Červenec 2017

Tekutá buzerace a vláda tvrdé ruky.

25. července 2017 v 5:10 | Petr |  Filosofování
Představte si následující situaci : potřebujete koupit automat, který bude ve špitále dělat nějaká biochemická vyšetření - tak objedete 5 laboratoří, které takové automaty od různých výrobců už mají, a pak oznámíte svým šéfům : "tento koupíme, protože je za ty prachy nejlepší". Pak se vaši šéfové pokusí takový stroj koupit, pak začne celou věc prověřovat Nejvyšší "kontrolní úřad" a "ÚOHS". Nakonec přijede URNA a zavře vás do vazby odkud vás po dvou letech propustí pro "nedostatek důkazů". Příčina je totiž v tom, že když prohlásíte "Mercedes je lepší nežli Trabant, ale pro firmu nám postačí dodávka od Renaultu" - je to přece jasná dehonestace Trabantu a nadržování Renaultu a je tudíž třeba vyšetřit vaše finanční vazby na Renault a kde máte pro tak drzý výrok "objektivní důkazy". Pak se zjistí, že jste si ( za vlastní ) koupili už před mnoha lety "koncernovou" Dacii Logan "v plné palbě" - a je s vámi konec - s hajzlem zkorumpovaným....

Jak se to tedy dělá, když opravdu musíte nějaký přístroj koupit a nechtete jít sedět : postupujete podle vzorce :

Hodnotící_index = CENA + Bulharská_konstanta_1 * šířka_v_milimetrech + Bulharská_konstanta_2 * vzdálenost_servisního_střediska + Bulharská_konstanta_3 * Rychlost_vyšetření + Bulharská_konstanta_4 * Spotřeba_reagencií + ..... + Bulharská_konstantna_X * fantazijní_cifra_neznámého_původu + .... atd.

Hodnotící index se spočte pro všechny "uchažeče výběrového řízení" a prostým porovnáním se "zjeví pravda". Bakaláři "lidských práv" rozlezlí po ministerstvech, neznalí matematiky mají určitě pocit jakýže to není geniální princip "objektivního rozhodování". Jako obvykle se ďábel skrývá v detailech. Tedy buď je parametrů málo a pak celkovému hodnocení dominuje cena - a tudíž se koupí laciný šmejd "made in India". Nebo je parametrů hodně a tudíž hodnota žádného z nich nehraje zásadnější roli - proto rozdíly mezi "kandidáty" jsou minimální a často se stane, že náhodná fluktuace parametrů násobených nejasně určenými "bulharskými konstantami" rozhodne. Viz výběrová řízení na mýtný systém, "OpenCard", a cokoliv jiného, jen trošku složitého. Nakonec - pokud se díky intrikaření dodavatelů celá věc táhne až ohrožuje provoz špitálu - vždy se najde chytrolín, který prohlásí : "zadavatel = vy - je blb neb nebyl schopen správně nastavit hodnotící kritéria".

Tudíž se asi nebudete divit, že nedávno jsem se svou šéfovou konzultoval, jak je možné, že i tímto systémem jsme kdysi koupili stroj, který jsme doopravdy chtěli a musel jsem konstatovat, že hlavním rozhodovacím mechanismem byla "šťastná náhoda". Ale dosti již s tímto příkladem, který je jenom malou ilustrací "práce našeho laskavého státu". Nemůžu si však odpustit druhý příklad - asi před 10 lety chtěli špítální laboratoře vyřadit ze systému "infekčních pracovišť", protože biochemici pracují "pouze" s krvemi všech marodů, narkomanů a dalších pochybných existencí ve špitále a přilehlé části okresu odkud se sváží vzorky. A navíc, oni přece nečistí hadice svých strojů, kudy toto "bio-svinstvo" protéká a zanechává tam různé slizy a šlemy žejo ? Takže jsem důkladně nastudoval "hygienickou legislativu" a nestačil jsem se divit - daleko větší pravomoce než "Zákoník práce" o kterém se žvaní neustále dává šéfům firem "Zákon o Úřadu práce" o kterém jsem zmínku na veřejnosti neslyšel - a navíc rozhodující právní "klička", kterou jsem obhájil náš "infekční" status byla jako "přílepek" k "Nařízení vlády o výsadbě lesních porostů", které se mi už nedaří ani vyhledat na Internetu.
OK - takže shrnuji - v "česku je bordel" - zákony ( o kterých hlasuje parlament ) jsou prázdné skořápky plné odkazů na vyhlášky ( na kterých se bez hlasování dohonou lobbisti ). Nikde není specifikováno jak závažná věc už vyžaduje zákon a na co ještě stačí vyhlášky. Ba naopak - o bezvýznamných kravinách "panuje shoda", proto proniknou do zákona, zatímco jednostranné legislativní sviňárny se "potajmu upraví vyhláškou". Skoro se chce připomenou historka o císaři Neronovi, který psal nové vyhlášky malým písmem, vyvěsil je vysoko na sloup na Forum Romanum a pak za jejich nedodržování udílel drakonické pokuty, kterými plnil zkrachovalou římskou státní pokladnu. Jinými slovy máme systém "tekuté buzerace" - Ať jste sebevíce opatrní nevyhnete se porušení nějakého přílepku k nějaké vyhlášce, a když řeknete, že ve dne je více světla než v noci - tak vás popotahují za nedostatek objektivity a nadržování denní době. Pozoruhodné je, že celému tomuto systému říkají "Euro-intelektuálové" liberální demokracie ??

Na druhé straně je tady ještě jiný systém : "všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí." A pak ještě pozitivistické "je dovoleno, co není zákonem zakázáno", kteroužto větu "úúdajně" musí respektovat i náš "laskavý stát". Tento systém by de-facto měl fungovat tak, že každý si dělá co chce, ale pokud poruší žákladní desatero .... dvacatero .... třicatero .... stát takového člověka zatkne, odsoudí a zavře až zčerná. Veřejnost unavená všudypřítomnou lepkavostí "tekuté buzerace" začala žádat jednoduchý a striktní systém "otců zakladatelů USA", který díky tomu paradoxně získal nálepku "vlády tvrdé ruky", xenofobie a nacismu.

Je otázka jak k takové přesmyčce mohlo dojít. Nejsem zastáncem spiklenecké teorie že to je příznak nástupu totality ve stylu "Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla". Daleko spíše bych tento paradox přisuzoval tomu, že "tekutá buzerace" i "vláda tvrdé ruky" vyhovují různým skupinám lidí. Pokud jste kolečkem v megakorporaci - žijete v plynulém kontinuu zmatečných informací - od drbů a intrik mezi kolegy, které prosakují do ( nepoužitelných avšak auditorem schválených ) firemních směrnic, které přes "poradní komise ministerstev" prosakují do ( gaunerům nahrávajících ) "Vyhlášek o výsadbě lesů" které prosakují do zákonů - "prázdných skořápek", které vedou až ke zpochybnění ( skutečných ) občanských práv ve jménu vágních a tekutých "skupinových práv" a "rovných příležitostí". Naopak - pokud jste zaměstnanec malé firmy případně přímo "jednomužné s.r.o." nebo živnostník - daleko lépe vám vyhovuje styl "toto třicatero je tabu, ale jinak si dělej co chceš".

Systému "tekuté buzerace" býval efektivní, protože umožnil chod megakorporací, které ovládly svět. Proto dosáhl neuvěřitelné moci, která nás obklopuje jako Matrix. Přesto se v poslední době ukazuje, že překročil bod "maximálního užitku" a teď nás vede do problémů. Na druhé straně na něj je napojeno tolik "auditorů", "kontrolorů", "manažerů kvality, rizik a dalších modalit", a jiných nesrozumitelných profesí, že jeho opuštění jeví se těmto jedincům jako ohrožující. Proto platí, že "zdroj mé obživy" je demokracie, pokud zdroj tvé obživy je s ním v rozporu - je to "fašismus". Proto svázáni složitým systémem jako ovce opakujmeme : "účinné řešení je ( politicky ) neprůchodné" - což jinými slovy znamená, že západní civilizaci čeká "vyhnití" a krach systému tekuté buzerace, po kterém se, bohužel, nevrátí jednoduchá americká demokracie 18.-19. století, ale pravděpodobně přijde ultra-jednoduché právo šaríja z roku 0 dle Hidžry, které teprve ukáže "vládu tvrdé ruky". Hrubě zjednodušeně : mohli jsme mít přísnou, demokratickou vládou řízenou policii, která by jednala tvrdě a na základě srozumitelných volbami potvrzených pravidel by gaunery trestala pendrekem - toto jsme kvůli "lidských práv" odmítli - takže dostaneme hlídky bosých mudžáhedínů v prostěradlech, neholených a s holemi, podléhajících nejasným rozkazům místního negramotného imána....

S krokovými motory dobrého robota nepostavíte.

18. července 2017 v 5:29 | Petr |  Roboti
Při psaní článku o tom, že navzdory snům o "nekonečné rychlosti" technické evoluce během technologické singularity - tato poběží maximálně tou rychlostí jakou "umělá inteligence" stihne své nápady testovat jsem se opět zamyslel nad mým oblíbeným tématem - zvířátka jako roboti a roboti jako zvířátka.

Tedy co je potřeba k přežití hmyzu - nějaká čidla ( často dosti vyspělá ) která detekují důležité věci - něco málo světa okolo, potravu, sexuální partnery, predátory a jiná nebezpečí. Takový brouk, který má mozek zvíci 1 / 100 000 velikosti lidského nepotřebuje produkovat filosofické traktáty. Někdy stačí i brutálně jednoduchý datový procesing na principu "taxe".

Příklad "fototaxe" - svítíte li hmyzu do levého oka - pravé nožičky kmitají rychleji - to je "pozitivní fototaxe" neboli "cesta za světlem". Jiste jě vám jasné, že existuje i "negativní fototaxe" kdy svícení do levého oka vede k rychlejšímu kmitání levých nožiček a brouk se tím odvrací od světla. Totéž reakce na chemické podněty alias "chemotaxe" na jejímž principu : "čmuchání feromonů" levým a pravým tykadlem často funguje sex. Jestli vám to připadá primitivní vězte, že "psí čenich" má jen tři rozdíly oproti lidskému
  1. Je mnohem citlivější
  2. dovede lépe pracovat s nepatrnými rozdíly intenzity pachů ( běžela srna zleva doprava nebo zprava doleva
  3. psi dovedou čichat každou nosní dírkou zvlášť - tedy vnímají rozdíl pachů zleva a zprava a na tomto jednoduchém pricnipu "pozitivní divočáko-taxe" naženou pánečkovi nedělní oběd.
Jasné ? V čem je tedy problém ? Máme brouka, který má vysoce sofistikovaná čidla, brutálně jednoduché plánování chování často na principu nejprimitivnějších reflexů a potom musí mít vysoce rozvinutou motoriku. Jinými slovy - na nalezení partnerky stačí chemotaxe založená na pár desítkách neuronů - problém je jak na cestě neupadnout, umět se převrátit ze zad zpátky na nohy, nikde se do ničeho nezamotat, neutopit se atd. ERGO brouci jsou postavení takto : velice pečlivě konstruovaná čidla, primitivní ( až nulové ) plánování trasy a pečlivě řízená motorika.
To je prakticky zrcadlově obráceně než to dělají inženýři robotici, ale pro naprosto důkladné objasnění probereme ještě situaci u člověka. "Výpočetní výkon" na jednotku plochy mozkové kůry se zdá být konstantní - ergo jak velká oblast mozku řídí danou funkci tak velký výpočetní výkon teto funkci "matička evoluce věnovala". Jasné ?

Proto mrkněte na obrázek mozku. Červeno-modře vybarvené oblasti jdoucí od středu šikmo dozadu jsou hlavní motorické a senzitivní oblasti mozku, které ohraničují "centrální rýhu" Kouzlo je v tom, že veškerá mozková hmota, co je od centrální rýhy dozadu se věnuje různým levelům analýzy dat z čidel - neboli smyslovému vnímání. Naopak VEŠKERÁ mozková hmota která je od centrální rýhy směrem dopředu se věnuje různým levelům plánování a řízení pohybu. Podíváte li se na obrázek zjistíte že "centrální rýha" se takto nejmenuje nadarmo, protože děli mozek na přibližně stejně velké poloviny. STEJNĚ VELKÉ - neboli analýze dat věnuje mozek stejnou kapacitu jako plánování pohybu.

Teď rozkliněte zdrojové texty posledního software vašeho posledního robota a spočtěte kolik řádek kódu se věnuje čidlům a plánování a kolik se věnuje řízení pohybu - a pak mluvte ! Právě proto různé "obezličky" které robotikům umožňují ignorovat důkladné řízení pohybu vedou k zaostalosti robotů a de-facto vedou k "Moravcovu paradoxu" - jakože krokovými mototy ( bez zpětné vazby ) řízený CNC obráběcí stroj, nebo 3D tiskárna je "táákhle" přesnější než člověk, ale jen do té doby dokud se nepokazí a není třeba povolit tu "zatraceně špatně přístupnou" matičku vzadu vlevo dole. Kvůli takovým matičkám - nedostupným rameni se 3 krokovými motory zatím nemáme roboty-opraváře, ze stejného důvodu nemáme robotické zdravotní sestry, robotické pradleny, robotické kuchařky, robotické automechaniky a spoustu dalších, které skutečně budeme mít asi až "konstrukci robotů převezmou roboti", kteří nebudou líní dát robotickému chapadlu 100 kloubů 100 motorů a 100 jader procesoru řídících jejich pohyb.

Na závěr Historka č. 1. amatérský malíř a pastýř ovcí Giotto di Bondone žádal o zakázku na portrét papeže Bonifáce VIII. když se papežovi zástupci ptali proč bychom měli dát zakázku vám - nýmandovi ze salaše - vzal uhel a na stěnu namaloval kruh, který byl tak přesný, že ani přineseným kružítkem nezjistili žádnou měřitelnou odchylku - tak zakázku dostal a pak mnoho dalších a dnes je znám jako jeden z prvních malířů, kteří zcela realisticky namalovali Haleyovu kometu jako "Betlémskou hvězdu" na stěnu kaple Scrovegni v Padově.

Historka č. 2. u prvního robota jsem chtěl předvést jak "dělají motoriku" biologicky vzdělaní konstruktéři robotů - tak jsem vyrobil ultra složitý software, který jezdil robotem po hladce navazujících úsecích parabolických oblouků - a v kategorii "volná jízda" na robotickém dni roku 2005 se mi dostalo komentáře : "naše kočka taky umí kličkovat po místnosti". Neboli Moravcův paradox podporuje sám sebe. Nezanedbatelné množství veřejnosti a pravděpodobně i nezanedbatelné množství kapitánů průmyslu si myslí že "i blbé zvíře se umí pohybovat plynule", ale "cukání po zubaté čáře", silou krokových motorů, bez zpětné vazby, to vyžaduje "opravdového robota" - což mimochodem naznačuje, že robotická motorika se jen tak nezlepší a to ani tam, kde by k tomu byly podmínky, jako třeba u robotů od Boston dynamics v soutěži "DARPA robot challenge".

Co bude, když nic nebude ?

11. července 2017 v 5:24 | Petr |  Filosofování
Pozorní čtenářové na tomto blogu jistě postřehli neformální seriál "Technologie XXXXX nebude", a přestože komentáře jsou ( a zůstanou ) kvůli psychopatickým jedincům vypnuté, občas ke mně dopluje nějaká reakce typu : "když nic nebude tak ať Kubáč řekne, co podle něj tedy bude"... Tento požadavek mě donutil hluboce se zamyslet nad "pozitivní vizí budoucnosti". Předtím než probereme MOJI pozitivní vizi. Bylo by dobré zmínit se o tom, co mi vadí na pozitivních vizích budoucnosti TĚCH OSTATNÍCH.

Jako obvykle bych mohl zmínit vojenské pravidlo, že "každý plán ( vize ) přestává platit okamžikem prvního kontaktu s realitou" a tím skončit, ale to by mi asi čtenářové nerozuměli, proto je třeba věc probrat. Začal bych seznamem modelových příkladů, které mě vždy zvednou ze židle :
  • Extrapolace až za hrob. Příklad : Za posledních 20 let stoupla účinnost ( špičkových ) solárních panelů z 8 na 40% tedy 5x znamená to že za dalších 20 let stoupne opět 5x, ze 40% na 200 % ? K omylům ( lhaní ) tohoto typu svádí moderní elektronika která neustále mluví o exponenciálním "Mooreovu zákonu" aniž by zmínila jak rychle se blížíme k fyzikálním limitům technologií, které používáme. Prostě a jednoduše když letadla za 50 let vývoje začala lítat rychleji než zvuk - rakety budou za dalších 50 let lítat rychleji než světlo - žejo ? Tento fenomén zvaný zákon klesajícího marginálního užitku není populární, protože naznačuje, že po desítkách let vývoje určitým směrem dostaneme za stále větší práci ( a prachy ) stále menší zrníčka žádoucího výtěžku. Kardinálním nesmyslem pak je "jetí ve stejných kolejích" dotovat z daní. Jinými slovy : jsem si 100% jist, že zatímco "grantové agentůůry" jsou zavaleny žádostmi "ne-tak-zcela-úplných-podvodníků", opravdu převratné věci se mezitím horko těžko rodí v zaprášených cimrách outsiderů, které "pan profesor nemá rád".
  • Částečně podobné předchozímu je nerespektování "kruhové kauzality" - tedy že akce budí reakci, která pohltí ( převážnou ) část účinků akce. Přiklad - Euroúředníci chtěli ušetřit 80% elektřiny na svícení, proto zakázali klasické žárovky ve prospěch lobbingu firem Osram a Philips 5x úspornějších rtuťových výbojek ( zářivek ) a LED světel. Dostavila se úspora ? Nedostavila, protože lidi nahradili jednu žárovku třemi úsporkami a přestali se omezovat ve svícení. Tento fenomén je též nazýván Peltzmanův efekt. Úloha k procvičení : Co by se stalo s průměrnou dobou cesty do práce, kdyby doprava zrychlila 2x ? ( Odpověď : Nic, jen sádrokartonové satelitní čtvrti by rostly do 2 násobné vzdálenosti od měst. )
  • Nerespektování zákonitostí lidské psychiky. Pokud se sám rozhodnu dělat tu a tu práci, nebo používat tu a tu technologii - nic se neděje, pokud stejné rozhodnutí za mně udělá strana a vláda.... rodina... manželka... tchýně... umělá inteligence... Evropská unie - nebudu s jejich rozhodnutím spokojen a pravděpodobně budu mít tendenci demonstrativně dělat něco jiného, i kdyby to bylo horší než vnucené "optimální řešení".
A tak dále a tak podobně. Pokud čtete o nějaké "vizi budoucnosti", která je zamořena chybami tohoto stylu - co si můžete myset jiného, než že "fenomen XXXX nebude fungovat" podle představ svých autorů ?!
Zbývá samozřejmě otázka co tedy fungovat bude. Vzhledem k výše zmíněnému vojenskému heslu je čestné přiznat, že nevím. Některé z mnou vysmívaných technologií "které nikdy nebudou" pravděpodobně částečně budou, tím se ovšem situace ve společnosti a na trhu změní tak, že jiné technologie, které dnes považujeme za "100% motor budocnosti" pravděpodobně nebudou, nebo ne v té formě, jak se to dneska jeví.

Tedy futurologie dle Kubáče :
  1. Ve společnosti převládnou techno-idioti - buď tedy myšlenkoví potomci Matěje Stropnického, kteří z terasy rodového zámku tatínkovy vily budou chtít velet hnitím biomasy poháněné ekonomice pro plebs. Nebo naopak nerealističní techno-optimisti, kteří budou prohlašovat : "kreativní třída" na 3D tiskárně vytiskne rakety, které "smart dust" vynese až na Venuši, kde si budeme lebedit - každý chlap s 3 robotickými milenkami.... V obou těchto případech patrně budoucnost bude úplně jiná, silně primitivní, hnaná zaprášeným solárem a rezavou benzínovou elektrocentrálou, s korupcí, nemocemi a státním útlakem - přibližně jako civilizace, kterou už dnes můžeme vidět na trase Gaza-City - Bagdád - Lahaur - Bangalore.
  2. Ve společnosti převládnou techno-realisti ( Kubáčovského typu ;-) ) Avšak nepodaři se ( budou politicky zablokovány ) některé zásadní technologické průlomy. Zejména tedy mám na mysli jadernou a termo-jadernou energetiku verze 4, 5, 6, a další. V takovém případě nás patrně bude čekat něco jako mnohem chudší, chaosem zmítaná verze dnešního Německa.... Vyjde slunko a vy rychle utečete z "pracovní porady galaktického významu" abyste smartfounem dálkově zapli doma pračku, protože celý minulý týden bylo zataženo - tudíž domácí solár nedodal dosti proudu a vy máte poslední čisté slipy.....
  3. Převládnou techno realisti a podaří se zásadní technologické průlomy - teprve pak nastane ten pravý techno optimismus - syntetickým buthanolem hnané auto vás doveze na kosmodrom, odkud poletíte ( syngtetickým buthanolem hnonou raketou ) do práce v pásmu asteroidů - těžit kovy vzácných zemin, a odtud na dovolenou na ( terraformovanou ) Venuši - prohřát kosti a zaskotačit s 3 robotickými milenkami.... Ve skutečnosti to takto optimistické ještě dlouho dobu nebude, pokud vůbec. Nicméně je dobré si uvědomit, že dostatek energie znamená dostatek civilizace a i příroda se chrání lépe, když nemusíte ve stylu ekologických neziskovek, lidem nabízet "(ne)-dobrovolnou chudobu", ani těžit veliké masy masy "energeticky řídké" suroviny kvůli energii. Příklad : přírodu na Ostravsku zachránila těžba uhlí !!! Před rokem 1840 tu byly holé Beskydy bez jediného stromu - všechny lesy totiž padly za oběť před-uhelnému hutnictví !!
Co se pravděpodobně bude realizovat :
  1. Lokální zemědělství - místní bio-farmy, hydroponické a akvaponické pěstování zeleniny přímo ve městech, drobné zahrádkářství a samozásobitelství oproti minulosti silně usnadněné elektronikou typu Arduino / RaspberryPi / Internet věcí. Nezanedbatelným argumentem pro malo-zemědělství bude sestupný trend kvality "krmiva" vyráběného velko-zemědělstvím.
  2. Lokální energetika - soláry na střeše domů přece jenom nakonec ( částečně ) budou - když už pro nic tak jako zdroj energie pro různé klimatizace, bojlery , čerpadla, pračky a jiné spotřebiče, které stačí zapnout "když zrovna svítí". Nezanedbatelným argumentem pro "vlastní" solární panely bude i chaos ( ve smyslu výpadků i deformovaných cen ) který do energetické soustavy vnesou "soláry těch druhých".
  3. Rozdělení celé výroby zboží na dvě "filosoficky odlišné" kategorie - hromadně vyráběný asijský šunt ( stále klesajicí kvality ) a místní polo-zakázkovou "výrobu s příběhem" kdy majitele fabriky budete znát a taky za výrobek budete ( dobrovolně a rádi ) platit násobně více než za šunt, jenom proto, abyste měli možnost "panu továrníkovi" za případný zmetek v hospodě vynadat. Paní Kubáčová například už dnes nosí ručně šité boty, které lze u "paní ševcové" objednat jen jednou měsíčně během 5 minut, než se její e-shop zase na měsíc beznadějně zahltí objednávkami z celé republiky.
Co se pravděpodobně nebude realizovat :
  1. Lidská super-inteligence a spojení člověk-umělá inteligence-internet. Důvod : co by Facebookem otupělé mozky mohly takovému "partnerství" nabídnout ?
  2. Nepodmíněný základní příjem - zejména ne ve verzi kdy by člověka uživil zcela bez práce : Jděte do místního ghetta a koukněte jak to tam vypadá. V ghettech totiž evropské sociální státy už "nepodmíněný příjem" dávno vyplácejí. Taková idea je dobrá pro nezaměstnaného "kreativce", který si honí ego řečmi o "neziskových projektech, které změní svět". Zbytek populace je nutné ráno vypráskat z pelechu do práce - jinak budeme mít města zamořená alkoholem, drogami, právem šaríja a kriminalitou.
  3. Úplná robotizace výroby - viz předchozí bod - až začne jít do tuhého ( už začalo ), státy začnou omezovat sociální výdaje - lidi budou muset omezovat spotřebu roboticky vyrobeného zboží.
  4. Úpná globalizace obchodu - každý stát bude postaven před dilema zdali je pro obyvatele lepší koupit patery samorozpadávací čínské hadry za ( státním dluhem financované ) sociální dávky - nebo jestli je lepší zavést cla, nahnat lidi do práce i kdyby to znamenalo jen jedny kvalitní šaty domácí výroby za těžce vydělané peníze....
Před závěrem je nutno poznamenat, že existuje i pesimistická varianta - pokračování současného stavu státního řízení každého prdu na sub-atomární úrovni. Tato varianta hrubě omezuje volnost v konání každého člověka. Zvyšuje startovací náklady - tedy s malým nápadem, který nezaplatí ani náklady na EET se nevyplatí začínat a kde není malý projekt, nebude ani velký. Příklad : vznikl by Google kdyby "korporátní hlídači" Babišovského typu "drtivě zregulovali" Brinna a Page už ve stadiu nic nevynášející pokusné serverové farmy na kolejním pokoji ? Navíc státní regulace a zejména "státní podpora vědy" hrubě narušují zpětné vazby a vedou k vytváření "technologií pro těžbu grantových peněz" nikoliv pro užitek veřejnosti.

Tedy hlavním závěrem dnešní pohádky budiž : nevím jaká optimistická budoucnost nastane a jestli vůbec, ale jsem si naprosto jist, že bez svobody konání a zachování zpětných vazeb to bude jen chudoba a nezaměstnanost v prašné zbídačené krajině + nějaké ty mediální řečičky, že tak to musí být, neb jsme vlastně "skrytě" na špici vývoje, mezi ostatními státy, které šly stejným směrem a jsou taky v pr......

Nejasnosti kolem obnovitelnosti.

4. července 2017 v 5:48 | Petr
Sluníčko je typická "hvězda hlavní posloupnosti", která je klidná, stabilní a miliardy let termojadernými reakcemi "spaluje" vodík na helium. Helium je těžší ( hustší ) než vodík, proto klesá do středu Slunce, kde postupně roste hustota i teplota hmoty, až se v určitém okamžiku helium "zapálí" a začne se přeměňovat na uhlík, který klesá do středu, kde roste teplota až se uhlík s heliem začne spalovat na kyslík, který klesá do středu, kde roste teplota , až se kyslík spaluje na křemík, který klesá do středu, až se křemík začne spalovat na hliník a dalšími vedlejšími reakcemi na všechny chemické prvky až po železo. Kouzlo je v tom, že první fáze z vodíku na helium trvá několik miliard let, ale spalování těžších prvků za vysokých teplot je postupně rychlejší a rychlejší, tepelný výkon Slunce ke konci jeho existence exponenciálně roste, tím roste velikost jeho atmosféry, až "červený obr" spálí blízké planety včetně matičky ZeměKoule. Poslední křečí termojaderných reakcí těžkých prvků Slunce odhodí tuto obrovskou atmosféru a uvnitř zbyde super hustý, super zářivý, avšak chladnoucí bílý trpaslík, který vyčerpal termojaderné palivo.

Touto logikou vzato i Slunci jednou "dojde šťáva", proto žádné "obnovitelné zdroje" energie neexistují. Na druhé straně máme před sebou ještě několik miliard let "poklidného Slunce" takže vlastně není třeba se tak úplně strachovat, že jakékoliv naše potomstvo žijící v dohledné době by mělo problémy s nestabilitou energetické produkce ze Slunce. Tím vznikl ekologický koncept "obnovitelných zdrojů" energie - tedy situace, kdy energie je v souvislosti s lidským měřítkem tak mnoho, že se takový zdroj zdá "nekonečný" a může se využívat neustále.

Jenomže tahle idea má své mouchy. Příklad : "přílivové elektrárny" - vím, že existují zatím spíše teoreticky, ale využívání energie přílivu a odlivu je vlastně přeměna rotační energie ZeměKoule na elektřinu. Pokud by se takové elektrárny rozšířily, mohla by se časem rotace Zěmě a celá "dynamika" soustavy Slunce - Zěmě - Měsíc stát nestabilní. Myslíte sí, že mi hrablo a vidím trávu růst ? Otázka poruch rotace Země je svým principem stejná jako otázka zdali baron Rothschild, když po roce 1830 otvíral ostravské černouhelné doly, tušil o produkci oxidu uhličítého a o "globálním oteplování" ?

Zdá se tedy, že některé obnovitelné zdroje energie nejsou tak úplně obnovitelné. Pak tady máme další příklad a to je geotermální energie. Island je chválen za své - sopečnou činností hnané - elektrárny. Jaký je jejich mechanismus : voda se tlakem pumpuje do hloubi zemské kůry, kde je teplem roztaveného magmatu ohřívána tak, že pak stoupá zpět jako horký geotermální pramen. Kde se bere teplo ? Stoupá ze zemského pláště. Co ohřívá zemský plášť ? Rozpad radioaktivních prvků zejména Thoria, Uranu a v menší míře Draslíku.

Počkat Rozpad Thoria a Uranu, který žene geotermální elektrárny na Islandu je "obnovitelný zdroj", zatímco rozpad Thoria a Uranu v jaderných reaktorech je "neobnovitelný zdroj" energie ? Proč tomu tak je ? Protože Brusel řekl !? Protože parní gejzíry v ledové krajině vypadají estetičtěji než pára stoupající z chladicích věží, po kterých lezou feťáci z ekologické neziskovky ? Jinými slovy : pokud radioaktivita zemského jádra a pláště udržela uvnitř zeměkoule vysoké teploty celé 4 miliardy let, pravděpodobně je radioaktivních materiálů dosti i pro prakticky neomezeně dlouhé provozování dnešní konvenční jaderné energetiky.
Ano je to tak - "obnovitelné zdroje" energie je politicky motivovaná mlhavá kategorie bez zakotvení v realitě jako jakákoliv jiná definice prosazovaná dnešní politickou třídou. Odtržení Kosova je OK, odtržení Krymu a Sudet je BAK BAK .... Islandské geotermální Thorium je OK. Indické Thorium v pokusném reaktoru je BAK BAK, atd.....

Na závěr poslední "obnovitelná" pozoruhodnost. Lithium je jediný prvek, který kvůli malému a lichému počtu protonů nevziká termojadenými reakcemi ve hvězdách ve větším než stopovém množství. Lithium stejně jako prvky těžší než železo ( třeba Uran ) vznikají téměř výlučně při výbuších supernov. Proto je Lithia v zemské kůře nepatrné množství kolem 17 miliontin - PPM - part per milion. Uranu jsou 3 miliontiny a Thoria 7 miliontin. Proč to srovnávám ? Přestavte si rok 2100 - v Česku aktivně jezdí ( odhadem ) milion elektromobilů ( což je 20% z dnešních 5 milionů "oficiálně registrovaných" aut ). Každý elektromobil potřebuje do svých baterií kolem 50 kg lithia. To je 50 000 000 kg neboli 50 000 tun lithia. Pokud předpokládáme 10% obnovu vozového parku - je to 5 000 tun lithia každý rok. Hrubým odhadem roční spotřeba ( všech včetně tepelných ) energií v ČR je 1,8 * 1018 Joule pokud by CELÁ tato potřeba byla kryta jadernou energetikou znamenalo by to spotřebu 760 tun uranu. Poměr 5 000 tun lithia : 760 tunám uranu téměř přesně odpovídá poměru výskytu těchto prvků v zemské kůře. "Obnovitelné" lithium je tedy stejně vzácné jako "neobnovitelný" Uran. ( A to jsem počítal Uran "na všechno", ale lithiové baterky jenom pro automobilismus )

Nechci šířit žádné paranoidní teorie. Jenom znovu připomínám rozdíl mezi skutečnými technologiemi, které ( radikálně ) mění svět kolem nás a polo-technologiemi, které obaleny "vědeckou hantýrkou", Euro-úředníky a Euro-dotacemi udržují, nebo dokonce zhoršují současný "status quo"..... Proto si nemohu odpoustit poslední příklad : Čína je největší výrobce neodymových magnetů na světě. Kdyby se čínské Thorium, které je odpadem při těžbě Neodymu spálilo v jaderných elektrárnách, pokrylo by VEŠKEROU energetickou spotřebu ZeměKoule. Pápá spalování ropy, pápá ropou placení terorističtí mohamedání, pápá báťuška Putin, pápá ten komunistický blázen ve Venezuele, pápá ropou placené Norské Fondy. Pápá produkce CO2, Pápá "Pařížská smlouvo", pápá ekologické dotace, pápá ekologické neziskovky - proto to nikdy nebude. Proto Čínani vylívají Thoriové soli do řek a my ostatní se třeseme, aby "obnovitelná" ( solární, větrná ) energetika nepřivedla ( dotacemi ) ekonomiku na buben nebo neudělala "blackout" přes polovinu Evropy.

Poznámka při druhém čtení : "Čínské thorium" sice existuje, ale je to "příklad". Neznamená, že "pokrok" vyžaduje, aby Karel Alzheimer Schwarzenberg, nebo jiný bafuňář, vstoupil do Komunistické strany Číny, jinak jsme potmě. Největší ložiska Thoria jsou ve "slušných státech" - v Indii, Austrálii, USA a Kanadě, každé jedno z nich se zásobami pokrývajcímí celosvětovou spotřebu na stovky let, nemluvě o tom, že každá žula kdekoliv na světě obsahuje tolik Thoria, že dlažební kostky od vás z Dupy nad Labem - "spálené v jaderné elektrárně" dají více energie než uhlí o stejné váze.

Poznámka při třetím čtení : jak je možné, že Uranu, kterého jsou v zemské kůře 3 PPM je "málo" zatímco Thoria, kterého je 7 PPM je "nespotřebovatelně mnoho" ? Pricnip je v "nešíření jaderných zbraní" tedy místo abychom z uranu 238 kterého je 99,3% vyrobili Plutonium 239 a to spalovali v jaderných elektrárnách - spalujeme jenom 0,7% Uranu 235 a těch 99,3 % zatím skladujeme jako odpad. ( Američani z něj alespoň dělají protitankové střely ). U Thoria žádných 0,7% spalitelného Thoria není - tam je jediná možnost přeměnit v "plodivém" reaktoru Thorium 232 na Uran 233 a ten pak spálit. ERGO shrnuto díky politickým tlakům využíváme ze 3 PPM přírodního Uranu jen 0,7% a místo toho každý muž žena i dítě platí ze svých daní 2618,50 kč ročně na "energetické polotechnologie".

Jasné ?