Svět okolo

Průmysl 4.0: ve sweatshopech se nemohou dočkat !!!

16. května 2017 v 5:42 | Petr
Nemohu si odpustit vtip na úvod : Vnuk Henryho Forda I. Henry Ford II. začal v 70. letech robotizovat rodinnou automobilku a přitom se ironicky ptal odborových předáků: "Už se byli moji roboti přihlásit u vás v odborech ?" Šéf odborů nehnul ani brvou a prohlásil : "Nebojte oni přijdou jen co si od vás koupí auto !" Takže máme dnes na pořadu otázku "Průmyslu verze 4.0" neboli "Čtvrtou průmyslovou revoluci".

Podle technooptimistů bude čtvrtá průmyslová revoluce znamenat "konečné osvobození člověka" od protivné práce. Veškerou rutinní činnost budou dělat roboti. Mimo robotické továrny typu Zero-One bude všude ( mezi lidmi ) bujet "vzdělanostní společnost", kterou povede "kreativní třída" což mají být učitelé, umělci, poradci, architekti, designéři, vývojáři apod. a všichni tito veleduchové budoucnosti mají pracovat s "chytrými technologiemi" v "chytrých městech" a veškeré výrobky se budou vyrábět 3D tiskem a aby se vzdělaní kreativci nemuseli zabývat staromódní otázkou jak plody své kreativity přinutit fungovat - uvnitř tím budopu hýbat nanotechnologicky vyrobené procesorově-motorické částice známé pod pojmem "smart dust".

Když už jsme u toho "chytrého prachu" - už ve školce mě štval spolužák který tvrdil, že všechno dělají trpaslíci - koly od auta točí trpaslíci, věci vyrábějí trpaslící, oběd vaří trpaslící. Dodnes jsem nepostřehl "konceptuální rozdíl" mezi "chytrým prachem" a trpaslíky. Mimochodem ví "kreativní třída" o tom, že ona sama je nejvíce ohrožena důsledky technického pokroku alias - "moravcova paradoxu" ?

Můžeme tušit, že čtvrtá průmyslová revoluce už začala - práce pro dělnictvo je stále méně, a pokud je, pak je to něco s nějakou "smart" technologií jako třeba volat telefónem v callcentru. Jinak kam se podíváte všude roboti - auta vyrábějí roboti, elektroniku vyrábějí roboti..... A dále ? Nábytek vyrábějí ( pro Ikeu ) Poláci, oblečení šijou Asiati, domy stavějí Ukrajinci - tedy né roboti - lidi !! Možná bych to měl "kreativní třídě" vysvětlit poněkud tvrději - že vy nic neděláte, protože nic neumíte ( a naopak ) - neznamená, že tohle je běžná norma pro celý svět. Bohužel v rámci lhaní a odcizení od reality se může zdát, že převážnou většinu zboží vyrábějí v Zero-One roboti. Nebo možná je frikulínům nepříjemná představa, že všechno co mají na sobě a kolem sebe se zrodilo v potu tváře za hrozných podmínek a za mizerný plat někde v nedohledné jihovýchodni Asii.
OK - zbývá tedy probrat jak to je s "Průmyslem 4.0" doopravdy. Proberme každého robota, kterého kde uvidíme.
  • Automobilová výroba - už úvodní vtip naznačuje, že automobilky jsou robotizované už dávno - na tom se nemá co změnit, protože vše včetně konstrukce auta je přizpůsobeno robotické výrobě
  • Polovodiče - komunistická "Tesla Rožnov" se od dnešních Fabů lišilla převážně tím, že křemikově wafery se od operace k operaci vozily na vozíku. Dneska totéž dělají vozíky samohybné robotizované, ale všechny operace na křemíku dělaly stroje tehdy jako dnes. ( Kvalitu komunistických polovodičů prosím dnes neřešme )
  • Elektrotechnická výroba na "makroskopické" úrovni. Tedy výroba skutečného výrobku z čipů : SMD součástky osazuje robot, ale už konektory pájí člověk, větší celky montuje člověk - nelidsky dřený Číňan v Shen-Zenu. Foxcon - po sérii sebevražd zoufalých dělníků neustále slibuje robotizaci a - zatím nic. Přesněji místo do robotů investují do dalších a dalších detektorů kovů, mříží a sítí, aby pro i-Otroky nebylo tak snadné se zabít.
  • Hromadná výroba čehokoliv - balení piva do flašek, mlíka do krabic, výroba cihel, pečení chleba, cokoliv tohoto typu - je mechanizované už od 60. let na principu relátek a koncových spínačů "když bedna narazí na spínač pohni pákou, ktera ji šoupne na vedlejší dopravní pás....."
  • Textilní průmysl - má dvě větve předení + tkaní - mechanizované od konce 19. století. Naopak stříhání a šití - je z hlediska "moravcova pradoxu" obtížné a bude doménou lidí ještě dlouho. ( Nepočítáte šicí stroj za formu robotizace že ne ? )
  • Výroba bot - firma Addidas před lety slibovala vrátit výrobu zpět do Evropy v plně robotizované továrně- třeba se jim to zdaří ale jiný příklad - z hodinářství - může naznačovat, že u bot a dalšího zboží lidé tak snadno nezkousnou robotickou výrobu jako u aut a integrovaných obvodů.
  • Hodinářství - je myslím nejzajímavější příklad nečekané robotizace. Je známo že v 80. letech "digitálky" a hodinky "quartz" vyráběné automatizovaně technologií elektrotechnického průmyslu málem zabily tradiční hodinářský průmysl všude na světě a zejména v drahém Švýcarsku. Švýcary zachránil koncern SWATCH, který výrobou quartzových hodinek vydělal tolik, že koupil převážnou většinu samostatně se tvářících značek vyrábějících mechanické hodinky. Nedávno se pokusil "vrátit ke kořenům" a přišel s hodinkami "Sistem 51" - mechanickými hodinkami, které nemontuje hodinář, ale kompletně vyrábí i montuje robotická linka bez doteku lidské ruky. A tady patrně narazil na zmínéněné limity robotizace, které nás budou pronásledovat dokud "roboti nebudou jako lidi" s 220 kostmi a 600 svaly. Firma hodinky které mají jenom 51 součástek ( jako původní quartzové Swatchky ) vychvaluje do nebes. Znalci hodinek se ale tváří chladně ve stylu: "jdou - a to je jejich jediné pozitivum...."

Čímž se dostáváme k limitům hromadné výroby - roboty, nebo i-Otroky : Proč Princ Charles chodí ve 40 let starých ručně šitých botách, když je může zahodit a koupit si milióny luxusně se tvářících ( avšak uboze vyrobených ) křusek, kterých je v každém shopping parku plno až po střechu ? Co by zbylo z "konzumních bot" po 40 letech ( občasného ) nošení ? Proč si znalci automobilů stěžují na "koncernová auta" jedno jako druhé ? Až průmyslová revoluce 4.0 opravdu propukne - bude to teprve záplava "koncernového zboží" bez chutě a zápachu.

Příčina proč průmyslová revoluce 4.0 zatím nepropukla a za současného sociálního složení světa ani nepropukne by se dala vysvětlit historkou mého otce, který byl ( jako obchodník s transformátorovým plechem ) na Sovětské verzi strojírenského veletrhu v Moskvě. Nějaký ruský strojírenský papaláš tam dlouho okukoval pra-roboty z výzkumáku v Prešově a pak řekl : "K čemu robot ? Děvuška - za 120 rublů hrubého měsíčně je lepší nežli robot". A o tom to je. Průmyslovou revoluci 4.0 neodstartují techno-roztoužení "kreativní" frikulíni v Evropě, ale dcery dělnic z dnešních sweatshopů v Asii - až řeknou "nebudu dřít jako matka".

Ba dokonce není vyloučeno, že vývoj půjde stranou dnešní cesty - třeba se globální ekonomika zhroutí a místo desítek bot "samorozpadávacího typu" vyrobených asijským robotem ( kovového nebo bílkovinného typu ) - budou zase šité "pohorky Poprad", ve kterých chodím od roku 1986 dodnes. Osobně totiž v "hospodářském růstu" založeném na metodě stále rychlejší výroby a prodeje šmejdu - nevidím žádnou cestu vpřed.

Čeho jsme ve Frydku ušetřeni.

11. května 2017 v 4:51 | Petr
V nějakém videu z amerického armádního výcviku jsem už dávno dávno slyšel notoricky známou hlášku "buď jsi součástí řešení, nebo jsi součástí problému" - Tedy je jasné třeba to, že Andrej Babiš správce podílového fondu - zvaného Agrofert - ve kterém mají uložené prachy slovenští bývalí důstojnící bývalé STB - je součástí problému, ač si namlouvá, že je součástí řešení. Smutné je že součástí problému se svým politickým fotbalem za čínské prachy stává i Miloš Zeman - doposud jediný ( částečně ) volitelný prezidentský kandidát.

To však předmětem dnešní pohádky není - předmětem dnešní pohádky je, že dnešní STB, která se vlastně jmenuje jak ??? Prostě nějaký ten "orgán" Chovancova ministerstva - zase orgranizoval "spontánní demonstrace" ve velkých městech české republiky. A zase k tomu využil stejné agenty a konfidenty, které už použil mnohokrát - naposledy jsem je zaznamenal na známé "provokační" demonstraci loni v únoru.
Tedy mrkejte na loňskou fotku, zejména na postarší zmalovanou můru v černé paruce, která drží transparent
A teď mrkejte na foto z letošní "spontánní demonstrace" v Praze. Tedy rozhodně nejsem proti tomu aby placení konfidenti ministerstva vnitra za sebou "vedli demonstranty" jako ovce. Konec konců na těchto základech dnešní režim vznikl. Kouzlo je v tom, že tento článek vyskočí panu Chovancovi v "denní svodce" a při té příležitosti bych jemu a jeho "analytikům" rád předal vzkaz : Tajný agent je od slova "tajný" - jakože o něm nikdo neví, že je agent - jasné ? Obnošená můra je jako agentka nepoužitelná - zabavte jí alespoň tu služební paruku a kupte ji jinou - třeba blond nebo zrzavou a taky jiný střih, aby ji na fotkách nepoznávali už i připití vidláci z Frydku.

Opět dodávám - nehodnotím nijak současnou politickou situaci, ani morálku jejich aktérů. Jenom upozorňuju na ten paradox, že lump Babiš úkoluje novináře, které si k tomu účelu koupil ze zisku Agrofertu, zatímco funckionáři Soc dem. úkolují agenty a konfidenty, které jim z daní platíme my všichni. To je ten rozdíl mezi bojem "proti" a bojem "za" demokracii !

Poznámka : proč tento článek vychází netradičně ve čtvrtek ? Opětovné "zjevení nahastrošené agentky" a její pózování před fotografy mě totiž pobavilo natolik, že se mi do příštího úterka nechtělo čekat.

Jo a ještě dotaz paní Kubáčové na ministra Chovance - chodí tahle osoba tak hrozně zmalovaná a oblíkaná i mimo šichtu, nebo se maškaří až ve sklepení ministerstva ??
Zbývá už jen vzkaz pro zakukence z URNY, až budou doručovat odpověď : Malý ( černý ) pes skáče až nad hlavu, ale to chce jenom olíznout návštěvě ouško. Pokud máte "ouška" uvnitř helmy - není důvod po něm střílet. Velký ( zrzavý ) pes očichává rozkrok, aby věděl jestli jste chovní šampióni, jako on a dítě se pořád ještě batolí - snažte se jej nezašlápnout....

Turbo-Japonci

2. května 2017 v 5:26 | Petr
Od 12. století do roku 1868 měla japonská společnost zvláštní strukturu vzdáleně podobnou evropským konstitučním monarchiím. Císař byl formálním panovníkem bez výkonné moci. Skutečnou vládu vykonával šogun - "nejvyšší velitel armády". Je jasné, že na tuto funkci byl "veliký nával" takže se nelze divit, že se jí většinou ujali nejagresivnější členové vysoké šlechty, kteří jí předávali svým potomkům v rámci rodinného klanu a úporně bránili "ostatním klanům" tuto funkci uchopit. ( Studijní literatura : film Ran Akiry Kurosawy )

Proto se ani nelze divit, že silný šogun - znamenal tvrdou diktaturu, ale klid v zemi, zatímco slabí šogunové = relativní svoboda a války mezi jednotlivými klany. Takové válečné období nastalo během 15-16 století Japonci vznosně označené jako "období Sengoku" neboli "doba válčících států". V 90. letech 16 století konečně nabyl vrcholu jeden z klanových vůdců Toyotomi Hideyoshi, který se chtěl zapsat do dějin Japonska nejen jako budoucí šogun, ale i jako dobyvatel Číny. Jako "předpolí" pro útok na čínskou pevninu si vybral Korejský poloostrov, na který zaútočil v roce 1592. A vskutku - samurajové s katanami byli natolik silnější než korejské pozemní vojsko, že dobyli poloostrov za 3 měsíce. Problémeček byl v tom, že se Korejci dobyli zpět Pchjongjang ( dnešní hlavní město Severní Koreje ) a přístavy na sever od něj, odkud na Japonce neúnavně útočilo daleko vyspělejší korejské námořnictvo. Tím znemožnilo řádné zásobování japonských vojsk, a tím i původní plán útoku na Čínu. V letech 1592-1598 byl "na východní frontě klid" - tedy občasné příměří a mezi tím krvavá válka nevedoucí nikam. V roce 1598 Hideyoshi zemřel. Toho využil Iejasu Tokugawa, který korejskou invazi od začátku nepodporoval. Zaútočil svými vojsky přítomnými na japonských ostrovech na ostatní klany, které díky námořní blokádě nestihly stáhnout vojska zpět do Japonska a byly poraženy. Tak se Tokugawa stal od roku 1603 šogunem a zakladatelem vlády klanu Tokugawů v Japonsku.

Tokugawa si dobře uvědomoval jak přišel k moci, a proto se mu jakékoliv kontakty Japonska s vnějším světem jevily jako nebezpečné, "narušující rovnováhu nebes", proto portugalské obchodníky vyhostil, katolické misionáře popravil a zahájil etapu přísné izolace Japonska od vnějšího světa. Tato izolace byla ukončena šokem. Po 250 letech zdánlivého klidu - 3. července 1853 v Tokijském zálivu zakotvily čtyři "černé lodě" ze kterých se vylodil velitel pacifických vojsk USA Matthew Perry. Střelbou z lodních děl ( slepými náboji ) si na umírajícím šogunovi Ieyoshi Tokugawovi, vynutil převzetí dopisu s ultimátem americké vlády říkajícím, že byl pověřen zajistit otevření Japonských přístavů pro americké obchodní lodě "jakýmikoliv prostředky". Poté sdělil šogunovým úředníkům, že toto byla pouze "přátelská návštěva", že nyní odjíždí a dává Japonsku rok na rozmyšlenou, po roce se však vrátí "podepstat smlouvu o spolupráci" s opravdovou válečnou flotilou.....

Mimochodem jeho vlajková loď byla parní fregata USS Susquehanna, která spolu s ostatními paroloděmi budila v Japoncích hrůzu a navíc si pozdějí "zahrála" v románu Julese Verna "Okolo měsíce" jako loď, která vyzvedla z Tichého oceánu "kosmonauty" - alias cestovatele kolem Měsíce v dělovém projektilu.

OK - už za půl roku, v únoru 1854, přijel Perry s 10 "černými" paroloděmi a podepsal "mírovou smlouvu". Tím dostal šogunát klanu Tokugawa ránu, ze které se už nevzpamatoval. Po dramaticky rychlé modernizaci celé japonské společnosti došlo roku 1868 ke kratičké a zničující válce zbytků vzbouřeného šogunova vojska s tehdy již moderně vybavenou císařskou armádou - hrubě nepřesně a propagandisticky podané ve filmu "Poslední samuraj". Tím oficiálně nastala "epocha Meidži" zvaná také "renesance Meidži" podle právě vlánoucího císaře - reformátora.
Císař Mejdži
A v čem je poučení z dnešní pohádky ? V roce 1603 se Japonsko na 250 let uzavřelo světu. Perry z paluby kanóny ozbrojených železných parních lodí viděl v roce 1854 zemi s plachetními lodičkami, rýžovými políčky, blátivými cestami, mezky, luky, šípy meči, dřevěnými děly a doutnákovými mušketami získanými nelegálním obchodem s portugaskými piráty. Po 25 letech, kolem roku 1880, dohnalo Japonsko 250 leté zpoždění a bylo zemí s průmyslem, bankami, telegrafem, parní železnicí, válcovanými silnicemi, paroplavbou, kulomety Gattling - hospodářstvím nepříliš odlišné od středně vyspělého Evropského státu téže doby.

Otázka třeba může znít - co my jsme zvládli za 25 let od pádu bolševika, ale odpověď by mohla být "nesrovnávej extrémně příznivou situaci Japonců s námi". Tak si můžeme dát jiný příklad : ještě v roce 1975 byl hrubý domácí produkt Jižní Koreje nižší než Severní. Pak se Jižní korejci "naštvali" a za 30 let v 90. letech můj bratr těžce sháněl prvního nedostatkového "berušáka" - Hyundai Accent. Mimochodem proč stojí fabrika Hyundai v ČR a ne Škodovka v Koreji ?

Jestli je vám tento příklad málo mám tady ještě jeden - v roce 1978 zjistili komunističní pohlaváři že Čínská národní banka nemá ani 40 000 dolarů, které potřebovali k vycestování na zasedání OSN do New Yorku. Dnes je Čína největším držitelem Amerických státních dluhopisů na světě. Budeme pokračovat ?? Mohu sloužit Singapurem, Vietnamem, Malajsií, Indonésií ( v posledních dvou navzdory Islámu brzdícímu společenský pokrok ).

Tedy ještě jenou - v čem je poučení z dnešní pohádky ? Zatímco Asiati mají schopnost usilovně pracovat a za rok dohnat 10 let Evropského civilizačního vývoje, Evropani a potažmo my jsme se začali soustředit na boj za práva 3-4 generace nefachčenků nehnout prstem ani v 5. generaci? Je tedy otázka - připlujou za pár let neporazitelné "černé lodě" rozsévající hrůzu - z Asie ?

Možná by stálo za to velice stručně v historii Japonska pokračovat. Tedy jejich průmyslová revoluce pokračovala a poprvé vyvrcholila za II. světové války, kdy jen řada hrubých vojenských chyb ( jako nezapálení ropných skladišť v Pearl Harboru, nebo přílíš agresivní dobyvačná strategie a krutost vůči místnímu obyvatelstvu ) způsobila porážku Japonska ve II. světové válce. Pak nastalo období "Asijského tygra", kdy Japonsko prošlo od stadia "montovny laciného šmejdu" až po "technologickou velmoc", která dala světu drtivou většinu vysoce kvalitní "před-internetové" spotřební elektroniky a optiky. Pak ovšem Japonci nějak nezachytili vývoj a dnes je v Internetových ( a smartfounových ) technologiích předstihla současná ( ne už dlouho ) "výrobna laciného asijského šmejdu" - Čína, která je na prahu pozice "lídra technického vývoje" ve "své" oblasti techniky - viz Lenovo, Huawei, Xiaomi a další....

Patrně to bude tak, že Asiati jako ( prokázaně ) nejinteligentnější lidi na této planetě jsou dosti chytří a pracovití k převzetí a rozvoji jakékoliv existující technologie, ale vysoká hustota zalidnění a z toho plynoucí velká konkurence a společenský tlak jim nedává dosti prostoru se nadechnout a vymýšlet "nějaké blbosti", ze kterých nakonec ( v USA ) vznikne technický pokrok jdoucí nečekaným směrem oproti zavedenému Statusu Quo.

Tedy do třetice - jaké je poučení z této pohádky ? Před 300 lety jistě nemělo smysl pokoušet se Tokugawovské Japonce porazit v pěstování rýže a kování samurajských mečů. Ze stejného důvodu je nesmysl konkurovat Asiatům v technologiích, které už uchvátili a nehodlají je pustit. Jenomže v čem jim máme konkurovat ? Dá se teatrologie a boj za práva sexuálních menšin "zobchodovat" na světovém trhu ? Jestli ne - asi by nebylo špatné vrátit se do oblasti, kde jsme byli dobří - na pomezí matematiky, fyziky, chemie, biologie, strojírenství, elektrotechniky a dalších "tvrdých disciplín" které jsou dnes tak nepopulární neb nejdou dělat bez práce potlačují "kreativitu". Odtud pak vyrazit směrem, o kterém výkonní Asiati zatím nemají ani tuchy. V každém případě bych byl daleko klidnější, kdyby na pozici č. 1. v mezinárodních středoškolských testech z matematiky a angličtiny nebyla děcka v Šanghaji, ale třeba v Česku.

Polo-technologie

25. dubna 2017 v 5:28 | Petr
Jojo děcka - budoucnost už není co bývala. Ještě tak v roce 2004 jsem viděl jasně jaké to bude. Že zboží vyrábějí roboti, o seniory a děti se starají roboti, elektřinu vyrábějí termojaderné elektrárny, organické chemikálie se těží na asteroidech, pouštní oblasti jedou na odsolenou mořskou vodu, odpadky se házejí do Slunce a oni - absolventi elitních škol - konstruují X-tou raketu, která odveze další várku pravomocně odsouzených gaunerů ke kolonizaci Marsu ....
Dneska vypadá budoucnost takto - nezaměstnatelný bakalář typu "lidská práva v EU" stojí pod minaretem, z repráků řve mohamedán k modlitbě, "domovní důvěrnice - práskačka" si zapisuje, kdo váhá tlouct hlavou o zem. Oblečen do nepohodlného samorozpadajícího se šmejdu "made in Bangladesh" v ruce naprasklý mobil značky Wungo-Mungo electronic industry a na displeji, přes prasklinu, sleduje čarokrásná fota na Snapchatu, aby unikl realitě kolem sebe....

Přestože druhá varianta je výrazně pravděpodobnější, ve "vyspělých zemích Evropské Unie" už prakticky přítomná, stále nepovažujuju ani tu první variantu za úplně nereálnou. Řekl bych že není nemožná technicky, ale patrně bude nereálná psychologicky, asi jako když eunuši na dvoře čínského císaře nechali spálit loďstvo generála Zheng-He, protože se jim v daném okamžiku jevilo jako zbytečné a za necelých 200 let se divili kde se berou ti divní cizinci ( Holanďaní a Angličani ) na těch divných lodích. Kdyby eunuši viděli jen kousek za okraj světa momentálních intrik, mohla být Čína světová mocnost č. 1 nepřetržitě od dob Marca Pola a nedrat se tam znovu klopýtavě až teď.

Proto vyzývám čtenáře - sledujte bedlivě a úzkostlivě, co je skutečná technologie - tedy inovace, která žene společnost vpřed a co je polo-technologie, která vypadá jako ze Sci-Fi, ale jejím používáním se společnost sune vzad směrem k 19. století a středověku. Jenom takový lehce ironický příklad - pohání nadsvětelný motor "Hvězdy smrti" biomasa nebo větrná energie ?

Když už jsme u té energetiky ve Sci-Fi - kdysi jsem četl rozbor vědecké fantastiky z pera jakéhosi fyzika, který prohlašoval - celý Sci-Fi žánr je o energii o obrovských - nepředstavitelných množstvích energie. Tehdy mi to připadalo absurdní, ale je to tak. Každý prašivý robot má uvnitř rozžhavený reaktor. Terminátoři maj baterie na 120 let ( zabíjení lidí ), Warpové jádro v Enterprise, iontová děla, protonová torpéda a tak dále a tak podobně. Příznačné je, že existuje ještě druhá strana "fantastiky" trpajzlíci máchají kyjem, jezdí na dracích a zemljanku jim vytápí hnijící lejno, což mě vede k myšlence: Zebou kapitána J.L. Picarda nohy ? Nebo - zebou Froda Pytlíka nohy ? Tudíž jako svobodní lidi, kteří ač neznatelně - svými preferencemi určují vývoj společnosti si můžeme vybrat, který svět se nám zdá komfortnější, a který budeme požadovat, a proto dříve nebo později nastane.
Flagrantní příklad technologie, která nás vede k zaostalosti : Solární energetika !!! Myslíte, že ne ? Koukejte na Německo, které má v úmyslu generovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Neodstranitelný problém obnovitelných zdrojů je nestálost jejich energetické produkce. Tedy pokud svítí slunce - svítí nad obrovskými regiony a všechny solární elektrárny vyrábějí jako divé až momentální cena elektřiny klesá k nule, protože není cesta jak se jí zbavit. Pokud nesvítí pak nesvítí téměř nikde nad celým kontinentem a elektřinu je třeba vyrábět. Zkušeností z Německa naznačují, že nejenom všechny soláry ve střední Evropě de-facto fungují jako jedna elektrárna, ale že i větrné farmy fungují všechny současně, nebo vůbec. Dokonce ještě hůře - navzdory našim suchozemským zkušenostem s počasím - velké bouře na moři vedou k nutnosti odstavit jak soláry na břehu, tak větrné elektrárny v pobřežním šelfu, takže současné obnovitelné zdroje se vzájemně nezálohují.

Výsledek : Německo má veliké problémy stabilizovat svoji energetickou soustavu a jsou časové úseky kdy neví komu by elektřinu vnutili, které střídají úseky, kdy neví odkud by ještě elektřinu vzali. Aby přece jenom nějaká bazální stabilita jejích rozvodné sítě byla - drží neustále spoustu konvenčních tepelných elektrárem v tzv. "teplé záloze" - to jest kotle roztopené, pára pod tlakem, jen turbína se točí na volnoběh. Kolik produkuje taková elektrána emisí a obávaného CO2 ? Patrně to nebude úplně málo, protože od začátku německé solárně-větrné energetické politiky jejich produkce CO2 stoupla o pár procent.

OK proč tedy nedržet jaderné elektrárny "jako zálohu" ? Odmyslíme-li že jaderná fyzička ( !!! ) Merkelová udělá pro setrvání ve funkci cokoliv a tudíž jadernou energetiku v Německu zakázala. I přesto je "záloha" jadernou elektrárnou nesmysl, protože reaktory pracují nejlépe při setrvalé produkci energie v blízkosti svého nominálního maxima. ( Nerad to připomínám, ale v Černobylu i Fukušimě doško k haváriím při nezvládnutých pokusech o odstávku reaktoru ). Tedy než jadernou elektrárnou zálohovat solár - lépe je solár vyvézt do šrotu a využívat rovnou jadernou energii.

Tedy jsme s příkladem přímo u definice "polo-technolgie". Bojem proti globálním oteplování metodou instalace solárních elektráren - zvyšujeme produkci "skleníkového plynu" proti kterému bojujeme.... Zatímco Francie, která tuto válku nevede a produkuje téměř celou svou produkci elektřiny jadernými elektrárnami je blízko špice hitparády států s nízkými emisemi CO2 v energetice.

Jasné ? Přesnějí myslíte si že jsou mé vývody absurdní ? EU sama v rámci propagandy dává informace, které svědčí o tom, že solární energetika CO2 neušetří. Na stránce http://www.electricitymap.org je interaktivní a aktuální mapa, kolik kdo vyrábí elektřiny, kolik kdo produkuje CO2, kolik kdo kam dováží a vyváží - vřele doporučuji dát do záložek a klikat na ni často a pravidelně. Schválně kolikrát bude Německá produkce CO2 menší než Francouzská ? ( Nikdy ! ) A kolikrát bude Německá produkce CO2 vyšší než naše ? ( Vždy, krom úseku 8.00 - 17.00 hod. !! ). Jinými slovy řečeno - pokud chcete zamést s produkcí CO2 ( smysluplnost nechme stranou ) je třeba tak činit použítím "úplné technologie" - nikoliv "polo-technologie", přestože tato vypadá mnohem více sexy než Greenpeace ve žlutých overalech a plynových maskách přivázaní ke kontejneru s jaderným odpadem. Přesně takhle si můžeme a musíme vybírat - buď warpové jádro na Enterprise, nebo lejnem vytápěná zemljanka a prasklý smartfoun sotva nabitý solárním panelem.

Poznámka při druhém čtení : Francie = 22 jaderných elektráren = 59 jaderných reaktorů + nekonečné stanné právo + 7% mohamedánů = "špinavá bomba" použitá pro teroristický útok, kterého jsme se zatím nedočkali, ale dočkáme se, protože někde v jaderné elektráně určitě pracuje nějaký "umírněný inženýr Mohamed", jehož preventivní vyhození na dlažbu by byla hrubá diskriminace. To není argument proti jaderné energetice - to je výzva k boji proti návratu středověku do současnosti, protože v opačném případě bychom se museli vzdát i letadel, nákladních aut, kuchyňských nožů, až by nám zbyly jen klacky a kameny, ale i ty by "kvůli naší bezpečnosti" nakonec Brusel zakázal.

Důchodci verze 2.0

18. dubna 2017 v 5:22 | Petr
Dětští psychologové se nemohou shodnout do jakého věku je výchova rodiči účinná.Ti nejradikálnější tvrdí že od nástupu do školy nebo nejpozději od 9-10 let je člověk z hlediska parametrů, který nazýváme "charakter" už hotový a po tomto věku už se jenom navenek "ohýbá", ale "vnitřně se nemění". V každém případě panuje shoda, že takové vlastnosti, o kterých je dnes prakticky zakázáno mluvit - jako jestli člověk bude klidný, nebo agresivní, podnikavý, nebo pasivní, extrovert, nebo introvert, přímý, nebo podrazák se kromě genetiky, která hraje hlavní roli do děťátka intenzivně "nalévají" v tom nejútlejším věku kolem 2 let.

Daleko známější je, že rodiče "učí nevědomky" - vlastním příkladem. Tedy můžete před dětmi vést sáhodlouhé přednášky o "mravech, které upadají", ale pokud se vaše slova neshodují s vašími činy, dětské mozky to lehce dešifrují. Z hlediska "neurověd" bych si jen tak zaspekuloval, že "učení nápodobou" je známo už od opic - tedy je vývojově staré několik miliónů let, zatímco "učení slovem" je záležitost řeči, která se začala objevovat ( hrubě nepřesně ) před 100 - 150 tisíci lety. Proto se věci "naučené beze slov" dostávají do daleko starších a z hlediska celého života "méně flexibilních" struktur mozku než "jen tak nějaké kecy".

Kam směřuje dnešní pohádka ? Pokud počítám i praxi během studia - jsem ve zdravotnictví už od roku 1990 což bude brzy 30 let. Pokud vezmeme rozptyl délky života - mohu prohlásit, že moji nejstarší pacienti byli ročník 1890 - až po dnešek. Obecně vzato čím je ročník narození daného seniora bližší starým "zlatým časům", tedy Rakousko-Uhersku a první republice - tím častěji to jsou lidé slušní, pracovití, spravedliví, tvrdí sami na sebe, nekonfiktní. Čím více se ročník narození bliží letům 1950 ... 60 ... 70 tím častěji se setkávám s typickým fenomény tehdejší ( dnešní ) doby - agresivitou, hajzlovitostí, podrazáctvím, fenoménem "urvat co se dá" atd. Jinými slovy senioři, kteří se chovají způsobem, kterému se před lety říkalo "dobré způsoby" vymírají - a místo nich se do seniorského věku a tím i do zdravotnictví dostávají "ti druzí".

Tedy mé zkušeností svědčí proti "moudrosti šedin". Daleko spíše odpovídají heslu : "hajzl za mlada - hajzl v každém věku". Možná s tou poznámkou, že k stáru - vrzající klouby, svaly a mozek znemožňují člověku léty nacvičené modely chování tak úplně projevit. Na druhou stranu se však postupě odbourávají i vědomé a naučené brzdy toho nejhoršího, co v člověku je. V každém případě pokud pracujete ve zdravotnictví - pozorujete výrazné zhoršování chování seniorů rok co rok. Upřesníl bych to takto - ročník narození do roku 1938 - skvělí lidi. 1938 - 1948 - pořád tu ještě byl tesk po normálních časech bez německé okupace a naděje, že masarykovská první republika se nějak vrátí - takže senioři tohoto veku jsou ještě jakž takž. Od roku 1948 a zejména v 50. letech tehdejší dospělí propadli zoufalství. Spousta z nich prostě rezignovala na jakoukoliv slušnost a jejich děti tento model "odkoukaly" a řídí se jím dodnes.
Zcela jistě je vám jasný i mechanismus tohoto fenoménu. Každá sezóna má svého "ducha doby" - některá doba má Masarykovské "nebát se a nekrást" - jiná doba má Bilakovské "kdo nekrade - okrádá rodinu". Tudíž v každém období existoval i jiný systém zpětných vazeb. Někdy byl čestný a pilný tatínek - úspěšný muž - živnostník a příklad pro celé městečko. Jindy byl ( tentýž ? ) čestný a pilný tatínek - vězeň, který seděl v kriminále a mluvilo se o něm jenom šeptem. Mezitím roli oficiálního "příkladu pro mládež" vykonával pokřivený hajzl-funkcionář-konfident, který se stranickou legitimací jezdil limuzínou městem a žvanil na schůzích nesmysly. Tyto věci se vlastním pozorováním i pozorováním chování rodičů - nápodobou a beze slov přelily z dospělých do dětí, kde vytvořily hluboké základy jejich vlastního chování, které si s sebou nesou napříč pozdějšími režimy až do dnešní doby.

Jasné ?

A my co ještě nejsme důchodci ? Osobně jsem kdysi šířil takovou mrazivě-legrační teorii že my, kteří jsme se narodili a žíli za "zkurvených režimů" bychom měli svým dětem k 18. narozeninám koupit pistoli-devítku a pak se jich vždy na Silvestra minutu před rachotem ohňostrojů zeptat : "Dáš mi ještě rok, nebo mě odstřelíš už teď". Na vlastních kostech cítím, že i v mém případě by takový postup byl vrcholně racionální. V každém případě by asi, nejen z hlediska dětí, nebylo špatné už téměř 80 let trvající proud hajzlovitosti konečně zastavit. Nic však nenasvědčuje tomu, že v česku i mimo něj existuje pro takovou věc sebemenší podpora. ( Bůh před námi ochraňuj děti, které se rodí dnes .... )

Doba anti-Verneovská

14. března 2017 v 5:09 | Petr
Už jsem se zmínil, že společnost v mnoha směrech osciluje - po konjunktuře přijde krize, po krizi konjunkutra, po obdobích "uvolněných mravů" se šrouby zase přitáhnou, aby se pak zase mohly povolit a pak zase přitáhnout. Nevím do jaké míry je tento fenomén univerzální, ale čím podrobněji porovnáváte minulost se současností tím více oblastí ovlivněných takovými oscilacemi naleznete.

Dnešní příklad : středověcí panovníci zakládali univerzity. Akademičtí funkcionáři tehdejších univerzit intenzivně bádali, učili , diskutovali, sepisovali latinské traktáty - a výsledek pro veřejnost - Nic.... Sedlák orá volem, potok zaplavuje pole, každých pár let neúroda, nebo epidemie nějaké choroby. Pak byly opačná období - kdy cokoliv jste vymyseli se splnilo. Jan Neruda napsal písně kosmické v roce 1878 - a bác za necelých 90. let jsme lítali vesmírem. Jules Verne narozen 1828 psal 1862 -1905 - ukažte mi jedinou věc, která se z jeho "fantastiky" nesplnila. Ještě v minulém století fenomén - "cokoliv si vymyslíte se nakonec stane" - fungoval. Moje oblíbená Super Sci-Fi Vesmírná odysea 2001 šla do kin v roce 1968, za rok Američani přístáli na Měsíci. Nikdo nebral jako přitažené za vlasy, že ve fimu odehrávajícm se 1999 - 2001 se létá na Měsíc pravidelnou linkou společnosti Pan Am a na Jupiter startuje první lidská výprava....

Paralelně s tím se ale začal ukazovat ten "druhý trend" - Měli jsme atomovou štěpnou bombu ( 1945 ), po které následovaly atomové elektrárny postavené na principu štěpení těžkých jader ( 1954 ). Mezitím jsme vyrobili termojadernou fúzní bombu pracující na principu slučování lehkých jader ( 1952 ) ale na termojadernou elektrárnu čekáme dodnes.... Od konce amerického Měsíčního programu jsme dokonale ztratili schopnost poslat lidi kamkoliv jinam než na Mezinárodní kosmickou stanici. A až bude její životnost končit - jsem opravdu zvědav jestli se bude uvažovat o stavbě další, nebo jestli dojde k typicky současnému "velkohubému prohlášení státníků" po kterém bude následovat "veliké ticho"....

To, že po období technologického rozvoje nastane období stagnace - neni nic nepřirozeného. I během "Verneovského období" nastaly doby kdy aktuální technologie ( třeba pára ) vyčerpala své možnosti a "čekalo se" na další technologii ( elekřinu, spalovací motory ). Pojem "čekalo se" opravdu patří do uvozovek, protože málo kdo z tehdejších současníků měl představu, co přijde a jak to změní společnost. Když to poněkud přeženeme - přestože "paradigma" o společenském pokroku jakože "pokrok je dobrý" s sebou přineslo až osvícenství v 18. století - určitě ani univerzitní badatelé středověku, ani "vědci" v dobách technologické stagnace neměli pocit, že oni jsou poslové zaostalosti a tmářství ( přestože někdy byli ). Naopak kdykoliv panovník vešel do achymistické laboratoře - vždy se tam zuřivě bádalo nad "projekty galaktického významu", přestože metodika tohoto bádání byla ( někdy ) nesmyslná, a výsledky ( často ) žádné. Jinými slovy od začátku renesance do dneška žijeme v představě, že technologický a společenský pokrok pádí vpřed stále rychleji a rychleji. Dnes je tento dojem ještě uměle přiživován a podporován, proto je zásadní položit si otázku : "Jak jsme na tom doopravdy ?"
Bude přehnané, když dnešní dobu popíšu Haškovským citátem "nikdo vám nemůže dát, co já vám mohu slíbit ?" Pravděpodobně jsme obklopeni mořem "polo-technologií" které slibují "téměř vyřešit" energetickou krizi. Téměř vyřešit automobilovou dopravu. Téměř vyřešit globální oteplování ( pokud ono samo není blouznění sekty ). Máme spoustu technologií, které jsou ve stavu kdy už 50 let se říká "budou za 5 let" termo-jaderná energetika, nebo účelně využitá umělá inteligence. V záchvatu krajního pesimismu bych mohl prohlásít : "žijeme v Anti Verneovské době". Jules Verne pečlivě studovat trendy vědy a techniky, a proto - o čemkoliv napsal se nakonec splnilo. My jsme v době právě opačné - cokoliv je vám přezentováno jako " nastupující zásadní pokrok" - pravděpodobně vyšumí, nebo bude skomírat na periferii s 1% vlivu ( a 10% dotace z daní ).

Středověk měl své "konečné řešení společenských problémů" a to bylo dokonalé pochopení Bible a život dle náboženských zásad. Renesanční pokrok nastal když "heretici" začali všeobsažnost Bible zpochybňovat. U mohamedánů takový proces neproběhl, proto dodnes smartfouny, kalašnikovy i výbušniny kupují - na nás - od nás. Dnešní doba se blíží středověké ideji "všeobsažného systému který vyřeší vše" a za tento systém je považována elektronika, potažmo Internet. Vše mimo tuto oblast je považováno za nedůležitou "periferii" jejíž stagnace nebude mít podstatnější vliv. Ještě v jednom aspektu se dnešní situace podobá středověku - "účinný" technologický pokrok by nepochybně změnil mocenské poměry ve společnosti. Proto celá řada lídrů má k opravdovému pokroku vztah asi jako Milouš Jakeš k demokracii : "vona je pro perestrojku potřebná, ale jen tolik, že raději vůbec ne...." Proto jsme v situaci, kdy jsme rádi když "dramatický pokrok" v oblasti X znamená jen "mírné zhoršení" vlastností technologie X ( energetika budiž příkladem ).

Je tedy otázkou co dělat z pozice netalentovaného vidláka ? Považuji za zásadní úlohu každého vidláka být tak trochu středověko / renesančním "heretikem". Až vám budou ukazovat úžasné funkce nového smartfounu o 100% lepší než funkce starého - je třeba se ptát : "A to je vše ?" Odvážnějdí z vás by mohli přidat : "Pravidelné linky na Měsíc, nebo lety s Halem 9000 na Jupiter by tam nebyly ?" Ne proto, že pro život tady na ZeměKouli je zásadní dopravit nějaké frikulíny k měsícům Jupitera, ale protože praním se s uměle vytvořeným avšak těžkým problémem se cvičíme k praní se s přirozenými těžkými problémy.

Možná by stálo za to shrnout to s Karlem Čapkem ( a Archimédem ze Syrakus ) : "není větší geometr, kdo nakreslí větší kruh" - Pokud máme 4 jádrové procesory "jako housky na krámě" ( a asi je neumíme plně využít ) pak 8 ... 16 ... 32 jádrové procesory nezahřejí, nezasytí, nevyléčí a na Měsíc nedovezou...

Robotická auta nebudou ?

7. března 2017 v 5:32 | Petr
Stejně jako Internet, nebo třeba zabijácké drony tohle zahájila DARPA - americká agentura pro "obranný výzkum" když v roce 2004 poprvé vyhlásila soutěž robotických aut na trase Los Angeles - Las Vegas. Po 2 ročnících pouštní "Grand challenge" vyhlásila ještě jeden ročník městské "Urban challenge" a pak už se zdál nástup "samořídících" tedy v mé terminologii "roboticky řízených" aut nezadržitelný.

Dalším krokem bylo, že Google lobbisticicky protlačil v Nevadě do legislativy právo jezdit robotickým autem po veřejných silnicích. Čímž se dostáváme velice blízko smyslu dnešního článečku. Google pravidelně reportuje jak obrovské vzdílenosti najezdil v rámci testování robotických aut a kolik měla nehod. Celou statistiku jsem přestal sledovat někdy loni na jaře když poměr byl 0,7 nehody na milión mil (všechny nehody bez zranění). Nezanedbatelná vedlejší informace je "povinné ručení" alias "pojištění odpovědnosti za škody", které Google musí za své prototypy platit - četl jsem náznaky o milionech dolarů pojistky ročně ( za každé vozidlo ) a o pojištění na škodu 100 000 000 dolarů. V každém případě tyto astronomické sumy jsou zjevně nepřiměřené mající za úkol zavřít hubu "znepokojené veřejnosti", protože jestli je něco jasné pak je to to že robot netrpí "silniční psychopatií" ani kolísáním pozornosti a nakonec bude řídit lépe než člověk.

Problém technologického postupu po trase - Urban Challenge - Google car - je to, že Google to dělá jak se to má - to jest auto je skutečně autonomní schopné jet po jakékoliv silnici bez předem známých informací o silnici a jejím okolí, bez připojení na Internet. Za léta vývoje se však jádrem tohoto přístupu stal 64 paprskový Lidar od firmy Velodyne, o kterém jsem už psal, jako že je dražší než jakékoliv rozumné vozidlo a díky exotickým technologiím nutným v Lidarech ( Lasery, optika, úzkopásmové optické filtry, lavinové diody, gigahertzová analogová elektronika atd.... ) není moc prostoru pro pokles ceny na úroveň "běžné součástky z Mototechny"
Takže je tu druhý přístup "alá konvenční automobilky" - začneme tempomatem, a couvacími sonary, pokračujeme "aktivním tempomatem", který mikrovlnným radarem hlídá odstup od auta vpředu, přes různé "parkovací asistenty" a skončímde tam, kde je dnes firma Tesla, která u svých elektromobilů má "robotické řízení" na principu jednoduchých čidel stylu Radar / Sonar / GPS a obrovské všemi auty sdílené databáze "situace na cestě". Takové auto je proti verzi s lidarem "poloslepé" ale zato detailně zná profil trati před čumákem vozu, který si průběžně stahuje z firemních serverů. Tesla prodala "modelu S" s možností robotického řízení daleko více než Google - tudíž už na svém kontě má několik vážných nehod a pár z nich dokonce smrtelných i tak však má nízkou nehodovost ve výši 2,4 nehody na milion mil. Čistě pro porovnání - státy se slušnými řidiči mají 50-60 nehod na milion mil.

Tím se dostáváme k výhledu do budoucnosti - jak se bude měnit automobilismus, až robotická auta nebudou menšinou, kterou potkáte jednou za život ? Nepřítomnost emocí ( "silníční psychopatie") a striktní dodržování předpisů pravděpodobně přinesou pokles počtu nehod a taky prostor pro "rozvolnění" dopravních předpisů. Už dnes se spekuluje, že pokud by se řidiči chovali ( a zejména předjížděli ) defenzivně a slušně - daly by se rychlostní limity na dálnicích povolit až někam ke 200 km/hod. Je pravděpodobné, že nárůstem robotizace řízení se změní i spektrum nehod - ke drobnému střetu vůbec nedojde, ale pokud nehodě nebude ani robot schopen zabránit - následky budou stát za to. Nepřesným příměrem budiž nám letecká doprava - na 300 milionů cestujcích bezpečně dopravenýcbh - 300 mrtvých v rozbitém letadle.

Aerolinie si mohou platit vysoké "povinné ručení" a jelikož jsou to "právnické osoby", když je průser opravdu veliký - a je třeba nahrazovat veliké škody a řešit veliké soudy s pozůstalými - vždy je možnost zkrachovat a tím uniknout. Taková varianta je pro fyzickou osobu - majitele robotického vozidla neprůchodná. Proto se vynořuje zatím nevyřešený právní problém a to je otázka "kdo zodpovídá za autonehodu robota" ? V souvislosti s touto zodpovědností hrozí robotické dopravě veliké nebezpečí z hlediska firemních právníků automobilek. Dnešní "Teslovská cesta" robotizace vozidla totiž ponechává v autě volant, pedály a tváří se jen jako "asistent" řidiče. Pak není problém někde na předposlední stránce "příručky pro řidiče" napsat mikroskopickým písmem, že jelikož má auto stále volant ( a brzdový pedál ) - za výsledky jízdy robota stále zodpovídá řidič !!!

Můžeme se tudíž dočkat situace, kdy sice robotická auta s minimálním počtem nehod budou svištět po dálnicích 200/hod. Za provoz aut však stále budou formálně zodpovědní šoféři, kteří vzhledem k limitacím lidského mozku nebudou mít vůbec šanci se nějaké "zodpovědnosti" ujmout ať bude dobře, nebo bude zle. Jestli situace s robotickými auty dospěje k této právní "prasárně" - kterou ( nedej Bože ) potvrdí svými rozsudky i soudy - pak je to faktický konec robotického řízení ještě než pořádně začalo. Příklady takové "nespravedlnosti" budou široce medializované a po pár takových příkladech si většina šoférů řekne, že když už mají havarovat ( a jít za to sedět / platit odškodné ) ať už je to jejich vlastní rukou - než hrát ruskou ruletu s robotickým řízením, kterému jsem vydán na milost - a robotické řízení vypnou. Vůbec nebudu spekulovat o extrémně absurdní variantě ( kterou určitě navrhne Brusel ), že zodpovědnost je sice na řidiči, ale robotický "asistent" vypnout nepůjde - taková auta by si zasloužila bojkot ze strany kupujících.

Pravděpodobně očekáváte že mám v kapse nějaké řešení tohoto problému - nemám. Dovolím si poznameat, že pokud auto je 100% autnomní robot - snad ani EU by pak nesvalovala zodpovědnost na posádku která sedí na sedadle bez volantu. Kdo však v takovém případě zodpovídá za následky nehody - nevím. Soudní precedent ukáže, ale je riziko, že ač budou nehody velice vzácné - nebudou tak vzácné aby kdokoliv ( výrobce, pojišťovny, stát ??? ) byl ochoten se této zodpovědnosti ujmout. Tak se může technologický pokrok, který by přinesl úlevu v dopravě "pokazit" někde na pomezí strachu z neznámého a cynického právničení.

Zítra průšvih pokračuje.

28. února 2017 v 4:57 | Petr
V dobách po rozvodu s první paní Kubáčovou probíhal můj život uniformně stejně - vlak mě vyhodil na nádraží, odkud mě autobus č1. dovezl na sídliště, kde jsem nakoupil večeři v potravinách "u Nováka" a když to bylo nutné vše ostatní jsem nakoupil vedle "Nováka" kde bylo "u Nguyena" s aijským šmejdem všeho druhu. Typický příklad takového nákupu : "Co chceš ?". "Gatě !" ( překlad pro Cajzly : gatě = kalhoty ) "Jaké ?"; "Troje !" a pak přišla paní Nguyenová, která měla překrásný černý cop, tlustý jako ruka, až po zadek. Donesla troje "gatě" a prohlásila : "Ty budeš mít dobré !" A bylo nakoupeno. Nebo teda nebylo - ještě bylo třeba zaplatit za troje "gatě" 3 x 299 korun přímo panu Nguyenovi, který seděl za pultíkem u vchodu u rozhrkaného televizoru, kde mu ze satelitu hrála nějaká ukňouraná vietnamská telenovela.

Z procesu placení zároveň vyplýval celý systém chodu vietnamského obchodu. Pan Nguyen měl tlustou šrajtofli plnou pěti-tisícovek - z té platil dodavatelům, do té šly tržby. Nic více už nebylo., Žádné PC, účetnictví, daňové optimalizace. Když jste chtěli účtenku napsal vám na kus papírku analfabetickým písmem : "3 x gatě - 900". Nikdy jsem z takového obchodu neměl pocit, že jsem zklamán, nebo odrbán, protože nikdo nepředstíral že se jedná o HOGO-FOGO značkové produkty. Zklamán jsem byl až ze "značek pro chudinu", které přinesl boom obchodních center, kde za marketingem s typograficky úpravným firemním logem a plakáty s modelkami se skrývá tentýž asijský šmejd jako u Nguyena.
Pak jsem si vzal paní Kubáčovou verze 2.0, která ohromně ráda "shoppovala" - takže jsem začal "gatě" vozit za 5 x tolik "z Karolíny"; "z Futura" nebo "z Avionu". Pak čas oponou trhnul, paní Kubáčová otěhotněla, porodila a dnes jezdí s kočárem po městě, proto ač shoppaholička - mě upozornila : "Viděl jsi tu vietnamskou apokalypsu ?" A vskutku, když se projdete po Ostravsku, vypadá to jako by mezi Vietnamci vypukla asijská chřipka H5N1. Na 2/3 vietnamských prodejen s textilním i jiným šmejdem je už od ledna nápis : "Od 1.3. prodej ukončen".

Důvtipní čtenářové jistě pochopili. Nejlepší z nás - Andrej Babiš - naordinoval od 1.3. další vlnu boje proti daňovým únikům. Ne že by teda vyhodil "daňové optimalizátory" z hnutí Agrofert, ale předpokládá, že Vietnamec, který má od středověku zavedený systém s tlustou šrajtoflí plnou bankovek - tento systém k 1.3. zruší a zapojí se do udávací akce typu "hlásíme Andymu každé prodané fusekle" - známé též pod zkratkou "Elektronická Evidence Tržeb - druhá vlna".

Tak tak děti. Na prostý lid musí být přísnost. Vietnamce vytlačíme od prodeje "gatí" k prodeji pervitinu. Babiny na dědině s 2 autobusovými linkami denně si ušijou slušivý outfit z pytle na brambory - nebo dostanou "anděla" až je sanita doveze polonahaté "k hospitalisaci na internu" a paní Babišová si za holdingové peníze zaletí nakoupit do Paříže. Stranické noviny hnutí Agrofert měly opět pravdu - o nespravedlnosti státu vůči chudým a slabým mohou v souvislosti s EET mluvit jenom trotli, rasisti nebo fašisti.

Poznámka při druhém čtení : s paní Kubáčovou verze 2.0 jsme si to vyjasnili : Jestli si ještě někdy chci vrznout - mám jasně napsat, že paní Kubáčová sice vozí kočár kolem Vietnamských výloh, ale nakupuje pořád v Orsay.

Zkonstruován k žebrání.

21. února 2017 v 5:27 | Petr
Většina práce bežné špitální laboratoře spočívá v měření koncentrace různých molekul v krvi. Ty molekuly jsou v zásadě dvojího typu - malé jako glukosa, nebo močovina, které se měří tzv "biochemickými metodami" neboli vzorek krve pacienta se přidá do reakční směsi, která obsahuje bakteriální enzymy, které katalyzují rozklad měřené molekuly a energie, která se takto získá "pohání" druhou chemickou reakci ( ve stejné reakční směsi ), která vede ke vzniku výrazně barevného produktu - jehož zbarvení se měří. Pak je druhá skupina molekul - obrovské - jako hormony a různé velké bílkoviny. Příklad - největší molekula, která se běžně měří je APO-B je přibližně 10 000 x větší než malinká močovina. Pochopitelně, že čím je molekula větší tím je jí v krvi méně - na barevné reakce by nebylo dost energie, proto se tato skupina látek měří tzv. "imunochemicky" - to jest vazbou protilátek připravených proti nim.

Pochopitelně, že krom rozdílu v technologii je i rozdíl v ceně - reagencie pro biochemická stanovení si většina laboratoří připravovala sama ( než to Brusel zakázal ) a tudíž vyšetření "malých molekul" bylo za halíře. Naopak u vyšetření "velkých molekul" jsme odkázání na protilátky dodané komerčními firmami, které pochopitelně mají strukturu protilátek i celou technologii výroby tak dokonale patentovanou, že cena ( ve stovkách korun za jedno vyšetření ) tomu odpovídá.

Nastává otázka pro inteligentní čtenáře : Která skupina vyšetření stagnuje, a která se překotně rozvíjí ? Ba dokonce realita jde ještě dále - existuje skupina molekul "střední velikosti" které se dají dostatečně dobře vyšetřovat jak lacino - tak i draze. Jelikož Brusel zakázal jakoukoliv "domácí" přípravu reagencií - na jaké vyšetřovací metody jsme tím pádem odkázáni ? A ještě více - pokud nějakou chorobu můžeme diagnostikovat pomocí malých molekul za kačky stejně jako pomocí velkých molekul - za tisíce - nad kterou variantou farmafirmy zuřivě bádají ? A kterou se snaží potlačit ?
Takže byla doba, kdy jsem pokaždé přečetl čerstvé číslo "Clinical chemistry" a pak jsem hořce poznamenal, kdyby se dala cukrem očkovat myš ( tedy připravit protilátka proti glukóze ) budeme i cukr vyšetřovat imunochemicky ( za tísíce ). Což mě inspirovalo ke dnešnímu zamyšlení na téma - proč jsou technické novinky konstruovány tak jak jsou. Do jaké míry je to nikoliv k efektivitě, ale k tomu aby se mohly stát rýžovištěm na prachy, nebo ještě hůře - rýžovištěm na vládní dotace a granty ? Obecně řečeno - kolik dobrých nápadů se vůbec nedostane na veřejnost, protože už v zárodku je jasné, že nemají ten správný "dotační potenciál" ?

Příklady z minulých článků : osobní automobilová doprava - hnaná benzínem - se bez problémů uživí. Hnaná dieselovým motorem - už vede k žebronění firem o dotace protože dieselový pohon je "technologicky náročný" a vývoj dieselových motorů do malých aut se bez dotací nevyplatí. Nemluvě o dotování nafty ( v podobě nižší spotřební daně ) a o Babišovském přidávání "biosložky" do ní. Elektromobily - to teprve bude - "vládní výstavba" nabijecích stanic, dotace na elektromobil, dotace na solár, který jej nabíjí. Vodíková auta ? Jediná oblast, kde se vodíkový pohon prosadil je sovětskou a americkou vládou dotovaná raketová technika !!

Každému majiteli elektromobilu může být jedno, že chudá babina, chodící pěšky, pláče nad účtenkou za elektřinu, kterou dotuje provoz jeho luxusního miláčka. Je otázka do jaké míry je taková situace morální dilema, které by (ne)mělo být jedno státu, ale to teď neřešme. Z čistě matematického hlediska bych si dovolil upozornit, že preferování "dotovaných řešení" má v sobě aspekt pozitivní zpětné vazby známé též jako "bludný kruh", který se nám v budoucnosti může pěkně vymstít. Pokud totiž budeme rozvíjet pouze technologie, které nelze provozovat bez státní dotace - bude se zvyšovat finanční tlak na staré technologie, které umí vydělat bez dotace. Přitom paradoxně "staré technologie" budou dále zastarávat, protože na ně - kvůli jejich ziskovosti - nebude upřena pozornost, až jednou dojde k nedovratnému. Zastarání takové technologie za práh použitelnosti. V tomto okamžiku bude stát čelit prudkému výpadku zisků z nedotované části ekonomiky.

HMM - vlastně jsem nic tak moc převratného nevymyslel - celý problém je jenom technologická verze dnešního "sociálního státu" - který taky motivuje lidi k opouštění těch zaměstnání, kde práce produkuje užitečné věci, za které jsou jiní lidé ochotni platit a naopak preferuje ta zaměstnání ( nebo ne-zaměstnání ) kde vaše práce zvyšuje tlak na "povinnost" státu takovou ne-práci dotovat.

Navzdory veškerému pesimismu možná nebude tak zle. Autoři "žebrajících technologií" totiž nemají motivaci se svým vynálezem "dobýt svět". Pokud prodáváte se ziskem - můžete zvyšovat obrat dokud lidi kupujou. Pokud "prodáváte" s dotací vyplatí se prodat jehom tolik, kolik vašemu "sponzorovi" stačí peněz na dotace. Proto dotované technologie jsou - jako v biochemii - omezené na jednu firmu, zabetonované patenty, příliš se nešířící. To, že se firmy o "žebrající technologie" nerady dělí je jenom částečnou útěchou. Veřejností nedobrovolně financované blbosti tak sice brzdí samy sebe, ale stále je tu "náklad uniklé příležitosti": firmy zaujaté vymýšlením věcí, pro "grantové agentůůry" nemají energii na vymýšlení věcí, které by byly ziskové i bez nich a mohly celý stát včetně "grantových agentur" daněmi živit.

S tím pravděpodobně souvisí i ten fakt, že posledních 50 let jsou na technologické špici ( téměř ) nedotované Spojené státy ( mají motivaci své - ziskové - nápady šířit světem ) - zatímco Evropa - navzdory ( kvůli ?? ) formální "podpoře inovací", komisím, gantům dotacím, regulacím, "akčním plánům" a "vzdělanostní společnosti" je technologický úhor, kde nevzniklo ( téměř ) nic nového, co by tu nebylo minimálně od II. světové války - vychvalovaný německý průmysl v to počítaje.

Donald Trump a poslední křeče demokracie.

24. ledna 2017 v 5:32 | Petr
Pokud v nějaké realitě žijete po několik generací - ani vám nepřijde, že vše kolem vás je jenom kratičká jiskra na časové ose historie. My žijeme ( zatím a částečně ) ve svobodě a demokracii, takže nikomu nepřijde, že za celou historii lidstva se demokracie vyskytla jenom tříkrát a nikdy nevydržela déle než 286 let. Proto se hluboce omlouvám čtenářům, kteří čekají na filipiku proti ekologickým ( vodíkovým a elektro ) automobilům, že jsem již napsaný článek posunul o týden, protože jsem byl emocionálně přemožen silou okamžiku : Pravděpodobně jsme zažili na dlouho poslední moment, kdy "prostý lid měl dovoleno projevit svoji vůli", což se projevilo tím, že si Američani zvolili prezidenta Donalda Trumpa.

Tedy naopak : představte si, že startujete volební kampaň a jste v kůží oponentky Hillary Clintonové. Na vaší straně je drtivá většina americké Demokratické strany, nezanedbatelná ( téměř ) poloviční frakce americké Republikánské strany, všechny televizní stanice, noviny, časopisy, všechny veřejné osobnosti, herci, univerzitní profesoři, profesionální feministky, profesionální černoši. Představte si, že vás sponzoruje Evropská unie, Něměcko, Norsko, Saudsko-arabský ropný emirát, drtivá většina megakorporací, všechny lidsko-právní nadace, excentričtí miliardáři jako je George Soros atd.... Pak nastanou volby, ve kterých navzdory této masivní podpoře prohrajete. Kdo potom může za vaši porážku ? Ruští hackeři, kteří na příkaz samotného Putina kuli digitální pikle, až se prezidentem stal Donald Trump. Jasné ? Je to tak ??

Je zjevné, že je to jinak. Spojené státy mají stále nezanedbatelnou frakci tvrdohlavých vidláků se sedláckou mentalitou, kteří vidí kolem sebe, že realita je jiná než tvrdí lesbické žurnalistky se třemi univerzitami. Nicméně podporovatelé Hillary Clintonové svým počtem, majetkem a silou budí hrůzu. Velmi stručně by se dali shrnout jako ÚPLNĚ VŠICHNI, KTEŘÍ MAJÍ MOC, nebo si to alespoň myslí. Obecně vzato to nejsou lidé, kteří by byli zvyklí prohrávat, nebo dokonce se někomu podřídit kvůli věci tak zanedbatelné, jako jsou ústavní zvyklosti v USA.
Myslíte si, že jsem paranoik ? Že začnu o židovském ( marťanském, zednářském ...? ) spiknutí ? Vůbec. Naopak překvapivé zvolení outsidera podtrhlo pod mnohými paranoiky židli ( a nejen pod nimi ;-) ). Možná to bylo to, o čem mluví Anton Vanko : "Když zraníš Boha do krve - lidé se jej přestanou bát a zničí ho". Třeba tohle může být krvácející ranka na tváři příznivců "pokroku" jdoucího za každou cenu do hořkého konce.

Daleko pravděpodobější je, že realita bude méně optimistická : Odpor, který stojí proti Trumpově politice je obrovský - prakticky nepřekonatelný. Vezměme jenom jeden bod z jeho programu, o kterém mluví už od 90. let : přesun výroby do Asie. Většina firem vyrábí za centy v rozvojovém světě, prodává za dolary v USA a daně (ne)platí na Panenských ostrovech. To je gigantický penězovod z amerických kapes na konta megakorporací a čínských komunistických bossů. Najednou se vyskytne jedinec, který zcela správně říká " takhe to dělat nebudeme" a chce šrajtofli zaklapnout. Jak taková snaha může skončit ? Křikem o "nepříteli globální ekonomiky" ?? Atentátem ???

ERGO z věcí, o kterých mluvil hlasem zdravého rozumu v předvolební kampani - neprosadí nic. Kromě toho že neprosadí ( téměř ) žádný posun proti současnému vyhnívání západních demokracií, bude celé jeho prezidentování poznamenáno intrikami, nenávistnými kampaněmi, násilnými protesty placených profesionálních aktivistů, zatýkáním, slzným plynem a zásahy Národní Gardy. Připravme se už dnes na to, že mezi zprávami o atentátech v muslimské Evropě bude i spousta záběrů americké policie tahající po zemi rozzuřené černošky.

Vítezství Donalda Trumpa totiž není zásadní náprava kursu civilizace - je to jen poslední kousnutí bílé myši zahnané do kouta. Titíž realističtí vidláci, kteří jej dnes volili na konci ( zcela pragmaticky ) shrnou jeho prezidentování : "mnoho sliboval, nic nesplnil, přinesl neklid". A příští prezident už bude poslušným pejskem dnešních sponzorů Hillary Clintonové, který nás dovede ke šťastnému kalífátu, kde dávky od státu berou všichni, kteří se nestačili znelíbit a facebookové obrázky roztomilých koťátek schvaluje náboženská policie.
 
 

Reklama