Chci do škol dílny a pozemky !!!

3. dubna 2018 v 5:25 | Petr |  Svět okolo
Moji první "bojoví" Mini-Sumo roboti "Primus" a "Helena" jsou postavení tak, že z venku není přes desky plošných spojů vidět úplně detailně jak to všechno drží pohromadě. Takže někdy na konci mé "závodnické" kariéry a na začátku módy 3D tisku to jest kolem roku 2011 se ke mně při Robotickém dnu přitočil klučina sotva dvanáctiletý a ptal se : "Panéé, panéé, na které 3D tiskárně jste ty roboty tisknul ?" Tak jsem mu odpověděl, že tihle roboti nejsou vytisknutí, ale vyrobení z kovové kostry a "nosných" plošných spojů. Tak se klučina ptal "a jak jste vyráběl tu kostru" a tak jsem mu řekl že jsem ji řezal z hliníkových nostníků a jeho otázka byla "a jakým strojem jste ty nosníky řezal" tak jsem mu řekl "pilou a svěrákem" a naznačil jsem ten typický postoj. A klučina "To jako rukou???... A jak vám tam drží ty šroubky?" ( zezadu jsou vidět šroubky bez matic ) - Na to jsem provokativně prohlásil "Pro šlrouby jsem řezal závit - závitníkem - TAKY RUKOU !!!"

Klučina tam stojí zkoprnělý dodnes a hledá ve smartfounu heslo "ZÁ-VIT-NÍK". Takže jako normalizační "Husákovo" děcko jsem zažil školní dílny... Šlo se temným sklepením kolem kotelny a na konci chodby byla místnost plná modrých ponků a červených svěráků a každý ponk měl šuplík plný rašplí a pilníků. "Soudruh" učitel Mohyla - zástupce ředitele nás učil správě řezat, vrtat, pilovat, i ty závity jsme řezali "Zá-vit-ní-kem" - nakapat olej, pak půl otočky tam čtvrt otočky zpátky aby se "ustřihla špona". Protože v dílnách může při nekázni snadno dojít k úrazu, udržoval učitel železnou disciplínu pomocí metrového kusu zahradní hadice vysypané olověnými broky, kteroužto nám neváhal "v krajní nouzi" zmalovat zadek. Několikrát během výuky jsme navštívíli "dílny na šestce" to jako dílny na 6. základní škole v Místku, které byly vyloženě vybaveny jako nějaký "průmyslový podnik light" s regálovým skladem materiálu, malinkou akumulátorovou zdvižkou, výdejnou nářadí a veškerým strojním vybavením starý ( obrovský ) soustruh a frézu v to počítaje.
Ó jéje - mladší čtenáři to patrně vnímají jako "vzpomínky na historky ze Starého Bělidla", ale bylo to tak - dokonce probíhala soutěž mezi školami, které jsem se několikrát zúčastnil o nejlepší kvalitu zadaného výrobku. Vzpomínám si, že jednou jsme vyhráli, protože při výrobě rukojeti plechové obracečky na řízky jsem měl ten spásný nápad snýtovat rukojeť dohromady s kovovou částí a až pak ji brousit - čímž jsme dosáhli téměř profesionálního vzhledu.

Mé vzpomínky na "školní pozemky" už tak světlé nebyly, ale to zejména proto že v plevání a kopání motykou jsem měl dostatečnou praxi, neb doma jsme měli dvě veliké zahrady, které jsem od děcka obdělával a byly sezóny, kdy jsme z jejich výnosu dosáhli tak-tak soběstačnosti v bramborách, zelí, cibuli, mrkvi a česneku.

Jenomže to byl komunismus s "dělnickou třídou" takže po pádu komunismu jsme ve jménu vítězství "pravdy a lásky" dílny i pozemky zrušili. Rušitelem těchto předmětů prý byla P**a Buzková, která ač ministryně školství za ČSSD, dala své dětičky do soukromých škol, aby nemusely ochutnat "maminčinu medicínu". Přitom za mé generace to byly předměty poměrně populární, protože každý klučina alespoň doma lepil letadýlka, a proto bral školní dílny jako způsob jak se naučit věci, na které doma nebyly podmínky. Jenom taková paranoia mě vede k tušeným důvodům - je to pozůstatek po komunistech - na "plzeňské" pedagogické fakultě tím opovrhují, škola musí koupit něco nářadí, materiálu a třeba i semínek a hnojiv ( a taky učitele, který umí vyrobit lepší krmítko než Pepíček z ghetta ). Navíc hrozí, že prostý lid by se naučil elementární základy řemesel, které by pak umožnilo uživit se bez státní dotace ( na rozdíl od "lepších" dětiček z mutlikulturního lycea ).

Tedy jsme v pozici kdy někteří lidi z té poloviny populace oficiálně označované za xenofoby a rasisty uvažují o tom, že není nijakou ctí vyjít ze školy "levý jako šavle" a chtějí dílny a pozemky do škol vrátit. Jenomže 15 let diskontinuity si vyberou svoji daň. Mládež ani nevěří v exitenci nástroje jménem "Závitník" tím méně, aby něco doma fyzicky vyráběla. Lze tedy očekávat že tyto předměty budou jen o něco méně nepopulární než matematika. "Táta parťák" bude psát udání na ústavní soud, "aby si mazánek neřízl pilou do prstu". Megakorporace budou mít strach : "kdo si koupí náš šunt, až zjistí že domácí výrobou lze dosáhnotu lepší kvality za zlomek ceny."

Jenom taková odbočka - nezanedbatelná část nábytku v našem bytě je z mých dílen, protože v době stěhování jsem co chvíli potřeboval nějaký nesehnatelný a exkluzivní sortiment jako "police šíře 55 cm" ani více, ani méně - až jsem rezignoval a místo marného shánění po shoppinech jsem přivezl z pily desky vyráběl tyhle věci sám.

Jinými slovy matematika, cizí jazyk, dílny i pozemky vám dávájí znalosti, které jsou mimo obzor a též mimo kontrolu multikutlurně etnicky a genderově integrovaných vládců tohoto světa, proto vedou ke svobodě, k možnosti vyřezat si skříňku sám, nebo se jejich vyřezáváním živit, a tím aspoň částečně existovat mimo dusivou náruč "laskavých států". Jejich výuka nepříjemně připomíná skutečnou fyzickou práci a realitu tohoto světa a navíc "bílé" obyvatelstvo vládnoucí řemeslnými schopnostmi není kompatibilní s projektem poroby Evropy ilegálními migranty, kteří jednoduchá řemesla umí, leč se jich nesmírně šítítí. Proto je pravděpodobné, že uslyšíme na toto téma ještě mnoho odsudků a důvodu "proč to nejde". Jenom bych na konec zmínil argument z nejfalešnějších "přece Pepíček má na více, než aby dělal řemeslo".... Ač jsem vlastníma rukama vyráběl vše od psích obojků ( další 2 kusy na výstavu šité teď o Velikonocích ), nábytku, přes elektroniku, roboty, po optické přístroje a chemické aparatury - nikdy jsem něměl pocit, že by mě pilování flahajsu ve svěráku nějak brzdilo v kariéře intelektuála vidláka.

Poznámka při druhém čtení : tak mám asi smůlu, protože stejného nápadu se ujal Babiš - a tím silně popudil tu frakci pražské kavárny, která se zabývá teorií vzdělávání hloupých venkovanů. Jednak prý "vzdělanostní společnost sázení brambor nepotřebuje" a potom by se z důvodu uvolnění času pro dílny a pozemky musel z "rámcových vzdělávacích plánů" vyhodit nějaký smrtelně důležitý komponent propagandistické převýchovy dětí....
 

21 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama