Sudeťácká lyrika

11. září 2018 v 5:24 | Petr |  Filosofování
Stojíte na několik kilometrů čtverečních veliké pláni porostlé řííďoučkou travičkou. Vedle je cedule: "Projekt ČEZ - Revitalizace odkaliště popílku Hrušovany 2010-2018." Jako Ostraváka vás zaujme, že haldy hlušiny z černouhelné těžby se "revitalizují" osázením olšemi, břízami a jinými "odpadními dřevinami". Elektrárenský popílek bude asi toxičtější než důlní hlušina, proto žádné stromy, jen živořící travička. Na okraji "Projektu" se pohybují zeměměřiči s teodolitem - asi vyměřují pozemky pro další sádrokartonovou čtvrť, kde si své domy postaví "lepší lidi", aby unikli z multi-etnické společnosti blízkého Chomutova. Za obzorem jdou k nebi bílé páry - vlevo Tušimice, vpravo Prunéřov, ještě více vpravo se točí radar armádní protiletecké obrany. Březenský drak tiše rezaví nad krajinou a na obzoru se táhne elektrické vedení 400 kilovoltů, které spojuje Temelín s Berlínem. Větrné elektrárny na německé straně Kušných hor stojí, aniž by vrtulemi hnuly, hlídají české primitivy, kteří nechápou význam pojmu "Energiewende".

Poslední poznámka než dojdeme k podstatě věci. Víte jaký je rozdíl mezi Kadaní a Českým Krumlovem ? Kadaň je mnohem pěknější, neb to je opravdové město, nikoliv divokým kapitalismem rozžvýkané kulisy pro Japonce, kteří si potřebují rychle odškrtnout položku ve smartfounu SONY a jet někam jinam.

Celou dobu jsem musel přemýšlet o Česko - Slovenském rozdělení. Dovedete si představit, že kromě českých gaunerů bychom dnes měli ještě ty slovenské, kteří by svůj nekalý byznys doprovázeli hlasitým pláčem, že se jim na všech federálních úrovních děje "diškriminácia" ( konkurencí české mafie ) ?

Otázka je proč jsem v Sudetech uvažoval nad Slováky : Dostalo se mi totiž té cti projít si zámek Červený Hrádek v Jirkově. Na prohlídkové trase sice není paní Kubáčovou milovaná "enfiláda", zato se dostanete do "pracovny pána", kde u dubového psacího stolu vznikal text Mnichovské dohody. Ano 18. 8. 1938 se u tohoto stolu sešly celkem 3 pozoruhodné osobnosti.
  1. Walter Runciman první vikomt z Doxfordu - vedoucí delegace britských vládních úředníků, kteří ve stylu agenta 007 byli pro tuto zavánějící výpravu formálně "uvolněni ze služby", aby nevznikl ani "stín podezření", že se jedná o zasahování britské vlády do československých vnitřních záležitostí.
  2. Konrád Henlein rodák z Vratislavic nad Nisou, bojovník za lidská práva utlačovaných německých osadníků, kteří byli na naše území pozváni Přemyslem Otakarem II. a ani za 700 let se nestihli integrovat do české společnosti.
  3. Maxmilián Egon princ z Hohenlohe-Langenburgu - domácí pán a hostitel. Pozoruhodná otázka ( na kterou jsem nenašel odpověď ) je jaké občanství měl tento rodák z Jirkova u Chomutova ? U šlechty ( opravdové i vládní šlechty dnešní doby ) je to asi jedno. Každý přece ví, že - už z podstaty svých titulů a funkcí - nezjištně konají dobro všem bez národnostního nadržování !!
Tito tří mužové dohodli náš osud. Němcům se děje v pohraničí křivda. Je třeba Česko - Německé oddělení. Nikdo přece nechce poslouchat slovanské skuhrání ve federálních orgánech budoucí "tisícileté říše". Tak bylo řešení nalezeno. V "pracovně pána" sepsáno a o 6 týdnů později tehdejšími Euro-papaláši v Mnichovské hudební škole podepsáno. Ptáte se kde byli Češi při sepisování tohoto textu ? Nějaká Boženka ze zámeckého personálu možná servírovala zákusek a kávu a kočí Josef pak vezl panstvo na nádraží, pokud Max zu Hohenlohe náhodu nepěstoval národnostní diskriminaci u služebného personálu. ( Možná ano. )
Jaké bylo pokračování : Euro-velmoci po nás žádaly odstoupení Sudet, Slezska a jižního Slovenska. Samozřejmě, že jsme se nebránili, neb česká bojová morálka je od bitvy na Bílé Hoře podlomena. Později, při obsazování zbytku republiky (omylem) bojovala alespoň jedna vojenská posádka - v Czajánkových kasárnách mého rodného Místku. Němci totíž obsadili druhou republiku 15. března 1939, ale Hitler se bál o ostravský průmysl, proto na východě zaútočil o den dříve a tím způsobil, že Místecká posádka ještě nedostala kapitulační rozkaz - podvolit se německé moci.

Pak nastal protektorát Böhmen und Mähren. Během něho se exilová vláda v Londýně smířila s ideou Česko - Německého rozdělení. Kdo by chtěl poslouchat národovecké skuhrání ( hajlování, žhářství a střelbu na četnictvo ) Němců ve federálních orgánech budoucího obnoveného Československa ? Jenom konkrétní představa techniky tohoto rozdělení byla jiná než pánů Henleina a Hohenlohe-Langenburga. Tedy ne dejte území i s Němci Německu, ale Němce si nechte a území Koruny České - prokazatelně naše od buly Karla IV. z roku 1348 - vraťe. Tomu se dnes říká "Vyhnání německé národnostní menšiny". Dnes je tato akce, která nám umožňuje mít s Němci stejně dobré vztahy jako se Slováky považována za největší hřích Národa českého málem na úrovni německého "konečného řešení Židovské otázky".

Zanedlouho bude 80. výročí Mnichovské "dohody". Pochybuju, že se dočkáme stejného humbuku jako u oslav Sovětské okupace 1968. Spíše bych čekal, že se dočkáme nějakého toho novinářského plivání do českých řad. Dráty 400 kilovoltů totiž stále vedou z Hradce u Kadaně do Berlína a "pánův dubový stůl" na Červeném Hrádku je v perfektním stavu, pořád připraven k sepsání nějaké té "smlouvy", která dá Čechům najevo, kdo se v Evropě cítí být pánem. Zbývá jenom otázka evropská : Když česko - německé vztahy skončily rozvodem po 700 letech, česko - slovenské vztahy skončily rozvodem po 75 letech jak budou vypadat třeba Švédsko - Konžské nebo Francouzsko - Alžírské vztahy po 75 a 700 letech ? A potom ještě otázky české : Jakou hodnotu mají ( po zkušenostech s Runcimanem a Henleinem ) "smlouvy se spojenci" ? Zejména pokud stát - smlouvám navzdory - není po zuby ozbrojen a zřetelně odhodlán bránit se násilím ? A z toho vyplývající otázka poslední, nejsmutnější : Jak dlouho ještě budeme mít konfidentů každého režimu ( našeho i cizího ) více než vojáků schopných nás (u)bránit ?
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama