Rychlá a pomalá obloha.

12. září 2017 v 5:28 | Petr |  Hvězdičky
Když vám babička koupí první hvězdářský teleskop - má naivní představu, že na jaře budete pozorovat jarní souhvězdí, v létě letní, na podzim podzimní a v zimě raději nic, abyste nedostali rýmu. Realita je však poněkud jiná. V období listopad / prosinec je noc tak dlouhá, že pokud do rána nezmrznete, vidíte prakticky 3/4 hvězdné oblohy bez jarní části. Naopak v létě kolem letního slunovratu "astronomická noc" nenastává vůbec. Ale kromě toho je tady jiný zajímavý jev - "fenomén stmívání" který má pro amatérského astronoma zajímavé důsledky.

MěsícZápad Slunce
Červen20:57
Červenec20:43
Srpen19:53
Září18:48
Říjen17:45
Listopad15:54
Prosinec15:46
Leden16:20
Únor17:12
Březen17:58
Duben19:46
Květen20:30

V tabulce, kterou vidíte je západ slunce ke každému 20 dni v daném měsíci, a to protože +- 20 červen a +- 20 prosinec jsou nejdelší a nejkratší den v roce. Tedy představte si, že vylezete někdy po západu slunce v Červnu a co vidíte na obloze ? Uplně na východě bude Pegas, a Andromeda, jihovýchodně až jižně bude letní orientační trojúhelník tj. Labuť, Lyra a Orel, jihozápadně bude Herkules a Severní koruna a úplně na západě bude Pastýř. Za hlavou na severu budete mít vycházejícího Persea, nad ním Cassiopeu a severozápadním směrem Velký vůz.
Jasné ? K čemu tento poetický výčet ? Protože za měsíc by se vzhledem k oběhu země kolem Slunce měla obloha otočit o 1/12 kruhu, jenomže vy za měsíc vylezete ven "po západu slunce" tedy o něco dříve, takže zdánlivý posun oblohy "večer" bude menší, a další měsíc zase menší a zase menší. Neboli vzhledem k tomu jak se noc prodlužuje a vy lezete s teleskopem z baráku stále dříve a dříve - vzniká iluze, že "letní obloha se nehýbe" a výčet souhvězdí, jak jsem je popsal je na obloze "po setmění" ve stejné poloze až dlouho dlouho do podzimu.

Tedy vždycky jsem to obrazně popisoval jakože, že "soumrak se pohybuje ve směru pohybu oblohy". Pak ale nastane nejdelší noc v roce 20. prosinec ( nekamenujte mě za nepřesnost v datu slunovratu ) a po 20. prosinci se noci najednou zkracují a zkracují a "soumrak se pohybuje proti směru oblohy" - což se projevuje tím, že pozdní zimní a jarní souhvězdí vám profičí před nosem než byste řekli švec. Subjektivně to vypadá jakože : vzal jsem poprvé po vánocích teleskop a zase "už tam svítila" letní obloha.

Ba dokonce ač jsme o tom nikdy nemluvili - všimla si tohoto fenoménu i paní Kubáčová, která po každé mé "astronomické výpravě" klade ironickou otázku : "Ještě svítí ?", nebo "Ještě ji neukradli ?" - čímž ironicky myslí buď "Galaxii v Andromedě" alias M31 nebo druhý notoricky známý objekt kulovou hvězdokupu M13 v Herkulovi, kteréžto dva objekty vždy mutkavě kontroluju "jestli tam ještě jsou" a to pokaždé když jsou nad obzorem a já jsem s teleskopem venku.

Naopak o co důkladnější jsou moje znalosti topografie "pomalé" letní oblohy o to horší jsou mé znalosti "rychlé" jarní oblohy - třeba takové hvězdokupy ve Vozkovi - od sebe nerozeznám dodnes, a vzhledem k času který jarním souhvězdím věnuju = 1 noc a to ještě ne každý rok se to asi jen tak nezlepší.

A jaké je poučení z dnešní pohádky - na pozorování jarních souhvězdí je prostě málo času, proto pokud už koukáte na oblohu koukejte na jaře důkladněji, protože letní souhvězdí vám neutečou. Pokud naopak chcete použít řečičky o souhvězdích "na baby" ( funguje to !! ) naučte se letní oblohu a s tím více než polovinu roku ( a 90% nočích procházek s něžným pohlavím ) vystačíte.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama