ČSKB

ANO - jak lvové bojujeme proti byrokracii

17. dubna 2018 v 5:38 | Petr
Prostě si nemohu pomoci, abych čtenáře znovu nepobavil historkami ze "staré medicíny" - tedy nejkratší chorobopis ( ze 60. let ) , psaný tehdejším kolegou mého zemřelého šéfa.
  • Pondělí : Vstupní vyšetření - "Babi co vám je ?" "Boli mě nohy od chozeňa a ruky od robeňa."
  • Úterý : Status idem (stav stejný)
  • Středa : Status idem
  • Čtvrtek : Exitus letalis 10.30 (smrt v 10.30)
A pak ještě druhá příznačná historka. Byl jsem lékařem na geriatrické interně právě v době kdy se v Česku velkohubě zaváděla "ošetřovatelská dokumentace". Geriatrická stanice, kde jsem pracoval sestávala ze 100% pacientů, kteří byli "somnolentní a imobiliní". Krutě česky přeloženo : "ležáci, kteří o sobě neví". Tudíž provoz probíhal den po dni stejně a hlavní úlohou bylo, přebalovat, krmit, mýt a polohovat aby nevznikly dekubity. Při té práci jsem zaslech následující rozhovor :
  • Mladá sestra říká staré : "Nemáte zapsané mytí pacientů!"
  • Stará sestra říká mladé : "A vy je nemáte umyté....."
Takže jsme v situaci, kdy vedení ošetřovatelské dokumentace je "vědecký obor", kde "docentky a profesorky ošetřovatelství" ( které "ležáka" 30 let neviděly ) sepisují "monografie a publikace", přednáší a berou granty z toho jak se stanovují "ošetřovatelské diagnózy" a jak se vedou "ošetřovatelské chorobopisy" aby pacient prosperoval jak nejlépe je možné.

Pak je tady ale i druhý pohled na stejnou věc Prezident lékařské komory MUDr. Kubek prohlásil: "Nemáme sestry, protože jsme jim vnutili vysokoškolské povinnosti za středoškolské platy"
Nebo zajímavá přednáška o stafylokokových infekcích, která zazněla na sjezdu ČSKB v Českých Budějovicicíh v září 2017, kde lékař-infekcionista smutně poznamenal : "Audit prokázal, že 55% pracovní doby sestra stráví vyplňováním ošetřovatelské dokumentace!"
ERGO drze shrnuto - 55% doby sestra píše fantazie o tom, co by s pacientem dělala, kdyby na to měla čas. Výsledek : Frustrace, která je z lidí cítit, a proto "Sestry nejsou" a za současné situace "nadvlády ošetřovatelských můr", které před 30 lety rok pracovaly na oddělení a ukrutně se jim to nelíbilo - ani nebudou. Koho naopak přebývá jsou "manažerky, auditorky, poradkyně, hlavní a vrchni sestry" které kdysi neuspěly v praxi, proto se vrhly na kariéru ve výrobě byrokracie a dnes chodí po špitále a zbylých 45% času na pacienta ještě zmenšují tím, že rigorózně kontrolují papírovou dokumentaci a dělají obrovské průšvhy z věcí jako : "proč nejsou antibiotika zapsaná červenou průpiskou" ( která v noci přestala psát ).

A do toho přišel Adam Vojtěch - Kinder-ministr zdravotnictví za ANO, který dva roky seděl ve správní radě VZP což mu dalo "rozsáhlé zkušenosti" se zdravotnickým systémem České republiky. Co tedy slyšel "na správní radě?" Patrně něco ve stylu "byrokracie je problém" a tak vymyslel úžasné řešení : Vyhláška o vedení "ošetřovatelské dokumentace" se zruší bez náhrady.

Co by se mělo stát teoreticky : Pravicová politologická teorie říká, že pokud systém nedeformuje státní regulace dojde k "narovnání pravidel" a ke zvýšení efektivity. Ministerstvo patrně očekává zánik přebujelé dokumentace, která zabere 55% času sester ŽEJO ?

Co se stane ve skutečnosti : Můry z vedení špitálů, kterým nechutná prácička s pacienty ( avšak chutná jim manažerský plat ) byly doposud limitovány tím, že vyhláška byla sice přebujelá a byrokratická, ale pokud jejich "kreativita" přesáhla veškeré hranice mohla každá sestra sebrat odvahu a říci : "ukažte mi, kde je tato povinnost ve vyhlášce nařízena". Takže tato vyhláška nyní končí a byrokratické "kreativitě" tím nestojí v cestě žádné limity ŽEJO?

ERGO : očekávaný výsledek je POKLES času stráveného sepisováním nesmyslů. Skutečností bude VZESTUP této doby - pokud je to vůbec ještě možné.

"PANE MINISTŘE, SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME K ÚSPĚŠNÉMU BOJI PROTI BYROKRACII"

Co by měl ministr udělat ve skutečnosti : Sepsat vyhlášku o "ošetřovatelské dokumentaci" tak, aby dokumentace byla dostatečná, ale nebyla časově drtivá, což je dle mých zkušeností někde na 5-10% současného "papírování". Jenomže k tomu by potřeboval, aby na ministerstvu byly "skutečné sestry" které pracovaly se "skutečným pacientem", a proto vědí co je důležité a co není. Takové sestry tam jako poradkyně nemá, protože takové sestry většinou nemají "Ph.D. z teorie ošetřovatelství" a tudíž neprošly "výběrovým řízením" na "prestižní místo".

Takže bych si dovolil citovat Herakleita z Efesu : "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" - a to musíme při reformách každého systému respektovat, přestože "byro-sestry" kříčí o "poklesu kvality" péče a správní rada VZP ani předsednictvo "ANO bude líp" o ničem takovém nehlasovalo.

Čtete bulharskou lékařskou literaturu ?

27. března 2018 v 5:26 | Petr
Je to neuvěřitelné, ale do zdravotnictví jsem se dostal na samém prahu Internetové doby. Můj bývalý, velmi sečtělý, šéf korespondoval s celým Českem, Evropou a světem a žádal o "separátky vědeckých prací", které potom po nocích studoval. Vždycky mi říkal, z Ameriky si objednej co se ti líbí, z Francie a Německa už musíš opatrnějí a z Bulharska a Rumunska raději nic.... Tedy otázka v nadpisu - čtou naši slovutní lékaří Bulharské medicínské písemnictví ?

Ale proč ne ? V Bulharsku je přece situace prakticky stejná jako u nás. Univerzity.... Akademie věd.... vysoce vzdělaní lidé věnují celý svůj život "boji za pokrok lidstva" a cítili by se velice uraženi, pokud by periferní nevzdělanci, potažmo z Česka zpochybňovali jejích přínos světové vědě. Šťoural by možná namítl, že pokud chcete dělat kariéru v bulharské akademické sféře - zůstáváte v Bulharsku, pokud máte opravdu silné nutkání "posunout vědu vpřed" musíte z Bulharska utéct, do USA, Francie, Německa, Skandinávie.... Což samozřejmě v Česku neplatí, protože my jsme daleko vyspělejší než Bulhaři a naši lékařskou literaturu čte celý svět, ŽEJO ?

Nicméně existuje silný důvod studovat alespoň část bulharské lékařské literatury a vůbec lékařské literatury všech států chudších nežli Česko a to jsou "léčebná doporučení". Jen vsuvka pro laicku veřejnost - je zvykem moderní doby, že super-specialisti v oboru vydají stručné návody jak by se "jejich choroba" měla léčit - příklady starších doporučení zde. Problémem české verze většiny takových doporučení je nerealizovatelnost. Profesoři z Prahy jsou začtení do americké literatury a tak píšou doporučení dle "toho nejlepšího" co je ve světě k dispozici. Vzhledem ke kursu Dolaru ( Eura ) ke koruně, platům, cenám léků a tak dále - ( de-facto ) překlad amerického standardu do češtiny vede k tomu, že zdravotní pojišťovny nejsou ochotny ( a často ani schopny ) takový postup zaplatit.
Příkladem budiž - rovněž strarší - případ s léčením cukrovky "dle návodu" ( klinických doporučení ). Nějaká šťouravá lékařka spočítala kolik by to stálo a vyšlo jí, že každý doktor, který léčí cukrovkáře "jak mu profesoří kážou" si za to vyslouží pokutu od VZP za "překročení nákladů". Myslím, že tento ( nikoliv ojedinělý ) příklad jsem kdysi uváděl jako ukázku neschopnosti české ekonomiky vydělat dostatek pěněz na přiměřené zdravotnictví. Na celou věc ale lze mít i druhý pohled - neschopnost autorů doporučení sestoupit ze slonovinové věže pražské kliniky do reálné praxe reálného zdravotnictví za reálné peníze.

OK tedy Bulhaří opisují od Francouzů, Francouzi od Kanaďanů, Kanaďani od Britů, Britové od Američanů a ti si vymýšlejí svá doporučení sami, což je vidět na první pohled. Česká doporučení vycházejí z článků blížících se realitě na Mayo Clinic - nejbohatším americkém špitále. Americká doporučení naopak se drží velice zpátky. Například americká nefrologická společnost dodnes používá jako hlavní diagnostiku ledvin 130 let starý ukazatel - kreatinin, navzdory tomu, že každé 2-3 roky se objeví vyšetření nové, 2-3x lepší, 20-30 x dražší. Američaní se drží na hranici ( vlastní ) finanční únosnosti, což i tak je daleko za finanční únostností pro naše zdravotnictví.

Tedy "mé doporučení" jste asi již pochopili - je nutné inspirovat se v zahraničí, nejenom ve státech daleko bohatších, ale s vědomím "jak to dělají bohatí" i ve státech chudších nežli jsme my. Z důvodu jazykových ( angličtína ) bych spíše než Bulhary doporučil studovat Indickou a případně Pákistánskou lékařskou literaturu a české léčebné postupy pak posadit "někde doprostřed". Tím bychom se vyhnuli nepříjemnému fenoménu, že za správnou práci budete potrestáni, a taky poněkud zmírnili dramatický rozdíl mezi státními penězovody dotovaným zdravotnictvím ve "specializovaných centrech" a zdravotnictvím "za peníze zdravotních pojišťoven" ve zbytku republiky.

Kubáčovská škodolibost mě vede k drobné pochybnosti - co když i indičtí a pákistánští profesoři chtejí "být lepší než Amerika" a jejich doporučené postupy jsou ještě méně realizovatelné než naše ? I takovou informaci bych považoval ( pro českou realitu ) za poučnou.....

Volby do ČSKB 2.

6. března 2018 v 5:28 | Petr
Po minulém článku, ve kterém se o laborantech prakticky nepíše se Výbor Sekce zdravotních laborantů ČSKB naštval a podal na mně stížnost pro "ovlivňování voleb" k volební komisi České společnosti klinické biochemie. Volební komise stížnost odmítla ze dvou důvodů. Jednak předvolební agitace je dovolena a též se výsledky 1. kola voleb příliš neliší od minulé volby v roce 2014.

Potom na mně vysoce postavení biochemici křičeli jakože : "Co tam píšete za blbosti".... "Ukažte nám v zápisech z jednání jestli si někdy nějaká laboratoř, stěžovala, že se jí děje křivda !" A měli pravdu !! Dle oficiální dokumentace je v české kotlině ticho jako v hrobě, což nepochybně znamená, že všechno je dokonale a 100% v pořádku. Jen Kubáč - buřič narušující hladký průběh jednání to vidí jinak. Takže bych si dovolil uvést takový příkládek, který má základ v ping-pongu jednání v polosvětě mezi odbornou společností, Ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, univerzitami a tak podobně.

Představte si že až do loňska platil zákon 96/2004 "O vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků", kde existoval tzv. "kreditový systém kontinuálního vzdělávání". To jest za každý seminář byly "body podle obtížnosti" a každá zdravotní sestra / laborantka musela nasbírat X bodů za Y let ( nejsem si přesně vědom jak to sestry měly, takže hrubým odhadem 40 bodů za 10 let ) Jemomže organizátoři seminářů a konferencí potřebovali sestry nalákat a proto systém trpěl "inflací bodů" - to jest časem za odpolední seminář obyč. bylo bodů jako před pár lety za velkou ( a drahou ) konferenci. Proto se "zákonodárce" rozhodl, že tento systém je špatný a v novém zákoně 201/2017 "O vzdělávání nelékařských pracovníků" jej - bez náhrady - zrušil.

Tím ale došlo k té věci, že někteří zdravotničtí funkcionáři, kteří se k tomu cítí oprávněni začali křičet : "jak MY je budeme kontrolovat ?" Navíc toto zjednodušení byrokracie znamenalo pravděpodobně též zrušení nějakých míst na Ministerstvu zdravotnictví, takže se hledá způsob jak to "zákonu navzdory" udělat, aby se ve skutečnosti změnilo co nejméně. ERGO se rýsuje následující systém : Pořadatelé budou účastníkům seminářů vydávat potvrzení o účasti - jako doposud. Navíc si ale ministerstvo vyhrazuje právo u příslušného organizátora vyhledat, jestli daná osoba skutečně navštívila danou vzdělávací akci. Proto budou organizátoři nucení vést a archivovat seznamy účastníků tak, "aby byli identifikovatelní". To jest minimálně se jménem datem narození a adresou - po mnoho let. Tím se však prostá "účastnická listina" s ( nečitelnými ) podpisy stává "dokumentem podléhajícím zákonu o ochraně osobních dat".

Ergo dosavadní ( zrušený ) systém byl takový - laborantka / sestra přišla na seminář, nečitelně podškrábala účastnickou listinu, která sloužila spíše pro vyúčtování chlebíčků a dostala "certifikát s body", kam si dopsala vlastní jméno. Nová verze bude vypadat následovně : Sestra pečlivě vyplní účastnickou listinu Jménem, adresou a datem narození a pak též Jménem, adresou, datem narození a podpisem stvrdí "souhlas se zpracováním osobních údajů" a pak dostane potvrzení o účasti..... Hezké "zjednodušení" úředního postupu "Czech - edition", NE ?

Následuje povinný disclaimer : nic z výše uvedeného nemá na svědomí žádný z členů České společnosti klinické biochemie, ani její výbor, ba dokonce ani "Sekce zdravotních laborantů" ne. ČSKB však může na tuto kravinu věc galaktického významu - reagovat dvojím způsobem.
  1. může "dodržovat dané kompetence" a mlčet.
  2. může překročit své kompetence a napsat na ministerstvo "to jste ale vymysleli pěknou ******** !!!"
Obě varianty mají stejný krátkodobý účinek - nestane se nic..... Tato ********* / věc galaktického významu bude do roka a do dne platit, protože kdo by se vzdal možnosti dělat dusno mezi prostým lidem ( za sto litrů hrubého měsíčně ).... Pokud se lékařské odborné společnosti budou chovat "státnicky" a tiše mlčet, můžeme si být 100% jisti, že se náš hřbet bude i nadále více a více ohýbat pod tíhou dalších podobných "kreativních nápadů našeho laskavého státu a jeho orgánů..."
Moje naděje je, že pokud se slovutné lékařské společnosti budou chovat dle bodu 2. a hromadně napíšou nactiutrhačné dopisy ( a buďte si jisti, že mnohé - odvážnější než ČSKB - to udělají s chutí ) úředníkům se třeba nebude v budoucnu tak úplně chtít do vymýšlení dalších takových ********* !!!
Ptáte se jak to souvisí s volbami do ČSKB ? Jsme před druhým kolem voleb a k volbě oprávnění biochemici si mohou vybrat zdali chtějí variantu odborné společnosti, která zajišťuje hladké provádění nastavených procesů v rámci určených kompetencí, všechny oběžníky má vyplněné už dopředu, za což je státní správou chválena. Nebo zdali si vyberou odbornou společnost, která je drzá, v rozporu se svými kompetencemi upozorňuje na otázky "zdravého rozumu" a protestuje proti průserům, které se do zdravotnictví valí ze všech stran.... Nebo nevalí, protože v "zápise z jenání výboru" o tom nic nestojí ??

Jelikož stížnost na mně už byla - byl by hřích toho nevyužít a nedat zde alespoň odkaz na článek kvůli kterému to bylo - tedy na můj "výbor ČSKB snů" - voličům pro inspiraci....

Poznámka k obrázku : uklidňující krajina u městečka Krepoljin v horách východního Srbska - vyfocená na cyklistické výpravě po Balkáně.

Volby do ČSKB opět !

9. ledna 2018 v 5:29 | Petr
Vzhledem k celkové politické situaci v republice si myslím, že čtenářové z řad "laické veřejnosti" očekávali spíše ostrý komentář před volbou prezidenta. Zde je tedy místo celého článku jeden odstavec jako omluva :

Prezidentské volby nemají výhled na dobrý výsledek. Nejméně špatné bude, když vyhraje Miloš Zeman, protože to bude znamenat, že rovnoprávný volební systém nepovolil ani soustředěným tlakem koalice "demokratů", kteří se považují za inteligentnější, osvícenější, mocnější, bohatší vzdělanější a mediálně zmámější než "dolních 10 miliónů" občanů České republiky. Dovolím si spekulovat, že Zeman nevyhraje v prvním kole a v druhém kole vyhraje o prsa, abychom si za těch 700 mega co volby stojí užili nějakou tu legraci. Tím bude prokázáno, že volič má stále nepatrně navrch proti "politické mafii", nicméně se tím na Hrad dostane ne zcela zdravý, ne zcela charakterově bezvadný kandidát. ( Mezi reálnými uchazeči o trůn stejně žádný charakter není. ) Nejhorší výsledek by byl Jiří Drahoš, který naopak je "kandidátem politické mafie", které by tím ( znovu ) narostl hřebínek. Navíc je to osoba úctyhodná, leč léty v akademické komunitě vycepovaná k úhořovité flexibilitě při spolupráci s každým lumpem, kterého kdy politika vynesla vzhůru a rozdával státní dotace pro Akademii věd.

OK tedy přesně tyto ( prezidentské ) volby jsem na mysli neměl. Realita je taková, že uplynuly čtyři roky a je na čase volit znovu funkcionáře do výboru České společnosti klinické biochemie. Jak je vám jasné z předchozích odkazů - před čtyřmi lety došlo k té náhodě, že "extrémista" Kubáč pronikl s velikým křikem do této ctihodné organizace. Už před volbou jsem tušil, že odborná společnost ČSKB - na pomezí profesního sdružení a "poradní" oragnizace státní správy nebude žádná selanka, ale musím připustit, že "vidět je daleko více než tušit". Otázka tedy je : jaký je den "vidláka-papaláše", který jede ve 4:27 Pendolínem do Prahy zasedat s ostatními kolegy - funkcionáři :

  • Mezinárodní organizace IFCC ( nebo EFLM - stejně je to jedno ) si stěžuje, že jsme stále neobsadili místo v "komisi pro komunikaci mezi komisemi" - z české strany totiž nikdo tuto "funkci" nechápe, a proto ani nechce.
  • Ministerstvo zdravotnictví posílá zcela nesrozumitelnou předlohu zákona, ke které se máme vyjádřit.
  • Po přečtení 76 stran absurdních blábolů - "znalý kolega" přichází z Ministerstva od "pana náměstka" a prohlašuje : "tato verze je jen vějička pro ( odbornou ) veřejnost, do paragrafového znění půjde verze úplně jiná ( veřejnosti utajená )"
  • Kolegové hematologové stále nechtějí povolit biochemikům dělat 5-populační diferenciální krevní obraz, ačkoliv 3-populační diferenciál sami považují za zastaralé vyšetření non-lege-artis.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu se ptá zdali může na "věštění z kapky krve" vydávat živnostenské listy.
  • Kolegyně v mnohonásobném konfliktu zájmů lobbuje za větší profit "pana majitele" laboratoře - svého zaměstnavatele - a odůvodňuje to "zlými praktickými lékaři", kteří chtějí měřit CRP ve své ordinaci.
  • Biochemický časopis má finanční problémy, protože má málo inzerce, protože je málo čtený, protože má nesrozumitelné a pro praxi málo užitečné články, protože "tak je to správně", neb akademičností a teoretičností bojujeme za vyšší "impakt-faktor"
A tak dále a tak podobně. A co dělá Kubáč ? Myslí si svoje, ale většinou mlčí, protože hádky protahují jednání a vzhledem k rozložení sil nelze ničeho dosáhnout. Po této zkušenosti jsem si chtěl ušetřit cestování v Pendolínu a pro příští volební období už nekandidovat, protože systém řízení zdravotnických laboratoří a potažmo celého zdravotnictví tak jak v součastnosti vypadá je nereformovatelný. Je to něco jako očekávat, že "Gorbačovovská perestrojka" reálného socialismu "v mezích zákona" i s jeho "vyhláškami" a "bumážkami" nakonec předhoní svobodný západní "kapitalismus volné soutěže".

Jenomže pak mi volal kolega, jehož identitu mán nařízeno utajit, že totéž co jsem viděl zevnitř vidí i zvenku, a že bychom se měli pokusit vedení Biochemické společnosti "omladit". Tím jsem se dostal do složité situace - člověk může být unaven zkostnatělým systémem, ale může kvůli této únavě odmítnout pomoc odpočatým kolegům, kteří se chtějí pokusit zkostnatělost porazit ?
Takže jsme vymysleli následující systém : Skupina biochemiků ( relativně ) mladých a ( zejména ) při zdravém rozumu se navzájem podpoří ve volbách do výboru ČSKB, v prvním i v druhém kole. Zejména se budeme snažit podpořit lidi, kteří mají blízko ke kolegům z "obyčejného zdravotnictví". Takže jsme začali korespondovat po republice, kdo by jako koho doporučil a výsledkem je následující "volební seznam" nebo možná odvážněji - "Výbor ČSKB Snů"

Navrhovaný výbor České společnosti klinické biochemie:
  • MUDr. Richard Pikner [736] - primář OKB nemocnice Klatovy, expert na osteoporózu a kostní metabolismus
  • RNDr. David Slabík [871] - místopředseda představenstva laboratoří AeskuLab, expert na komplexy enzymů s imunoglobuliny
  • Ing. Drahomíra Springer [895] Specialistka na imunochemii - Všeobecná fakultní nemocnice Praha
  • MUDr. Tomáš Šálek [931] - primář OKB Baťovy nemocnice Zlín - nefrolog.
  • MUDr. Daniel Rajdl [806] - expert Fakultní nemocnice Plzeň na e-learning a lektor
  • MUDr. Pavel Malina [562] - Primář OKB Písek - organizátor pravidelných Setkání mladých biochemiků.
  • MUDr. Petr Kubáč [483] - Zaměstnanec Agelu a.s., Městské nemocnice Ostrava, křikloun a pesimista
Laborati:
  • Petr Coufal [107] - Vrchní laborant Fakultní nemocnice u svaté Anny Brno.
  • Mgr. Veronika Hauerová [231] - Vrchní laborantka ÚLBLD Všeobecné fakultní nemocnice Praha
  • Mgr. Lucie Juránková [360] - laborantka Masarykova onkologického ústavu Brno
  • Bc. Martin Berdych [40] - Vedoucí laborant AeskuLab pobočka Hradec Králové
  • Bc. Bronislava Jahodová [323] - Vrchní laboratka Baťovy nemocnice Zlín
Revizní komise:
  • MUDr. Miroslav Verner [1060] - ředitel centrálních laboratoří nemocnice České Budějovice
  • RNDr. Zdeněk Švagera [980] - Primář OKB Fakultní nemocnice Ostrava
  • RNDr. Petr Bořil [60] - vedoucí laboratoře Medicentrum Beroun
Pokud jste se zde našli ( a máte kvůli toho u šéfa průšvih ) - nebuďte smutní. Buřičů jako je Kubáč není v republice dostatek, proto se kolegové navzdory mým pochybnostem rozhodli nominovat především "normální lidi" bez zlého úmyslu a mafiánského pozadí. Zejména bych si dovolil upozornit paranoidní frakci v ČSKB, že toto je "naše doporučení", které každý může svobodně ignorovat. Tedy ne jako oficiální "doporučení", jehož splnění už týden po zveřejnění vymáhá firma ČIA.

Pokud jste se zde nenašli - nebuďte smutní. Celý doporučující seznam je stejně jen pokus několika "hlasitějších" biochemiků, který nikomu nebrání pokusit se o zvolení do vedení Biochemické společnosti taky.

Pokud tedy můžu : prosím, prosím, prosím, pomožte zvolit do nového výboru nové kolegy, kteří nejsou po krk zabředlí v ubohé realitě české klinické biochemie. A potom druhá prosba mírně negativistická : nevolte ze zvyku ani za zásluhy. Pokud je to možné, zvolte si do biochemické společnosti SVÉ ZÁSTUPCE z laboratoří podobného typu v jaké pracujete sami, kteří nekážou ze slonovinové věže, ale "sdílejí s vámi podobný osud"...

Skrytá reforma zdravotnictví

19. prosince 2017 v 5:49 | Petr
Zdravotnictví je skoro stejně složité jako společnost, ve které funguje. Posuďte sami : máme vyléčit jednoho člověka z rakoviny, nebo za stejné prachy máme zašít 20 lidem umělou kyčel a 10 z nich dokonce takto vrátit do práce a tudíž i k platbě zdravotního pojištění, což časem vynese prachy, které umožní léčení jednoho dalšího z rakoviny ? Máme přednostně léčit místního feťáka, drobného zloděje, žloutenkáře typu C, nebo místního gymnaziálního profesora, který naučil matematiku všechny inženýry v okrese ?

Úvahy tohoto typu jsou silně politicky explozivní, jak potvrzuje třeba "bitva" ODS a ČSSD o 30 korunový "regulační poplatek". Proto zatímní oficiální verze je "všichni mají nárok na všechno", což je samozřejmě nesmysl, protože i za téměř zdravé lidi se ve zdravotnicví dají utratit hříšné peníze. Proto spolu s "nárokem na všechno" jde ruku v ruce "magická věta" zdravotních pojišťoven : "vy musíte chorobu léčit" ( protože "lékařská etika" ), "ale my nemusíme léčbu platit" ( protože "ekonomická bilance" naší ctihodné instituce ). Tím se do zdravotnictví dostává výrazný a nepříjemný prvek, že jeden rozhoduje, jiný za rozuhodnutí zodpovídá a další snáší rizika takového rozhodování na vlastním těle.
Pokud je tedy zdravotnictví téměř tak složité jako celá společnost - proč nezavést ( téměř ) stejná pravidla jako ve společnosti. Třeba zdravotní pojištění, které bude opravdové pojištění se stanovenou výší plateb, spoluúčasti, s maximální sumou, kterou kryje. Tedy : na jaký doplatek jste se pojistil ? 30 korun... více, nebo méně ? Jakou pojistku má gymnaziální profesor a jakou jeho spolu-pacient narkoman ? To by výrazně zprůhlednilo situaci a dokonce zlikvidovalo mnohá dilemata. Pojišťovny by už předem v rámci nabídky pojistného programu musely zveřejnit co která pojistka kryje. Každý člověk by už předem v okamžiku podpisu smlouvy věděl na co je pojištěn na co ne a kolik bude platit "spoluúčasti" dříve známé jako "regulační poplatky". Doktoři by se místo hádání s pojišťovnami soustředili na co nejlepší diagnostiku a léčbu v limitech pacientovy pojistky.

Připadá vám to neetické ? Je tedy etičtější ( a šetrnější ) , když postarší ženská, která celý život platí pojistné, čeká na kolonoskopii ( kde by nádorový polyp vycvakli za minutu kleštičkami ) tak dlouho, až rostoucí nádor ucpe střevo a musí se operovat, bez řádné diagnostiky, bez předchozí přípravy, v noci o víkendu jako "akutní břicho" ? ( Reálný případ z mé praxe !! ) Takže jste jistě pochopili, že třeba už jen toto "skutečné zdravotní pojištění" by do společnosti zavedlo prvek zpětné vazby ve stylu "jak kdo žije tak taky umře" - což je jasná známka vykořisťovatelského kapitalismu, sociální nespravedlnosti, rasismu a xenofobie. Takže je jasné, že to je další položka v dlouhém Kubáčově seznamu "věcí, které nikdy nebudou", protože chaos s úplatky, který vládne dneska je "bez doplatků" a tím je "sociálně spravedlivější".

OK - už téměř 30 let se diskutuje o tom na co zdravotní systém má a na co nemá, tato diskuse nevedla nikdy nikam, protože by se třeba zjistilo, co vědí v Americe, že 75% celoživotních výdajů na vaši léčbu padne na posledních 9 měsíců Vašeho života. Nebo by se zjistilo, že některá slovutná "léčebná centra" jsou černé díry na peníze, které za velikého utrpení produkují invalidy, kteří umřou jen o pár měsíců později. Místo toho v součastnosti probíhá jiný proces a to je nenápadná privatizace zdravotnictví.

Říkáte, že privatizace není ? Studujte noviny pořádně ! Tu koupí Penta řetězec poliklinik, tu koupí záhadný rakouský majitel nějaké laboratoře. Andrej skoupil oplodňovací kliniky. Bohatší ( a mladší ) obvoďáci skupují ordinace svých starších kolegů a vytvářejí mikro-hodlingy, které za pár let prodají opravdovým velkým korporacím. Zatím níc velkého, nic co by vystrašilo ( faktické ) vládce našeho zdravotnictví, kteří ze SSM a KSČ na Karlově Univerzitě přešli rovnou do pražských fakultních nemocnic a odtud většina z nich na vysoká úřednická místa Ministerstva zdravotnictví, kde tomu šéfují dodnes - střídajícím se ministrům navzdory.

Řeknu-li privatizace, vždy se v pozadí ozývá "volný trh". Že by tedy postupná vláda soukromníků ve zdravotnictví znamenala zavedení "normálního režimu" se smluvním pojistným atd. ? Nezdá se ! Současný chaos je totiž ohromnou možností pro různé "netradiční způsoby výdělku" s různou mírou legality. Navíc soukromníci přinesli do zdravotnictví fenomén marktetingu. Veřejnost ne tak úplně chápe odtažitého profesora, který mluví o "nákladové efektivitě dětské onkologie" ( není žádná ). Daleko lépe chápou nějaký slogan typu "Naše klobásy špitály jsou nejlepší zárukou vašeho zdraví !" Proč si stěžovat, že zdravotnictví nemá na všechno, když barevný letáček říká, že "holdingové zdravotnicví" vás zachnání i přesto.

Tedy rekapituluju - reálný směr, který naše zdravotnictví pomalu nabírá je tento : Korporace se ujmou zdravotnického systému. ( Průměrně ) zkrátí váš život o 9 měsíců čímž vznikne prostor aby ušetřených ( téměř ) 75% výdajů proměnily ve svůj zisk. Aby nebyl křik, zakryjí tento postup marketingovou mlhou o "nejlepších partnerech vašeho zdraví". Veřejnost ( téměř jistě ) nic nepozná, protože většina chvály, kterou lidi pějí je na "dobré jídlo a hodné sestřičky" a naopak většina stížností je na "doktor se s námi nebavil" - za "záchranu života" děkuje málokdo a za opravdovou ( složitou ) záchranu - vůbec nikdo.

Je tento směr špatný ? Poté co se směr "řekneme pravdu" ukázal být politicky neprůchodný ? Snese veřejnost zdravotnictví, kde se o ně nebude bojovat do poslední koruny a poslední kapky ( jejich ) krve ? A co etika ? Jaká je etická hodnota výroku "více už udělat nešlo" v porovnání s výrokem "nakonec jsme ho netrápili", nebo s výrokem "marným léčením jednoho nezbyde na léčení ostatních", případně s výrokem "pokračování léčby by snížilo náš zisk" ?

Osobně mi daleko více imponuje zdravotnictví, které řádně léčí běžné choroby u všech, než zdravotnictví, kde někteří lidi v některých regionech jsou ztraceni za cenu, že v Praze máme "špičková centra", která kvůli prodloužerní života pár lidí o pár měsíců vedou systém do krachu. I já však musím připustit, že úsporný systém má několik háčků.
  1. Pokud se "státním" kapitánům zdravotnictví nepodažílo nastolit neplýtvající a spravedlivé zdravotnictví, přestože překážkou bylo jen drobné přikrádání a osobní prospěch - je pravděpodobné, že se zdravotnické "holdingy" přetrhnou aby narušily patologický status quo a s ním i své ( mnohem větší ) zisky ?
  2. Úspornější systém se bude vyznačovat tím, že občas padne rozumná avšak dnes neslýchaná věta typu : "vaše děťátko necháme umřít už teď - stejně by se školy nedožilo", kterou bychom se museli naučit říkat a hlavně taky poslouchat.
  3. Poslední háček je v otázce co je větší lež - tvrdit, že "všichni dostanou veškerou péči", nebo tvrdit že "Naše klobásy špitály jsou vaší záchranou" a jestli by volbám navzdory neměly se tyto věci přece jenom probrat s veřejností úplně otevřeně.
Na obrázku: pan Mgr. práv et Mgr. "mediální komunikace" Adam Vojtěch - úřadující ministr zdravotnictví České republiky.

Máte léky až do předčasných voleb ?

14. listopadu 2017 v 4:55 | Petr
Loňského roku jsme na Ostravsku měli ošklivý případ rasismu. "Multikulturně hedikepovaní Rómové" chodili se svými dětmi k pediatrovi - celé ghetto na jedinou kartičku pojišťovny. Ta dávala doktorovi opakovaně vysoké pokuty za tento "podvod", až se doktor naštval a zavřel ordinaci. No pochopíte to ? Kvůli takové malichernosti, jako jsou pokuty, vámi nezaviněné, které však musíte platit z vlastní kapsy - přestat "pomáhat potřebným" ??? Hnusný fašista, rasista a xenofob !!! Nebo z jiného soudku : Když jako laboratoř pořádáme semináře pro doktory, pro které děláme vyšetření - věkový průměr v sále rok od roku více připomíná promoce Univerzity třetího věku, tancovačku TV Šlágr, nebo jinou akci pro důchodce. Lékařská komora výjimečně nelže, když říká, že spousta doktorů je ve vysokém důchodovém věku - unavená systémem současného zdravotnictví.

Takže se zaberme do rozkošné oblasti a to je "elektronický recept". Ten už na dobrovolné bázi funguje v Česku několik let. Ba dokonce na samém začátku jej milovaly zejména velké špitály nebo holding Agel - a to proto, že pacient místo receptu - jak jej známe z "Ordinace v Růžové zahradě 2" dostal prázdný cár papíru s "táákhle dlouhým" čarovým kódem. Tudíž lékárny v Horní-Dolní byly mimo hru a pacient byl nucen vyzvednout léky v "ústavní lékárně" což dělalo ekonomickým manažerům přislušného holdingu velice dobře.

Pak nastal ten fenomén, že všechny lékárny patřící do nějakého řetězce, všechny lékárny ve všech špitálech, ve velkých městech se snadným napojením na Internet se k elektronickému receptu připojily a tím fenomén "ústavní lékárny" vymizel. Bohužel fenomén "lékárny na Jesenicku" která je v prdeli i se všemi nemocnými důchodci v přislušném regionu - zůstal. Ale co ! Každý přece ví, že slušní vzdělaní a inteligentní lidi žijou v Praze. Důchodce ze Zátoru ať se přestěhuje, nebo chcípne.
Pak nastalo období "přetížení a výpadků" - ráno jsem přišel do práce, v mailu psali špitální Ajťáci: "Dnes nepředepisujte E-recepty ! SUKL má výpadek serverů !" On totiž systém e-preskripce zcela závisí na serverech SUKLu tedy "Státního ústavu pro kontolu léčiv". Takový výpadek trval třeba 14 dní pak systém zase 14 dní fungoval, pak zase na 14 dní vypadl atd. Matematická logika velí, že zcela jistě byla řada případů, kdy "důchodce ze Zátoru" dostal ve špitále E-recept a než se dostal do venkovské lékárny - systém spadl na dva týdny. Co tihle lidi dělali ? Ále, čert je vem! Každý ví, že "vzdělaní penzisti z Prahy" vyzvedávají léky ihned, cestou z ambulance na metro.

Pak nastalo období - PŠŠŠŠŠT... O funkčnost a nefunkčnost serverů pro E-recepty se začali zajímat policajti, i doktoři v čele s Lékařskou komorou a potajmu "mimo záznam" jim bylo sděleno, že celý sytém naprogramovala firma nějak podivně na černo, bez výběrového řízení, skutečná cena je o desítky miliónů vyšší než plánovaná, za ty prachy stát nemá ani licenci na provoz systému, atd., atd. Detaily viz OpenCard, iZip, Datové schránky, Kapsch a mnoho dalších. Jeden případ jako druhý - prostě nuda..... Teď už několik let probíhá vyšetřování. Vypínání a zapínání serverů bylo nejprve součástí "předběžných opatření" nařízených soudem, později se stalo "zbraní" ve vyšetřování, kdy IT firma nebo SUKL, kdykoliv se na ně udeřilo, vypnula servery a vyhrožovala "katastrofou".

Nyní tedy máme před sebou povinný přechod na E-recept. Proces jak dosáhnout "vydání bezpečnostního certifikátu" a celou buzeraci kolem rozkošně popsal Miroslav Macek - jediný ministr zdravotnictví, který ( alespoň ) mluvil v souladu s realitou. Co nás tedy čeká ? Třeba se systém podaří "spravit", aby dosahoval ( překvapivě vysoké ) spolehlivosti EET. Bylo by to žádoucí, protože na receptech už nebudou instrukce pro lékárníka : "Da tales doses numero viginti quinque." a z čarového kódu, který nese informaci 47A-69C7G-51F49-6DAD7-7246F se mnoho vyčíst nedá. Je tady však i druhá strana mince. Jsou lékaři, kteří jsou zaskočení výměnou toneru v laboratorní laserovce : Tisk má jiný odstín, který se "pracovními brejlemi" hůře čte.... Jak takoví doktoři ve věku 100+ budou reagovat na nutnost zavést PC, připojit na Internet, nainstalovat a naučit se nějaký ambulantní software, jenom proto aby mnohli na cáry papíru tisknout kraviny typu 47A-69C7G-51F49-6DAD7-7246F ?

Někdy z jara začne pro doktory platit i EET. Možná by Agrofert měl založit divizi typu "Moje ambulance" zaměřenou na náhradu obvoďáků z "Řiti nad Desnou", které to přestalo bavit a šli do penze. Možná by měl Agrofert dotovat náklady takových ambulancí z výnosu řepkového byznysu nebo z korunových dluhopisů ? Vám ostatním radím - vemte ordinace svých doktorů útokem ještě v tomto roce. Ptejte se, jestli příslušný doktor vůbec otevře po 1.1.2018 ( E-recept ) nebo po 1.3.2018 ( EET ). Zvláště bedlivě se ptejte doktorů stále používajících psací stroj. ( Není to vůbec vzácné, hlavně na venkově. ) I pokud budou všechny jejich opovědi : "ANO - bude líp", stejně si nechte předepsat ( a ihned vyzvedněte ) léky na tak dlouho, jak to jenom půjde. Nemůžete totiž vyloučit "přetížení serverů", ani tu situaci, že navzdory dobré vůli bude nárůst "drobné" administrativy našeho "laskavého státu" nad síly vašeho doktora.

Otázka mikro-managementu.

26. září 2017 v 5:23 | Petr
Obvykle se chlubím, že ( v roce 2006 ) jsem byl absolutně poslední biochemik v této republice, který dovršil své vzdělání "druhou atestací" dle "Zákona o zdraví lidu z roku 1966". Pak nastala ta příhoda, že ředitelství našeho špitálu nařídilo : "Každý, kdo má druhou atestaci, nebo moderní Euro-atestaci, požádá Ministerstvo Zdravotnictví o licenci pro svůj obor". A vskutku - jsem jeden z 236 lidí v tomto státě, který má "licenci na laboratoř" - jakože na moji licenci se dají vykazovat laboratorní vyšetření marodů a zdravotní pojišťovny za to platí.

Kouzelným aspektem "žádosti o licenci" bylo to, že mně - absolvetnovi "Atestace dle Zdraví Lidu" prostě přišla z Ministerstva Zdravotnictví licence, na tvrdém papíře, barevně vytištěná, v tlusté obálce. Kolegové, kteří měli moderní Euro-atestaci dostali místo toho v tenké obálce papírek s rozkazem : "Soudruhu, dolož potvrzení o absolvované praxi !!" Tak jsem seděl s naštvanými internisty u oběda a chlácholil jsem je slovy: "Klucí, nic si z toho nedělejte. Starý Řím taky padl, protože žold legiím platil v mědi, ale daně od nich žádal ve zlatě." Jinými slovy náš laskavý, moderní, osvobozený, ( sociálně ) demokratický stát ukázal, že své vlastní legislativě a svému vlastnímu vzdělávání věří méně než systému zavedenému za bolševické totality v roce 1966. Divné že ?

Takže jsme se od roku 2006 zase posunuli a zlepšili, proto letos začíná platit dalši verze reformovaného vzdělávacího systému, který pro zdravotní sestry zrušil takzvané "kredity za celoživotní vzdělávání". To byl systém, kdy za každý seminář se těm, kteří jej navštivili udělovaly "body" a příslušný zdravotník musel jednou za pár let prokázat kolik "bodů za vzdělávání" nasbíral. OK tento systém jsme zrušili a zdravotničtí bafuňáři v Praze mají těžkou hlavu "jak je budeme kontrolovat ?" Jakoby měli nějakou pravomoc z pražského fakultního špitálu kontrolovat, jak se vzdělávají sestry v Horní-Dolní ( nemají a nikdy neměli ).

Takže jako počínající senior, který už leccos pamatuje jsem byl mladými kolegy tázán : "a jak se tedy hlídalo vzdělávání za bolševika" - v době platnosti "Zákona o Zdraví Lidu"? Tak jsem hrdě ( a nesprávně ) odpověděl : "tehdy byli primáři čestní a nikdo by na svém pracovišti nevzdělaný personál nesnesl". Jenomže pak jsem si uvědomil, že to vůbec není pravda. Za bolševika byl systém "odborníků". Třeba takový "primář Sova z Nemocnice na kraji města" byl "okresní odborník pro ortopedii". Jeho formálním nadřízeným byl "krajský odborník pro ortopedii" a pak byl "Český a Slovenský odborník pro ortopedii" kteří seděli někde na Ministerstvu zdravotnictví.
Jak systém fungoval ? Primář Sova si operoval své endoprotézy, ale byl v kontaktu s kolegy v okrese a pokud zjistil, že to někdo dělá špatně měl pravomoc takovému člověku ( nebo celému oddělení ) domluvit a poradit, pokud to nepomohlo měl povinnost "hlásit to vejš" - pak přišla "komise z kraje", a pokud ani to nepomohlo - pak přišla "komise z ministerstva" a ministr volal na "okresní výbor KSČ", a to už pak pomohlo vždycky.....

Celý systém byl jako "totalitní buzerace" v roce 1990 s velikou slávou zrušen. Je však otázka co je "totalitní buzerace" ? Když všem známý věhlasný kolega z největšího špitálu v okrese nenápadně sleduje "jestli to děláte dobře" a zasáhne když se něco zlého chystá, nebo když vám můry z ministerstva píšou "doložte klinickou praxi" ( a tisíce jiných papírů ), protože o vás nic nevědí, ani vám nevěří, protože jediná kontrola špitálu v Horní-Dolní - jsou zdravotní pojišťovny, které mají jedné kritérium : "léčit zadarmo !!" Bez neformální, ale účinné kontroly se snadno stane, že se nám někde mimo ohnisko pozornosti usadí "podivné móresy". Pokud je "porucha svobody", když vás státem pověřený zkušený kolega nenápadně hlídá - je nutno "dokládat praxe" a dělat další formální opatření, která jak jsou neúčinná, tak jsou otravná že ?

Tedy se dostáváme k otázce "mikro-managementu" neboli "řízení na nízké úrovni". Andrej Babiš, kterého jinak nemohu ani cítit nedávno prohlásil v rádiu: "Byl jsem v Chánově. Dopoledne jsem tam viděl desítky dětí, které nebyly ve škole. Nikdo se jich nezeptal : Jak se jmenuješ, chlapečku, jak se jmenuje maminka a proč tě neposlala do školy ?" Přesně tohle je mikro-management. "Neustálým poprcáváním k dokonalosti !"

Dnešní státní správa má v hlavě projekty "od miliardy výše" a plány "galaktického významu", ale velký plán sestává z menších a zase menších a na konci je primář Sova, který se primáře ze sousedního špitálu ptá : "Proč neposíláte vaše doktory na školení ?" Je "drobné řízení" buzerace ? Pravděpodobně ANO. Je tato buzerace v rozporu s demokratickými principy ? Současná státní správa si asi myslí že ANO a výsledkem je "bordel". Je demokracie bordel ? V Belgii, Francii, Švédsku a Německu ano, ale asi to není správně ??

Ať přemýšlím jak přemýšlím nemohu se zbavit dojmu, že ve snaze zbavit se mikro-managementu ( jakože finančák kontroluje podezřelé ztrátové hospody ) se vymýšlejí systémy ( Elektronická evidence tržeb, kreditový systém vzdělávání, ISO 15189 ), které jsou daleko buzeračnější než ty mechanismy, které jsme zrušili, neb se nám zdály buzerační.

A pak je tady druhý problém. Státní úředníci mají v hlavách miliardy a proto mají pocit, že každý problém lze převést na tok peněz. Poslechneš - bude dotace, neposlechneš bude pokuta. Pak dochází k absurditám jako jsou nařízené vysoké pokuty pro lidi s deseti exekucemi a dávkami v "hmotné nouzi". Pokud nemáme jiný systém dozoru než ony pokuty - je zkrachovalec a "hmotný nuzák" beztrestný, protože větší sílu než státní "peněžní tresty" má státní "boj proti chudobě". Celkově to pak vypadá přesně jak to znáte - makáš jak fretka : stát tě trestá - jsi neřádným životem zkrachovalý lump : stát tě uctivě obchází, aby se tebou nemusel zabývat !!

Co s tím ? Představte si, že do Chánova ( nebo kamkoliv jinam ) vyrazí Policie, OSPOD, Správa sociálního zabezpečení, budou hlídkovat po ulicích celé dny a ptát se : "Chlapečku jak se jmenuje maminka, která ti dovolí nechodit do školy ?" Zcela jistě to je v jejich kompetenci už dnes, ale jako vždy to má ( minimálně ) dva problémy :
  1. Chce se jim do tak pracné činnosti ?
  2. Co by na to řekli paraziti na bordelu bojovníci za lidská práva ?
Takže jsme se opět dostali k oblíbenému fenoménu "věcí, které nikdy nebudou", takže si můžeme malovat pesimistickou vizi společnosti, kde vše, co nejde vyřešit miliardami ze státní pokladny, protože to není penězi řešitelná věc - je zanedbané a rozpadá se. Je to obraz dnešního Česka ?

Možná by pro začátek velice pomohlo, aby kavárenští intelektuálové vyřešili otázku zdali a jaký je rozdíl mezi pořákem a útlakem a zdali a jaký je rozdíl mezi nepořádkem a svobodou, protože výsledek takové diskuse by dal jasný obrys kam až mohou ( a musí ) "orgány" státní správy kontrolovat a řídit, a kam už pazoury strkat nesmí, neb jim do toho nic není. Takže jsme se dostali ke druhé věci "která nikdy nebude", ačkoliv mně by výsledek takové diskuse velice zajímal.

Poznámka při druhém čtení : Američani sepsali Ústavu a pak zjistili, že je to málo takže přidali celkem 27. Dodatků, které postupně vymezují hranice mezi makro-řízením, mikro-řízením, svobodou a buzerací. Vřele doporučuji nastudovat, protože to jsou pozoruhodné dokumenty, třeba poslední 27. dodatek, který říká, že Kongres může hlasováním měnit platy až poslancům následujícího volebního období, čekal na definitivní schválení od roku 1789 do roku 1992. A pak že naši poslanci jsou chamtiví. Studujte však rychle. Americká Ústava i dodatky operují s pojmem "Svobodní Občané", proto budou brzy zakázány kvůli rasismu, fašismu a xenofobii.

Vliv nesmyslů na nedostatek sester

5. dubna 2016 v 5:09 | Petr
Umírající rabín nechá zavolat své syny a říká : "Povím vám největší tajemství svého života - všechno je jinak" -tedy přesně tuhle anekdotu nemám příliš rád, protože výrok "všechno je jinak" zneužívají různí pomatení paranoici a příznivci konspiračních teorií. Nícméně ve zdravotnictví tohle často 100% platí i bez paranoidních teorií.

Příklad s mladými doktory : Jdete na medicínu protože vám jdou přírodí vědy avšak nikoliv matematika. Tam zjistíte, že "všechno je jinak", a že budete místo lehkého studia biologie cpát do hlavy tisíce stran bichlí a ani google vám nepomůže, protože doktor neumí léčit chorobu, na kterou nemyslí. Pak jdete do praxe a zjistíte, že "všechno je jinak" že místo tisíců chorob typu "jeden případ z miliónu" je lepší když každý doktor zná "svých 20 chorob, ale zato důkladně". Pak zjistíte, že nezanedbatelnou úlohu hraje šestý smysl jakože : "podle standardů byl zdráv, ale stejně se nám nezdál", a že tento se získá jedině kontaktem s tisíci pacienty a že z toho důvodu "karidéristi létající po kongresech" nebývají ti nejlepší doktoři atd. Prostě musíte vnitřně přijmout, že to co letos děláte budete za 3 roky popírat a jiné cesty není. Pokud vás to frustruje - rovnou jděte jinam.

Pak tu máme zdravotní sestry. Paní Kubáčová přece jenom dostuduje, protože "příslušná můra" byla, po náležitém řvaní, seznámena s faktem, že "i nad Papežem sídlí ještě Ježíš Kristus" a tudíž není dobré vyhazovat od studia lidi kvůli seminárky ve spamu.

Tudíž "finis coronat opus" - v posledním semestru studia ošetřovatelství jsou ty nejdůležitější předměty - kategorie A ( zcela povinné ) : "Přednes prezentace v PowerPointu" a kategorie C ( zcela dobrovolné a postradatelné ) : "Ošetřování chronických ran" nebo "Práce sestry při hromadném neštěstí".

Pozor !!! - vnímáte to ? Bez znalosti "prezentace v PowerPointu" nelze být sestra, ale bez "ošetřování ran" ano !? Sama paní Kubáčová prohlašuje, že jí to připadalo trochu divné, ale pak zjistila, že "všechno je jinak". Že kolegyně, kterým to divné nepřipadalo, od začátku vypadaly, že z nich dobré sestry nebudou. Tudíž je čas probrat sesterský řetěz frustrace ze "všechno je jinak".

V dětství pícháte panenkám injekce a těšíte se až se budete "starat o babičky". Pak vystudujete střední školu zdravotnickou a zjistíte, že "všechno je jinak", že nejste "zdravotní sestra", ale "zdravotní asistent". Že ženská od metly s ošetřovatelským kursem délky 6 týdnů má stejné pravomoce i plat jako vy. Pak jdete studovat na "vyšší" nebo dokonce "na vysokou" školu. Na "vyšší" odborné škole vás ti samí lidi učí to samé, co na "střední". Na vysoké vás "tituly opatřené můry" učí, co samy neumí, neb to nikdy nedělaly - takže si můžete vybrat, co chcente studovat a v jaké "kvalitě".
Zakončíte předmětem "přednes v PowerPointu" a jdete opět do praxe nyní již jako právoplatná zdravotní sestra. Tam opět zjistíte, že všechno je jinak. K čemu je idealismus a altruismus, když nejsou vyplněné "ošetřovatelské diagnózy". Ba naopak - každý den píšete podrobný rozpis pacientových "neuspokojených potřeb" - a tento mezitím leží ve vlastních hovnech, protože můra z ředitelství ( která před lety selhala jako sestra ) obchází špitál a kontroluje papíry avšak pacienty nikdy ( aby se "nepotřísnila" ).

Dokud ještě nevyhoříte - jenom sledujete jak kolegyně mizí a "lejstra přibývají". O víkendu v noci - jste sama - jenom s ošetřovatelkou - na 30 nepohyblivých zmatených, pomočených, pokaděných, dementních seniorů. Pokud dojde k průseru - jste přísně potrestána, a jako "opatření" se na oddělení objeví další laserovkou vytištěný papír, jehož vyplňování sebere další čas, ale - prý - zvýší "bezpečnost". Mimochodem na "sobotní noční" nikdy nedostanete druhou sestru jako posilu, ale nové lejstro - každý měsíc.

Nakonec je vždy několik možností - buď vám PowerPoint nevadí - a jdete dělat kariéru vymýšelním další "byrokratické buzerace" pro bývalé kolegyně, - nyní již "podřízené", které po kariéře nejednou, neb jim PoserPoint vadí. Nebo přestanete šlapat po své inteligenci a svědomí a zjistíte, že prostě musíte pryč. Nebo vyhoříte, vypnete mozek a jen pohybujete končetinami podle směrnic. Která z těchto variant je pro marody nejlepší ?

OK je hezké, že "můry z ministerstva", které bojem za "kvalitu" ( jak je definována ? ), "bezpečnost" ( jak je denfinována ? ), "dohledatelnost", "vzdělání" ( existuje opravdu - bez ošetřování ran ? ) přeměnily práci sester ve frustrující peklo, nedávájící žádný smysl. Je hezké když tytéž můry nyní vymýšlejí "platové tabulky" a "náborové příplatky". Je otázka zdalipak by tyto můry neměly než nad penězi přemýšlet jak z "holčiček co píchají panenkám injekce" neudělat za 20 let frustrované a vyhořelé ženy, které po mateřské jdou raději dělat do Kauflandu, protože šikana z rukou zjevného idiota je vnitřně snesitelnější než neosobní "Chrám absurdity", známý též jako zdravotnictví.

Poznámka při druhém čtení - dadaistický blábol, neboli novela zákona 96/2004 o vzdělávání seseter dospěl do vlády. Jediná faktická změna je přejmenování "zdravotnických asistentů" na "praktické sestry". Myslíte že tím je problém vyřešen ? Paradoxně asi ano, protože maminy z venkova, které netuší, že tím se fakticky nic nezměnilo - pošlou své dcery "na zdravku" protože budou mít pocit, že tam už zase vzdělávají sestry. Než se na to přijde - bude pár ročníků podvedených nešťastnic, které dle představ ministerstva systém zachrání.

V realitě dávám výjimečně za pravdu prezidentovi lékařské komory, který na otázku nedostatku sester prohlásil : "neměli jsme peníze zaplatit je ani jako středoškolačky a přitom jsme je nahnali na vysoké školy" - vo to go. Jenomže jak říká moje stále oblíbenější hláška : "účinné řešení je politicky nepředstavitelné" - v tomto kokrétním případě spojené s dramatickým úbytkem míst "funkcionářek přes ošetřovatelství" po celé České republice.

Lékařská fakulta Ostrava ? Raději to neriskujte !

26. ledna 2016 v 5:00 | Petr
Bývaly doby kdy univerzity 11. století - Boloňa, Oxford a další - udržovaly a šířily tu nejlepší vzdělanost, které v daném okamžiku, byla civilizace schopna. To se bohužel změnilo - přesněji řečeno, od jisté doby, začaly hromadně vznikat vzdělávací instituce "zaměřené jinak". Patrně si myslíte, že budu kritizovat "Boloňský proces" - tedy hromadnou výrobu vysokoškolskými "diplomy" opatřených Euro-blbečků. Nikoliv - situace zde, na prochlastaném východě, je bohužel ještě horší.

Zdejší region "nasával" do šachet, pracovité ( !!! ) nevzdělance z celé, slovanskými jazyky mluvící, Evropy už od roku 1830, což se prostě musí projevit. Tudíž každá snaha, zavést tady "vyšší školství", nebo dokonce dnešní byrokraticko-legrační snaha EU o zavedení "vzdělanostní společnosti" na Ostravsku, působí jako nechtěná parodie na to, jak má provoz skutečných a důvěryhodných vysokých škol vypadat.

Příklad :
Předposlední lékařská fakulta založená na "zelené louce" byla moje Alma Mater - Lékařská fakulta v Brně. Ta vznikla tak, že po roce 1918 dekretem prezidenta Masaryka byli pražští profesoři, kteří "měli průser", v podobě příliš horlivé podpory starého Rakouska-Uherska, odesláni, "za trest", učit do Brna - což mnozí činili až do roku 1939, než si škola vychovala vlastní akademickou elitu.

Poslední lékařská fakulta - je "Lékařská fakulta Ostravské Univerzity". Což je projekt pár lidí zde v regionu, kteří už měli i výnosnou ambulanci, i vilu i "bávo" - a tak jim chyběla ještě "nějaká ta prestige". Problémeček však je v tom, že od Masarykovské první republiky lidská práva pokročila natolik, že už ani prezident nemůže "vydat výnos" a přesídlit sem celou generaci akademiků, kteří "jinde měli průser". Tudíž lékařská fakulta musí vyjít s "těmi lidmi, kteří jsou k dispozici", ať už je to kdokoliv.
To vede k paradoxu - že i já - hloupý vidlák, tam učím a mám pro mediky pár přednášek. Kdykoliv k ním mluvím - zní mi v uších slova mého bývalého šéfa - 8. letým latinským gymnáziem vycepovaného skutečného vzdělance : "nedělej to, nedělej to - je to jenom hraní si na univerzitu, kde polovzdělanci vyrábějí duševní proletariát....."

Myslíte, že se podceňuji, nebo, že očerňuji instituci, která "mi dává chléb" ? Legrační je totiž, že zatímco já občas učím mediky - moje drahá - "paní Kubáčová" už třetí rok zápasí s kocourkovským systémem "vzdělávací instituce". Za léta pohybu v "moderním světě" už jsem si na leccos zvykl :
  • místo plnohodnoté zkoušky před komisí - testy pro imbecily formou A) B) C) s testovými otázkami, vyřešenými a ke stažení, na Facebooku
  • počítačový systém, který vás nutí sekundu po půlnoci klikat na "obnovit stránku .... obnovit stránku....", abyste se vůbec mohli zapsat do dalšího semestru
  • zmatená pravidla typu - "otvírák je uvnitř konzervy", neboli předmět A lze absolvovat až po předmětu B, který nelze absolvovat bez předmětu A
  • Nexistuje žádná paralelní evidence toho, co je v počítačovém studijním systému. Přesně ve stylu moderního "pravda je na displeji". Ztratil se vám "v počítači" zápočet - váš problém ! Důkaz, že jste jej získali nemáte, protože nemáte ani index.
Na co si ale nezvyknu nikdy - je pozoruhodný vztah tamějšího "Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence" Lékařské fakulty Ostravské univerzity k písemným pracem studentů a vůbec k faktické realitě kolem nás. Vše totiž nasvědčuje tomu, že oni zadávají písemné úlohy, ve formě seminárních a semestrálních prací, velice často a rádi. Jejich přečtení se věnují krajně neradi. Aby nemuseli práce číst - vyžívají se v byrokratické onanii typu : "vyřadili jsme vaši práci protože je psaná špatným fontem". Prostě důvod zde je, nevadí že formální a blbý. Stejně tak se manželce stalo, že narychlo předělávala písemné práce protože :
  • šíře řádku nebyla přesně 65 znaků
  • číslování nebylo 2. ale 2) ( dělají staré verze Open Office )
  • mezera za odstavcem nebyla 12 bodů ( nedodržují různé verze Microsoft office )
  • "Zahraniční literatura" v Němčině - nikoliv v Angličtině ( kde jste, akademici vládnoucí 7 jazyky, včetně Francouzštiny a Latiny, jako - "prostý lékař" - můj bývalý šéf ? )
OK takže si představte, vás vyhodí z univerzity v Bologni léta páně 1100, protože nepíšete husím, ale kohoutím brkem ? Představte si že policie nepřijme trestní oznámení, protože je psáno "fontem Calibri" !

Je to absudní ? Ptáte se čím to je ? Můj soukromý názor se shoduje s názorem mého zemřelého šéfa. Zde v regionu není dostatek skutečných vzdělanců, kteří mají charisma, nadhled a moudrost, dostatečnou k tomu, aby uměli rozlišit, co je podstata studia, a co je formální podružnost "vzdělávacího procesu".

Ba dokonce v případě studia ošetřovatelství 100% platí, že současné vyučující jsou bývalé zdravotní sestry, které selhaly v praxi a proto "utekly do byrokracie". Vyplňováním výkazů červenou průpiskou kdysi zahájily svou kariéru, pak pokračovaly buzerací ostatních, šikovnějších (!) , za špatně vyplněné fomuláře a šikanováním studentů za "mezeru mezi odstavci", svou kariéru nyní trpce završují.

Proto doporučení drahé veřejnosti : pokud chcete, "být vyučena" v administrativní úpravě písemností, až na molekulární úroveň - nehlaste se na ekonomku - mnohem lépe vás to naučí nějaký sesterský obor na Lékařské fakultě Ostravské Univerzity. Pokud však chcete spravedlivým studiem získat kvalitní základ, pro práci ve zdravotnictví - rozhodně jděte studovat jinam !

Poznámka při druhém čtení - Lékařská fakulta z vás učiní experty nejenom na administrativní úpravu písemností, ale možná i na "správu informačních systémů". Paní Kubáčová letos v lednu odevzdala seminární práci - mezi prvními - dva dny před konečným termínem. Leč "univerzitní počítačový systém" se zadrhl a práci ve Wordu ( i se všemi čárečkami a tečičkami ) nahrál do špatné složky. Tudíž její práce chybí ve "správné složce". Manželka na to přišla ještě včas a řešila to s každým možným i nemožným akademickým funkcionářem, mailem, osobně, telefonicky....

Po jednání se spoustou lidí jí nakonec bylo řečeno, že překopírovat práci do "správné složky", kde by si ji příslušná můra, která - "učí, protože neumí" - mohla přečíst a zkontrolovat - nelze.... Hrozí totiž riziko, že by toho "studenti začali zneužívat". ( Čehože by zneužívali ? Nápravy defektů dysfunkčního počítačového systému ??? ) Tudíž paní Kubáčová dostala "velkorysé" doporučení opakovat semestr, což vzhledem k postupujícímu těhotenství rovná se vyhazovu ze studia....

Samozřejmě, že jsem se naštval, a náležitě hlučně, jsem podal okamžitou výpověď k rukám děkana. Bylo mi řečeno, že "přece se nerozejdeme ve zlém", tudíž jsem v "blbákově" zatím zůstal. Pravda je, že vůbec nevím, co letos budu studentům říkat : "Z vaší školy se mi zvedá žaludek, ale to nevadí, protože dnes probíráme ledviny ?!"

Pro obecnou veřejnost, se na mém doporučení nic nemění. Lékařská fakulta v Ostravě nemá mechanismy, jak se zbavit "patologických osobností", kterým budete během studia vydáni na milost a nemilost, proto si důkladně rozmyslete, do které školy budete investovat několik let své práce....

Kočička... pejsek... česko...

12. května 2015 v 5:01 | Petr
Omlouvám se za dva zdravotnické příspěvky ve dvou týdnech, ale dospěl jsem k prozření, které je silnější než já.
Tedy : je tomu rok, co jsem byl zvolen do výboru České společnosti klinické biochemie, překvapivě vysokým počtem hlasů, neboť jsem jako své volební porovolání řekl na plnou hubu, co si 99% biochemiků i ostatních zdravotníků mysli, ale bojí se to řící a to : "Kapitáni zdravotnictví by měli viset - za zmatek, který od pádu bolševika způsobili".

Jelikož nejsem Gottwald, Stalin ani Hitler - tak jsem samozřejmě neměl v úmyslu nikoho dopravdy věšet - stačilo jenom bojovat proti nesmyslům a zvrhlostem, kterými je současné zdravotnictví přeplněné na 300%. Potíž je v tom, že jako Alenka v říši divů padám králičí norou stále hlouběji do marasmu našeho "laskavého státu" a nestačím se divit. Tedy první velice studená sprcha byla už loni, když jsem zjistil, že v české státní zprávě a v českém zdravotictví jsou lidi, kteří "škodí bezplatně". To znamená, že dělají ostatním naschvály aniž by z toho sami cokoliv materiálního měli. Možná vám to připadá jako banalita, ale když někdo škodí pro peníze - ještě vždy se dá najít model, jak chamtivce uspokojit. Pokud obstrukcemi a "výrobou chaosu" řeší vlastní - nejasný - patrně psychologický - problém - co si s takovým člověkem počít ?

Ke druhému prozření jsem dospěl minulý týden, kdy jsme na výboru ČSKB probírali "ideový návrh" Ministerstva zdravotnictví na novelizaci zákonů o vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků ( tedy vlastně sester ). Kouzlo tohoto návrhu je už v textu, který svým jazykem připomíná vojenské rozkazy z dob bolševika "nařízení - k plánování - provedení - předání - velení".... Krom svérázného slohu je zajímavý i obsah, který připomíná automatické texty schizofreniků : "Sestry nejsou..." - "přeškolíme Ukrajinky..." - "nebo taky nepřeškolíme...." - "Sestry nebudou..." - "Sestry jsou přepracované..." - "Sestry jsou stresované..." - "Sestry se přejídají..." -" Sestry jsou tlusté..." - "Sestry kouří..." - "Sestry se dopují práškama..." - "Sestry by měly mít nárok na rehabilitaci zdarma..." - "Kde seženeme sestry ???" - "Zrušíme vyšší odborné školy....!!!", "Ze zdravotních asistentek uděláme sestry mimořádným nařízením ministerstva...."- A tak dále - prostě proud "volných asociací" a myšlenek, které se vzděláváním mohou, ale nemusí mít něco společného.


Tak jsem na tento návrh koukal jako puk a snažil jsem se představit, jak z takové "hňahňaniny" vznikne zákon. Až mi to pražskými kolegy bylo náležitě vysvěleno : Na Ministerstvo zdravotnictví jsou navěšeny stovky a stovky lobbistů a aktivistů nejrůznějšího druhu. Takže paní "Magistra - Ph.D."která se "věnuje kouření" chce mít v zákoně kouření. Paní "docentka CSc." tam chce mít obezitu, jiná zase dělala "vědeckou práci na stres" atd. Za každou nesmyslnou větou stojí nějaká "můra" nebo "netopýr" který trvá na tom, že právě tohle se musí v zákoně explicitně objevit, protože přece "kouření sester" je důležité pro jejich vzdělávání ( a taky pro její docenturu ) nebo ne ?

Pokud bych chtěl do zákona dostat větu : "Ostatně myslím, že Kartágo musí být zničeno" - věřte, že pokud bych založil na toto "téma" občanské sdružení, které by hlasitě křičelo a otravovalo ministerské úředníky - klidně by tato věta pronikla do kteréhokoliv zákona bych chtěl.

Výsledek ? Pokud předlohy zákonů vznikají takto - divíte se jejich kvalitě ? Divíte se, že podle zpazgřených zákonů se stát pomalu sune do bahna ? Zdravý rozum velí, že poté co každý napíše do předlohy cokoliv, jenom aby si přihrál korunu do kapsy / ukojil své ego / bojoval za "svatou věc" - že potom musí následovat proškrtání a ponechání jen smysluplných pasáží - ale to je omyl. Kterou "smrtelně důležitou" věc byste taky chtěli ze zákona vyhodit ? "Kouření", "stres", "obezitu", "Sestry z Ukrajiny" ??? Takže v zákoně je nakonec tolik věcí až smysl - i použitelnost - zmizí.....

Nepochybuju, že stený princip funguje v celé státní správě - s tím rozdílem, že ve zdravotnictví dominují v legislativě kraviny - vnesené tam z představy "boje za všeobecné blaho" - zato na takovém Ministerstvu pro místní rozvoj - určitě budou dominovat - špičkovými právníky sestavené - neškodně se tvářící - avšak miliardové kradení umožňující - větičky....

Podtrženo sečteno - našel legislativa není systémová v žádném směru - je to suma lobby prosazených zmatených opatření. Termitiště, ve kterém žádný termit nemá mozek a jejich náhodným hemžením stavba vzniká. Pokud chcete "s někým jednat" o změnách - není s kým, protože každý přilepil jenom "své nepatrné smítko" a o katastrofálním stavu celku nemá ( ani nechce mít ) nejmenší šajn. Jasné ?

Podtrženo sečteno - protlačit do zákonů nesmysly - snadné - odstranit nesmysly - téměř nemožné. Výsledkem je to, co jsem tušil už dávno - o budoucnosti česka, i o svém působení v ČSKB - neboli - "s humbukem tam a za 4 roky - s ostudou zpátky". Ach jo.
 
 

Reklama