Lídři politických stran a fenomén škaredé Miss.

31. října 2017 v 5:26 | Petr |  Svět okolo
Možná probírám elementární, obecně známé věci, ale nemohu si pomoci. Dnes, když tento článek píšu není jasné zda Babiš sežene nějakého koaličního partnera, jak bude vypadat vláda, nebo jestli budeme dva roky bez vlády jako Belgie v roce 2010. V každém případě se však množí články typu Strana XXXX ( např. ODS ) nechce s Babišem do vlády, to kdyby ve straně šéfovala osoba YYYYY ( např. Václav Klaus junior ) to by byl jiný fičák.

Tím se dostáváme k otáze, ne proč nikdo nechce s Babišem do vlády, ale k otázce proč tak mnoho šéfů politických stran je nemastných - neslaných, nenápadných úředníků, "vůdců národa" v šedivém obleku. Příklad Bohuslav Sobotka a jeho pohrobci v ČSSD. Petr Fiala - což je Sobotka verze 2.0 v podání ODS, ten člověk, který šéfuje KDU-ČSL, nebo STAN ( ani mi neutkvěla jména ). Proti nim jsou výrazné osobnosti Babiš, Okamura, Kalousek, ten s dredama od Pirátů. Rozdělíme li si strany podle šéfa na výrazné / nevýrazné zjistíme, že "tajnou volbou na sjezdu" se dostávají na šéfovskou židli kandidáti nevýrazní zatímco kandidáti výrazní se dostávají do čela jinak.
Posuďte sami :
  • Babiš je šéf z definice : podle hesla ANO / Agrofert jsem já. Nebo méně optimisticky : "sám sobě jsem svým kmotrem".
  • Okamura - totéž co Babiš, jen za 1000x menší prachy. V minulém parlamentě odešel ze strany Úsvit přímé demokracie a kde je jí dnes konec ?
  • Kalousek - vymyslel si vlastní stranu, která jej opakovaně volí předsedou, až odstoupí kvůli volebnímu propadu je s TOP 09 taky konec.
  • Bartoš ( tak se pirátský kapitán jmenuje ) byl zvolen demokratickou volbou, ale po internetu všemi členy strany - nikoliv tajnou volbou na nějaké schůzi.
Mechanismus je samozřejmě jasný - nejméně 50% "nevýraznosti" politických lídrů má na svědomí "střetnutí různých křídel" politických stran a zejména mafií, které za nimi stojí. Smysl této nevýraznosti je totiž v tom, že šéf politické strany by "kmotrům do toho neměl příliš mluvit". přesto je tady otázka zdali se na volbě nevýrazných politiků nepodíli i mechanismus, který není zločinného typu.

Zakladatel soutěže Miss České republiky - Miloš Zapletal - v dávném rozhovoru popisoval následující fenomén : Při testech hlasovacího softwaru na generálkách soutěže Miss měl každý porotce ( cvičně ) zvolit tři nejkrásnější dívky. Poté co se sečetla bodová hodnocení porotců, téměř vždy vyhrála ne nejkrásnější, ale nenápadná "docela hezká" uchazečka, kterou měl každý porotce na 2-3 místě. Problém je totiž v tom, že každý porotce má výraznou a od ostatních porotců odlišnou představu co je "nejkrásnější". Každý proto volil výrazně jinou kandidátku č. 1 Teprve až porotcům, idividuální atributy "největší krásy" došly - zvolili "docela hezké" dívky na 2 a 3 místo a tam se (ne)překvapivě shodli, takže 1-2 dívčiny na pozici 2. nasbíraly více bodů než 6 různých dívčin na pozici 1. Proto Zapletal nutil porotoce, aby nejprve diskutovali o tom co je to ženská krása a která uchazečka ji naplňje nejvíce a teprve potom aby hlasovali.

Kromě soubojů "mafiánských klik" funguje ve vnitrostranické demokracii pravděpodobně i "fenomén škaredé Miss" Výrazné osobonosti mají 50% nadšených příznivců a 50% nesmiřitelných odpůrců. Fiala, nebo Sobotka, kteří "docela ujdou" mají 80% vlažných příznivců "ze slušnosti" a proto vyhrají hlasování na sjezdu své strany. Slabí lídři problémy nepojmenovávají, pak je ani neřeší, protože to by znamenalo ztratit oněch 30% vlažných příznivců ve vlastní straně. Proto s celou Evropskou politikou zametají ( a teprve budou zametat ) skupiny, kde tvrdí vůdci usedají na trůn úplně jiným mechanismem.

Proto pochybuju o účelnosti "vnitrostranické demokracie", kde různá křídla kandidátů stranického sjezdu "tajnou volbou" volí předsedu. Z takové volby nemůže dobrý šéf vzejít a je jenom otázkou - do jaké míry je to mechanismus vzestupu "šedých myši" do čela politiky a do jaké míry je to pláštík pro rejdění mafiánů. Podle mého názoru jsou dvě možnosti jak se s tímto fenoménem vypořádat :
  • Veřejná volba předsedy strany - ať každý kandidát sjezdu vstane a otevřeně řekne : "Za předsedu chci Frantu Vopršálka proto a proto !"
  • U kandidátů do voleb by možná pomohly veřejné primárky v Americkém stylu "Zaregistruj se jako podporovatel, zaplať socialistům kilo a pak si sestav svoji kandidátku ČSSD" - konečná kandidátka pak bude průměrem těchto veřejných kandidátek. ( Členové ČSSD by za kilo mohli udělat to samé - ačkoliv se to nezdá - jsou to taky lidi. )

Spousta poznámek při druhém čtení :
  1. nesmysl "vnitrostranické demokracie" neznamená že nesmyslem je demokracie jako taková. Naopak demokracii pomůže výběr z politiků s jasným názorem - nikoliv "střídání améb" na postu premiéra.
  2. Úplně jsem zapomněl na "císařovnu" beztvarých politiků - "Hillary Clintonovou"....
  3. Není vyloučeno, že fenomén "nepřijít o 30% vlažných příznivců" ovliňuje i parlamentní volby. Přesněji "marketing" politických stran - tedy cílem je aby se "všichni politici tak nějak podobali všem ostatním" ? V takovém případě by možná pomohlo cíleně "volit extrémisty" - jak doporučuje Petr Hampl, jenomže extrémisti neradi dělají kompromisy, které jsou v politice nutné takže Buď se objeví jasně mluvící demokrat-státník alá Masaryk, nebo jsme ztraceni.
  4. Zlovolná myšlenka mě napadá - jestlipak by se na Masaryka dnes nevrhly neziskovky a neoznačily jej za fašistu, rasistu, xenofoba a kdoví co ještě. Ale on by to určitě vydržel, protože když hájil Žida Hilsnera nebo zabíjel "zlaté tele Rukopisů" - taky jsme s ním nejednali v rukavičkách.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama