Skrytá reforma zdravotnictví

19. prosince 2017 v 5:49 | Petr |  ČSKB
Zdravotnictví je skoro stejně složité jako společnost, ve které funguje. Posuďte sami : máme vyléčit jednoho člověka z rakoviny, nebo za stejné prachy máme zašít 20 lidem umělou kyčel a 10 z nich dokonce takto vrátit do práce a tudíž i k platbě zdravotního pojištění, což časem vynese prachy, které umožní léčení jednoho dalšího z rakoviny ? Máme přednostně léčit místního feťáka, drobného zloděje, žloutenkáře typu C, nebo místního gymnaziálního profesora, který naučil matematiku všechny inženýry v okrese ?

Úvahy tohoto typu jsou silně politicky explozivní, jak potvrzuje třeba "bitva" ODS a ČSSD o 30 korunový "regulační poplatek". Proto zatímní oficiální verze je "všichni mají nárok na všechno", což je samozřejmě nesmysl, protože i za téměř zdravé lidi se ve zdravotnicví dají utratit hříšné peníze. Proto spolu s "nárokem na všechno" jde ruku v ruce "magická věta" zdravotních pojišťoven : "vy musíte chorobu léčit" ( protože "lékařská etika" ), "ale my nemusíme léčbu platit" ( protože "ekonomická bilance" naší ctihodné instituce ). Tím se do zdravotnictví dostává výrazný a nepříjemný prvek, že jeden rozhoduje, jiný za rozuhodnutí zodpovídá a další snáší rizika takového rozhodování na vlastním těle.
Pokud je tedy zdravotnictví téměř tak složité jako celá společnost - proč nezavést ( téměř ) stejná pravidla jako ve společnosti. Třeba zdravotní pojištění, které bude opravdové pojištění se stanovenou výší plateb, spoluúčasti, s maximální sumou, kterou kryje. Tedy : na jaký doplatek jste se pojistil ? 30 korun... více, nebo méně ? Jakou pojistku má gymnaziální profesor a jakou jeho spolu-pacient narkoman ? To by výrazně zprůhlednilo situaci a dokonce zlikvidovalo mnohá dilemata. Pojišťovny by už předem v rámci nabídky pojistného programu musely zveřejnit co která pojistka kryje. Každý člověk by už předem v okamžiku podpisu smlouvy věděl na co je pojištěn na co ne a kolik bude platit "spoluúčasti" dříve známé jako "regulační poplatky". Doktoři by se místo hádání s pojišťovnami soustředili na co nejlepší diagnostiku a léčbu v limitech pacientovy pojistky.

Připadá vám to neetické ? Je tedy etičtější ( a šetrnější ) , když postarší ženská, která celý život platí pojistné, čeká na kolonoskopii ( kde by nádorový polyp vycvakli za minutu kleštičkami ) tak dlouho, až rostoucí nádor ucpe střevo a musí se operovat, bez řádné diagnostiky, bez předchozí přípravy, v noci o víkendu jako "akutní břicho" ? ( Reálný případ z mé praxe !! ) Takže jste jistě pochopili, že třeba už jen toto "skutečné zdravotní pojištění" by do společnosti zavedlo prvek zpětné vazby ve stylu "jak kdo žije tak taky umře" - což je jasná známka vykořisťovatelského kapitalismu, sociální nespravedlnosti, rasismu a xenofobie. Takže je jasné, že to je další položka v dlouhém Kubáčově seznamu "věcí, které nikdy nebudou", protože chaos s úplatky, který vládne dneska je "bez doplatků" a tím je "sociálně spravedlivější".

OK - už téměř 30 let se diskutuje o tom na co zdravotní systém má a na co nemá, tato diskuse nevedla nikdy nikam, protože by se třeba zjistilo, co vědí v Americe, že 75% celoživotních výdajů na vaši léčbu padne na posledních 9 měsíců Vašeho života. Nebo by se zjistilo, že některá slovutná "léčebná centra" jsou černé díry na peníze, které za velikého utrpení produkují invalidy, kteří umřou jen o pár měsíců později. Místo toho v součastnosti probíhá jiný proces a to je nenápadná privatizace zdravotnictví.

Říkáte, že privatizace není ? Studujte noviny pořádně ! Tu koupí Penta řetězec poliklinik, tu koupí záhadný rakouský majitel nějaké laboratoře. Andrej skoupil oplodňovací kliniky. Bohatší ( a mladší ) obvoďáci skupují ordinace svých starších kolegů a vytvářejí mikro-hodlingy, které za pár let prodají opravdovým velkým korporacím. Zatím níc velkého, nic co by vystrašilo ( faktické ) vládce našeho zdravotnictví, kteří ze SSM a KSČ na Karlově Univerzitě přešli rovnou do pražských fakultních nemocnic a odtud většina z nich na vysoká úřednická místa Ministerstva zdravotnictví, kde tomu šéfují dodnes - střídajícím se ministrům navzdory.

Řeknu-li privatizace, vždy se v pozadí ozývá "volný trh". Že by tedy postupná vláda soukromníků ve zdravotnictví znamenala zavedení "normálního režimu" se smluvním pojistným atd. ? Nezdá se ! Současný chaos je totiž ohromnou možností pro různé "netradiční způsoby výdělku" s různou mírou legality. Navíc soukromníci přinesli do zdravotnictví fenomén marktetingu. Veřejnost ne tak úplně chápe odtažitého profesora, který mluví o "nákladové efektivitě dětské onkologie" ( není žádná ). Daleko lépe chápou nějaký slogan typu "Naše klobásy špitály jsou nejlepší zárukou vašeho zdraví !" Proč si stěžovat, že zdravotnictví nemá na všechno, když barevný letáček říká, že "holdingové zdravotnicví" vás zachnání i přesto.

Tedy rekapituluju - reálný směr, který naše zdravotnictví pomalu nabírá je tento : Korporace se ujmou zdravotnického systému. ( Průměrně ) zkrátí váš život o 9 měsíců čímž vznikne prostor aby ušetřených ( téměř ) 75% výdajů proměnily ve svůj zisk. Aby nebyl křik, zakryjí tento postup marketingovou mlhou o "nejlepších partnerech vašeho zdraví". Veřejnost ( téměř jistě ) nic nepozná, protože většina chvály, kterou lidi pějí je na "dobré jídlo a hodné sestřičky" a naopak většina stížností je na "doktor se s námi nebavil" - za "záchranu života" děkuje málokdo a za opravdovou ( složitou ) záchranu - vůbec nikdo.

Je tento směr špatný ? Poté co se směr "řekneme pravdu" ukázal být politicky neprůchodný ? Snese veřejnost zdravotnictví, kde se o ně nebude bojovat do poslední koruny a poslední kapky ( jejich ) krve ? A co etika ? Jaká je etická hodnota výroku "více už udělat nešlo" v porovnání s výrokem "nakonec jsme ho netrápili", nebo s výrokem "marným léčením jednoho nezbyde na léčení ostatních", případně s výrokem "pokračování léčby by snížilo náš zisk" ?

Osobně mi daleko více imponuje zdravotnictví, které řádně léčí běžné choroby u všech, než zdravotnictví, kde někteří lidi v některých regionech jsou ztraceni za cenu, že v Praze máme "špičková centra", která kvůli prodloužerní života pár lidí o pár měsíců vedou systém do krachu. I já však musím připustit, že úsporný systém má několik háčků.
  1. Pokud se "státním" kapitánům zdravotnictví nepodažílo nastolit neplýtvající a spravedlivé zdravotnictví, přestože překážkou bylo jen drobné přikrádání a osobní prospěch - je pravděpodobné, že se zdravotnické "holdingy" přetrhnou aby narušily patologický status quo a s ním i své ( mnohem větší ) zisky ?
  2. Úspornější systém se bude vyznačovat tím, že občas padne rozumná avšak dnes neslýchaná věta typu : "vaše děťátko necháme umřít už teď - stejně by se školy nedožilo", kterou bychom se museli naučit říkat a hlavně taky poslouchat.
  3. Poslední háček je v otázce co je větší lež - tvrdit, že "všichni dostanou veškerou péči", nebo tvrdit že "Naše klobásy špitály jsou vaší záchranou" a jestli by volbám navzdory neměly se tyto věci přece jenom probrat s veřejností úplně otevřeně.
Na obrázku: pan Mgr. práv et Mgr. "mediální komunikace" Adam Vojtěch - úřadující ministr zdravotnictví České republiky.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama