Radiové zaměřování metodou modlitby

10. března 2020 v 5:35 | Petr |  Elektro
Koronavirový odstavec na úvod: boje s koronavirem se ujal slovutný primátor "našeho překrásného města". To mi doopravdy spadl kámen ze srdce !!

Některé historky "radiového typu" jsem určitě zmiňoval : V roce 2001 nám CB pásmo začal rušit člověk, který se 4 promilemi v žíle předstíral blití do vysílačky na kterékoliv frekvenci někoho zaslechl. Naštval jsem se, posavil "magnetickou smyčkovou anténu" a přesvědčil se o její přesnosti : Ze vzdálenosti 3km jsem rozlišil azimut dvou známých - vysílajcích "přes ulici" 100m od sebe a už první dva azimuty z kopečků nad Místkem se protly na správné adrese blijíciho rušila. Pak stačilo tyto azimuty dalšími měřeními potvrdit a pak promluvit s majitelem taxislužby jejíž taxikář - alkoholik (?!?) a "známá firma v baráku" - to dělal.... A bylo ticho.

Druhá historka : v době zoufalství po rozvodu mi volali známí, že - opět na občanském pásmu - je na jednom kanále radiostanice která vysílá už 4 dny nepřetržitě a asi už je sakra přehřátá, protože nepěkně chrčí - tak ať vezmu nádobíčko a jdu ji zaměřit, než bude požár. Tehdy jsem zjistil, že radiové zaměřování může být docela nebezpečné. Signál mě vedl do prostoru mezi několik věžáků na "sídlišti Anenská" zvaných "domy hrůzy" a mezi dva "hotelové domy pro sociálně slabé". Tam se na mně přilepil borec vzhledu Jaromíra Nohavicy před proti-alkoholní léčbou ( a "pod vlivem" ) a mlel stále dokola: "nevím co to děláš, ale stejně ti rozbiju hubu!" Signál vedl do jednoho z věžáků - přibližně do poloviny jeho výšky. Nakonec se zjistilo, že tam má, na zábradlí od balkónu, namontovanou anténu nějaký obtížně pohyblivý senior, kterému, zapadl mikrofon od vysílačky mezi matrace v gauči a stisklo se na něm tlačitlko PTT alias "push to talk".....

Loni touhle dobou jsem si koupil dvě radiostanice QuanSheng UV-R50 a samozřejmě jsem si do pamětí naprogramoval kdejakou zajímavou frekvenci. Při té přiležitosti jsem zjistil, že "sdílený kmitočet" 448.490 MHz je rušený nějakým datovým přenosem, který vysílá pár milisekund digitálních dat a pak stanice "odklíčuje" a je vteřina bez signálu : PST ------ PST ----- PST ------ a tak pořád dokola. Tak jsem si říkal - zaměřit tohle rušení bude dobrá zábavka na letní venčení psíků.

Samozřejmě jsem se k tomu nedostal, a když jsem v nedávné době začal o tom uvažovat - zjistil jsem, že rušící signál už zmizel. Pak se ale znovu objevil a to "v prostoru" mezi frekvencemi 4. a 5. PMR kanálu tedy 446,04375 - 446,05625 MHz, pravděpodobná přesná frekvence 446,050 MHz. Jelikož považuju PMR - zejména po rozšíření na 16 kanálů za to nejhodnotnější pásmo, které je k veřejnému použití k dispozici - okamžitě jsem svůj plán na zaměření tohoto signálu obnovil.

O zaměřování signálů bylo na tomto blogu už mnoho napsáno, proto si dovolím popsat jen několik základních principů :
  • Zaměřování směrovou anténou "na maximum signálu" je to, co by neinformovaný začátečník použil jako první. Má to ale problém že směrové antény pro některá pásma jsou obrovské, navíc nemají "ostré maximum" a i ty, které mají úzký "lalok maximální citlivosti" mají ve směru tohoto laloku tak velikou citlivost, že to při přibližnování k vysílači začne dělat obrovské problémy s nezvladatelně vysokou intenzitou signálu.
  • Zaměřování směrovou ( smyčkovou ) anténou na minimum signálu. Excelentně udělaná "magnetická smyčková anténa" má v ose smyčky minimum citlivosti šířky 3-4 úhlové stupně, kde má signál útlum až 80 dB. Tyto antény "zaměřované na minimum signálu" - ve všech parametrech překonávají směrové antény zaměřované na "maximum signálu"
  • Zaměřování na pricnipu fázového rozdílu signálu na několika anténách. Oblíbená Adcockova anténa, nebo různé "pseudo-dopplerovské" zaměřovače založené na tom, že přepínáme signál na několika ( 2 - 4 - 8 ) anténách a elekronicky ( podle fázového posuvu signálu na anténě ) vyhodnocujeme, které z antén jsou k vysílači blíže než ostatní. Výhodu je, že k získání azimutu stačí krátká relace - třeba jen sekundu, ale ne méně. Amatérské zaměřovače totiž potřebují alespoň kratičký setrvalý signál k ustálení všech úzkopásmových filtrů, které takový zaměřovač potřebuje. Super kratičké signály ( jako ten "můj" ) nejsou pro amatérský způsob vhodé. Ledaže to děláte jako vojáci, kteří na to mají "Tamary" za několik miliard, digitalizující přímo VF signály ze všech antén a jejich demodulaci a analýzu dělají digitálně z pospojovaných dat uložených v počítači.
OK - po výtečných zkušenostech s magnetickou smyčkou na 27 MHz, jsem orientačně spočetl ( laděnou ) smyčku na 446 MHz. Velikost takové smyčky má být méně než 0,08 vlnové délky. Vycházela z toho smyčka o průměru 1,5 cm. Nevyrobitelná z koaxiálního kabelu, že kterého se takové smyčky většinou dělají. Proto jsem ideu "laděné" smyčky opustil a vyrobil jednoduchou širokopásmovou alias "neladěnou" smyčku.

Od počátku bylo vidět, že frekvence 446 MHz už není pro smyčky to "pravé ořechové" - V místech kde jsem narazil na homogenní signál přiměřené síly byly výsledky výborné a i "neladěná" smyčka má ostré minimum - byť ne tak ostré jako laděná. Problém je ve slovíčkách "homogenní pole" a "přiměřená intenzita". UHF signály se totiž s oblibou šíří odrazy. Většina prostoru je zaplněna interferencemi původního s odraženým signálem, což v praxi znamná, že prosotor je rozdělen na "rastr" bodů vzdálených od sebe 1/2 vlnové dékly - tedy 35 centimetů a v tomto rastru se ( kvůli sčítání přímé a odražené vlny ) síla i zdánlivý směr signálu výrazně mění.

Po 2 nočních venčeních psíků ( přes den nemám na "blbosti" čas ) jsem průsečíkem několika azimutů ( ze vzdálenosti 2-3 km ) určil pravděpodobné místo signálu do "průmyslové zóny" okolo marketu OBI v Místku, kde je několik benzinových pump, autoservisů, pneuservisů, telefonní ústředna, sběrný dvůr, výroba plastových oken, betonárna, výrobce/dovozce hodinek MPM, "velkouzenář" Chodura, zkrachovalá textilka Slezan - dnes plná nejroztodivnějších živnostníků, atd. Další noc jsem se "se smyčkou" vydal přimo do jámy lvové a tam se problém "šíření signálu odrazem" ukázal jako neřešitelný. Po mnoha kilometrech nachozených sem a tam jsem nabyl nejistého přesvědčení, že signál jde z nejjižnější části průmyslové zóny" v sousedství ulice "Kvapilova". To je problém sám o sobě. V této části areálu převažují oplocené - veřejnosti nepřístupné budovy a plochy. Nicméně přesné lokalizace zdroje rušení jsem nedosáhl.
Bylo nutné vymyslet něco jiného, a protože použitelné a jednoduché konstrukce "na jeden večer" už jsem vyčerpal, ze zoufalství jsem zvolil "zaměřování stínem lidského ( vlastního ) těla". Princip je v tom, že sepnete ruce mezi prsní bradavky a v těch rukou držíte radiostanici. "Citlivost příjmu" ovliňujete tisknutím a vzdalováním antény ke svému hrudníku - kapacita hrudníku rozlaďuje anténu a tím dramaticky snižuje její citlivost. Vtip je v tom, že vzdalováním a přibližováním radiostanice k hrudníku + pomalinkým otáčením se kolem vlastní svislé osy tam a zpět + držením celého těla co nejvíce souměrně vzhledem k vysílačce - musíte docílit takové citlivosti antény a polohy těla, kdy vám signál na "malinkatý úhel" zmizí. V takovém případě je směr ke zdroji signálu přesně za vašimi zády.

Ačkoliv američtí radioamatéři si tuto metodu chválí - není vyloučeno, že příčina chvály je v tom, že jsou nezruční a nic lepšího vyrobit neumí. Takže jsem nejprve šel tuto metodu cvičně vyzkoušet ( zase v noci ) s psíky do parku. A opravdu - nemá smysl anténu úplně "zahušit" aby radiový stín byl 1/4 kruhu, nebo ji naopak nechat příliš citlivou aby nebyl vůbec, ale v poloze "modlícího se faráře", který na hruď místo krucifixu tiskne vysílačku ( a přes ruku má 2 vodítka se psíky ) se dá najít poloha kdy "signál na okamžik zmizí". Dokonce se mi zdálo, že "stín" mé korpulentní postavy zablokuje i část odrazů, alespoň v půlkruhu za zády, a tím učiní zaměřování zase o něco jednodušším.

Jak vidíte na obrázku použil jsem k tomuto zaměřování ( padělek ) antény Diamond SRH805S bratry číňany inzerovanou jako : "lipstick antenna" = rtěnková anténa, která má celkem tři výhodné vlastnosti : Jednak je oproti ostatním anténám relativně "hluchá" = nemá problémy se silným signálem, druhak je tvořena cívkou, která je naladěna na relativně úzké pásmo, a proto se o to snadněji rozlaďuje kapacitou vašeho hrudníku, a potom je to plastová trubka, tak tuhá, že můžete vytlačit důlek do své hrudní kosti, aniž by se anténa ohnula ( a tím nechtěně změnila citlivost ).

Vlnové délky "na délku paže" tj 300 - 500 MHz jsou k tomuto způsobu zaměřování nejvýhodnější, protože největší změny citlivosti jsou při vzdadlování antény do 1/4 vlnové délky od těla - v tomto případě je to 17 cm, ale na CB, kde 1/4 vlny je 2,7 metru, by to takové terno nebylo. U výrazně kratších vlnových délek zase začíná hrát roli "mikrovlnná černá magie" typu : Jaká je dielektrická konstanta vaší bundy, mikiny, trička ? Máte na bundě ( mikině, náprsní kapse ) zip ? Je kovový ? Potíte se ? Dýcháte = pohybujete hrudníkem ? Atd...

Po ( nočním ) překvapivě uspokojivém nácviku v parku, jsem měl v úmyslu další noc se znovu vydat "do jámy lvové". Víte co se stalo? PMR pásmo je opravdu široce využívané. Někdo asi věděl komu ( nebo na koho ) si stěžovat. Možná jsem to byl já - viděn nočními hlídači a kamerami, jak "mezi ploty" hledám smyčkovou anténou rušivý signál. Odpoledne před dalším venčením / zaměřováním - signál zmizel a od té doby se už neobjevil.

Pár poznámek na závěr : Jestli taky trávite desítky minut denně sledováním jak psíci čmuchají stopy při venčení - můžete na oplátku čmuchat v éteru. Směrové antény jsou jedna zábavka, druhá je samotné vysílání, a pokud nemáte chuť se s nikým bavit - s oblibou jsem během venčení surfoval po krátkých vlnách za pomoci skeneru Yaesu VR 500 (viz foto), který nevyniká v příjmových vlastnostech, ale umožňuje vám odejít od zdrojů městského VF rušení a hlavně - dá se ladit dvěma prsty ruky, kterou jej držíte, zatímco v druhé ruce držíte vodítka.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama