Fascinující historie Německa 2.

24. května 2016 v 5:41 | Petr |  Svět okolo
Minule jsem se vám snažil imputovat myšlenku, že Německo - to není "jenom tak obyčejný" stát - a v jeho historii jsou pozoruhodné okamžiky jako Německo-Francouzská válka, nebo financování Bolševické revoluce v Rusku, které se zdaleka nedají srovnat se současnou Euro-Blbostí Angely Merkelové ( pokud to náhodou není nějaká finta uprostřed které se právě nacházíme ).

Minule jsme skončili koncem I. světové války - císař Vilém II. byl v listopadu 1918 svržen, prchl do Holandska a Něměcká říše se smlouvami z Výmaru změnila na "Výmarskou republiku". Ta existovala v letech 1918 - 1933 a byl to stát vyloženě nešťastný. Vilém II. rozprodal německé zlaté rezervy a navíc zatížil Německou ekonomiku dluhem ve výši 154 miliard marek. Pak nastalo vyjednávání s vítěznými mocnostmi o válečných reparacích, které nakonec byly stanoveny na 132 miliard marek. Další pozoruhodný fenomén byly poválečné "odzbrojovací smlouvy" a taky patologický zvyk koalice Francie a Belgie - vtrhnout vojsky do Německa kdykoliv se jim něco nelíbilo - k tomu došlo několikrát a dokonce v roce 1921 francouzská armáda zřídila na hranici mezi průmyslovým Porýním a zbytkem Německa "celní hranici" na které vybírala clo, které mělo uhradit válečné reparace, které Německo odmítalo platit.

Období do roku 1924 je taky obdobím hyperinflace - Vilém II. zmrazil ceny a tiskl bankovky, vláda Výmarské republiky uvolnila ceny, které pod tlakem nekryté hotovosti v oběhu vystřelily do astronomických výšin. V roce 1923 byla zcela bizarní situace, kdy 133 tiskáren tisklo na novinový papír bankovky v miliardových nominálních hodnotách. Výplaty se vyplácely denně a bylo nutno ihned nakoupit, protože další den už ceny nestoudně stouply. Německem se poflakovaly francouzské a belgické vojenské jednotky a aby bylo nejhůře, ti kteří odhadli vývoj a spekulovali na inflaci - nashromáždili obrovské majetky tím, že půjčky, které si vzali splatili inflačními penězi a aby bylo úplně nejhůře - dávali tyto snadno nabyté majetky hladovějícímu obyvatelstvu okatě najevo.

Díky tomu byl rok 1923 "revolučním rokem" kdy vypuklo mnoho povstání a několik pokusů o státní převrat, jeden z nich vedený Adolfem Hitlerem, který za tento pokus dostal trest vězení, ve kterém sepsal Mein Kampf. V roce 1924 se vládě podařilo zatočit s hyperinflací a to tak, že si vzala úvěr na státní pozemky ( říšské zlato už nebylo - to měli v rukou spekulanti ) a na základě tohoto úvěru vydala emisi "Nových Marek" - krytých zastavenými státními pozemky.

Jenom, co se situace trochu stabilizovala udeřila další katastrofa - v podobě "velké krize 30. let" - a vláda Výmarské republiky se opět zachovala relativně špatně, protože i přes probíhající deflaci, devalvaci všech evropských měn a ochranářská protiimportní opatření sousedních států - odmítla devalvovat kurs - pozemky krytých "nových marek" - v obavě z opakování hyperinflace 20. let. To způsobilo větší než nezbytně nutný útlum průmyslu a masovou nezaměstnanost.

ERGO z pohledu německého občana 30. let byly dvě období - císařství, kdy stát měl směr a hospodářství se ( relativně ) dařilo a potom republika - spojená s hyperinflací, bídou, společenským úpadkem, zbohatlíky, korupcí, nekontrolovaným pohybem cizích ( francouzských ) vojsk po Německu a všeobecným politikařením ne nepodobným současným českým "vládám přeběhlíků". Otázka zní - kdyby taková situace nastala v Česku - koho byste volili ?

V české literatuře, zejména od Karla Čapka často zaznívala věta, že čeští intelektuálové nechápali jak kulturní a literárně vzdělaní Němci mohli zvolit Hitlera. Tento podiv je podle mně na místě jen částečně, protože z něj velice trčí nechápavý pohled spisovatele z luxusní vily se zahrádkou a foxteriérem - na obyčejného Němce, který v letech 1914-1918 přišel o příbuzné, v letech 1918 -1925 o většinu majetku a v roce 1930 i o práci.
Zbytek je známá historie - jenom nepatrná poznámka : Hitler byl asi cepován v německém dějepisu a finty něměckých císařů znal, proto se snažil být taky "liška podšitá" - a to pravděpodobně dokonce dvakrát. Poprvé se jednalo o zapálení říšského sněmu komunisty - komunistická propaganda vždy tvrdila, že parlament zaplálilo Gestapo. Z dnešního pohledu to tak jednoduché nebylo, protože popravený komunista - Marinus van der Lube byl sice v roce 2008 rehabilitován, ale pouze ve smyslu trestu ( jakože něměl být popraven ) - nikoliv ve smyslu viny ( jakože to neudělal ), což zároveň neznamená, že by bylo uznáno, že to udělal ( poznámka pro bojovníky za 100% pravdu bez zjednodušování ).

Zahájení II. Světové války 1. září 1939 proběhlo taky metodou provokace - podobně jako zahájení Německo-francouzské války v roce 1870 - Němci v polských uniformách přepadli německý rozhlasový vysílač v pruském městě Gleiwitz ( dnes polské Gliwice ) - Hitler si patrně myslel "že na to má" - jako Vilém I. a II. Realita ovšem je, že na to neměl - nebyl státník v pravém slova smyslu, ale jenom něco jako "naprogramovaná zombie", která mechanicky opakuje 50 let starou politiku německých císařů, včetně útoku na Rusko, které v té době už nebylo carské, rozvíjející se Rusko, ale psychopatickým Stalinem ( a předtím Leninem za německé prachy ) zdecimovaný Sovětský svaz, který i přestože měl přinést Hitlerovi bohatství - místo toho přinesl jeho režimu zkázu.

Čistě pro doplnění - po II. světové válce nastoupila generace premiérů, kteří věděli kam jít počínaje Konrádem Adenauerem a Helmutem Kohlem konče, ale pak se opět projevilo německé prokletí. K moci se dostala "naprogramovaná zombie" Merkelová. Historickou analogií lze říci že dnes jenom čekáme jestli Merkelová bude jako Hitler - což je populární, ale nesprávný příměr - ona je jako Paul Hindenburg, který ač Hitlera nenáviděl - mu vládnutím - parlamentem neschválenými výnosy a pletichařením se sociálními demokraty skvěle umetl cestu.

A poučení z dnešní pohádky ? Dnešní marxisti neustále upozrňují na "hnědnutí" společnosti, to jakože místo gumového premiéra který leze do (.....) feministkám - zvolíme někoho tvrdšího. A přitom bijí na poplach - "bez nadvlády neziskovek je demokracie ztracená - vizte Němce jak demokraticky zvolili Hitlera". "Hnědnutí" předválečného Německa nebyla náhoda, ani znuděný výstřelek sociálním státem rozmazleného obyvatelstva. Navíc Hitler ( nevědomě ? ) navazoval na politiku Viléma I. i II. což mu v očích Němců dodávalo ( falešnou ) legitimitu. V každém případě jsou dějiny Německa fascinujícm výletem do světa, kde se politika dělá chytře až vychytrale. Otázku kdo je Angela Merkelová - husa hloupá ve vleku událostí, nebo jsme svědky typicky německé "finty" - podle mně nelze zodpovědět. V každém případě doporučuji opatřit si tlustou knihu o Německu a studovat, co bylo a tudíž to zase bude.

Pokud se vám do toho nechce, pak alespoň přemýšlejte jak zvolit tolik potřebnou "vládu pevné ruky" ve stylu Winstona Churchilla, nikoliv ve stylu Adolfa Hitlera. A hlavně - jak v době kdy je potřeba rozhodných činů - nevolit znovu beztvaré a slizké améby ( Babiše "jeho tým" v to počítaje ).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SPECZ SPECZ | 24. května 2016 v 9:04

Pěkné, jen větu "to jakože místo gumového premiéra který leze do (.....) feministkám" bych upravil na "to jakože místo gumového premiéra který leze do (_o_) feministkám :-)

2 ? ? | 24. května 2016 v 16:32

"poznámka pro bojovníky za 100% pravdu bez zjednodušování".
A kde jsou testovatelné hypotézy a matematické metody? Nebo že by i autor uznal, že na tom "hledání pravdy, která je obvykle někde mezi" - tak běžném v humanitních vědách (zde v historiografii) - něco je?

3 dotaz dotaz | 24. května 2016 v 19:24

No uvidíme kdo vyhraje v amerických volbách (8. listopadu) - pokud to bude Killary, tak bude nad slunce jasné že volby jsou jenom šaškárna pro ovce, ale taky to pak bude už úplně jedno, protože s náma bude nejspíš stejně ámen.

Koncem tohoto měsíce se opět pojede provokovat do pobaltí:
olomoucky.denik.cz/zpravy_region/americky-konvoj-projede-olomouckem-zastavi-v-praslavicich-20160413.html
www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1752505-koncem-kvetna-projede-ceskem-dalsi-americky-konvoj-pripoji-se-i-ceska-technika

4 Václav IV Václav IV | 24. května 2016 v 21:48

[2]:hrušky s jablky? ;-)

5 Kvakin Kvakin | 26. května 2016 v 1:41

[2]: Jděte do prdele s humanitními "vědami" a přečtěte si knihu "Až k hořkému konci, díl 1. - Od požáru říšského sněmu k Fritschově krisi, autor Hans Bernd Gisevius". Není třeba cokoliv výmýšlet, v knize se velmi dobře dozvíte, jaké ponoukače a pomocníky Marinus van der Lube měl aniž by to tušil. I tento levičácký pomatenec byl už tehdy jen hloupou loutkou, kterou vedli jiní.

6 petr-kubac petr-kubac | 26. května 2016 v 9:04

[3]: Oblíbená a špatná argumentace jedné strany je : "oni tu nechtějí muslimy, tudíž tu chtějí Putina"
Oblíbená špatná argumentace druhé strany je : "nedrážděte Rusáky koukejte jak to dopadlo na Ukrajině ( u nás v roce 1968 ) "

Obávám se že správný, ale nikým neprosazovaný přístup je - být sebevědomý stát - natolik silný, že se agrese nevyplatí - Příklad Baklánské státy ( s výjimkou Řecka ) - myslíte si že by se někdo odvážil útočit třeba na Chorvatsko ? Víte jak by ( pravděpodobně ) dopadl ? Takto sebevědomé státy si mohou dovolit pustit i americký ( nebo ruský ) konvoj přes své území.

Tedy naším úkolem není lézt každý den do jiné velmocenské řiti, ale jak být jako balkánské státy ( nebo švýcarsko ), které sice jsou porazitelné, ale za cenu, která se nikomu nevyplatí.

7 Karel Kocourek Karel Kocourek | 26. května 2016 v 16:42

[6]:Trochu bych to s naší sebevědomostí upravil: hrozby se dělí na ty, které ohrožují jenom nás, a ty, které ohrožují i určitou skupinu (potenciálních) spojenců.

Je pošetilé si namlouvat, že kdyby šlo do tuhého, pomůžou nám spojenci s hrozbami, které ohrožují jenom nás. Kupříkladu, kdyby bylo jasné, že nějaký potenciální agresor se chce zmocnit jenom našeho bohatství nebo využít naše území striktně ke svým vnitropolitickým cílům, musíme být schopni bránit sami sebe (lépe řečeno umět reagovat tak, aby pro agresora náklady převážily přínosy).

Naopak, pokud by naše území (průmysl, bohatství) přinášelo nějakou strategickou výhodu v útoku na další země, nebudeme nejspíš schopni se ubránit sami, protože přínosy pro agresora přesahují škody, které mu můžeme způsobit. V takovém případě se musíme spoléhat i na spojence z oněch dalších zemí.

Neboli prozíravé chování je, abychom pro první případ měli svoji vlastní nezávislou obranyschopnost přiměřenou hodnotě potenciální kořisti, a pro druhý případ, abychom byli schopni spojencům přesvědčivě doložit strategickou hodnotu, kvůli které je nutné, aby nám pomohli.

Schválně, kde se asi tak stala chyba na začátku Druhé světové války...

8 petr-kubac petr-kubac | 26. května 2016 v 17:32

[7]: V principu souhlasím - a s Druhou světovou válkou a Mnichovskou dohodou - je to pozoruhodné - asi jsme měli v Evropě image, podobnou té dnešní - jeden ze států, který rozvrátil Rakouskou monarchii ( na kterou byla evropská diplomacie zvyklá od středověku ) a navíc ten stát "co utiskuje ty Němce". Druhá věc která je otákou i dneska jestli ta "image" odpovídala realitě.

Na druhou stranu Poláci šli šavlemi proti tankům - 20% populace bylo zabito, ale dodnes je na nich ta statečnost vidět - zatímco na nás je pořád vidět ta Benešovsko / Háchovská připosranost.

9 rvx rvx | 27. května 2016 v 20:49

trochu jste pane Kubáči pozapomněl na vliv - dnešníma očima - jediného vítěze 2 světové války - a sice USA (které mimochodem dodnes mají v Německu své vojáky - proč asi?

10 Crifodo Crifodo | 28. května 2016 v 7:37

[8]:Promiňte, ale srovnat Háchu s Benešem může toliko buď trotl, nebo člověk, který o Háchovi a jeho rodině nic neví. Něco si o Háchovi zjistěte, než se vyplácnete.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama