Kolik peněz lze získat za nic ?

26. února 2019 v 5:25 | Petr |  Chemie pro šílence
Krychlička o straně 1 milimetr je jedna milióntina litru neboli jeden mikro-litr. Když chcete měřit hladiny běžných látek v krvi jako je cukr, cholesterol, nebo močovina dělá se to asi takto: Vezme se 20 mikrolitrů - krve pacienta a přidají se k tomu nejčastěji dvě různé reagencie, které obsahují bakteriální eznymy, substráty a další látky, aby ve výsledné reakční směsi které je asi 200 mikolitrů neboli 0.2 mililitru mohly probíhat dvě spřažené chemické reakce. Jedna rozkládá látku, kterou měříme, tedy zmíněný cukr, cholesterol a další a tím vzniká enegie, která žene druhou chemickou reakci, která má jako výsledek výrazně zbarvený produkt. ERGO čím víc cukru, tím více barvičky tím je "zkumavka" barevnější, což se měří "fotometricky" tedy průchodem světelného paprsku takovými zkumavkami.

Jak vypadá stroj, který pracuje se 20 milimetry krychlovými krve ? Není to ani týden, co jsem psal zadání do výběrového řízení - rozměr 4,7 x 1,4 x 1,4 metru, váha 1,2 tuny. Hezký bumbrlíček pro práci s objemem 5 kapek že ? Hlavní důvod je v tom, že u takového stroje chceme plně automatickou práci rychlostí kolem 1000 měření za hodinu, tedy každé tři vteřiny výsledek. Lze tedy použít příměr, že auto se dá ručně a pomalu, na zakázku postavit v dílně velikosti větší garáže, ale pokud jich chcete 100 000 ročně musíte mít fabriku na stovkách hektarů.

Otázka zní : pokud bychom pracovní objem zmenšili 10x zmenšil by se nám stroj 10x ? Odověd je složitá a spíše záporná, protože při práci s objemy tekutin velikosti zlomků kapky se výrazě uplatňují kapilární síly. Vodné roztoky netečou, ale spíše se podobají gelu a místo stříkaček, pístů a hadiček je pro manipulaci s takovými objemy lepší technolgie, kterou matička příroda používá u metabolismu buněk - tekutiny v buněčných vakuolách, oddělené membránami, poháněné pohybem cytoskeletu. Což mimochodem je jediná "poctivá" už existující a fungující nanotechnologie, která není založena na zbožných přáních techno-optimistů.

Lze tedy shrnout - pokud zmenšíme pracovní objemy 10x - při dosavadní technologii budeme rádi, pokud stroj který udělá 1000 testů za hodinu nebude nakonec ještě větší. Nebo ještě jinak - existuje technologie jak dělat tisíce biochemických vyšetření v kapce krve tzv. "spoty", kdy "zkumavka" je mikrometrové políčko na skleněné destičce, kde jsou fixovány = "nalepeny" všechny enzymy a reagencie, takových "spotů" máte stovky a stovky v zorném poli mikroskopu, kterým výsledné barevné reakce fotíte a vyhodnocujete. Tato technologie měří STOVKY testů v JEDINÉM vzorku ve fixní kombinaci podle toho jaké "spoty" dal výrobce na destičku. To není ten systém, který potřebuje zdravotnictví = měřit STOVKY testů ve STOVKÁCH vzorků v předem neznámých kombinacích dle ordinací doktorů. Takže tato věc je zatím silně experimentální a není jasné jestli vůbec kdy pronikne do všední praxe.

Tenhle dlouhý úvod je nutný, abyste si uvědomili, že v běžném světě není jen tak možné měřítko věcí 10x zvětšit, nebo 10x zmenšit a očekávat, že vše kolem bude přesto fungovat. Proto nemáme mravence velikosti psů ani a psy velikosti mravenců. Na druhou stranu v roce 2004 založila tehdy 20 letá slečna, právě vyhozená ze Stanfordovy univerzity, jménem Elizabeth Holmes firmu Theranos přesně na tom předpokladu, že 4,7 metrů veliký analyzátor zmenší na půdorys papíru A4 a všechno ostatní, včetně množství použité krve se zmenší ve stejném poměru.
Pozoruhodné na její kauze je, že přednášela o "demokratizaci zdravotnictví", o "právu lidí na laboratorní informace o svém zdraví" o "laboratoři na čipu", vyvinula zkumavky velikosti kapky na své "mikro-vzorky". Nakonec její firma začala pracovat na analyzátoru miniaturní velikosti nazvaném Edison. Ještě pozoruhodnější je, že firma Theranos jevila se jako běžná firma s manažery v oblecích a s firemními poradami. Na vrcholu své existence byla hodnota firmy Theranos oceněna až na 10 miliard dolarů. Holmesová byla byznysovými časopisy jako Fortune a Forbes vynášena do nebe jako první žena - miliardářka, která vydělala své miliardy vlastní rukou. To vše proběhlo a probíhalo, aniž by komukoliv, byť jedinkrát ukázala, že její technologie v "přístroji Edison" opravdu funguje.

Celá idyla se začala kazit v roce 2015, kdy někteří naštvaní zaměstanci odešli od firmy a hlásili, že prostory firmy Theranos jsou plné běžných analyzátorů 4,7 metrů x 1,2 tuny, koupených od komerčních dodavatelů, na kterých se měří vzorky pacietnů o kterých firma předstírá, že je změřily přístroje Edison. Mezitím se provalila řada průšvihů kdy pacienti doopravdy měření na přístroji Edison dostali zcela nesmyslné výsledky, na základě kterých jejich dokroři indikovali zbytečná a drahá vyšetření a dokonce i jednu zbytečnou operaci štítné žlázy.

Elizabeth Holmesová se nakonec stala předmětem vyšetřování FBI a vyšetřovací komise Kongresu USA. Theranos zkrachoval a celá Amerika byla loni na podzim šokovaná, když "technologická princezna", nebo taky "Steven Jobs v sukních" jen tak-tak unikla trestu 20 let natvrdo za podovody.

Tušíte už o čem je dnešní pohádka ? Firma, která přes 10 let sbírá stovky miliónů dolarů investorských peněz - za to investorům nabízí jen řečičky. Ani jednou nepředvedla svůj produkt, po celou dobu se nenašel nikdo, kdo by za své peníze šlápl Holmesové na krk a přinutil ji vyjít s pravdou ven. Jaká je hodnota peněz ( a morálka ) pro lidi, kteří sumu rovnou výdělku běžného člověka za 1 000 životů investují do "startupu" aniž by zkontrolovali, jestli ty peníze nelítají jen tak oknem ? Kolik takových firem existuje v rámci "startupové scény" nebo dotovaného budování "vzdělanostní společnosti" ? Konec konců i my máme v Česku zázračné firmy, které dostávají peníze, ale místo prototypu ukazují jen optimistické prezentace v PowerPointu.
 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama