Robotická auta nebudou ?

7. března 2017 v 5:32 | Petr |  Svět okolo
Stejně jako Internet, nebo třeba zabijácké drony tohle zahájila DARPA - americká agentura pro "obranný výzkum" když v roce 2004 poprvé vyhlásila soutěž robotických aut na trase Los Angeles - Las Vegas. Po 2 ročnících pouštní "Grand challenge" vyhlásila ještě jeden ročník městské "Urban challenge" a pak už se zdál nástup "samořídících" tedy v mé terminologii "roboticky řízených" aut nezadržitelný.

Dalším krokem bylo, že Google lobbisticicky protlačil v Nevadě do legislativy právo jezdit robotickým autem po veřejných silnicích. Čímž se dostáváme velice blízko smyslu dnešního článečku. Google pravidelně reportuje jak obrovské vzdílenosti najezdil v rámci testování robotických aut a kolik měla nehod. Celou statistiku jsem přestal sledovat někdy loni na jaře když poměr byl 0,7 nehody na milión mil (všechny nehody bez zranění). Nezanedbatelná vedlejší informace je "povinné ručení" alias "pojištění odpovědnosti za škody", které Google musí za své prototypy platit - četl jsem náznaky o milionech dolarů pojistky ročně ( za každé vozidlo ) a o pojištění na škodu 100 000 000 dolarů. V každém případě tyto astronomické sumy jsou zjevně nepřiměřené mající za úkol zavřít hubu "znepokojené veřejnosti", protože jestli je něco jasné pak je to to že robot netrpí "silniční psychopatií" ani kolísáním pozornosti a nakonec bude řídit lépe než člověk.

Problém technologického postupu po trase - Urban Challenge - Google car - je to, že Google to dělá jak se to má - to jest auto je skutečně autonomní schopné jet po jakékoliv silnici bez předem známých informací o silnici a jejím okolí, bez připojení na Internet. Za léta vývoje se však jádrem tohoto přístupu stal 64 paprskový Lidar od firmy Velodyne, o kterém jsem už psal, jako že je dražší než jakékoliv rozumné vozidlo a díky exotickým technologiím nutným v Lidarech ( Lasery, optika, úzkopásmové optické filtry, lavinové diody, gigahertzová analogová elektronika atd.... ) není moc prostoru pro pokles ceny na úroveň "běžné součástky z Mototechny"
Takže je tu druhý přístup "alá konvenční automobilky" - začneme tempomatem, a couvacími sonary, pokračujeme "aktivním tempomatem", který mikrovlnným radarem hlídá odstup od auta vpředu, přes různé "parkovací asistenty" a skončímde tam, kde je dnes firma Tesla, která u svých elektromobilů má "robotické řízení" na principu jednoduchých čidel stylu Radar / Sonar / GPS a obrovské všemi auty sdílené databáze "situace na cestě". Takové auto je proti verzi s lidarem "poloslepé" ale zato detailně zná profil trati před čumákem vozu, který si průběžně stahuje z firemních serverů. Tesla prodala "modelu S" s možností robotického řízení daleko více než Google - tudíž už na svém kontě má několik vážných nehod a pár z nich dokonce smrtelných i tak však má nízkou nehodovost ve výši 2,4 nehody na milion mil. Čistě pro porovnání - státy se slušnými řidiči mají 50-60 nehod na milion mil.

Tím se dostáváme k výhledu do budoucnosti - jak se bude měnit automobilismus, až robotická auta nebudou menšinou, kterou potkáte jednou za život ? Nepřítomnost emocí ( "silníční psychopatie") a striktní dodržování předpisů pravděpodobně přinesou pokles počtu nehod a taky prostor pro "rozvolnění" dopravních předpisů. Už dnes se spekuluje, že pokud by se řidiči chovali ( a zejména předjížděli ) defenzivně a slušně - daly by se rychlostní limity na dálnicích povolit až někam ke 200 km/hod. Je pravděpodobné, že nárůstem robotizace řízení se změní i spektrum nehod - ke drobnému střetu vůbec nedojde, ale pokud nehodě nebude ani robot schopen zabránit - následky budou stát za to. Nepřesným příměrem budiž nám letecká doprava - na 300 milionů cestujcích bezpečně dopravenýcbh - 300 mrtvých v rozbitém letadle.

Aerolinie si mohou platit vysoké "povinné ručení" a jelikož jsou to "právnické osoby", když je průser opravdu veliký - a je třeba nahrazovat veliké škody a řešit veliké soudy s pozůstalými - vždy je možnost zkrachovat a tím uniknout. Taková varianta je pro fyzickou osobu - majitele robotického vozidla neprůchodná. Proto se vynořuje zatím nevyřešený právní problém a to je otázka "kdo zodpovídá za autonehodu robota" ? V souvislosti s touto zodpovědností hrozí robotické dopravě veliké nebezpečí z hlediska firemních právníků automobilek. Dnešní "Teslovská cesta" robotizace vozidla totiž ponechává v autě volant, pedály a tváří se jen jako "asistent" řidiče. Pak není problém někde na předposlední stránce "příručky pro řidiče" napsat mikroskopickým písmem, že jelikož má auto stále volant ( a brzdový pedál ) - za výsledky jízdy robota stále zodpovídá řidič !!!

Můžeme se tudíž dočkat situace, kdy sice robotická auta s minimálním počtem nehod budou svištět po dálnicích 200/hod. Za provoz aut však stále budou formálně zodpovědní šoféři, kteří vzhledem k limitacím lidského mozku nebudou mít vůbec šanci se nějaké "zodpovědnosti" ujmout ať bude dobře, nebo bude zle. Jestli situace s robotickými auty dospěje k této právní "prasárně" - kterou ( nedej Bože ) potvrdí svými rozsudky i soudy - pak je to faktický konec robotického řízení ještě než pořádně začalo. Příklady takové "nespravedlnosti" budou široce medializované a po pár takových příkladech si většina šoférů řekne, že když už mají havarovat ( a jít za to sedět / platit odškodné ) ať už je to jejich vlastní rukou - než hrát ruskou ruletu s robotickým řízením, kterému jsem vydán na milost - a robotické řízení vypnou. Vůbec nebudu spekulovat o extrémně absurdní variantě ( kterou určitě navrhne Brusel ), že zodpovědnost je sice na řidiči, ale robotický "asistent" vypnout nepůjde - taková auta by si zasloužila bojkot ze strany kupujících.

Pravděpodobně očekáváte že mám v kapse nějaké řešení tohoto problému - nemám. Dovolím si poznameat, že pokud auto je 100% autnomní robot - snad ani EU by pak nesvalovala zodpovědnost na posádku která sedí na sedadle bez volantu. Kdo však v takovém případě zodpovídá za následky nehody - nevím. Soudní precedent ukáže, ale je riziko, že ač budou nehody velice vzácné - nebudou tak vzácné aby kdokoliv ( výrobce, pojišťovny, stát ??? ) byl ochoten se této zodpovědnosti ujmout. Tak se může technologický pokrok, který by přinesl úlevu v dopravě "pokazit" někde na pomezí strachu z neznámého a cynického právničení.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama