Tempo moderní technologie.

30. května 2017 v 5:00 | Petr |  Roboti
Představte si následující situaci - v roce 1827 postavíte z bodu A do bodu B - řekněmě z Českých Budějovic do Lince konespřežnou dráhu - tedy železnici taženou koněm. Pak ji léta letoucí rutinně provozujete a to tak, že mezitím stihnou vyrůst dvě generace lidí, kteří mají s jejím provozem dokonalé zkušenosti a navíc v okolním kraji vyrostou dvě generace lidí, kteří mají naprosto jasno v hospodářských důsledcích této trati. Mezitím se v Anglii i jidne zavede parní trakce, tedy nejprve primitivní lokomotivy Stephensonovského typu - které opět celé jedné generaci ajznboňáků ukážou své vlastnosti, schopnosti a chyby. Nakonec se parní lokomotivy zdokonalí natolik, že i dráha z Budějovic do Lince je v roce 1872 přestavěna na parní trakci, která na této trati vydrží až do 50. let 20. století. kdy dráhu z politických důvodů přeruší železná opona.

Vídíte jasně ten problém ? Přišla technologie X provozovala se přes 40 let - vychytaly se všechny mouchy ( v mezích jejích možností ), pak přišla technologie Y - provozovala se dalších 40 let - opět se vychytaly všechny mouchy - pak přišla technologie Z - za dalších 40 let dosáhla maxima svých technologických možností a tak dále a tak podobně. Ba dokonce bych si dovolil podtrhnout slovo "všechny mouchy" tedy včetně důsledků na společnost a na kraj. Přinesla koňka bohatství, nebo odvezla práci do Rakous a nechala za sebou bídu ??

Nemohu si pomoci, ale proti tomu vidím v ostrém kontrastu dnešní technologie a dnešní vývoj společnosti. Notoricky opakovaný příklad - máme software plný chyb, který se přestává pro "zastaralost" používat právě v okamžiku, kdy se nejhrubší z nich podaří odstranit. Nemluvě o podtržení slova "všechny" nedostatky technologie. Tedy pokud by koněspřežná dráha zbídačila Jižní Čechy přestavovala by se pozdeji na parní provoz ?

Navíc - odhlédneme-li od chyb každé nové technologie stále je tu ještě otázka významu dané novinky. Je to důležitá věc ? Blbina, nebo něco mezi ? Pro krátkost zkušenosti dnes nikdo neví, takže nakonec musíme z marketingového hlediska prohlašovat o každém prdu že to je "převratný objev" a tímto neustálým proudem "převratných objevů" pak přiživujeme bubliny nesmyslů, které často prasknou už jen z frustrace nad nenaplněnými rychlo-očekáváními. Třeba jako "smart domácnost" nebo "3D televize", které by se třeba obojí chytly kdyby dostaly svých 40 let pomalého vývoje, alespoň jako dráha tažená koněm, o které se dneska ( právě pro tu pomalost vývoje ) mluví jako o "tááákhle zaostalé" !!

Při té příležitosti mě napadl dávný rozhovor s mladými kolegy ve špitále, při kterém jsem byl označen za cynika neb jsem prohlásil : "účinný lék poznáte podle toho, že jeho jméno slýcháte ještě příští rok...."

Samozřejmě že je drzost porovnávat "3D televizi" která je téměř neužitečná s koňskou dráhou, která revolucionalizovala dopravu zboží i osob, ale pojďme fantazírovat dále. Už jsem se zmiňoval, že něco jako "Umělá inteligence" a "Technologická singularita" na ní stojící bude založena na tom, že "stroj vyrábějící jiné stroje" bude mít modul návrhu nových strojů a potom modul hodnocení těch už vyrobených, známý programátorům též jako Fitness funkce, aby se z ( rostoucí ? ) hodnoty "Fitness" mohla poučit a v další generaci vyrobit stroje ještě lepší. Dokonce už jsem psal, že fitness funkce nejde nastavit tak, aby u opravdu autonomního a opravdu inteligentího stroje nevznikalo riziko pro lidi. A na základě toho jsem spekuloval, že "umělá inteligence nebude", protože nakonec klíčové osoby ztratí odvahu "to spustit". ( Nebo neztratí a pak třeba nebudeme my. )
Dneska bych si dovolil poznamenat jiný aspekt této věci - buď nějakou technologii testujete 40 let a pak fitness funkce měří průměr z tisíců a tisíců případů ( vypravených koňských spřežení ) a proto má ( téměř ) nulovou chybu / nejistotu své hodnoty. Proto můžete velice přesně srovnávat hodnotu "Fitness" koněspřežné železnice s hodnotou "Fitness Anglické parní lokomotivy" a pak s minimálním rizikem chyby rozhodnout. Naopak z definice "technologické singularity" vyplývá, že vývoj technologií v singularitě se bude urychlovat až k nekonečnu - tudíž "doba získávání zkušeností" ( a jejich kvalita ) bude klesat k nule. Příklad : Vypravíte novou lokomotivu verze A a ona dojede do cíle, pak vypravíte lokomotivu verze B a ta dojede taky. Více času na testování už nemáte, takže která se stane základem pro další vylepšování ? Nebo raději obě, pak 4, 8, a nakonec 299999 ? A jak se rozhodnete příště, když urychlování vývoje vám nedá čas ani na jednu celou jízdu, nebo dokonce na vůbec žádnou jízdu ?

Přesně v této situaci se už mnohde nacházíme. Zde na tomto blogu jsou v poslední době nejčtenější články o automobilismu. Bude se vývoj ubírat cestou elektromobilů ? Vodíkových aut ? Jiných "alternativních paliv" ? Nikdo neví. "Jasno" v těchto věcech mají jen lobbisti pro konkrétní technologii. Tato nejistota z nedostatku zkušeností však nebrání vládám, aby na "subvence pokroku" rozhazovaly peníze daňových poplatníků plnými hrstmi.

Teď se ozvou námitky, že "nejistota hodnocení" nové technologie je jenom "provozní detail", který se odstraní ( třeba ) urputným simulováním nové technologie v počítačích, protože tam nejsme omezování pomalostí "fyzického světa". Ano - předpokládejme že urputným simulováním snížíme "zbytkovou chybu" tedy "vzdálenost" od simulované verze stroje k neznámému ideálnímu řešení z 1% na 0.1%. Je to výhoda a úspora času ? Někdy ano, jindy však může dojít k tomu, že řešení s 0.1% chybou bude ke vzniku závažných problémů potřebovat 10x delší čas a dlouhá nekomplikovaná funkce "0.1% stroje" mezitím zavede vývoj jeho následovníků na špatnou cestu. Nemluvě o neschopnosti kohokoliv ( včetně umělé inteligence ) "očekávat neočekávané". Nemluvě o potížích typu nedostatečné přesnosti reálných čísel v počítačích, nebo Heisenbergova principu neurčitosti, které vylučují dokonalou přesnost jakékoliv simulace. Nakonec tedy stejně až vypuštění nové technologie do "pomalého" reálného světa, přinese nejhodnotnější informace bez rizika skryté, ale zásadní chyby.

Nepatrná poznámka k těm procentům - budete namítat, že technologie s 0,1% chybou je "téměř dokonalá" - a že vlastně řešit nedokonalosti na této hladině je nesmysl. Dovolím si nastínit dva kontra-příklady : Je mezi "iPhonem verze 7", ze kterého shoppaholičky omdlévají a mezi Samsungem pro důchoce větší rozdíl v "použité technologii" než 0.1% ? Nebo drsnější příklad : stačí selhání 0,1% součástek aby z pasažérů dopravního letadla bylo 300 mrtvol ?

Problémy s testováním možná povedou k paradoxu, kdy "virtuální technologie" alias software bude nápadně vyspělejší než hardware, který se musí "testovat realitou" a proto bude stále ještě připomínat pohrobky dnešních dob. Nebo naopak - software se bude měnit častěji, proto bude chybovější, protože v otázkách fyzických strojů bude "technologická singularita" přinucena být konzervativní a více sázet na "osvědčená řešení". Případně další možnost - "technologická singularita" sama sobě zdůvodní zbytečnost testování na hladině 0.1% chyby a po pár cyklech nezdařeného zlepšování bez zpětné vazby začne chrlit "výrobky - zrůdy", asi jako dvouhlavá a šestinohá telata černobylských krav. Nebo se taky může stát, že se umělá inteligence "udělá pro sebe" ve stylu nekomunikujících počítačů v románu Golem XIV ignorujících primitivní a pomalý fyzický svět. Pak bychom museli ( my lidi ) následovníky současných strojů konstruovat "ručně" v AutoCadu, MicroStationu a Catii jak je to běžné dneska ? ( Kdoví jestli by to nebylo nejlepší. )

Ha : právě jsem na to příšel : když na kolegově 4 jádrovém 3 gigahertzovém Intelu i7 čekám až z Wordu zmizí přesýpací hodiny, které michodem mizí pomaleji než v "Ami-pro" na 486 - právě v tomto okamžiku si "technologická singularita" uvnitř našich počítačů sní / simuluje svůj vlhký sen o "dokonalém Matrixu" bez "protivné reality a ďábla, co se skrývá v detailech". V reálném světě však asi ani supergeniální umělá inteligence nebude schopna produkovat stroje takovým způsobem, že bez důkladného otestování jedné generace vyrobí další generaci "údajně lepší". Možná je příliš pesimistické tvrdit, že evoluce živočichů byl ten "nejrychlejší možný vývoj". Na druhé straně začínám být přesvědčen že "exploze technologie", kterou očekávají techno-optimisti bude ve skutečnosti daleko pomalejší - pokud vůbec bude znatelná a nebude to náhodou jen "exploze ( chybami zamořených ) kravin", kterou zažíváme už dneska. Každopádně : Ať pomalu nebo rychle ani v jednom případě není důvod se zneklidňovat. Co nám chybí v rychlosti opravového technického vývoje to 100% doháníme rychlostí produkce marketingového žvástu o raketovém pokroku spousty - převážně zbytečných - věcí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama