Září 2016

Středočeský kraj - horší než prochlastaný východ !

13. září 2016 v 5:47 | Petr |  Svět okolo
Poslední článek před dlouhou přestávkou na tomto blogu - se týkal fenoménu HOGO-FOGO, který naše prababičky též popisovaly příslovím : Nahoře huj a dole fuj. Jako venkovan z prochlastaného východu jsem byl nucen navštívít nikoliv Matičku Prahu - která pohledem venkovana je už sama o sobě dostatečně hogo-fogo, ale byl jsem nucen navštívít Středočeský kraj ( dokonce už podruhé ) a tam fenomén Hogo-Fogo kulminuje a dosahuje pro vidláky z venkova šokujících rozměrů.

My ve Slezsku ( a na Moravě ) už jsme zaznamenali ten paradox, že náš "chalupník" je ožrala, chodící v gumákách, vozící maltu a hnůj - střídavě - v jednom kolečku, ale barák má v pořádku. Naopak venkov v Čechách je plný "majitelů realit", kteří "hovoří o projektech galaktického významu", ale stav tamních vesnic ? Hrůza !!

Touto zkušeností opatřen, vydal jsem se na cestu i s "velkým psem", ženou a dítětem na klubovou psí výstavu, po trase Frýdek - Olomouc - Brno - dálnice D1 - Exit 21 - Benešov u Prahy - Neveklov - Slapská přehrada. Který úsek byste považovali za nejhorší ? Zblbnutí mediální propagandou - patrně rozbitou dálnici D1, která se velkohubě opravuje celou sezónu aniž by byl hotov byť metr nové silnice ? Ale nikoliv - středočeský venkov se vymyká všem kritériím. Ani nejhorší mně známá silnice na samotu v Korni u Turzovky u Čadce venkovana dostatečně nepřipraví na středočeský "silniční systém".

Tedy sjedete na Exitu 21 směr jih a očekáváte, že se dostanete do Benešova u Prahy ? Vážně ? Pojedete v nekonečné koloně, protože E55/D3 - mezinárodní silnice - Praha - Budějovice - Linz - se opravuje - střídavě vlevo a střídavě vpravo - na dohled od Benešova vás překvapí jednosměrka - kvůli náspu jehož levý i pravý okraj se řítí dolů do krajiny, proto se jezdí jedním pruhem - středem. Po objížďce - prašné rychlostní prémii v kukuřici - se dostanete na vedlejší cestu směr Konopiště - Neveklov a teprve tam poznáte, zač je venkovanovi loket.

Tedy každá stezka, kterou v Beskydech "lakatoše" tahají dřevo z lesa je lépe asfaltovaná, ale nevadí. Po cestách, kde kořeny stromů a místy i obilí a bramborová nať prodůstá až ke středovému pruhu ( který není namalován) jezdí lidi, kteří v Praze odklonili nějaké peníze do vlastní kapsy a koupili jetý offroad s černými skly "v plné palbě" v něměckém autobazaru. Takto se cítí být boháči a vládci krajiny, ale nejsou. Kdyby byli opravdu bohatí, tak svůj projekt "smrt v kamenité strži" dokončí výletem na horské silničky "Přímořských Alp". Navzdory luxusnímu vozidlu však zůstávají příliš chudí, proto neopouštějí blízkost rodné Prahy. Zato si zamilovali šílenou jízdu výmolovitými cestičkami středních Čech stylem 300 z místa 200 po městě vesnici ruinách. Zásadně však středem cesty, aby strniště a neposekaná křoviska ze škarpy vlevo ani vpravo nepoškodily lak.

Spojnice Vlašim - Benešov : Každých 300 metrů této 19 kilometrové silnice patrně spadá do "jurisdikce" jiné silníční správy. Jedete a vidíte výmoly s dlažbou na dně, výmoly se štěrkem, záplaty s výmoly a záplatami, šedivý hrubý asfalt ( se záplatami ), černý asfalt ( bez záplat zato s dírami ), nahnědlý asfalt "ujíždějící" do pole, atd.... Opravdu neuvěřitelné - hmatatelně cítíte, že středočeský hejtman Rath & spol. - neulil jen těch 7 mega ve víně, ale daleko více. Nebo možná, že schopnost Prahy nasát jakékoliv množství peněz vede k fatální zanedbanosti kraje kolem megalopole.

Pak jsme u fenoménu "rekreace na Slapech". Paní Kubáčová byla škokovaná "karavano-chatami" tak, že celou dobu spekulovala : "Když někdo znehybní a obije dřevěnými přístavky karavan příliš chatrný, aby prošel technickou kontrolou - budiž. Ale proč někdo postaví na kůly zánovní karavan, kterým by mohl sjezdit ( a poznat ) celou Evropu - proč to ?" Tak jsem se snažíl vysvětlit, že získat v "rekreační oblasti" stavební povolení na chatu je záležitost úplatku ve výši obvyklé jen u ruské mafie a navíc jezdit karavanem Evropou nebudí v činžáku na Spořilově takovou závist jako když prohodíte ledabyle mezi důchodci : "Mám takový malý - LUXUSNÍ - rekreační OBJEKT na Slapech"

Je sice psycho jezdit víkend co víkend, rok co rok do stejného karavanu, těsně vedle tří jiných karavanů s důchodci s protivným Jorkšírem, ale co ? Když luxus, tak luxus !

Poslední příklad : Konopiště je zámek "Arcivévody" Františka Ferdinanda d`Este - zámek spravuje stát a to tak, že zámek sám je z viditelné strany pěkně bíle omítnut a vyspraven, neb je to mlýn na peníze z turistických kapes. Ze strany kde fasádu kryje les už to tak úžasné není a park / obora kolem ? Děs běs ! Pralesní neudržované cesty, hroutící se zídky, rezavé ploty a zábradlí, zmatené značení cestiček - vedoucí poutníka do nikam. Dokonce i turistickými bedekry opěvovaná "Růžová zahrada" - pohledem z blízka vypadá jako když důchodkyně po infarktu pleve záhony s vypětím všech sil.

Opačný příklad : Zámek ve Vlašimi je půl muzeum, půl učiliště ve správě města Vlašim - žádné velké lákadlo na Maďary a Rakušáky vzdychající po "staré dobré monarchii", ale obrovská zahrada / lesopark kolem dokola : Pohádka lákající k procházce. Samozřejmě je jasné jakým mechamismem tento rozdíl vzníká : do Vlašimského parku chodí místní, kteří též chodí na schůze obecního zastupitelstva a dokonce k volbám. "Na Konopiště" místní občan nepáchne - zámek viděl na školním výletě ve 3. třídě, a aby si polámal nohy na listí v parku - proč ? Tudíž se vnucuje otázka : co je užitečnější pro domácí ? Udržovaný park s učilištěm, nebo prales s HOGO-FOGO zámkem ve správě státu ?

Mimochodem černé plechové logo "Národního památkového ústavu" vypadá jako dozvuk německé okupace - zejména na habsburském zámku Konopiště, ale i na budově bývalého Gestapa, kde tato instituce sídlí v Ostravě.
Ale co - náš pes se umístil navýsost dobře a nakonec jsme psychopatický kraj bez úhony opustili. Jenom manželka nakázala : "o tomhle musíš napsat", proto přechodně porušuju mlčení.
Stručně shrnuto : kdykoliv mi cvakly zuby na výmolu, nebo jsem uhýbal před zuřivým offroadem do škarpy - vždy jsem se modlil : "Blaničtí rytíři - vyjeďte už z hory, kraj kolem ní to NUTNĚ potřebuje...."

Vidákovo elektro 103. SEPIC 1.

1. září 2016 v 5:00 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Dneska měl vyjít první díl čtyřdílného seriálu o spínaných měničích typu SEPIC, které mohou být základem solárního regulátoru, nebo univerzální nabíječky, nebo LED lampičky. Kromě 4 dílného elektro-seriálu mám "v procesu" ještě 6 článků o společenských fenomenech současné doby. Mezitím však došlo k té nehodě, že jsem služebě navštívil Německo. Prototože jsem letěl letadlem s přestupy - chtěl jsem vzít jen kabinové zavazadlo a tato idea nebyla kompatibilní s rozměry ( a váhou ) mého obstarožního laptopu.

V Německu jsem byl návštěvou v japonské v dobrém smyslu slova "globální" firmě - slovutném výrobci laboratorních přístojů. V diskusi s jeho zaměstnanci jsem nemohl nemyslet na "Baťovskou solidnost" což je kombinace mentality ( a poctivosti ) konce 19. století, Fordovské výrobní zručnosti a technologií vrcholné éry strojírenství 30. let.

Rád bych posloužil pozitivním příkladem, ale pro další výklad bude lepší příklad negativní tedy co NENÍ Baťovská solidnost : příklad z Afriky : drtivá většina populace má přístup k mobilnímu signálu a dokonce ke smartfounům, ale nabíjí je ze řvoucího benzínového generátoru, protože pokrýt širokou oblast mobilním signálem je otázka vrtulníku sponzorovaného OSN, který spustí na laně kontejner s BTS na místní návrší. Pak už jenom místní lidé v Toyotě Hillux koupené OSN vozí do agregátu na kopec naftu placenou OSN. Naopak - pokrýt údolí pod BTS elektřinou je otázka kopání, vztyčování a betonování sloupů, tahání drátů a dalších "zastaralých" činností konce 19. století, které nespadají do kategorie HOGO-FOGO technologie hotové za 10 minut, ale do kategorie systematický "přesun hmoty" z místa na místo - tedy PRÁCE.

Můžete namítnout, že na dráty a sloupy nejsou v Africe peníze, ale to je zase "Baťovská (ne)solidnost" - to jest opustit dosavadní životní styl "radši pět let bojovat nežli měsíc pracovat" a na sloupy a dráty prostě PRACÍ vydělat. Což je zase problém místních elit, které "Baťovsky solidní" ( elektřinu zavádějící ) koloniální správu svrhly, a naradily ji "bojovníky za svobodu" ( nebo cokoliv jiného ), kteří sedí s kalašnikovem v prachu a čekají na vrtulníky sponzorované OSN.

V konkrétní realitě mnou navštívené firmy je to tak, že laserové průtokové cytometry pro počítání "krevních obrazů" ( ve svém oboru nejlepší na světě ) jsou pro africké zákazníky vždy dodávány v jednom packetu s benzínovou elektrocentrálou Honda, oranžovými prodlužovačkami v dostatečné délce, aby řev a smrad elektrocentrály nerušil pacienty nad běžný africký standard a k tomu pár kanystrů s benzínem.

Pokud máte, pocit, že jsem jako ti neurotici, co se hroutí z událostí na druhé straně planety - než budeme pokračovat dal bych ještě příklad z Česka : ve špitálech zasíťovaných Giga-bitovými Ethernety a WIFI, s tisíci stran směrnic "dostupných na intranetu" - sestry, kterých 30% chybí, vyplňují lejstra, která berou dalších 20% výkonu. Přesto lejster přibývá. Mezitím pokaděné babiny umírají na infikované dekubity, které nemá nikdo čas řádně ošetřit....

Tak jsem přemýšlel zda tento blog spadá do kategorie HOGO-FOGO nebo do kategorie Baťovské solidnosti a došel jsem k následujícímu smutnému rozboru
  1. články o chemii a chemie vůbec je vrchol solidnosti, protože neexistuje žádné usnadnění - pokud vám aparatura netěsní jak má, je na průser dokonale založeno. Tudíž pravděpodobnost, že někdo pod vlivem mých chemických článků bude úspěšně používat, co je tam zmíněno = 0%.
  2. články o elektronice - už jsou částečně HOGO-FOGO protože místo práce a studia často vedou k výsledku fintičky - "krucosvorky" a kontaktní pole místo poctivého pájení a nakonec proč se trápit s pochopením principu obvodu, když "je na to hotový modul z Aliexpress".
  3. články o softwaru a počítačích - těžko po mně můžete chtít články o tzv. "smart" technologiích, které se mi jeví stejně užitečné jako středověké zahánění moru bičováním hříšníků. Stále ještě existuje pomezí Hardware/Software, ale pokud tam mám být aktuální - je nevyhnutělně třeba se vyrovnat s fenomeny jako Arduíno a tím i fenomeny "knihoven stažených z Internetu", které osobně nepoužívám, a jejichž existence přinesla programování metodou CTRL-Cizí + CTRL-Vlastní z oblastní "výkonných profesionálů" i mezi nás koníčkáře.
Podtrženo sečteno - o čem psát ? O "starých dobrých" minulých časech ? Propagovat nerealizovatelnou chemii ? Podporovat dovoz čtyřdírkových modulů z Číny ? Nebo se dalekosáhle věnovat HOGO-FOGO technologiím, které ač marketing tvrdí opak - jsou důkazem ( a mechanismem ) technologického zaostávání západu ?

Když jsem tedy byl v Německu bez notebooku a tím bez řádného internetového spojení - vrátil jsem se do Česka a sledoval dodatečně dění na vlastním blogu a myslíte, že mě to zaujalo ? VŮBEC !?! Přesněji asi jako když k vám po dovolené vtrhne manažéér a křičí : "Kde je report č. 314159/Z, o kterém se psalo v zápise 271828/Ď ?!" Vskutku musím konstatovat, že rajčátka z balkonové pěstírny jsou více sexy než vymýšlet co napsat, aby bylo jasné, že pro mně je v oblasti technologií akceptovatelná jedině Baťovská solidnost, která je nemoderní, a navíc z jejich "moderních" protiváh - je mi šoufl.

ERGO - bych si dovolil udělit úplně poslední radu čtenářům - pokud vaše činnost nespočívá ve skutečné práci spojené s přesunem hmoty ( za hmotu se nepočítají elektrony v drátech ani kancelářský papír ) - je to činnost typu HOGO-FOGO a tudíž nahovno. Pokud vám za ní přesto platí a to hodně - není to důkaz mého omylu, ale naopak další důkaz vaší škodlivosti, protože prachy mají uplatit hlodající svědomí. V takovém případě byste se měli opravdu hluboce zamyslet jak přestat škodit. Osobně se chytám baťovského : "nepokračuj ve špatné práci", přesunuju se od psaní blogu k pohybu hmotou a beru si dlouhodobé volno - právě v tomto okamžiku.