Chemie přo šílence 67. Svítí až do žaludku.

11. srpna 2016 v 5:17 | Petr |  Chemie pro šílence
Už jsem tady měl spoustu "počítacích" článků, kdy jsem počítal jestli se svíčka vyrovná baterce, kolik energie si z prachu vezme koule z pušky atd. Dnes mě tedy opět postihla ta choroba, abych si od hnidopišných inženýrů nechal nadávat, že moje výpočty jsou hrubě nesprávné v celku i v detailech.

Za starých dobých časů se říkalo, že hektar pole uživí rodinu. Jelikož máme dnes ten "solární boom" máme detailně změřeno kolik energie ze sluníčka dopadně na zem. Pak detailně víme, kolik je energetická spotřeba lidského organismu při různých pracech. A dokonce víme, že řepkové pole mění sluneční energi na "bionaftu" s účinností asi 0,3% nebo že rostliny škroboviny jako jsou brambory a obilniny přemění na "výsledný produkt" asi 0,25 - 0,5% sluneční energie. Co nám tedy brání dát tato čísla do poměru a nechat si v diskusi pořádně vynadat.

1. Energetická potřeba organismu. Bazální metabolismus tedy energetický výdej ležícího nic nedělajícího je asi 8 MJ /den. Úřednící postřebují asi 12 MJ / den. Těžká práce ( dřevorubci ) vyžaduje až 25 MJ / den. Pokud předpokládáme že "hektar živí rodinu" asi ta rodina nepěstuje brambory sepisováním excelových tabulek. Ergo je třeba odhadnout energetický výdej "motykového" zemědělce. Zahradníci mají energetický výdej 15-17 MJ / den * 5 osob - předpokládejme hrubě a zkresleně 80 MJ / den v podobě potravy pro celou rodinu.
Sluneční irradiace
2. Sluneční irradiace. - je dokonale známa a na většině našeho území činí 1100 kWh / rok / m2. Což převedeno na Si jednotky je 3.96 GJ / m2 za rok.

Zbývají už jenom nějaké počty 80 MJ / den = 29,2 GJ / rok. Pokud by rostliny pracovaly se 100% účinností 29,2 / 3,96 = pouhých 7,3 m2 záhonu by stačilo k uživení rodiny. Pokud vezmeme pesimistickou variantu "účinnosti" rostlin je to 2 949 m2. Hektar má 10 000 m2. Zkušenost našich předků pravděpodobně ( zcela jistě ) byla správná. Musíme totiž vzít v úvahu, že poměr 3000 ku 10 000 m2 je dán jednak pěstováním krmiva pro hospodářská zvířata, která jsou důležitým zdrojem živočišných bílkovin. Druhý faktor pak je malá účinnost "motykového" zemědělství oproti profesionálním pěstitelům "bionafty" / řepky a jiných plodin - průmyslovým způsobem.

Pokud máte zahrádku jako dlaň - pravděpodobně jste právě posmutněli. Nicméně ani majitelé "méně než hektaru" nemusí podléhat zoufalství. "Až to praskne" a nějakou šťastnou náhodou vám úrodu nesežerou ( a vás při tom brutálně nezbijí ) dnešní "hendikepovaní a sociálně slabí občané". Stále tady jsou ještě možnosti jak se v účinnosti pěstování rostlin přiblížit vysněné plodině - cukrové třtině, která na "biomasu" přemění 7-8% slunečního světla. Tedy :
  1. Zapomeňte na maso - kupte si kozu a živočišné bílkoviny hraďte kozím mlíkem, zbytek vaší stravy nechť je vegetariánský až veganský jídelníček.
  2. Zapoměňte na obiloviny - vaše spása je chladný sklep s bramobrami a spousta škopků s kyselým zelím - kdo nevěří ať znovu mrkne na tabulky výnosů plodin, které už tu byly.
  3. Pokud máte zahrádku jako dlaň - patrně vaše zemědělství může ( a musí ) být daleko intenzivnější než pokud obhospodařujete celý hektar. Tedy sázejte husteji, okopávejte více, zalévejte více, hnojte přímo k rostlině, plevejte důsledněji atd.
  4. Technické Gadgety - jako pěstování v truhlících, skleníky, vertikální zahrady, hydroponie, akvaponie, pěstování více plodin společně ? Stavím se k tomu poněkud skepticky hlavně proto kolik technických drobnosti takové "zemědělství" potřebuje - přestože třeba naše vlastní balkónová "rajčatová farma" ze dvou květináčů á 50 x 50 cm už měkolik sezón zdatně konkuruje svými výnosy "záhonu za domem" u tchánů.
Možná jsem ale příliš optimistický - možná není třeba hektar volné krajiny svádějící k "polnímu pychu". možná právě ze všech stran betonem obehnaný dvorek s nějakou exotickou pěstitelskou technologií - bude nakonec to pravé.

Zbývá už jen rada robotům ke zničení lidstva - už tu jednou byla - trpělivě čekejte a posledního chudáka, co přežije "civilizační spor" potom majzněte do hlavy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 11. srpna 2016 v 7:25

Už staří Valaši říkávali: Zemáky a zelé, živobytí naše celé.

2 Crifodo Crifodo | 11. srpna 2016 v 8:44

"Dnes mě tedy opět postihla ta choroba"
zcela určitě nejsem hnidopišský inženýr a vaše výpočty nemíním upřesnovat.
Spíš naopak, stačí konstatování že pěstovatelná plocha matky Země v celku i v českém měřítku pořád stačí uživit obrovskou haldu lidí... podmíněně.
Ty faktory které to znemožňují, se těžko dají zahrnout, resp. nedává smysl něco počítat na plochy a účinnosti s jejich zanedbáním. Vaše setrvalé obsese co by bylo kdyby bylo, až to praskne, nezahrnujou neodhadnutelné faktory které s kalkulací zelí a dojených koz zatočí tisíciprocentovými koeficienty.
Požáry, úmyslné i nezvládnuté. Chemické a průmyslové havárie, dtto. Znečištěná voda, dtto. Oblasti obsazované nebo ničené armádou nebo armádě podobnými hordami. Intervence s potravinovou pomocí ze strany bohatých mocností vedené různými politickými zájmy (sházíme vám balíčky UNRRA protože naše vláda míní s vaším obyvatelstvem v budoucnu xxxx).
V křečích 21. století se těžko prognostikuje podle scénářů se scénkami z 19. století.

3 petr-kubac petr-kubac | 11. srpna 2016 v 9:50

[2]: Někdy není špatné uvažovat o krajině numericky - aniž bychom uvažovali o hustotě atomových hřibů.

Příklad - pokud by výdledek mého výpočtu byl 100m2 - pak bych se asi musel silně zamyslet jestli blbě počítám nebo předkové blbě rolničili

Naopak pokud by výsledek byl 8 000 m2 - pak by bylo jasné, že ten hektar je hodně natěsno a kdoví co to tedy znamenalo "uživit se"

Vyšlo 3000 m2 ale podle "účinnosti" rostlin by to mohlo být spíše 1500 - 4500 a výsledek je OK - motyka a pole vás může uživit

Očekáváte snad u tohoto závěru hvězdičku a dole malým písmem
*) V příopadě že ..... nebudou padat atomovky, nebudou vás sprejovat bojovými plyny, nezaplaví vás potravinovou pomocí, Babiš nezavede daň ze zelí, Sobotka neprohlásí, že brambory jsou proti duchu EU a další výčet možných kdyby ?

4 Crifodo Crifodo | 11. srpna 2016 v 12:17

Beze všeho si uvažujte o krajině numericky, když už máte ty choroby s počítacími články, koneckonců to dělali jak panovníci v tisíciletých říších, tak pomatený bolševik který si spočítal, že za pět let bude potřeba vyrobit 122 856 praček a 264 071 televizorů.
Jistě mezi "uživit se" po čínsku a po kanadsku může být rozdíl dvou řádů v nárocích na obhospodařovanou výměru pro rodinu. Chci jen říct, že ty faktory které vám umožní/překazí idylku u zahrádky s kozičkou nejspíš budou v roli tisícovkového multiplikátoru. Nemusí to být jen atomový hřib.

5 dotaz dotaz | 11. srpna 2016 v 14:42

[4]: Sám Mr. Kubáč tu nedávno zmiňoval armádu pološílených alkoholiků a narkomanů. Další fakt je ten, že Kalašnikov nevznikne tak, že zasadím jeden 7,62x39 do země a zalévám.

Jakmile/pokud se něco posere tak je po nás. Říká se že štěstí přeje připraveným - ale taky ne všem. Prostě je potřeba mít to štěstí (a víru).

6 odpověď odpověď | 11. srpna 2016 v 15:40

[1]: A říkali to i v 15. století ???

Tabulka výnosů plodin nezohledňuje jejich výživnost, vegetační dobu, ani náročnost pěstování.

7 Miloslav Ponkrác Miloslav Ponkrác | 11. srpna 2016 v 16:42

[6]: Nedávno jsem četl rozbor obilnin, které našli v pyramidách v Egyptě u faraóna. To obilí by se dalo z fleku prodávat v lékárnách jako multivitamíny jak to bylo našlapané minerály, vitamíny.

Postupných šlechtěním se z rostlin stává spíše plnidlo než cokoli jiného. Šlechtí se na objem a váhu, na druhé straně obsah minerálů a vitamínů rapidně klesá. Tento trend pak genetické inženýrství jen raketově urychluje k nekonečnu.

Takže v 15. století mohli vězni dostávat suchý chléb a vodu, dnes by stejnou metodou měli těžkou podvýživu v minerálech.

V dnešních plodinách se snadno získá energie, ale s potřebnými minerály, vitamíny, a spol. je to mnohem horší, a každým rokem bídnější a bídnější. Za nějakých 20 let pak zemědělec na hektaru snadno uživí své energetické nároky, ale zároveň bude nemocný s celou následkem podvýživy v potřebných látkách.

8 rvx rvx | 11. srpna 2016 v 19:05

pane Kubáči, trochu jste pozapomněl interpretace svých výsledků zahrnout a) osivo na příští rok, b) daně, c) určitou část na směnný obchod aby bylo za co koupit třeba tu motyku až zreziví, d) systém trojpolního hospodářství, kdy určitá část půdy programově vždy ležela ladem. Jinak vcelku podnětný článek ;)

9 Karel Karel | 11. srpna 2016 v 20:32

Vážení, pokud jde o prepper pojetí situace, silně bych uvažoval o modernějším pojetí pěstování. Hektar je jednou rodinou neubránitelný, a proč by hnědočech pracoval na poli, když si může natrhat. A to je ještě varianta, se kterou se dá pracovat formou romycilinu a tak. Doporučuju nastudovat aeroponii, kontinuální pěstování brambor aeroponicky dává z 2 m2 celkem 6 Kg brambor každých deset dní. atd. Počet sklizní ca trojnásobný, hustota pěstování obrovská. Hnojení rybama je uzavřený cyklus, produkující spoustu biomasy. viz google.

10 petr-kubac petr-kubac | 11. srpna 2016 v 21:01

[8]: S daněmi si jistě děláte legraci, ale jinak "trojpolní systém" se učí v dějepise od dob "selského baroka" v čechách se používá Norfolský osevní systém, který dříve býval "čtyřhonný" ale dnes se používá až "sedmihonný" - už čtyřhonný systém má 2x větší výnos než trojpolní https://cs.wikipedia.org/wiki/Osevní_postup To je ta výhoda když má člověk v práci ty kolegy chemiky - "předělané zemědělce"

[9]: Dovolím si citovat sám sebe : možná není třeba hektar volné krajiny svádějící k "polnímu pychu". možná právě ze všech stran betonem obehnaný dvorek s nějakou exotickou pěstitelskou technologií - bude nakonec to pravé

11 upresnovac upresnovac | 12. srpna 2016 v 13:07

Zajímavé informace, jen taková drobnost: tabulka vynosu byla v tonách, pro přesnost by byla vhodnéjší na MJ. A některé plodiny se stihnou i víckrát za rok, např. ten hrášek.

12 petr-kubac petr-kubac | 12. srpna 2016 v 16:30

[11]: Už jsem uvažoval, že bych přepočetl výnosy na energetickou hodnotu potravin a tím mohl napsat Rodinu uživí X m2  brambor, ale Y m2 pšenice.

Probém je že nejsem "oddělení krizového vývoje" některého ministerstva ( které by mělo takové tabulky vydat u dávno. Navíc dostat se  k důvěryhodným tabukám energetických hodnot potravin je téměř nemožné - nemluvě o tom, že třeba rýže / těstoviny, nebo zelenina má výrazně odlišné energetické hodnoty podle stupně Uvařenosti / rozvařenosti ( až 1:4 ). Proto jsou blijící anorektičky z 90. let dnes "veganky" a "vitariánky".  Proto jsem už dříve doporučoval v krizi všechno vařit, protože syrová rostlinná strava je plýtvání.

13 Karel Karel | 12. srpna 2016 v 18:52

Ty počty také výrazně mění technologie pěstování, z ní vyplývající nutná minimální velikost zásob a rezerva osiva. Také je třeba uvažovat vyňatou plochu na šlechtění. Jak obilí, tak i brambory nelze vegetativně pěstovat furt, občas, u erteplí myslím jednou za 3-4 roky, je potřeba nechat je si zasouložit a vypěstovat novou generaci ze semen. Což následně vyžaduje další rok až dva šlechtění na výnos.

14 Karel Karel | 12. srpna 2016 v 18:53

ehm, to vegetativní obilí je samozřejmě blbost, splynulo mi to s nutností šlechtit. To ale nutné je.

15 abbe abbe | 12. srpna 2016 v 22:40

Dobrý blog!

16 dotaz dotaz | 12. srpna 2016 v 23:18

[12]: Tož si to tedy ještě trošku zkomplikujeme: Záleží taky jakou rodinu (z jakých členů) - např. 50kg vietnamka bude mít trochu jiné nároky než 120kg "český pivní typ", nebo např. takový dorostenec ve správném věku (= "kyselina"). To už se ale dostáváme na pole statistického "průměrného člověka" (a dvou a půl slepice s 3 a ¾ vejcem), čiliže nemáme ty žaludky všichni stejné a je to celé spočítatelné jen se značně velkým poměrem "gumovosti". Lovu zdar.

17 Crifodo Crifodo | 13. srpna 2016 v 12:18

[12]:přičemž vaření je poměrně náročný žrout energie i v bezkrizi, vaření v krizi může, podle toho co všechno si pod krizí představíme, rychle spotřebovat krizové zdroje a taky netakticky prozradit naši existenci, polohu, náš životní standard který je možno nám ukrást/parazitovat. Viz třeba Indiáni kteří se v dobách válek(krize) naučili které dřevo nečoudí a jak uvařit aby oheň nesvítil a nesmrděl.

18 Had Had | 14. srpna 2016 v 20:04

Osevní postupy přišly s cukrovkou, chrástem a řízky se krmil dobytek, vápno z technologie a bláto z sedimentačních nádrží šlo na pole. Bez dobytka nebude hnůj. Ono to zemědělství není až tak jednoduché a my o něm čím dál méně víme. Hydroponie nebude možná, protože nebudou syntetická hnojiva na živení rostlin. Ono půjde o přežití hlavně první zimy. Pak asi hustota obyvatel už nebude tak kritická.

19 petr-kubac petr-kubac | 14. srpna 2016 v 21:23

[18]: Na jedné straně zahrádkáři zvládají zahrádky i bez hnoje ( zato někteří s kvanty umělých hnojiv )
Na druhé straně - když jsem zamlada nedobrovolně zahradničil - nebylo nad zarytí vlečky hnoje do zahrady každý podzim.
Na třetí straně - v Německu II. světové války se mírové a "nouzové" zemědělství nelišily prakticky ničím - obešlo se bez nafty umělých hnojiv a ostatních "Strategických surovin" naopak produkovalo strategické potraviny.
Dneska by ke kolapsu zemědělství stačil opravdu vážný nedostatek nafty

20 Karel Karel | 14. srpna 2016 v 23:36

[18]: K různým *poniím není až tak třeba umělých hnojiv. Samoudržitelné je pěstování (pár) ryb v okruhu závlahy, živiny lze dodat i průsakem vody přes důkladně zkompostovanou biomasu. Nehledě na fakt, že umělá hnojiva jsou jednoduše vyrobitelné chemikálie dostupné v množství tun v každém zd. *ponie jsou řešením pro prvních pár let, kdy nemáte nic, a zejména nic v oblastech zkušeností. Prostě si nemůžete dovolit vrazit celou dostupnou sadbu na pole a doufat, že a) neuděláte technologickou chybu, b) nenavštíví vás těsně před sklizní různí barevnočeši, c) nevychutná si vás počasí, d) zůstanete tak nepoškozený, abyste by schopen sklizně, e) sklidíte dost na přežití zimy a na další setbu, f) sklizený (velký) objem máte vůbec kde skladovat, g) během skladu vám to nesežerou plísně a myši. Výhody *ponií, já hlasuju pro aeroponii, jsou: kontinuální sklizeň, nenutnost velkých skladů, téměř bezbolestná náprava technologické chyby, kompaktnost (na uživení 5 členů rodiny, 10 králíků, 10 slepic+ kohout a páru vietnamského prasete stačí 300 m3, s velkou rezervou a nouzovými přebytky). V podstatě stačí vyhradit patro domu, naloupat si solární panely z polí a zajistit si dostatečnou zásobu ledek, a jen pro jistotu rozprašovačů a kvalitních nízkotlakých čerpadel. I když není důvod, proč by při občasné údržbě nevydržela jedna sada technologie několik let 24/7.

21 Had Had | 15. srpna 2016 v 6:51

Myslím, že cokoli hi-tec je v případě krize potenciální průšvih. Je nutno spíš přemýšlet o extenzivních kulturách. Ono je krásné, když máte vysoké výnosy, ale ty dávají přešlechtěné odrůdy a především hybridy v první generaci. Takové osivo nelze doma množit.

22 Crifodo Crifodo | 15. srpna 2016 v 6:58

[19]:Jestli mezi "prakticky nic" počítáte to, že ve válečných letech Německu masově posloužily jako pracovní síly v zemědělství jednak národy protivníků svými zajatci, jednak němečtí kluci z HJ a německé holky z BDM, jednak česká a moravská mládež z protektorátu, pak opravdu nepotřebujete naftu po dobu, kdy vojensky ovládáte tři čtvrtiny Evropy s lidskými zdroji.
Strategickým potravinovým produktem té doby byl taky umělý med, umělé máslo a umělý cukr, o životní úrovni lidí v zemědělství nejen za války ale i před ní, ve srovnání s nároky lidí kteří by vstupovali do "krize" dneska, nemá cenu mluvit.
Shrnuto, hlavní rozdíl v německém krizovém zemědělství a hypotetickým dnešním by bylo: všeobecné know-how zemědělců, nároky lidí a jejich fyzická kondice, rozloha a stav krajiny uvažované pro zemědělství (ačkoliv bylo Německo koncem války rozsekané, týkalo se to průmyslu a velkoměst, dnes by se řešila vyčerpaná půda, možná rozsáhlé znečištění, možná ničivá sucha, možná ekologické sabotáže). Kromě toho, asi je rozdíl se psychicky vyrovnávat s krizí typu "pár let musíme přežít, než Adolf dostane přes hubu a zas bude dobře" a nebo s krizí "a teď svět jak jsme ho znali, končí".
Výpadek ropných paliv způsobí kolaps úplně všeho, nejen zemědělství. Energetika, doprava, zdravotnictví, distribuce vody a odvoz odpadů, fungování státní správy a silových složek... po 90 dnech šlus.

23 Ass Ass | 15. srpna 2016 v 12:59

[22]: Počkej, a započítal jsi kolik před válkou a pak během války bylo půdy obděláno konem, volem a krávou? Jinak řečeno v naší dědině před válkou kromě velkostatku, který měl sice hodně, ale jenom 30procent půdy se dělalo traktorem a to ne vše.
Jestli v německu měli podobně rozvinuté zěmělství (a to asi určitě), pak co je problém 30procent traktorů nahradit konem...
Pak všichni nuceně nasazení nebyli na polích, ale jenom hodně malá část a nikde jsem nečetl poměr mezi počty těch co odešli na frontu a těch co na ty pole přidělili, abych mohl být tak silný "v pravdě" a říct "prakticky nic je blbost"...
Dalším, proč byla velká spotřeba? No maso, sádl atd. šlo na frontu, kde nebyla spotřeba na osobu mírových 3700kcal, ale 7000kcal a více jako u sportovců, tedy nároky na "jídlo" bylo trochu více (zde připomenu i nařízení Heidricha, který sám zakázal dělníkům brát jídlo, takže se u nás neubíralo, což by někdo řekl, že vše šlo do němec...)

Faktem je (omluva nevím kde sem to četl), že zahrádkář tím, že má více času a používá technologie co mají za úkol nahradit lidskou sílu za strojní (a tím člověk ať jde do továren) vypěstuje z hektaru opravdu násobky toho co zemědělci. Za mě Kubáč má pravdu, vaše fakta jsou sice na první pohled zajímavá, ale kdybch nevěděl jak to bylo, pak bych možná uvěřil vám...

24 Crifodo Crifodo | 15. srpna 2016 v 16:37

[23]:Ale přece nemá smysl se navzájem dobývat do otevřených dveří, když se nebudeme věnovat argumentačním faulům.
Jasně, že předválečné i válečné zemědělství bylo provozováno ještě s nízkou mechanizací a zkrátka úbytek pracovní síly odvodama na frontu říše dorovnávala žňovou pomocí nezletilých, včetně protektorátu, nebo Polkami z "generálního gouvernementu". Nevím jestli se dá rychle najít počty nasazených na polní práce, ale dá se předpokládat, že si velení říše uvědomovalo strategický význam zásobování potravinami a tak potřebnou pracovní sílu prostě poskytlo. Ulejt se z pracovní povinnosti znamenalo pro mládež totéž co pro vojsko dezerce. Podobná praxe nebyla jen v Německu a jen za války, kdo tady pamatuje podzimní bramborové brigády a letní chmel, tak musí vědět že nejen poválečné armádní a dělnické žňové výpomoci, ale ještě v 70. a 80´ bylo kádrově sebevražedné říct "soudruzi seru vám na to".
Stručně, mírové a nouzové zemědělství které popisuje pan Kubáč, nebylo otázkou paliv a průmyslových hnojiv a kontinuity potřebných sil, zatímco uvažovaná krize dneska znamená rychlý a bolestný a neznámý přechod od extrémní mechanizace k nevyzkoušeným návratům ručních postupů. Funkční zemědělství dneska (včetně dotačních náměsíčných korekcí) stojí na milionových strojích, strašném hnojení a postřikování, včetně centimetrových gps navigací při osevech - jakmile se něco z toho jen trochu posere, jdou výsledky v "soběstačnosti" ihned do ****.

25 Karel Karel | 15. srpna 2016 v 19:06

21: To se mýlíte. Extrémní výnosy jsou dané permanentním přísunem živin, nulovým působením škůdců a zejména extrémní hustotou pěstování, kterou ovlivňuje jen prostor, který plodiny zaberou. Šlechtit musíte tak jako tak. Zejména u brambor je ganz egal jakou odrůdu zvolíte, už F4 je z hlediska výnosu k ničemu a musíte to přepěstovat ze semen a ve dvou generacích přebrat na výnos. Pěstování čehokoliv venku je v případě nějakého průšvihu prakticky jistá konečná. Ty "technologie", o kterých píšu, jsou myslím jediným řešením, navíc na úrovni 19. století (krom solárů a ledek, které stejně potřebujete sehnat). Žádný raketoplán.

26 Ass Ass | 16. srpna 2016 v 7:34

[24]:No tak si zopakujeme o čem byl článek. Zhruba o tom jaký je teoretický výpočet nad úživností pole víceméně nad výrokem "hektar uživí rodinu" z pohledu dnešních "chmicko-fyzikálně-matematickým aparátem".

Vy neustále v celé diskusi, chcete opakovaně neustále dodat další podmínky co Kubáč ve svém článku nechtěl válka, chemická havárie atd. (jinak předpokládám, že by to tam dal..).
Kdo pak dělá diskusní fauly, když "jeden mluví o koni, a vy chcete mluvit i o krávě"?

Vy i když opakovaně se Kubáč snaží vést diskusi o obsahu článku a podpořit to reálnou situací co nastala, např. etrémní situace WWII, kdy veškeré zdroje co se nemuseli do zemědělství nedali (raděj chemii dali do bomb a ropu do pohonu tanků...) a že to zemědělství funguvalo i bez těch chemických hnojiv, Vy zavedete, že ty hnojiva zázrakem nahradila práce "totálně nasazených"? Toto je siskusní faul, kdy v debatě o "hnojivu", vy chcete o tom jestli tu motyku držel němec nebo nuceně nasazený... Podle mě je to jedno jakou národnost měl, výsledek byl vždy stejný (pokud odvedl práci jakou měl).

Vy platete neustále něco o čem Kubáč nepíše. ANO můžeme se bavit o brigádách a proč byli. Viz brigády u nás po válce třeba v 60-sátých letech na cukrovou řepu, kdy se konečně objevil řepný kombajn a pak brigády na ni nebyli... A takto bych mohl pokračovat plodinuz po plodině, kdy postupně mizeli "brigádnící a jejich dobrovolné práce" (ale vidím taky, že západ i dnes řeší to samé, co vaší brigádou, ale dnes maročanama ve španělském foliovníku...)

Stručně řečeno Kubáč mluvil "o hektaru co uživí rodinu" a jestli výpočet to potvrdí. Kubáč neřešil jestli to bude mírové, váolečné, poatomové apod. přívlastky, které do diskuse opakovaně zavádíte Vy, protože chcete dokázat co? Že Kubáč neměl pravdu protože výpočet a podmínky, které stanovil potrdili sice jeho předpoklady, ALE když zavede podmínky, které budete dodávat vy, pak nevyjde? ANO pak co vypočítal nebude, pravda, ALE faktem bude, že o tom nepočítal a článek nikd ynebyl a nebude i když, budu s váma debatovat dokola a neustále opakovat, že další vaše podmínka nebyla v článku, a článek nebyl o tom, jjeslti jste chodil rád na brigádu...

Tedy závěrem "jakmile se něco z toho jen trochu posere, jdou výsledky v "soběstačnosti" ihned do ****.", článek nebyl o tom jestli budete soběstačný, když se to posere (viz rozpad, kde by vám dokázali, že i vaše podmínky jsou vlastně blbost, protože si každý bude pod "když se to posere" představovat něco jiného)...

27 Crifodo Crifodo | 16. srpna 2016 v 10:10

[26]:tak naposledy: to o co šlo mně, byla reakce na Kubáčův výrok v diskuzi, nikoliv v článku, že zemědělství válečného Německa fungovalo stejně jako před válkou a nepotřebovalo chemii a paliva - na to já:ano, protože zemědělství postavené na manuální práci si dovedli převést na porobené pracovní síly místo odvedených sedláků. Změnu kvality a sortimentu produktů svedli na válečné podmínky.
Zatímco my a naše (vyblábolená a nikým nezažitá) krize: pracovní síly nejsou připraveny a nic neznají - souhlas s příspěvkem hada "zemědělství není až tak jednoduché a my o něm čím dál méně víme". Tudíž i souhlas s postulátem jak v článku, tak v některých příspěvcích, že se zemědělství (a tudíž dostupnost žrádla a tudíž život jak jsme znali) bez ropných paliv posere rychle a nastojato.
V předchozím příspěvku mi vypadlo slůvko ALE:
nebylo otázkou paliv a průmyslových hnojiv ALE kontinuity potřebných sil.
! i vaše podmínky jsou vlastně blbost, protože si každý bude pod "když se to posere" představovat něco jiného)." -no právě, proto jsou tyhle články i jejich diskuze k, jak to říct, malé potřebě...

28 petr-kubac petr-kubac | 16. srpna 2016 v 10:46

[27]: Jenom bych se ozval - nasazujete Němcům a jím "porobeným národům" možná větší psí hlavu než je nutné, protože ani porobení národové , kteří šli na nucené práce do Reichu nesedlačili před válkou ani během ní doma za pomoci traktorů a kombajnů, ale koněm / volem  a kosou - stejně jako Němci.

A přesná definice stavu "až se to posere" - to je vyloženě nebezpečný blud zavánějící tím, že Evropa bude v plamenech ale nějaký úředník v Bruselu bude tvrdit - zatím neděláme nic, protože ještě nebylo naplněno kritérium 3457 / 7C

29 Crifodo Crifodo | 16. srpna 2016 v 11:40

[28]: spíš šlo o to, že v zájmu platnosti tvrzení "válečné zemědělství šlapalo stejně jako předválečné" ti nasazení nejspíš chyběli jinde, což se mohlo projevit nějakým polským, ukrajinským, slezským, běloruským nebo jakým hladem, případně nemocí případně (předčasným) úmrtím, což nekazí německé ekonomické výsledky jen tehdy, když to velkoryse nezahrneme.
"A přesná definice stavu "až se to posere" - to je vyloženě nebezpečný blud" souhlas na 101%, proto mi počítací články připadají jako sázka, kolikrát v hospodě plné ožralců (stochastický šum) pipetou naplním panáka na 0,1 ml přesně - spočítat se to dá, ale zatím může nastat 1000% chyba, když do mě někdo kopne, poblije místo měření nebo spadne držkou na místo měření. Až se to posere je taková nepředvídatelná hospoda.

30 Asss Asss | 16. srpna 2016 v 12:11

[29]:  výrok v diskuzi, nikoliv v článku,

Bohužel nechcete vidět, že Kubáč a doufám že ostatní debatují nad obsahem článku a argumenty v diskusi pak nelze oddělit logicky od obsahu samotného článku.

K tomuto shrnutí patří opět vaše vsuvka:

Zatímco my a naše (vyblábolená a nikým nezažitá) krize:

Opět sám vsunujete o čem debata není. A když už o jaké krizi? Víte jak bude probíhat ta krize v které by šel Kubáčův výpočet použít nebo si myslíte, že bude nějaká? Pak opět odkazuji na rozpad, kde vám dokáží, že se mýlíte, protože každý tu krizi co by mohla nastat bude vidět jinak, pak nemá cenu s vámi diskutovat, kdo má pravdu na tématem "Kubáčův výpočet neplatí pro naši krizi", protože nevíte ani vy jaká bude, ALE výpočet cca co lze vypěstovat bude platit, maximálně bude lepší když započtu hnojivo, traktor nezlepší výnos jenom sníží pracovní požadavky.

A k začátku,kde píšete:

postavené na manuální práci si dovedli převést na porobené pracovní síly místo odvedených sedláků

Jelikož i před válkou v německu a v podrobených zemích stejně se traktorem neorala, a šla proto nahradit těmi zvířaty co v té době ještě byli, tak pro mě a jenom pro mě mi vysvětlete, jaký rozdíl je mezi tím, že pole zorá francouz a ne němec? Brázda bude hlubší, protože němec dokáže více jak francouz? Nebo v čem bude výnos menší jenom proto, že to nedělá němec? Nazapomenout, že příkaz dostávali od němce, takže organizace atd. byla stejná.

No ale ty vaše podmínky, zde je základ, že Kubáč určil počáteční podmínky, určil si co chce vypočíst a dostal nějaký výsledek, který potvrdil či vyvrátil jeho předpoklad. Jediný kdo zahrnuje a chce neustále do hodnocení výpočtu vsunovat nové a nové podmínky jste vy.

Prosím tedy, bez toho aby jste vsunul podmínky, typu válka, nemoci atd. A čistě nad tím co napsal a vypočítal Kubáč, sedí výpočet?

P.S. Beru když napsal někdo argument typu trojpolní, který byl autorem vyvácen, že počítal s běžným norfoilským (nic neleží ladem), neberu argument "něco na směnu", protože jde o čisté uživení, proto je blbost zahrnout vašu válku, natož zda za WWII v německu na poli stál za pluhem němec nebo čech či francouz, orba byla stejná...

P.S. Možná že jsu otravnej, ale nějak nedokážu pochopit, když je debata o obsahu článku, že si chcete zahrnovat svoje podmínky k výpočtu a hodnocení místo faktů, které spochybní obsah článku.
Za sebe přiznám, že nedokážu posoudit výpočty atd. maximálně rozdíl trojpolní systém vs norfolský nebo že příklad německa je OK, protože není rozdíl jestli ten pluh vede něměc či čech...

31 Krenek Krenek | 26. srpna 2016 v 2:05

Je o tom dobrá knížka (Cílek a kol.), Čtyři svíce za budoucnost. Doporučuju.

32 Anri Anri | 30. srpna 2016 v 12:11

Kubáčovo výpočty/odhady jsou dejme tomu jakžtakž reálné, vč. aj tvrzení, že drobní zahrádkáři jsou oproti zemědělcům schopni dosáhnout větších výnosů na menší ploše, ale je to vždy striktně závislé na dostupnosti zdroje vody. Voda je základ.

Mmch, Petře, aeroponie je sice hezká záležitost, vyžadující však poměrně silné technologické zázemí (pro robotika by neměl být žádný problém ;-) + fůru znalostí, především o rostlinách a jejich potřebách (což už by však problém být mohl). Rozhodně by sis to měl dopředu řádně vyzkoušet, abys pak náhodou nebyl nemile překvapen. ;-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama