Ochrana přírody sama od sebe

31. prosince 2019 v 5:07 | Petr |  Příroda
Představte si následující situaci : Kolem řek tekoucích z Beskyd se již koncem středověku našly valouny a žíly železné rudy a proto po celou dobu až do začátku 19. století tady v regionu probíhala nějaká ta hutnická "malovýroba". Malovýrobou se myslí, že se pokácely stromy, ty se vypálily na dřevěné uhlí a to se použílo k výrobě "svářkového železa" v primitivních pecích. Viz jména vesnic "Hamry" = kovářské buchary hnané vodním kolem, kterými se z ne zcela roztaveného materiálu kováním oddělovalo železo od strusky. Takhle to šlo až do období kolem roku 1830 kdy už byly Beskydy zcela holé bez jediného stromu jak zachytil na svých obrazech Ernst Wilhelm Knippel. Tedy již před rokem 1830 vyvstala poptávka po jiném zdroji energie než je dřevo a protože na Ostravsku máme černouhelné sloje vystupující až na povrch - zrod černouhelného hornictví byl nasnadě. Otázka je - co bylo se dřevem a potažno s lesy. Ty se začaly překotně znovu vysazovat, protože dřevo se z mizerného paliva pro hutě změnilo v cenný konstrukční materiál pro doly. Jinými slovy pokud by se uhlí nenašlo asi by se nikdo neobtěžoval s osázením holých hor a ty by dneska byly zničené jako na Balkáně. Jestli jste jeli "k móóři" přes Chorvatské vnitrozemí - víte jak to vypadá, když "již staří Římané" lesy vykáceli ( kvůli hutnictví, sklářstvi, hrnčířství ), louky nechali vypást ovcemi a kozami a půdu nechali odnést vodou a větrem.

Dovolil bych si jen takovou poznámku - všimněte si že k "záchraně" Beskyd došlo v dobách toho nejdivočejšího kapitalismu. Nikdo využití dřeva nezakazoval, ale ani nedanil a nikdo železárenskou šlechtu do využítí uhlí nenutil, potažno jeho těžbu nedotoval. Kdyby tato změna měla nastat dnes - určitě by se systém zasekl na "výskytu chráněného křečka", nebo jiném nesmyslu, a naši potomci by dostali holé skály. A potom ještě jedna poznámka - uhlí umožnilo výstavbu opravdových vysokých pecí, které vyrábějí ocel daleko úsporněji než kombinace pudlovací pec + vodní buchar alias hamr. Jinými slovy v roce 1830 bylo uhlí výkřikem technologie, úspornosti a ochrany životního prostředí.

Pro procvičení posloužím ještě jedním poněkud komplexnějším příkladem. Londýn měl v roce 1800 kolem miliónu obyvatel, kteří žili ve strašných podmínkách, prostředí kontaminované lokální řemeslnou výrobou, voda s cholerovými bacily, vzduch, kvůli typickým anglickým mlhám otrávený topením v tisících píckách. Pak odstartovala průmyslová revoluce, a již za 100 let kolem roku 1900 měl Londých 4 miliony obyvatel dělnické domky s kanalizací, silnou střední třídu. Dnes má 8 mega a je to ( zatím ještě ) docela čistá metropole ( zatím ještě ) docela vhodná k životu - rozhodně lepší než v roce 1800.
Vítkovické železárny
Takových příkladů je možno uvést stovky a vždy mají společné totéž - zvrat v technologii, který přinese výrobu, která ( ač se to ekologistům nezdá ) je efektivnější a tím k přírodě šetrnější než technologie stará. Jaký zázrak úspornosti a šetrnosti je současná civilizace si snadno uvědomíte když si představíte, že počet obyvatel ZeměKoule byl v roce 1800 kolem jedné miliardy a teď atakuje 8 miliard aniž by se ZeměKoule proměnila v poušť, nebo v hromadu toxického odpadu. A pokud se jedná o "měřitelné parametry" - profesionální optimisti mají pravdu, že nikdy se na ZeměKouli nežilo tak dobře jak se žije dnes ( rozvojové státy v to počítaje ).

K takovému růstu efektivity je však nutné, aby se jednou za generaci objevil převrat v každé významné technologii - výroby .... dopravy ... telekomunikací, a ten obrátil způsob jak se to dělalo doposud vzhůru nohama. Kdyby se v roce 1830 našel blb, který by zakázal na Ostravsku kamenouhelné hornictví ( pod záminkou "ochrany přírody" ) byli bychom dnes skalnatá step s prašnými bouřemi. ERGO státní správa má obezřetně sledovat technologické trendy ale strkat pazoury do jejich vývoje a použití nemá ( pokud možno ) vůbec. Problém je totiž v tom, že důsledky nových technologií nezná nikdo, často ani jejich tvůrci, tím méně státní úředníci.

Realita je však v posledních dekádách právě opačná. Evropské státní správy zakázaly tolik potenciálně účinných a násilím tlačí ( dotují ) tolik potenciálně neúčinných technologií, že nyní musíme nákladně "řešit" problémy, které vůbec nemusely existovat. Příklad : Jaderná energetika je ta nejbezečnější výroba elektřiny, kterou známe. Dokonce i vodní elektrárny mají na svém kontě více obětí než jaderné ( kvůli protrženým přehradám v Číně ) tudíž jsme mohli už po celém západě mít stabilní energetickou soustavu založenou na jaderné energetice ve francouzském stylu a smát se CO2, ruskému zemnímu plynu i teroristickým ropným emirátům do xichtu, ale to by se do toho nesměli smolit "Die Grünen" a další ( idioti ), kteří nejlépe vědí a zákonem nařídí všechno - od spotřeby naftových motorů - přes porodnost žen - po teplotu v roce 2050.

Nepatrný myšlenkový experiment na závěr : předpokládejme, že člověk je 100% zodpovědný za globální oteplování, které je 100% reálné a ponecháno samo sobě - nás všechny zabije ( mechanismem mně neznámým, ale jakože ano ). Jaké jsou v takové situaci možnosti dalšího postupu ?
  1. Poslechneme ignoranty - neuděláme nic - a lidstvo postupně vyhyne přírodními katastrofami a válkami o zbylé zdroje. Zůstane jen řídké nekonkurující si osídlení - podobné dnešnímu africkému venkovu.
  2. Poslechneme ekologisty.... Je třeba si uvědomit, že ani průmysl verze 1830 nebyl "uhlíkově neutrální' ( Beskydské lesy spálené na CO2 ). O současných "ekologických technologiích" které vyžadují rozsáhlou průmyslovou infrastrukturu - ani nebudu psát. Takže ne-vylhaná "uhlíková neutralita" - znamená vrátit se před průmyslovou revoluci někam před rok 1800 ( ani to není dokonalé řešení viz chorvatské nebo španělské a britské lesy vykácené na stavbu lodí ). Návrat před rok 1800 znamená že ZeměKoule uživí jen 10% dnešní populace, což jinými slovy znamená nutnost nařízením vládnoucích "Die Grünen" se 90% lidí "nějak zbavit" ( do 12 let ? ) Zůstane jen řídké nekonkurující si osídlení - podobné dnešnímu africkému venkovu.
  3. Usilovně pracovat na ( skutečném ) technologickém pokroku ( moje vysněné jaderné cementárny ) a doufat, že budoucí technologie budou natolik úsporné, že společnost bude pokračovat "jakoby nic"
Nastává "Kubáčova jednovatá otázka", která zní : "najdi 10 rozdílů mezi variantou 1 a 2 ?" ( Jiné logo na uniformách ozbrojenců v Toyotě Hillux ? )
Bod 3. znamená nechat "frustrovaným ignorantům" svobodnou vůli a taky vydělané peníze, aby měl kdo a za co experimentovat. Socialismus totiž prokázal, že "plánovaný pokrok" a též "dotovaný pokrok" ( bohužel ) nefungují. V tom je však ten velký problém, protože "svobodná vůle občana" začala v posledí době narušovat zvavedené vztahy a peněžní toky na trase korporace - neziskový sektor - parlament a to nelze připustit ani kdyby nás CO2 mělo udusit ( což hrozí až nad 1% což je 25x více než je dnešní hladina ;-).

Čekají nás tedy zajímavé časy. Když se za bolševika čekalo 10-20 let v pořadníku na koupi auta a stejně dlouho v pořadníku na koupi bytu - pošilhávali jsme do Německa na jejich volný trh, zatímco redaktor "pořadu Aktuality" vysvětloval, že "v kapitalismu dělníci hladoví". Za pár let budete čekat na povolenku na dítě, povolenku na byt, povolenku na elektromobil a budete pošilhávat na Číňany a jejich volný trh, zatímco redaktorka na "ČT24" bude vysvětlovat, že náš systém je "svoboda", zatímco jejich systém je "útlak".

Poznámka k obrázku : Vítkovické železárny Ostrava v roce 1855. Kdo to tam znáte - poznáte řadu budov, které stojí dodnes : tmavá budova vpravo dole - válcovna trub, vlevo od středu Rotschildův zámeček, dále vlevo první budova Vítkovické, nemocnice ( nyní Seznam.CZ ) + stále ještě ne zcela zarostlé kopce v pozadí.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama