Prosinec 2016

Nedostatek kontaktu s numerickou realitou

27. prosince 2016 v 5:28 | Petr |  Filosofování
Jeden opravdu slovutný a matematicky orientovaný kolega - urolog - mě kdysi u oběda zkoušel: "Kolik je 1,3 miliardy ?" A očekával, že udělám obvyklou chybu našich médií a řeknu "miliarda tři sta tisíc", což je 1,0003 miliardy. Nicméně v televizi a rádiu to syšíte denně - místo správného miliarda tři sta miliónů. Pak máme celou řadu dalších chyb - jen z poslední doby : Redaktorka se ptá: "Vy jste milionář"... "No řekl bych že jsem o řád bohatší".... "Aha tak to jste tedy miliardář ?"..... Excelová tabulka obsahuje hodnoty 1000, 1005, 1007, 1010 - tak se z ní udělá graf který na svíslé ose začíná hodnotou 995 a končí 1015 a hned máme dramatický růst křivky pod úhlem 45 stupňů. Nebo oblíbená nečestná finta - máme datový subor dvou paramertů které spolu vůbec nesouvisí - tak je vynesem v LOG - LOG škále - tedy do grafu, který na X i Y má logaritmické měřítko - a tím se nám "mračno much" okamžitě změní v jasnou lineární závislost typu LOG (x) = LOG (Y).

Tím se dostáváme od omylů a neobratrností k vyloženým podvodům. My ve zdravotnictví třeba máme "evidence based medicine" - tedy medicínu založenou na "faktech". A fakta jsou "vědecké studie" - tedy klasické ne-lži ve smyslu mého minulého článku. Pokud si celou medicínu přestavíme jako plochu - pak "výnosné body" jsou díky penězům farmaceutických firem prozkoumané na subatomární úroveň a pak jsou celé rozsáhlé oblasti o kterých si myslíme, že víme, ale ve skutečnosti nevíme nic. Pátral jstem třeba po chybě v jednom vzorečku a vysledoval jsem její vznik až do článku z roku 1929 - od té doby se nikdo nezamyslel a nezpochynil tehdejší autoritu.

Medicínské studie nejsou vyložené lži. Vybereme selektivně pacienty u kterých je předpoklad maximálního efektu zkoumané léčby, pokud nedosáhneme "statistické signifikance" na pár lidech - uděláme obrovský výzkum. Tím je mezi řádky řečeno: "náš lék nepomůže prakticky nikomu", protože musíme dávat prášky tisícům lidí - pokusných králíků, aby efekt vůbec vystoupil z šumu. Legrace je že matematiky neznalí profesoři pak chválí "kvalitní studii na velké pouplaci". Pak nutíme doktory zahodit vzdělání, inteligenci, zkušenost, ignorovat stav pacienta, jeho přidružené choroby a dle návodu farmafirmy aplikovat postup, který měl sotva měřitelné efekty na pacientech přísně vybraného, úplně jiného typu.

Je totiž známo, že díky chaotické podstatě světa je možné prokázat "statisticky průkaznou" závislost čehokoliv na čemkoliv - stačí jenom mít destíky tisíc až milióny pozorování. Například se opakovaně prokázalo, že množství čápů koreluje s porodnosti.
V medicíně se naštěstí blýská na lepší časy - lékařské časopisy začínají odmítat články založené "odmítnutí nulové hypotézy" - tedy na čisté statistice bez zkoumání kauzality mezi měřenými jevy. Daleko horši situace je v běžém životě - v médiích, v managementech podniků, ve státní správě - všude narazíte na "grafy mluvící jasnou řečí". Jaké je měřítko osy X ? Jaké je měřítko osy Y. Jsou to reálná data ? Simulace ? Náhodná čísla vycucaná z prstu ? Je to vůbbec důležité ? Je mezi daty kauzalita nebo náhodná souvislot ? Koho zajímají tak zanedbatelné detaily, když korporátní snaživec dramaticky komentuje PowerPointovou prezentaci ?

Když pracujete s pravítkem tužkou a kalkulačkou, získáte "intimní kontakt" se zpracovávanými daty. Jak se vkládá milión ? Jak se zapisuje miliarda ? Pokud násobíme 100 000 * 5 000 jaký řád bude mít výsledek ? Dneska nikdo čísla nezapisuje a proto je ani nikdo neumí číst - kliknete na tlačítko v Excelu a "pravda se zjeví na displeji". Není divu že přestava o řádu čísel se vytratia. Proto miliarda tři sta tisíc. Je to problém ? Dochází při řízení společnosti k chybám typu "neotravujte s miliardami, dokud jsme nevyřešili milióny" ? Pokud předpokládám, že to není úmysli a pokud vidím současnou společnost, vládu a státní správu - mám nepříjemý pocit, že k takovým chybám dochází velice často.

Od ne-lži k post-pravdě

13. prosince 2016 v 5:26 | Petr |  Filosofování
Můj zemřelý šéf a učitel zásadně odmítal konsensuální teorii pravdy. Jeho výrok : Celý svět může odhlasovat, že Auta jezdí na vodu, ale pak je nutné nalít ji do nádrže a zkusit nastartovat. Tato forma pravdy je blízká živočišné říši, kde filosofický pojem pravdy vůbec neexistuje, protože otázka vytváření modelu okolního světa a jeho shody s realitou tam nemá žádný význam. Neseženeš potravu - zdechneš. O to racionálněji, z našeho pohledu až krutě se zvířata chovají.

Pak existuje pravda - přesněji polo-pravda dle Richarda Feynmanna. Firma tvrdí: "náš smažící olej nevsakuje do jídla". Je to lež ? Není ! Je to pravda ? Kouzlo je v tom, že za určité teploty žádný smažící olej nevsakuje do jídla a za jiné teploty všechny. Výrok tedy není lež, ale prakticky použitelná pravda dle definice mého šéfa také ne. Tedy ne-lež.

Kouzlo je v tom, že žijeme v období obrovské inflace ne-lži. Všude - důležité obory nevyjímaje : Lék naší firmy snižuje cholesterol o 30%. Ba dokonce lze tvrdit, že převážná většina informací nejsou pravda, ale pouze ne-lži. To samo o sobě je problém, protože pokrok západní civilizace je založen na rychlém nalezení ( téměř ) optimálního způsobu jak dělat věci. S rychlým nalezením optima není kompatiblilní nutnost brodit se po krk informacemi, které sice nejsou vyložené lži, ale.....

Tedy někdy od vynálezu knihtisku, vzniku novin, vzniku reklamy - někdy v období kdy šíření informací je stále jednodušší a jednodušší, začalo množství krystalicky čisté a prakticky využitelné pravdy klesat až na dnešní téměř nulovou úroveň. Ba dokonce dnes existuje ještě vyšší stupeň ne-lži.

Politici , aktivisti, sociální inženýři a další "aranžéři davů" už desítky let neříkají : "naše politická strana / neziskovka / nátlakové sdružení - usiluje o toto...." Na takové tvrzení se totiž dá snadno reagovat způsobem "ale my to nechceme". Proto se ve veřejné sféře nidky neříká "chceme toto", místo toho se říká : "Katedra sociológie ve výzkumu podpořeném grantem EU č. 10-5-0 objevila, že.... a proto stát musí nařídit lidem toto....."
Lze proti "vědecké studii" uplatnit argument "my to nechceme" ? Není to totéž jako hlasování o lití vody do nádrže auta ? Takhle vzniká současná realita "neonormalizace" hezky popsaná ZDE : "Relevantní zprávou o světě je pouze překlad do jazyka expertní objektivity, do údajně nestranné řeči 'tvrdých faktů'. (...) Jazyk 'nestranné expertizy' je přitom jazykem politického statu quo, který definuje normalitu, vůči níž se jiná, kritická stanoviska jeví jako nekompetentní, irelevantní či extremistická."

Pokud tedy "vědecké studie" neustále potvrzují to, že zjevné blbosti vycházející z útrob dnešní doby jsou ta jediná čistočistá a nejrozumnější věc, kterou můžeme dělat - je třeba se zamyslet : Jsou tato "tvrdá fakta" pravda, nebo ne-lež ? V záplavě informací je totiž těžké rozlišit, která fakta vznikla nezaujatým pozorováním reality, a která byla vyrobena "na objednávku", aby někdo nemusel řící "toto chci".

Pozoruhodným fenoménem dnešní doby, je, že manipulátoři veřejností dokonale podlehli vlastní manipulaci. Zaplavili veřejnost "objektivními poznatky", které vedou k "jednoznačným závěrům", ale lidi si pořád vedou své.... Veřejnost to možná nedovede formulovat slovy, ale je jasné, že lidi se naučili rozlišovat mezi realitou, ne-lží, manipulací a dalšími formami polopravd. Není divu, že zmanipulovaní manipulátoři jsou zmatení a myslí si, že "poskytli veřejnosti pravdu a oni přesto ....." ( nechtějí migranty, volí Trumpa, straní se černých, chtějí dítě s manželem-chlapákem navzdory feminismu a LGBT atd.... )

Pokud zjistíte, že veřejnost tvrdošíjně odmítá fakta, která považujete za pravdivá - logický závěr z vašeho hlediska je : "veřejnosti na pravdě nezáleží". Pak už je jenom kousek k teoretizování o "době post-pravdivé". Pravděpodobnější vysvětlení je, že lidé přestali ztrácet čas bádáním co jim bylo zamlčeno a proč a odvrhli oficiální informace jako celek.

Osobně se nebojím "zániku pravdy". Spíše se bojím, že ne-lži nás dovedly do situace, kdy ve všech nádržích všech aut je už dávno nalitá voda a svět se třese strachy co se stane až bude potřeba nastartovat.

Alifatické uhlovodíky ženou přírodu i civilizaci.

6. prosince 2016 v 5:23 | Petr |  Příroda
Je notoricky známým faktem, že dieselové motory jsou schopny jet na rostlinné oleje. Ba dokonce nejlepší z nás - Andrej Babiš - si na výrobu nemrznoucí varianty rostlinných olejů zvané MEŘO zavedl skvělý byznys, kdy z každého litru nafty prodané v ČR jde mu pár kaček do kapsy a ještě z této zlodějiny za bílého dne mají zelení aktivisti orgasmus.

Považuju za signifikantní, že jak my lidi, tak příroda - dospěli jsme jinými cestami k využití stejné suroviny. Tedy oleje a tuky můžeme buď sníst a z jejich energie se hýbat, nebo je můžeme spálit v motorech a hýbat věcmi pomocí nich. Jestli jste četli "chemii pro šílence" jiste víte, že účinnost přeměny "sádla na pohyb" je překvapive podobná jak u spalovacího motoru tak u savčího organismu a činí okolo 35%. To, že obě dramaticky různé technologie vedou ke stejné účinnosti bych považoval za známku toho, že patrně my i matička příroda jsme velice blízko nějaké zatím nám nejasné avšak principiální fyzikálně-chemicko-energetické bariéře, která brání přeměňovat alifatické uhlovodíky - tedy dlouhé řetězce -CH2-CH2-CH2- na mechanickou práci efektivněji.

Tohle uvědomění samozřejmě dává snahám EuroByrokratů o boji za snižování "emisí" CO2 ze spalovacích motorů a zoufalým snahám automobilek vyhovět konfliktním požadavkům podvodem - trochu jinou perspektivu.

Pak tady máme druhou možnost - hýbat věcmi elektřinou. Baterie automobilu TESLA S má 85 kWh - což je ekvivalent 10,2 kg uhlovodíkového paliva, což je ekvivalent asi 13 litrů benzínu. Byli byste nervózní vyjet s autem s tak malým množstvím paliva v nádrži ? Uvážíme-li, že motor elektromobilu se účinností ( téměř ) blíží 100% znamená to vlastně 13 x 3 = 40 litrů paliva a to už není tak panicky málo že ?

ERGO jsme v tomto punktu asi předehnali matičku přírodu. ERGO rozvoji elektromobilismu nic nestojí v cestě. ERGO Německo / EU / Norská snaha zakázat spalovací motory do roku 2025 / 2030 není nesmysl ?

Pozor - je nutno zchladit nadšení. My biochemici víme, že systém předávání energie v organismu - zejména systém katalýzy výroby nám užítečných molekul, který je založen na přenašečícch vodíkových protonů a elektronů typu NAD, NADP, FAD je vysoce sofistikovaný a rozhodně je vyspělejší a detailněji regulovaný než přenos elektronů v lithiové baterce - jak je tedy možné že matička příroda používá zastaralou "bionaftu" = tuky ?

Odpověď možná přinese jiný pohled na "zázrak elektromobil" 10,2 kilo paliva - tedy 13 litů i s kanystrem určitě nebude vážit více než 20 kilo. Lithiový ekvivalent tohoto množství energie - tedy akupack elektromobilu TESLA S váží asi 550 kilo !
Matička příroda tedy v době, kdy evoluce řešila tento problém u prabaktérií patrně s nějakou formou "elektropohonu" experimetovala ale v našich tělech z něho zbyly jenom ty systémy makroergických látek a elektronových přenašečů - kterých organismus syntezuje denně metráky, ale jejich doba od syntézy ke spotřebě je jenom v desítkách sekund a tudíž gramová množství cirkulují neustále dokola.
Brutálně a hrubě nepřesně zjednodušeno je náš organismus "hybrid" kde dieselové palivo ( tuk ) žene nabíjení baterií ( syntézu makroergických sloučenin ) které mají kapacitu jen asi tak na minutu provozu. Jinými slovy řečeno - někdy v minulosti byla evoluce postavena před otázku jestli má do zvířátka "zamontovat" 30 kilo tuku, nebo skladiště na 550 kilo makroergických sloučenin.

U automobilů, kde máte kolo na hřídeli, které drží statickou tíhu baterií a energii z nich používá pouze na udržování vozidla v pohybu "rovnoměrném přímočarém" ( na kvalitní německé dálnicici ) - je baterie na hranici akceptovatelnosti, ale u zvířátek, která svou váhu drží aktivním ( energii žeroucím ) tahem svalstva a navíc v rámci lovu / úniku před dravci neustále prací svalstva zrychlují, brzdí a mění směr - je výsledek jasný že ?

Aniž bych tedy obhajoval smradlavý ropný, řepkový a automobilní byznys - zákazem spalovacích motorů v roce 2030 ( obrazně ) ustupujeme z další oblasti, kde technika šlape matičce přírodě na paty do oblasti primitivních organismů bez tukového metabolismu, které na ZeměKouli žily tak před 3 milardami let a stejně dlouhou dobu už tady kvůli neschopnosti konkurovat tuky metabolizujím - nejsou.

Kouzlo totiž není v tom, že odvrhneme spalování alifatických uhlovodíků. Kouzlo jak udržet civilizaci v chodu a dokonce ji rozvinout - je naučit se VYRÁBĚT energeticky bohatá kapalná paliva z CO2 a H2O jako rostliny. Tato kapitola je na samostatný článek se spoustou otázek někdy v budoucnu, nekteré z nich můžeme probrat už nyní. Například :
  • Proč nestačí "MEŘO" proč je nutné syntetické palivo - protože na "MEŘU" vydělávají mafiáni a rozvojový svět hladoví
  • proč vyrábět z CO2 a H2O ? Menší argument je "globální oteplování" a větší je že se tím uzavře koloběh látek - PALIVO - CO2 - PALIVO - CO2. Navic odpadním produktem takové výroby je kyslík ( jako u rostlin ). Navíc díky "globální dostupnosti" CO2 a H2O je menší šance, že i na této výtobě budou profitovat oligarchové / mafiání / mohamedáni.
  • Existuje na to technologie ? Ano existuje - neznámou těchto technologických postupů je kde pro ně sehnat energii / teplo.
Tím se dostáváme k tomu, co je jádro problému automobilismu - kde sehnat energii. Ne tak jak si to představují ekologisti tedy 80% dosavadního množství energie pro 80% dosavadní ( západní ) populace za 2 násobek ceny, ale energii pro 10 miliard lidí na úrovni 2 násobku spotřeby na osobu ve vyspělém světě.

Tedy opět tu máme ten zvláštní fenomén, kdy "zelená" cesta vpřed je vlastně cestou vzad. Naopak náznak budoucího skutečného řešení se pravděpodobně válí zaprášený v záznamech opuštěných experimentů v archivech "šílených vědátorů"....

Poznámka při druhém čtení - LiIONkou hnané transoceánské dopravní letadlo jsme ani neprobírali, neb na něj nevěří ani zelení aktivisti. Na druhou stranu společenský vývoj naznačuje, že v roce 2030 budou Němci ( možná ) jezdit v elektromobilech, ale Francouzi budou ( zcela jistě ) jezdit v Toyotě Hillux s kulometem na korbě - takže česko - někde uprostřed - si bude moci vybrat.