Říjen 2017

Lídři politických stran a fenomén škaredé Miss.

31. října 2017 v 5:26 | Petr |  Svět okolo
Možná probírám elementární, obecně známé věci, ale nemohu si pomoci. Dnes, když tento článek píšu není jasné zda Babiš sežene nějakého koaličního partnera, jak bude vypadat vláda, nebo jestli budeme dva roky bez vlády jako Belgie v roce 2010. V každém případě se však množí články typu Strana XXXX ( např. ODS ) nechce s Babišem do vlády, to kdyby ve straně šéfovala osoba YYYYY ( např. Václav Klaus junior ) to by byl jiný fičák.

Tím se dostáváme k otáze, ne proč nikdo nechce s Babišem do vlády, ale k otázce proč tak mnoho šéfů politických stran je nemastných - neslaných, nenápadných úředníků, "vůdců národa" v šedivém obleku. Příklad Bohuslav Sobotka a jeho pohrobci v ČSSD. Petr Fiala - což je Sobotka verze 2.0 v podání ODS, ten člověk, který šéfuje KDU-ČSL, nebo STAN ( ani mi neutkvěla jména ). Proti nim jsou výrazné osobnosti Babiš, Okamura, Kalousek, ten s dredama od Pirátů. Rozdělíme li si strany podle šéfa na výrazné / nevýrazné zjistíme, že "tajnou volbou na sjezdu" se dostávají na šéfovskou židli kandidáti nevýrazní zatímco kandidáti výrazní se dostávají do čela jinak.
Posuďte sami :
  • Babiš je šéf z definice : podle hesla ANO / Agrofert jsem já. Nebo méně optimisticky : "sám sobě jsem svým kmotrem".
  • Okamura - totéž co Babiš, jen za 1000x menší prachy. V minulém parlamentě odešel ze strany Úsvit přímé demokracie a kde je jí dnes konec ?
  • Kalousek - vymyslel si vlastní stranu, která jej opakovaně volí předsedou, až odstoupí kvůli volebnímu propadu je s TOP 09 taky konec.
  • Bartoš ( tak se pirátský kapitán jmenuje ) byl zvolen demokratickou volbou, ale po internetu všemi členy strany - nikoliv tajnou volbou na nějaké schůzi.
Mechanismus je samozřejmě jasný - nejméně 50% "nevýraznosti" politických lídrů má na svědomí "střetnutí různých křídel" politických stran a zejména mafií, které za nimi stojí. Smysl této nevýraznosti je totiž v tom, že šéf politické strany by "kmotrům do toho neměl příliš mluvit". přesto je tady otázka zdali se na volbě nevýrazných politiků nepodíli i mechanismus, který není zločinného typu.

Zakladatel soutěže Miss České republiky - Miloš Zapletal - v dávném rozhovoru popisoval následující fenomén : Při testech hlasovacího softwaru na generálkách soutěže Miss měl každý porotce ( cvičně ) zvolit tři nejkrásnější dívky. Poté co se sečetla bodová hodnocení porotců, téměř vždy vyhrála ne nejkrásnější, ale nenápadná "docela hezká" uchazečka, kterou měl každý porotce na 2-3 místě. Problém je totiž v tom, že každý porotce má výraznou a od ostatních porotců odlišnou představu co je "nejkrásnější". Každý proto volil výrazně jinou kandidátku č. 1 Teprve až porotcům, idividuální atributy "největší krásy" došly - zvolili "docela hezké" dívky na 2 a 3 místo a tam se (ne)překvapivě shodli, takže 1-2 dívčiny na pozici 2. nasbíraly více bodů než 6 různých dívčin na pozici 1. Proto Zapletal nutil porotoce, aby nejprve diskutovali o tom co je to ženská krása a která uchazečka ji naplňje nejvíce a teprve potom aby hlasovali.

Kromě soubojů "mafiánských klik" funguje ve vnitrostranické demokracii pravděpodobně i "fenomén škaredé Miss" Výrazné osobonosti mají 50% nadšených příznivců a 50% nesmiřitelných odpůrců. Fiala, nebo Sobotka, kteří "docela ujdou" mají 80% vlažných příznivců "ze slušnosti" a proto vyhrají hlasování na sjezdu své strany. Slabí lídři problémy nepojmenovávají, pak je ani neřeší, protože to by znamenalo ztratit oněch 30% vlažných příznivců ve vlastní straně. Proto s celou Evropskou politikou zametají ( a teprve budou zametat ) skupiny, kde tvrdí vůdci usedají na trůn úplně jiným mechanismem.

Proto pochybuju o účelnosti "vnitrostranické demokracie", kde různá křídla kandidátů stranického sjezdu "tajnou volbou" volí předsedu. Z takové volby nemůže dobrý šéf vzejít a je jenom otázkou - do jaké míry je to mechanismus vzestupu "šedých myši" do čela politiky a do jaké míry je to pláštík pro rejdění mafiánů. Podle mého názoru jsou dvě možnosti jak se s tímto fenoménem vypořádat :
  • Veřejná volba předsedy strany - ať každý kandidát sjezdu vstane a otevřeně řekne : "Za předsedu chci Frantu Vopršálka proto a proto !"
  • U kandidátů do voleb by možná pomohly veřejné primárky v Americkém stylu "Zaregistruj se jako podporovatel, zaplať socialistům kilo a pak si sestav svoji kandidátku ČSSD" - konečná kandidátka pak bude průměrem těchto veřejných kandidátek. ( Členové ČSSD by za kilo mohli udělat to samé - ačkoliv se to nezdá - jsou to taky lidi. )

Spousta poznámek při druhém čtení :
  1. nesmysl "vnitrostranické demokracie" neznamená že nesmyslem je demokracie jako taková. Naopak demokracii pomůže výběr z politiků s jasným názorem - nikoliv "střídání améb" na postu premiéra.
  2. Úplně jsem zapomněl na "císařovnu" beztvarých politiků - "Hillary Clintonovou"....
  3. Není vyloučeno, že fenomén "nepřijít o 30% vlažných příznivců" ovliňuje i parlamentní volby. Přesněji "marketing" politických stran - tedy cílem je aby se "všichni politici tak nějak podobali všem ostatním" ? V takovém případě by možná pomohlo cíleně "volit extrémisty" - jak doporučuje Petr Hampl, jenomže extrémisti neradi dělají kompromisy, které jsou v politice nutné takže Buď se objeví jasně mluvící demokrat-státník alá Masaryk, nebo jsme ztraceni.
  4. Zlovolná myšlenka mě napadá - jestlipak by se na Masaryka dnes nevrhly neziskovky a neoznačily jej za fašistu, rasistu, xenofoba a kdoví co ještě. Ale on by to určitě vydržel, protože když hájil Žida Hilsnera nebo zabíjel "zlaté tele Rukopisů" - taky jsme s ním nejednali v rukavičkách.

Dalekohled Lupák

24. října 2017 v 5:32 | Petr |  Hvězdičky
Každý muž ( zasloužící si toto označení ) z mojí generace se jako kluk pokoušel postavit dalekohled "brejlák". To se zašlo do oční optiky, za pár desítek korun se nakoupily brejlové čočky a z nich se sestavil primitivní teleskop Galileovského, nebo pokud jste byli hvězdáři Keplerovského typu. Na teleskopech této konstrukce byla protivná zejména barevná vada a potom koma a astigmatismus. Takže první co malý hvězdář studoval byly "achromatické čočky" a u nich se dočtete, že jejich konstrukce je ze dvou různých skel - korunové ( tedy téměř běžné okenní sodno-draselné sklo ) s nižším indexem lomu a nižší disperzí se použije jako spojka a za ním je flintová rozptykla. Flintové sklo má vyšší index lomu a vyšší disperzi. "Disperze" je ochota daného materiálu rozdělit bílé světlo na spektrum - neboli pro fyziky : jak moc se rychlost světla v daném materiálu liší pro různé vlnové délky.
Flintová skla za bolševika ? Paničky si kupovaly "soupravy" broušených blbostí z olovnatého křišťálu ( druh flintového skla ), ale čočka pro děcko na experimenty - padli jste na hlavu ? Takže tady cesta pubertálních mladíků za achromatickým teleskopem většinou skončila, a dočasně i ta moje. Jenomže pak se člověk do optiky tak nějak začetl a zjistil podivné věci - existují "achromatické" okuláry Ramsdenův a Huygensův - které jsou ( ne zcela dokonale ) "achromatické" navzdory použití jediného druhu skla !! Huygensův okulár toho dosahuje tím, že ohnisko objektivu leží uvnitř čoček okuláru, tedy co přední čočka "pokazí" to zadní čočka "napraví". Pokud bychom takovou optickou soustavu chtěli "předělat" na objektiv kde bychom dali okulár ? Prostě tohle by nešlo.

Ramsdenův okulár vychází z jiné optické poučky. Dvě čočky o stejné ohniskové vzdálenosti vzdálené od sebe právě na tuto ohniskovou vzdálenost tvoří "přibližně" achromatickou soustavu. Problém takového uspořádání je že čočkou č. 1 vidíte jako lupou každou špinku na čočce č. 2 a naopak, proto se skutečné Ramsdenovy okuláry dělají tak, že se čočky dávají od sebe tak na 80% ohniskové vzdálenosti. Pokud bychom takovou optickou soustavu použili jako objektiv - ve zbývajících 20% by bylo ještě místo pro okulár.
Periskopický objektiv
Takže HRR do optiky - jenože brejlové čočky mají tvar menisku - což svádí udělat z nich nejenom Ramsdenovu optickou soustavu ale otočit je dutými stranami k sobě a udělat z nich stařičký "periskopický objektiv". Pokud mezi ně dáte clonu a zacloníte je tak na 1/10 ohiskové vzdálenosti - dostanete dosti slušnou optickou soustavu, kterou používali pra-fotografové před rokem 1890.
Tedy rekapitulace :
  1. koupíme dvě brejlové čočky +2 dioptrie
  2. dáme je do trubky na 0,8F neboli 40 cm od sebe
  3. doprostřed mezi ně dáme clonu s dírou o průměru 42 mm
Výsledkem je - na komunistickou nouzi a brejlové čočky opravdu slušný dalekohled 42/420 mm jen s mírnými optickými vadami. Bez problému vidíte krátery na Měsíci, galaxii v Andromedě, mlhovinu v Orionu, ledva-ledva ( bez větších detailů ) planety, na které je přece jenom třeba "opravdový teleskop". Přesně u tohoto typu "brejláku" jsem skončil jako děcko. Až na to, že jsem neuměl vyřešit další problémy - ostření.... stativ.... proto jsem nakonec hvězdičky pozoroval darovaným zrcadlovým ALCOREM ze Sovětského svazu. ( Který mimochodem měl pěkný a lehce rozebiratelný Ramsdenův okulár, kde jste se mohli poučit )

Čas oponou trhnul a žijeme v období konsumerismu - takže sehnat čočky z flintového skla by ( teoreticky ) neměl být problém - jenomže my nejsme Silicon Walley prošpikované geeky, takže snáze seženete laciný triedr a ten rozřežete na ( achromatické - tmelené ) čočky nežli flintovou čočku samotnou. Při surfování po Internetu mě ale zaujala následující tabulka vlastností plastikových brejlových čoček, ze které pro jistotu dělám výpis :

MateriálIndex lomuAbbého číslo ( disperze )
Brejlové korunové sklo1,52359
Brejlový polykarbonát1,58630
Olovnatá Flintová skla~ 1,6~ 38

Tedy koupíme - li klasickou brejlovou čočku - spojku a k ní polykarbonátovou rozptylku - po náležitém počítání by se dal vyrobit achromatický objektiv. Problém konstrukcí z brejlových čoček je že ty se dodávají jenom jako menisky - tedy vypouklo - duté čočky - a to proto že tento tvar má pro jedno-čočkovou optiku menší sférickou vadu a navíc lépe sedí do brejlových obrub.
Takže bychom museli konstruovat Gaussův objektiv, který ale má špatně korigovanou komu, která je u hvězdiček protivná. Proto by bylo lepší se vrhnout rovnou na objektiv typu Double Gauss - což je dodnes a ve více-čočkových modifikacích - základ všech vysoce světelných, krátko ohniskových objektivů pro foťáky.
Double Gauss
Takže jsem zajásal a chystal se počítat jaké čočky koupit a jak je rozmístit. Jenomže se projevila skepse středního věku a taky jasné vědomí, že zde na východě jsme technologicky v prdeli ( montovna na 1000 let ). Takže jsem se zašel do optiky zeptat kolik by ty čočky orientačně stály. Jelikož to nejsou "jen tak nějaké brejlové čočky", ale "zdravotnický prostředek" se všemi certifikacemi, akreditacemi, notificacemi a jinými vyfikundacemi a navíc ještě "produkt", který musí všem účastníkům "obchodního řetězce" vydělat na vilu a "bávo" - ceny jsou následující :
Brejlová čočka skleněná obyč. - 350 kč. potřeba 2 = 700 kč.
Brejlová čočka pokylarbonátová - 1220 kč. potřeba 2 = 2440 kč.
Celkem tedy 3140 kč. - což je jen o 50 korun méně než Nikon Aculon A211 10x50 - japonský triedr vyšší střední třídy.
Zlovolná myšlenka mě napadá, jestli Číňan z optické fabriky, co má silikózu z broušení brejlových čoček pro evropského distributora, si taky vydělá na vilu a bávo ?
Jaké je tedy poučení z dnešní pohádky ? Kupte si dvě lupy a slepte je k sobě s clonou uprostřed, rozdíl kvality obrazu oproti teleskou z jediné lupy je dramatický, ale pořád výrazně horší než býval objektiv ze dvou brejlových čoček. Jako poučení pro děcka to bude stačit. A pokud máte chytré děcko, které se bude ptát na achromatické čočky ? Polykarbonátová čočka pro děcko na experimenty - padli jste na hlavu ? Učit děti o konstrukci tohoto světa netřeba ! Pošlete děcko prodávat pervitin a z výtěžku ať si koupí Nikon Aculon který "nějak" funguje a byl "nějak" vyroben UFOny ? Roboty ? Trpajzlíky ? Rozhodně však v Číně, kam se z Fakulty sociálních studií na výměnné stáže nejezdí....

Volby v kmenové společnosti.

17. října 2017 v 5:15 | Petr |  Svět okolo
Opice žijí v tlupách. Opice druhu homo sapiens tlupám vznešeně říkají "kmenová společnost" - jakože slušně se chováme a pomáháme si uvnitř tlupy, vně tlupy ceníme zuby a vetřelce "od nich" neváháme v krajním případě i zabít. Tím ovšem nejsme výrazně horší než "oni" z jiné tlupy, kteří mají přesně stejná pravidla proti nám : no-go zóny v západní Evropě by mohly vyprávět....

Jedinkrát v lidské historii byl tento princip porušen a to na dvou místech ( téměř ) zároveň : V Anglii v roce 1215 byla přijata "Magna charta libertatum" - zárodek moderních ústav, která obsahovala první stopy principu : "stát se chová ke všem stejně - padni komu padni". Současně s tím Italské městské státy a jejich první banky zavedly pravidlo "obchodujeme se všemi stejně - padni komu padni". Oba tyto principy, každý sám o sobě, posunuly společnost vpřed a daly příslušnému státu výhodu proti okolnímu "nevolnickému středověku". Největšího rozvoje však dosáhly státy, které dovedly oba principy kombinovat - renesanční Holandsko, USA "otců zakladatelů", Británie během průmyslové revoluce atd. ( Poznámka pro bojovníky za sociální spravedlnost : tím není řečeno že v daných státech zavládla selanka s granty EU a sociálními dávkami. Naopak, když přestaneš makat - jdeš do úpadku i s Euro-dávkami. Vizte Francii, ( jižní ) Itálii, Španělsko, Řecko, a další členy "tvrdého jádra EU". )

Je zjevné, že pokud platí princip "rovnosti před zákonem" a princip "rovnosti v podnikání" - kmenová společnost tím dostává ránu, protože ti obchodníci a řemeslníci, kteří ještě respektují "hranice kmene" jsou v konkurenční nevýhodě vůči těm, kteří už přijali pravidlo "padni komu padni". To je tedy ta obrovská historická výjimka které jsme nyní svědky, kdy žijeme v "občanské společnosti". Je nutno zopakovat : OBROVSKÁ VÝJIMKA !!! 90% času a 90% společností totiž bylo, je a bude organizováno na kmenovém principu. Příklady efektivity občanské společnosti jsou jasné - můžeme argumentovat technologickým pokrokem, vědou, výrobou zboží .... až po příklady zdánlivě extrémní - jakože 100 miliónů kmenově organizovaných Arabů se už desítky let neúspěšně snaží zlikvidovat občansky organizovaný osmimiliónový stát Izrael.

Občanské a kmenové společnosti mají ještě další pozoruhodné rozdíly. V občanské společnosti je talentovaným jedincům umožněno vystoupat vysoko na společenském žebříčku, bez ohledu na rodový původ. Sedlák může mít pravdu ( a není za ni trestán ). Král se může mýlit ( a sedlák není trestán když na to upozorní ). Mimo to - "vůdci" v občanské společnosti většinou po konci své funkce odcházejí do důchodu ověnčeni poctami a z důchodu udílejí ( neužitečné ) rady svým nástupcům. Nic z toho v kmenové společnosti není. Sedláci mlčí ze strachu z trestu. Odstoupivší vůdce uteče do vyhnanství, aby nebyl zabit - roztrhán na kusy adepty na uprázdněnou pozici "vlka - alfa", atd.

Je tedy jasné, že princip "padni komu padni" alias "občanská společnost" je z kolektivního hlediska výhodný, bohužel ne-tak výhodný je z hlediska jedinců, zejména těch blízko "vůdce kmene" a navíc míří proti milióny let fixované biologické podstatě opic druhu homo sapiens. No řekněte - kdo by nechtěl alespoň "táákhle malou" protekci ? Kdo by nechtěl na základě Euro-Směrnice alespoň "táákhle malou" regulaci, která zlikviduje jeho konkurenty ? Kdo by nechtěl "aspoň trošku zavřít hubu" těm protivným kritikům, kteří možná mají pravdu, ale rozhodně "se mnou nestudovali" na stejné prestižní univerzitě ! Procesy tohoto typu nahlodávají občanskou společnost a vrhají nás zpátky do kmenového zřízení, které je krátkodobě a pro některé jedince výhodnější, ale dlouhodobě vede k zaostalosti. Fakt postupného úpadku občanské společnosti a návratu před renesanční italské městské státy je dnes maskován pojmy jako "nutnost regulace", "korporativismus" nebo méně lichotivé "oligarchie", "socialismus" nebo dokonce "fašismus" - ten pravý - ne nálepka pro lidi, co na mizející svobodu upozorňují.
Souboj občanské a kmenové společnosti ( pokud lze současnou situaci nazvat soubojem ) vede k tomu, že zákonem definovaná a oficiálně deklarovaná občanská společnost se stává jen tenkou slupkou nad opět sílícím kmenovým zřízením. Příklad : Lze-li v občanské společnosti odejít z vůdcovské pozice do důchodu ( ne do vyhnanství, nebo do hrobu) a zároveň je dovoleno, aby se "král mýlil". Pak by mělo být normální, že vůdce předstoupí před lid a řekne : "Omlouvám se - tyto mé činy byly omyl, budu to dělat jinak." Syšeli jste někdy takový výrok od politika ? Proč ne ? Protože kolem něj sedí slintající "kandidáti na pozici vlka - alfa", kteří by jej roztrhali ?

Poznámka při druhém čtení : Dovolím si upozornit na rozdíl mezi : "Omlouvám se za chybu, zkusím to udělat jinak." A mezi "Sakra, tahle pleticha nevyšla, musím vymyslet jinou." Přestože obě tyto věty bývají formulovány, aby vyzněly stejně - jistě chápete, že to není totéž...... V souvislosti s Milošem Zemanem je nutno zmínit i třetí variantu : "Řekl jsem na plnou hubu jak se věci mají a oni teď křičí abych se za to omluvil".

OK - to bychom měli teoretický úvod. Prakticky však za 3 dny máme volby. Co je tedy úkolem voliče z hlediska občanské a kmenové společnosti ? Pokud patříte k 99% "menšině" společnosti, která není zakouslá do soukolí toku moci a peněz, pak je rozhodně výhodné nezavřít sobě ani svým blízkým možnost společenského vzestupu tím, že hlasováním podpořím kmenové zřízení, navíc takové, kterému šéfujou lidi z kmene mně nepřátelského. Pokud hlasování "pro občanskou společnost" není možné, protože ji žádný kandidát ( činy nikoliv řečmi ) nehájí, pak je zásadně důležité být si vědom existence kmenů a nehlasovat ( omylem ) proti svým zájmům.

Proto jsem sám pro sebe vymyslel "Kubáčův bodovací systém" kterým hodnotím kandidáty na poslance:
  1. O kandidátovi je známo, že se veřejně omluvil za své činy : +20 bodů, a poté konal jinak : dalších 20 bodů.
  2. Kandidát je v politice nový : +10 bodů. ( V situaci, kdy politici nedovedou změnit směr svého konání dle bodu 1 totiž nemá smysl volit "staré psy" a doufat že budou dělat "nové kousky" )
  3. Kandidát je blízký skupině, kterou mohu považovat za "svůj kmen" : +20 bodů. Např.: Je zbytečné volit Babiše, stačí že nedobrovolně platíme jeho byzbys s "biosložkami" v palivech. Je zbytečné volit Kalouska - pokud nejedete v nějakém Euro-byznysu, nebo ČSSD - "dělnickou stranu", která rodinám dělníků nabízí boj o třetí pohlaví homosexuálů a jejich dětem "OSPOD" jedoucí dle směrnic "Barnevernetu" a "multikulturní integrací" zničené školství. Smysl a voličská základna většiny stran je nejasný, vysvětlitelný jedině tím, že voliči špatně odhadují své postavení ve společnosti a pak omylem / manipulací hlasují proti svým zájmům.
  4. Kandidát navrhuje řešení, kterým mi pomůže +10 bodů - a jiné nepoškodí - dalších 10 bodů
  5. Kandidát navrhuje řešení, které jiným pomůže, aniž mně poškodí : +10 bodů
  6. Kandidát se nedopustil zásadních prohřešků proti občanské společnosti : +10 bodů. Pozor na strany s "kmotry", "oligarchy" a "kontroverzními podnikateli" v pozadí i v čele.
  7. Kandidát se nedopustil zásadních prohřešků proti zdravému rozumu : +10 bodů. Pozor na strany prosazující polotechnologie nebo řešící blbosti, jako je globální oteplování v přírodě i v sexu.
Takže stačí přidělit body jednotlivým stranám a jejich kandidátům a hned je jasněji, nebo spíše zoufaleji, protože většina dnešní politické scény se pohybuje v pásmu 0-10 bodů bez jednoznačného favorita. Státotvorný blog" by měl čtenáře vyzvat : "I přesto jděte k volbám !!!" Já nejsem státotvorný blog, proto používám jiný argument : Sledovat koňský dostih je poloviční legrace, pokud nemáte vsazeno na žádného koně. Volby jsou jako sázka na favorita a nový parlament - to bude čtyři roky trvající napínavý dostih, kde ani nemusíte platit sázkovné, protože to vám už dávno sebrali daněmi. Dokonce i těm, kteří se chystají volby ignorovat !

Nejasnosti kolem bělochů.

10. října 2017 v 5:11 | Petr |  Filosofování
Ve Spojených státech v měststkých oblastech se prakticky už rozhořela občanská válka, ve které proti sobě nesmiřitelně vystupují zastánci a odpůrci pokroku vpřed za každou cenu. Je prakticky povinností každého humanitně vzdělaného vysokoškoláka v USA bojovat proti "White Supremacy" - nadřazenosti bělochů. A je to pravda, vyvyšování se kohokoliv nad kohokoliv jiného je hnusné. Na druhé straně by nebylo špatné rozlišovat co je vyvyšování a co je prostá historická skutečnost : Příklad : ukažte mi nějakou věc, kterou nevynalezli a nevymysleli běloši, nebo ve vzácných případech Japonci a Číňani. Můžeme tedy bojovat proti nadřazenosti bílých, v Tibetu mezitím mladí mniši, mezi meditacemi, čutají fotbálek balónem, který vyrobila fabrika Němce - Bavoráka Adolfa Dasslera žejo ? Z napětí mezi těmito neoblíbenými skutečnostmi pak vznikají nesmysly jakože "fyzika je rasistická" a nejsme daleko legendárnímu výroku ze Sexmise : "Mikoláš Koperník byla žena", který spíše bude znít : "Mikoláš Koperník byl černoch" ( možná platí obojí současně ).

Tedy opačný příklad - že technologická nadvláda není všechno : Představte si Marca Pola, který v letech 1246 - 1295 podnikl celkem 2 dlouhatánské cesty do Persie a Číny. V Číně našel civilizaci, která měla : Papírové peníze, čené uhlí, střelný prach, rakety, střelné zbraně, knihtisk, státní poštu, vlastní variantu Chappova telegrafu a mnoho dalšího - tolik, že když to v janovském vězení sepsal - nikdo tomu něvěřil a dokonce se o "kacíře" začala zajímat invikvizice. Dneska už mu věříme, protože z čínských zdrojů vyplývá, že všechny tyto čínské technologie byly za Marca Pola už 200-500 let staré. Jinými slovy - Čína roku 1246 se hravě vyrovnala Anglii těsně před vynálezem parního stroje = před rokem 1700. Jak je tedy možné, že vynálezce žárovky se nejmenuje Chang a americké černošky dnes nebojují proti "Chinese Supremacy", zejména když je známo že Asiati jsou nejinteligentější lidi na planetě a navíc až do začátku 19. století byla Čína největší a nejbohatší ekonomika na světě, která sama vytvářela více než 30% celosvětového HDP ?
Je to zvláštní, že my bíli Evropani jsme celkem 2x vybudovali "globální civilizaci" - Poprvé byla antická - Římská říše - a podruhé je to současná civilizace, která jako jediná v historii zaplavila celý svět tak, že lidožrouti na Fiji nosí trenky Adidas, Islámský stát nahrává videa o zkaženosti západu na iPhone a mladí mohamedáni pokud právě nevraždí, tak cvičí vraždění ve videohrách na Xboxu a popíjejí u toho Coca-Colu.

Abych nikomu nekřivdil 2x ( za antických dob a ve středověku ) vybudovali velkou civilizaci Peršani - obyvatelé dnešního Iránu, ale to jsou naši příbuzní z Indo-Evropského kmene. Pak se o globální civilizaci pokoušeli Mongolové - právě za Marca Pola ovládali Čínu mongolští císaři. Jejich globální civilizaci bychom moc chválit neměli, protože při jejím budování "ohněm a mečem" zahubili kolem 15% celosvětové populace !! A pak musíme samozřejmě počítat i samotné Číňany a dokonce Indy ve středověku, u obou je pojem "globální civilizace" taky trochu zpochybněn, zejména kvůli soustředěnosti jejich obrovské civilizace výlučně na sebe - a v tom asi bude důvod, proč ( zatím ) není "Chinese supremacy".

Je tedy V bílých Evropanech "něco", co v jiných rasách není ? Psychická nezralost spojená s hravostí a zvědavostí do vysokého věku ? Svoboda myšlení a lehká nedůvěra k "autoritě starých mistrů" ? Vědecká metoda kritického hodnocení výsledků každé práce ? Nebo Anglická dětská říkanka z doby průmyslové revoluce : "Ďábel vždy vloží hřích do lenivých rukou tvých ?" Tyto otázky po příčinách vzniku současné globální civlizace však nejsou dnes ty nejpodstatnější. Nejdůležitější otázky dneška jsou poněkud jiné : Je vůbec přípustné být si vědom, že za drtivou většinou civilizačního pokroku stojí běloši ? A druhá otázka : Je vůbec přípustná ta možnost, že : "Když běloši globální civilizaci vlastní rukou vytvořili, mohou si s ní dělat co chtějí, třeba ji vlastní rukou zničit ?"

Na druhou otázku už dostáváme nechtěně odpověď : "ANO". A to z jiné strany, než bychom očekávali : Ještě padesát let ničím nebržděného boje za pokrok, "rovné příležitosti" a "sociální práva" a nastanou opět "poslední dnové Říše Římské" ( naší globální civilizace ) a pak 400 let násilí, negramotnosti a chudoby - nic, co by tady už několikrát nebylo, akorát ta sociální práva a rovné příležitosti vždy dostaly na prdel nejvíce.... Asi jsem rasista, ale nějak se neumím stydět za Archimeda, Koperníka, Edisona, Forda, Baťu a mnoho dalších, kteří brilantně mysleli a ještě u toho dřeli způsobem nevídaným mimo civilizaci bělochů....

Už můžeme rozsvítit, Vašku ?

3. října 2017 v 5:29 | Petr |  Svět okolo
Okamura - pičo ?!?

Náš prochlastaný východ je "experty na politiku" považován za hnízdo nevzdělaných, sociálně frustrovaných ubožáků, kteří nejsou náležitě poučeni jak hlasovat ve volbách, a proto volí populistické, fašistické a xenofobní strany. A vskutku, sice nejsem komentátor na ČT24, zato přesně vím jaké budou na Ostravsku volební výsledky:
  1. S velkým náskokem Andrej Babiš
  2. Strana Tomia Okamury - ať už se letos jmenuje jakkoliv
  3. KSČ(m)
Navzdory tomu u nás lísteček předvolební agitace neuvidíte - kromě zoufalých plakátů ČSSD, které několik týdnů visí všude a od deště už chytají plíseň.

Minulou středu jsem byl v služebně v Praze a pohyboval jsem se po trase Hlavní nádraží, VFN alias "nemocnice na Karláku", firma Binox v Karlíně ( firma na ho*** - letos už po druhé mi odmítli prodat zboží, které měli skladem. Prodavač letargicky seděl za PC a vysvětloval, že "ten sklad vlastně není ten sklad, ale jiný" !!! ) Pak pěkně procházkou podlél Vltavy k Rudolfinu a zpět na nádraží - vše z tréningových důvodů pěšky. Šok byl v tom, že jsem všude potkával tolik lidí s plackou : "Volím Tomia Okamuru" ( ať se jeho strana letos jmenuje jakkoliv ), kolik jsem na Ostravsku neviděl za celý poslední rok. Takže Pražáci pozor! My jsme hlupáci co volí "populisty". Vy jste státními dotacemi vykrmení Euro-intelektuálové a máte Kalouska, mladého Stropnického a toho s dredama. Tihle tři vám musí stačit ! Okamuru nechte vidlákům !!!

Mimochodem po této zkušenosti jsem ještě zvědavější, jak volby dopadnou. O tom však dnešní příspěvek není.
Když tak člověk jezdí služebně po republice, sedí hodiny ve vlaku a pak se baví s kolegy - nevyhnutelně musí nad situací přemýšlet. V minulém příspěvku jsem popisoval jak jsme ve zdravotnictví zrušili oficálně jmenované lékaře - "odborníky", kteří hlídali každou lékařskou odbornost - skutečný stav - nikoliv "papírovou" fikci - okres po okrese, špitál po špitále, bez velkého otravování, lacino a účinně. Místo nich jsme zavedli, registrace, akreditace, kredity, komise. Takže vás nehlídá uznávaný kolega "primář Sova", u kterého jste jako elév dělali praxi, a který se na vás nenápadně ptá jiných kolegů. Místo toho přijede jednou za rok osoba, o které jste nikdy neslyšeli, neb na vlastním pracovišti, na druhém konci republiky je páté kolo u vozu, proto si zvedá sebevědomí funkcí "Auditora ČIA". Přijde, tváří se komisně, kontroluje papírové "směrnice" na sub-atomární úrovni, nutí vás zavádět nesmysly a zase odejde. V nejlepším případě jej už nikdy neuvidíte....

Výsledkem je, že Ministerstvo Zdravotnictví má o realitě vně své budovy jen skromné informace "z formálního výkaznictví". Ale i kdyby bylo dokonale informováno, jeho prostředky jak věci změnit jsou ještě skromnější. Nic z toho však státu nebrání velkohubě deklarovat "garanci zdravotní péče" nejlépe všem všecho, zadarmo a v Ústavě. Takže jsem seděl ve vlaku a přemýšlel jak k tomu došlo ? A hlavně jak k tomu došlo v celé společnosti - nejenom ve zdravotnictví ?

Historickým pohledem - Od pradávných dob přemyslovského království až do roku 1989 docházelo občas ke změně politického režimu. Občas ty změny byly docela prudké, ale vždy byla zachována kontinuita právního režimu a taky kontinuita státní správy, které se vyvíjely daleko pomaleji. Jejich reformy měly daleko hlubší a racionálnější pozadí než "defenestrace" neoblíbeného politického režimu. Příklad za všechny - v roce 1918 jsme zrušili císařství a zavedli republiku, ale Rakouský občanský zákoník z roku 1811 platil nadále a to až do 50. let ( v Rakousku platí dodnes ). Takhle to šlo vždycky - po Bílé hoře byly České stavy svrženy ale "zemské desky" platily nadále. Bratři Němci nastolili u nás Protektorát Böhmen und Mähren, ale týž občanský zákoník z roku 1811 platil pořád.

To vše se přerušilo v roce 1989. "Sametová" revoluce totiž proběhla právě naopak. Mocenská kontinuita nebyla narušena. Komunistický parlament zvolil Václava Havla prezidentem. Místo komunistů - stalinisů byli zvoleni jejich bývalí kolegové - reformní komunisti vyhození z KSČ(m) po roce 1968, známí pod názvem disidenti - a jelo se dál. Jestli si myslíte opak - povšimněte si jak nový režim vytěsnil opravdové antikomunisty, jako byl třeba Karel Kryl nebo Petr Cibulka. Zato třeba autor komunistické federální ústavy z roku 1968 Zdeněk Jičínský je dodnes slovutný právník, poslanec, senátor - dokonce nikoliv za KSČ(m).
OK - to že "revoluce" byla až příliš sametová - to může být ze systémového hlediska jedno. Horší je, že že navzdory opačným proklamacím došlo k přerušení právní kontinuity a zejména k přerušení kontinuity systému státní správy. Po revoluci najednou vše bylo "nedemokratické" a "komunistické". Neo-komunisti v parlamentu po roce 1989 zcela rozvrátili systém státní správy po "Paleo-komunistech". Můžeme být rádi že ( s výhradami ) nechali alespoň základy - poštovní směrovací čísla, rodná čísla, poznávací značky, řidičáky, pasy.....

Vše ostatní ať to mělo základ za bolševika, První republiky, starého Rakouska, vše šlo pryč a uprostřed tohoto ničení státní správy intelektuály kolem Václava Havla ještě Václav Klaus prohásil dvě věty ( které dnes popírá ) - že peníze nesmrdí, a že "zhasneme", aby v nastalé tmě mohla proběhnout privatizace.

Takže privatizace, do rukou hochštaplerů, proběhla, pak nastalo rozkradení privatizovaných fabrik, pak překupování, přeprodávání do rukou dalších spekulatnů až fabriku "zachránil" zahraniční investor, takže dnes pláčeme, že platy jsou zde udržovány na 1/3 Německa, zisky a kapitál pro další rozvoj průmyslu odtékají pryč. Opět - smutné, ale není to to nejhorší. Po privatizaci totiž nastal okamžik, kdy bylo potřeba zase "rozsvítit" - jenomže tehdejší majitelé průmyslu, tehdejší politici a dokonce i tehdejší státní správa si náramně libovala ve tmě. Mezitím došlo ke generační obměně státních úředníků a dnes je stát v situaci, že pro správu věcí veřejných má POUZE NEÚČINNÉ NÁSTROJE.

Nástroje výkonu státní správy, které byly osvědčené a účinné by totiž narušovaly Klausem nařízenou a Havlovými poslanci schválenou "tmu". Dnes jsme tedy v situaci, kdy na všechno jsou řídící mechanismy typu "registr pracovníků" a "akreditace" které jsou pracné a neúčinné, založené na formálním vedení a formálních kontrolách papírové dokumentace, která nemá ( a pro řádnou funkci firmy ani nemůže ) mít s realitou příliš styčných bodů, protože je nutné, aby "směrnice" a "realita" si nestály v cestě. Tento principiální problém řeší státní správa "zpřísňováním" systému až na hranici jeho zhroucení. A naopak pokusy o opravdové reformy - jako třeba zoufalou situací vynucené zjednodušení vzdělávání zdravotních sester - je sledováno s obavami, že situace, která už se vymkla z ruky se "bez registrací a kreditních bodů" zhorší ještě více ???

Pokud byste diskutovali se státními úředníky otázku : "pojďme to dělat jinak" - zjistíte, že to nelze. Nikdo si totiž nepamatuje "starou a účinnou státní správu". Nikdo se totiž neumí vrátit k - demokratizované verzi - systému zděděného po komunistech, který přes První republiku a Rakousko-Uhersko měl nejhlubší kořeny až v královských výnosech vrcholného středověku.

Nemáme-li v autě volant, spojku ani brzdy - vždy lze ještě otevřít okénko, mávat kapesníkem do větru a namlouvat veřejnosti, že tohle je účinné řízení směru jízdy..... Tak vidím situaci Českého státu právě nyní. A to jsme ani neprobrali "boj za sociální spravedlnost", "multikulturní integraci", "Euro-Tmu" a další procesy, které z naší "státní tmy" profitují ještě více než privatizátoři 90. let.

Zbývá tedy poslední otázka : Vašku Havle a Vašku Klausi : "Už můžeme konečně rozsvítit ???".
Podle článků v novinách ještě ne - tedy rozhodně ne se souhlasem "státním rozpočtem vykrmených Euro-intelektuálů" z kavárny na rohu Karlínského náměstí ....

Poznámka při druhém čtení : Přes víkend se i Ostrava zahalila do volebních plakátů. Ve Frýdku však stále jenom provlhlé plakáty ČSSD a osobu s plackou "volím Okamuru" jsem nepotkal ani v Ostravě ani v okolí.