Červen 2016

Úskalí robotické racionality.

30. června 2016 v 5:32 | Petr |  Filosofování
Protože "o Brexitu" dneska píše každý, kdo má do zadku díru, chtěl jsem se tomuto tématu vyhnout, proto jsem v úterý psal o první pomoci. Týž den jsem však dostal vynadáno, že "Evropa se hroutí a Kubáč si píše o chroptících babinách" - proto respektuju "hlas lidu - hlas boží" a přidávám se urychleně k nekonečnému proudu článků reflektujících šok z odhalení zjevného faktu, že " císař Claude Juncker je nahý"....

Víte jak zaženete slepice do ohrady ? Můžete je honit po dvoře, chytat a házet přes plot, nebo můžete přes celý dvorek udělat "lajnu" ze zrní, která končí menší hromádkou uvnitř ohrady. Slepice ve vztahu k zrní je dokonale racionální tvor - jde ve směru "koncentračního gradientu", zobe od zrníčka k zrníčku, až se s ostatními slepicemi octne v ohradě.

Jak se jmenuje lidský ekvivalent dokonale racionální slepice ? Homo economicus - což je matematický model člověka, který jedná dokonale a 100% racionálně tak aby maximalizoval svůj prospěch. Od ekonomické krize v roce 2007 je koncept "homo economicus" zpochybňován - jakože lidi často jednají "iracionálně" nebo "v rozporu se svými zájmy". Problém však možná nebude v samotném (i)racionálním chování, ale v tom co to znamená "jednat ve svůj prospěch". Zásadní otázka totiž zní - pokud drůběž ve snaze maximalizovat okamžitý zisk skončí zavřená v ohradě - je to pro ni stejně výhodné i z dlouhodobého hlediska ?

Přesně stejně nejasná situace jako se slepicemi je i s lidmi ? Co přesně je "maximalizace vlastního prospěchu". Je to okamžitá výhoda, nebo dlouhodobá stabilita, něco mezi tím ? A pak je dokonce i otázka "co je to prospěch" ? Jsou to ( jen ) peníze, které nikdy nesmrdí ? Kvalita rodiny a společnosti ? Smysluplnost vlastní existence ? Tedy slepice jdoucí po zrnu jsou dokonale racionální ve smyslu ekonomických teorií. Už pes ( zejména ten náš ) je inteligentnější a u nás doma se často vyskytuje situace : "nepřijmu od tebe dobrůtku, protože nemám v úmyslu tě poslechnout". Pes v daném okamžiku sleduje nějaký vlastní dlouhodobější zájem, který někdy je, ale někdy není pánečkovi zřejmý.
Možná už tušíte kam směřuje dnešní článek - opravdu nechci sáhodlouze rozebírat, proč dali Angličani hlasitě najevo, že se jim nelíbí jak se na trůn patřící Alžbětě II. dere Angela Merkelová a spol. Co je z mého pohledu ( bývalého ) robotika zajímavé - jsou všechny ty reakce potom. Tedy zejména ten názor, který v česku unisono zní jakože "staří nevzdělaní angličtí venkovani" zkazili život "mladým vzdělaným městským kariéristům".

Co když je to jinak ? Co když je Evropská unie křížem krážem nalajnovaná "lajnami zrní", které mají každého v poklidu dovést do jeho ohrady. Co když "staří nevzdělaní venkovani" jsou naopak zkušenější - toto "nalajnování" vidí a byli v úloze psa, který odmitá lákání na granuli, aby si mohl běhat volně dle své vůle ?

Ano je to jasné - bude ekonomická krize. Evropská unie je totiž obrovský "Anti-Jánošík" který Slovenským důchodcům bere, aby splatil dluhy Řecké vlády u Německých bank. Tudíž oligarchové v pozadí bank a korporací mají strach o své zisky - dvě cifry za desetinnou tečkou. Proto nyní třesou finančními trhy, aby dali důrazně najevo že i promile z miliard jsou milióny. Z tohoto hediska mají političtí komentátoři pravdu - bylo racionálnější neodmítat psí granuli a jít po zrnu. Bylo by to však stejně racionální i z pohledu hypotetického dlouhodobého "nerušeného vývoje" EU v dosavadním směru, pokud by tento probíhal třeba až do roku 2050 ?

OK myslím, že je to jasné - teorie robotické umělé inteligence zápasí s problémem překonání "lokálního maxima" - tak dlouho jdete od malé hromádky zrna k větší, až se ocitnete v ohradě, ve které krom poslední hromádky už není nic. Přitom kolem ohrady je stále plno žrádla. "Anglická situace" má ještě jiný pozoruhodný aspekt, který bych uvedl citátem z Járy Cimrmana : "mladý Jára usoudil, že pokud s tím, co má pod sukní je žena - musí paní učitelka logicky být muž". Tedy - celá Evropa je plná mladých a vzdělaných lidí, kteří míří od zrnka k zrnku do lokálního maxima své kariéry. Najednou se ukáže že existuje obrovská skupina lidí, kteří mají jiné cíle. V tom případě je úvaha jednoduchá : pokud já - vzdělanec a chytrák z korporace - jdu po "snadných prachách" - pak lidi, kteří po nich nejdou - logicky - musí být nevzdělaní hlupáci....

Tolik tedy pochybnosti o dlouhodobé výhodnosti "slepičí" / robotické racionality - a to jsme ani nestihli probrat otázku, jestli se vyplatí vyměnit finančně zcela neuchopitelné fenomény jako svoboda, spravedlnost, rozum nebo svědomí - za Euro-prachy - a jak vysoké Euro-vzdělání je nutné abyste tak učinili snadno a s lehkým srdcem, ale nesmutněte. Vývoj v EU nám dá ještě mnoho příležitostí tyto detaily probrat.

Třeba má zlomenou páteř ?

28. června 2016 v 5:17 | Petr |  Příroda
Ne. Dnešní článek nebude o Bohuslavu Sobotkovi, který ani vteřinu nežil za jiné než státní peníze a páteř má tak flexibilní, až se člověk diví, jak může být premiérem a podvědomě hledá, kam vede ten drátek, který mu drží hlavu svisle. ( Nebo po dvoj-premiérovi Nagyová / Nečas se už nikdo nediví ničemu ? ) Dnešní článek bude opravdu o tom, co říká nadpis, tedy o první pomoci člověku, který zkolaboval na ulici.

Nejprve pár zábavných historek :
Policajti přivezli v noci na ambulanci : 1. Opilce 2. Šoféra hnědého Žigulu = důchodce v klobuku, bledého jak stěna. 3. Skupinu asi 20 Rómů. Věc se seběhla takto - opilec šel po ulici, zamotaly se mu nohy, upadl. Důchodce poctivec jel kolem, zastavil aby podal první pomoc a Rómové z protějšího baráku hbitě volali policajty jakože "Gádžo přejel chlapa, gádžo přejel chlapa ! Všichni jsme to viděli !!!". Marně důchodce protestoval - proti 20 svědkům - že to bylo jinak. Tak jsme opilce vyšetřili na interně - měl 4 promile, ale ani modřinku, pak jej chirurgové zrentgenovali od hlavy do paty - žádná zlomenina. Tak jsme dědka zachránili před soudním potahováním.

Nebudete věřit, ale skoro stejná historka se stala mně - babina důchodkyně dostala lehkou mrtvici při chůzi přes přechod, kde jsem stál na červenou - vyletěl jsem z auta abych případně uvolnil zapadající jazyk. Lidi s mrtvicí nemají tendenci k zástavě srdce, nebo dechu. Takže držíte předsunutou dolní čelist, hlídáte pravidelný dech a čekáte na sanitu. Easy-peasy první pomoc. Mezítím se vytvořil brblající dav : "Co se to tam dějéééé ???? - Ále, přejel babinu a teď se ji snaží vzkřísit !!!"

Poslední historka nejsmutnější : Na radioamatérské burze ve Frenštátě pod Radhoštěm jsem stál ve frontě na lístky, když přede mnou chlap silně obézní a chroptící říkal ostatním : "Mně je tak blbě, že si musím sednout na zem". Jak sedl na zem za pár vteřin se vyvrátil - bez pulsu, zornice široké jak díra do kanálu - tak jsme s nějakou zdravotní sestrou začali okamžitě resuscitovat - přijela záchranka - na EKG rovná lajna - zkoušeli srdeční zástavu "zrušit" defibrilací - což se stejně většinou nepovede.... než jsem obešel stánky - už tam ležel pod prostěradlem a z tašky opodál mu ještě pokřikoval Baofeng UV-R5.
Takže k první pomoci se přimotáte ani se nemusíte moc snažit. Kdykoliv se to stalo mně - vždy tam byl aspekt, který mě dodnes vytáčí do běla. Člověk sebou sekne - a lidi jako zombíci, nebo upíři udělají kroužek kolem, píchají do něj špičkou boty, ale že by někdo něco podnikl - to ne. Maximálně když vstanete splavení po srdeční masáži ( je to těžká fuška ) - vás ještě nějaký protivný důchodce sprdne, že tak dlouho na vás čuměl, až mu ujel autobus. Nebo horší varianta - nějaké prochlastané, potetované hovado v teplákovce - neudrží svoji nestabilní psychiku na uzdě a zkusí vám rozbít hubu - bez příčiny, jen tak - pro uvolnění stresu, což se v posledních letech opakovaně stává a nejenom posádkám sanit.

Při té příležitosti bych si dovolil autorům kursů prvních pomocí pro amatéry udělit radu : "ABSOLUTNĚ TAM NEPIŠTE O ZLOMENINÁCH KRČNÍ PÁTEŘE". Kouzlo je totiž v tom, že nějaký blb vymyslel do instrukcí pro veřejnost větu ve stylu "pokud máte podezření na zlomeninu krční páteře - s pacientem rozhodně nehýbejte". To má paradoxní vedlejší účinek, že lidi stojí kolem chroptícího borce píchají do něho botou a mají "trošičku výčitky svědomí", že nic nedělají. Pak se najde chytrák, který vykřikne : "Třeba má zlomenou páteř" - a všichni si najednou vzpomenou na : "pacienta se rozhodně nedotýkejte" - a jsou v klidu - borec chroptí, oni dělají prdlajs, ale "kvůli páteři" stejně ani nic dělat nemohou - žejo ?

Nevím kolik procent resusictací amatéry jsou zlomeniny páteře, ale vím jistě, že pokud budete hýbat borcem v bezvědomí, se zlomenou páteří - MOŽNÁ z něho bude ochrnutý invalid na vozíku. Pokud "virtuální" zlomeninu páteře použijete jako výmluvu proč nedělat nic URČITĚ z něho bude mrtvola....

Ale co - proč se rozčiluju - v USA končila každá resuscitace na ulici žalobou na záchrance, že ve stresu opomněl nějaký detail, a tím pacienta poškodil. Takže když se v Americe babina zhroutila na zem lidi utíkali pryč paprsčitě všemi směry. Problém byl tak palčivý, že Clinton vydal v roce 2003 "Cardiac Arrest Survival Act" - zákon, který ( mimo jiné ) zakazuje soudit zachránce za chybky při první pomoci. Tak daleko ještě nejsme, ale vzhledem k pilné práci našich "upravovačů" a "zpřesňovačů" legislativy brzy budeme ve stavu "souzení" za pokus o masáž srdce a při rychlosti "Euro-Kalífátu" asi tak v roce 2050 možná vyjde nějaká "směrnice o netrestání" snahy zachránit bližního svého, pokud se dříve neprosadí muslimský způsob první pomoci - "Alláh dal - Alláh vzal" - i bez směrnic !

Diody budou nahovno !

23. června 2016 v 5:07 | Petr |  Elektro
Tímto blogem se vine názor "cívky jsou nahovno" , pak tu byly články "kondenzátory jsou nahovno" a to keramické i elektrolytické, pak tu byl článek "schottkyho diody jsou nahovno" - tak proč si nezanadávat na "staré zlaté časy, které se nikdy nevrátí" a neprohlásit rovnou všechny diody za součástky nahovno.

Jde o to, že se v domácnosti pravidelně vyskytuje tato situace - jdete v noci ulehnout do manželské postele - noční lampička je asi 3 metry od dveří, ale mezi ní a dveřmi lehává pes, kterého nesmíte zašlápnout. Pokud neleží na zemi leží v posteli ( je to rozmazlenec ), navíc žena v noci kojí a dítě občas zapomene ve velké posteli ( bude to rozmazlenec ). Navíc každý z těchto 3 živočichů lehává v podivných polohách. Takže stojíte u dvěří ložnice, lampa je 3 metry daleko, ale vy jste v situaci jako cyklista v Bosně, který neví jestli škarpa u cesty, kde chce večer zalehnout je ještě zaminovaná, nebo ne.

Tudíž jsem se vrátil k ideji "inteligentní noční lampičky", která by měla fungovat asi takto - vydáte nějaký charakteristický zvuk - jakože si třeba decentně odkašlete - procesor v lampičce to mikrofónem uslyší a pomaloučku, polehoučku rozsvítí na velmi nízkou intenzitu, pokud potřebujete více světla - odkašlete důrazněji, pokud se rozdeřve dítě, rozštěká pes, ozve výstřel na zlodějě - lampička se rozsvítí okamžítě na 100%. Pokud je ticho - lampička po pár desítkách sekund začne pomalu zhasínat až zhasne docela - zásadní idea je že lampička nesmí mít ŽÁDNÝ VYPÍNAČ a nesmí mít ŽÁDNÝ OVLADAČ, jako hardwarovou krabičku, kterou někde zapomenete.

Potom je tu ještě ta věc, že bateriové napájení = žádná šňůra do zásuvky má velikou výhodu - a to ve spojení s bílými LEDkami znamená SPÍNANÝ MĚNIČ. Ony totiž opravdu staré zlaté časy upadají - kdysi brala LEDka 20mA - tak jste do takové lampičky strčili 4 tužkové baterky - to bylo napětí 3,6 - 6 V podle stupně vybitosti. Pak jste spočetli předřadný odpor tak aby diodou ( nebo dioadami ) teklo 10 - 20 mA a hotovo. Jenomže dneska - máte skvělé diody s krásným světlem, které berou 300mA minimálně - a taková dioda vám upeče předřadný odpor. Pokud dáte předřadný odpor "jako bejk" tak pálíte zbytečně energii z baterky nemluvě o tom, že by bylo dobré aby nějaká "inteligence" chránila baterky před hlubokým vybitím ( abyste mohli použít vaše drahé NiMh články ) atd.

JInými slovy - doba vysokých pracovních napětí ( o bóže kde jsou zdroje 13,8V ) a malých proudů - je pryč. Dnes je doba opačná - "velkých proudů a malých napětí". Takže přemýšlíte dále - lampička bude mít spínaný měnič a je zásadní otázka jestli bude mít 4 tužkové a STEP-DOWN měnič, nebo 2 ( nebo dokonce 1 ) tužkovou a STEP-UP měnič. Díky napěťovému rozdlu mezí 4 plně nabitými alkalickými baterkami ( 6V) a téměř vybitými NiMh ( 3,2V ) se dostanete do problému s designem STEP-DOWN měniče zejména když máte 3,2 V z téměř vybitých baterek nějak řízeně převést na 3,3 V pro bílé LEDky ( jenom poznámka - to že měnič bude regulovat proud je jasné, ale problém s napětím to ani tak nevyřeší )
Takže je to jasné - bude to na 2 tužkové a bude to STEP-UP měnič. Když se podíváte jak taková věc funguje - je to jasné tranzistor Q1 se otevře a "nabije" magnetické pole tlumivky L1. pak se zavře a zanikající magnetické pole bude mít tendenci udržet proud ve stejném směru, proto jej protlačí diodou D1. V míste Vin je 2,4V v místě Vout je 3,3V a úbytek napětí na diodě je pro obvod čistá ztráta, která při velkých proudech a malých rozdílech napětí mezi vstupem a výstupem, je dosti drtivá - klidně přes 50%. Jediné rozumné řešení je udělat "aktivní usměrňovač" - tedy místo D1 dát druhý mosfet a ten spínat v době, kdy by měla být dioda otevřená, protože úbytky napětí na mosfetech jsou v desítkách milivoltů.

Tím se dostáváme k jádru věci - mohl bych použít nějaký komerční měnič typu MCP1640 ale tím bych přišel o hlídání baterky a navíc stejně v takové lampičce musí být procesor, který bude celé složité chování lampičky řídit. Výsledkem mé úvahy je tedy absurdní představa "spínaného zdroje" kde spínání řídí procesor - a to nejdůležitější tedy spínací časy obou tranzistorů protě vypočítává PID algoritmem, podle naměřeného proudu LED diodou s frekvencí nad 100 Hz aby nebylo vidět blikotání diody při případné lehké nestabilitě výpočtu.

Je to absurdní ? Je to něco jako Baofeng UVR5, které svým DSP procesorem likviduje "poctivé radiostanice" s dvojím směšováním. Když jsem dospěl k této konstrukci - bylo to jasné. Pro usměrňování 220V při 20mA jsou diody skvělé, protože ztráty na nich jsou naprosto nepatrné, ale v dnešní "lithium-iontové" době kdy každý druhý obvod "žere" několik ampérů při 3.3 voltech - diody neomylně směřují na smetiště dějin. Diody jsou mrtvé - ať žijí integrovaným obvodem ( procesorem ) spínané mosfety - ach jo.....

Jak dlouho už žijeme ve fašismu ?

21. června 2016 v 5:36 | Petr |  Svět okolo
Pořád mě trápí ta myšlenka, že "všechno se vším tak nějak souvisí" - jenom je občas výrazně nutkavější než jindy, takže bych se dnes pokusil zapřemýšlet jestli 3/4 politiků a politických stran napříč Evropou nejsou vlastně strany fašistické a jestli jsme po komunismu a "divokých devadesátých letech" sami nevpluli do poklidných vod fašismu ve společnosti - ne fašismu - jako hanlivé nálepky od polovzdělaného aktivisty-hlupáka, ale jako skutečný "vývoj po spirále" který nás tlačí tam, kde už se motají jiné evropské státy a my tam jdeme za nimi.

Rasista, xenofob, populista, fašista a sociolog Petr Hampl tvrdí, že pokud vás označí jako "fašistu'" pak je to proto, že současni "lepiči nálepek" jsou příliš hloupí aby váš názor vyvrátili argumenty a že "fašisté" jsou osoby spíše úctyhodné, takže jsem si jako příklad pro dnešní příspěvek vybral úctyhodného fašistu Benita Mussoliniho. ten se narodil v roce 1883 v chudé levicově orientované rodině a byl pojmenován podle Benita Juaréze - mexického indiána a prezidenta, který porazil a popravil Maxmiliána I. Habsburského - bratra "našeho mocnáře" Františka Josefa.

Mussolini byl původním povoláním učitel a v roce 1913 vydal knihu o Janu Husovi. V roce 1922 se stal premiérem Itálie a v lednu 1926 začal vládnout pomocí dekretů, neschválených parlamentem - jako diktátor. Pozoruhodé je, že jeho knihu o Janu Husovi četl Tomáš Garrigue Masaryk a navzdory jeho diktátorským sklonům jej jako druhého člověka v historii na podzim 1926 osobně vyznamenal "Řádem bílého lva" - nejvyšším státním vyznamenáním tehdy mladé a demokratické První republiky ( ??? )

Dovolte několik nepatrných poznámek - seznam nositelů Řádu bílého lva je pozoruhodný - třeba Nikola Tesla, Arafat nebo krvaví afričtí diktátoři. A potom další poznámka - proč demokrat Masaryk vyznamenával fašistického diktátora ? To samozřejmě vzbuzuje otázky jak byl vnímán Italský fašismus před II. světovou válkou - a zdali někde tam není jádro dnešní Zemanovy aféry s "Hitler je gentleman".

Teď mě asi podezříváte z fenoménu "Něměcký fašismus" - oblíbeného omylu nevzdělaných novinářů, ale nikoliv - já vím jaké jsou mezi těmito režimy rozdíly - fašismus - to je původem Italský bratranec myšlenek dnešní internacionální, liberální a "svobodomyslné nové levice" včetně regulace každého prdu z Bruselu - o tom tento článek je. Zatímco nacismus - je blízký příbuzný jiného původem německého vynálezu - komunismu. Dokonce tak blízký, že Stalin nacismus opakovaně propagandisticky označoval za "pravicovou ideologii", aby ta podobnost nebila do očí - což vydrželo neo-komunistům ( a novinářům ) až dodnes.
Takže o čem byl fašismus - nechme promluvit vůdce Mussoliniho :

Stojíme v opozici k individualismu. Pro fašistický způsob života je nejpodstatnější zájem státu a na jedince je brán zřetel pouze pokud jeho zájmy odpovídají zájmu státu, který prosazuje uvědomění si jedinečnosti člověka v historii. Jsme proti liberalismu. … Liberalismus popřel ve jménu jedince zájem státu. Fašismus obnovuje pozici státu
jako formy, která vyjadřuje pravou podstatu jedince. Pokud má svoboda patřit k životu skutečných lidí a ne abstraktních figurín vyprodukovaných individualistickým liberalismem, pak fašismus je zde pro tuto opravdovou a jedinou svobodu, pro kterou stojí za to žít - svobodu státu a jedince v něm žijícího. Fašistická koncepce státu zahrnuje vše podstatné. Mimo ni nemůžou existovat žádné lidské, či duchovní hodnoty, bez ní nemají žádný význam. Správně chápán je fašismus všeobjímající a fašistický stát, jako syntéza a míra všech hodnot, vykládá, rozvíjí a dodává na kvalitě lidskému životu.

Pokud bych slovo "fašismus" zaměnili třeba za "moderní společnost" - klidně by to Merkelová, Babiš, nebo Sobotka mohli podepsat ne ? A vsktutku - ve fašistické Itálii se neustále bojovalo za "upřesnění legislativy" za boj proti "škodlivé konkurenci". Rozmáhlala se "kontrolní hlášení" stát sice nechal velké korporace jejich majitelům, ale vše reguloval pomoci detailní "evidence". Parlament formálně stále existoval, ale opravdovou moc mělo sdružení 21 korporací a "zájmových organizací" ne nepodobných dnešním "neziskovkám" nebo "radě tripartity". Italský stát lezl dokonce Italům až do postele : Mussolinimu se zdála porodnost příliš nízká, proto nařídil, že svobodní a bezdětení zaměstnanci nebudou povyšováni, aby byli přinuceni se oženit a rozmnožit. To mělo paradoxní efekt, že porodnost ještě klesla, protože svobodní - nepovyšovaní - zaměstancni s nízkými platy nebyli schopni přesvědčit mladé ženy ( a jejich rodiče ) aby si je vzaly atd.

Jinými slovy nositel Řádu bílého lva Mussolini zavedl už ve 20. letech režim, který by nám svojí snahou o regulaci a evidenci všeho vždy a všude, svým bojem proti svobodné vůli a všudypřítomným vlivem korporací, "zájmových a profesních sdružení" připadal velice povědomý. Bohužel Itálie ve 20. letech nebyla Internetem spojený postidustriální stát plný úředníků, takže nestihli zakázat žárovky, tuzemský rum, nestihli "ženské kvóty" nebo "integrované školství", ale pokud by se II. světová válka vyvíjela jinak - jistě by k těmto fenoménům došlo nejenom v Itálii, ale v celé Evropě alespoň o 30 let dříve než jejich příchod zažíváme nyní.

Takže až příště uslyšíte, že někdo je fašista - berte jako holý fakt, že je to pravda. Všichni jsme fašisti už mnoho let. Jenom postkomunistická část Evropské unie má za tou západní části ve vývoji fašismu asi 10 let zpoždení....

Poznámka při druhém čtení - hledal jsem popis podstaty fašismu jednou větou a tak mě napadla hláška z Limonádového Joe : "Co je dobré pro kolaloku, to je dobré i pro zákon". Jelikož Jiří Brdečka psal původního Joe za protektorátu - není vyloučeno, že tahle hláška je skutečně už zapomenutná politická narážka na tejdejší poměry.

Poslech krátkovlnného rozhlasu 8.

16. června 2016 v 5:25 | Petr |  Elektro
V minulém příspěvku padl dotaz : "Jakou anténu na krátké vlny". Nemám rád když se někdo se srdcem na dlani ptá expertů ( třeba ) : "Jaký koupit foťák ?" A místo odpovědi dostane sprdung jak od počítače ze sovětské sci-fi : "specifikuj co budeš fotit, kdy, kde, proč, nač, zač atd.... " U antén na VKV a vyšší frekvence vycházejí antény malých rozměrů - tudiž jejich konstrukce není zatížena velikými kompromisy a lze prohlásit něco jako "yaginou nic nepokazíš" ( viz střechy domů ) a hotovo.

U krátkých vln vychází fyzikálně dokonalé antény nepostavitelně veliké - proto se dodnes experimentuje s kompromisními anténami - "jestli by to nějak nešlo". Takže ač nerad, musím připustit že otázku "jakou anténu na krátké vlny" - je nutno doplnit minimálně dvěma otázkami : "Kolik máte místa ? " a "Kolik máte peněz ?" ( na anténní farmu ). Tudíž bych otázku krátkovlnné antény nechal na samostudium a vlastní experimentování čtenářů. Osobně vzhledem k mým panelákovým možnostem zatim vystačím s prutem u tranzistoráku. Občas používám CB anténu tzv. "pendrek" nebo "teleskop" nebo "magnetku" ( všechny vlastním ). Ve stísněných prostorech panelákového balkónu bych zkusil vychvalovaný / zatracovaný mini Whip. Případně bych experimentoval s malými smyčkovými anténami. Naopak pokud bych se stal bohatým "majitelem realit" - to by mě teprve přivedlo do rozpaků ! Co vyzkoušet ?? Anténu typu dlouhý drát ? Invertované V ? Windomku ? Vertikál ? Nebo nějaký obrovský zalomený dipól z půdy nemovitosti do rohů zahrady ???

Tudíž nechávám tuto otázku bez jednoznačné odpovědi a pokračuji ( konečně ) k jádru věci a to je poslech krátkovlnného ROZHLASU. Teoreticky jsem mohl na prvním řádku napsat "naučte se rozhlasová pásma" jako když bičem mrská a tím skončit, ale to není způsob jak krátké vlny poslouchám. Jako člověk který vyšel z poslechu radioamatérských pásem se orientuju ne podle konkrétního rozhlasového pásma, ale podle radioamatérských pásem, které leží poblíž.
Jasné zásady poslechu krátkovlnného rozhlasu :

Rozhlasové stanice ( na rozdíl od radioamatérů ) používají jedinou modulaci a to AM a jediný kanálový rastr 5 KHz to znamená že přijímaná frekvence v KHz vždy končí nulou, nebo pětkou a laciné tranzistoráky ( Lídl-tranzistorák ) ani jiné příjmové možnosti nemají.

Ani rozhlasové stanice nemají výjimku z fyzikálních zákonů. Pro šíření krátkovlnného rozhlasu platí tytéž zásady šíření krátkých vln odrazem od ionosféry, které jsme probírali ve 3 dílu. Oběcně je to stále stejné - mezi námi a vysílačem musí být ionosféra dosti ionizovaná, aby se radiové vlny mohly odrazit. Na rozdíl od radioamatérského vysílání rozhlasové vysílání tak trochu počítá s tím, že přijímáte na Lídl-tranzistorák s prutovou anténou, proto mají vysílače výkony ( minimálně ) v desítkách kilowattů a rozhlasové stanice zaměstnávají "frekvenční manažery" - lidi, kteří předem určují ve kterou denní a roční dobu se bude na které frekvenci vysílat, aby signál doletěl do "cílové oblasti" každý "broadcaster" dnes má internetové stránky, kde tento "frekvenční plán" ( anglicky "broadcast schedule" ) zveřejňuje na dlouho dopředu. Přece jenom si zopakujeme dvě nejdůležitější a nejosvědčenější zásady poslechu na krátkých vlnách :
  1. Je - li slunce na obloze ladím od vysokých frekvencí ( 18 MHz ) dolů
  2. Není - li slunce na obloze ladím od nizkých frekvencí ( 5 MHz )nahoru
Kromě "frekvenčního rastru" používají rozhlasové stanice i "časový rastr" - pokud například vysílají z pronajatého vysílače mají čas pronajatý tak aby relace začínala i končila v celou hodinu, nebo půl hodiny po celé. Ve "starých zlatých časech" ( před 10 a více lety ) rozhlasová relace dosti často začínala několik minut před celou ( před půl ) vysíláním pilotního tónu a několika-minutovým vysíláním znělky rozhlasové stanice. Dneska už se s takovými "serepetičkami" nikdo nebabrá - relace začne najednou - v půli slova a po vypršení "časového slotu" se zase v půli slova utne. Nerozebíral bych to tak podrobně ale ve zmíněném "třetím díle" jsem dával kontroverzní radu - "nechte automatiku rádia projet krátké vlny". Pokud tak činíte - musíte tak učinit strategicky - to jest těsně po celé, nebo těsně po půl. V připadě "Lídl tranzistoráku" trvá toto skenování asi 6 minut, takže nemá smysl nechat 6 minut ukládat silné stanice do paměti aby vám za pár minut tyto přestaly vysílat na frekvencích, kde je automatika našla žejo !

V následujícím odstavci musím romantiku "poslechu rádia přes celou ZeměKouli" poněkud ( dosti ) rozbít. Jak dostanete audio na druhý konec ZeměKoule dnes v době internetu ? Tušíte správně - pošlete jej jako MP3 stream. Jak dostanete audio do krátkovlnných přijímačů svých posluchačů na druhé straně ZěměKoule ? Pronajmete si vysílací čas na vysílači v blízkosti "cílové oblasti" a audio tam dodáte jako MP3 stream ? Takže - bohužel - naivkové si myslí, že poslouchají vysílače s Asie, protože slyší program z Asie, ale ve skutečnosti poslouchají pronajatý vysílač z Budapešti, nebo z Minsku. Nezanedbatelné množství krátkovlnných relací do Evropy pochází ve skutečnosti ze 3 míst a to je Minsk, Budapešť a Wooferton. Pozná se to snadno - vysílače mají své frekvence pro které mají anténní systém - Minsk kolem 7,1 MHZ, Wooferton 7,2 a 9,4 MHz ( pokud není pronajatý - vysílá BBC World service ) a Budapešť kolem 6,2 MHz. Příznaky že posloucháte MP3, kde jen "posledních 1000 mil" letí éterem jsou 3 :
  1. Každý vysílač má typickou frekvenci a typickou barvu modulace.
  2. Signál je podezřele kvalitní a lze jej přijímat i v době kdy by to ionosféra už neumožnila.
  3. vyplatí se prosurfovat WWW stránky vysílající radiostanice - pokud úpěnlivě prosí o zaslání posluchačského reportu a nabízejí jako "odměnu" za toto QSL lístek - je pravděpodobné, že stále vysílají "z domova". Pokud tuto krátkovlnnou tradici okázale ignorují - je zjevné, že jsou si svou slyšitelností příliš jistí neboť "podvádějí" pomocí Internetu.
Mimochodem není marné, když posloucháte krátké vlny pomocí rádia s S-metrem ( měřičem síly signálu ) podle kombinace modulace / frekvence / síla signálu nakonec poznáte každou radiostanici bez ohledu na jazyk, kterým momentálně vysílá. Přitom v éteru dochází k podivuhodnostem, které lze vysvětlit snad jedíně tím, že krátkovlnný rozhlas je téměř vždy státní ( výjimkou jsou náboženské stanice z USA ) a že státní byrokracie nemá tendenci jednat racionálně. Příklad ? China radio International léta vysílala právě z pronajatého vysílače v Minsku, až asi před 3 lety se modulace signálu nápadně změnila, protože si postavili vlastní vysílač v Pekingu - proč - to vědí jenom čínští soudruzi.

Jak identifikovat neznámou stanici ? Osobně používám nevědeckou metodu - zadám frekvenci do Googlu - na Internetu jsou krátkovlnní nadšenci, kteří pravidelně popisují co kde slyšeli, kteří vám nepřímo pomohou neznámou stanici určit. Pokud máte zájem o komplexnější přehled - co se "dá chytit" - osobně používám ( občas ) tyto stránky.

Vykecávat se o "starých zlatých časech" na krátkých vlnách bych mohl ještě dalších 20 dílů, ale už tak jsem přetáhl, takže poslední rada : Radioamatérům se dporoučuje týden před závody pečlivě poslouchat soutěžní pásma a získat tak přehled "co se kde děje". Tato rada není marná ani pro celý krátkovlnný rozhlas - pokud tomu pár dni po sobě věnujete 20 minut - brzy vám budou všichni aktéři vysílaní na krátkých vlnách známí. Přitom je nutné výslovně poznamenat - provozování rozhlasu na krátkých vlnách není laciná záležitost - tudíž motivace k tomuto vysílání ze strany provozovatele musí být silná, tudíž i propaganda, kterou budete slýchat je silná. Některé státy překvapí pozitivně - třeba rumunské vysílání - je překvapivě rozumné a beze stop propagandy. Jiné státy nepřekvapí vůbec - Irán se vychloubá historickým dědictvím, které však nemá s mohamedány nic společného a pak vykládá věci, za které by se nemuselo stydět ani bájné "rádio Jerevan" nebo skutečné bolševické rádio Tirana. Někde uprostřed se pohybují Číňani, kteří vykládají "to svoje" - tedy komunistickou propagandu, ale velice se snaží aby vypadala jen jako prohlášení tiskového mluvčího Ovčáčka.

Tím, se dostáváme k poslední poněkud smutné kapitole - pro diktátorské režimy je krátkovlnné vysíslání s propagandou téměř povinnost, ale i řada demokracií vysílá do zahraničí ( třeba zmíněné Rumunsko ). Proč česko vysílat přestalo - těžko pochopit - patrně by zbylo málo peněz na nějakou "politickou zlodějinu" do stranické kasy.

Nihil novi sub sole

14. června 2016 v 5:24 | Petr
Rozhořela se nám válka o to jak bude vypadat a kdo bude velet policii. Zdánlivě to vypadá, zcela jasně : Na jedné straně protikorupční bojovníci, hájící současný stav ( kteří pokud kradou a policie po nich jde - vždy je to z ušlechtilých příčin ). Na druhé straně jsou zavedené strany - starých pořádků, které prosazují kabinetně upečenou reformu policie ( Když tyto strany kradou - a policie po nich jde - pak je to jenom kvůli prostředkům do stranické kasy, které tak jako tak půjdou na boj za lepší zítřky !) Na obou stranách padají silácká slova jako "diktatura státních zástupců" nebo "neschopní policajti, kteří shodili Nečasovu vládu kvůli účtenek za kabelky Jany Nagyové" - to jako že více se ( zatím ) nepodařilo u soudu prokázat.

Dokonce tu máme i dvě interpretace toho, co se děje :
  1. Plk. Robert Šlachta dlouhodobě spolupracoval s Babišem - jako konfidentem - dodavatelem informací z byznysu - tak spolu upekli pád Nečasovy vlády, který otevřel cestu volebnímu úspěchu hnutí ANO. A teď když koaliční partneři jsou slabí spolu upekli otevření kauzy OKD ve které má Sobotka zásadní negativní úlohu. Plán se jim asi zhatil, protože Šlachtův policejní útvar má být narychlo zrušen, ale možná se nezhatil tak moc, protože Šlachta demonstrativně odstoupil, čímž dal Babišovi záminku odstoupit z vlády a vyvolat na podzim předčasné volby.
  2. Plk. Šlachta je jeden z "posledních spravedlivých" a za to jej potkal zasloužený trest v podobě likvidace jím vedeného policejního útvaru.
Nicméně už jenom za těch pár dní, kdy čtu vyjádření toho či onoho hlavouna - si myslím, že opět bylo vypuštěno tolik podivných manipulací a lží, že je čas utřídit si myšlenky písemně :

Příklad : Lobbista Marek Dalík byl ( zatím ) nepravomocně odsouzen za to že žádal po firmě Steyr až 600 mega zato, že "usnadní" prodej obrněných transportérů Pandur do České armády. Pozoruhodné je že skutkovou podstatu věci měli policajti nevývratně zdokumentovanou. Přesto Dalik nebyl odsouzen za korupci, ačkoliv zjevně žádal úplatek, ale za podvod. Tušíte proč ? To že si řekl o prachy je totiž nezpochybnitelné - zpochybnitelné je na co je chtěl. Policajti chtěli prokázat, že je měl pro Toplolánka - tehdejšího premiéra. To se však prokázat nepodařilo - ergo se v soudním spise vyskytla absurdní formulace "předstíral, že má vliv na členy vlády", který "oficiálně" neměl. Tím měl hlavouny ze Steyru uvést v omyl a vylákat z nich peníze - tudíž né korupce, ale podvod ( za který je nižší sazba) ;-)))

Touto optikou vzato se není čemu divit, že kauza premiérky Nagyové / Nečasové se zatím točila jen kolem nezdaněných kabelek, které jediné se dají jednoznačně prokázat - v ostatních případech jsou věci buď "státní tajemství" nebo narychlo sezdaní "manželé Nečasovi" nevypovídají, jelikož jsou nyní v příbuzenském vztahu. Toto je vykládáno jako slabost Šlachty ale není, to se stává i v lepších demokraciích - i Al Capone byl odsouzen za daňový únik, přestože se o něm 30 let vědělo, že to je mafiánský boss.

Otázka "spiknutí Šlachta - Babiš" - je podle mého názoru silně kontroverzní. Česká policie totiž pracuje v jistém rytmu, kdy každých 3-5 let je nutno odstranit z jejích řad policajty, kteří zatím ještě nepošlapali své svědomí :
1995 - Jan Kubice a spol zatknul v restaruraci U Holubů přes 100 členů ruské mafie - nikdo nebyl souzen ani odsouzen - část z nich vyhostili z česka - fotky a otisky prstů všech předali FBI - toto byla nevídaná akce celosvětově - nejen v české kotlině a výsledek se dostavil - všichni velitelé zásahu byli do 5 let rozprášeni. Sám Kubice dostal UOOZ jako neškodnou "trafiku", kde měl brát velký plat a nedělat nic.
2006 - "Íčko Langer" zrušil finanční policii.
2008 po úniku "Kubíceho zprávy" v roce 2006 byl Kubice znovu vyhozen "Íčkem Langerem" a na jeho místo byl dosazen Robert Šlachta, který se jevil jako neškodný policajt z Pohořelic u Brna.
2010 - 2014 struktura policie se příliš neměnila, protože všichi "kteří tahají za drátky" se soustředili na pozoruhodnou přesmyčku na postu policejního prezidenta Lessy - Červíček - Lessy ke které došlo poprvé v roce 2012 a podruhé 2013.
2016 - možná bude Robert Šlachta opravdu propuštěn a získá astronomicky placené místo "bezpečnostního poradce" v nějaké velké firmě nebo "neziskovce" - možná dokonce v Agrofertu.

Podíváte-li se na tabulku je vám 3-5 letá periodicita celkem jasná - pokud plánujete politickou kariéru - započítejte tam "policejní krizi" a vaši reakci na ni na sezónu 2021 / 22. Asi tak nějak to bylo i s Babišem pokud je "policejní krize" co 5 let - máte po 3 letech ve velké politice 60% šanci, že krize příjde práve teď - větší chytristika v tom podle mně není.

Otázka "diktatury státních zástupců" : Je dobré podívat se do Itálie raných 90. let - Sociální a křesťanští demokraté od II. světové války vládli ve "velké koalici" a spolupracovali s Mafií. Jenomže pak nasraní ( a zoufalí ) Taliáni zvolili Berlucsocniho, který nebyl žádný andílek, avšak necítil se vázán historickými vztahy s organizovaným zločinem. Prokurátoři a vyšetřující soudci okamžitě pocítili změněnou rovnováhu sil a začali soudít "padni komu padni". Taky se ozýval křik o soudcovské diktatuře - vzhledem k promořenosti politiky zločinem a vzhledem k délce "promlčecích dob" totiž kterýkoliv politk mohl kteroukoliv noc očekávat zatčení, vyšetřování a soud - to byla jistota. Pravomocný rozsudek však vzhledem k časté "zapomětlivosti a důkazní nouzi" zase tak jistý nebyl. V každém případě atmosféra byla tak hustá, že Křesťanská demokracie zatýkáním funkcionářů zcela zanikla a premiér - šéf Sociální demokracie - Bettino Craxi - prchl do azylu v Tunisku, protože v Itálii dostal 27 let natvrdo - co ty na to Bohušu ?

Otázka je jestli za promořenost politiky zločinem mohli italští soudci - tato otázka je analogická tomu, jestli za to v česku mohou státní zástupci.

Pokud někoho zajímá moje stanovisko - to je překvapivě málo zásadové - na jedné straně se mi nelíbí aby poslanci - přeběhlíci byli zavírání za hlasování v parlamentu ( byť bylo uplacené ), na druhé straně se mi nelíbí ani současná praxe, kdy každý policejní velitel, který je dostatečný šílenec aby nerespektoval své "řídící důstojníky" v sekretariátu některé politické strany je dříve, nebo později vyhozen od policie. Na třetí straně nemám dobrý pocit hlavně z Lenky Bradáčové - její kariéra je příliš raketová a dává jasně na jevo, že kdyby vystudovala "vědecký feminismus" pálila by podprsenky stejně radikálně jako dnes pronásleduje politiky na pomezí opravdového zločinu, domněnek a právního formalismu.

Tedy výsledek : Moc Agrofertu a státních zástupců bude ( přechodně ) oslabena - Brávo. Potreferné husy s máslem na hlavě se ozvaly - Brávo. Koalice se definitivně rozklíží a budou nové parlamentní voby ( ve značně změněné siutaci proti původním z roku 2013 ) - Brávo Brávo - vše se mi líbí, ať je to "boj proti korupci" nebo "boj za ( starý ) pořádek" - tak bezcharakterní jsem v této kauze. A nebezpečí jménem Babiš - vítěz letošních předčasných voleb ? V Itálii po 49 letech spolupráce tradičních stran s Mafií byl Berlusconi v politice 17 let ( 1994 - 2011 ) - trojčlenkou vzato - po 27 letech demokratického bordelu u nás - tu Andrej bude minimálně do roku 2022 - prostě nic nového pod sluncem, co by se jinde a jindy už 100x nestalo...

Poslech krátkovlnného rozhlasu 7.

9. června 2016 v 5:20 | Petr |  Elektro
"Krátkovlnný rozhlas" měl původně být na dva díly avšak zakecal jsem se a už několikátý díl tvrdím, že "tento bude přeposlední" což snad dnes konečně bude pravda.

Na úvod krátká rekapitulace : radioví pionýři na začátku 20. století vyvodili z Marconiho experimentů chybný závěr, že frekvenční spektrum nad 1,5 MHz což ( tehdy ) byly "kráké vlny" je pro dálkové vysílání k ničemu a proto blahosklonně nechali toto pásmo bláznům, ze kterých se později vyvinuli "radioamatéři". Radioamatéři objevili ionosféru a zjistili, že krátké vlny jsou poklad - pásmo které umožňuje ( relativně ) nepatrným výkonem vysílat ( alespoň někdy ) odkudkoliv kamkoliv na ZeměKouli - odrazem od ionosféry. Přitom se vlastnosti jednotlivých pásem krátkých vln zásadně mění podle frekvence a to tím způsobem, že nízké frekvence se snadno odrážejí od ionosféry, ale mají velký útlum, s rostoucí frekvencí klesá útlum radiovlny i její schopnost odrazt se od ionosféry. Ergo pro každý okamžik a pro každá dvě místa na ZeměKouli existuje "MUF" - maximální použitelná frekvence kterou se dá z jednoho na druhé místo vysílat. I přesto že MUF se dá spočítat naprosto obecně - je někdy "útlum na trase" tak velký, že to prostě nelítá na žádně frekvenci. Nicméně ionosféra je milosrdná a obvykle alespoň 2x za den se vyskytne pár ( desítek ) minut kdy se lze dovolat kam potřebujete.

Okamžikem tohoto objevu došlo, jako mnohokrát v dějinách, k aplikaci "práva silnějšího" a velké "radiokomunikační firmy" a státy začaly radioamatérům pásmo nad 1,5 MHz zase zabavovat. V jisté době - 60-70. let, v době kdy telekomunikační družice byly v plenkách, optické podmořské kabely neexistovaly ( jenom měděné ) - byl tlak na krátkovlnné pásmo takový, že se zdálo, že radioamatérům nezbyde nic. Nicméně organízátorům radiových frekvecní bylo asi blbé radioamatéry z krátkých vln úplně vyhnat, proto jim byly ponechány "vzorky" pásma - krátké frekvenční úseky po celých krátkých vlnách tak aby si mohli na každém pásmu užít vlastnosti daného pásma. Navíc když se radioamatérům nechávaly jejích pásma - někdo měl rozum v hlavě, takže jim přidělil pásma tzv. "Harmonická" - která jsou násobkem jedné základní frekvence - což velice usnadňuje konstrukci "vícepásmových" antén.
Tedy nejužívanější radioamatérská pásma jsou násobky 3,5 MHZ - čili 1.8 MHZ, 3,5MHZ, 7MHz, 14 MHz, 21 MHZ, 28 MHz - podle vlnové délky se taky označují jako 160m, 80m, 40m, 20m, a 10m. Kromě toho od roku 1979 majií radioamatéři k dispozici i "nehramonická" tzv WARC pásma 30m = 10 MHz, 17m = 18MHz a 12m = 24 MHz.

Každé radioamatérské pásmo má svůj "kmitočtový plán" - tudíž bych teď měl nařídit - naučte se kmitočtové plány, jako když bičem mrská. Pro rekreačního posluchače krátkých vln však toto není nutné - ba dokonce s několika univerzáními zásadami se budete na radioamatérských pásmech orientovat i bez šprtání - zde tedy jsou :
  1. šířka každého pásma směrem k vyšším kmitočtům roste. Pásmo 160m je 1810 - 2000 KHZ - tedy 190 KHz široké. Pásmo 10m je 28 000 KHz - 29 700 KHz = 1,7 MHz.
  2. WARC pásma jsou užší a není na nich dovolen fonický ( SSB provoz )
  3. Všechna pásma mají relativně jenotný kmitočtový plán - jsou rozdělena na dvě poloviny v dolní polovině se vysílá telegrafií a digitálními módy v horní polovině se vysílá fonicky SSB
  4. Digitální módy se používají většinou v horní části telegrafní/digi poloviny
  5. Každá polovina pásma ( telegrafní i fonická ) je dále rozdělena na dvě přibližně stejné částí - dolní část je "závodní" a pro dálková spojení - horní část je pro "místní pokec a domácí pokusničení"
  6. od 0 do 10MHz se vysílá pomocí LSB ( dolního postranního pásma ) nad 10 MHz se vysílá pomocí USB ( horního postranního pásma )
  7. na "úzkých" pásmech najdete spíše úzkopásmové modulace jako telegrafie, nebo PSK31 na širších pásmech ( 21 a 28 MHz ) najdete i širokopásmovější modulace jako je SSTV.
Kromě toho mají jednotlivá pásma odlišný "chrarakter" podle fyzikálních vlastoností daných frekvencí - nižší pásma 1,8 3,5 MHz jsou spíše "noční pásma" a spíše pro "místní pokec" naopak vyšší pásma 21, 28 MHz jsou "denní pásma" mezi nimi jsou "celodenní pásma" 7 a 14 MHz a pásmo 14 MHz je vyloženě "závodní a DX ( pro dálková spojení )"

Ergo příklady - chci slyšet jak se radioví důchodci baví o tom jak jim plesniví okurky - ergo ladím "místní" pásmo 3,5 MHZ - fonickou - tedy horní polovinu a navíc "horní část" pro místní spojení - ergo ladím - spíše večer - od frekvence 3,8 MHz dolů až ke 3,6 MHz a to by bylo, abych tam takový hovor nezachytil.
Příklad 2 - chci slyšet telegrafické závodníky - ladím od 14 MHz nahorů směrem ke 14,1 MHz.
Příklad 3 - chci slyšet ( přijímat ) SSTV - ladím spíše přes den na 28 MHz a to v "horní části dolní třetiny pásma" - tedy kolem 28.6 MHz a výše. Jasné ?

Toto je samozřejmě jenom takový JUK pod pokličku - nic nenahradí osobní zkušenost a mohu potvrdit, že radioamatérská pásma se od sebe výrazně liší a každé jedno má jiný charakter a "jinou chuť" - takže šup zpátky k webovému rádiu a cvičit cvičit cvičit.

Povinný disclaimer - dlouhodobým kontaktem s radioamatéry jsem zjistil, že to jsou lidi mající inženýrskou mentalitu nejhoršího kalibru. Kdysi jsem byl seřván, když jstem tvrdil že pásmo 160m je "někde od 1,8 MHz" - zatímco ono začíná na 1,810 MHz, proto se předem hluboce omlouvám za dnešní příspěvek, který je HRUBĚ ZJEDNODUŠUJÍCÍ A PLNÝ ZÁSADNÍCH CHYB. Ano jsem si toho vědom, ale moji čtenářové nemají a už ani nezískají 30 let praxe ve SVAZARMU nebo v odposlechové službě STB.

Demokracie, pravda, zodpovědnost.

7. června 2016 v 5:04 | Petr |  Filosofování
Nadpis jistě zní velice hrdě až nacionalisticky, ale máte smůlu - dneska nebudeme dmout hruď bojem za "pravé hodnoty". Naopak dnešní článek je už X-té pokračování nekonečného seriálu na téma "logické chyby zneužité v politice" - neboli další variace, že z výroku "když prší - je mokrý chodník" automaticky nevyplývá že "když neprší - je chodník suchý".

Příklad : Řecklo si loni v referendu odhlasovalo, že nebude platit své dluhy. Premiér Tsipras hrdě prezentoval tento výsledek na zasedání funkcionářů EU a myslel si , že tím jsou Řecké dluhy smeteny. Politici a bankéři místo toho krčili rameny ve stylu "a co my s tím ?". Co tedy bylo pramenem nedorozumění ?

Je zcela nepochybné, že výsledek referenda byl demokratický a vůle většiny byla jasná. Problém je v tom, že moderní doba používá chybnou logickou zkratku - demokratický = správný. To by nebyla ještě taková katastrofa pokud by moderní "manipulátoři davů" nepoužívali opačnou - daleko horší zkratku : "správný = demokratický". Je tedy čas na plnou hubu zmínit, že DEMOKRATIČNOST a SPRÁVNOST každého společenského rozhodnutí jsou dvě různé věci. Samozřejmě nám tím vznikají celkem 4 kombinace.

Demokratické Správné rozhodnutí
Demokratické Nesprávné roznodnutí
Nedemokratické Správné rozhodnutí
Nedemokratické Nesprávné rozhodnutí

Rád bych napsal ke každé variantě nějaký příklad, ale tím by nepochybně došlo k tomu, že obsedantní inženýři v diskusi by se zaměřili na kritiku příkladů ne na podstatu věci - takže si příklady domyslete sami. Kouzlo je v tom, že díky kolektivní inteligenci lidské společnosti jsou varianty Demokratická - správná a nedemokratická - nesprávná rozhodnutí daleko nejčastější. Ba dokonce tak časté, až se při rozhodování ve společnosti omylem položilo rovnítko mezi demokratický a správný (a naopak ).

Odtud je pak jenom kousek k logické chybě typu "když neprší je suchý chodník" a ta logická chyba má v našem případě formu představy "správný = demokratický". Pokud bychom žili ve skutečně svobodné společností - ani jedna z těchto logických chyb by neměla příliš škodlivé důsledky, protože ať by si kdokoliv blábolil cokoliv - život by šel svou cestou. My ovšem žijeme v neo-socialismu, kde brzy bude přísně regulovaný každý prd, takže každá obecně zažitá chyba logického myšlení je establishmentem okamžitě využita proti chybujícím.
Pokud tedy společnost akceptuje chybu demokratický = správný - předestřeme společnosti pěkně po fabiánsku - salámovou metodou - vyšší stupeň chyby : správný = demokratický. Pokud i tuto logickou chybu společnost zkousne jdeme dále a předestřeme další chybu : "správný = názor odborníků" a pokud i tuto chybu lidi zkousnou podsuneme jim další "odborníci = vzdělanci" a ještě vyšší level "vzdělanci = elita národa" . Tímto řetěžcem "drobných nepřesností a manipulací" nakonec vznikne globální - závěr "elity národa jednají - z definice - VŽDY demokraticky ( správně, nezjištně, ušlechtile - atd. - doplň další omyly dle svého výběru..... ) ". Na tuto základní chybnou konstrukci se pak nabalí spousta dalších chyb a manipulací. Dokoce i moji oblíbení "xenofobové, rasisti a fašisti" nejspíše vznikli tam někde - na nebezpečném pomezí iluze, omylu a lži.

Musím upozornit, že nyní žijeme v jedinečné době, kdy se pracně budovaná konstrukce chybných výroků a souvislostí pomalu hroutí k zemi. Na jedné straně můžeme a musíme připustit, že diktátoři mohou ojediněle mít pravdu. Stejně tak musíme připustit, že demokratickým hlasováním může ojediněle vzniknout i pěkná blbost, ale hlavně můžeme sledovat jak dosavadní "majitelé pravdy", kteří jsou často ( nevědomými '? ) oběťmi vlastní manipulace, jsou nervózní z toho, když jim realita dává najevo, jak se věci skutečně mají.

Zbývá poslední otázka - pokud názor většiny, názor menšiny, názory elit a expertů - všechno je ve vzájemném rozporu - jak rozhodnout kam se nakonec vydat ? V takovém případě platí věta, kterou jsem kdysi četl : "Není snadné zjistit, kdo má pravdu, ale je snadné zjistit, kdo má zodpovědnost". Tedy názor toho, kdo nese zodpovědnost je pro ostatní rozkazem. Smutné je že i pojem "zodpovědnost" je moderním newspeakem rozmytá - dnes často funguje na principu "rozprostření" výsledku špatného rozhodnutí jednotlivce na bedra kolektivu. Proto nechť platí, že "rozhodují ti, kteří nakonec ponesou důsledky případného průseru".

Hluboká omluva robotikům

2. června 2016 v 5:57 | Petr |  Roboti
Loni v červnu jsem ve své obvyklé funkci - rozhodčího zápasů robotického Mini-Sumo běhal na Robotickém dni a nadšení mládeže bylo takové, že jsem sám zblbnul a běhal kolem "starých známých" robotiků mého věku - to jest pupkatých borců přes 40 a vykřikoval : "Pojďme udělat důchodcovskou rallye" - a měl jsem na mysli, že bychom jako my "starší a pokročilí" vyrobili autíčka pro disciplínu Robocarts, která je adrenalinová a legrační a s těmi bychom "smetli z hřiště" mládež.

Sám jsem dokonce měl vymyšleno jakým vozidlem se zůčastním a mojí ideou byl "bristlebot" gigantickýh rozměrů - tedy kartáč vybavený vibračním motorkem, který by se drahou pohyboval zcela náhodně - bez jakékoliv inteligence. Přesně ve stylu - není důležité zvítězit, ale udělat pořádný zmatek. Robota tohoto typu bych ještě dnes - stihl vyrobit, protože Robotický den je ( pro veřejnost ) v neděli 26.6. 2016.
Bohužel - dědek míní - spermie ( a vajíčka ) mění. Tedy prakticky ihned po návratu z loňského robotického dne se definintivně podařilo objasnit všechny zauzlené přičiny, proč jsme s paní Kubáčovou neotěhotněli - navzdory snaze trvající 5 let. Výsledkem tohoto bádání bylo, že paní Kubáčová nakonec skutečně otěhotněla ( někdy v srpnu loňského roku ) a termín porodu měl být 12. května 2016. Jelikož prvorodičky přenášejí - a vzhledem k délce šestinedělí - kdy zodpovědný ( a již jenou rozvedený ) muž raději ženu neopouští - bylo jasné že z robotického dne 2016 nic nebude.

Situace je dokonce tak špatná, že v dubnu mě kolegové robotici lákali alespoň na sobotní pokec o robotech spojený s ukázkou vlastních výrobků. Pro nedostatek robotických výrobků jsem se tázal : "Mohu přijet ukázat zbrusu nový vlastnoručně vyrobený přebalovací pult ?" Odpovědí bylo : "Pokud je přebalování plně automatizované - potom ano !"
Aby byla situace úplně nejhorší - paní Kubáčová, která věděla , že na roboty se pravděpodobně nejede mi na stejný termín ( který jsme nevěděli dostatečně dopředu ) zorganizovala klubovou výstavu Klubu chovatelů švýcardkých honičů - aby si náš psík Maxík konečně taky našel nevěstu, aby si konečně "vrznul" a případně se legálně rozmnožil.

Ergo drazí robotici - přijměte moji velice hlubokou omluvu - vykašlal jsem se na vás úplně a zcela a snad se uvidíme někde na Robotour - kde se dá jezdit po parku kočárem.

Zbývá poslední informace a to je legenda k obrázku :

A - Vlastnoručně vyrobený přebalovací pult
B - Vlastnoručně vymalovaný pokoj s namalovanými růžovými a šedivými puntíky dle poslední módy
C - Paní Kubáčová - hlavní příčina všech problémů
D - Vlastnoručně oficiálně uchovněný Švýcarský honič, který si zatím "nevrznul"
E - Dcera - s polovinou mých chromozomů - vedlejší příčina všech problémů.

Po přečtení legendy mohou slabší povahy usoudit, že s vlastnoruční výrobou robotů jsem definitivně seknul - ve prospěch vlastnoruční výroby kdoví-čeho jiného. Teoreticky to tak není, ale pokud bereme v potaz čas věnovaný růžovým puntíkům - v poměru k času věnovaným robotům - je celá situace na pováženou.

Přesto mám jistou optimistickou zprávu - nedávno jsem navšitivil známého se kterým jsme kdysi "společně vysílali" - má domácnost řízenou desítkami Arduín, kterým dominuje umělou inteligencí řízená domácí solární elektrárna - s bateriemi a invertorem. Tedy nikoliv solární zlodějina, ale "ostrovní systém" skutečně fungující i v místním podnebí - to byla taková bomba, že jsem se zastyděl a v brzké době "něco robotického" zase postavím. ( Jenom aby to nebyl přebalovací pult 2.0 nebo automatizované žehlící prkno !! )