Svět okolo

Taktické trenky !

14. července 2016 v 5:51 | Petr
Můj život probíhá v záchvatech - nedávno jsem překonal "kalkulačkový záchvat" - máme kalkulačky opravdu všude a velikou zásobu, než tyhle užitečné věcičky zahubí přiblblé "smartfouny". Od jara mám "baterkový" záchvat - už jsem koupil 4 baterky - tedy jako LED svítilny a dokonce si pohrávám s myšlenkou nějaké LED světlo postavit vlastní rukou. Při té příležítosti jsem narazil na fenomén "taktické baterky" a jelikož Google a jeho reklamní systémy dovedou být pěkně otravné tak kromě "taktických" baterek jsem zjistil, že existuje "taktické všechno".

Tedy příklad - z Asie a Filipín přichází "taktický obranný prostředek" jménem "kubotan" neboli česky "taktický kolík". Což je kus kovu, dnes většinou duralu velikosti velké průpisky s nepříliš ostrým hrotem na konci. ( Prý ) se používá tak, že hrotem se nezraníte když jej máte v kapse ( není ostry ani jako hřebík ) , ale když plnou silou máchnete a udeříte hrot proráží kůži, láme kosti, trhá šlachy, způsobuje bodnutému velikou bolest, zcela neúměrnou síle úderu a o to jde.

OK máme kolík velikostí průpisky - což takhle hrot provrtat a strčit do něj průpiskovou náplň ? Stalo se a výsledkem je "taktické pero". Tedy můžete jej nosit v náprsní kapsičce a psát si s ním poznámky, ale když dojde na lámání chleba - můžete hrotem mlátit a mlátit. Sice tím píšící hrot zcela jistě zničíte ale co z toho.
Přesně takto vznikly i "taktické svítilny". Osobně jsem si dlouho myslel, že "taktická svítilna" je marketingové hogo-fogo, které znamená "předražené baterky prodané za státní prachy do armády". Nebo smířlivěji - baterky, co se dají namontovat na pistoli. Obojí je do jisté míry pravda, ale v tom problém netkví. Opravdová "taktická svítilna" je LED baterka co nevětšího výkonu, ovšem relativně malého rozměru, vyrobená z kovu ( hliníku ), která má "korunku" - tedy okraj reflektoru není hladký ale má typické výstupky - až hroty směřující dopředu. Taktická baterka pro "opravdové chlapy" má dokonce tuto korunku ocelovou, šroubovací záměnnou za několik variant s hroty takové délky a takové "agresivity" jaké vám psychika dovolí nosit. Myslím, že obrázek nahoře to ukazuje docela pěkně.

Princip použití je následující - normálně si svítíte jakoby nic. Pak má nějaký lump tendenci vás napadnout. Tak přejdete do "nouzového režimu" - svíte borci do očí a pak se oslněnému gaunerovi snažíte utéci, pokud vás dohání - mlátíte jej "korunkou" baterky a to tak že uděláte pěknou dírku do lebky, případně mácháním hroty "krájíte" dlouhé pruhy kůže a svalstva z kterékoliv části lumpova těla, kterou máte na dosah. Moje zkušenosti jsou, že hroty, které v kapse vypadají naprosto nevinně dovedou udělat stejnou ( nebo větší ) paseku než taktické pero.

Tím se dostáváme k otázce poslední a nejsmutnější. Je jasné, že "taktické baterky" byly vymyšleny s ohledem na možnost obrany "předmětem denní potřeby" - to ovšem nevysvětluje celý humbuk kolem "taktického vybavení" často velmi exotického typu - jako je třeba "taktický fix" - ano černý nesmazatelný fix s kovovým pouzdrem a hrotem. Žijeme totiž v době kdy "mravy upadají" a to i ve státech, kde se můžete legálně bránit zbraní jako jsou USA. Odtud totiž celé "hnutí" kolem "taktické" výbavy pochází. Příčina je totiž v tom, že z důvodů, jejichž rozbor by byl rasistický, jsou největším pachatelem kriminality černoši. Díky pozitivní diskriminaci je však většina soudců též černých - ERGO se můžete dosat do situace kdy vás někdo napadne - statisticky je asi 60% pravděpodobnost že bude černý, vy se budete bránit, ubráníte se a pak budete každý svůj pohyb a myšlenku vysvětlovat u soudu, souzen černým soudcem a černou porotou. To je situace, kdy v USA mohou u soudu padat argumenty podobné české "nepřiměřené obraně".

Přesně pro tyto případy rozumní ( cyničtí ) Američani doporučují - nenoste s sebou pistoli, noste s sebou ( taktickou ) baterku - potom se alespoň můžete tvářit jako nevinné telátko a tvrdit - "nic jiného jsem u sebe neměl, tak jsem se bránil baterkou" . No a řekněte co je nevinnější než "zdroj světla" v kapse. Za domácí úkol - koupit "taktickou baterku" s hroty a párkrát si do něčeho prašit, abyste si obranu nacvičili. A spěchejte, situace přitujuje, Angličani mají zakázané kapesní nože, Dánové pepřové spreje - je jen otázka času než tuhle fintu objeví nějací "bojovníci za bezpečnost" z EU a baterky zakážou.

Země zítřka - Brazílie

5. července 2016 v 5:15 | Petr
Od roku 2007, kdy jsem podnikl první velkou cyklisitickou výpravu do Srbska a Bulharska, neustále říkám totéž - "navštívil jsem zemi zítřka" - ve smyslu "byl jsem tam, kde už dnes to vypadá, jak to u nás bude vypadat za pár let." Posuďtě sami : Řecko - 2 měsíce před propuknutím krize. Krym - rok před odtrhnutím. V Maďarsku jsme s kolegou spávali "pod širákem" v "Rőszke u kombajnu" - ano přesně tam, kde za dva roky "trpící Syřani" pálili spacáky a stany.

Takže jenom pro vrozené pesimisty - o kterých cestách do "zemí budoucnosti" jsem ještě nemluvil : cyklisitický útěk před slovenskými "hendikepovanýmí Róómy" z Medzilaborců - Laboreckým průsmykem do Polska a pak návrat Dukelským průsmykem zpět, vyjednávání s Ukrajinským pohraničníkem, zdali mi mým vlastním nožem rozřeže pneumatiky ( když nedám úplatek ), 2 x Něměcko, které probereme "až to tam praskne" - a potom Brazílie.

Ano slyšíte dobře v září 2008 se na mě usmálo štěstí a dostal jsem příležitost vyjet na mezinárodní biochemický kongres do Brazílie, kterou od té doby považuju za nejzajímavější "zemi budoucnosti" , kterou jsem kdy navštivil.

Jako obvykle poznámky a dojmy :
- na letiští v Sao Paulu vidíte nekonečnou frontu obézních lidí, kteří bosí procházejí kontrolním rámem, a každý druhý jde na "kontrolu tělesných dutin". Pak vám usměvavá slečna dá letáček ze kterého zjistíte o co jde : Brazilská vláda se v letáčku omlouvá americkým turistům, že ( téměř ) s celým světem má bezvízový styk, ale vzhledem k politice USA vůči Brazilcům - musí používat stejné metody vůči Američanům, "aby byla spravedlnost".
- země je to obrovská - nejdelší vnitrostátní letecká linka letí 6 hodin aniž by opustila území státu.
- rozhodně se hodí jakýkoliv románský jazyk, protože portugalsky mluvící Brazilci se jako "druhý jazyk" učí většinou španělštinu ?!? Pohovor s imigračním úředníkem : "blalblabla ... VIZITAR O BRAZIL ?" - je jasné že se ptá na důvod návštěvy - tak střelíte od boku : "Congress de biochimia clinica !" - iluze, že si rozumíte je dokonalá. Dokonce na menším letišti ve Fortaleze je třeba se naučit že váš let má číslo "tres tres duo sinco" ( 3325 ) - hlásí se totiž jen portugalsky. Opět díky za školní latinu....
- mimochodem Fortaleza - je dle tvrzení Brazilců "malé lázeňské letovisko na břehu Atlantiku jižně od rovníku, které čítá pouze 3,5 miliónu obyvatel...."
- ze stejného zdroje se dozvíte, že toto "městečko" je mimořádně bezpečné, protože mimo chudinské čtvrti se na ulicích nestřílí - teda né každý den.
- Brazilci jsou velmi fajn - nic není problém, s každým se dá pokecat pokud zvládnete komunikační metodu "fragmenty univerzálního románského jazyka + ruce a nohy"
- ženy - krásné - všech tvarů a barev - jsou nekonečně příjemné a mohou dávat "lekce z feminismu" našim zapšklým "genderovým specialistkám" - protože můžete být mačo jak chcete - stejně si každá pluje jako bitevní koráb a potopí vás - s líbezným úsměvem - jedinou větou.
- krásná molekulární genetička z Recife - s vámi nejprve kecá a pije exotické alkoholy, až se jazyková baréra rozpustí a vy začnete - plynně - mluvit podivným románským jazykem - ale pak - v rámcí hry - odmítne vaši nabídku k sňatku - formálně protože v Česku v zimě sněží ;-))) - Buenas noches Seňorita....
- Evropan mého typu pozná, co to znamená "být centrem pozornosti" - o dvě hlavy vyšší a jediný plešatý kamkoliv vstoupím - díky mé nenápadnosti zde v Evropě - trochu nepříjemné.
- Atlantik, pláže, hospody, trhy, cokoliv - festival životní energie - turistické brožurky výjimečně nelžou.
- cokoliv kupujete v obchodě je "made in Brazil" - narazit na něco "made in China" je stejně těžké jako v česku - se tomu vyhnout....
Bohužel pak se dostáváme k té smutnější stránce :
- kriminalita na místě je patrně nepředstavitelná, prototože všude vidíte kilometry a kilometry ostnatých drátů
- 30 patrový "panelák" má spodních 10 pater ( kvůli zlodějům šplhajícím od zěmě ) a horních 10 pater ( kvůli zlodějům spouštějícím se ze střechy ) omotaných ostnatým drátem.
- "činžáky pro lepší lidi" mají kolem dokola betonovu zeď obrovské výšky, zabetonované střepy, ostnaté dráty, desítky kamer a v každém rohu věžičky s úzkými střílnami, za kterými se rýsují uniformovaní borci s brokovnicemi - to jsou místní "placení vrátní"
- ptáte se místních - proč takové opevnění ? - Vůbec nechápou, ale po dlouhém vysvětlování se nakonec chytí za hlavu - vlastné áno - vy Evropani nevíte jak vypadá v Brazílii "domovní vykrádačka" .... Tak se dovíte že "vykrádačka" je když "chudina z favely" v počtu 30-100 chlapů s mačetami, samopaly a zápalnými láhvemi týden obléhá "dům určený k vykradení", ze kterého strážní s brokovnicemi celou dobu střílejí jako šílení.
- ze stejného důvodu se mezi "normálními lidmi" rodinné domky moc nenosí - vidíte buď domečky tak chudé, že nelákají k "vykrádačce" nebo opevněné haciendy opravdových boháčů.
- policajti v operetních uniformách a vyleštěných holínkách vás - jako zjevného cizínce - vždy z dálky nesmírně přátelsky zdraví - je radost zeptat se na cestu, nebo "jak jde život".
- na ulici za vámi běží špinavá, nahatá holčička a křičí "fome - fome" - je vám to jasné - portugalsky "fome" = latinsky "fame" = česky "hlad". Pak překročí neviditelnou čáru svého "rajónu" a vystartuje na ní chlap, který ji zatáhne do průchodu, jdete rychle dál, ale slyšíte její řvaní, ze kterého stydne krev....

Prostě a jednoduše - zlenivělá Evropa prohospodařila svůj kapitál a jde - rozvíjející se Brazílii naproti. Jenom lehká obava mě napadá - až doženeme Brazilce ve zločinnosti, korupci a spotřebě ostnatého drátu - jestli je zároveň doženeme i v životní energii a nevysvětlitelném optimismu.

Poznámka při druhém čtení : kdysi jsem pojem "státy budoucnosti" myslel lehce ironicky - ale čím více sleduji situací v Evropě tím více musím tuto kategorii rozdělit na "dobrou budoucnost" - jakože lidi na Balkáně jsou chudí, ale vždy se nějak uživili i ubránili - a pak "špatnou budoucnost" - jakože jsou státy, kde ani nesplatitelné státní dluhy za sociální divky nezabrání vlnám násilí valícím se z ghett.

Jak dlouho už žijeme ve fašismu ?

21. června 2016 v 5:36 | Petr
Pořád mě trápí ta myšlenka, že "všechno se vším tak nějak souvisí" - jenom je občas výrazně nutkavější než jindy, takže bych se dnes pokusil zapřemýšlet jestli 3/4 politiků a politických stran napříč Evropou nejsou vlastně strany fašistické a jestli jsme po komunismu a "divokých devadesátých letech" sami nevpluli do poklidných vod fašismu ve společnosti - ne fašismu - jako hanlivé nálepky od polovzdělaného aktivisty-hlupáka, ale jako skutečný "vývoj po spirále" který nás tlačí tam, kde už se motají jiné evropské státy a my tam jdeme za nimi.

Rasista, xenofob, populista, fašista a sociolog Petr Hampl tvrdí, že pokud vás označí jako "fašistu'" pak je to proto, že současni "lepiči nálepek" jsou příliš hloupí aby váš názor vyvrátili argumenty a že "fašisté" jsou osoby spíše úctyhodné, takže jsem si jako příklad pro dnešní příspěvek vybral úctyhodného fašistu Benita Mussoliniho. ten se narodil v roce 1883 v chudé levicově orientované rodině a byl pojmenován podle Benita Juaréze - mexického indiána a prezidenta, který porazil a popravil Maxmiliána I. Habsburského - bratra "našeho mocnáře" Františka Josefa.

Mussolini byl původním povoláním učitel a v roce 1913 vydal knihu o Janu Husovi. V roce 1922 se stal premiérem Itálie a v lednu 1926 začal vládnout pomocí dekretů, neschválených parlamentem - jako diktátor. Pozoruhodé je, že jeho knihu o Janu Husovi četl Tomáš Garrigue Masaryk a navzdory jeho diktátorským sklonům jej jako druhého člověka v historii na podzim 1926 osobně vyznamenal "Řádem bílého lva" - nejvyšším státním vyznamenáním tehdy mladé a demokratické První republiky ( ??? )

Dovolte několik nepatrných poznámek - seznam nositelů Řádu bílého lva je pozoruhodný - třeba Nikola Tesla, Arafat nebo krvaví afričtí diktátoři. A potom další poznámka - proč demokrat Masaryk vyznamenával fašistického diktátora ? To samozřejmě vzbuzuje otázky jak byl vnímán Italský fašismus před II. světovou válkou - a zdali někde tam není jádro dnešní Zemanovy aféry s "Hitler je gentleman".

Teď mě asi podezříváte z fenoménu "Něměcký fašismus" - oblíbeného omylu nevzdělaných novinářů, ale nikoliv - já vím jaké jsou mezi těmito režimy rozdíly - fašismus - to je původem Italský bratranec myšlenek dnešní internacionální, liberální a "svobodomyslné nové levice" včetně regulace každého prdu z Bruselu - o tom tento článek je. Zatímco nacismus - je blízký příbuzný jiného původem německého vynálezu - komunismu. Dokonce tak blízký, že Stalin nacismus opakovaně propagandisticky označoval za "pravicovou ideologii", aby ta podobnost nebila do očí - což vydrželo neo-komunistům ( a novinářům ) až dodnes.
Takže o čem byl fašismus - nechme promluvit vůdce Mussoliniho :

Stojíme v opozici k individualismu. Pro fašistický způsob života je nejpodstatnější zájem státu a na jedince je brán zřetel pouze pokud jeho zájmy odpovídají zájmu státu, který prosazuje uvědomění si jedinečnosti člověka v historii. Jsme proti liberalismu. … Liberalismus popřel ve jménu jedince zájem státu. Fašismus obnovuje pozici státu
jako formy, která vyjadřuje pravou podstatu jedince. Pokud má svoboda patřit k životu skutečných lidí a ne abstraktních figurín vyprodukovaných individualistickým liberalismem, pak fašismus je zde pro tuto opravdovou a jedinou svobodu, pro kterou stojí za to žít - svobodu státu a jedince v něm žijícího. Fašistická koncepce státu zahrnuje vše podstatné. Mimo ni nemůžou existovat žádné lidské, či duchovní hodnoty, bez ní nemají žádný význam. Správně chápán je fašismus všeobjímající a fašistický stát, jako syntéza a míra všech hodnot, vykládá, rozvíjí a dodává na kvalitě lidskému životu.

Pokud bych slovo "fašismus" zaměnili třeba za "moderní společnost" - klidně by to Merkelová, Babiš, nebo Sobotka mohli podepsat ne ? A vsktutku - ve fašistické Itálii se neustále bojovalo za "upřesnění legislativy" za boj proti "škodlivé konkurenci". Rozmáhlala se "kontrolní hlášení" stát sice nechal velké korporace jejich majitelům, ale vše reguloval pomoci detailní "evidence". Parlament formálně stále existoval, ale opravdovou moc mělo sdružení 21 korporací a "zájmových organizací" ne nepodobných dnešním "neziskovkám" nebo "radě tripartity". Italský stát lezl dokonce Italům až do postele : Mussolinimu se zdála porodnost příliš nízká, proto nařídil, že svobodní a bezdětení zaměstnanci nebudou povyšováni, aby byli přinuceni se oženit a rozmnožit. To mělo paradoxní efekt, že porodnost ještě klesla, protože svobodní - nepovyšovaní - zaměstancni s nízkými platy nebyli schopni přesvědčit mladé ženy ( a jejich rodiče ) aby si je vzaly atd.

Jinými slovy nositel Řádu bílého lva Mussolini zavedl už ve 20. letech režim, který by nám svojí snahou o regulaci a evidenci všeho vždy a všude, svým bojem proti svobodné vůli a všudypřítomným vlivem korporací, "zájmových a profesních sdružení" připadal velice povědomý. Bohužel Itálie ve 20. letech nebyla Internetem spojený postidustriální stát plný úředníků, takže nestihli zakázat žárovky, tuzemský rum, nestihli "ženské kvóty" nebo "integrované školství", ale pokud by se II. světová válka vyvíjela jinak - jistě by k těmto fenoménům došlo nejenom v Itálii, ale v celé Evropě alespoň o 30 let dříve než jejich příchod zažíváme nyní.

Takže až příště uslyšíte, že někdo je fašista - berte jako holý fakt, že je to pravda. Všichni jsme fašisti už mnoho let. Jenom postkomunistická část Evropské unie má za tou západní části ve vývoji fašismu asi 10 let zpoždení....

Poznámka při druhém čtení - hledal jsem popis podstaty fašismu jednou větou a tak mě napadla hláška z Limonádového Joe : "Co je dobré pro kolaloku, to je dobré i pro zákon". Jelikož Jiří Brdečka psal původního Joe za protektorátu - není vyloučeno, že tahle hláška je skutečně už zapomenutná politická narážka na tejdejší poměry.

Fascinující historie Německa 2.

24. května 2016 v 5:41 | Petr
Minule jsem se vám snažil imputovat myšlenku, že Německo - to není "jenom tak obyčejný" stát - a v jeho historii jsou pozoruhodné okamžiky jako Německo-Francouzská válka, nebo financování Bolševické revoluce v Rusku, které se zdaleka nedají srovnat se současnou Euro-Blbostí Angely Merkelové ( pokud to náhodou není nějaká finta uprostřed které se právě nacházíme ).

Minule jsme skončili koncem I. světové války - císař Vilém II. byl v listopadu 1918 svržen, prchl do Holandska a Něměcká říše se smlouvami z Výmaru změnila na "Výmarskou republiku". Ta existovala v letech 1918 - 1933 a byl to stát vyloženě nešťastný. Vilém II. rozprodal německé zlaté rezervy a navíc zatížil Německou ekonomiku dluhem ve výši 154 miliard marek. Pak nastalo vyjednávání s vítěznými mocnostmi o válečných reparacích, které nakonec byly stanoveny na 132 miliard marek. Další pozoruhodný fenomén byly poválečné "odzbrojovací smlouvy" a taky patologický zvyk koalice Francie a Belgie - vtrhnout vojsky do Německa kdykoliv se jim něco nelíbilo - k tomu došlo několikrát a dokonce v roce 1921 francouzská armáda zřídila na hranici mezi průmyslovým Porýním a zbytkem Německa "celní hranici" na které vybírala clo, které mělo uhradit válečné reparace, které Německo odmítalo platit.

Období do roku 1924 je taky obdobím hyperinflace - Vilém II. zmrazil ceny a tiskl bankovky, vláda Výmarské republiky uvolnila ceny, které pod tlakem nekryté hotovosti v oběhu vystřelily do astronomických výšin. V roce 1923 byla zcela bizarní situace, kdy 133 tiskáren tisklo na novinový papír bankovky v miliardových nominálních hodnotách. Výplaty se vyplácely denně a bylo nutno ihned nakoupit, protože další den už ceny nestoudně stouply. Německem se poflakovaly francouzské a belgické vojenské jednotky a aby bylo nejhůře, ti kteří odhadli vývoj a spekulovali na inflaci - nashromáždili obrovské majetky tím, že půjčky, které si vzali splatili inflačními penězi a aby bylo úplně nejhůře - dávali tyto snadno nabyté majetky hladovějícímu obyvatelstvu okatě najevo.

Díky tomu byl rok 1923 "revolučním rokem" kdy vypuklo mnoho povstání a několik pokusů o státní převrat, jeden z nich vedený Adolfem Hitlerem, který za tento pokus dostal trest vězení, ve kterém sepsal Mein Kampf. V roce 1924 se vládě podařilo zatočit s hyperinflací a to tak, že si vzala úvěr na státní pozemky ( říšské zlato už nebylo - to měli v rukou spekulanti ) a na základě tohoto úvěru vydala emisi "Nových Marek" - krytých zastavenými státními pozemky.

Jenom, co se situace trochu stabilizovala udeřila další katastrofa - v podobě "velké krize 30. let" - a vláda Výmarské republiky se opět zachovala relativně špatně, protože i přes probíhající deflaci, devalvaci všech evropských měn a ochranářská protiimportní opatření sousedních států - odmítla devalvovat kurs - pozemky krytých "nových marek" - v obavě z opakování hyperinflace 20. let. To způsobilo větší než nezbytně nutný útlum průmyslu a masovou nezaměstnanost.

ERGO z pohledu německého občana 30. let byly dvě období - císařství, kdy stát měl směr a hospodářství se ( relativně ) dařilo a potom republika - spojená s hyperinflací, bídou, společenským úpadkem, zbohatlíky, korupcí, nekontrolovaným pohybem cizích ( francouzských ) vojsk po Německu a všeobecným politikařením ne nepodobným současným českým "vládám přeběhlíků". Otázka zní - kdyby taková situace nastala v Česku - koho byste volili ?

V české literatuře, zejména od Karla Čapka často zaznívala věta, že čeští intelektuálové nechápali jak kulturní a literárně vzdělaní Němci mohli zvolit Hitlera. Tento podiv je podle mně na místě jen částečně, protože z něj velice trčí nechápavý pohled spisovatele z luxusní vily se zahrádkou a foxteriérem - na obyčejného Němce, který v letech 1914-1918 přišel o příbuzné, v letech 1918 -1925 o většinu majetku a v roce 1930 i o práci.
Zbytek je známá historie - jenom nepatrná poznámka : Hitler byl asi cepován v německém dějepisu a finty něměckých císařů znal, proto se snažil být taky "liška podšitá" - a to pravděpodobně dokonce dvakrát. Poprvé se jednalo o zapálení říšského sněmu komunisty - komunistická propaganda vždy tvrdila, že parlament zaplálilo Gestapo. Z dnešního pohledu to tak jednoduché nebylo, protože popravený komunista - Marinus van der Lube byl sice v roce 2008 rehabilitován, ale pouze ve smyslu trestu ( jakože něměl být popraven ) - nikoliv ve smyslu viny ( jakože to neudělal ), což zároveň neznamená, že by bylo uznáno, že to udělal ( poznámka pro bojovníky za 100% pravdu bez zjednodušování ).

Zahájení II. Světové války 1. září 1939 proběhlo taky metodou provokace - podobně jako zahájení Německo-francouzské války v roce 1870 - Němci v polských uniformách přepadli německý rozhlasový vysílač v pruském městě Gleiwitz ( dnes polské Gliwice ) - Hitler si patrně myslel "že na to má" - jako Vilém I. a II. Realita ovšem je, že na to neměl - nebyl státník v pravém slova smyslu, ale jenom něco jako "naprogramovaná zombie", která mechanicky opakuje 50 let starou politiku německých císařů, včetně útoku na Rusko, které v té době už nebylo carské, rozvíjející se Rusko, ale psychopatickým Stalinem ( a předtím Leninem za německé prachy ) zdecimovaný Sovětský svaz, který i přestože měl přinést Hitlerovi bohatství - místo toho přinesl jeho režimu zkázu.

Čistě pro doplnění - po II. světové válce nastoupila generace premiérů, kteří věděli kam jít počínaje Konrádem Adenauerem a Helmutem Kohlem konče, ale pak se opět projevilo německé prokletí. K moci se dostala "naprogramovaná zombie" Merkelová. Historickou analogií lze říci že dnes jenom čekáme jestli Merkelová bude jako Hitler - což je populární, ale nesprávný příměr - ona je jako Paul Hindenburg, který ač Hitlera nenáviděl - mu vládnutím - parlamentem neschválenými výnosy a pletichařením se sociálními demokraty skvěle umetl cestu.

A poučení z dnešní pohádky ? Dnešní marxisti neustále upozrňují na "hnědnutí" společnosti, to jakože místo gumového premiéra který leze do (.....) feministkám - zvolíme někoho tvrdšího. A přitom bijí na poplach - "bez nadvlády neziskovek je demokracie ztracená - vizte Němce jak demokraticky zvolili Hitlera". "Hnědnutí" předválečného Německa nebyla náhoda, ani znuděný výstřelek sociálním státem rozmazleného obyvatelstva. Navíc Hitler ( nevědomě ? ) navazoval na politiku Viléma I. i II. což mu v očích Němců dodávalo ( falešnou ) legitimitu. V každém případě jsou dějiny Německa fascinujícm výletem do světa, kde se politika dělá chytře až vychytrale. Otázku kdo je Angela Merkelová - husa hloupá ve vleku událostí, nebo jsme svědky typicky německé "finty" - podle mně nelze zodpovědět. V každém případě doporučuji opatřit si tlustou knihu o Německu a studovat, co bylo a tudíž to zase bude.

Pokud se vám do toho nechce, pak alespoň přemýšlejte jak zvolit tolik potřebnou "vládu pevné ruky" ve stylu Winstona Churchilla, nikoliv ve stylu Adolfa Hitlera. A hlavně - jak v době kdy je potřeba rozhodných činů - nevolit znovu beztvaré a slizké améby ( Babiše "jeho tým" v to počítaje ).

Fascinující historie Německa 1.

17. května 2016 v 5:39 | Petr
Dneska se neustále mluví o Karlu IV. - bylo by vhodné poznamenat, že Karel byl "Král český a Císař římský". Království české není těžké pochopit, ale Římskému císařství je trochu problém porozumět. Možná snazší to bude když si řekneme oficiální název "Svatá říše římská národa německého" - což byl volný svazek převážně něměcky mluvících středověkých států, který odvozoval svůj původ od Francké říše Karla Martela, který mimochodem v roce 732 v Bitvě u Tours vyhnnal muslimy ze západní Evropy.

"Svatá říše římská" zanikla v roce 1806 - přesněji řečeno byla rozdrcena Napoleonem a po rozdrcení Napolenona měl rakouský kancléř Metternich na Vídeňském kongresu 1815 snahu ji obnovit pod taktovkou katolického Rakouska - což se nelíbilo protestantské většině německých států. Takže pak bylo období kdy "svatá říše" byla a přitom nebyla, v německých státech se pořádaly volby, scházely se takto vzniklé "parlamenty" aby rozhodly zda se svatá říše přetransformuje do říše "Velkoněmecké" s Rakouskem ( a s námi ) nebo do říše "Maloněmecké" bez Rakouska ( a nás ). Tyto parlamenty bez jediného užitěčného výsledku byly zase rozpouštěny, až se vykrystalizovaly tři strany Prusko, Rakousko a "zbytek" německy mluvících států.

Z napětí mezi Pruskem a Rakouskem vznikla Prusko-Rakouská válka, která měla otevřít cestu "Velkoněmeckému sjednocení" - tedy vzniku německého megastátu i s Rakušáky, s námi, s Maďary atd.... I přes porážku Rakouska u Hradce králové v roce 1866 nakonec výsledek tak jednoznačný nebyl. Rakousko vystoupilo z "Německého spolku" - což byl formální následník "Svaté říše" - tím začalo v této organizaci dominovat Prusko s králem Vilémem I. a jeho premiérem Otto von Bsimarckem v čele. Tito dva něměčtí nacionalisti a militaristi vymysleli ďábelský plán sjednocení německých států. Argumetovali Prusko-Rakouskou vákou a jako "prevenci" bezpečnostního ohrožení menších německýh států užavřeli s většinou z nich sérii obranných dohod podobných NATO nebo našim dohodám s Francií před Mnichovem. Tedy pokud někdo zaútočí na jeden německý stát, ostatní mu půjdou na pomoc.

Poté co byly tyto mnohostranné dohody uzavřeny. Vilém I. vyprovokoval válku s Francií. Kouzlo bylo v tom, že nemohl sám zaútočit, ale potřeboval aby zaútočili Francouzi tak to udělal tak, že tajné požadavky Francie na to, aby se vzdal nároků na španělský trůn nechal posměšně zveřejnit v novinách. Napoleon III. se cítil natolik uražen, že zaútočil na ( dnes francouzské ) Alsasko a Lotrinsko, tím nabyly Německo-Německé smlouvy o válečné pomoci platnosti a výsledkem byla porážka Francie a vyhlášení sjednocené Německé říše v lednu 1871 ve Francii na zámku ve Vesailles. Teď je vám jasné, proč Prusko potřebovalo být "v roli oběti" - protože v role útočníka by ke společné obraně na základě smluv nevedla.

Po smrti militaristického Viléma I nastoupil jeho syn Fridrich III. - svobodomyslný liberál, který však už v okamžiku nástupu na trůn byl smrtelně nemocen a za 99 dní zemřel na rakovinu hrtanu. Po něm nastoupil Vilém II., který jednak byl nacionalista-militarista po dědečkovi a navíc v okamžiku nástupu na trůn mu bylo pouhých 29 let ( zemřel až v roce1941 ) a tedy měl spoustu času realitovat své plány. Na Vilémovi II. se potvrdilo Masarykovské "státy se udržují idejemi, kterými vznily" tedy "Vilémovské Německo" zůstalo vojenským státem velmi hladově se dívajícím do Francie - Viz Jules Verne : "Ocelové město" - což je literární zhmotnění pocitu Francouzů té doby.

Na začátku 20. století - ještě stále vládl Vilém II.. ale Velkoněmecká říše se z pozice nejvyspělejšího státu kontinentální Evropy stala říší ponekud unavenou, příliš přezbrojenou, byrokraticky zkostnatělou a hospodářsky zaostávající. Paradoxně kolem roku 1910 - bylo "čínou Evropy" tedy státem s nejrychlejším hospodářským růstem carské Rusko. Navíc Vilém II. měl velice dobré vztahy s rakouským následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d`Este. Dokonce jeho manželku, hraběnku Žofii Chotkovou, kterou pro její "ne-královský" původ Františkovo habsburské příbuzenstvo pohrdalo - oslovoval jako budoucí císařovnu. Tudíž i jemu - podobně jako jeho dědečkovi - když byli "Chotkovi" postřílení v Sarajevu, uzrál v hlavě ďábelský plán.

Princip spočíval v tom, použít vraždu rakouského následníka trůnu srbskými anarchisty jako důvod společné Rakousko-Něměcké ofenzivy proti Srbsku, na kterou bude muset reagovat srbský smluvní parner - Rusko - rychlou porážkou Ruska naplní státní kasu válečnými reparacemi a tím získat prostředky na "zúčtování" s ruským smluvním partnerem - Francií.
Vilém II. byl možná voják, ale hospodář rozhodně nebyl - už v mírových dobách přivedl Německo zbrojením do krize, když potom chtěl vést válku zjistil, že státní finance mu to neumožňují, tak se rozhodl finacovat válku dluhem. V roce 1914 Zrušil zlaté krytí říšské marky. Státní zlato rozprodal a z výnosů takto vzniklého finacoval začátek I. světové války. Peníze však rychle došly a tak nařídil zmražení cen, což mu umožnilo hradit vnitro-německé náklady nekrytými právě vytištěnými penězi. Vilém II. doufal ve splacení takto vzniklých dluhů válečnými reparacemi vybojovanými na Rusku. Jenomže situace se nevyvíjela tak příznivě a dokonce se zdálo, že věci mají opačný spád - že totiž carské Rusko s Francií a Británií - alias Trojdohoda porazí Rakousko s Německem a Itálií - Trojspolek.

Samozřejmě, že ani Rusku nedělala válka příliš dobře takže v březnu 1917 vypuklo v Petrohradě povstání car Mikuláš II. abdikoval a vlády se ujala státní duma složená z "rolníků, dělníků a zástupců šlechty" !! Vilém II. měl další ze svých ďábelských nápadů - vyslal své agenty do Švýcarska, kde byl v exilu "profesionální revolucionář" Lenin, zaskočený, že v Rusku proběhla "buržoazní revoluce" - bez komunistů. Toho opatřil penězi, zlatem a v "zapečetěném železničním vagónu" jej nechal dopravit do Ruska. Idea byla taková, že Lenin a jeho spolupracovníci rozvrátí ruskou společnost a umožní Německu zvítězit. O samotném Leninovi neměl Vilém II valného mínění a předpokládal, že doplatí na chaos, který vlastní rukou udělá.

Poznámka k Leninoví - ačkoliv my starší jsme byli Leninovým životopisem krmeni horem spodem, přiznejme si, že to byly jenom propagandistické kecy o "trpícím revolucionáři". Když se na jeho necenzurovaný životopis podíváte dnes - úplně tam vidíte toho radikálního flákače - z bohaté rodiny - k ničemu nepoužitelného. Rozdíl od "aktivistů z centra klinika" jedině v tom, že pervitin nebyl tehdy ještě objeven, stejně jako antibiotika na syfilis - který jej sprovodil ze světa.

Lenin uspěl na 1000%, protože výsledky jeho rozvratu pozorujeme dodnes. Ba dokonce i to, že se sám stane obětí rozvratu se do jisté míry naplnilo. Průser je, že kromě Lenina a pár anarchistů se obětí bolševického šílenství v Rusku a dalších státech staly stovky milionů lidí. Daleko více, než kdyby Vilém II. nechal trpkou porážku Německa doběhnout až do konce. Díky Leninově "pomoci" Rusko kapitulovalo "Dektetem o míru" i přesto se Vilémovi II zvitězit nepodařilo, až se sám stal obětí státního převratu, v listopadu 1918, po kterém prchl do exilu v Holandsku, kde žil až do své smrti v roce 1941.

Ajaj - toto je snad poprvé kdy "politický" článek budu muset rozdělit na dva díly, ale mám v úmyslu dojít až k Angele Merkelové - takže jistě tušíte, že to by už bylo k nepřečtení. Nicméně ani v tomto uťatém závěru nemohu neupozornit na pár pozoruhodných věcí. Politika Německa 19. století byla politika silných a "prohnaných" států. Diplomatické kličky s válkou s Francií, nebo s Leninem - jsou promyšlené kroky par excellence - to není zmatené lavírování Euro-papalášů. Je tedy otázka jestli současné handlování Německa s migranty a Tureckem - je součást nějaké mega-finty, kterou pro vlastní nízkou inteligenci ( a nedostatek zákulisních informací ) neumíme rozšifrovat, nebo jestli něměcká politická inteligence už vyvanula ( Výmarskou republikovu a Hitlerem ) a dnešek není více, než jenom tápání politiků "od výplaty k výplatě".

Studenti angličtiny - těšte se na Hillary Clintonovou !

10. května 2016 v 5:14 | Petr
Jenom takové rozcvičení mozku - v češtině : Aby se nebudily vášně - nemá se používat fráze "kapesní krádež" - místo toho se má "čórkaření" říkat "alternativní přispěvek do sociálního systému".

Pak je tu druhý fenomém "jiného jazyka" - představte si, že velká nepřehledná firma, která doposud měla manažery mluvící stylem : "musíme to vynegociovat ASAP" zamění tyto za manažery mluvící stylem : "finanční toky jsou složité a né každý jim úplně rozumí" - je vám jasné, že ačkoliv tiskové zprávy z firmy se o ničem nezmiňují, hluboko "v procesech" se něco zásadně změnilo.

Myslím, že není tajemství, že anglicky mluvící YouTube u nás doma už mnoho let hraje místo televize, takže kromě změn v českém jazyce, které napovídají o změnách v české společnosti, si užívám i změny v angličtině. Tudíž si už nyní dovolím ctěné čtenářstvo a zejména studující anglického jazyka upozornit, aby viseli na rtech budoucí prezidentky USA - paní Hillary Clintonové.

Proč zrovna Hillary ? V nedávné době Republikánský protikandidát Clintonové - Donald Trump - definitivně porazil ostatní republikánské kandidáty na amerického prezidenta. Vývoj tedy bude následující. Republikání jsou už léta letoucí uzavřeni v bublině náboženské a ideologické bigotnosti, kterou Trump bolestivě protrhl, za což jej čeká pomsta spolustraníků. Volby v USA tedy budou probíhat takto: Clintonová s podporou megakorporací a celé Demokratické strany bude kandidovat proti Trumpovi, který bude kandidovat za vlastní prachy a proti odporu části republikánů. Pokud Clintonová uplatní veškeré volební technologie vypracované Obamou - jako je placené svážení černochů z ghett do volebních místností a často i k druhému hlasování do sousedního státu - bude první ženou prezidentkou USA.

Proč se na to mají těšit studenti angličtiny ? Clintonová je totiž ta nejvíce prolhaná politička, kterou jsem vůbec kdy slyšel mluvit. Už Obama tajil, že se narodil v Mombase v Keni ( tudíž dle ústavy USA nemůže být prezidentem ) a jeho rodný list z Havaje je jenom duplikát skrývaného originálu vydaného Britskou koloniální správou v Keni. To je ovšem nic proti Clintonové. Víte proč se třeba jmenuje Hillary ? Podle jejího tvrzení ji rodiče pojmenovali podle Edmunda Hillaryho, který v roce 1953 vylezl jako první na Mt. Everest. Clintonová se ale narodila v roce 1947. Viděli tedy rodiče paní prezidentky 6 let do budoucnosti nebo co ?
A tak dále a tak podobně - v americe momentálně vycházejí knihy se seznamy lží paní prezidentky. Ba dokonce američtí novináři nemají rádi kličkování, proto se ptají často velmi otevřeně "LHALA nebo NELHALA" ?? Aby měli pomocníci z Demokratické strany vůbec co říci, vymysleli desítky a destíky "politicky korektních" názvů pro "lež" - a pokusy přeložit tyto patvary do češtiny je právě to, co mě na Clintonové baví. Takže jenom příklady s mými otrockými překlady :

Misspeaking - "mimomluvení" nebo "chybomluvení" oficiálně "přeřeknutí"
Ethical desorientation - "etická dezorietace"
Ethically challenged - eticky postižená
Misrepresentation - jemně přeloženo "chybný popis" nebo "chybné tvrzení"
Misstatement - opět jemně "chybný výrok"
Fibbing - "drobné lhaní"
White lie - "bílá lež" zní rasisticky, ale ve skutečnosti je to "milosrdná lež"
Unreality - "ne-realita"
Untruth - "ne pravda" - slova založená na předponě un už silně zavánějí newspeakem : "doubleplusungood" = nejhorší

Takže tolik k dnešku - sice by bylo hezké, kdyby americký prezident nebyla beztvará améba a ještě bychom si s jeho děckama pokecali česky, ale to by pro studenty angličtiny, kteří beztak směřují dělat intriky do megakorporace, nebylo rozhodně tak užitěčné jako výuka "50 odstínů lhaní", které se nám s novou americkou prezidentkou dostane.

Poznámka při druhém čtení - Američani ať zvolí, koho považují za lepšího. Bude-li to Clintonová - budeme s jejími "Misniformations" mít kurs angličtiny pro pokročilé. Pokud by náhodou vyhrál Trump - bude to kurs angličtiny pro začátečníky - jednak má přijemnou srozumitelnou výslovnost a potom jeho drzost jej nenutí slova přiliš obalovat druhými a třetími významy, takže si vystačí se třemi větami : "I am rich. Everybody loves me. Let`s make America great again." - tohle říká pořád dokola, to si student angličtiny - začátečník rychle zapamatuje. Pokud náhodu nevzpomíná jak v minulých prezidentských volbách mu za jeho prachy lezli kandidáti a jejich lobbisti do zadku, bez ohledu na svou politickou přislušnost.

Teorie umělého lidu

26. dubna 2016 v 5:56 | Petr
Není od věci připomenout, že v tomto týdnu bude "První máj - Svátek práce" - signifikantní pro dnešní dobu je, že tento svátek vznikl na památku bombového útoku, kdy neznámý "demonstrant" hodil nálož mezi policisty při velké stávce Chichagských dělníků v květnu 1886. Podíváme li se na dnešní stav "práce" a vztahu k ní na vyspělém západě - je jasné, že není co oslavovat. proto se "První máj" přeměnil ze "svátku práce" na svátek "hlasitého vyjadřování politického názoru".

S vyjadřováním politického názoru není problém, pokud "My všichni jsme Charlie", nebo pokud "My všichni jsme Sobotka / Babiš". Problém není ani tehdy když se veřejnost rozdělí ( podaří se ji rozdělit ) na několik menšinových frakcí, která každá "má svůj názor". Problém však nastává když veřejnost zastává ( téměř ) jednotný názor nehodicí se momentálním establishmentu do krámu.

Byl tady Máhatma Ghándí, který byl vůdcem takové "nepatrné" několika-setmiliónové "extremistické menšiny", která chtěla nezávislost Indie na Britech. Už ten si všiml jistých zásad, které zhmotnil do legendárního výroku : "Nejprve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují, pak zvítězíte".

Jelikož máme moderní dobu plnou jemné manipulace davy - je nutné Ghándího výrok poněkud aktualizovat. Nyní k tomu máme jedinečnou příležitost - jednak protože se blíží první máj, který je "laboratoří" všech manipulací davy a navíc tu v česku máme jedinečný stav, kdy veřejnost se na jistém tématu téměř 100% shoduje a to je ( negativní ) vztah k importu muslimů do česka, který nejde pod nos "komunistické internacionále" vládnoucí u nás i ve většině zemí Evropy.

Takovou situaci neuvěřitelně trefně popsal Lubomír Vylíčil, osobně si jenom dovoluji doplnit procentuální odhady, které vycházejí právě ze současné ( proti ) muslimské situace :

0-30 % populace zastává vládě nepohodlný názor : toto je bězný stav, který vlády zcela ignorují, a v principu je to správně, protože v demokracii by ( teoreticky ) menšina neměla ovládat většinu, dokonce ani tehdy, pokud jste vládní hlásná trouba, nebo některá menšina "postižená" pozitivní diskriminací.

30-50% populace zastává vládě nepohodlný názor : v médiiích se objevují uštěpačné poznámky o "extremistech". Případné demonstrace jsou "oficiálními médii" okázale ignorovány, přestože jsou policií bedlivě sledovány a potlačovány.

50-70% populace zastává vládě nepohodlný názor. Média bouří, propagandistická masáž jede na 100%. Noviny jsou plné falešných argumentů, které nerespektují základní pravidlo svobodné společnosti a to totiž že "moje NE má stejnou váhu jako tvoje ANO". Samozřejmě se místo argumentů k věci, kterých není příliš ( jinak by se 70% populace nenechalo přesvědčit ) nastupují argumenty ad hominem : "populisté, xenofobové, fašisti". Některé z článků jsou dosti ostré a svědčí o obavách dosavadních "majitelů pravdy", z obratu ve společnosti a s tím spojené ztráty jejich postavení.

70-80% populace : objevují se "výzvy intelektuálních elit" financovaných vládou. Na demonstracích se objevuje "umělý lid" - tedy pokud se sejde 500 odpůrců migrace muslímů do česka - vláda tuto demonstraci "vyváží" stejně velkým shromážděním "placené opozice" - v podobě zaměstnanců státem financovaných "nevládních" a "neziskových" organizací, kteří jsou v situaci - jdi demonstrovat za "správnou věc", nebo "marš makat do Kauflandu". To vysvětluje třeba mnou popisované "otrávené anarchisty". V diskusi ke zmíněnému článku též jeden ze čtenářů výstižně popsal, že "placená opozice" nemá jasný politický směr. Je to spíše "univerzální opozice" proti všemu. Není se čemu divit - tyto společenské struktury předává jedna vláda druhé a očekává od nich, že budou spolehlivě sloužit každé vládě, bez ohledu na to, co si sami myslí.
Média v této situaci informují stylem "pravicoví a levicoví extremisté se střetli, těžkooděnci oddělovali masy demonstrantů". Demonstrace jsou mohutně infestovány agenty tajné policie, informátory a udavači, kteří působí výhružně svou ( tušenou ) přítomnosti, ale zatím nevstupují do dění.
80 - 95% - případné demonstrace už jsou tak masové, že obstarání tolika tisíc jedinců "umělého lidu" se stává obtížným. Už ani televizní obrazovka není schopna vytvořit iluzi, že se jedná o "střet dvou stejně početných názorových skupin", proto nastupují "prostředky jiného druhu" - infiltrování "nežádoucí skupiny" agenty tajné policie, provokace, "umělé násilnosti" - bomba hozená z davu dělníků na policisty atd. Média už se nezabývají žádnou argumentací, a jenom pokukazují na "vlnu násilí" a výhružně vyzývají ke klidu. Veřejně činní jedinci citliví na "náladu společnosti" zmlknou, aby získali čas později vysoupit s názorem, který je 100% negací jejich dosavadních výroků.

95-100% - teoreticky lze namítnout, že žádný názor nemá 100% podporu . Problém současnosti je propaganda, která vždy musí zamlžit, co si kdo myslí. Proto se zřídka stává, že za nějakým "opozičním" názorem stojí 100% populace, ale často se stává, že po odpadnutí propagandy překvapivě vyjde najevo, že za doposud vykříkovaným "vládním" názorem nestojí vůbec nikdo. Příklad z literatury : "komise úředních lékařů bazíruje na vrozeném kretenismu Josefa Švejka vyjadřujícího se slovy : Na Bělěhrad, na Bělehrad! Tuhle vojnu vyhrajeme! Za císaře pána a jeho rodinu!"

V tomto okamžiku by mělo nastat Ghándího "pak zvítězíte". Opět to není tak snadné. Dlouhodobá nutnost lži pronášet, lži poslouchat, lži navenek schvalovat a přitom s nimi vnitřně nesouhlasit za sebou zanechává pokřivenou psychiku lidí, která často vede k pokřivenému vítězství - víz "vyhnití" komunismu a nástup demokracie v Česku od roku 1989 dodnes.

Zajímavá je i jiná historická paralela - Evropské královské dvory byly tak rozsáhlé, že se zhusta stávalo, že král ani šlechta kolem něj se celý život nesetkala s nikým, koho by král neměl "na výplatní listině". V dobách demokracie se tento princip zdá zhola nemožný, dokud si neuvědomíme, že feudální daně tvořily okolo 5% HDP, zatímco dnes některými státními rozpočty proteče 50-80% HDP. Žijeme tedy v situaci, kdy většina z nás ( ve Skandinávii úplně všichni ) jsou potenciální "umělý lid".

Jestli opravdu patříte do této kategorie - můžete zjistit malým self testem :
Nesouhlasítem s názory uklízečky u vás v práci ? Je hlavní argument nesouhlasu, že ona je "bába blbá, co nemá ani maturitu ?" Pokud jsou obě odpovědi ANO - jste umělý lid jako vyšitý - marš na demonstraci - ukázat "vidlákům", že jsou zabedněnci v celku i v detailech. Pokud se vám do takového rizika nechce - ignorujte na chíli svoji "povýšeneckou hloupost" a sledujte události prvního máje. Jednak - jestli je tato teorie správná, a potom - na kterém stupni žebřičku momentálně stojíme.

Poznámka při druhém čtení - všimli jste si obrázek - už dříve jsem dovozoval, že transparent na fotce pravděpodobně nesou agenti tajné policie, ale přečtete si pořádně nápis v červené stopce. Ten nápis není "Proti nenávisti" ale zní "Proti PROJEVŮM nenávisti" - lze to interpretovat jinak, než jako výhružku známou z dob pozdního bolševika : "Mysli si co chceš, ale jak to řekneš nahlas, dá ti režim přes hubu ??"

Japonská školní klička.

23. února 2016 v 5:55 | Petr
8. června loňského roku rozeslal japonský ministr školství dopis všem japonským univerzitám, které dostávají státní příspěvek na svůj provoz, že pokud do začátku školního roku 2016 nezruší, nebo radikálně neomezí své fakutly a obory zabývající se "humanitními studii" nedostanou pro školní rok 2016 státní dotaci, na kterou jsou zvyklé.

Jako oficiální důvod tohoto kroku uvedl, že japonská vláda neustále vyhodnocuje efektivitu peněz vynaložených do školství, a že odpovědnost v nakládání s penězi daňových poplatníků brání japonské vládě nadále finacovat humanitní škoství, které se ukázalo jako málo užitečné pro ekonomiku v situaci, kdy daleko užitečnější technické školy nejsou plně obsazeny.

Humanitní fakulty si bude moci ponechat pouze 7 tradičních "imperiálních univerzit" a soukromé školy, které nepobírají příspěvky od japonského státu. Ostantí školy mají své humanitní fakulty transformovat na "střediska praktického vzdělávání". Japonské ministerstvo školství soudí, že tento krok povede k poklesu počtu studentů humanitních oborů o 50% ve školním roce 2016/17 a následujících.
HUH - toto je tedy téměř doslovný překlad oficiálních zpráv, které jsou více než půl roku staré. Jelikož Japonsko bezprostředně nesleduju - tak mi tato převratná novinka doposud unikala. Přesto, když jsem četl tyto zprávy - a rozčilené reakce na ně. Nemohl jsem se ubránít pocitu - Japonsko má rozum a pokud by se tento krok dostal do hledáčku evropských médií - patrně by Japonci byli obviněni z tak oblíbeného fašismu, nacionalismu, a ač se to zahraničí mimo Japonsko netýká - možná i z rasismu a xenofobie. Zatím místo xenofobie jsou Japonci pouze obviňování, že "nepochopili" vývoj dějin a že se vracejí k "zastaralému modelu" společnosti, kdy prosperita je založena na práci a výrobě, což prý je typické pouze pro rozvojové země.

V pravdě se nejedná o likvidaci humanit, jako takových, ale o zavedení zásad - chceš být "genderový specialista" - můžeš, ale za své na soukromé univerzitě. Ty jistě přijmou i propuštěné vyučující a tím jejich úroveň vzroste nejméně na úroveň rušených, státem financovaných, humanitních fakult.

Než skončíme dnešní krátký, ale šokující příspevek jenom sugestivní otázky - dovedete si představit, že by takový krok udělal "hrdina Bohouš" ? Jsou české peníze vynaložené na specalisty v "evropských studiích" efektivnější než japonské peníze vynaložené na specialisty v "japonských studiích" ? Dovedete si představit, co by se stalo v české / evropské společnosti pokud by takový krok udělalo česko / EU ?

Opravdu jsem šokován, a doufám, že tato zpráva se v česku přece jenom dostane ve všeobecnou známost, protože naznačuje možnost probuzení zdravého rozumu, poklidnou cestou, bez krvavé mezihry ve jménu Alláha.

Poznámka při druhém čtení - máme ve Frýdku celkem pochvalovanou úklidovou agenturu LESK - už jsem jednomu religionistovi a jednomu "manažerovi veřejné správy" vystavoval zdravotní potvrzení, že tam mohou pracovat - jako uklizeči. Zcela vážně a bez nejmenší nadsázky !!

Poznámka při třetím čtení - podle zpráv z poslední doby se zdá, že české školství má úplně jiné problémy - opice ovládly ZOO a ošetřovatelé se třesou o život. Učitelka na pražské průmyslovce zemřela - de facto stresem ze šikany svých žáků - už teď čteme články "vždyť to jsou jen děti". Omyl - školství má být lehká - státem provozovaná a hlavně státem kontrolovaná - šikana na žáčcích, nikoliv naopak. Kantor s rákoskou v ruce - ví kdy přestat. Druhá strana - to jest děcka ( hajzli ) - to nevědí a výsledek se dostavil.

Možná ale souvislost s humanitním vzděláním v Japonsku tu je. Pokud je váš hlavní obor pajdák / ulejvárna. Obor typu "každý kdo neumře před promocí - odejde s červeným diplomem" - odkud máte brát autoritu ? Navíc v době kdy "společenská smlouva" neexistuje. Rodičovské schůzky jsou inkviziční tribunál blbých a agresivních rodičů, kteří hájí geny svých potomků. Školství řídí vaši ještě hloupější spolužáci ze zašívárny, kteří ani učit neumí - jen vypracovávat "směrnice", které přikazují nestresovat "citlivou dětskou dušičku" žádnými požadavky. Pak se nelze divit že učitel je tlačen do pozice "ovce" a na prázdné místo pastýře se tlačí "vlci".

Jinými slovy - školy mají být přísné a o něčem, nebo ať radeji nejsou vůbec ! Což platí nejenom pro školy !

Nedýchat - nepotit - neprdět !!!

15. prosince 2015 v 5:23 | Petr
Čistě pro připomenutí - jaké bylo počasí posledních 2500 let ? Tedy v antických dobách až do 2-3. století našeho letopočtu bylo teplo, a pokud historické zdroje umožňují posoudit - průměrné teploty na Zeměkouli byly vyšší než dnes. Potom - v době po pádu Západořímské říše - a v dobách tzv "temného" raného středověku - se ochladilo a přibližně 400 let tj. 400 - 800 našeho letopočtu bylo opravdu chladno. Tzv. Karolínská renesance byla předělem mezi chladným a teplým obodobím, které - trvalo něco přes 600 let - přibližně od roku 800 do roku první třetiny 15 století. Bylo to období velkých válek, Dobytí anglie Normany a osídlení Grónska Vikingy, mojí milované Stoleté války atd. Pozoruhodné, že i v tomto období byly průměrné teploty přibližně stejné jako dnes. Potom nastala "malá doba ledová" tedy neobvykle chladných 350 let, kdy Potomci Vikingů v Grónsku to definitivně vzdali a Angličanům v Londýně pravidelně zamrzala Temže, jak můžeme vidět na rytinách Václava Hollara.

Tím se dostáváme k začátku 19. století, od kteréžto doby se pořád otepluje a otepluje a otepluje, až do dneška. Když vezmeme teploty z konce "malé doby ledové" a přidáme k nim sučasnou teplotní křivku - dostanete ekology oblíbený "hokejkový graf", tedy křivku rostoucí teploty, podle které v roce 2300 začne voda v Pacifiku vařit - pokud do té doby "něco neuděláme".

Abychom mohli něco dělat je potřebné vědět, co dělat a tudíž je potřebné znát elementární kauzalitu v oblasti počasí. Těžká věc. Tedy oficiálně vezmeme - li výkyvy podnebí od vzniku zeměkoule po konec "malé doby ledové" v roce 1800 tak "příčina je neznámá". Naopak od roku 1800 do dneška je příčina známá a štěbetají si o ní vrabci na střeše - každé děcko přece ví, že za "globální oteplování" neboli za "klimatickou změnu" může CO2 alias oxid uhličitý - konečný produkt všech organických oxidací.

Už kdysi jsem si skromě dovolil upouzornit, že "CO2 z fosilních paliv" co se z něho dělají ekologům osypky původně pocházel z "praatmosféry". Dneska budu o něco drzejší - víte jaký je rozdíl mezi spalováním dřeva, a uhlí - žádný - obojí je "uhlíkově neutrální" neboť stromy pokácené v lese vyrostly ze stejného atmosférického CO2, že kterého vyrostly stromy zuhelnatělé vykopané ze šachty. Divné ? Drzost ? Vzniklo snad uhlí jinak než z atmosférického CO2 ? Je tedy zjevné, že dnešní hladina CO2 v atmosféře je spíše nízká.

Nebudu brutalista - fašista, abych zdůrazňoval elementární věc, že Zeměkoule startovala před 4.5 miliardami let s atmosférmou tvořenou dusíkem, CO2, čpavkem a methanem - samými skleníkovými plyny. Nebudu brutalista - fašista abych zdůrazňoval, že veškerá vápencová horstva jsou tvořena CaCO3 tedy uhličitanem vápenatým tvořeným z CO2 z původní praatmosféry. Ani bych se nezmiňoval, že vápencové masivy obsahují o několik řádů více CO2 než veškerá organická fosilní paliva, která kde v zemské kůře ještě jsou. Pak je tu ještě takový aspekt, že vápence klesají do hloubky zemské kůry kde se z nich vulkanismem CO2 opět uvolňuje - opět v měřítku, který si kontra-spalovači fosilních paliv ani nedovedou představit.

No pak tu máme ještě druhou stránku věci - rostliny mají růstové optimum při 4-5x vyšší hladině CO2 než je dnes ? Otázka je proč tomu tak je ? A z toho vyplývá pozoruhodná historie dob ledových, kdy rostliny "vyžraly" z atmosféry CO2 do té míry, že nastalo brutální ochlazení, které je zahubilo - třeba karbonské vymírání probíhalo tak rychle, že rostliny zahynuly "na stojáka" a zanechaly nám po sobě atmosféru se 40% kyslíku a zásoby - životadárného a "uhlíkově neutrálního" uhlí. Pokud to chcete vidět na vlastní oči zde je graf - sledujte prudký pokles CO2 i prudké ochlazení během "carboniferous period" neboli karbonu.
A pak sledujte "global temperature" a "CO2 levels" - zejméma doporučuju porovnat dnešek třeba s takovou Jurskou dobou - samozřejmě je to jasné - mohl bych šířit poplašnou propagandu : "CO2 stoupne a vyhyneme jako dinosauři".

Jenom nepatrná poznámka ke grafu - bezpečný limit pro CO2 v uzavředném prostoru je 5000 ppm neboli 0,5% a "limit přežití" je kolem 1,5%, neboli 15 000 ppm, od kteréžto hodnoty začinají příznaky - dušnost, únava, bolesti hlavy, slzení a slinění, bušení srdce, otoky končetin - najděte si na grafu, do které doby by nás "bezpečák práce" ani nepustil ;-))

OK - co se tedy ( pravděpodobně ) děje - jsme na konci "poslední doby ledové" a pohledem na graf můžeme očekávat prudký vzrůst průměrné teploty Zeměkoule - na hodnoty, které tu byly po stovky miliónů let - to je z hlediska "makro-času". Z hlediska "mikro-času" jsme v roce 300 "krátkodobého oteplení" o kterém z historie víme, že trvá 400 - 600 let, ale nevíme proč.

Proč nevíme proč ? Protože globální klima je extrémně složitý, chaotický systém, který, jako každý chaotický systém - je jednoduchým matematickým popisem typu - příčina - následek - neuchopitelný. O to snadněji je, bohužel, uchopitelný nejrůznějšími chytráky, kteří si rádi přihrají nějakou tu výnosnou subvenci do vlastní kapsy.

Tím jsme probrali opravdové informace a nastává čas na na ( kyselo- ) humornou vložku. Ač by bylo čestné prohlásit, že o změnách globálního klimatu nevíme mnoho - v Paříži zasedli "bafuňáři přes oteplování" v počtu asi 50 000 jedinců. Pár dnů se utvrzovali ve svém "kolektivním omylu" - což je na velkých konferencích běžné a po návratu domů to přejde. Ale v případě této konference to asi jen tak nepřejde. Oni totiž podepsali "závazný dokument", že "nepřipustí" vzrůst teploty o více než 2 stupně nad level, který byl před průmyslovou revolucí - tedy v době "malé doby ledové".

Opravdu nevím jestli mám smíchem padnout ze židle. Už se nejedná o tom, že uhlí pokud se spaluje je zdrojem obrovské kontaminace životního prostředí prachem a radioaktivitou - viz, současné "Čínské smogy". Už se nejedná o tom, že fosilní paliva se vyskytují na území států ekonomicky a politicky zaostalých - pochybných a hnusných režimů, které nákupem podporujeme. Což je v příčinné souvislosti - proč byste měli reformovat vlastní stát, když ropu vám těží američani a kalašnikovy islamistům za ni koupíte sami. Už se nejedná o tom, že potřebujeme technologie pro levnou výrobu energie v místě spotřeby - nikoliv dopravu uhlovodíků kolem celé zeměkoule. Nejedná se o tom, jak se připravit na klimatické změny, které 100% přijdou "ať budeme bojovat proti CO2 nebo ne", atd. atd. atd.

Nikoliv - soudruzi se rozhodli, že teplota nevzroste nad 2 stupně nad lokální "mini ledovou dobu" a basta !!! - Kontrola od roku 2023 každých 5 let zda se "daří nebo nedaří". Kdo nesplní, dostane pokutu ! Nebo nedostane ? Jak se prokáže příčinná souvislost typu "ty za to můžeš", když se každý snadno vykroutí, neb hluboké příčiny změn klimatu jsou opravdu neznámé ?

Možná, ale skutečná "dohoda" je o něčem jiném. V rámci univerzálního "dobroserství" se totiž bohatý sever Zeměkoule rozhodl zvýšit daně a vybírat až 100 miliard dolarů ročně a ty transportovat na "chudý jih", aby tento mohl "překonat" vývojovou etapu "ekonomiky produkující uhlík"...

Jako pesimista, který vždy vidí "ďábla skrývajícího se v detailech" bych však tento "transfer" peněz viděl poněkud jinak - asi ve stylu současné Evropské unie. Totiž - smlouvou nastolené "regulace" - zabrzdí ekonomický růst, ze kterého by profitovali chudí lidé v chudých státech. Naopak "transfer peněz" z "uhlíkového fondu", bude spolehlivě finacovat mafie tamtéž. Ať nad tím přemýšlím, jak chci - jiná kauzalita se mi ne a ne vybavit, a jenom skromně připouštím že "xenofob - fašista" Petr Hampl - má ve své teorii "nové vládnoucí třídy" asi pravdu.

Poslední věta na závěr - jsem si 100% jist, že výsledkem "klimatické smlouvy" z Paříže bude cokoliv jiného, jenom ne to, co je "oficiálním cílem" - a tento článek berte, jako že si dělám alibi ve stypu "já jsem to řikal už tehdy".

Jo a ještě poznámka pro nedovtipné - vysvětlení nadpisu : CO2 z dýchání, vodní pára z pocení a methan z prdění jsou tři, každým z nás, nejvíce produkované "skleníkové plyny" - tak rychle "začněte sami od sebe", ať se "oteplovací bafuňáři" mohou po roce 2023 pěkně poklepat po ramenou - jací jsou to bojovníci s teplotou.

Evropská cena za zbabělost.

13. října 2015 v 5:13 | Petr
V komunistických 80. letech tehdejší střední třída neustále řešila 2 věci : První byly "konexe" - to jako známosti se všemi od řemeslníků, přes prodavače "úzkoprofilového zboží" - po agenty STB a komunistické funkcionáře, kteří všichni mohli být k něčemu užiteční. Druhá byly "bony" zvané též "Tuzexové poukázky" alias alternativní měna, která umožňovala nakoupit v "Tuzexu" něco málo toho západního šmejdu a uniknout tak z obchodního systému "za koruny" přeplněného hromadami neprodejného východního šmejdu. Bony se daly legálně získat směnou za západní "tvrdé valuty" nejčastěji dolary nebo (západo)něměcké marky, nebo se daly ilegálně "koupit u vexláka" - kteřížto předrevoluční "podnikatelé" dodnes tvoří páteř "podnikatelské elity" národa českého.

V té době nás spolužák naprosto šokoval když do školy donesl "Něměcké marky" - bankovky v nominálních hodnotách od 1 do 100 miliónů marek. Koukali jsme na to jako z jara, a mnohé z nás to donutilo trochu studovat - vo co go. Takže už od základní školy je mi známo, že Německo po I. světové válce bylo odsouzeno k placení - nesplatitelných - válečných reparací. Tak se pokusili o splacení reparací inflačnimi penězi - platili bankou natištěnými markami, což samozřejmě vedlo k inflaci a poklesu kurzu marky, jenomže se to nějak vymklo z rukou takže v letech 1923-1924 nastala hyperinflace, kdy chleba byl za miliardy. Výsledkem bylo naprosté zbídačení národa, pokus o měnovou reformu, hospodářská krize, ukončená zbrojením po nástupu Hitlera.

Totéž kolečko si Němci prožili ještě jednou po II. světové válce - tedy hyperinflace (menší než v roce 1924) a měnová reforma v roce 1948. Pak už se opravdu naštvali a proto rovnou do Německé ústavy napsali paragraf, že Německá centrální banka je nezávislá instituce, která bojuje proti inflaci.

Je pravda že ideu dnešního sociálního státu poprvé naznačil - Němec Otto Von Bismarck, ale tato idea se skutečně rozvinula po II. světové václe ve Francii a okolních středomořských státech. Princip "sociálního státu" je - pracuješ - stát tě škube - flákáš se - stát tě živí. Tento pricnip samozřejmě vede k tomu, že úsilí pilných postupně ochabuje zatímco nároky všech postupně rostou, tím vzniká nerovnováha mezi "výkonem ekonomiky" a "sociálními výdaji" - až je nutné začít "sociální výdaje" financovat nějakým trikem - který je nasnadě. V době před EUREM evropské státy financovaly své nadměrné státní výdaje tiskem peněz, což vedlo k inflaci a znehodnocování příslušných měn. Tento systém měl dva problémy které se jmenovaly Dolar a Marka - Dolar byl až do roku 1971 navázán na zlato - 1 dolar měl oficiální hodnotu 1/35 unce zlata. Marka zase měla v ústavě "protiinflační paragraf" - obojí vedlo k jedinému : Snaha evropských států tisknout inflační peníze byla nápadně vidět v podobě dramaticky klesajích kursů domácí měny k Dolaru / Marce.

Tisk peněz má ještě pozoruhodný efekt "Jánošíka naruby" - bere spořícím, dává zadluženým. Kromě toho, mezi vytištěním "papírků" a růstem inflace, je malé časové zpoždění - takže pro vekou komerční banku mají čerstvě vytištěné "papírky" ještě kupní sílu původní měny před znehodnocením, ale po několika obězích systémem, to pro důchodkyni ze Zátoru u Bruntálu už neplatí. Takže inflace bere chudým a dává bohatým. ( To jenom, až bude Bohouš, Štetináč či Dlouhé Bidlo vysvětlovat, proč inflaci úmyslně vyrábějí ....)

Problém s kursem Dolaru se vyřešil po roce 1971 kdy i USA se rozhodly financovat stát "tiskem papírků" - na to reagovaly státy, které držely devizové rezervy ve ( zlatem krytých ) dolarech, že si chtěly vybrat svou protihodnotu zlata - což vedlo k tomu že USA musely v roce 1973 zlaté krytí své měny zrušit. Problém s Markou však trval a to dokonce tak, že dva lidé z opačného konce politického spektra Franocuz - socialista Mitterand a Angličanka - konzervativkyně - Thatcherová si na jednání tehdejšího EHS posteskli - k čemu jsou nám jaderné zbraně, když Němci mají Německou Marku !! Skutečně kursy marky se pohybovaly tak, že Němci měli schopnost "skoupit Evropu" - proto vznikla mezi státy EHS ( pozdější Evropské unie ) poptávka po tom "jak se zbavit německé marky".

A myslím, že jste pochopili, že řešení se jmenuje EURO. Historie přijímání EURA v Něměcku je pozoruhodná - 75% Němců bylo proti, jenomže pak nastalo sjednocení Německa - které museli odsouhlasit všichni bývalí spojenci zejména tedy Británie a Francie, které sice měly ty jaderné zbraně, ale když ti zlí Němci měli tu protivnou Marku. Takže došlo k poněkud vyděračskému obchodu - dostanete východní Něměcko ale zrušíte Marku. Což nebylo vůbec tak jednoduché - změna Německé Ústavy, napadená u Ústavního soudu, protesty opozice, rezignace šéfa Bundesbanky - jenom my v porevolučním kvasu jsme si toho nevšimli.

Výsledek - centrální banky států EU si mohou tisknou Eura více-méně jak chtějí. Místo Bundesbanky s přísným paragrafem v ústavě je tu typická EU organizace / bordel - nikomu nezodpovědná Evropská centrální banka - která ostatním centrálním bankám provolí "inflační cíl" = tisk bezcenných Europapírků - ne podle ekonomických úvah, ale podle toho jak kdo umí lobovat a intrikovat.

Navíc s EUREM přišla druhá výhodná možnost fiancování - dluhopisy. Pokud by se za éry Franku - francouzská vláda zbláznila a začala chrlit státní dluhopisy - brzy by se bez dramatického zvýšení úroků staly neprodejnými a vysoký úrok za vlastní dluhy by spolehlivě zablokoval motivaci vlády jít touto cestou. Dnes všechny státy Eurozóny chrlí dluhopisy jak šílené, protože "ono se to všechno tak nějak zprůměruje" - takže nakonec šílené státní finance jižních států Evropy tak nějak splynou s německým pořádkem a vže zdánlivě funguje.


Reálným výsledkem Eura je praktický nepřetržitý penězovod z Německa do zbytku EU - úspory Německého důchodce jsou znehodnocovány rozhazováním řeckého ( a dalších států ). Tyto nerovnováhy způsobily že EURO hladce fungovalo jen 7 let od roku 2002 do roku 2009 než se systém zasekl - právě na Řecku. Co bude dále - nikdo neví protože krytí státních zlodějin EUREM ( o nic jiného ve skutečnosti nejde ) už není dále udržitelné, ale na druhou stranu si každý evropan zvykl na berlínské důchody za kalábrijskou práci.

V celém systému EURA jsou státy, které ( neoprávněně ) získaly a státy, které ( nespravedlivě ) ztratily - mezi ztrácejícími jsou předevšim Němci. Proto bych navrhl udělit "Evropskou cenu za zbabělost a ožebračování vlastního národa" - ne naší, ale Německé vládě a v poslední době zejména Angele Merkelové, která krom ožebračování Němců ještě odstavením jaderných a stavbou plynových elektráren financuje výrobu zbraní, které budou časem střílet její vlastní obyvatelstvo - a to už se vůbec nebavím o jejím projektu výchovy radikálů, kteří tyto zbraně budou používat.

Ptáte se proč protestuju proti "ožebračování" bohatých Němců - když jsou teda bohatí ? Problém je v tom, že bez EURA by "jižní národy" byly daleko chudší - stačí porovnat Turecko, Bulharsko s Řeckem, Itálií, Portugalskem atd. Problém je totiž v tom, že celkové bohatnutí Evropy je možné pozuze tvorbou nového majetku - nikoliv jeho přesunem z bohatého státu všemi směry pryč. Pokud tedy elity národů vně Německa - místo přemýšlení - jak více vydělat vlastní prací - přemýšlejí jak více "zvýšit přikrádání" z EU - je jasné, že na jejich domácí ekonomiku to má zhoubný vliv - možná dokonce zhoubnější než na tu německou, kde "není od koho přikrádat" a proto se pořád ještě musí vytvářet hodnoty prací.

Poznámka při druhém čtení - euroskeptici křičí - "Euro nefunguje" - obávám se že nemají pravdu - jako "nástroj likvidace Marky" - funguje stále více než dokonale. Čeho jsme svědky jsou jenom - předem známé - vedlejší účinky této likvidace. Představme si naopak, že by k likvidaci marky nedošlo - pak by v Evropě nepochybně došlo k takovým nerovnováhám na měnovém trhu, až by státy musely přejít na zásadu - každý může utratit jenom tolik, kolik vlastní prací vytvořil - a to jak jistě chápete - je v hrubém rozporu se "sociálními pricnipy Evropské integrace".

Poznámka při třetím čtení - i přesto bych kteroukoliv německou poválečnou vládu viděl v Praze raději než kteroukoliv naši vládu - a to není poraženectví ve stylu Protektorátu Bőhmen und Mähren. Naopak jsou lidi, kteří navrhují, že účinnější způsob ekonomické likvidace Ruska by nebyly obchodní sankce, ale přijetí Ruska do EU, s tím, že přirozená zkorumpovanost rusáků a hlad místních oligarchů po "laciných penězích z EU", by měl ničivější účinek než atomovka ;-)))
 
 

Reklama