Rostliny nás jednou zabijí.

19. března 2019 v 5:32 | Petr |  Příroda
Původně jsem chtěl psát o tom nejzajímavějším okamžiku v historii ZeměKoule, který je poučný i pro dnešní ( oteplovací ) dobu a to je velké vymírání na přelomu prvohor a druhohor, ale když jsem přemýšlel o vhodném úvodu, došlo mi, že problém je daleko obecnější, než drobný incident vedoucí jen k vyhynutí 96% veškerého života.

Tedy - na ZeměKouli se kdysi dávno ( neznámo přesně jak ) nastartoval život a s ním se nastartovala i evoluce. Zvířátka a rostlinky se náhodně mění a 99.99999% těchto změn je k horšímu a mutované zvířátko jen tak chřadne až se stane obětí krutých podmínek ( které jsou kruté vždy ). Přesto v 0,000001% případů je změna k lepšímu a i když to "zlepšení" je někdy více než malé i 1% zvýšení přežívání vašeho potomstva znamená, že během doby, která je z geologického hlediska okamžikem ovládne váš živočišný druh celý prostor, o který se pere s ostatními živočišnými druhy ( Třeba mohamedáni v Evropě ;-) ).

Jenom nepatrná poznámka - kytičky sice neběhají po louce a nervou jiné kytičky na cucky ( jako zvířátka ), ale to neznamená, že rostliny nejsou stejně agresivní jako živočichové. Proč Kávovník produkuje kofein ? Protože v koncentraci, ve které jej produkuje je pro ostatní rostliny toxický. Proč borovice produkují opojně vonící smůlu - protože ta je taky vysoce toxická pro ostatní rostliny, takže v borových lesích pod stromy roste leda mech . A tak dále a tak podobně. Ba dokonce prales si můžeme představit jako bojiště - velký strom uhnije a vyvrátí se a tím tisíce a tisíce rostlinek, které chřadly pod ním, dostanou příležitost "poprat se o místo na slunci".

Pak je tady taková situace : Změn o 1% a méně se nahromadí tolik, že do sebe "zapadnou" a vznikne zvířátko ( rostlinka ) která je oproti okolí zvýhodněna výrazně. Co si myslíte, že nastane po takové změně. Pesimisti jistě tuší, že ekologická katastrofa. Je to tak - po každém velkém evolučním "vynálezu" nastala dříve, nebo později ekologická katastrofa tímto vynálezem způsobená. Jak způsobená ? Tak, že organismus s "vynálezem" měl oproti ostatním takovou výhodu, že se prudce rozmnožil, až zhroutil ekosystém. Čím převratnější vynález, tím větší destabilizace a průser, až třeba k 96% vymření všeho živého.

OK tedy začneme něco jako seznam. Co odstavec to průser :

Původní ZěmeKoule byla smradlavá planeta s atmosférou z CO2, čpavku, methanu, vodních par a "chuťovek" jako je sirovodík zvaný : "H2S smrdí jako pes". Pak vznikly patrně sopečnou činností a taky katalýzou UV světlem ( žádný kylík = žádný ochranný ozón ) nebo údery blesku organické molekuly. Pak vznikly ( neznámo jak ) první baktérie, kterým "zárodečná polévka" ze smradlavých molekul rozpuštěných v moři stačila celé 2 miliardy let. Pak začala být zárodečná polévka až příliš chudá až nakonec došlo k tomu, že jistá část pra-baktérií začala "požírat světlo" tedy využívat světelnou energii k produkci energie chemické ( místo potravy z moře ). Tento proces je notoricky známý jako "fotosyntéza", jenomže jeho produktem je, pro tehdejší život vysoce toxický kyslík. Kyslík se nejprve vázal na horniny které mají schopnost nechat se zoxidovat. Například železné rudy. Celá planteta tedy několik stovek miliónů let "rezavěla". Až se celá zemská kůra skládala ze samých oxidů. Pak se začal kyslík uvolňovat do atmosféry a když ho bylo kolem 3,5% způsobila jeho toxicicita obrovské vymírání, které je poeticky označováno jako "velká oxidační událost" a méně pojeticky jako "kyslíková katastrofa". Aby toho nebylo málo kyslík vytlačoval z atmosféry CO2 a Methan, které jsou daleko účinnější skleníkové plyny, takže bezprostředně po "oxidační události" následovala "Huronská doba ledová" - ukrutné ochlazení, kdy světový oceán promrzl od hladiny ke dnu, od pólu k rovníku a jelikož sníh a led odráží tepelné paprsky, zdálo se, že matička ZeměKoule už to nerozchodí a zůstane zmrzlá navěky - jako Mars. První a největší doba ledová podle některých zdrojů trvala až 300 miliónů let. Legrace co dovedou sinice ne ?

Jenože matička příroda to i tak nějak rozchodila, "ledová koule" roztála a jelo se dále. Dále jela i evoluce, která pracovala vstkutku podivnými metodami. Objevily se výrazně dokonalejší jednobuněčné organismy tzv. Eukaryonti - což jsou buňky prakticky shodné konstrukce, ze kterých jsme tvořeni dodnes. Tyto buňky byly dravé a živily se bakteriemi a sinicemi, až došlo k podivné věci tzv. "endosymbióze" to jest budoucí rostlinné ( eukaryontntí ) buňky navázaly spolupráci se sinicemi, které požíraly a tyto sinice unitř buněk se dnes nazývají "chloroplasty" podle chloros = zelený. U živočišných buněk se zase požrané leč neusmrcené spolupracující prabaktérie nazývaji "mitochondrie" a vskutku se ( uvnitř buněk ) jako baktérie chovají - to jest mají svou vlastní DNA a množí se ( téměř ) nezávisle na mateřské buňce. Ba dokonce mitochondriální DNA se dědí jenom po matce, tak ji milují různí paleo-genetici, kteří zkoumají kde má které zvíře ( nebo člověk ) maminu.

Jistě tušíte, že spolupráce "baktérií" s eukaryontními buňkami způsobila další průser - ano a né jeden. Fotosyntéza eukaryontních rostlin byla tak účinná, že výsledkem byla Sturtovská doba ledová, kdy Zeměkoule opět promrzla až na dno oceánu a zase až k rovníku - tentokrát jen na 60 miliónů let ! Nuda ne !! Poté co rozmrzla došlo ke "kambrijské explozi" - prudkému rozvoji živočišného života. Jenomže eukaryontní rostliny způsobily ještě jeden průser úplně stejného typu o 200 miliónů let později a to "Ordovické vymírání", kdy nejprve zkonzumovaly veškéré CO2, pak začaly vymírat "hladem", až jejich hnijící zbytky způsobily uvolnění metanu do atmosféry a toto zhoupnutí skleníkového efektu a tím teplot typu horko - mráz - horko nepřežilo kolem 50% veškerého života na ZeměKouli.

Pak začalo být v oceánu opravdu těsno a rostliny vystartovaly na souš. Přírodopis ve 4. třídě mluví o "mechu a lišejníku" - ano to jsou rostliny, které jako první kolonizovaly do té doby nehostinnou suchou pláň, ale průser jako obvykle vznikl až s evolučním "vynálezem" a to byly rostlinné cévy. Tedy strom má v dřevě v kmeni cévy vedoucí vodu a živiny z kořenů do listů a v lýku pod kůrou má cévy, které vedou fotosyntézou vyrobené cukry zase do kořenů. To umožňuje růst rostlin do výšky a to umožňuje rostlinám nabývat stromových forem, což umožňovalo v prvohorách růst "přesliček a plavuní" obrovských mega-stromových rozměrů. Tyto rostliny během prvohor jednak ( zase ) spotřebovaly prakticky veškerý C02 z atmosféry ( koncentrace CO2 "před katastrofou" byla stejně nízká jako dnes ) a navíc zemská atmosféra v té době obsahovala až 40% kyslíku. Už ke konci prvohor se kvůli toho značně ochladilo a obrovské pralesy, které byly celo-planetární, začaly chřadnout. Pak pravděpodobně někde na Sibiři vybuchla sopka, která způsobila celo-planetární lesní požár ( ve 40% kyslíku to hořelo! ) Tím došlo k tomu, že během 60 000 let klesl obsah kyslíku v atmosféře ze 40% na 10 % a navíc celou planetu na tisíce let zahalil kouř a prach což vedlo k prudkým výkyvům - pár tisíc let chladno a led, pár tisíc let horko a pouště, ale nedostatek vody byl tak i tak. To je to "permské vymírání", kdy ukrutná nestabilita klimatu zabila 96% veškerého života. Na konci vymírání byl obsah kyslíku v atmosféře tak nízký, že nad vyspělým ( a na kyslík hladovým ) metabolismem budoucích savců převládl úsporný metabolismus budoucích dinosaurů, kteří pak na 150 miliónů let ovládli celé druhohory.
OK takže to jsou planetární katastrofy, které mají na svědomí rostliny. Pak tady jsou ještě tři katastrofy, které mají na svědomí sopky a dopady meteoritů.
  • Devonské vymírání - ještě před permským vymíráním zasáhl zemi meteorit, nebo spíše více velkých meteoritů z nějaké rozpadlé planetky a vyhubil zase téměř polovinu všeho živého.
  • Triasové vymírání - bylo pomalé vymírání patrně z nestability klimatu způsobené sopkami.
  • Jurské vymírání - ano to je poslední velké vymírání. Notoricky omílaný meteorit, který před 65 milióny let spadl do Mexika a vyhubil dinosaury, jinak bychom my savci zůstali nočními všežravci max. velikosti kuny.
Ptáte se, kterou celo-planetární katastrofu způsobili živočichové ? Žádnou !! A potom že rostlinky si jen tak klidně a mírumilovně rostou "v souladu s prostředím"! Žejo ?

Nicméně, asi se k něčemu schyluje, protože my jsme nositeli velkého evolučního "vynálezu" a to je mozek. Mozek přinesl civilizaci, civilizace přinesla přelidnění, přelidnění přinese války, války přinesou vymírání.

Jenom prosím ne GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ !! To nás rozhodně nezabije. Dovedete si představit v jakém poměru je zákaz aut v Evropské unii, kvůli CO2, oproti celoplanetárnímu lesnímu požáru trvajícímu desítky tisíc let, při kterém klesne hladina kyslíku o 3/4 ?! Když už máme způsobit ekologickou katastrofu - bude to tak, že nevědomky vyhubíme nějaký důležitý organismus ( třeba nějaký hmyz, nebo nějakou důležitou baktérii o které to zatím nevíme ). Celo-planetární metabolismu se bez tohoto ogranismu neobejde a zhroutí se a my budeme vyhubený organismus ( s odstupem stovek let ) následovat.

Poznámka při druhém čtení : povšimněte si, že před permským vymíráním bylo CO2 stejně málo jako dnes, avšak kyslíku v atmosféře bylo 40% zatímco dnes je kyslíku jen 20%. To znamená, že nějaký uhlík ze kterého by rostliny vyrobily "biomasu" a tím uvolníly kyslík za tu dobu z oběhu vypadl. Kde vypadl ? Po prvohorách zbylo uhlí, ropa a celou dobu od permu rostou masivy hornin z vápence ( uhličitanu vápenatého ) - tak tam.
A ještě jedna poznámka : ekologisti mají hysterák z toho, že ve vzduchu je "" 0.04% CO2, avšak dnešní rostliny nejlépe rostou při 0.12% a při dnešních hladinách spíše hladoví.
Nad dopisy čtenářů : V 5.30 vyjde článek a v 8.00 přijde maíl "Je vidět, že jste úplný vůl : jak se mohl lesní požár rožšířit z Ruska až do Ameriky ?!?" - takže důvod je ten, že všechny kontinenty byly spojené a jmenovaly se Pangea.
 

98 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama