo pohltí - proto je výhodné vysílat právě na této frekvenci. V praxi se vysílá na frekvenci přibližně o 15% nižší než MUF, aby byla určitá jistota, že se vlna odrazí a přitom ztráty signálu nebyly tak velké. Tím že odrazem od inoféry vysíláte "šikmo" tak vás vlastně ani tak nezajímají vlastnosti ionosféry přesně nad vaší hlavou, ale vlastnoti v místě odrazu. Čímž vznikají paradoxy při vysílání "z noční na denní stranu zeměkoule" nebo naopak z denní na noční, nebo "podél poledníku" ve všech třech případech je to jiné.
Je na čase ionosféru rozebrat podrobněji - denní ionosféra má 4 vrstvy F1, F2, E, D. F1 a F2 jsou vysoké vrstvy ve výškách 200 a 300 km k vysoko, které radiovlny odrážejí. I E vrstva radiovlny odráží, ale je níž kolem 100 km vysoko. Naopak D vrstva, která je jen nad denní stranou planety radiovlny absorbuje. Díky D vrstvě a její nepřítomnosti v noci slyšíme v noci střední vlny z celé evropy a ve dne ne. Obecně lze řící, že přes den je ionizace i absorbce v ionosféře vyšší a proto se používají vyšší frekvence - viz Kubáčovu radu č. 1 "ve dne ladit od 21 MHz dolů". Naopak v noci je Ionizace i absorbce nižší a proto se používají nižší frekvnce - viz Kubáčovu radu č. 2. "v noci ladit od 2,3 MHz nahoru"


Nicméně i přesto je v Inosférickém šíření radovln mnoho černé magie, například existují "ionosférické vlnovody" kdy se radiovlny odrážejí mezi vrstvami E a F nebo sporadická E vrstva kdy v noci najednou slyšíte vysoké frekvence, které by měly "být potichu". Abychom článek ukončili nějak smysluplně zde jsou Kubáčovy praktické rady :
  1. Je - li slunce na obloze ladím od vysokých frekvencí dolů.
  2. Není - li slunce na obloze ladím od nizkých frekvencí nahoru
  3. Směrem na východ - poslouchám spíše ráno ( mezi mnou a vysílačem je vysoce ionizovaná "polední / odpolední" ionosféra)
  4. Směrem na západ - poslouchám spíše večer
  5. Nejzajímavější podmínky jsou před a po východu i západu slunce. Poledne a půlnoc jsou tak trochu "mrtvé časy".
  6. Podél poledníku zkouším poslouchat několikrát denně - východ slunce, západ, poledne, půlnoc - jako obvykle ve dne na vyšších a v noci na nižších frekvencich.
  7. Na začátku vždy rychle proladím oblíbená pásma "kam to lítá" neboli "odkud to lítá"
  8. Cynická rada na závěr : pořídím si rádio s funkcí "smart tune" která sama projede celé krátké vlny a uloží mi slyšitelné stanice do paměti ;-)) Moje Lídl-rádio za 249 tuhle funkci má ! ;-))))
Přesně kvůli rady č.8, která je nejpraktičtější, když máte málo času, ale dráždí "radiové dědky", jsem tento seriál nechtěl psát.....

Feynman, termiti a šachové programy

19. dubna 2016 v 5:55 | Petr |  Filosofování
Richard Feynman byl americký fyzik, spolutvůrce atomové bomby, a nositel Nobelovy ceny, který napsal jedinečné - "Fenymanovy přednášky z fyziky" což je jedna z mála literatur, která netrpí fenomén "Kubáčovy chybějící věty". Po přečtení všech 6 dílů ( místy za hranicí mého chápání ) jsem se dostal ke knize "To snad nemyslíte vážně", která pojednává o jeho životě. Tuto knihu jsem přečetl za jednu noc - přesně řečeno za noc před maturitou a dodnes toho nelituju. Laskavému čtenáři NAŘIZUJI si ji přečíst také - zejména kapitolu o vysokých školách v Brazílii 60. let, které jakoby vypadly z oka našim dnešním vysokým školám a pak kapitolu "kargokultistické vědy" - ze které nebudou nadšení různí ekonomové, sociologové a další "vědci v oboru humanitních blábolů".

Proč jsem si nedávno vzpoměl na Feynmana navíc v souvislosti s termitištěm je jeho věta : "Nejsem chytřejší než 100 chlapů, ale jsem si jist, že jsem chytřejší než průměr ze 100 chlapů". Dnešní pohádka je totiž o tom, co to jsou "distribuované systémy" a co to skutečně znamená, že celek je více než souhrn částí.

Tedy představte si následující situací - hraji hru na počítači a kladu si otázku - který tranzistor je zodpovědný za ty rozkošné "řvoucí nestvůry" ? Žádný ? Všechny ? Každý trošku ? Pak si představte neurony v mozku - který je zodpovědný za vědomí a inteligenci - taky žádný. Není těžké si představit, že pokud bychom měli "robotické neurony" mohli bychom ty přirozené lidské v mozku nahrazovat jeden po druhém až by z člověka zbyl robot, který by si tuto změnu ani neuvědomil. Matematici nejsou z této představy tak nadšení - třeba Roger Penrose napsal knihu "Císařova nová mysl" ( taky povinně přečíst !!! ) kde tuto představu kritizuje, protože tvrdí, že mozek má "kvantové komponenty" které naše počítače ( zatím ? ) nemají. Jako nadšenec pro neurovědy s ním v principu souhlasím, ale z hlediska otázky "který neuron je ten inteligentní" je to tak jako tak jedno.

Pak tady máme ty termity - nikdo v termitišti nemá mozek běžného typu - jenom reflexně jednající nervovou zauzlinu, přesto jsou termiti schopni stavět složitá hnízda vysoce odolná a s dokonalým systémem klimatizace - kde tedy je "kolektivní inteligence" termitiště ? Těžko je se smířit s představou že "není" - tedy hemá hmotnou povahu a je to jenom stav signalizace chemickými a hmatovými signály mezi termity. Asi stejně jako "vědomí a inteligence" je stav sigalizace mezi neurony v mozku.
termitiště
Od této představy není daleko k, poněkud kontroverzní, představě "kolektivní inteligence" lidské společnosti, která je vyšší než individuální inteligence kteréhokoliv jedince. Existuje něco takového vůbec ? Patrně ano - jinak by bylo těžké vysvětlit vznik složitě organizovaných lidských společenství schopných přežít ve velice nepříznivých přírodních podmínkách zdánlivě složených ze samých "vidláků", kteří v naší živočišné minulosti sotva vyráběli kamenné nástroje.

Problém "společenské inteligence" lidské společnosti je v tom, že ani ona nemá hmotnou povahu a je lidskému pochopení do značné míry nepřístupná. Stejně jako žádný termit nechápe strukturu termitiště. Problém je však v tom, že lidé si příliš neuvědomují tento fakt. Dnes a denně jsme svědky toho jak "komise" jedinců, kteří se považují za "chytřejší než nevzdělaná většina" zasedne a snaží se nastolit pravidla omezující volnost konání této většiny. To je absurdní ekvivalent "komise termitů", kteří svými miniaturními "bezmozky" úkolují ostatní termity. Pokud by k něčemu takovému došlo patrně by to byl tak hrubý zásah do fungování společenství, že by žádné termitiště nikdy nebylo postaveno.

Něco takového bylo patrně v hloubce krachu komunismu. Všichni se snažili jak jen mohli, ale přesto nebyl ani hajzlpapír, ani rakety. Je pozoruhodné, že "společenskou inteligenci" nevnímají ani současní lídři společnosti a místo tiché úcty k jejím schopnostem tu máme stále těsnější regulace které nám přináší šéfové komise termitů, ať už se jmenují Obama, Merkelová, Sobotka nebo Babiš.

Tím se dostáváme k další části problému a to je "prostor řešení" - tedy "společenská inteligence" funguje tím lépe, čím více kombinací různých možností "jak věci dělat" má k dispozici. Něco podobného je známo z počítačových programů hrajících šachy. Pokud zrovna nepoužívají - unfér finty - jako je hledání v databázích již odehraných partií - je nejlepší taktikou k vítězství dělat takové tahy, které vedou ke zvětšení - nikoliv k poklesu - počtu možných tahů v budoucnosti.

Jinými slovy představte si "civilizační střet" dvou společností - jako šachovou partii, kde jedna strana táhne jakkoliv to pravidla umožňuj, zatímco druhá strana hrdě vykládá, jak dodržuje vlastní omezující pravidla, že všechny figurky táhnou max o 1 políčko, protože "komise v Bruselu se usnesla, že to tak bude lepší". Není těžké domyslet, která strana bude převážně vítězit a proč.

Tím se dostáváme k poslední ožehavé otázce - jestli "šachy zcela bez pravidel" by nebyly lepší než "šachy s pravidly". Patrně nebyly, protože má-li společnost prosperovat, je třeba aby společenské vztazy byly typu "WIN-WIN" tedy oboustranně prospěšné níkoliv WIN-LOSE tedy "okrádací" - jako zde na východě. Snaha dosáhnout oboustranně výhodné spolupráce mezi lidmi vede ke vzniku "nepsaných pravidel", která však jsou "rozvíjející" a nikoliv "buzerující", a ve svém důsledku "ožebračující", což je vlastnost všech pravidel vzniklých "usnesením komise".

Čímž se dostáváme na úplný konec - jsou společnosti ve kterých "nikdo nic zlého nedělá", a přesto se jim nedaří - viz třeba Rusko, nebo muslimský svět. A pak jsou společnosti, kde rovněž "nikdo nic zlého nedělá" a přesto se jim daří - příklad: Izrael, Švýcarsko, renesanční Itálie. Třeba je to tím, že neprosperující společnosti mají "Putina", nebo "Babiše" - nejchytřejšího ze všech, protože nakradl více, než stovky tisíc "prostých občanů". Oproti tomu prosperující společnosti mají lídry, kteří tuší, že "nikdo není chytřejší než 100 chlapů", a tak s pokorným mlčením se snaží omezovat "prostor možných řešení" co nejméně.

Poslech krátkovlnného rozhlasu 2.

14. dubna 2016 v 5:20 | Petr |  Elektro
Divadlo Járy Cimrmana má notoricky známou scénku : "Vítr mi zase strhal telegrafní dráty !!" "Tak to zkuste bez drátů, pane Marconi !!". Tato scénka je, jak je u Cimrmanů zvykem, nechtěně zcela přesná. Koncem 19. století totiž myšlenka "bezdrátové telegrafie" visela ve vzduchu. Dokonce do té míry, že tehdejší "patentoví predátoři" : Edison, Bell Westinghouse/Tesla hromadně a "preventivně" patentovali nejrůznější "bezdrátové nápady" - aniž by měli přesnou představu jak patent technicky realizovat, jenom proto, aby měli patentováno "něco" dříve než to patentuje konkurence.

Tudíž je i zmatek v tom kdo byl "vynálezce radiotelegrafie" - četl jsem dokonce článek, že to byl Jozef Murgaš - farář, který před bídou utekl ze Slovenska do Ameriky. Proto nebudeme zabředávat do detailistických sporů a vezměme jako základ rok 1904 kdy Guilermo Marconi zavedl komerční radiotelegrafický provoz mezi Británií, USA a námořními loděmi v severním Atlantiku.

Z dílny Marconiho pochází též "Marconiho zákon" - empirický výpočet dosahu radiovln - jakože: "dosah vysílače je roven druhé mocnině délky antény". Tento zákon na 20 let uvedl velké "radotelegrafické firmy" v omyl, že smysl má zajímat se o dlouhé, delší a ještě delší vlny. Kouzlo tohoto omylu spočívá v tom, že takto se dá - hrubě nepřesně - spočítat dosah vysílače který využívá šíření "pozemní vlny" ohybem kolem zakřivení ZeměKoule. Proto první komerční radiostanice bezdrátového telegrafu byly de-facto mechanické rotující stroje - generátory elektrárenského typu, které měly vinutí udělaná tak aby neprodukovala 50 HZ ale 10-200 KHz.

Tyto dlouhé až "ultra-dlouhé" vlny se používají dodnes - extrémem budiž radiopásmo 9kHz které se dodnes používá pro komunikaci jaderných mocností a jejich jaderných ponorek - zdali "odpálit, nebo neodpálit". Budete namítat že je to blbost protože ponorky jsou přece napojeny na Kreml/Bílý dům přes satelity, Internet a Facebook - to je omyl. Takové spojení existuje, ale k jeho navázání je třeba se vynořit a namířit anténu na družici - a tím odhalit svoji polohu. Takže až začne jaderná válka SkyNet / Obama / Trump / Clintonová / Putin nebo další, kteří vlastní "kufřík s červeným tlačítkem" k tomu vydají příkaz na staromódní frekvenci kolem 9 kHz, která je slyšet na celém světě a to i pod vodou.

Pak byly ještě střední vlny kolem 1 MHz, které se používaly pro lokální rozhlasové vysílání - a to byl až do konce I. světové války konec. Frekvence nad 1,5 MHz - tedy dnešní "krátké vlny" byly považovány za nepoužítelné a jako takové byly přednechány "bláznům" k experimentování. Přitom pozoruhodné je, že už v roce 1902 - na základě Marconiho transatlantického vysílání, které zcela zjevně šlo "za obzor" byla vyslovena teorie, že někde vysoko v atmosféře existuje vrstva dnes nazávaná Kennelyho-Heavisidova vrstva, která radiovlny odráží.

Dokonce byl vysvětlen mechanismus tohoto odrazu a legrační je, že špatně. Kennely ( Američan ) i Heaviside ( Angličan ) totiž předpokládali že v atmosféře se radiovlny šíří nepatrně pomaleji než ve vakuu - a tudíž na hranici mezi atmosférou a kosmickým vakuem je oblast, kde dochází k "totálnímu odrazu" radiovln - jako se světlo odráží na nepokovených hranolech v triedru.

OK takže teď už v tom máte naprostý bordel že ? Takže jdeme dále mezi léty 1912 - 1923 "blázni" později nazývaní "radioamatéři" experimentovali a postupně přišli na to, že radiovlny nad 1,5 MHz nejsou bezcenné, ale právě naopak jsou nesmírně cenné, protože se šíří na obrovské vzdálenosti odrazem od Kennely-Heavisidovy vrstvy, která byla později přejmenována na Ionosféru. Takže krátké vlny si pro sebe objevili radioamatéři a tím pádem ani tak moc nevadí, že Nobelovu cenu za pouhé shrnutí, toho co radioamatéři objevili dostal Edward Appleton.
Jenom abychom shrnuli :
  • Střední a dlouhé vlny jsou dnes oficiálně do 1,7 MHz a šíří se "povrchovou vlnou" - tedy ohybem dlouhé vlny kolem zakřivení elektricky vodivého povrchu ZeměKoule.
  • Krátké vlny jsou 1,7 - 30 MHz - šíří se "prostorovou vlnou" - tedy odrazem nebo více odrazy od elektricky vodivých vrstev ionosférického plazmatu. Nad 30 ( někdy až 50-70 MHz ) je ionosféra pro radiovlny "průhledná" proto tam začínají
  • Velmi krátké vlny ( 30MHz - XXXXX GHz ) - které se šří "přímou vlnou" - jen na přímou viditelnost - jako světlo.
Pokud tedy máte krátkovlnnou vysílačku pak kolem ní existují 3 pásma
  1. Pásmo přímé vlny - od antény ke vzdálenému obzoru a díky ohybu vln i kousek za něj - chytáte signál, který se šíří přímo jako světlo.
  2. Pásmo ticha - nechytáte nic, protože na přímou vlnu je to moc daleko a na odraz od ionosféry je to ještě moc blízko
  3. Soustředné kruhy pásma příjmu odrazy od ionosféry.
Kruhy protože odrazů může být i více a tím pádem máte více pásem příjmu a mezi nimi pásma ticha, ale celé je to velice komplikované tím, že v ionosféře se signál rozptyluje, a navíc na totéž místo se signál může dostat vice cestami s jiným počtem odrazů. Dokonce se vyskytuje situace, že signál se lépe šíří "dlouhou cestou" kolem dokola kolem celé zeměkoule a dokonce existuje i možnost, že slyšíte vlastní vysílání, které oběhlo celu zeměkouli a vrátilo se zpožděné na vaši vlastní anténu.

Celé tohleto je a bylo předmětem podrobného výzkumu radioamatéry, armádami, tajnými službami. Skutečně existuje i projekt HAARP - snaha americké armády ovlivnit ionizaci ionosféry a přizpůsobit podminky šíření radiovln potřebám toho, kdo na to má prachy. Přestože je známo, že matička příroda se hodně snažila nás postavit tak, abychom odolávali elektromagnetickému zážení HAARP je a byl předmětem intenzivního zájmu konspiračních teoretiků a jiných paranoiků, kteří jej obviňují ze všeho možného od globálního oteplování po vrzající koleno - vždy však směřujícího k tajnému nastolení světovlády některé tajné organizace.

Vidlácky shrnuto - vlastnosti Ionosféry se mění tak, že "když to lítá" stačí 100W vysokofrekvenčního výkonu na krátkých vlnách ke spojení s kterýmkoliv bodem na zeměkouli ( kam to právě lítá ). "Když to nelítá" můžete mít vysílačku s mnoha MegaWatty - upéct celé své okolí, ale tam kde chcete, na druhé straně světa, vás nikdo neslyší. Pak dochází k paradoxům kdy "dědka z Jihlavy" neslyším, protože ho překřikuje borec z Argentiny, ale to je právě to "kouzlo krátkých vln".

Kam a kdy "to lítá" se dá dneska docela podrobně předpovědět a radioamatéři "modely ionosféry" stále upřesňují, ale jak to funguje probereme v dalším díle - dnes jsem kecáním unavil sám sebe.

Vietnamci jsou moji bratři !

12. dubna 2016 v 5:19 | Petr |  Filosofování
V roce 1978 došlo k té události, že Vietnamská Socialistická republika vstoupila do RVHP. Jenom pro mladší čtenáře RVHP byla Rada vzájemné hospodářské pomoci - to byla taková méně otravná a méně nebezpečná komunistická verze dnešní Evropské unie. Vstup Vietnamu do RVHP byl politický krok, který měl nasrat čínské komunisty. To opět žádá větu vysvětlení - šílený bollševický vrah Mao Ce Tung , který měl na svědomí stovky milionů životů se nesnášel s šíleným bolševickým vrahem J.V.Stalinem, který měl na svědomí jen desítky milionů životů. Takže my, v područí Stalinových pohrobků, jsme předstírali, že čínští bolševici nejsou ti "praví komunisti". ( Jako by na tom záleželo ?? )

Tudíž, když Vietnam udělal něco Číňanům navzdory ( vstoupil do RVHP ) bylo potřeba do čínských ran nasypat nějakou tu sůl, aby čínští bolševici byli ještě nasranější. Proto celý komunistický svět vymýšlel "rozvojovou pomoc" a česko vymyslelo "školení vietnamských odborníků" - což z dnešní perspektivy byl vskutku geniální tah. Od roku 1978 k nám totiž začali proudit vietnamští "studenti" - což někdy byli mladí lidi, ale někdy to byli až starci, předstírající, že jsou mnohem mladší. Kouzlo výskytu Vietnamců na našem území je v tom, že tohle byla ( a je ) opravdu "nová krev" pro českou společnost, něco, o co patrně usilovala Angela Merkelová, když do Německa pozvala arabským písmem píšící loosery a nefachčenky z celé Asie.

Abychom pochopili, že Vietnamci jsou opravdu nevšední lidi je třeba věnovat kousek textu historii Vietnamu. Vietnamské císařství se datuje někdy od roku 260 před naším letopočtem. Kde v té době jsme byli my Slovaní ? Vietnam jako každá věkovitá orientální monarchie sám sebe považoval za střed světa a vedl občasné války s okolními věkovitými monarchiemi, kterýmí opovrhoval, neb se považovaly též za střed světa. Pozoruhodné období Vietnamu však začíná v roce 1854, kdy Francie začala dobývat celý poloostrov Zadní indie a činila z něj svou kolonii. v létech 1884 - 1940 byl Vietnam až na pár ( surově potlačených ) povstání poklidnou zámořskou provincií sladké Francie.

Problém nastal za II. světové války Japonci svrhli francouzskou koloniální správu, a v roce 1945, když byli sami poraženi měla Francie takovou ideu, že se vrátí do Vietnamu jako ta "vítězná mocnost", ale to se osvobozeným Vietnamcům příliš nelíbilo, proto v roce 1945 vypukla osvobozenecká válka proti Francii, která trvala až do roku 1954. Z dnešního hlediska je pozoruhodné jak byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Dien Bien Phu - Francouzská generalita dlouhodobě plánovala "konečné vítězství". Mezitím Vietnamci noc, co noc obsazovali další a další křoviska a skaliska, kolem zcela obklíčených jednotek cizinecké legie, které nakonec rozdrtili a 8000 Francouzů zajali. Optikou dnešní "války proti terorismu" a též s přihlédnutím k dění v EU se zdá, že tahle pozoruhodná taktika "my kecáme, zatímco protivník koná" vydržela ve vyspělé části Evropy dodnes.

Tím byla francouzská koloniální nadvláda definitivně ukončena, a rozhodovalo se co s Vietnamem. Tří opravdové mocnosti - tj. USA, Čína a Sovětský svaz rozděllili Vietnam podle korejského vzoru 17. rovnoběžkou na severní - komunistickou a jižní "demokratickou" část. Opět taková malá aktualita k dnešku - zatímco severní Vietnam se věnoval vojenskému výcviku a formování partyzánských oddílů na území svého jižního souseda - a to okamžitě už od roku 1955, vláda jižního Vietnamu se věnovala korupci a rozkrádání americké "rozvojové pomoci". Partyzánská guerrilová a "teroristická" válka severního vietnamu proti jižnímu nebyla v jižním vietnamu příliš populární. Takže jihovietnamská generalita měla pocit "že se nečiní dosti" a proto koncem roku 1963 svrhla tehdejšího premiéra a požádala o Americkou "internacionální pomoc", čímž se rozhořelo to, co vidláci a facebookoví středoškoláci označují zá "válku ve Vietnamu" ( která ale ve skutečnosi hořela už od roku 1940).

Válka ve Vietnamu je díky propagaci ze strany Američanů považovaná za hrůzostrašný konflikt - podíváme-li se na zráty na životech je optika poněkud jiná - zemřelo totiž 50 000 Američanů zatímco na stranách obou Vietnamů bylo přes 2 milióny obětí. Tedy konflikt hrůzostrašny, ale jak pro koho. Po protestech americké veřejnosti, které trvaly prakticky od začátku války byla americká účast ve válce ukončena v roce 1974 a o rok později byl jižní Vietnam definitivně poražen. Po válce zbyla Vietnamu "Ho-či Minova stezka" - systém silníc v džungli na / za západní hranicí Vietnamu, pomocí těchto silnic Vietnam fakticky ovlivňoval dění v sousedních státech po válce. To se nelíbilo Číně, která se od Vietnamu postupně odkláněla a tím méně se Číně líbilo, když Vietnam na podzim 1978 ukončil - Číňany podporovanou - psychopaticko-komunistickou hrůzovládu Rudých khmérů v Kambodži ( vyhubili třetinu vlastního národa za 4 roky ).
Tím se dostáváme téměř ke konci - Vietnam se přiklonil k Sovětskému svazu, byl přijat do RVHP, posílal k nám své studenty / válečné veterány. To všechno se hrubě nelíbilo Číně, která na jaře 1979 učinila pokus Vietnam okupovat. Problém byl ve výcviku - čínská armáda v té době byla poněkud "operetní" - založená spíše na úmorné propagandě než na úmorném drilu. Naopak Vietnamci měli za léta 1940 -1979 válčení v krvi, takže Číňaní 2 měsíce "vítězně postupovali". Postoupili až 30 km na Vietnamské území za strašlivých ztrát a pak náhle oznámili "konečné vítězství" a utekli zpátky do Číny.

A poučení z dnešní pohádky. Vietnamci měli svůj stát v době, kdy my slovani jsme jako negramotné kmeny pásli na jižním Uralu kozy. V letech 1940 - 1980 porazili postupně Japonce, Francouze, Američany a Číňany. Přesně v té době, kdy my jsme sami sobě nalhávali proč nemá smysl bránit vlastní stát - po Mnichovu - po okupaci II. republiky Němci - po okupaci / osvobození Rusáky - po komunistickém převratu a po druhé okupaci Rusáky....

Zbývá poslední otázka : v čem je rozdíl mezi Vietnamci a "trpícími Syřany" ? Povšimněte si, že Vietnamci vedli vždy válku proti vnějšímu nepříteli, kterou i přes využítí partyzánů vždy vedla organizovaná armáda pod vedením klasické generality a vojácí po ukončení bojů vrátili kalašnikovy a šli zase pracovat ( studovat / emigrovat do česka ). To je něco úplně jiného než nekonečné a neukončitelné kmenové konflikty, vedené zásadou "lepší pět let bojovat, nežli měsíc pracovat", které známe od mohamedánů.

Takže až budete příště chtít vyslovít slovo "Rákosník", nebo jínou pohrdavou nadávku - popřemýšlejte, kteří jsou vlastně ti rákosnici. Jestli to třeba nejsou zbabělci vedení premiérem, který si musí měnit plínu, kdykoliv mu Merkelová nezvedne telefon.

Čínské jednočipové řešení.

7. dubna 2016 v 5:57 | Petr |  Elektro
Zmínka o "dobrém krátkovlnném rádiu" za 249 kč - způsobila menší rozruch. Ještě než jsem to napsal v diskusi, psali mi čtenářové, kteří mají moji mailovou adresu : "abychom ti nedělali ostudu - ptáme se raději mailem : kterýpak je to tranzistorák, který, za ty prachy, uspokojí věčně nespokojeného Kubáče ??"

Takže špatně mě čtete - vidlácký přístup k elektronice znamená, že jedny vidle svisle vztyčené slouží jako anténa a druhé vidle opřené o galenitový krystal slouží jako rádio - krystalka. Neboli "až to praskne" nebude důležité aby techno-frikulíní sedli z vaší rádiové výbavy na prdel - naopak, pokud se budete takovou výbavou chlubít - přijdou borci s AK47. Proto rádio, uvnitř sice kvalitní, ale s "upadlým čudlíkem přidělaným leukoplastí" je pro krizový příjem krátkovlnného rozhlasu to nejlepší.

První skutečné "krátkovlnné rádio", které jsem používal byl "radiomagnetofon" Videoton Star De Luxe RM 4624-A. Naši jej koupili kolem roku 1980 k poslechu Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. Rádio mělo veliký analogový ladící čudlík a dva rozsahy KV1 a KV2. Rádio jsem v 90 letech "zdědil" jakože jsem jej měl ve svém výlučném používání přestal jsem s tím až kolem roku 2000

Pokud máte rádio s analogovým čudlíkem toužíte po "digitální stupnici" - takže jsem vyžebral PLL rádio na krátké vlny. Začátkem 90. let jste sehnali šunt - nějakou čínskou napodobeninu mně neznámého originálu jménem "Anitech". Stálo astronomické peníze a mělo zásadní problém - ladění tlačítky, kdy při každém stisku hlasitě ( a neztišitelně ) písklo do repráku. Poukázka na migrénu, takže jsem měl "rádio s displejem" ale raději jsem si ladil starý "Star De Luxe".

Pak jsem prošel "obdobím" různých analogových KV přijímačů z TESCA a od Vietnamce až jsem se rozvedl a po rozvodu jsem si "zlepšoval náladu" zde opakovaně zmiňovaným scanerem - tedy "komunikačním přijímačem" Yaesu VR 500, který byl a je můj miláček, protože ladí veškeré modulace od 0,1 do 1300 MHz a hlavně - dá se provozovat tak, že jdete venčit psa, jednou rukou držíte vodítko a druhou rukou si ladíte na KV.

Tím se dostáváme k dnešku a k otázce "jednočipového řešení". Západní inženýři žijí v omylu, protože se snaží vyrobit integrované obvody jako "univerzální" použitelné pro více než jeden účel. Asiati jmenovitě Číňani takovým omylem netrpí. Poučením o čínské "konstrukční škole" nám budiž, mezi "radiovými důchodci" nesmírně populární, dvoupásmová radiostanice "Baofeng UV-R5". Fabrika dostala úkol vyrobit univerzální vysílačky pro VKV FM provoz snad původně pro policii a státní správu s předpokladem, že jich bude vyrobeno asi tak 100 miliónů. A šli na to pro zdejší radioamatéry a inženýry neuvěřitelným způsobem.

Schéma "Baofengu" je totiž to nejjednodušší možné - z antény jde "drát" do "centrálního" integrovaného obvodu a odtud jde drát do mikrofonu a repráku. Jediný další čip je integrované FM rádio a pak je tam pár nepodstatných "blbostí" typu muliplexovaného buzení LCD displeje - nic více nic méně. Konstrukce je sice "typicky čínská" tedy soudruzi nekonzultovali žádného radioamatéra a tak vysílačka nemá pořádný S metr, nebo anténní konektor má proti západním zvyklostem naopak "samce a samici" - ale kdo by si stěžoval při ceně 1300 za celkem uspokojivou 2 pásmovou vysílačku pro 140 a 430 MHz + příjem VKV rozhlasu ?? ( Za domácí úkol sehnat a koupit pro obodobí "až to praskne" ! )

Jenom taková poslední poznámka k Baofengu - aby šla vyrobit vysílačka, která nemá dokonce ani mezifrekvenční filtr - je nutné aby "uvnitř čipu" byl vysoce moderní DSP procesor, který de facto moduluje/demoduluje signál softwarově, tím se taky dosáhne toho, že i kdyby výroba byla negramotnými vesničany na "bambusovém lisu" - na kvalitu / nekvalitu příjmu a vysílání to nebude mít vliv.
Těmito úvahami a informacemi vybaven jdu s paní Kubáčovou po Lídlu a vídím tam rádio "Silver Crest" ( za 249 kč ), které okamžitě upoutalo moji pozornost, protože nemělo absolutně ani jedno "točítko" neboli čudlík. Dokonce ani ovládání hlasitosti není potenciometrem, ale tlačítky "UP & DOWN" - to mě okamžitě vedlo k úvaze, že to bude konstrukce "baofengového typu" - tedy jeden čip obsahující nějaký relativně vyspělý signálový procesing, aby ostatní věci mohly být velice ubohé.
Samozřejmě, že ano celé rádio je jediný obvod AKC6951 o kterém se mezi datasheety psanými "rozypaným čajem" dovíte, že to je "single chip DSP radio controller" - jediný druhý čip na desce ke EEPROM 24C02, pro uložení předvoleb. Pardon pak je tam ještě "kapka epoxidu" která řídí LCD displej. Mimochodem ten datasheet k AKC6951 povinně nastudovat, abyste získali představu jak bude vypadat veškerá technická dokumentace za 20 let prudkého rozvoje "vzdělanostní společnosti" v Evropě.
A vlastnosti - rádio za 249 poráží celou škálu rádoby luxusních "světových přijímačů" s analogovým i PLL laděním třídy "SONY ICF 77" nebo "Grundig WR 5408" vyrovná se nespecializovaném skeneru Yaesu VR 500, který ovšem stál 40x tolik a je poraženo, avšak nikoliv s ostudou, rádii specializovanými na krátké vlny typu Tecsun PL660 zjevně protože tyto mají na cestě z antény "do čipu" alespoň nějaký filtr. Jinými slovy ladit a poslouchat toto rádio na krátkých vlnách naprosto není ztráta času a jako "nouzové rádio", které bude ležet v "krizové krabici SAMLA" mezi čočkou a špagetami ? Naprostý luxus, který mohu jenom doporučit.

Mimochodem - Japonci vzali čínský čip AKC6955 a postavili kolem něj "krátkovlnné rádio pro Arduíno" M6955, jehož příjem je hodnocen jako "prakticky shodný" s renomovaným rádiem Tecsun Pl-380, které mimochodem používá taky DSP přijímač - dobrý dojem z "Lídl-tranzistoráku" tedy nebude náhoda ani halucinace. V mém případě je "Silver Crest" momentálně můj "hlavní" krátkovlnný přijímač, protože na rozdíl od Yaesu, které je docela těžké a stoji svisle - je daleko lehčí a krabička stojí spíš vodorovně - tudíž padá z nočního stolku s daleko menším rachotem, když se k nám do postele uprostřed noci dere pes....

Jelikož i pro mně platí, že mé názory jsou tam kde mé peníze ( u mně dokonce i naopak ) při další "akci v Lídlu" jsem koupil druhé rádio - které je rozdílné designem krabičky, ale jinak je 100% identické. Jediný rozdíl mezi nimi je ten, že "černá varianta" z obrázku nahoře se mi zdá mechanicky méně odfláknutá a celkově robustněji udělaná. Jinými slovy - pokud chcete - smyslupně - poslouchat krátké vlny za extrémně málo peněz - počkejte na "Silver Crest" v Lídlu - určitě se ještě objeví. Mezitím studujte seriál, který po dnešní přetržce pokračuje příští týden.

Poznámka při druhém čtení - historie se stále opakuje - v 60. letech zachránila polovodičovou techniku firma Sony, když koupila od Fairchildu první sérii 50 000 tranzitorů, které v USA, plných "elektronkových inženýrů", byly dokonale neprodejné ležáky. Vyrobila z nich sérii kapesních tranzistorových rádií, které prodala zpět do USA - čímž vyvolala na tamním trhu šok a "tranzistor se chytnul". Japonsko mělo v těchto dobách pověst laciné výrobny šmejdu, stejně jako Čína dnes - viz Návrat do budoucnosti II. kde Dr. Emmett Brown říká na adresu Martyho videokamery : "jak to může fungovat, když je to Made in Japan". Dnes tedy výrobci asijského šmejdu zase tlačí vývoj dopředu, když dávají DSP procesory do rádií za 249 kč, zatímco původní cíl této technologie byly High tech vysílačky za 249 000 ( dolarů ).

Vliv nesmyslů na nedostatek sester

5. dubna 2016 v 5:09 | Petr |  ČSKB
Umírající rabín nechá zavolat své syny a říká : "Povím vám největší tajemství svého života - všechno je jinak" -tedy přesně tuhle anekdotu nemám příliš rád, protože výrok "všechno je jinak" zneužívají různí pomatení paranoici a příznivci konspiračních teorií. Nícméně ve zdravotnictví tohle často 100% platí i bez paranoidních teorií.

Příklad s mladými doktory : Jdete na medicínu protože vám jdou přírodí vědy avšak nikoliv matematika. Tam zjistíte, že "všechno je jinak", a že budete místo lehkého studia biologie cpát do hlavy tisíce stran bichlí a ani google vám nepomůže, protože doktor neumí léčit chorobu, na kterou nemyslí. Pak jdete do praxe a zjistíte, že "všechno je jinak" že místo tisíců chorob typu "jeden případ z miliónu" je lepší když každý doktor zná "svých 20 chorob, ale zato důkladně". Pak zjistíte, že nezanedbatelnou úlohu hraje šestý smysl jakože : "podle standardů byl zdráv, ale stejně se nám nezdál", a že tento se získá jedině kontaktem s tisíci pacienty a že z toho důvodu "karidéristi létající po kongresech" nebývají ti nejlepší doktoři atd. Prostě musíte vnitřně přijmout, že to co letos děláte budete za 3 roky popírat a jiné cesty není. Pokud vás to frustruje - rovnou jděte jinam.

Pak tu máme zdravotní sestry. Paní Kubáčová přece jenom dostuduje, protože "příslušná můra" byla, po náležitém řvaní, seznámena s faktem, že "i nad Papežem sídlí ještě Ježíš Kristus" a tudíž není dobré vyhazovat od studia lidi kvůli seminárky ve spamu.

Tudíž "finis coronat opus" - v posledním semestru studia ošetřovatelství jsou ty nejdůležitější předměty - kategorie A ( zcela povinné ) : "Přednes prezentace v PowerPointu" a kategorie C ( zcela dobrovolné a postradatelné ) : "Ošetřování chronických ran" nebo "Práce sestry při hromadném neštěstí".

Pozor !!! - vnímáte to ? Bez znalosti "prezentace v PowerPointu" nelze být sestra, ale bez "ošetřování ran" ano !? Sama paní Kubáčová prohlašuje, že jí to připadalo trochu divné, ale pak zjistila, že "všechno je jinak". Že kolegyně, kterým to divné nepřipadalo, od začátku vypadaly, že z nich dobré sestry nebudou. Tudíž je čas probrat sesterský řetěz frustrace ze "všechno je jinak".

V dětství pícháte panenkám injekce a těšíte se až se budete "starat o babičky". Pak vystudujete střední školu zdravotnickou a zjistíte, že "všechno je jinak", že nejste "zdravotní sestra", ale "zdravotní asistent". Že ženská od metly s ošetřovatelským kursem délky 6 týdnů má stejné pravomoce i plat jako vy. Pak jdete studovat na "vyšší" nebo dokonce "na vysokou" školu. Na "vyšší" odborné škole vás ti samí lidi učí to samé, co na "střední". Na vysoké vás "tituly opatřené můry" učí, co samy neumí, neb to nikdy nedělaly - takže si můžete vybrat, co chcente studovat a v jaké "kvalitě".
Zakončíte předmětem "přednes v PowerPointu" a jdete opět do praxe nyní již jako právoplatná zdravotní sestra. Tam opět zjistíte, že všechno je jinak. K čemu je idealismus a altruismus, když nejsou vyplněné "ošetřovatelské diagnózy". Ba naopak - každý den píšete podrobný rozpis pacientových "neuspokojených potřeb" - a tento mezitím leží ve vlastních hovnech, protože můra z ředitelství ( která před lety selhala jako sestra ) obchází špitál a kontroluje papíry avšak pacienty nikdy ( aby se "nepotřísnila" ).

Dokud ještě nevyhoříte - jenom sledujete jak kolegyně mizí a "lejstra přibývají". O víkendu v noci - jste sama - jenom s ošetřovatelkou - na 30 nepohyblivých zmatených, pomočených, pokaděných, dementních seniorů. Pokud dojde k průseru - jste přísně potrestána, a jako "opatření" se na oddělení objeví další laserovkou vytištěný papír, jehož vyplňování sebere další čas, ale - prý - zvýší "bezpečnost". Mimochodem na "sobotní noční" nikdy nedostanete druhou sestru jako posilu, ale nové lejstro - každý měsíc.

Nakonec je vždy několik možností - buď vám PowerPoint nevadí - a jdete dělat kariéru vymýšelním další "byrokratické buzerace" pro bývalé kolegyně, - nyní již "podřízené", které po kariéře nejednou, neb jim PoserPoint vadí. Nebo přestanete šlapat po své inteligenci a svědomí a zjistíte, že prostě musíte pryč. Nebo vyhoříte, vypnete mozek a jen pohybujete končetinami podle směrnic. Která z těchto variant je pro marody nejlepší ?

OK je hezké, že "můry z ministerstva", které bojem za "kvalitu" ( jak je definována ? ), "bezpečnost" ( jak je denfinována ? ), "dohledatelnost", "vzdělání" ( existuje opravdu - bez ošetřování ran ? ) přeměnily práci sester ve frustrující peklo, nedávájící žádný smysl. Je hezké když tytéž můry nyní vymýšlejí "platové tabulky" a "náborové příplatky". Je otázka zdalipak by tyto můry neměly než nad penězi přemýšlet jak z "holčiček co píchají panenkám injekce" neudělat za 20 let frustrované a vyhořelé ženy, které po mateřské jdou raději dělat do Kauflandu, protože šikana z rukou zjevného idiota je vnitřně snesitelnější než neosobní "Chrám absurdity", známý též jako zdravotnictví.

Poznámka při druhém čtení - dadaistický blábol, neboli novela zákona 96/2004 o vzdělávání seseter dospěl do vlády. Jediná faktická změna je přejmenování "zdravotnických asistentů" na "praktické sestry". Myslíte že tím je problém vyřešen ? Paradoxně asi ano, protože maminy z venkova, které netuší, že tím se fakticky nic nezměnilo - pošlou své dcery "na zdravku" protože budou mít pocit, že tam už zase vzdělávají sestry. Než se na to přijde - bude pár ročníků podvedených nešťastnic, které dle představ ministerstva systém zachrání.

V realitě dávám výjimečně za pravdu prezidentovi lékařské komory, který na otázku nedostatku sester prohlásil : "neměli jsme peníze zaplatit je ani jako středoškolačky a přitom jsme je nahnali na vysoké školy" - vo to go. Jenomže jak říká moje stále oblíbenější hláška : "účinné řešení je politicky nepředstavitelné" - v tomto kokrétním případě spojené s dramatickým úbytkem míst "funkcionářek přes ošetřovatelství" po celé České republice.