Návod na rajčata - pozdě, ale přece.

2. července 2019 v 5:21 | Petr |  Příroda
Kdysi jsme probírali, že lidský mozek je paralelní struktura - zraková obast pozná kolo, ale jízdu na něm má nacvičenou motorická oblast. Podobně mnohé domácí hospodyňky vaří z "motorické paměti" přisypu to, přisypu ono, ale když mají naspat recept písemně - složitě vzpomínají kolik a čeho tam vlastně dávají.

Je s podivem, že mnoho "význačných čtenářů" a to i z oblasti elektra po mně chtělo návod na balkónové pěstování rajčat, který jsem jim vágně přislíbil, ale nikdy nenapsal, protože není v mé "slovní paměti". Nicméně letos pěstuji rajčata opět a moc se mi nedaří, a dělám si poznámky abych to nakonec mohl nějak sepsat a vy - moji čtenářové - jste si to mohli dát do záložek alespoň na příští sezónu.

1. Hydroponické pěstování na plovucích raftech

Jsou rostliny, které snesou situaci, že jejich kořeny volně plavou v živném roztoku, bez jakéhokoliv substrátu připomínajícího půdu. Příkladem budiž běžný zahradní salát, která se na amerických hydroponických farmách pěstuje tak, že mají 100 metrů dlouhý skleník, v něm mělký bazén s živným roztokem a na jednu stranu neustále strkají polystrénové desky s dírkami, ve kterých jsou zapíchané sazeničky salátu, který takto v plovoucím médiu roste, Na druhé straně z bazénu vytahují "rafty" se zralým salátem a tím se jednotlivé "rafty" posouvají od konce, kde se sází, ke konci, kde se sklízí.

2. Hydroponické pěstování v inertním substrátu

Jistě jste pochopili, že rajče tento způsob pěstování bez mechanické opory kořenů rádo nemá. Takže jsem několik sezón experimentoval s pěstováním v nějakém inertním substrátu. Inertním substrátem může být téměř cokoliv, co nehnije a neplesniví pod vodou a má to dosti jemnou a nasákavou strukturu. Můžete použít antuku, jemný štěrk, pemzu, ba dokonce skelnou vatu, nebo kamennou vlnu ze stavebních izolací. Nakonec jsem ale skončil u klasické zahradnické hmoty jménem Keramzit. Kořenový systém v něm veleochotně roste a je vhodné zařídit to tak aby hladina "zálivky" v květináči plném keramzitu kolísala, aby část dne byly kořeny rajčat pod ( virtuální ) hladinou živného roztoku a část dne aby keramzit květnáče byl jen vlhký ale kolem jeho kuliček byl vzduch. V každém připadě je dobré aby na povrchu květináče byla vrsta keramzitu ( téměř ) trvale suchá aby tato vrstva "izolovala" hlubší vrstvy před růstem řas a plísní.

3. "Semi"-hydroponie v zahradním substrátu.

Zásadním problémem hydroponického pěstování je živný roztok. Ten musí být opravdu kvalitní včetně všech exotických prvků jako je molybden, zinek, síra, mangan a bór, v náležitém poměru. A pokud má "zěmědělská korporace" něco takového vidlákovi prodat - dá si to náležitě zaplatit. Praktický výsledek domácí hydroponie je pak tento : BUĎ zaplatíte za živné roztoky tolik, že rajčata z Kauflandu ( sice hnusná ) jsou nakonec levnější. ANEBO ušetříte a pak úroda tomu odpovídá. Ba dokonce v případě špatného hydroponického roztoku není vzácný ani "úhyn" pěstovaných rostlin.
Proto jsem vymyslel vidláckou metodu, kdy pěstuji rajčata v zahradnickém substrátu, který ale není hlavním zdrojem živin - jen mechanickou oporou pro kořeny a nouzovým zdrojem těch prvků na které se v mnou používaných hnojivech zapomnělo.
Jak tedy pěstovat rajčata v paneláku "vidláckým způsobem"
  1. Kupte si "samozavlažovací" květináče. - půda v nich nedosahuje úplně na dno, ale 5-10 cm nade dnem je síto držící půdu, pod sítem je rezervoár na zálivku do kterého z půdy zasahují 2-4 "knoty" - často tvořené válcem půdy sahajícím až na dno. Vím, popis je nesrozumitelný, ale my už dlouho používáme tyto květináče z Lídlu, které mají ideální rozměr asi 50x50x30 cm. tudíž do nich lze vysadit 4 rostliny a 2 takové květináče (8 rostlin ) urodí dostatek plodů pro domácnost o dvou dospělých, dítěti a dvou psech.
  2. Kupte zahradnický substrát - ten nejkvalitnější jaký Bau- prodejny nabízejí. NEKUPUJTE RAŠELINU je kyselá, a má obrovské množství koplexotvorných látek, které vám z živných roztoků vychytají všechny více-mocné kovy ( vápník, hořčík, železo )
  3. Zasaďte sazenice. Původně jsem trval na mé oblíbené odrůdě Tornado F1/1, ale od jisté doby nám ( se stejným výsledkem ) kupuje sazenice tchýně - nejasného původu a druhu - ze zahradnictví ve Studénce. Původně jsem sázel 5 sazenic na květináč 4 do rohu a jednu doprostřed ve stylu "pětky" na hrací kostce, ale s prostřední rostlinou byly problémy k čemu ji přivázat. Takže vysaďtě 4 rostliny každou do jednoho rohu. Při výsadbě ( i na hliněný záhon ) se postupuje tak, že sazenice se zasadí - jak nejhlouběji to jde - aby ven čouhalo jen několik nejvyšších listů. Touto fintou donutíte rajče vyprodukovat mohutnější kořenový systém, než by mělo kdyby rostlo "samo od sebe".
  4. Kupte hnojivo. Ano zrazoval jsem vás od koncentrovaného hydroponického roztoku - typu : "litr za litr". Takže půjdete do zahradnictví / Bau - prodejny a koupíte to tekuté hnojivo na kterém se píše o největším počtu "stopových prvku". Tedy každý výrobce dává do hnojiva N-P-K dusičnany, fosforečnany a draslík, ale vy potřebujete aby tam výrobce dal ještě Bór, Mangan, Hořčík, Železo, Síru, Molybden a další - "čím větší počet chemických prvků je na nálepce zmíněn - tím lépe". Nejprve budete číst zadní stranu flašky, a to proto aby vás neznervóznila přední strana, kde se dozvítě třeba "hnojivo na muškáty". Nebo jiný nápis, který má k rajčatům velice daleko. Je to divné, ale je to tak - hnojiva pro květináčové pokojové rostliny jsou daleko bohatší a kvalitnější než, co se prodává pro zeleninu. Vůbec to nebudete řešit - rajče pěstované v květináči na balkóně je taky "pokojová rostlina" - a basta !!
  5. Hnojení hřebíkem - ano pokud pěstujete rajčata "semi-hydroponicky" vždy nakonec vyčerpají zásobu železa což se projeví "chlorózou" - růstem slabých žlutých listů. Koupíte ty nejobyčejnější hřebíky "padesátky" ( ne nerezové, ne zinkované, nitridované, nebo jakoliv jinak "zušlechtěné" ) a zapícháte je opatrně 1-2 do kořenového systému každé rostliny. Ony si tam budou pěkně rezavět a vaše rostliny vyživovat.
  6. Zálivka co to dá - rajče snese a dovede odpařit obrovská kvanta vody. Samozavlažující květináče mají přepad, přetékání zálivky přepadem je známka, že už je zalito dost, ale přesto bych si dovolil upozornit na některé zásady.
    • Do každé zálivky přidávejte hnojivo asi ve 2x vyšší dávce než najdete na flašce od výrobce. Takto pomocí přehnojení donutíte rajčata udělat mohutný systém stonků a listů. Rostlina "přiotrávená" nadbytkem hnojiva totiž snižuje jeho koncentraci dělením buněk ( = růstem ). Jakmile se začnou objevovat malinká rajčátka snižte hnojení na dávku doporučenou výrobcem a jakmile zelená rajčátka dosáhnou 3-4 cm přestaňte hnojit úplně abyste se neotrávili dusičnany ( dospělým stejně neškodí, jenom dětem, protože ty mají nízkou aktivitu methemoglobin-reduktázy )
    • Zalévejte především ráno, před nástupem horka - vhlké rostliny přes den oschnou, což silně omezí problémy s mšicemi a plísní bramborovou.
    • ukazatelem nedostatečného zalití je když rajče "klopí hlavu" - horní listy svěšuje dolů. V případě obrovských veder je někdy nutná zálivka i večer
    • Vzhledem ke vsakování je lepší zalévat květináče "po troškách" a několikrát dokola se znovu vracet k prvnímu květináči než mohutná zálivka najednou. Rajčata se pochopitelně zalévají ke kořenům - ne na list a nedej Bože - ne kropítkem
  7. Umístění květináčů - obecně platí čím více světla a tepla tím lépe - dostatečně zalévané rajče "snese jakoukoliv výheň".
  8. "Zaštipování a vyvazování rostlin" - v paždí listů rajčete rostou lístečky, ze kterých se pozdějí stanou vedlejší stonky přetěžujcí hlavní stonek - tyto je třeba odlamovat = "rajče zaštipovat". Navíc takto intenzivně pěstovaná rajčata jsou obsypaná plody a mají tendenci se lámat - vymyslete tedy sytém tyčí, ke kterým budete rajčata přivazovat. Nezapomeňte na dostatečnou výšku ( až 2 metry ) a dostatečnou nostnost ( přes 10 kg) každé tyčky.
  9. Nedávno jsem zjistil, že pálení větví uřezaných ze stromů je prý zakázáno, takže nevím jak v současné eko-úchylárně "správně" likvidovat zahradní substrát, ale nešetřete. Nechte jej po sezóně vyschnout, tím se změní v kompaktní nerozpadavou kostku, která se snadno odtrhne od stěn květináče a vyklopí ven a někde se ho eko - zbavte. Stejně je vyčerpaný beze stopy stopových prvků, kterých bylo v hnojivu málo, takže v příští sezóně by vám v něm stejně nic nevyrostlo. [ Naopak Keramzit při čisté hydroponii je dobré vyvařit kvůli chorobám, ( nebo alespoň vykoupat v Savu ), ( nebo alespoň vymrznout na mraze), ( nebo alespoň nechat pořádně vyschnout na sluníčku ) a používat dále do alelujá ]. Stejně tak je dobré po sezóně umýt / vydesinfikovat i samotné květináče, abyste si případné choroby nepěstovali sezónu po sezóně - místo rajčat.
Úrodnost rajčat takto pěstovaných je přibližně 2x vyšší než při běžném pěstování v hlíně a ve skleníku. Zaveďte si malý sešitek a tam si pište, který zahradní substrát a které hnojivo se vám osvědčilo, což je největší bolest "vidlácké metody". Výrobci hnojiv typ "sleva v Kauflandu" se s dodržováním standardního a reprodukovatelného složení moc netrápí, takže pokud vaše úroda letos neprosperuje zdaleka jako loni ( můj letošní případ ) jděte do Kauflandu znovu a kupte jiné hnojivo, na jehož nálepce se vyjmenovává jiné hafo stopovových prvků.

Nakonec zbývá už jenom užívat si úrody. "Hytlermarkety" to totiž dělají tak, že trhají rajčata nezralá a pak je dají do "ethylénové komory". Ethylén je dvojmocný plynný uhlovodík a zároveň rostlinný hormon spouštějící syntézu červených barviv. "Jejich" rajčata tedy jsou sice červená ( někdy jen na povrchu ) ale přesto nezralá a pěkně hnusná. "Vaše" rajčata však budou výborná, k čemuž předem přeju dobrou chuť.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama