Třeba má zlomenou páteř ?

28. června 2016 v 5:17 | Petr |  Příroda
Ne. Dnešní článek nebude o Bohuslavu Sobotkovi, který ani vteřinu nežil za jiné než státní peníze a páteř má tak flexibilní, až se člověk diví, jak může být premiérem a podvědomě hledá, kam vede ten drátek, který mu drží hlavu svisle. ( Nebo po dvoj-premiérovi Nagyová / Nečas se už nikdo nediví ničemu ? ) Dnešní článek bude opravdu o tom, co říká nadpis, tedy o první pomoci člověku, který zkolaboval na ulici.

Nejprve pár zábavných historek :
Policajti přivezli v noci na ambulanci : 1. Opilce 2. Šoféra hnědého Žigulu = důchodce v klobuku, bledého jak stěna. 3. Skupinu asi 20 Rómů. Věc se seběhla takto - opilec šel po ulici, zamotaly se mu nohy, upadl. Důchodce poctivec jel kolem, zastavil aby podal první pomoc a Rómové z protějšího baráku hbitě volali policajty jakože "Gádžo přejel chlapa, gádžo přejel chlapa ! Všichni jsme to viděli !!!". Marně důchodce protestoval - proti 20 svědkům - že to bylo jinak. Tak jsme opilce vyšetřili na interně - měl 4 promile, ale ani modřinku, pak jej chirurgové zrentgenovali od hlavy do paty - žádná zlomenina. Tak jsme dědka zachránili před soudním potahováním.

Nebudete věřit, ale skoro stejná historka se stala mně - babina důchodkyně dostala lehkou mrtvici při chůzi přes přechod, kde jsem stál na červenou - vyletěl jsem z auta abych případně uvolnil zapadající jazyk. Lidi s mrtvicí nemají tendenci k zástavě srdce, nebo dechu. Takže držíte předsunutou dolní čelist, hlídáte pravidelný dech a čekáte na sanitu. Easy-peasy první pomoc. Mezítím se vytvořil brblající dav : "Co se to tam dějéééé ???? - Ále, přejel babinu a teď se ji snaží vzkřísit !!!"

Poslední historka nejsmutnější : Na radioamatérské burze ve Frenštátě pod Radhoštěm jsem stál ve frontě na lístky, když přede mnou chlap silně obézní a chroptící říkal ostatním : "Mně je tak blbě, že si musím sednout na zem". Jak sedl na zem za pár vteřin se vyvrátil - bez pulsu, zornice široké jak díra do kanálu - tak jsme s nějakou zdravotní sestrou začali okamžitě resuscitovat - přijela záchranka - na EKG rovná lajna - zkoušeli srdeční zástavu "zrušit" defibrilací - což se stejně většinou nepovede.... než jsem obešel stánky - už tam ležel pod prostěradlem a z tašky opodál mu ještě pokřikoval Baofeng UV-R5.
Takže k první pomoci se přimotáte ani se nemusíte moc snažit. Kdykoliv se to stalo mně - vždy tam byl aspekt, který mě dodnes vytáčí do běla. Člověk sebou sekne - a lidi jako zombíci, nebo upíři udělají kroužek kolem, píchají do něj špičkou boty, ale že by někdo něco podnikl - to ne. Maximálně když vstanete splavení po srdeční masáži ( je to těžká fuška ) - vás ještě nějaký protivný důchodce sprdne, že tak dlouho na vás čuměl, až mu ujel autobus. Nebo horší varianta - nějaké prochlastané, potetované hovado v teplákovce - neudrží svoji nestabilní psychiku na uzdě a zkusí vám rozbít hubu - bez příčiny, jen tak - pro uvolnění stresu, což se v posledních letech opakovaně stává a nejenom posádkám sanit.

Při té příležitosti bych si dovolil autorům kursů prvních pomocí pro amatéry udělit radu : "ABSOLUTNĚ TAM NEPIŠTE O ZLOMENINÁCH KRČNÍ PÁTEŘE". Kouzlo je totiž v tom, že nějaký blb vymyslel do instrukcí pro veřejnost větu ve stylu "pokud máte podezření na zlomeninu krční páteře - s pacientem rozhodně nehýbejte". To má paradoxní vedlejší účinek, že lidi stojí kolem chroptícího borce píchají do něho botou a mají "trošičku výčitky svědomí", že nic nedělají. Pak se najde chytrák, který vykřikne : "Třeba má zlomenou páteř" - a všichni si najednou vzpomenou na : "pacienta se rozhodně nedotýkejte" - a jsou v klidu - borec chroptí, oni dělají prdlajs, ale "kvůli páteři" stejně ani nic dělat nemohou - žejo ?

Nevím kolik procent resusictací amatéry jsou zlomeniny páteře, ale vím jistě, že pokud budete hýbat borcem v bezvědomí, se zlomenou páteří - MOŽNÁ z něho bude ochrnutý invalid na vozíku. Pokud "virtuální" zlomeninu páteře použijete jako výmluvu proč nedělat nic URČITĚ z něho bude mrtvola....

Ale co - proč se rozčiluju - v USA končila každá resuscitace na ulici žalobou na záchrance, že ve stresu opomněl nějaký detail, a tím pacienta poškodil. Takže když se v Americe babina zhroutila na zem lidi utíkali pryč paprsčitě všemi směry. Problém byl tak palčivý, že Clinton vydal v roce 2003 "Cardiac Arrest Survival Act" - zákon, který ( mimo jiné ) zakazuje soudit zachránce za chybky při první pomoci. Tak daleko ještě nejsme, ale vzhledem k pilné práci našich "upravovačů" a "zpřesňovačů" legislativy brzy budeme ve stavu "souzení" za pokus o masáž srdce a při rychlosti "Euro-Kalífátu" asi tak v roce 2050 možná vyjde nějaká "směrnice o netrestání" snahy zachránit bližního svého, pokud se dříve neprosadí muslimský způsob první pomoci - "Alláh dal - Alláh vzal" - i bez směrnic !
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ass Ass | 28. června 2016 v 9:58

Ale tak daleko jako jste napsal v posledním odstavečku bohužel jsme.

Chtěl jsem se rozepsat, ale dám příklad např. u sebeobrany, kdy vás utočník zažaluje, že vaší obranou sedí na vozejku apod. Při školení řidičů, když se bojíte krve či nakažení z krve máte právo odebřít první pomoc atd. v jiných oborech viz BOZP v práci atd.

Lidé nehodnotí věci odděleně. Když si zpracují mozkem všechny tyto zprávy "i když oddělené z různých oborů", dostanou závěr, nepomáhat nic nedělat nad příkaz jiné osoby co přebírá zodpovědnost. A co řekl na nutnou obranu příslušník, kamarád? Když použiješ jakoukoliv zbraň na obranu musíš jít do konce jinak tě zažaluje, možná půjdeš sedět za smrt, ale nebudeš muset platit do konce života "dávky" tomu co tě napadl.

2 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 28. června 2016 v 19:53

Od jisté doby věřím všemu. Jednou jsem v Brně, které považuji za mafiánské a kriminální město, které do civilizace nepatří (nejsem Pražák), zachránil přepadenou ženu. Za pravého poledne, před vlakovým nádražím, kolem cca 150 lidí. Nikdo ani nezavolal mobilem policii, prostě plácek se pomalu vylidnil a nechal útočníkovi prostor.

Zasáhl jsem úspěšně, chlap se po cca 4 minutách zdekoval - a nemohl vyjeveně stále pochopit, že někdo pomohl jím přepadené oběti. Prostě tento mindset nemohl strávit víc než cokoli jiného.

Co jsem ale nečekal je síla propagandy našich neziskovek. Jakmile se to jakákoli žena dozvěděla, že jsem zasáhl (vzorek několika stovek žen) - žádnou nezajímalo, zda jsem já či oběť v pořádku či tak nějak. Všechny do jednoho se zajímaly, zda jsem útočníkovi neublížil, zda jsem se k němu nezachoval nespravedlivě, atd. Nenastala u žen jediná výjimka, ani jedna. Nechaly toho teprve až jsem prohlásil, že už chápu případy jako znásilněná žena 100 metrů od zastávky kde bylo 14 lidí. A že se příště zachovám také tak, když dostávám najevo, že ženy chtějí být přepadány a mají starost jen o bebí útočníka.

Nedokáži si představit, co by se stalo, kdyby průběh střetu měl vážnější následky. Protože mám po této zkušenosti jistotu, že jakmile jakýkoli muž bude bránit ženu - pak až dojde k vyšetřování, budou to ženy, které se pokoušel zachránit, které mu svými názory na policii a u soudů zlomí vaz. Budou proti němu, protože udělal bebí útočníkovi. Včetně soudkyň.

Jak by asi dopadl Michal Velíšek, kdyby nebyl zastřelen, ale třeba jen ublížil útočníkovi? Možná by z něho soudy stáhly kůži, a okolní ženy by svědčily proti němu.

Od té doby věřím, že se může stát v kritické situaci cokoli - a že okolní lidé nepomohou, ale klidně zlikvidují toho, kdo pomohl.

3 Dalík Dalík | 28. června 2016 v 22:02

Tedy, ten detail pokřikujícího Baofengu mě obzvláště zaujal a zlepšil mi náladu, dá-li se vzhledem ke zmíněným souvislostem a něčem takovém hovořit.

4 petr-kubac petr-kubac | 28. června 2016 v 22:33

[2]: Mám podobnou zušenost - volal jsem policajty na dva mladé hajzlíky, co se pokoušeli ze země vylomit "autobusovou zastávku" ( tu tyč s logem ČSAD a jizdím řádem )

Hajzlící mi vyhrožovali - vysmál jsem se jim do ksichut ať si zkusí šáhnout, že už jsem si dlouho nepraštil. Nenašli odvahu a za strašného nadávání se dekovali. Když zmizeli - všechny ženské na zastávce se na mně vrhly že jsem chlapcům "zhoršil náladu" a oni teď půjdou a někomu něco udělají....

Není to ani týden, co jsem poštval psa na zfetovaného borce, co rozbíjel odpadkové koše v parku - taky jsem byl jediný do "rušil poklid" ....

5 rvx rvx | 29. června 2016 v 18:39

imho dobře napsáno. Já zase mám zkušenost, že jsem jedné babině zkolabovavší v letním hicu na křižovatce poskytl jakous-takous první pomoc (odtáhl jí do stínu a uložil do polosedě, naštěstí dýchala i tepala) a zavolal záchranku. Přivolaný saniťák mi nicméně vynadal, že baba je akorát ožralá jak zákon káže a znečistí jim sanitku ...

6 Rosparovac Rosparovac | E-mail | Web | 30. června 2016 v 0:48

Pane doktore, jaký máte názor na úpravy v CPR pro amaterské zachránce? Tedy konkrétně že se "nemusí" vdechovat. Což konkrétně všichni (od autoškol až po školení u nás na VŠB) interpretují jako "nevdechujte". Když jsem se ohradil (jakožto zdravotník) že pokud řekneme nevdechujte jednak tím odbouráme i pokusy o zprůchodnění cest a tím pádem nedojde ani k "svévolné" výměně vzduchu, ale hlavně pokud mě stará čísla nepletou tak vzduch v krvi a plicích vystačí na pár minut cirkulace. Ale dojezdový čas je 15 minut a setkal jsem se i s daleko delším časem... Prosím o názor když už jste první pomoc nakousl...

7 Crew Crew | 30. června 2016 v 12:05

Maně si vzponmínám na případ kdy jsem úspěšně resuscitoval dědka co zkolaboval v autě v koloně na Zábrdovické (ano je to v Brně) prakticky naproti Vojenské nemocnici. Bylo mi divný, že to auto stojí vprostřed silnice, asi čtvery světla, možná dýl. Tak jsem nakoukl; dědek už modral. Žena běžela na vrátnici nemocnice a než po cca 20 minutách (!) přikráčel volným krokem nějakej bílej plášť byl děda relativně stabilizovaný, dýchal a pomalu se orientoval. Asi za měsíc mi od jeho vdovy, přišlo parte. Dědka nechali na vozejku na chodbě čekat na ošetření asi hodinu a půl. Tak jim exnul, už ho to asi nebavilo. Pravda, mohlo to být cokoliv, že jo. Nebejt těch devadesáti minut co na něj bílý pláště srali. Taky si vzpomínám na kámošku ze školy. Byla epileptička a jednou na koncertě dostala epickej grand mal. RZ ji do Bohunic, kde ji nechali v čekárně plný lidí. Měla ještě tři sekundární záchvaty než umřela na otok mozku po úderu do hlavy jak spadla při záchvatu ze židle. Ale víte co, svět se točí dál a na nějakou první pomoc sere pes.

8 petr-kubac petr-kubac | 1. července 2016 v 10:05

[6]: Dneska žijeme v době rozpadu zdravotnických systému po celém světě - důsledky tohoto rozpadu jsou, že "drobné problémy" se prostě ignorují a pracovní postupy mají tendencí vyjít lidem vstříc. Touto logikou vzato "masáž bez dýchání" je lepší než útěk potenciálního zachránce pryč - i když to v žádném případě není "zkvalitnění" - jak tomuto pojmu rozuměl svět před příchodem ISO norem.

Mimochodem zkoušel jste dýchat do smradlavého poblitého alkoholika ? JE to lahůdka.

[7]: S tím dědou jste předvedl ukázkový špatný postup - pokud byste volal 155 sanita k tomu určená by přijela a chlapa zajistila - jak jsou trénovaní. Nedostal by se do rukou pohchybného lapiducha ve zdravotnickém zařízení zaměřeném na choroby mladých a jinak  zdravých ( vojenská nemocnice )

9 pavel-provaz pavel-provaz | E-mail | 27. července 2016 v 23:35

To souhlasí, kdysi jsem přivezl dědu osobně do nemocnice v Kladně s příznaky mrtvice a nechali nás sedět dvě hodiny v čekárně.. Už nikdy takovou blbost neudělám a volám okamžitě sanitu.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama