Dalekohled Lupák

24. října 2017 v 5:32 | Petr |  Hvězdičky
Každý muž ( zasloužící si toto označení ) z mojí generace se jako kluk pokoušel postavit dalekohled "brejlák". To se zašlo do oční optiky, za pár desítek korun se nakoupily brejlové čočky a z nich se sestavil primitivní teleskop Galileovského, nebo pokud jste byli hvězdáři Keplerovského typu. Na teleskopech této konstrukce byla protivná zejména barevná vada a potom koma a astigmatismus. Takže první co malý hvězdář studoval byly "achromatické čočky" a u nich se dočtete, že jejich konstrukce je ze dvou různých skel - korunové ( tedy téměř běžné okenní sodno-draselné sklo ) s nižším indexem lomu a nižší disperzí se použije jako spojka a za ním je flintová rozptykla. Flintové sklo má vyšší index lomu a vyšší disperzi. "Disperze" je ochota daného materiálu rozdělit bílé světlo na spektrum - neboli pro fyziky : jak moc se rychlost světla v daném materiálu liší pro různé vlnové délky.
Flintová skla za bolševika ? Paničky si kupovaly "soupravy" broušených blbostí z olovnatého křišťálu ( druh flintového skla ), ale čočka pro děcko na experimenty - padli jste na hlavu ? Takže tady cesta pubertálních mladíků za achromatickým teleskopem většinou skončila, a dočasně i ta moje. Jenomže pak se člověk do optiky tak nějak začetl a zjistil podivné věci - existují "achromatické" okuláry Ramsdenův a Huygensův - které jsou ( ne zcela dokonale ) "achromatické" navzdory použití jediného druhu skla !! Huygensův okulár toho dosahuje tím, že ohnisko objektivu leží uvnitř čoček okuláru, tedy co přední čočka "pokazí" to zadní čočka "napraví". Pokud bychom takovou optickou soustavu chtěli "předělat" na objektiv kde bychom dali okulár ? Prostě tohle by nešlo.

Ramsdenův okulár vychází z jiné optické poučky. Dvě čočky o stejné ohniskové vzdálenosti vzdálené od sebe právě na tuto ohniskovou vzdálenost tvoří "přibližně" achromatickou soustavu. Problém takového uspořádání je že čočkou č. 1 vidíte jako lupou každou špinku na čočce č. 2 a naopak, proto se skutečné Ramsdenovy okuláry dělají tak, že se čočky dávají od sebe tak na 80% ohniskové vzdálenosti. Pokud bychom takovou optickou soustavu použili jako objektiv - ve zbývajících 20% by bylo ještě místo pro okulár.
Periskopický objektiv
Takže HRR do optiky - jenože brejlové čočky mají tvar menisku - což svádí udělat z nich nejenom Ramsdenovu optickou soustavu ale otočit je dutými stranami k sobě a udělat z nich stařičký "periskopický objektiv". Pokud mezi ně dáte clonu a zacloníte je tak na 1/10 ohiskové vzdálenosti - dostanete dosti slušnou optickou soustavu, kterou používali pra-fotografové před rokem 1890.
Tedy rekapitulace :
  1. koupíme dvě brejlové čočky +2 dioptrie
  2. dáme je do trubky na 0,8F neboli 40 cm od sebe
  3. doprostřed mezi ně dáme clonu s dírou o průměru 42 mm
Výsledkem je - na komunistickou nouzi a brejlové čočky opravdu slušný dalekohled 42/420 mm jen s mírnými optickými vadami. Bez problému vidíte krátery na Měsíci, galaxii v Andromedě, mlhovinu v Orionu, ledva-ledva ( bez větších detailů ) planety, na které je přece jenom třeba "opravdový teleskop". Přesně u tohoto typu "brejláku" jsem skončil jako děcko. Až na to, že jsem neuměl vyřešit další problémy - ostření.... stativ.... proto jsem nakonec hvězdičky pozoroval darovaným zrcadlovým ALCOREM ze Sovětského svazu. ( Který mimochodem měl pěkný a lehce rozebiratelný Ramsdenův okulár, kde jste se mohli poučit )

Čas oponou trhnul a žijeme v období konsumerismu - takže sehnat čočky z flintového skla by ( teoreticky ) neměl být problém - jenomže my nejsme Silicon Walley prošpikované geeky, takže snáze seženete laciný triedr a ten rozřežete na ( achromatické - tmelené ) čočky nežli flintovou čočku samotnou. Při surfování po Internetu mě ale zaujala následující tabulka vlastností plastikových brejlových čoček, ze které pro jistotu dělám výpis :

MateriálIndex lomuAbbého číslo ( disperze )
Brejlové korunové sklo1,52359
Brejlový polykarbonát1,58630
Olovnatá Flintová skla~ 1,6~ 38

Tedy koupíme - li klasickou brejlovou čočku - spojku a k ní polykarbonátovou rozptylku - po náležitém počítání by se dal vyrobit achromatický objektiv. Problém konstrukcí z brejlových čoček je že ty se dodávají jenom jako menisky - tedy vypouklo - duté čočky - a to proto že tento tvar má pro jedno-čočkovou optiku menší sférickou vadu a navíc lépe sedí do brejlových obrub.
Takže bychom museli konstruovat Gaussův objektiv, který ale má špatně korigovanou komu, která je u hvězdiček protivná. Proto by bylo lepší se vrhnout rovnou na objektiv typu Double Gauss - což je dodnes a ve více-čočkových modifikacích - základ všech vysoce světelných, krátko ohniskových objektivů pro foťáky.
Double Gauss
Takže jsem zajásal a chystal se počítat jaké čočky koupit a jak je rozmístit. Jenomže se projevila skepse středního věku a taky jasné vědomí, že zde na východě jsme technologicky v prdeli ( montovna na 1000 let ). Takže jsem se zašel do optiky zeptat kolik by ty čočky orientačně stály. Jelikož to nejsou "jen tak nějaké brejlové čočky", ale "zdravotnický prostředek" se všemi certifikacemi, akreditacemi, notificacemi a jinými vyfikundacemi a navíc ještě "produkt", který musí všem účastníkům "obchodního řetězce" vydělat na vilu a "bávo" - ceny jsou následující :
Brejlová čočka skleněná obyč. - 350 kč. potřeba 2 = 700 kč.
Brejlová čočka pokylarbonátová - 1220 kč. potřeba 2 = 2440 kč.
Celkem tedy 3140 kč. - což je jen o 50 korun méně než Nikon Aculon A211 10x50 - japonský triedr vyšší střední třídy.
Zlovolná myšlenka mě napadá, jestli Číňan z optické fabriky, co má silikózu z broušení brejlových čoček pro evropského distributora, si taky vydělá na vilu a bávo ?
Jaké je tedy poučení z dnešní pohádky ? Kupte si dvě lupy a slepte je k sobě s clonou uprostřed, rozdíl kvality obrazu oproti teleskou z jediné lupy je dramatický, ale pořád výrazně horší než býval objektiv ze dvou brejlových čoček. Jako poučení pro děcka to bude stačit. A pokud máte chytré děcko, které se bude ptát na achromatické čočky ? Polykarbonátová čočka pro děcko na experimenty - padli jste na hlavu ? Učit děti o konstrukci tohoto světa netřeba ! Pošlete děcko prodávat pervitin a z výtěžku ať si koupí Nikon Aculon který "nějak" funguje a byl "nějak" vyroben UFOny ? Roboty ? Trpajzlíky ? Rozhodně však v Číně, kam se z Fakulty sociálních studií na výměnné stáže nejezdí....
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama