5 typů společenské smlouvy.

20. března 2018 v 5:23 | Petr |  Svět okolo
Pokud máte elementární přehleded o historii není těžké si všimnout "oscilací" historických period. Mně osobně zaujalo třeba periodické "utahování a povolování" šroubů - jakože prostopášné Římské impérium za Nerona se postupně změnilo v sešněrované byrokratické peklo, kde Římané vítali germánkou okupaci, jelikož konečně zruší "federální" daně a volný germánský styl nakonec přešel v "křtění pohanů ohněm a mečem" což zase přešlo v "Karolinskou renesanci" což zase přešlo v bigotnost vrcholného středověku, což zase přešlo v prostopášnosti italské renesance, což přešlo v sešněrovanost baroka atd....

Tyhle věci se vyplatí mít trochu nastudované a promyšlené, ne z hlediska "humanitních intelektuálů", kteří v tom hledají podporu pro své pomatené ideologie, ale z hlediska biologických a společenských sil, které skutečně těmto mechanismům vládnou. Proto mě velice potěšil článek Vlastimila Podrackého, který nepřímo vysvětluje mechanismy těchto oscilací a mnohých dalších společenských jevů.

Tedy dle Podrackého existuje celkem 5 různých typů "společenské smlouvy"
  1. Společnosti založená na sdíleném náboženství / duchovních hodnotách
  2. Společnost založená na společných občanských svobodách
  3. Společnost založená na společném sobectví / idividualismu
  4. Společnost založená na moci korporací
  5. Anarchie - tedy společenská ne-smlouva
Takto napsáno to vypadá, že konzervativní dědek touží po "starých zašlých" ( duchovních ) časech, ale není tomu tak protože každý stupeň má své jasné výhody i nevýhody. Společnost dle bodu 1. například má zvykovým právem vyřešenu drtivou většinu situaci, které mohou nastat, ale na druhou stranu i dnes v ní funguje až mikroskopická kontrola jednotlivce - evangeliční Holanďani, kteří nemají záclony, aby sousedi mohli nahlédnout, nebo katoličtí Prajzáci, které od nedělní návštěvy kostela neomlouvá ani vlastní smrt by mohli vykládat. A to se vůbec nebavíme o mohamedánských "popravách odpadlíků"

Od bodu 2 se společnosti začíná rozvolňovat. "Občanská práva" ve skutečnosti znamenají "je mi jedno jaké jsou tvé názory a život, pokud neutlačují mé názory a život" V bodě 3. už je těžké dát dohromady armádu, protože obecný názor je - "ONI" nás mají ochránit, zatímco my jsme pyšní, že neumíme ani dračí smyčku, provozujeme "gaučing" a vedeme "pokrokové" ( pacifistické ) řečičky. V bodě 4. už jsou státy tak oslabeny, že mega-korporace jsou jediným nositelem ( opravdové ) moci. A anarchie - to je dokonalá svoboda žít jak chci a v nepříznivém případě zemřít rukou někoho, kdo považuje za omezení své svobody nechat mě nadále naživu ( model Somálsko a další státy ).
Kde se v současnosti nacházíme my ? Tipoval bych že jsme v bodě 3 s určitým přesahem do bodu 2 kdy staromilci se stále odvolávají na "vládu práva", zároveň však nepanuje shoda ani nad obecnými pojmy. Antifa, feministky, a další aktivisti například mají teorii "verbální agrese" - jakože považují za své právo rozbít vám hubu, kterou pronášíte jim nepohodlné názory, které byste podle bodu 2. měli plné právo říkat. Je nejasno i v otázkách nejzákladnějších : Je squatting zločin ? Je korupce ve vládnoucích třídách zločin ? Zmatky v "pojmech", "právech", "nárocích" a oslabení států z nepotrestatelné kriminality "nové šlechty" nahrávají vládě korporací dle bodu 4., která je na obzoru a v mnoha státech ( Německo, USA, Rusko ) už je tady - maskovaná jenom ( zatím existujícími ) vládami a parlamenty složenými z korporacemi placených politiků.

Je jasné, že každý další stupeň je více "renesance" - tedy svobodnější, zároveň zmatenější a nebezpečnější režim a každý předchozí stupeň je více "baroko" - sešněrovanější a tvrdší režim. Tím je taky jasno jak je to s oscilacemi ve společnosti. Lidi mají jistou míru toho v jak volné / zmatené / nebezpečné / pravidly svázané / sešněrované společnosti by chtěli žít a celá "regulační smyčka" poněkud osciluje kolem této hodnoty, která se ale dlouhodobým vývojem pomaličku posouvá směrem k větší volnosti. Pozoruhodné je, že když kyvadlo vykývne daleko od "rovnovážné polohy" je síla společnosti ke korekci v opačném směru obrovská - někdy až škodlivá. Příklad : Zkostnatělost monarchií 19. století skončila I. světovou válkou, Ruské samoděžaví překmitlo do anarchie buržoazní a bolševické revoluce a svobody NEP systému, který překmitl až k teroru Stalinismu. Nebo zmatky Něměcké Výmarské republiky, které skončily zvolením Hitlera - ve zcela demokratických a férových volbách.

Z tohoto hlediska je zajímavé odhadovat co znamená volba Trumpa, Merkelové, Orbána nebo Babiše. A pak taky je zajímavé si pohrávat s myšlenkou -jak bude vypadat střet společnosti ve stadiu 1. ( migrující mohamedáni ) s majoritou společnosti ve stadiu 3. ( nutit migranty respektovat NAŠE zákony je porušení JEJICH "lidských práv" ). Osobně to odhaduju na vítězství bigotní společnosti následované rychlým utažením šroubů a stejně rychlým pádem do zaostalosti "zbožného" středověku ( model Iránská revoluce ).

Tolik tedy k vývoji společnosti. Ona možná ta sociolóógie, kdyby se učila jako volitelný předmět plný integrálů někde na Mat-Fyzu - třeba by nakonec k něčemu byla.....

Poznámka k aktuálnímu dění : Americké tajné služby opravdu umí - vyhrát Putinovi volby nejvyšším u něj dosud zaznamenaným výsledkem. Dívíte se, ale je to tak ! Co více polechtá sebevědomí Rusáka v zapadlé sibiřské díře ? Když vidí, jak Amerika šílí z "ruského vlivu" ? To nepochybně znamená, že Putin umí ( i kdyby nedělal nic ), a proto je dobré jej volit. Možná by si i ostatní politicí - Maduro z Venezuely, Korejští dědiční vůdcové, Čínani nebo Drahoš mohli u amerických "sil dobra" objednat taky tak úžasnou volební kampaň NE ?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama