Je svíčka zastaralá ?

7. července 2016 v 5:46 | Petr |  Elektro
Nedávno jsem potkal známého "co jsme spolu vysílali" - a ten si trpce stěžoval, že můj blog sice nečte, ale "od jiných slyšel" že se tu probírá už jenom to "prepperství" až se zhroutí civilizace. Nicméně některá témata, která se zhroucení civilizace okrajově dotýkají jsou prostě nepominutelná.

Příklad - předminulý týden jsem tady probíral, že bych asi měl postavit svéráznou "noční lampu" abych nezašlápnul psa, dceru ani manželku, když se tlačím do postele. Na to mi nějaký rozumbrada dal ohromnou radu : psa utratit, manželky i dcery se zbavit a nakoupit svíčky. To mi připomělo, že už v dávnější minulosti jsem řešil jestli jako světelný zdroj do domácnosti jsou lepší svíčky / lampa-petrolejka nebo baterka a "hafo baterií". V době kdy v baterkách byly žárovky a zinkouhlíkové baterie "Bateria Slaný" to vycházelo tak jednoznačně ve prospěch svíčky, že o baterce jako o zdroji světla ( na delší dobu ) mohl uvažovat jedině šílenec. Dnes je ta doba "lithium iontová" a "LEDková" proto je možná čas udělat ty výpočty znova a vyrovnat se s otázkou, jestli moderní baterie a zdroje světla už zvrátily vývoj, nebo ne.

1 - Energie
Získat někde v tabulách výhřevnost parafinu je prakticky nemožné, tak jsem se snažíl nějakou analogií dojít k nějaké hodnotě energie - PETROLEJ - tedy tekutý uhlovodík s řetězci o něco kratšími než má parafín má výhřevnost 43,1 MJ/Kg. POLYETHYLÉN - tedy uhlovodík s uhlíkovými řetězci výrazně delšími než parafín má výřevnost 46 MJ/Kg - odhadovat tedy výhřevnost parafinu na 45 MJ/Kg je podle mně velice rozumné. Ergo 45 MJ/Kg - znamená 45 000 J/g.

Sanyo Eneloop - tedy baterky co mám doma váží asi 25 gramů jedna a mají 2200 mAh při nominálním napětí 1,2 V ERGO 1,2 * 2,2 * 3600 = 9504 Joule v jedné baterce což je 380 joule/ gram,což je 118x menší denzita energie než parafin ve svíčce. Oficiální tabulky z Wikipedie - asi počítají nějak jinak, protože u NiMh uvádějí 288 J/g zato u Li-Ion uvádějí až 880 J/g, ale řádově to sedí, tak bych se v tom s dovolením nevrtal.

2 - Světelná účinnost
Maximální světelný tok, který lze získat u monochromatického světla je 640 lm/Watt, maximální intenzita záření absolutně černého tělesa je 251 lm/Watt, špičkové LEDky mají až 170 lm/Watt. Pokud jsem počítal energetickou spotřebu "taktických baterek" jako třeba Fenix LD41 nebo Thrunite Archer - i se ztrátami v měničích vychází účinost baterek překvapivě podobně kolem 80 lm/Watt. Oproti tomu je svíčka opravdový žabař, neboť dosahuje účinnosti 0,1-0,3 lm/watt - což je překvapivě daleko horší než klasické žárovky s účinností 10-15 lm/Watt.

Čím tedy svítit ?
Nebudu probírat všechny možné kombinace jako - špičková LED s mizernými baterkami kontra mizerná LED s Li-Ion kontra svíčka atd. Poměry účinností svíčky a LEDky se pohybují v rozsahu 1:270 - 1:1700. Poměry energetickýh hustot baterií a prafínu se pohybují v rozsahu 1:50 - 1:160 prostým vzájemným vynásobením extrémů zjistíme, že svíčka je podle konkrétní kombinace 2-35x méně účinná než moderní LED baterky hnané Li-Ion evetnuelně Ni-Mh akumulátory.

Inženýrským pohledem je to jasné - okamžikem příchodu svívých LED jdou svíčky na hřbitov dějin, před radikálním závěrem bych si jenom dovolil upozornit na "ďábly", kteří se skrývají v detailech.
  1. Infrastruktura nebo jak se dneska říká "ekosystém" kolem LED baterek - potřebujete akumulátory, nabíječky, zdroj energie pro nabíječku. U svíček stačí mít jak rozdělat oheň.
  2. Skladovatelnost - ano vím že Li-Ion "oficiálně" nemá žádné samovybíjení - měli byste však odvahu uložit nabité Li-ionky do sklepa, roky na ně nesáhnout a pak od nich očekávat rozumný výkon ?
  3. Robustnost - svíčka plave na hladině vody a po osušení nemá máčení jakkoliv doluhé žádný vliv na výkon. Moderní svítilny jsou dneska sice oficiálně vodotěsné, ale co akumulátory - co Li-Ionka vytažená z vody ? Otázka pro zkušenější - plavou Li-Ionky, Li-Polky ve vodě ? A mají namočené tendenci bouchnout ? Zmiňte se v diskusi jestli tušíte.
  4. Dostupnost / koupitelnost / hromaditelnost ve velkých kvantech ( aniž by vás navštívila URNA ) ?
  5. Doba svícení - plamen svíčky má "nominální" tepelný výkon 80W ERGO běžná svíčka hoří rychlostí 6,4g / hodinu - ergo svíčka, kterou vidíte na obrázku, která váží 322 gramů bude hořet 50 hodin.
Ergo závěr definitivní : dneska už to není jako před 15 lety, kdy svíčkami - v porovnání s žárovkovými baterkami - mohl pohrdat jedině nějaký techno-magor. Na druhou stranu už dnes lze vidět budoucnost - ve smyslu, že pár solárních panelů na střeše + Li-Ion akumulátor ve sklepě + LED osvětlení v baráku + nějaká ta "měničová bižuterie" zcela reálně může nouzovému svícení svíčkami učinit konec, zejména protože svíčka shoří a musí se někde sehnat nová, zatímco nabíjet Li-Ionky sluncem můžete zadramo každý den - dokud vám někdo nerozbije solární panely.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 7. července 2016 v 6:26

Když už tak určitě svíčka vzhledem k životnímu prostředí...

2 Crifodo Crifodo | 7. července 2016 v 7:03

"mi nějaký rozumbrada dal ohromnou radu : psa utratit, manželky i dcery se zbavit a nakoupit svíčky"
- to jsme zase u toho, jak si kdo představuje že bude vypadat hroutící se civilizace. Pak podle okolností může být vlastnictví psa a rodiny klíčovým faktorem pro existenci a jejich nepřítomnost zkrátí vaše dny zdejší. Psa tedy spíš plemeno od teriéra nahoru, ne gaučovou ozdobu, která nedokáže vyřešit sama sebe před zašlápnutím.
Svíčka nebo LED+mašinérie okolo: určitě obojí a petrolejka k tomu. Svíčka je bezkonkurenční robustností a kombinací teplo+světlo. Petrolejka moderního typu (přetlaková) má krátkodobě ohromný výkon a to všesměrově, což je faktor který se někdy hodí. LEDka má důležitou vlastnost, nezhášivost v větru, bezpečnost v hořlavých parách a možnost koncentrovat světelný tok. Nevýhoda svíčky je současně přínos, pokud svítíte v -5° a máte zkřehlé ruce nebo potřebujete ohřát vodu nebo opravit smršťovačkou vytržený kabel. U zhroucené civilizace desátý rok si neumím představit, jak to bude se životností LED, baterií a měničů, tiše předpokládám výdrž čínské elektroniky ty dva roky záruční, což je dáno chemickými procesy v elytech. Nevím co s veškerou elektronikou udělá pecka od přepětí po blízkém blesku.
Když si představím že po kraji už bez zábran v letech příštích pobíhají polonazí romopithekové jak nedávno na karvinsku, spolehl bych se na oslnivé luxeony zapínané PIR čdlem plus další pyrotechniku, na druhou stranu domov osvětlený čtyřmi svíčkami by mi připadal daleko normálnější (vlastně jako ve starých dobrých časech) než čínským luminoforem, který navozuje poslední dny v ponorce nebo už rovnou Lumetovo Fail Safe - i když tam ještě neměli LEDky, ale pocit klaustrofobie dokonalý.
Prostě má to různé souvislosti jak praktické tak netechnické.

3 Crifodo Crifodo | 7. července 2016 v 7:41

výhřevnost parafínu http://www.engineeringtoolbox.com/fuels-higher-calorific-values-d_169.html
čili jste se trefil, svíčky bývají ze směsi parafinu a stearinu, poměr neznámý.

4 petr-kubac petr-kubac | 7. července 2016 v 8:31

[2]: Psa si rozhodně necháme - on navenek vypadá jako elegantní šlechtic bez větší využitelnosti, ale zvěř dovede nahnat - ne na dostřel pušky ale na nakopnutí botou - zajíce dohoní a jemnými strkanci čenichem do zadku jej usměrňuje k pánečkovi. Navíc se umí spravedlivě naštvat a s hlubokým štěkotem raketově kroužit kolem pobudy.

5 SPECZ SPECZ | 7. července 2016 v 10:06

Li-xx "tuzky" neplavou, pokud nejsou extremne osizene. Ve vode ponorene nevybuchuji, jen hrejou ( uchladi se ). Pruserove se chovaji kdyz jsou silne znecistene a navlhle. Takhle mi vybouchla ledsvitilna do ktere se mi podarilo nabrat bahno z rybnika. Kdyz jsem po vytazeni z vody zjistil ze je na svitilne problem udrzet ruku, uz jsem nemel odvahu zkouset rozborku. Chvili potom z baterky vystrelil regulator,chladic a ledka + kryci sklicko, nasledovane proudem dymu. Clanky bez kovovych pouzder mi parkrat pri airsoftu promokly, bud se nedelo vubec nic, nebo proste vlhkost odparily. Myslim ze samotny clanek by mohl i plavat, ale nemam odvahu to zkouset - domnivam se ze by se neuchladil tak dobre jako tuzkovy clanek ...

6 Osmdesát Osmdesát | 7. července 2016 v 10:58

Kvalita dnešních svíček, vyráběných většinou v číně, je silně problematická jako u všímožné elektroniky. Zvláště ty "čajové" jsou žalostné. Knoty podle všeho špatně sají, tím pádem mají tendenci uhořívat rychleji než uhořívá "vosk". Ani jejich "palivo" není podle mě "to, co bývalo". Výběr kvalitních svíček je v tomto případě klíčový.

Než se porouchá, je elektr(on)ické svícení lepší volbou. Oddálení poruchy bych viděl v použití robustnějšího (byť účinnost snižujícího) konceptu. Místo Lixx raději NiMH s nízkým samovybíjením. To zjednoduší nabíječku - stačí v případě nouze nabíjet přes rezistor. Místo složitých měničů odporové srážení. Mít náhradní led čipy. Pro stacionární zdroje použít olověné akumulátory. Atd.

7 vava vava | 7. července 2016 v 12:20

K plavání lipolek - zeptal jsem se dětí, zde odpověď:
Lionky nevím, ale lipolky neplavou (hmmm, teda, neplavou v běžným stavu - dostatečně nafouklé by možná plavaly).

Namočení jim nevadí, jen čím vodivější voda, tím víc jí vybíjíš. Pokud ta voda bude mít hodně vysokou vodivost, může mít lionka nebo lipolka tendenci bouchnout kvůli vybíjení vyšším než povoleným proudem (skorozkrat nebo úplnězkrat).

Samozřejmě některý pouzdra vodu nemusí mít rádi (takový ty kde je divná guma, kterou můžou poškodit soli ve vodě, nebo tam kde ke zkratu stačí překlenout velmi malou vzdálenost (typicky 14500, 18650, ... tam bych si dával bacha zas na ten skorozkrat a po namočení to pouzdro důkladně umyl, možná vyndal z bužírky a nechal to vyschnout i pod ní).

8 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 7. července 2016 v 14:35

1) Přímo ve wikipedii: Výhřevnost parafínu je 42 kJ/g.

2) Jednotka lumen je svítivost na jediné frekvenci 5,4 x 10^Hz, tedy neříká naprosto nic o skutečné svítivosti zdroje v celém světělném pásmu. Hodnotí pouze svítivost v jediné spektrální čáře někde kolem 555 nm. Pak 683 lumenů = 1 watt, pokud se neplatu.

Takže tepelný zdroj světla, neboli absolutně černé těleso zářící v nižších teplotách a vyzařující maximum světla v červeném světle - jako je nejspíše i svíčka a žárovka - mají nevýhodu při výpočtu lumenů, neboť většinu světelného výkonu vyzáří v delších vlnových délkách, než se počítá u lumenů.

Aby tepelný zdroj vyzářil lokální maximum světelného výkonu v 555 nm, musí mít teplotu 4950 °C, a to nejspíše žádný kov nevydrží, ani konstrukce svíčky.

3) Já bych si nelajzl skladovat Li-Ion akumulátory už proto, že při poklesu napětí pod určitou mez mají tendenci k samozapálení či výbuchu. Ačkoli dnes každý Li-Ion má v sobě elektroniku, která zabraňuje vybíjení a odpojí kontakty při poklesu pod určitý náboj, samovybíjení to samozřejmě nezabraňuje.

Kromě toho Li-Ion mají naprogramované samozničení. A to tak, že za 2-10 roků se fakticky vnitřně rozloží a její kapacita je pak minimální. Je tedy nesmysl dlouhodobě Li-Ionky skladovat a vůbec s nimi jakkoli počítat pro delší armageddon.

9 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 7. července 2016 v 15:02

[5]: Lithium má teplotu tání pouhých 180 °C. Stačí lokální zkrat, přehřání nebo pouhé přiblížení zrnek v baterii - a už se to přehřívá, hoří a vybuchuje.

Čas od času lithiová baterie - i bez ničeho prostě vybouchne či způsobí požár - to je prostě daň za použití lithia. Nikdy není jasné, kdo si vytáhne černého petra v nějaké defektivní baterii. Už vybuchly lithiové baterie v leččems včetně mobilů, letadel atd.

Mimoto mají lithiové baterie poměrně nízkou životnost.

Osobně bych se lithiovým bateriím v jakékoli podobě vyhnul, pokud bych se měl zařídit na konec civilizace.

10 Richter Richter | 7. července 2016 v 16:28

Problém svícení jsem vyřešil již před časem jednou  a to tak, že provždy,  zakoupením baterky na kličku ljusa: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/30190857/?query=ljusa
Vřele všem doporučuji, neb nemá toto řešení chybu za žádných okolností.

Řešení: pár solárních panelů na střeše svědčí, že nemáte tušení o problému. Ona totiž dost často přichází i zima a tím i nedostatek slunce jenž má za následek, že "pár solárních panelů na střeše" je naprosto k ničemu.

11 Kvak Kvak | 7. července 2016 v 18:11

Ďábel se skrývá v detailech a proto mám svíčky, dříví a petrolejky se slušnou zásobou petroleje. Ostatní se mohou zahřát třebas točením kličky baterky a posvítit si tím samým. U starých baterií se nazahřejí (dvakrát dobře nehoří), jídlo na nich nepřipraví, ani s nimi nic moc nerozsvítí...

12 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 7. července 2016 v 18:11

[10]: Ta plastová klička se urve dříve, než vybijete 2 sady baterek.

Nedostatek světla neznamená žádné světlo.

13 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 7. července 2016 v 18:22

[11]: Přesně tak. Už dlouho přemýšlím, proč příroda a živé organismy se tak šíleně brání tomu, aby zásoby a další fungovalo na elektrické bází. Ale většinu dělají chemicky. Kromě toho, že je to stavební materiál.

Nakonec naprostou většinu energie, kterou lidé používají je v chemické formě. Dá se to skladovat, atd.

Elektřina se nedá rozumně skladovat a jakékoli baterie uloží jen směšné množství energie. Takže je k dispozici pouze to, co je momentálně vyrobeno a v případě nedostatku výroby jen ta směšná kapacita v bateriích.

Nádherně je soubor chemická energie versus elektrická vidět na elektroautech. Problém elektřiny je její skladování.

Já osobně bych na elektřinu moc nesázel, bral bych jí jako pěkný bonus pro baterku a pro případnou rádiovou stanici či úsporný počítač - ale jinak hlavní energie by nebyla elektrická.

14 petr-kubac petr-kubac | 7. července 2016 v 22:46

[13]: Moje robo-známé z technického světa dosti rozčiluje když to příliš zdůrazňuju, ale použítí chemické energie živými tvory je věc zcela jíné "infrastruktury" alias "ekosystému" živých tvorů

Vezmeme li- si základní omezení že celá konstrukce živého tvora se vyvinula na uhlíkové bázi, při běžných teplotách neutrálním pH a ve vodním prostředí - těžko najdete efektivnější procesy zacházení s energiemi než používá matička příroda. Výjimku tvoří třeba fotosyntéza kde jsme její 1% účinnosti už dosti předehnali, ale zase jsme se zasekli na neschopnosti fotovoltaickým článkem produkovat cukry, škroby, nebo tuky - jako dlouhodobou konzervu energie -  i ta svíčka je de-facto o tom - svítíme mineralizovanou mořskou žouželí z prvohor známou jako ropa.

15 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 7. července 2016 v 23:08

[14]: Jsem si vědom, že se pouštím na půdu, která je pro mě nejistá a mé znalosti omezené. Můj obor je jinde. Proto prosím o případnou opravu.

Snad to ani není jiná infrastruktura, ona celá chemie je de facto postavená na elektrických a elektromagnetických silách, pokud se nepletu.

Mám dojem, že chemie je vyšší level elektřiny, alespoň principiálně. Chemické látky jsou přirozenými skladišti energie v chemických vazbách, tedy elektricky založených principech.

Totéž bychom mohli udělat my. Sluneční panely na střeše, namísto uskladňování do baterií bychom vyráběli nějakou energeticky bohatší látku (všude se mluví o vodíku, ale mně tohle nepřijde šťastně zvolená látka) - a velice pravděpodobně bychom neměli s kapacitou uskladněné energie větší problémy při dobře zvolené látce. Pak jde o to využít vyráběnou látku jako zdroj energie, třeba i elektrické.

Kdybychom opravdu měřili účinnost našich fotovoltaických panelů a to včetně energie na jejich výrobu - možná by se účinnost fotosyntézy jevila v poněkud jiném světle.

Když to vezmete, příroda vyrábí integrované obvody a čipy aniž by potřebovala speciální továrny. Jen fungují na buněčné a chemické bázi.

16 Duranga Duranga | 8. července 2016 v 13:08

[14]: ad fotosyntéza: snad se to povede a budou nám bionické panely vyrábět isopropanol. Uskladnění energie do hořlavin je velmi robustní, energeticky husté a možné i dlouhodobě.

http://news.harvard.edu/gazette/story/2016/06/bionic-leaf-turns-sunlight-into-liquid-fuel/

I když akumulátory zaznamenaly ohromný pokrok, stále jsou velmi drahé. Poslední trend jsou LiFePO4, mají po 5000 cyklech 85% své kapacity. Fotovoltaické panely mají životnost až 25 let (80% deklarovaného výkonu). Lze si postavit ostrovní systém, ale je to tak pro nasrání ČEZu - finančně se to nevyplatí.

17 felak felak | 8. července 2016 v 14:30

Na občasné posvícení používám už hodně let bezúdržbovou bastlsvítilnu s kličkou. Je to krokový motor z 5,25 disketovky použitý jako generátor, usměrňovač, 40000uF kondenzátory a dvě LEDky. Pro stabilizaci proudu je v sérii s LED zapojená žárovka 12/30mA.
Po nabití naplno první (půl)minutu svítí jasně, pak pomalu asi půl hodiny dohasíná.  S tím už si v klidu dojdu třeba pro 24 hodinovou svíčku a bezškrtátkové sirky.

18 Karel Karel | 9. července 2016 v 12:40

Petře, když už tedy probíráš jen to prepperství (a tu politiku které nerozumíš :-D, co takhle článek o hydroponickém pěstování rajčat.

19 vladimír šmídl vladimír šmídl | E-mail | 10. července 2016 v 2:35

[17]: Ano, tohle funguje.Kdežto převody, vyrobené v Číně znehodnotí původně správnou myšlenku  - viděl jsem tři tato zařízení a ani jedno nefungovalo, protože Čína.
FV panely některých výrobců vykazují zkrácení životnosti(4 roky) na straně nejvyššího potenciálu proti  zemi.
Možná vás inspiruje , že v prodeji jsou svítidla s napájecím rozpětím 10 - 30 V
s příkonem od 9W (LED) do asi 50 W (LED , resp. xenon) , vede www.Hadex.cz
Ta hydroponie by stála za zmínku...

20 Karel Kocourek Karel Kocourek | 10. července 2016 v 4:07

[6]:Špatné vlastnosti dnešních svíček dělá hlavně technologie výroby. Většina je jich lisovaných z drcené hmoty a ne odlévaných. Tím pádem knot není dobře nasáklý a spojený s voskem. Kdybych si svíčky schovával pro nějakou nouzovou situaci, rozhodně bych je všechny nejdřív zapálil a nechal knot prosáknout někde v teple a závětří. Teprve pak bych je zhasnul a uložil.

21 Saša Svobodová Saša Svobodová | 10. července 2016 v 7:57

[20]: Nebo si svíčky vyrobit doma, není to nic moc těžkého a člověk se u toho i docela pobaví a ještě si udělá takové, které chce :)

22 Saša Svobodová Saša Svobodová | 10. července 2016 v 7:59

[19]: Některé baterky s generátorem a kličkou mají ještě jiný problém, než je převodovka. Viz například http://www.zirafoviny.cz/modules/news/article.php?storyid=183 :)

23 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 10. července 2016 v 18:24

Myslím, že pravá "preperská" baterie je stejná, jako se používá v kosmických sondách. Tedy jaderná baterie, která dává proud až desítky let v kuse. Žádné kličky, převody, ...

http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/7954-rusti-vedci-oznamuji-prevratnou-novinku-vyrobili-jsme-baterii-ktera-vydrzi-100-let

http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/06/v-rusku-zacina-vyroba-jadernych-baterii.html

24 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 10. července 2016 v 18:25

Myslím, že pravá "preperská" baterie je stejná, jako se používá v kosmických sondách. Tedy jaderná baterie, která dává proud až desítky let v kuse. Žádné kličky, převody, ...

Dal jsem zde odkazy na komerčně prodávané jaderné baterie, ale vydhodnotilo to jako spam, tak jsem je musel odmazat.

25 Pavel Rada Pavel Rada | 10. července 2016 v 21:21

Namísto svíček používám kde to lze právě ty LEDky ale hlavně ve spojení kdy co možná není nutná akumulace - ani do vosku - ani do litia... Každý si může vyzkoušet, že i malý sluneční panel na střeše dokáže po většinu i podmaračeného dne dostatečně posvítit na běžnou chuzi prostřednictvím několik LEDek rozmístěných v dříve jen nuceně osvětlovaných místnostech, chodbách sklepů... Celek se chová podobně jako světlovod. Nemusím nikde šátrat po vypínačích a jen když potřebuji vyloženě v noci nebo hodně světla ... tak si běžně přisvítím. Odpadnou tak jak svíčky tak el. akumulátory a mohu mít i plné ruce, šetřit vypínače... Systém vydrží pracovat bez údržby snad celá desetiletí - zatím několik let. LEDky přitom napájím z panelu přes zdroj proudu který je chrání od kolísání osvitu.

Druhou aplikací se kterou si hraji je svícení v akváriích pomocí LEDek jako náhrada/doplnění doposud běžných zářivek. Používám výkonové (nově http://www.gme.cz/led-12-5w-white-1750lm-120-gt-cob1313-1w4248012140-p518-291). Ploché destičky jsem silikonem nalepil mezi dvě skla nebo variantně pro větší výkon kov a sklo a celek ponořil přímo pod hladinu.

Odpadná tak ztráta odleskem od hladiny i krycích skel a proto může být watáž LED až nádobně nižší než u zářivek. Nebezpečí úrazu el proudem také nehrozí. Odpadní teplo je navíc využitelné pro přitápění a termostat proto spíná podstatně méně.

Uvádím to jako příklady řešení pro budoucnost na kterou autor blogu naráží ale která se třeba nebude ke "svíčmám" vracet a ani "akumulace el v LIFEPO ... bateriích" ji asi nevykolejí s trendu.  Omezímeli ale zavčas svou celkovou a často zbytečnou spotřebu, zůstanou alternativou podobně jak varianty akumulace elektrické ale v prostředí kde se snad naučíme žít podstatně efektivněji.

26 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 10. července 2016 v 21:54

[25]: Pozor na to, že LED mají bodové spektrum - a jsou dělány tak, aby to jakž takž ošálilo oči člověka, že to není spojité spektrum přirozeného světla. Ne aby to ošálilo oko ryb či jiných zvířat, které mají odlišné barevné vidění.

Zatímco člověk má tříbarevné vidění, naproti tomu ptáci, plazi a ryby mají čtyřbarevné vidění. Zatímco vy to možná nevidíte, oni nemusejí být z vašich LEDek nadšeni, a raději by tu žárovku.

A nebo je to jinak.

27 Josef Josef | 10. července 2016 v 22:15

Ještě tu může být jedna (prepperská) věc, podle které jde srovnávat LEDku se svíčkou.  A tou je odolnost na elektromagnetický impulz nebo odolnost před vysokofrekvenční zbraní.

28 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 10. července 2016 v 22:49

[27]: A pokud bude armageddon trvat dlouho, pak také domácí výroba součástek. Zde je elektronické prepperství v daleko vyšším levelu:

http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=16&t=247&start=20

29 Pavel Rada Pavel Rada | 10. července 2016 v 22:58

Omyl úzkopásmovost u LED už většinou neplatí. Prakticky všechny "bílé" LED se dnes chovají z hlediska spektra jak zářivky. Úzkopásmová je jen přeměna uvnitř na UV a to analogicky jak v zářivkách nabudí luniifor svítící už širokopásmově ve viditelném světle.

30 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 11. července 2016 v 3:58

[29]: Díky, člověk rád zjistí, že něco už je jinak. Opravdu jsem se mýlil.

Prohlédl jsem si spektra nových LEDek na internetu a neviditelná ruka trhu je tam vidět. LEDky mají 2 lokální maxima, jedno je umístěno do modré barvy kolem 450 nm a to druhé! výrobci umísťují imrvére do 555 nm.

A je to venku. Jak jsem psal na začátku, pak se můžou vytahovat vysokými lumeny - protože ty měří světlo v 555 nm a ničeho jiného si moc nevšímají. A je jasné, že při porovnávání svíček, žárovek a ledek máme podvůdek zvaný METODIKA - proto jsem psal, že mě více než čísla zajímají metodiky jak byla zjištěná.

Takže kapitalismus a neviditelná pracka trhu prostě přizpůsobila LEDky nikoli oku či potřebám člověka, ale prachsprostě metodice měření lumenů a narvali maximum světla do vlnové délky, kde se lumeny měří. Což se u monochromatických zdrojů dělá relativně snadno.

Takže je třeba při porovnávání lumenů LEDce údaj trochu ponížit, a svíčce a žárovce naopak trochu navýšit - a bude to dobrá korekce a více to bude odpovídat realitě.

Vsadil bych se, že kdyby se změnila metodika měření lumenů, a měřilo by se dejme tomu v 600 nm, měli bychom do roka všechny LEDky s maximem právě v této vlnové délce.

31 Josef Josef | 11. července 2016 v 6:47

Já bych na porovnávání svítivosti doporučil Bunsenův fotometr. (http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=109&id_casti=61) Tak porovnáte světelné zdroje tak, jak je naše oko skutečně vnímá. Cokoli jiného (jiná vlnová délka aj.) je jen hra na čísla.

32 Anri Anri | 11. července 2016 v 16:34

[18]: ... a ještě lépe aQuaponii (= propojení hydroponie s chovem ryb) ...

[6]: ... než olověné aku, tak pro tyto účely raději dlouhověké Ni-Fe ... ve sbírce máme i jeden orig. z doby WW2 a stále je funkční :) ...

33 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 12. července 2016 v 17:33

[31]: To jsem neznal, vyzkouším.

On by nebyl problém mít přesný přístroj pro měření světla tak jak ho vnímá oko. Bylo by to jen proměření spektra s korekcemi na citlivost oka v různých vlnových délkách.

Z nějakého pro mě neznámého důvodu se ujaly zpackaná kandela, lumen a lux . Jednotky naprosto k ničemu, a kandela se dokonce dostala do sedmice základních jednotek SI! Definice kandely, lumenu a luxu byly původně rozumnější a vycházely ze záření absolutně černého tělesa, tedy z tepelných zdrojů světla. Ale v roce 1979 jí změnili na měření pouze v jediné vlnové délce.

Jednotka svítivosti světla pro mě vždycky byla, je a bude - watt neboli joule/sekundu ve světelném výkonu a nikdy jinak. Případně korigorovaný watt podle citlivosti oka.

---

Zajímavé je, že u zvuku takto neblbli a hladina zvuku v decibelech nehodnotí zvuk jedné frekvence, ale v celém slyšitelném pásmu včetně korekcí citlivosti ucha. Proč to nejde u světla - netuším.

34 Pavel Rada Pavel Rada | 12. července 2016 v 18:46

Jen poznámka. Možná trochu pozapomínáme na cíl jako hodnotící hledisko. S tou citlivostí lidského oka je totiž trochu problém který dokumentuje barvoslepost. Někteří lidé jsou barvoslepý tam kde Dokonce ale všichni jsme barvoslepý při malých intenzitách jasu.

Pak jetu další a i pro lidi přeneseně avšak asi i podstatnější problém a tím je efekt fotosyntézy kterému vděčíme za potravu. Tato okolnost může být vzhledem k barvě světla podstatná zejména tam, kde se něco pěstuje pod umělým světlem a dotyčnou přeměnu lze optimálizovat vzhledem ke spektru. Lidé kteří se tímto zabývají pak mají další specifické měřítka na hodocení "jasu".

"Blbnutí" je pak nejspíše o tom všem co záludného v životě doslova přehlížíme. Celý svět např vnímáme obvykle jen v odraženém světle ale to vlastní taky-světlo kterým svítíme infra může prozradit až třeba inrakamera.

V živé říši kolem nás ale panuje daleko větší rozmanitost kterou čato s jakéhosi naší přirozenou výbavou podmíněného zlozvyku přehlížíme. asi tak. Ahoj.

35 Dalik Dalik | 12. července 2016 v 22:35

33: u zvuku je situace obdobná. Decibel je také jednotka nějaké dohody a neodpovídá reálnému vnímání. Správnou jednotkou pro "slyšitelnost" zvuku je fon.

36 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 12. července 2016 v 23:02

[34]: Ach jo. VNÍMÁNÍ BAREV/BARVOSLEPOST a CITLIVOST NA SVÉTLO jsou pěkně prosím dvě různé věci. Mají určitý malý průnik, ale nijak velký.

Když budu puntičkařit, tak všechny druhy receptorů - včetně tyčinek - mají citlivost na barvu a barvové vnímání, protože jejich charakteristika jako transduceru je závislé na vlnové délce alias citlivá k barvě.

Nicméně bavíme se o intenzitě světla - ať už absolutní nebo relativní podle vnímání člověkem. Opakuji, bavíme se o intenzitě světla, nikoli o vnímání barev.

37 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 12. července 2016 v 23:02

[35]: [35]: Ok, ale u zvuku řešení je. U světla se používá lumen, který není prakticky k ničemu, a je umělou pokřivenou hodnotou. Nejspíše podle vnímání zrakového ústrojů mimozemšťanů z Betelgeuze.

38 Pavel Rada Pavel Rada | 13. července 2016 v 13:58

Porovnávání světla a akustiky má záludný háček a tím je jiná podstata. Konkrétně elektomagnetismus versus mechanický tlak.

To proč někumu vadí jednotka Lummen mi ale není úplně jasné. Podstatou je přeci elektromagnetické vlnění známé frekvence vyzařované do nějakého úhlu. Kolik se toho vyzáří je opakovaně a nezávisle měřitelné tak proč tento popis nepřijmout?

Pokud by se totiž uvádělo jen kolik watů bylo vyzářeno do daného úhlu bez vazby na frekvenci - sotva kdo by podle toho mohl porovnávat optický efekt.

39 vladimír šmídl vladimír šmídl | E-mail | 15. července 2016 v 15:03

38:Nekritizuji vás, jen upozorňuji, že v češtině se sice toporně držíme pojmu hmotnost (fyzikálně v pořádku), ale používáme pojmem ,,optický " namísto ,,vizuální". Výraz ,,vizuální" jste měl na mysli vy, ale i všichni , kdo hovoří o ,,optickém klamu" (žádný neexistuje,všechny jsou vizuální).
A za druhé: Všemohoucí přecenil svoji dokonalost   a když stanovil teplotu Slunce s maximem vyzařování ve žlutozelené, stvořil zároveň rostliny, které zužitkují jen modrou a červenou část spektra, zelená je jim na nic.Akvaristé znají zářivky lumoflor, které právě proto postrádají zelenou.

40 Had Had | 17. července 2016 v 16:40

Zkusili jste někdy sfouknout LEDku? Jinak svítit se dá lecčím. Vlašský ořech hoří sice mizerně, ale 72% tuku v jádru světla něco udělá. A pak tu jsou karbidky. Dokud nebyly LEDky, nebyla v podzemí lepší svítidla. (Poud nebylo výbušné prostředí.) A když bude nejhůř, dá se pixlou karbidu i lecos odstřelit.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama