Nedostatek kontaktu s numerickou realitou

27. prosince 2016 v 5:28 | Petr |  Filosofování
Jeden opravdu slovutný a matematicky orientovaný kolega - urolog - mě kdysi u oběda zkoušel: "Kolik je 1,3 miliardy ?" A očekával, že udělám obvyklou chybu našich médií a řeknu "miliarda tři sta tisíc", což je 1,0003 miliardy. Nicméně v televizi a rádiu to syšíte denně - místo správného miliarda tři sta miliónů. Pak máme celou řadu dalších chyb - jen z poslední doby : Redaktorka se ptá: "Vy jste milionář"... "No řekl bych že jsem o řád bohatší".... "Aha tak to jste tedy miliardář ?"..... Excelová tabulka obsahuje hodnoty 1000, 1005, 1007, 1010 - tak se z ní udělá graf který na svíslé ose začíná hodnotou 995 a končí 1015 a hned máme dramatický růst křivky pod úhlem 45 stupňů. Nebo oblíbená nečestná finta - máme datový subor dvou paramertů které spolu vůbec nesouvisí - tak je vynesem v LOG - LOG škále - tedy do grafu, který na X i Y má logaritmické měřítko - a tím se nám "mračno much" okamžitě změní v jasnou lineární závislost typu LOG (x) = LOG (Y).

Tím se dostáváme od omylů a neobratrností k vyloženým podvodům. My ve zdravotnictví třeba máme "evidence based medicine" - tedy medicínu založenou na "faktech". A fakta jsou "vědecké studie" - tedy klasické ne-lži ve smyslu mého minulého článku. Pokud si celou medicínu přestavíme jako plochu - pak "výnosné body" jsou díky penězům farmaceutických firem prozkoumané na subatomární úroveň a pak jsou celé rozsáhlé oblasti o kterých si myslíme, že víme, ale ve skutečnosti nevíme nic. Pátral jstem třeba po chybě v jednom vzorečku a vysledoval jsem její vznik až do článku z roku 1929 - od té doby se nikdo nezamyslel a nezpochynil tehdejší autoritu.

Medicínské studie nejsou vyložené lži. Vybereme selektivně pacienty u kterých je předpoklad maximálního efektu zkoumané léčby, pokud nedosáhneme "statistické signifikance" na pár lidech - uděláme obrovský výzkum. Tím je mezi řádky řečeno: "náš lék nepomůže prakticky nikomu", protože musíme dávat prášky tisícům lidí - pokusných králíků, aby efekt vůbec vystoupil z šumu. Legrace je že matematiky neznalí profesoři pak chválí "kvalitní studii na velké pouplaci". Pak nutíme doktory zahodit vzdělání, inteligenci, zkušenost, ignorovat stav pacienta, jeho přidružené choroby a dle návodu farmafirmy aplikovat postup, který měl sotva měřitelné efekty na pacientech přísně vybraného, úplně jiného typu.

Je totiž známo, že díky chaotické podstatě světa je možné prokázat "statisticky průkaznou" závislost čehokoliv na čemkoliv - stačí jenom mít destíky tisíc až milióny pozorování. Například se opakovaně prokázalo, že množství čápů koreluje s porodnosti.
V medicíně se naštěstí blýská na lepší časy - lékařské časopisy začínají odmítat články založené "odmítnutí nulové hypotézy" - tedy na čisté statistice bez zkoumání kauzality mezi měřenými jevy. Daleko horši situace je v běžém životě - v médiích, v managementech podniků, ve státní správě - všude narazíte na "grafy mluvící jasnou řečí". Jaké je měřítko osy X ? Jaké je měřítko osy Y. Jsou to reálná data ? Simulace ? Náhodná čísla vycucaná z prstu ? Je to vůbbec důležité ? Je mezi daty kauzalita nebo náhodná souvislot ? Koho zajímají tak zanedbatelné detaily, když korporátní snaživec dramaticky komentuje PowerPointovou prezentaci ?

Když pracujete s pravítkem tužkou a kalkulačkou, získáte "intimní kontakt" se zpracovávanými daty. Jak se vkládá milión ? Jak se zapisuje miliarda ? Pokud násobíme 100 000 * 5 000 jaký řád bude mít výsledek ? Dneska nikdo čísla nezapisuje a proto je ani nikdo neumí číst - kliknete na tlačítko v Excelu a "pravda se zjeví na displeji". Není divu že přestava o řádu čísel se vytratia. Proto miliarda tři sta tisíc. Je to problém ? Dochází při řízení společnosti k chybám typu "neotravujte s miliardami, dokud jsme nevyřešili milióny" ? Pokud předpokládám, že to není úmysli a pokud vidím současnou společnost, vládu a státní správu - mám nepříjemý pocit, že k takovým chybám dochází velice často.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama