Osud kočky, která myší nechytá.

25. října 2016 v 5:55 | Petr |  Příroda
Myslíte si, že kočky mají lov myší v genech ? Pchá - vůbec né. U kočkovitých šelem bez výjimky funguje mechanismus - učení se lovu od matky. Lvice, tygřice, gepardice, pumy - vše stejně. Koťata obojího pohlaví učí lovit matka. Přitom pro udržení druhu je zejména důležitý přenos "umění lovit" po trase matka - > dcera. Pokud náhodou dojde k chybě a dcera se nenaučí lovit od své matky - konec. Buď sama zdechne, a pokud nezdechne ( v Zoo) pak její potomstvo už nelze vypustit do přírody, leda bychom se smířili s rozsudkem smrti hladem.

Poněkud jinak je to u koček domácích, protože tam přece jenom funguje krmení nelovících samic člověkem. Takže v každé velké populaci koček ( na vesnici ) máme celé rodové linie koček myši lovících a taky linie myši nelovící. Vzhledem k tomu, ze přechod lovící - > nelovící je možný ( matku zraní / zabijí než naučí koťata lovit ) ale opačný přechod nelovící - > lovící je prakticky nemožný - je pravděpodobné, že populace nelovících koček by se těmto nehodami stále zvětšovala až by žádná kočka nechytala myši. Jelikož tomu tak není - je nutno se zamyslet, jak je možné, že i po destítkách tisíc let života domácích koček s člověkem vůbec nějaké kočky ještě myši chytají.

Je tedy zřejmé, že musí existovat mechanismus, který nějak zvýhodňuje kočky lovící a který naopak likviduje kočky nelovící. Pozorováním venkovských koček objevíte nejméně dva takové mechanismy. Jednak kočka, která loví snáze přežije i v "hubených časech" kdy ji lidé přestanou krmit, krmí ji nedostatečně, zdrhne a nemá lidský zdroj potravy atd. Pak je ale ještě druhý mechanismus - součástí výuky lovení ze strany matek je i naučení koťat "prezentace výsledků práce" pánečkům. Tedy je zcela běžné, že kočky nosí zadávené hlodavce ukázat lidem, než je samy sežerou.
Tento mechanismus není neškodný atavismus ( jako psí značkování ) to je důležitý mechanismus, kdy kočka sděluje človeku "umím lovit a tím jsem ti užitečná". Zároveň si musíme uvědomit, že kočka je nejrychleji se rozmnožující domácí zvíře ( pokud nepočítáme hlodavce a jiné škůdce ). Je schopná až tří vrhů za rok a jako jediný domácí savec umí i to, že koťata z jarního vrhu jsou na podzim pohlavně dospělá a mohou mít sama koťata. Tudíž na každém statku je neustálý přebytek koťat, které se tradičně likvidují topením v pytli nebo jiným způsobem.

Na statku je přebytek koťat a jedna matka a její dcery nosí ukázat myši a druhá ne. Které spíše půjdou do pytle i s velikým šutrem a šup do rybníka ?

Jasné ?

No a pak tady je druhý díl bajky jak "všechno tak nějak souvisí se vším" - tedy vezměme lidi. Pokud máme třetí generací nefachčenků "na podpoře" druhou generaci absolventů "vědeckého feminismu v EU", první generaci "manuálně negramotných" - je nutno dělat si o společnost starosti. Protože pokud se budeme snažit současný špatný směr vývoje společnosti zvrátit a armády nefachčenků vrátit k práci - jsou celkem 2 možnosti.

  1. Lidi jsou ( poněkud ) lepší než kočky a navzdory několika generacím nefachčenkovsví jsou schopni pracovní návkyky odkoukat i mimo rodinu.
  2. Lidi nejsou o mnoho lepší než kočky a rodové linie nepracujících už nejsou zvratné.

V případě č. 2 samozřejmě vzniká zneklidňující otázka : Jestli bude nutné rodové linie - myši nelovících - zašít do pytle a jít utopit.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama